Holky sobě tentokrát trochu jinak

H: Temari-san?
T: Ano Hin? To „san“ si můžeš odpustit, přece se známe už dlouho, ne?
H: Dobře Temari.
T: Na co ses teda chtěla zeptat?
H: Vážně jsme museli odcházet?
T: A co bys tam chtěla dělat?
H: Naruto-kun byl tak milý a usmíval se na mě…
T: Vždyť byl na mol! Usmíval se na všechny a stoprocentně o sobě nevěděl.
H: Ale když…
T: Hin s opilejma klukama si nic nezačínej. Mohlo by to dopadnout špatně, navíc ráno si stejně vůbec nic nepamatujou.
H: Vážně?
T: Jo vážně věř mi.
H: Tak proto jsi je všechny odpálkovala?
T: Jo, nepotřebuju se s nimi jeden večer ochmatávat, líbat a tak dál a ráno toho litovat. Už se mi to párkrát stalo a vážně není o co stát.
H: Jak to, že máš tolik zkušeností?
T: Taky bys měla, kdybys nebyla taková stydlivá. To co já by ti řekla i Ino.
H: Ino?
T: Většinou tady v Listový chodim do klubu s ní. Škoda, že je na misi.
H: Ino chodí do klubu?!
T: Netvař se tak překvapeně. Co si čekala, že holka jako ona po večerech dělá? Je pěkně doma? Kdepak balí kluky.
H: Nějak… nějak si to nedokážu představit.
T: No to víš, ne každý je takový svatoušek jako ty.
H: Já nejsem svatoušek!
T: Červenáš se Hini-chan.
H: Temari-san!
T: Neboj nikomu to nepovim.
H: Nesměj se.
T: Dobře, dobře už se nesměju.
H: Když já za to nemůžu. Vždycky mě vychovávali, abych byla poslušná. Nevzdorovat nikomu, poslouchat na slovo, ctít klan, trénovat. Na zábavu mi nikdy nezbyl čas a ani jsem na ni nikdy nemyslela.
T: A to je tvoje chyba. Je přirozené se bavit a ještě přirozenější je, hadát se s rodičema. Dělaj to všichni puberťáci.
H: Ale Neji-san taky nikdy nechodil do klubů.
T: Protože ten má Tenten, navíc je tak trochu mimo.
H: Mimo?
T: Neřeš. Zkrátka a jednoduše se neumí bavit.
H: A já?
T: Co ty?
H: Já se umím bavit?
T: Jak to mám vědět? To musíš poznat sama.
H: A jak to tím pádem poznáš u Nejiho?
T: Viděla jsi ho někdy hrát nějakou hru? Nebo jen kecat s kamarádama a poflakovat se? Já ne.
H: To je pravda…
T: Ty to někdy děláš. Sice z pochybných důvodů, ale děláš.
H: Pochybných důvodů?
T: Naruto.
H: Nene to vůbec není pravda.
T: Zase se červenáš Hini-chan.
H: Nečervenám…. Nesměj se. Temari-san!
T: No tak neutíkej, já to nemyslela vážně. No tak! Počkej!....