Štěstí života

Kolik asi pocitů srdce zná. A kolik nich asi existuje v tom nejzažším koutě, kde je to nejkrásnější a nejbolestivější? Láska, zamilovanost, okouzlení... A ta magická přitažlivost. Přitažlivost je něco, díky čemu zapomenete i na lásku. Něco, co vás drží a vy se nemůžete odtrhnout. Není tak stálá ani trvalá jako láska, ale právě tolikrát v tom okamžiku krásnější. Nevíte proč, nevíte jak, ale chcete jenom jeho.
A právě tohle cítila ona. Temari měla chlapce, kterého ze srdce milovala. Jmenoval se Nara Shikamaru. Jeden měsíc přicházela za ním do Konohy, další on za ní. To, že spolu mohli být jenom pár dní v měsíci, ji často tížilo. Ale víc než to ji nedala spát jiná věc. Když Shikamaru přicházel za ní do Suny, byla šťastná a užívala si chvil, které spolu trávili. Ale pokaždé když viděla konožskou bránu, pohltil ji strach a zvláštní napětí. Bála se, že ho potká a přitom po ničem jiném netoužila. Bála se, že se neudrží a vběhne do jeho náruče a to bylo právě to po čem toužila. Věděla, že díky Sasukemu nebude mít vteřinu klidu.
Temari ležela na posteli a na polštář jí padaly slzy kulaté jak hrášek. Svůj prázdný pohled zapichovala do zdi a bez přestání žmoulala lem šatů. Nevěděla co má dělat a nevěděla jak na to má přijít. Byla v pokoji, který jí v domě Nara připravila Shikamarova matka. Vřelo to v ní ještě víc než kdy předtím a Temari věděla, že dnes se musí rozhodnout, jinak už sama se sebou nevydrží. Když Sasukeho viděla, bylo to jako utrpení a slast zároveň. Ale Shikamaru... Shikamaru pro ni byl něco víc než láska. Byla to neumírající zamilovanost a jistota. Věděla, že s ním by měla děti a šťastný život. Ale přesto toužila po Sasukem. Ne, tohle nebyla láska, ale zamilovanost vyvolaná nesmírnou přitažlivostí. On byl magnet, kterému se dál už nemohla bránit. Bylo očividné, že i Sasukemu není Temari ukradená. Pohledy, které na ni při jejich setkání vrhal, ji srážely na kolena a přesvědčovaly ji o tom, že kdyby chtěla, tak by to s ním šlo. Tak... Shikamaru nebo Sasuke?
,,Temari?'' Temari se polekala. Rychle zavřela oči.
,,Spíš?'' zeptala se jí příchozí osoba. Pod záminkou ''probuzení'' otevřela oči. Před ní stál Shikamaru. Hrklo v ní a měla sto chutí se opět pustit do pláče.
,,Shikamaru.'' usmála se naoko, ale ve skutečnosti se jí chtělo brečet. Shikamaru, který jí oplatil laskavým úsměvem, na ní nic nepoznal. Kdyby tak věděl, na co myslím, pomyslela si tragicky Temari.
,,No...'' začal Shikamaru, ,,Jsme spolu už rok. To už něco znamená.'' To doopravdy ano, řekla si v duchu, nic není tak lehké... Shikamaru měl pravdu. Už je všechno příliš daleko a ona to nemůže nechat jít dál. Udělá to! Bude to ten největší risk, ta největší blbost jejího života, ale prostě to udělá!
,,Shikamaru! Chci ti něco důležitého-'' vyhrkla, ale Shikamaru ji přerušil.
,,Ne, teď chci mluvit já.'' Nervózně se rozhlížel po místnosti, jako by hledal správná slova. Temari se na něj zoufale dívala, neměla sílu mu odporovat a dávala si pozor, aby její pohled nespatřil. Shikamaru vstal a začal chodit po místnosti.
,,To, co teď chci udělat, doopravdy chci. Miluju tě a tak to vždy bude a ty to víš.'' S každým slovem se Temari cítila hůř a hůř. Může ublížit tak milujícímu člověku? Ale...
,,A tak...'' otočil se na Temari, ,,Vezmeš si mě?'' Poslední tři jeho slova do jejích uší dopadla jako ničivá vlna. Ze vteřiny na vteřinu ztuhla, jak tělo tak mozek. Když po pár vteřinách byla schopná myslet, nevěděla, co má dělat. Jediné, co vnímala, byl Shikamarův pohled a zmatek. Totální zmatek v hlavě. Odklonila hlavu, aby byla aspoň trochu schopná uvažovat. Co to říká? Vždyť ona chce Sasukeho... Ale jeho miluje... Znovu pohlédla do jeho očí. Místo toho, aby viděla toho Shikamara, kterého chtěla opustit a co nejmíň mu ublížit, jako před chvílí, viděla někoho, koho jako jediného milovala. Byla pro ni jenom jedna odpověď na všechny otázky. Sasuke by tohle nikdy neudělal.
,,A-Ano.'' souhlasila s úsměvem, který byl falešný, ale přesto v něm byl vidět kus štěstí. Shikamaru se usmál sladký úsměvem a objal ji.
,,Ty brečíš?'' zeptal se jí, když si všiml, že mu slzy mokří rameno. Temari si slzy rychle utřela.
,,Štěstím.'' usmála se znovu. Shikamaru ji pohladil po tváři a opět ji objal. Ale Temařiny slzy těžko byly jen šťastné. Brečela nad tím, že se jí nesplnil sen na úkor nádherné budoucnosti a zároveň nad tím, že byla tak hloupá a málem se vzdala toho nejlepšího muže svého života.