Vstříc trápení
Mladá, ubrečená žena se skláněla nad svitkem. Chtěla psát, ale nevěděla jak začít. Měla srdce plné pocitů a myšlenek, ale nějak jí nešlo je vložit na papír.
,,Tsunade-sama? Chcete nějaké pití?'' koukla do dveří dívka, ještě dítě.
,,Vypadni, Shizune!'' zařvala hystericky. Dívka vyděšeně zavřela dveře. Tsunade byla nešťastná, bylo jí jedno, komu vynadá, koho urazí, jen chtěla mít klid. Utřela si slzy a pustila se do psaní.
Jirayo,
je to teprve týden co jsem opustila vesnici. Myslela jsem si, že utéct mi pomůže. Utéct od vesnice a všeho, co jsem znala. Všechno trápení mělo zmizet, tak proč tu proboha je? Každý den, co jsem po Danově smrti v Konoze prožila, byl boj se zoufalstvím. Dnes už to není boj, dnes je to jasná prohra. Čím víc jsem od tebe dál, tím víc mě bolí u srdce. Jestli to předtím bylo hrozné, teď je to nesnesitelné. Nevím co dělat, utíkám dál, ale pořád je to jenom horší. Tolik bych si přála být opět v tvém staroslivém objetí a zapomenout, jen na okamžik, ale prostě zapomenout. Ty krátké okamžiky mi dávaly sílu žít, tak kde ji mám brát teď? Připadám si jako malá, ubrečená holka, co hystericky běží za kamarádem, aby ji zachránil. Dříve by mi to hrdost nedovolovala, ale teď je mi to jedno, já chci být s tebou! Všechno bych nechala na místě a běžela za tebou domů. Když jsem odcházela, ani v nejmenším jsem netušila, jak důležitý pro mě vlastně jsi. Dokázal jsi mi dát zapomenout. A teď když tu nejsi... Už není nic, co by mi zabránilo se trápit. Nejenom ze smrti mích blízkých, ale i z toho, že tu nejsi. Nikdy bych si nemyslela, že tě budu takhle potřebovat. Až teď jsem pochopila, co to přátelství je. Proto prosím... Přivítej mě s otevřenou náručí až se budu vracet. Tak otevřenou, abych k ní mohla přiběhnout a zabořit se do ní. A ty mě pevně obejmeš. Ne, nejsi můj přítel, jsi něco víc. Slzy mi kapou na papír, nejsem už schopná toho moc napsat. Jirayo, potřebuju tě.
Bělovlasý muž sklopil hlavu. Odložil svitek a napil se saké. Nebránil ji odejít, byl to přeci její život. Ona sama musí vědět, co je pro ni nejlepší. Ale zjevně to neví...
,,Chcete další láhev Jirayo-sama?'' zeptal se chlapec, který Sannina obsluhoval. Jiraya zavrtěl hlavou a opět uchopil svitek. Vzápětí ho odložil, vzal jiný a uchopil pero. Rychlým a nečitelným písmem začal psát.
Tsunade,
prosím, netrap se. Udělal bych vše pro to, aby ses netrápila, ale tohle je na tobě. Nemůžeš se vrátit, nemůžu tě obejmout. Ne teď. Musíš si to sama vytrpět a přežít, dá ti to sílu, díky které budeš silnější než ostatní. Utekla jsi vstříc trápení a teď už neni cesty zpět. Vrať se mi jednou šťastná.
Dlouho jsem nepsala... Neměla jsem náladu ani ne moc pocity. Ale dneska se to ve mě opět probudilo. Ty pocity a já věděla, že musím psát. Že to všechno musím dát na papír (respektive do počítače ) abych mohla být aspoň šťastná, že jsem napsala něco pěknýho. Jo, tohle neni podle mě nejhorší. Zjistila jsem, že nejprve musí být pocit, ne si říct, udělam si pocit a budu psát! První pocit a pak až myšlenka, že budu psát. A co mě to vlastně přinutilo? Kamarádky mi na víkend odjely a na mě se spustilo všechno, co mi pomáhaly zadržet. Ale já jsem přeci statečná a tak jsem víceméně v pohodě! :D
Kumí tak toto je originálne a krásne. Ten Jirayov dopis bol dokonalý.. cítila som z neho.. takú zúfalosť, keď si ho bude Tsunade čítať. Ale nakoniec bude šťastná a.. omg No nič.. proste fakt pekné!
Real Sasuke (ja som to hovorila vždy xD)
Tááááááák Začetla sem se do toho tak, že sem pak litovala, že je konec Moc se mi líbí, jak si popsala jejich vztah..Že oba pro sebe byli navzájem nepostradatelní..Myslím, že to tak nějak bylo..Pecka Kumi-chan
*Lavi. He is pretty cool, you know*
♫MůjsvětDivů♫ **Kdo žije bez fantazie, není člověkem**
Tall: konstruktivní kritiku miluju pouze tehdy, když je tam dost chválení, takže díky! nesnášim kritiku, ale tvůj komentář mě potěšil. chtěla jsem docílit toho, aby z Tsunadina dopisu bylo vidět, že ho nebere ani jako přítele, ani jako milence, prostě něco mezi. bylo to zmatené... mělo to být zmatené, ale já si to nerozpitvávám tak abych našla chyby co ty nejspíš jsem se do toho až moc vžila a povolila stylistickou uzdu... jseš první člověk, kterýmu děkuju za kritiku
sorafay: s tim Jirayou jsem ráda, že to takhle vyznělo. a to jsem si myslela, že jsem tam až moc dala místo mému romantismu mělo to vyznít jako ten dospělý Jiraya, který ví co je nejlepší. jop a i tobě díky
cinkl: poslední dobou jsem si je nějak oblíbila... určitě napíšu nějakou nechutně sladkou romantiku na ně! pecka jo... to slovo se mi líbí!
lady_anjelik: jej, to už je starý... ale máš pravdu, ty Tsunadiny pocity by byli takové, jaké říkáš
2 roky... já už tu jsem 2 roky právě dnes 17. srpna 2010 :)
Listy, listy, listy.. V tejto dobe sa to vidí málo, ale ja ich mám rada
Kumi, mne sa to veľmi páči
Ako už napísal Tallík, Tsunadin je mierne zmätený... Hm, Jirov zase rázny...
Ale oba splnili svoje účely
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
Další duše co píše dopisy. Musím pochválit za ovození. Oba pili a oba se v jedno chvíli rozhodli přestat a napsat dopis.
Nicméně se mi zdá Tsunadin dopis takový zmatený. Chvíli jsem z něj měl pocit, že posílala dopis svému milenci se kterým už dávno spala a hned v zápětí to zase vypadá, že byli jen kamarádi. Sice se nějaká zmatenost v tom dopisu objevit měla, ale myslím, že ne taková.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.