Chlapec z jiného světa: Debatní den 005

A Hiashi poslechl.
„,Jdu k ní a v tu chvíli netuším, že ji budu milovat až do své smrti, chtěl jsem nenápadně zmizet, ale ona si mě všimla a šla mi naproti. Jmenovala se Nakumi Chisaii a byla to krásná dívka, co jsem viděl a nevím proč, věděl jsem, že má velkého ducha a laskavé srdce. Sice byla o něco menší než já, ale to nevadilo.
Byla blondýna a jak jsem další dny zjistil výborná kunoichi, která mě svými světelnými a zbraňovými útoky úplně rozdrtila, ale to odbíhám..‘“
„Připomíná mi TenTen a Kakashiho!“ opět vstoupila do Hiashi čtení.
„Jo mě taky. Nezdá se ti to trochu divné?“ zeptal se Hiashi.
„Co?“ zajímala se Kaze.
„No všechno, vem si to, že naší předchůdci byli tady už předtím než Kishimoto tenhle svět vymyslel…“ řekl tajemně Hiashi.
„Tak ty mi chceš říct, že Kishimoto pochází z tohoto světa?“ vyslovila Kaze to, co Hiashimu vrtalo hlavou.
„Přesně!“ souhlasil Hiashi.
„To je blbost.“ Nedala se Kaze přesvědčit.
„Není, tak jak vysvětlíš jeho znalost tohoto světa?“ nadhodil Hiashi.
Na to Kaze už neměla co říct a tak místo toho:
„Prosím, pokračuj dál.“
„Fajn, ale uvidíš, že jsem měl pravdu.“ Řekl Hiashi.

Po přečtení asi dvaceti stránek deníku se dozvěděli jen to, že Ichigův život nebyl nudný, že uměl zacházet s ohněm a se zemí, že Chisaii pocházela z jejich světa, do kterého se už nedostanou.
Jak se do sebe zamilovali a spřátelili se samotným Sandaimem, Jiraiyou, i když ten už začínal psát ty svoje knížky a Ichigovi se hrozně líbily a Chisaii ho za to peskovala. A následně se spřátelili i s budoucím Yondaimem a jeho ženou Kushinou.

„,MĚSÍC 4., 10:00

Dnes odstoupil Sandaime a na jeho místo přišel Namikaze Minato, Yondaime hokage, byla to velká sláva. Celá vesnice slavila, že má tak báječného hokage a fešáka, nevím, co na něm viděly, no jo ženské… zase odbíhám, ale radost kalila jedna událost a to ta, že Orochimaru se pokoušel utéct, což se mu také povedlo. Já ani Jiraiya jsme ho nedokázali zastavit.
To bylo mé selhání. A navíc nám Kushina oznámila, že je krátce těhotná a Chisaii se samozřejmě přidala, že ona také…“

Někdo zaklepal na dveře.
„Hiashi, tady Naruto, můžem si promluvit?“ zahulákal Naruto skrz dveře.
„Jistě, jen chvilinka!“ zakřičel Hiashi.
„Ok.“ Zahuhlal Naruto.
„Honem zametli stopy po deníku a dali prkno na své místo a Hiashi šel otevřít.
Kaze se chtěla ozvat, ale bylo pozdě, Hiashi už otevřel a zval blonďáka k sobě do bytu.
Hiashi si to uvědomil, až když Naruto zkoprněl, že Hiashi není sám, ale že má společnost.
„Kdybych to věděl, že máš návštěvu, tak bych přišel jindy.“ Řekl Naruto, ale v duchu:
,Tak a mám je. A donutím vás mi vyklopit, co se to tady děje.‘
„Tak já půjdu.“ Měla se na odchodu Kaze.
„Ne, zůstaň tady, bude to jenom jedna otázečka,“ řekl Naruto.
„Tak fajn.“ Kaze si sedla zpátky.
„Kdo je Kishi?“ zeptal se Naruto na rovinu a viděl jak oba zkoprněli.
„Tys nás špehoval? A nevím o čem to mlu…“ nedořekla Kaze, protože Hiashi ji přerušil:
„To je v pořádku, Kaze, stejně už slyšel všechno, jak nás špehoval, tak proč dál zapírat, ne?“
„Máš pravdu,“ souhlasila Kaze.
„Jenom jsem byl zvědavý, co máš v závěti a tak jsem vás sledoval a slyšel jsem jak se spolu bavíte.“ Přiznal se Naruto.

Tak Hiashi a Kaze vyprávěli, své příběhy, o tom kdo byli, kde vyrůstali a tak.
Pověděli mu vše, jak se vlastně sem dostali, že první byla Kaze a byla tady už měsíc a Hiashi tady byl teprve pár dní.
A když se dostali do fáze o té závěti, tak ji Kaze opět přečetla, i když Naruto věděl, co tam je, ale musela, protože aby pochopil vše.
Zatímco Kaze četla, tak Hiashi vytáhl deník z podlahy.
Při vyprávění vynechali tu část, o které Naruto nic vědět nemusel.
A Hiashi začal číst, ale Naruto ho přerušil:
„Tohle už vím, řekněte mi něco o mém otci a matce.“
Hiashi a Kaze se po sobě podívali a Kaze spustila:
„Já vím, že nejsem kompetentní osoba ti to říkat, ale chceš to vědět, tak prosím. Tvůj otec je Yondaime hokage, Namikaze Minato a tvá matka je Uzumaki Kushina, která pocházela ze země Vodních Vírů, a oba tví rodiče zemřeli ten den, co byl útok na Konohu.“
Naruto se rozplakal a impulzivně objal Kaze.
Hiashi se sice díval vražedně, ale soucítil s Narutem a nechal ho svému žalu a Kaze mu šeptala tišící slůvka.
Naruto se po chvíli uklidnil a pustil Kaze.
„Promiň, že jsem tě objal, ale musel jsem,“ řekl Naruto.
„To je v poho, asi bych se zachovala stejně a už jsi v pořádku? Máme pokračovat?“ zeptala se Kaze.
„Jistě a ten Yoshiro Ichigo, to byl vlastně můj pěstoun, že?“ kladl další otázku Naruto.
„Ano, byl a ještě se staral o svou rodinu, která věděla, že jsi, ale nemohli si tě vzít, protože to nešlo, snad chápeš.“ Vysvětlil Hiashi.
„Ano, chápu.“ Souhlasil Naruto.
„Tak, že nechceš jít ven si provětrat hlavu?“ zeptala se Kaze.
„Ne, prosím pokračujte.“ Řekl Naruto pevným hlasem.
„Tak, dobře.“ Řekla Kaze.

Ani jeden netušil, že jsou opět posloucháni, ani tentokrát se nedostali s informaci dále, protože ta osoba zaklepala na dveře.

Všichni se lekli a Hiashi:
„Kdo je?“
„Tady Hinata, přišla jsem za Kaze, říkala, že tady bude.“ Ozvala se Hinata přes dveře.
Kaze zčervenala a řekla:
„Hin, pojď dovnitř je odemčeno!“ pozvala dál svou kamarádku.
Najednou byl Naruto jako na jehlách a celý znervózněl. To stejné se dělo s Hinatou, když ho uviděla sedět na sedačce.
„Jé, já nechtěla rušit.“ Řekla Hinata.
„Nevadí, alespoň si vyslechneš zajímavý příběh.“ Řekl Naruto.
Nevěděla kam si sednout a tak Kaze nařídila škatulata a Hiashi seděl s Narutem a dívky si sedly vedle sebe.
„Nemusíte začínat, já všechno slyšela.“ Přiznala se Hinata.
„Tak to je záslužné.“ Řekl kousavě Hiashi.
Kaze ho pod stolem nakopla, až málem Hiashi převrátil stůl jak sebou škubl.
„Jeho si nevšímej.“ Zazubila se na Hinatu Kaze.
„Tak, snad abychom pokročili, ne?“ řekl Naruto.
„Máš recht, kámo,“ řekl Hiashi.

A začal číst dál.