Temná Brána: Členové, Kapitola 2.

„Tak, že tohle jsou oni. Mohl bych vás poprosit, jestli byste se našim hostům představili?“ řekl na úvod Rashta.
Jakmile to dořekl tak Shi prostíral na stůl první chod ze šesti, které připravil na tuto večeři.
„Ale až po jídle, ano?“ řekla jedna postava hlubším hlasem.
„Jistě,“ souhlasil Rashta a Kakashiho skupinka se nestačili divit a pomysleli si: ,Co se to tady děje?‘
Pustili se do jídla i když hosté váhavě, ale jinak to bylo vynikající jídlo složené z nejrůznějších pochoutek a lahůdek.

O hodinu a půl později

Po tak vydatném jídle se optal Naruto:
„Tak byste nám mohli konečně představit, ne?“
„To máš pravdu, Naruto.“ Řekla žena a sundala si kápi. Všichni oněměli úžasem, tak tohle nečekali.
„Jak to, že znáte mé jméno?“ zeptal se Naruto.
„My o vás víme mnohé.“ Řekla ta tajemná osoba.
Měla dlouhé hnědé vlasy. Oči měla tmavě zelené, obočí a řasy měly stejnou barvu jako vlasy a rty červené a plné. Naruto je z ničeho nic toužil políbit, ale z toho transu ho vyvedla Hinata, která do něho dloubla loktem.
„Já jsem Zkáza a ničím co mi přijde pod ruku, ale jenom to co nemá pro mě žádnou hodnotu a ty ostatní jenom lehce poškodím. Mám i jiné vlastnosti umím léčit.“ Řekla Zkáza.
Druhá postava napodobila Zkázu a po sundání kápi se zjevil muž s černými delšími vlasy, oči byly překvapivě pozemsky modré, ale chladné jako mrazivá polární noc, oči bez citu.
„Jmenuji se Smrt a beru život jak chci nebo když uznám, že nastal čas jeho smrti. Mám také pár vlastností, které se mi hodí, lámu skály a mým přítelem je Voda, ale to sem nepatří a navíc má sídlo jinde.“ Představil se Smrt.
„Tak počkat, chcete říct, že takových sídel je víc?“ zajímala se Hinata.
„Jistě je jich přesně dvacet a pěti členy a každé to místo má svůj název a účel.“ Osvětlil situaci Smrt.
„To začíná být zajímavý.“ Neodpustil si Chouji.
„Vy je snad neznáte?“ řekla Zkáza.
„Ne,“ řekl Kakashi po pravdě.
„To mě mohlo napadnout!“ řekl Smrt.
„Nechte toho a nechte, aby se představil další člen!“ řekl nevrle Naruto byl zvědavý na dalšího člena.
„Děkuji ti Naruto, že jsi je utnul,“ řekla další postava, která vypadala dětsky s blond dlouhými vlasy a modrýma očima jako lesní studánka byly hřejivé a kolem očí jí rašily malé výhonky břečťanu.
„Mě volají Matka Příroda a starám se o to, aby byla zachována rovnováha a kdo nectí mé zákony toho zničím a pod mou ochranu patří i Bijuu a i ten co ho máš v sobě.“
„Proč jste tedy dovolila, aby zaútočil na naši vesnici?“ obvinil ji Naruto.
„Je to tvůj osud a Kyuubi s tím souhlasil. Už ho nebavilo ničení a samota a tak tady další člen Osud tě vybral jako jeho společníka.“ Vysvětlila Matka Příroda.
„Ahá, tak proto mi pomáhal, když jsem to potřeboval. Snažil se, abych ho přijal a stal se jeho společníkem a přítelem. Tou pomocí se snažil získat důvěru a sympatie, je to tak?“ prohlásil Naruto a když mluvil, tak Matka Příroda kývala na souhlas.
„Máš pravdu,“ odsouhlasila Matka Příroda.
„Sakra zkazila jsi mi výstup. Už jsem se těšil jak je ohromím a zase nic. To mi děláš schválně!“ obvinil Osud Matku Přírodu.
„Neremcej, zrzounku a představ se.“ Popíchla ho Matka Příroda.
„Neříkej mi zrzounku, víš, že to nesnáším.“ Začal se hádat Osud, který měl zrzavé vlasy a pihy po celé tváři. Jinak vypadal roztomile.
„No jo, už to neudělám, zrzounku.“ Opět ho provokovala Matka Příroda.
„Ach jo, ty se nezměníš. Tak, že já jsem Osud a mým úkolem je předurčovat lidské osudy a dělám také, aby chodili po těch cestách, které jsem jim určil při narození.“ Konečně to ze sebe dostal Osud.
„A co pátý člen?“ zajímal se Chouji.
„Já? Já jsem Naděje a mou starostí je, že když přejde Smrt a Zkáza tak zasévám naději všem, aby nezapomněli žít dál.“ Vysvětlila svůj úděl Naděje.
Naděje byla opět žena s černými kratšími vlasy a očima v barvě šedi plných citů a naděje.
„Děkuji vám za své uvedení a teď poprosím jednoho z vás, aby osvětlil proč jsou tady.“ Řekl Rashta, který tu byl celou dobu, ale vypadalo to, že tady ani není.

Listová

„Začínám mít o ně strach,“ strachovala se Shizune.
„Já taky, je to sice týden, ale to už by od nich přišla zpráva?“ také Tsunade obcházel strach o ně.
A nejen tyto dvě ženy pociťovali strach. Už se o nich bála pomalu celá vesnice.