Shledání I. Starý klan, část 9.

Jakoby se všichni domluvili na tom, že se dnes sejdou na tom stejném místě.
Zrovna, když Naruto představoval týmu Kurenai svou matku vstoupili do Yaminiky Q tři jounini.
„Kushino-sama, mohla byste se s mnou projít?“ zeptal se Kakashi jakmile ji uviděl.
Kurenai a Asuma se na sebe nevěřícně podívali.
„Jistě. Naruto zaplatíš to za mě?“
„Ano, mami jen běž.“
Odešli.
„Kurenai-sensei, Asumo-sensei, posaďte se k nám.“ Navrhl Shikamaru.
„Jistě.“ Řekli sborově.

Panovala zde takřka rodinná atmosféra. Jen Naruto si toho nevšímal. Měl plnou hlavu toho co mu matka řekla. Hinata si okamžitě všimla Narutovi změny.
,Co má Kakashi-sensei na srdci,´ dumal. Vyhýbali se tématu ,Narutova matka´.
Jinak konverzace nevázla. Bylo toho tolik k probrání. Mise, cvičení, mise....

Jako na další potvoru, potkali další známé. Bývalé členy trojky Ino-Shika-Chou.
„Kakashi, konečně máš holku?“ zeptal se zvesela Inoichi.
„Ne, je to Uzumaki Kushina, manželka Yondaimeho.“ Uvedl věci na pravou míru Kakashi.
„Gomenasai, já nevěděl.“ Omlouval se Inoichi.
„Nevadí, také bych si to myslela.“ Usmála se na něho.
„Kdy jste se vrátila?“ zajímal se Shikaku.
„No, včera ráno.“ Odpověděla.
„Kam máte namířeno? Pokud hledáte své potomstvo jsou v Yaminiky Q.“ Řekl Kakashi.
„Ne, jdeme za Tsunade-sama. Zavolala nás.“ Objasnil Chouza.
„My máme také svůj cíl neměli byste zase jít?“
„Jé, už jsme tam měli být, tak zatím nashle.“ Rozloučil se s nimi ve spěchu Inoichi a další dva ninjové.

Dále nepotkali nikoho známého. Při chůzi mlčeli. Rozuměli si i beze slov.
„Kam jdeme?“ zajímala se a prolomila to ticho mezi nimi.
„Uvidíte, to je překvapení,“ řekl.
„Nemusíš mi vykat, známe se dlouho, můžeš mi tykat.“
„Pokusím se mám vás ve velké úctě.“
„Co jsem říkala je pravda. Když mi někdo vyká připadám si staře. Tykej mi, jasný?“
„Ano, vypadáš na dvacet.“ Nechal se slyšet Kakashi samotného ho udivilo, jak snadno jí dokáže tykat.
„Tak se mi to líbí. Nelichoť mi je mi čtyřicet, už nejsem žádná mladice.“
„Sice máte tolik, ale vážně vypadáte na míň.“ Nedal se.
„Ty jeden lichotníku. Proč ty vlastně nemáš přítelkyni?“
„No, víš tohle bych si nechal pro sebe. Je to také skrz Rin.“ Nechtěně se podřekl.

Kushina se rozhlížela po místě kde stál památník padlých shinobiů.
„Co to má znamenat?“
„Uvidíš,“ řekl tajemně.
Provedl sadu pečetí a pomník se hýbal. Zastavil se a pod ním zela malá prohlubeň. V ní byl uschován dlouhý a tenký předmět. Byl zabalen v látce, která vypadala nová a neporušená. Jakoby by tam ten záhadný předmět dal někdo teprve včera a ne před dvaceti lety.
„Toto je meč, který patřil největšímu shinobi tohoto světa Narimu Shitarovi. Ninjovi, který ovládal techniky o nichž se nám ani nesnilo. Je sice znám, ale není o něm skoro žádný záznam, protože se objevoval v různých podobách. Měl neuvěřitelnou moc, kterou zachraňoval svět, který miloval nade vše. Jenže moc přitahuje žárlivost. Skupina potulných ninjů se ho pokusili zabít.
Bezvýsledně. Jeden po druhém umírali, ale jeden stačil poslat krátkou zprávu o jeho meči. Za krátký čas další skupina selhala v jeho zabití. Nakonec zrada přišla od jeho vlastního bratra Nariho Keichiho. Byl sice silný, ale ne jako bratr. Nenáviděl ho za to, ale tvářil se jako jeho nejvěrnější přítel. Proto se dohodl s jednou slibně vypadající skupinou na tom, že když mu donesou meč zahrne je mocí a slávou. Skupina se jmenovala Akatsuki. Bylo dohodnuto. Odporný čin spáchali krátce po jeho boji s Kyuubi (přesně s ním, kterého Naruto má v sobě) byl značně oslaben, tak s ním neměli těžkou práci. Zabili ho vlastním mečem. V posledních chvílích života převedl své schopnosti do meče a pronesl tiše jméno meče. Ukázalo se, že meč nikoho neposlouchá. Mnoho ninjů se pokoušeli ho ovládnout. Marně. Nešel dokonce zničit, protože pouze kdo zná jméno ho může zničit. Ve zlosti Keichi meč ukryl, jenže se do úkrytu vloupal syn Shitara a odnesl ho na bezpečnější místo. Poté byl uchováván v rodině. Předáván z generace na generaci. Než Minato zemřel vyprávěl mi ten příběh, protože meč musí chránit dva lidé sobě blízcí. Meč může používat pouze ninja s čistým srdcem. Já jsem se ho pokoušel zvládnout, ale nešlo to. Myslím si, že jediný Naruto může meč plně ovládnout. Ne, jsem si jistý. A ještě malá poznámka jméno se údajně objevovalo při bojích na rukojeti a pomáhal svému majiteli být nezranitelný. Nikdo to neví jistě.“ Zakončil svůj dlouhý monolog.
Kushina ho nepřerušovala, protože nevěřila svým uším. Tak Minato a Naruto jsou potomci Shitary. A zároveň ji štvalo, že ji to Minato neřekl.
„Zmínil si jméno Akatsuki...“ začala a nedořekla. Kakashi ji předběhl:
„Já vím, co chceš říct. Byli to jejich předchůdci.“
„Mohu se podívat na ten meč?“
„Jistě je překrásný.“ Ujistil ji Kakashi.

Rozbalil tkaninu a meč se zaskvěl v celé své stříbrozlaté záři. Rukojeť byla umně modelována. Jakoby padla přímo do dlaně a nad úchopem dlaně se pyšnil znak pro klan Nari. Jeden kruh a v něm zápasili dva živly oheň a vítr. Zdálo se jakoby žili vlastním životem.
Čepel vypadala úzce,ale byla celkem široká a velmi ostrá. Ostřejší než meč Kusanagi.