Plagiátorství

Nakonec Vody spadne ze schodů a rozbije okno v mezipatře, následně vypadne z prvního patra na sousedovic auto. Rychlostí sobě vlastní ze sebe smtete střepy a seskočí z auta, aby mohl šlápnout na hrábě, které ho nadobro knockautujou…
„To je super, to se jim bude líbit,“ smál se Hidan při psaní nové povídky, „co bych tam ještě dal… Jo, už vím! Allasse se zamotá jazyk do šlehače! No to je žrádlo!“ vychvaloval Hidan sám sebe.
Povídka byla dokončena a umístěna na web: www.kdoMiUkradnePovidkuStihneHoTrestJashinuv.com
„Konečně si můžu dát v klidu oběd.“
Neuznaný pisálek odešel do kuchyně, kde na něj čekalo kuře alá Itachi: „Dvacet Uchihů zemřelo pro tenhle recept!“ vřískal Itachi pokaždé, když tohle jídlo vařil.

Mezitím Tobi ve svém pokoji, který byl zvukotěsně izolovaný.
„Jó, to je kytara!“ mával Tobi hlavou do rytmu hudby.
„Že bys byla na holky, to se mi nechce brááát!“
Tobi použil telefon místo mikrofonu a dodával si tak pocit neskutečné pěvecké hvězdy, jehož popularita se dala srovnávat jenom s pěveckou soutěží XXX Hledá superstár, kterou s přehledem vyhrál XXX Chouji.
Konan skončila druhá a musela strávit dva týdny v psychiatrické léčebně, avšak díky Choujimu dobrému srdci nemusela nic platit, jelikož uspořádal dobročinný koncert, po kterém se doba, kterou Blue zůstala u psychiatra, prodloužila o další měsíc.
Tobi dál pokračoval ve zběsilém řevu, o kterém si myslel, že má co do činění se zpěvem.
„Marně se snažím trochu tě rozehřát, už to nemá cenu dál s tebou spát.“ Nikdo neví proč, ale při této sloce si zálibně prohlížel plakát s Deidarou, který měl přilepený na stěně u postele.
Při své rozjařenosti si Tobi nevšiml, že zapl na telefonu vytáčení. Bohužel, k jeho smůle to byl právě telefon Blue, který ovšem zvedl Pein.
„Tobi, co je?“ zeptal se Leader, avšak vycházející pěvecká hvězda ho neslyšela a dál si zpívala: „Z minulé noci na očích zbyl stín, nemyslím na nic, jen se usmívám, že jsi unavená, lásko, unavená…“
„Tobi! Ty parchante, co máš s Blue! Vim, kde bydlíš, protože ti platim nájem a jdu si pro tebe, ty mrňavej skřete!“
Pein zahodil vzteky mobil do kouta a vyběhl ze svého královského pokoje s fontánkou a postelí s nebesy.
„Dost bylo zábavy,“ zahodil Tobi mobil do kouta a vrhl se k počítači.
„Tak kampak se dneska mrknu?“ brouzdal si jen tak internetem a narazil na jedno zajímavé video, u kterého byla poznámka: „Ten kdo uzří toto video, zemře do týdne!“
„Oh, to musím vidět!“ Tobi zkoukl video a málem při něm usnul.
Naneštěstí proklikal pár odkazů, až se dostal na stránku, kde lidé dávali svoje FanFiction povídky.
„Jéé, Hidan tu má taky nějaké svoje povídky! To si musím přečíst.“
„Zemři!“
Pein zrovna rozrazil dveře k Tobimu do pokoje.
„Ahoj…“ pozdravil muž v masce svého šéfa.
„Kiaaaaa!“
Pein skočil na Tobiho a shodil ho ze židle, načež ho začal škrtit a mlátit s ním o zem.
„To video funguje, fakt umřu! To je kchůl!“

„Taková nuda.“ brouzdal Kisame internetovými stránkami.
Nakonec, když klikal na zakázané stránky o spoře oděných týmech Konohy, dostal se k Hidanovi na stránku, kde našel všechny jeho povídky.
„A lidem se to líbí a mají ho rádi a takových komentářů a skvělé hodnocení! Já chci taky, ale jak? Jsem moc blbej na to, abych něco takového vymyslel, ale zase jsem moc chytrej na to, abych si to zkopíroval na svůj web a vydával jeho povídky za moje! Já jsem tak mocný pirát a hacker!“ Kisame vybuchl v záchvatu mocenského smíchu.
„KisameRulezzAllWorld.net.“ vyťukával pomalu na klávesnici.
Vůbec nic si nedělal z Jashinovo hněvu, který ho má postihnout.

„Můj pán Jashin mě volá!“ Hidan přestal žvýkat kuře.
„Někdo ukradl mou povídku z internetu a ani se mě nezptal! Však já ho najdu a už teď je mrtvý!“
„Taková pakáž si zaslouží vyvržení střev na podlahu a vítězný taneček v jejich srdcích!“ Hidan, celý rudý vzteky, procházel kolem Kisameho pokoje z kterého se ozýval hlasitý smích.
„Ha-ha, Kisame owned Jashin!“
„Cože?“ Hidan otočil klikou a vstoupil do pokoje modrého mužíka.
„Co to tady děláš?“ Hidan si založil ruce v bok a četl svojí povídku na jiném webu, než byl jeho.
„To je moje povídka! Co dělá na tvým webu?“
Hidan ještě víc zrudl vztekem.
„T-to není můj web.“ bránil se Kisame.
„Kisame rulezz! Je napsaný přes půlku stránky, tak mi netvrď, že to je tvýho bráchy!“
Hidan se rozpřáhl kosou a zlikvidoval Kisamemu celý stůl včetně monitoru.
„Ještě jsem ho nesplatil!“ vřískal Kisame a začal po chvíli brečet.
„Ber to jako trest a snad si už zapamatuješ, že krást povídky se nemá! Jestli ještě jednou uvidím, jak někdo zkopíroval moje povídky bez mého souhlasu, stihne ho bolestivý trest, při kterém přijde o všechny končetiny!“