Obchodníci 10 - Masakr v Písečné

„Musím jednat.“ Odhodila Sakura plášť. Rozběhla se k Sasorimu a pořádně ho praštila, svalila na zem a zkroutila mu ruce za záda.
„Konečně jsem tě dostala při činu. Zatkněte támhle toho muže.“ Ukázala na Haka.
„Komplikace.“ Rozhlédl se kolem se Haku.
„Působivé Sakuro.“ Vystoupil Gaara ze stínu. „A kdopak je tento?“ Ukázal na Arashiho, jenž se svezl dolů po zídce vedle chodníku.
„Toho neznám.“ Podívala se Gaarovi do očí.
„Tak proč jsi k němu šla?“
„Tohle vypadá špatně Sakuro. Máme na to se probít.“ Zamumlal Sasori.
„Ach, Sasori. Víš, že je na tvojí hlavu vypsaná pěkná odměna? A ty si sem klidně napochoduješ. U nás jsi muž číslo jedna.“ Usmál se Gaara.
Haku se rozhlížel kolem sebe a počítal kolik je zde protivníků. „Dvanáct, ne další tři čekají v záloze. Máme šanci jenom společně, ale mohl bych mít jistou šanci zabít je a rychle utéct.“
„Moje hlava...“chytil se za ní Arashi. „Kde to jsem?“ Rozhlížel se po ostatních. „Tohle vypadá na pěknej průser.“
„Jdu do toho.“ Rozhodl se Haku. Z rukávu mu vyjelo několik kunaí. Jedním hodil po Arashim. Mířil na krční tepnu. Další dva hodil do stínu za sebou, kde předpokládal dva muže z Anbu Písečné. Podle zvuku usoudil, že jednoho zabil a druhého zranil. Arashi si včas všiml letícího nože a jen tak tak jej zastavil levou rukou. Nůž ho ošklivě poranil, ale byla to jen malá cena za další vteřiny života.
Gaara dal povel dvou členům Anbu, aby zajistili Sasoriho. Další dva si stoupli po jeho boku jako ochrana, jeden se vydal za Arashim a zbytek po Hakuovi.
„Teď ho přebereme my.“ Přistoupili Anbu k Sakuře. Ta se jenom usmála a vrazila bližšímu nůž zespoda do krku. Sasori mezi tím švihl svým nožem druhému po noze. Ten se ihned s výkřikem složil na zem.
„Ku*va.“ Zaklel Gaara, když to uviděl.
Arashi se pomalu zvedl na nohy s nožem zaraženým v ruce. To už se k němu přiblížil jeden ze členů Anbu. Arashi se nerozpakoval a kopl ho zákeřně mezi nohy. Využil toho, že se nikdo nedívá a dal se na útěk.
„Jestli mi uteče bude hodně obtížné ho zase najít a zabít. Na víc by mohl kontaktovat Orochimara, že jsem se setkal s Akatsuki.“
„Neporušujte formaci.“ Zařval jeden z členů Anbu. Pozdě, jeden z nich to nevydržel tasil katanu a rozběhl se sám proti Hakovi. Haku se hbitě půl piruetou vyhnul jeho seku. Při dalším útoku mu vyrazil zbraň z ruky. Ta vyletěla vysoko do vzduchu. Uspěchaný člen Anbu byl teď beze zbraně a Haku neváhal. Ve stejný moment, kdy jeho tělo dopadlo na zem chytl Haku padající meč. Kolem něho se rozestavilo zbylých pět Anbu. Všichni tasili meče. Haku pozvedl svoji katanu a kreslil s ní malé kroužky ve vzduchu. Čekal z které strany zaútočí jako první. Zavřel oči a vyčkával. Zaútočili všichni na ráz. Ti co stáli právě čelem k němu pouze naznačily pohybem útok. Haku trochu se štěstím odrazil rány přicházející ze zadu. Nedal se zmást a vyrazil do protiútoku. Otočkou se vyhnul seku a ťal po břichu. Kotoulem se vyhnul pokusu o useknutí hlavy a výpadem zarazil svůj meč jednomu z Anbu přímo do srdce. Rychle mu sebral jeho meč.
„Už jsou jenom tři.“ pomyslel si. Zakroužil oběma meči ve vzduchu a vyrazil na zbylé členy, kteří byli šokováni, že jenom jeden člověk dokázal zabít tolik špičkově vycvičených lidí. První z nich si nechal klidně vyrazit meč z ruky a proklát si břicho. Snažil se svoje vnitřnosti zatlačit zpátky, ale byl to marný boj. Zbylí dva se přitiskli k sobě čekající na další útok. Haku po jednom z nich hodil katanu. Ten jí hravě odrazil, ale polevil tak v obraně a to stačilo na smrtelný zásah.
„Už jsi sám.“ Utřel si Haku krev z obličeje.
„Já tu nechci umřít.“ Zahodil jeho protivník meč a dal se na útěk.
Haku se rozhlédl co se stalo během jeho boje. Sakura se Sasorim zde již nebyli. Gaara a ostatní členové Anbu již také utekli stejně tak Arashi.
„Krev.“ Vydechl Haku. Všiml si krve v místech, kde ležel Arashi. „Zasáhl jsem ho a hodně krvácí.“ Rozběhl se za krvavou stopou.
„Ku*va, ku*va.“ Nadával Arashi, když se snažil utéct pronásledujícím Anbu.
„Snad jsem je setřásl.“ Ohlídl se za sebe.
„Ale kdepak.“ Praštil ho zničehonic objevivší se Gaara.
„Dlouho jsem tě sledoval. Konečně na tebe něco mám a chci slyšet všechno co víš.“
„Vím leda tak to, že všichni tady, chcípnete. Každej kdo bude odporovat Orochimarovi nemá naději. S tím co chystá...“ v tom se zarazil. „Řekl jsem toho už moc... ku*va!“ Nadával sám sobě.
„Povíš všechno máme své metody.“ Chytil ho Gaara za krk a zdvihl. Přestože byl Gaara o hlavu menší jeho síle Arashi nemohl konkurovat. Za Gaaru se postavila jeho ochranka, která je až teď dohonila.

„Už budu blízko.“ Pomyslel si Haku. Arashi se zmítal v Gaarovo sevření, ale to nepolevilo.
„Nemáš žádnou šanci. Až nám řekneš co chceme vědět zemřeš a je jenom na tobě jestli to bude smrt pomalá, nebo rychlá. Mého bratra velice zajímá co plánujete a já ho nechci zklamat.“ Odhodil Arashiho na zem.
„Vstávej, půjdeme.“
V tom vyjel jednomu z Gaarovo ochranky ze břicha meč. Druhý se zhroutil hned na zem poté co mu Haku zlomil vaz.
„Velmi, velmi dobré.“ Zatleskal Gaara.
„Tebe zabít nechci. Chci jeho.“ Ukázal Haku na Arashiho.
„V tom bude trochu problém. Já ho teď nenechám zabít.“
„Tak nemám jinou možnost.“ Uklonil se Haku. Zaútočil proti Gaarovi, který nevydal žádnou známku pohybu. Zaútočil nejlepším způsobem jaký znal. Marně, Gaara jeho útok odrazil a vyrazil do útoku. Prorazil Hakovo kryt a ten spadl na zem.
„Nejradši bych tě zabil, ale moje sestra s tebou má ještě nějaké plány.“ Přistoupil k němu a kopl ho do hlavy. Haku ztratil vědomí.
„A ty si myslíš, že jdeš kam?“ Obrátil se Gaara na Arashiho, jenž se snažil pomalu ztratit z dohledu.

„Jak ses vypsala?“ Pohladil Hidan Tayuyu po vlasech a zavěsil kosu zpět nad postel.
„Byla to pěkně divoká noc.“ Chytla ho za nohu.
„To ano.“ Sedl si vedle ní. Tayuya si přes něj přehodila nohy a usmála se.
„Tváříš se nějak ustaraně. Co ti je?“
„Nic důležitého.“ Zakroutil hlavou.
„Co ti ku*va je?“ Kopla ho do žeber. Hidan se na ní dlouze podíval a poté ji políbil. Tayuya ho objala a polibek opětovala.
„Mám tě zabít.“ Promluvil po chvíli, když na něm ležela.
„Uděláš to?“ Odtáhla se od něho. Hidan poznal jaký má strach. Cítil jak se jí rozklepaly kolena.
„Ne.“ Chytil jí za nohy, aby se tolik neklepala.
„Ale chtěl si mě zabít, proč jsi si to rozmyslel?“
„Nechci o tom mluvit. Nechci, aby se ti něco stalo. Nevím proč tyhle city bych neměl mít, ale mám.“
„A co teď se mnou?“
„Mám plán. Dnes tu budeš muset přečkat noc sama, ale potom tě od sud dostanu.“
„De*ile!“ Kopla ho do hlavy. „Takhle mě strašit.“ Začala nadávat.
„Šmarjá.“ Chytil jí pod krkem a hodil na postel. „Nech už těch výstupů kdo je na ně do hajzlu zvědavej. Jestli chceš, aby sem přiběhli všichni v tomhle baráku tak jen řvi. Potom bude nemožný tě od sud dostat.“
„Ale mlátit tě snad můžu.“ Zašeptala.

„Naruto. Schyluje se k velkému honu na tvojí osobu.“
„Proč mi to říkáš Shino? Cítíš se mi zavázaný, že jsem ti jednou zachránil p***l?“ Napil se Naruto ze své sklenice a posměšně se ušklíbl.
„Tak nějak. Nevím, kdy po tobě půjdou, ale bude to brzy. Dej si pozor a s mojí pomocí...“
„Žádnou nechci.“
„Nepočítej.“
„Pa*chan*e.“ Zasmál se.
„Ti co po tobě jdou nejsou žádní amatéři. Tvůj tým Sakura, Sasuke a ty už dávno není. Jsi v tom sám.“
„Neměj starost já si s tím už nějak poradím.“
„Peníze tě z toho nedostanou. Tentokrát už opravdu ne.“ Kopl do sebe Shino další objednaný aperitiv.
„No jo pořád.“ Zvedl se od baru. „Můžu dostat ochranu Anbu.“
„To by jich muselo být pětkrát víc než je v téhle vesnici, aby tě s jistotou ochránili. A nikoho si koupit nemůžeš. Teda jestli nepočítám sebe zrovna nemám do čeho píchnout, ale já jsem nájemný vrah a ne osobní strážce.“
„Fajn, kolik chceš za to, že zabiješ každého kdo mě bude chtít zabít? Chci si tě najmout na moje vrahy. Co ty na to?“
„Nedělej si ze mě p***l.“
„Myslím to vážně. Kolik?“
„Desetkrát víc než minule.“
„Beru.“
„Ty těch peněz máš fakt hodně, co?“
„Heh, další rundu.“ Zamával na barmana.
„Raději půjdu.“ Ukázal Shino ke dveřím. Právě se v nich objevil Neji.
„Proč by...“ Otočil se na Shina, ale už tam nebyl. „Tak já si to vypiju sám.“ naklopil do sebe další dva panáky.
„Od kdy ty chodíš do takovýhle ho podniku?“ Přišel Neji k baru.
„Je tu dobrá klientela.“ Zjevila se z ničeho nic Tenten. „Na rozdíl od tebe on tady peníze nechává.“
„Nezatěžujte mě svými problémy. Chci si užívat tu akustiku a barvy.“ Otočil se k nim Naruto zády.
„A ty jsi přišel proč?“ Šťouchla Tenten prstem do Nejiho.
„Přišel jsem ti říct, že jsem skončil.“
„S prací?“
„Ne, s prášky. Lezlo mi to už moc na mozek. Snad to nějak vydržím.“
„To ti tak věřím.“
„Přinesl jsem ti i nějaký peníze. Chci ti splatit všechny dluhy co jsem si u tebe udělal.“ Vytáhl menší štos peněz.“
„Hele, drobný.“ Otočil se Naruto.
„Neser.“ Odbyl ho Neji.
„Utratím tolik kolik vůbec máš a ani si toho nevšimnu.“
„Můžu ho vyhodit?“
„Je opilý. Nech ho být.“
„Až budeš potřebovat naší pomoc tak ti nakašlu.“ Zvedl se Neji s Tenten a šli k ní do kanceláře.
"V tom případě zaplatím všechny tvoje dluhy." Zamával Naruto na rozloučenou.