NFFORPG - Kirigakure no Sato

Kasai Otoko

Kasai se pousmál a začal si sundávat velký svitek (podobně jako měl Jiraya" ze zad "dobrá jen mi dej chvilku udělám kolem nás Bariéru ať neponičíme okolí" řekl a švihem roztáhl svitek na zem udělal několik pečetí a pak plácl na svitek rukou a ze svitku najednou vyjela kopulovitá bariéra, baritéra nyní chránila celé okolí od případných útoků co minou, a nyní tam stáli jen oni dva "dobrá jsme připraven" řekl, ale hned vyskočil do vzduchu a začal formovat pečetě "Fuuton: Juuha Shou (Živel vítr: Útok bestijální vlnou" řekl a rukou se rozmáchl proti Katsuovi a tím na něj vyslal větrné jutsu.

Ake Hoku
Yohei
Ake následoval Kay do tábora banditů, ovšem on byl naprosto uvolněný. V tom binci byly pergameny, ale stejně jako Kay, ani Ake neviděl žádnou truhlici a tak se skrči ke svitkům a začal je zběžně přočítat. Když nenašel nic zajmavějšího začal prohledávat harampádí. Ake už nehledal truhlu, ale spíš věci, co by mohli být něják citově spjaty s nějákým člověkem, protože dost možné bylo, že truhlu spálili a obsah se válel někde na zemi. "Máš něco?" zeptal se nakonec po pár minutách neúspěšného hledání.

Kay Arashi
Les u Kirigakure no Sato

Kay protočila hůl v ruce a zlomyslně se ušklíbla. „Fájn, to by bylo.." zamumlala a zvedla pohled k Akeovi, načež se rozešla směr tábor banditů. Akeovi nevěnovala ani slovo, nechtěla se zbytečně rozčilovat.
Prolezla křovím a šla po vyšlapané cestičce, až stanula u tábořiště. Nebyla tam ani živá duše, všichni bandité se nechali chytit do pasti, ale Kay přesto zůstávala ve střehu.
Překročila rozmlácený stůl a pohledem přejela přes hromadu všemožného bordelu. Viděla všemožné zbraně, oblečení a výbavu, kusy pergamenu, ale žádnou truhlici, která by mohla být tou, kterou hledali. Zavrtí nechápavě hlavou a rozhlédne se po zbytku tábora. Kusy dřeva, ale žádná truhlice. Dívka netrpělivě zamručela a zavrtěla hlavou. Je to tu vůbec?

Ake Hoku
Yohei
Ake byl odjakživa smolař a jeho smůla se promítla i tentokrát. Většina jich šla na Kay a Ake se musel spokojit s mizernými čtyřmi kousky. První ránu zasadil dřív než se na něj stihli otočt. Ake prostě dupl za sebe a trefil jehnoho chudáka zezadu do kolene až to luplo a vykloubené koleno nabralo nepříjemný tvar. Muž klesl na jedno koleno a Ake mu s otočkou srovnal kolenem obličej, přesněji nějáké ty vástupky na obličeji srovnal.
Druhý po Akem sekl katanou z otočky, ale netrefil nic než vzduch, protože Ake se již nacházel o třicet čísel dole, kde se na patě otočil, podrazil muži nohy a ještě než bandita dopadl, chytil ho za hlavu a pomohl mu k zemi. Po dopadu to křuplo a muž ani nezavřel oči.
Poslední dva zaútočili synchroně. První se vrhl na Akeho s katanou nad hlavou, druhý těsně vedle něho se pokusil bodnout ho kopím. Ake udělal jeden rychlý krok kupředu a mírně do strany, takže se vyhnul kopí a dostal se k banditovi s katanou tak blízko, že ho už nemohl seknout. Jednou rukou dueřil vzhůru, čímž vyrazil banditovi katanu z rukou. Pak pootočil zbytek těla a loktem udeřil dolů, klíční kost se přelomila jako proutek. Druhý se stihl znovu napřáhnout k bodnutí. Blonďák se jen trochu obtočil okolo své předešlé oběti a postrčil ji do dráhy kopí, takže podlesní bandita probodl svého přítele. Hrot prošel třemi životně důležitými orgány a tak bandita zemřel dřív než se dotkl země. Nakonec se Ake jen chytil za zápěstí levé ruky, udělal otočku a vzduchem se cosi mihlo, jeho poslední oběť padla na zem... a jeho hlava o dvě vteřiny poté. "To by bylo." prohlásil Ake zatímco utíral svůj meč do oblečení jednoho bandity. Meč pak znova obtočil okolo levé ruky a zpříma pohlédl na Kay, která už také byla hotová.

Kay Arashi
Les u Kirigakure no Sato

Laškovně se pousmála. To už u ní stál první zlodějíček a natahoval po ní ruce. Jenže vteřinu na to se ozvala tlumená rána dřeva a muž se skácel na zem. ,,Fajn, zloději, a k tomu ještě neslušní.." zlomyslně se ušklíbne. ,,Vážně, pánové, já vám nechci ublížit. Pouze vás zmlátit tak, že vás ani vlastní máma nepozná."
Banditi jsou trochu zaraženi jejími slovy, ale pouze se na to mračí. Postupně se ke Kay přiblíží pět mužů, a všichni skončí na zemi okolo dívky; buď s rudou skvrnou na hlavě, nebo s namodralým pruhem na zádech.
A poslední nešťastník se po Kay ožene katanou; jenže vzápětí zjistí, že katana vyletěla kamsi do vzduchu, a do ruky ho něco nepříjemně bouchlo. Ale to už spatří jen šedou podrážku Kayny boty, ucítil nepříjemné lupnutí v nose a už ležel na zemi.

Mizuki Saiuri
Yohei
Z mlhy Vplula malá loďka. Plula ve stínu hrozivých skalních výběžků vysokých hor. V loďce seděla dívka a leštila ostří své katany. V dálce na břehu se z poza stromů objevily svítící okna malé dřevěné chatičky. „To bude doufám ono.“ Zašeptala dívka do ticha, které kazilo jen narážení vln do přídi loďky. Zasunula katanu do pouzdra a postavila se. Loďka dorazila ke břehu, už chtěla vystoupit ale potom jí napadlo vrátit se dokud je ještě čas. Tuto myšlenku ale rychle zaplašila tohle by měla být, přesně ta věc , která by jejího otce naštvala nejvíce. Udělala pár kroků směrem k chatce a znovu se zastavila. Když jsem došla až sem, tak pak proto udělám vše. Otec se bude divit až zjistí co se právě chystám udělat. Nad touhle myšlenkou se pousmála , došlo jí, že se zde rozhoduje o jejím příštím životě. Byla přesvědčená že to musí dokázat. Rychlou chůzí došla ke dveřím. Projitotu ještě zkontrolovala svou katanu pro případ největší nouze a zaklepala na dveře.

Ake Hoku
Yohei
"To se mi líbí." řekl Ake v tu chvíli zmizel, protože použil shunshin no jutsu. Neobjevil se zanimi, ani za svým cílem, objevil se přímo před očima posledního znich. "Nazdar." řekl a vzápětí vysrříkla krev, když Ake ukazováčkem trefil banditu do oka. Ten se okamžitě skácel, pustil zbraň a chytil se za to co mu zbylo z oka po Akeho zákroku. "Pánové, jste obklíčei, pokud se vzdáte, slibuji, že vám nezpůsobím žádná moc trvalé zranění... možná." prohlásil a čekal na jejich reakci, ikdyž silně pochyboval, že by se vzdali.

Kay Arachi
Les u Kirigakure no Sato

,,Kdo dřív přijde, ten dřív mlátí." zazubí se, pouze trhne rukou - a jeden bandita padl na zem, jak se mu shuriken zasekl do nohy. ,,Tohle vážně zábava nebude.." poznamená, a vydá se až provokativně klidně směr k banditům, kteří jsou jen pár metrů od ní. ,,Vážení pánové, nač ten spěch?" pousměje se, trochu nadzvedne hůl a v bojové pozici vyčkává, až se banditi dostanou k ní. Vteřinu na to se maličko rozmáchne druhou rukou a další bandita padl k zemi, opět k shurikenem v noze.

Kokoro

Letmo se Mizuirovi uklonila a připravila se.
"Tak se ukaž, snad v tobě něco vydoluju... I když, uvidíme sami. Musíš hlavně chtít a k tomu já tě nemůžu nutit."
Dobrblala a připravila se na to, co ji tenhle klučina ukáže.
Upřímně toho od něj moc neočekávala, ale mohla se mýlit. Párkrát stalo, ale byly to opravdové výjimky.
Sama kdysi nebyla nijak dobrá, ale zlepšila se díky své píli a chuti zesílit

Ake Hoku
Yohei
Ake se zastavil metr od Kay a odhodil váček s penězi na zem. "Proberem to až potom ano?" zeptal se a otočil se směrem k banditům. Nebylo jich moc a podle toho jak laxně drželi své zbraně byli zvyklí, že se jejich oběti před nimi krčí. Navíc několik z nich se motalo sem a tam díky alkoholu. "To snad nebude ani zábava." prohlásil Ake poté co si je přeměřil pohledem. "Kay-chan, rozdělíme se půl na půl nebo kdo dřív příde, ten drív mlátí?" zeptal se Ake jaok by tam banditi ani nebyli, což bel jeden ze zaručených způsobů jak je vyprovokovat.

Kay Arashi
Les u Kirigakure no Sato

Chvíli čekala a dívala se na Akeův klon na louce. Po necelé minutě pak konečně seskočila dolů a vydala se k němu, když v tu chvíli se objevil malý obláček řidkého kouře a klon byl tytam.
,,Zabít." zavrčí Kay okamžitě, rukou sjede kamsi ke kapsám u kalhot a během pár vteřin drží v ruce kunai, na prstech navlečeny dva shurikeny. Pohledem sjede do lesa, odkud právě vybíhal Ake. Nepříjemně se zamračí, ale mlčí. Měla připraveno spoustu kousavých poznámek, ale ty si chtěla nechat na potom; místo toho jen stála, s pohledem upřeným na blížící se bandity, v jedné ruce kunai a shurikeny, v druhé svírala svoji hůl.
,,Fajn, to bychom měli." poušklíbne se, když Ake doběhne k ní. Nevypadá to, že se s ním bude hádat nebo tak, nebo alespoň navenek ne..

Ake Hoku
Yohei
Akeho klon seskočil zposlední větve dolů na louku a rozhlédl se. Pak klidným krokem došel doprostřed louky kde se zastavil a čekal až tam příjde Kay, jakmile tak totiž udělá, klon se rozplyne. Mezitím pravý Ake seděl na větvi a určoval polohu banditů dle zvuku. Ne že by to bylo komplikované je zaslechnout, nejspíš právě měli nějáké alkoholové orgie, ale spíš bylo těžší v lese určit kudy přesně. Když se mu to po půlminutě povedlo vyrazil. Pohyboval se jako had, rychle a tiše, zatímco minul jejich hlídku tak, že okolo ní prošel, protože hlídka spala. Když byl tábor na dohled, vyskočil znovu do větví a tudy až na okraj tábora. Ake viděl kde mají kořist, ale nebyl schopen najít to co hledali, takže přišla na řadu druhá možnost. Ake se nepěkně usmál. Jediným dlouhým skokem dopadl přímo na stůl, který se pod jeho váhou a silou dopadu přelomil. AKe se pak okamžitě odrazil, šlápl jednomu banditovi na obličej a přeskočil až přímo k hromadě lupu. Většinou to nebylo nic moc ceného, ale na vrchu byl pootevřený pytlík s penězi. A hodně plný. Bez rozmýšlení ho ake sebral a otočil se. Bandité se už konečně vzpamatovali a ozbrojeni se na Akeho vrhli. Ake jen vyskočil na hromadu, kterou použil jako odrazový můstek a přeskočil je všechny. Pak jen provokativně zacinkal penězi a rozběhl se do lesa, zatímco se za ním ozývaly nadávky a dusot spousty nohou. Ake běžel, neohlížel se jen když míjel hlídku, nakopl ji aby se vzbudila. Ake moc rychle neběžel, aby jim neutekl, Když se začal blížit okraj lesa, Ake se odrazil, vyskočil na jednu větev, od ní se zase odrazil a vyskočil až na louku, kde se okamžitě rozběhl za Kay.

Kay Arashi
Les u Kirigakure

Pousmála se a krátkým skokem se přenesla nahoru mezi větve stromů, a vydala se napříč větvemi, směrem k louce. Pořád po očku sledovala Akeho, neznala ho dost dobře, aby mu stoprocentně věřila. Dávala si tedy na něj pozor. Počítala i s možností, že tu okolo budou nějací bandité, ať už hlídky nebo příslušníci jiné skupiny, a tak se zároveň s pozorováním Akeho rozhlížela po okolí.
,,Támhle je ta louka." zamumlala, a zamířila trochu do prava, a na jedné krajní větvi se zastavila. Přímo před ní se nacházela louka, po její levici byl les. V tom se měli ti bandité ukrývat. A na levé straně byly vidět zdi vesnice.

Ake Hoku
Yohei
Akeho klon se taktéž zastavil, jemně přikývl a vyskočil do větví tak aby nešlo dle trávy či keřů poznat, že se jedná jen o shluk dýmu a ne o pevného Akeho z masa a kostí. Mezitím Ake trošku z povzdálí odpozoroval směr kudy kývla a bez váhání vyrazil aby předstihl Kay i svého klona a měl čas bandity nalákat na louku, kde se měl klon s Kay zastavit. Mezi jednotlivými přeskoky si vyzdvihl šátek z krku výš, aby mu kryl i obličej. Ikdyž si uvědomoval že Kay asi nakonec nebude nadšená že se Ake rozhodl dělat návnadu, nedbal na to, protože by ji dělal tak jako tak a takhle se vyvaroval případným sporům, které taky nemusel příjt.

Kay Arashi
Okolí Kirigakure no Sato

Těžko říct, jestli si Akeova činu všimla, a jestli ano, nedala to nijak najevo. Pohled stále zabodnutý před sebe šla dál, ale znatelně zpomalila.
,,Asi někde tam." kývla hlavou na pravou stranu. ,,Takže jdeme tedy rovnou do akce?" povytáhla trochu obočí a pousmála se. Nebyla si ale jistá, co Ake plánoval. A nejistotu v něčem neměla zrovna dvakrát v lásce.
Ale co, uvidí se... pomyslela si, zavrtěla hlavou a úplně zastavila, tázavý pohled upřený na Akeho.

Ake Hoku
Yohei
"Jen sem tě zkoušel." pokrčil Ake rtameny aby zachránil situaci. Byla to perfektní výmluva, proč by se on neměl pokoušet prozkoumat její charakter? Pak se jen zastavil a podíval se po okolí. Už nebylo třeba chodit do vesnice. "Kterým směrem jsou ti banditi?" zeptal se nakonec, spomalil krok, pak udělal jeden stranou aby se jí dostal za ní, kde rychle udělal pečeť a jeho stín se mihl na strom vedle cesty, zatímco jeho klon s ní srovnal krok zase z druhé strany.

Kay Arashi
Okolí Kirigakure no Sato

Pěknou chvíli mlčela. Už to málem vypadalo, že neodpoví vůbec. Po chvíli nakonec ale nesouhlasně mlaskla.
,,Oškubat vesnici? Jsme tu na misi, ne na zlodějské výpravě, ne? Co se takhle držet původního plánu, zajít na skok do vesnice, očíhnout situaci, čmajznout tu truhlici, dát ji majiteli a zase se vrátit?" Kayn hlas nabral trochu nepříjemného tónu, jemná směs mírného podráždění a netrpělivosti.
V Kirigakure se nechtěla zdržovat moc dlouho hned z několika důvodů. To tu teď ale nehrálo roli, nechtěla se ponižovat na úroveň zlodějů. Něco jiného, kdyby právě šli na misi z donucení, a k tomu s vyhlídkou, že nedostanou zaplaceno. Ale Yamamotova částka přišla Kay spravedlivá, přece jen, je to jejich první mise v Yohei... Nemělo pak smysl vystavovat se nebezpečí a slídit ve vesnici. Znala pár lidí, kteří by byli schopni to hned nahlásit Oininům nebo jiným, a nechtěla riskovat, že se nějaké zvěsti dostanou až k nim..

Ake Hoku
Yohei
"Tak, teď bych měl něco já. Za tu dobu co jsem pracoval jsem nikdy neměl pořádně placenou práci. Jde o to si ji trošku doplatit. Nejdřív bych zjistil jestli ti banditi vesnici napadli, pak zjistíme jejich finanční stav a buď oškkubeme vesnici, nebo bandity, co ty na to?" zeptal se Ake. Něvěděl co na to Kay řekne a tak jen srovnal krok. Možná udělal chybu že to navrhl, protože jesli byla z podobné venice jako byla ta před nima, čekala ho pořádná lekce křiku a nesouhlasu.

Kay Arashi
Lesy okolo Kirigakure no Sato

,,Pro mě za mě..." pokrčí rameny Kay a trochu, ale přesto znatelně zrychlí, neboť vesnice už je na dohled. Volnou rukou zajede do jedné z mnoha kapes svých maskáčů, přičemž to trochu zacinká a Kay vytáhne pár drobných mincí. ,,Zatraceně.." zamrmlá si pod vousy, a zase mince nechá spadnout do kapsy. Měla toho nějak málo, vystačí jí to asi jen na jídlo.. Ale co se dalo dělat, po misi to už bude lepší.
Vzhlédla k obloze, jak se už začalo rozednívat. Za hodinku nebo dvě bychom mohli být ve vesnici... pomyslela si a pousmála se. Pořád byla z návštěvy vesnice trochu nejistá, co kdyby tam on opravdu byl? Co by dělala pak? To raději neřešila. Nikdy se přece netrápila tím, co bude, tak proč začínat, že...
Musí prostě věřit, že ho ve vesnici prostě nepotká. Těžko říct, co dělal po jejím odchodu.. Ale stejně je to fuk.

Ake Hoku
Yohei
"Ta Stříbrná cesta zní hezky, ale osobně bych je nedovedl ani zahumny jejich skrýše. Ta první možnost zní reálněji." řekl Ake nakonec. "A ještě jedna věc, vzhledem ktomu, že říkáš, že klon stačí, znamená to, že to už někdo použil, takže bych teď preferoval použít originál." pousmál se a pravou rukou si stiskl předloktí levé ruky a zvuk co to vydalo rozhodně neodpovídal kůži. "Stavíme se nejdřív ve vesnici?" zeptal se nakonec Ake, aby řeč nestála.

Kay Arashi
Lesy okolo Kirigakure no Sato

Kay se trochu poušklíbla. „Čteš mi snad myšlenky?" uchechtla se tichounce, ale přikývla.
„Tihle zlodějíčci okolo vesnice jsou většinou dost důvěřiví... Nejlepší by bylo vyslat obyčejný klon, ať je pozoruje a schválně se prozradí, a hned potom uteče k louce. Tři z dvou zlodějíčků se rozeběhnou za ním." škodolibě se zazubí a trochu škubne rameny.
„A nebo zkusit Stříbrnou cestu.. Uděláš cestičku z několika mincí, která bude vést od jejich tábora ááž na louku. A tam prásk."

Ake Hoku
Yohei
Tiše si zopakoval vše co mu Kay řekla a pokusil si to trošku schématicky představit. Poté co si to představil mu v hlavě pálila už jen jedna otázka. "Kay-chan, když si lovila ty bandity, na co se dají vylákat, aby přišli k tobě?" zeptal se nakonec. Podle popisu je chtěl Ake, teda aspoň jednoho či dva, vylákat na tu louku, o které mu řekla. Žádné překážky, dobrá schopnost manévrování, šíp vidíte z dálky, to byly faktory na které chtěl Ake hrát při střetu.

Kay Arashi
Kdesi okolo Kirigakure no Sato

„Jo." přikývne prostě. „Okolo jižní strany lesa, ve kterém mají ti banditi být, teče řeka, spíš říčka. Mezi lesem a vesnicí je menší louka. Hory nikde, celý les a jeho okolí je v nížině."
Z části vyslovila to, co si zapamatovala z mapy. Ale ten les a jeho okolí trochu znala, takže využila i to, co si z krátkých návštěv tohoto místa pamatovala. „Ta skupinka prašivých zlodějíčků by měla být.. V severní části lesa, to znamená celkem blízko k vesnici."
Dál už mlčela. V hlavě si už trochu formovala plán co a jak, ale zatím ho nechtěla vyslovit. Nikdy nevíte, co bude další den, takže je možné, že se podmínky tam změnily, bandité přesunuli své tábory a celkově se všechno posunulo. Takže nechtěla dělat ukvapené závěry.
„Na plány máme času dost, do vesnice je ještě dost dlouhá cesta." řekla po chvíli a zvedla pohled k šeré obloze.

Ake Hoku
Yohei
"Tak co je taky rozdělit? Když každej z nás půjde z jedné strany, budou se muset dívat na oba, v téhle situaci si obě skupiny musí za zády držet místo aby se nezranili navzájem a pak už stačí jen shunshin no jutsu, díky čemuž budem mezi nima." řekl Ake jen tak první věc, co ho napadla. "Ale nejdřív tam musíme dojít. Dá se z té mapy zjistit něco o terénu? Kopec, skály, řeky, prostě cokoliv?" zeptal se nakonec.

Kay Arashi
Kdesi okolo Kirigakure no Sato

„Jedno po druhém.." poušklíbne se a zavrtí hlavou. „Co já vím.. Můžeme se třeba sejít v pravé poledne u jižní brány vesnice, když už se teda rozdělíme.. A co se týče boje..." skoro až škodolibě se zazubí. „Záleží na situaci. Každá situace si žádá jiné podmínky, bla bla bla.. Vzhledem k tomu, že ti lupiči budou ve větší skupině, a pokud budeme útočit, bude už světlo... Tady jeden člověk nestačí." zavrtí hlavou. Nejraději útočila sama, ale jasně, nebylo na škodu mít společníky.

Ake Hoku
Yohei
To na co se Kay zeptala bylo buď velice neviné nebo velice zákeřné. Pokud to byslela jen tak, tak to bylo neviné, ale přesto by momentálně bylo neslušné říct, že Ake tak něják počítal s tím, že se ona nebude jen tak dívat jak jí. "Jo, proč ne." řekl nakonec trošku odevzdaně. "Ale ještě si mi neodpověděla." řekl nakonec, protože ona se v podstatě hlavnímu smyslu jeho otázky vyhla. "A ještě jedna věc, bojuješ týmově nebo raději samostatně?"

Kay Arashi
Kdesi okolo Kirigakure no Sato

Rukou žmoulá střed dřevěné hole, kterou má opřenou o rameno.
„Máš snad v úsmylu se rozdělit?" povytáhne obočí. Nezajímalo ji to, byla zvyklá pracovat sama, bylo jí celkem jedno, zda se nějak rozdělí nebo tak.. Ale nechtěla nechat otázku nezodpovězenou.
Trochu trhla rameny, aby se jí hůl na rameni lépe usadila. Jak šla, v kapsách jí tichounce cosi cinkalo. Byl to ale zanedbatelný zvuk, skoro neslyšný.

Ake Hoku
Yohei
Narozdíl od Kay, Ake byl zvilký na menší, stinné a zatuchlé uličky Kirigakure. A na to že moc necítí, protože většinu času měl zlomený nos, přinejmenším ten nos. Byl vlastně rád, že Kay se podvolila jeho rozhodnutí, protože on ve tmě bojovat neuměl a dokonce to bylo v rozporu s jeho valstním kodexem. "Máš nápad na nějáké místo, kam se pak můžeme najít?" zeptal se Ake čímž se pokoušel něják začít hovor z té, aspoň pro něj, příjemnější stránky.

Kay Arashi
Kdesi mezi Kirigakure a Yohei

„Fajn." pousměje se a trochu zpomalí, tak, aby šla stejně rychle jako Ake. Sice se jí boj ve dne zrovna dvakrát nelíbil, ale proč to nezkusit... Byla zvyklá se pohybovat hlavně v noci, záda si hlídat uměla a byla ráda, když ji nepřítel neviděl..
Ale co se jí stane, když jednou napadne pár zlodějíčků ve dne, že? Dívka se znovu poušklíbla a nadechla se vzduchu, který byl cítit mořem.. V tomhle vyrůstala, na vzduch zapáchající rybinou a solí byla zvyklá, takže jí to nevadilo.
Jak se začalo smrákat, dívka cítila jakýsi pocit bezpečí. Těžko říct proč, když v noci svého protivníka většinou nestihnete spatřit. Jenže tohle právě Kay milovala, zastrašit protivníka kousavými slovy a pak se vynořit ze stínu a zaútočit.