NFFORPG - Kirigakure no Sato
V dnešní situaci se ale práce oininů nemůže omezovat pouze na lov dezertérů. Narušovat stabilitu jiných vesnic, sabotovat nepřátelské operace, infiltrovat základny a sídla... To vše a mnoho dalšího mají oininové na práci.
Rychle, nenápadně, a bez slitování. Přesně tak musí tito muži a ženy svou práci vykonávat. Pro dobro vesnice a Země vody!
V jejich čele stojí Ai, silná šermířka a sestra mizukage. Někteří spekulují, zda je skutečně tak schopná, či zda si své místo zasloužila svým příbuzenstvím. Tak či onak, kázeň si udržet umí a své sestře je naprosto oddaná. A nebo to při nejmenším velice dobře hraje.
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Hráč: Jaden
Hodnost: ANBU
Věk: 29
Výška: 179 cm
Váha: 71 kg
Krevní skupina: AB
Zkušenostní body: 750
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 73
C-rank: 93
B-rank: 168
A-rank: 68
S-rank: 9
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráčka: ichi
Hodnost: Genin
Věk: 16
Výška: 154 cm
Váha: 41 kg
Krevní skupina: AB
Zkušenostní body: 120
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 18
C-rank: 7
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Hráč: Kitabatake
Hodnost: ANBU
Věk: 39
Výška: 183 cm
Váha: 69 kg
Krevní skupina: A+
Zkušenostní body: 750
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 101
C-rank: 127
B-rank: 244
A-rank: 156
S-rank: 28
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
- Frakce oininů: Mezi členy oininů je Fumihiro znám jako nelítostný muž, i na poměry oininů.
Hráč: Vikitori
Hodnost: Genin
Věk: 13
Výška: 163 cm
Váha: 57 kg
Krevní skupina: 0-
Zkušenostní body: 343
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 41
C-rank: 48
B-rank: 2
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Bl4ckGh0st
Hodnost: Genin
Věk: 14
Výška: 159 cm
Váha: 57 kg
Krevní skupina: 0-
Zkušenostní body: 330
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 44
C-rank: 52
B-rank: 2
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Hráč: ichi
Hodnost: ANBU
Věk:
Výška: cm
Váha: kg
Krevní skupina:
Zkušenostní body: 750
[url=]Profil postavy[/url]
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 101
C-rank: 127
B-rank: 244
A-rank: 156
S-rank: 28
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: stan.com
Hodnost: Genin
Věk: 14
Výška: 165 cm
Váha: 50 kg
Krevní skupina: 0-
Zkušenostní body: 415
Profil postavy
Takův meč:
Takův prasečí společník:
Splněné mise:
1 C-rank
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 43
C-rank: 54
B-rank: 2
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
- Na pozici velitele ohrozil úspěch mise a bezpečí týmu nevyčkáním příchodu posil. Mise ale naštěstí nakonec oslavila úspěch, díky čemuž došlo k zastavení ilegální, těžební operace pod vedením neznámého ninji.
Veřejnosti neznámé věci:
Bude doplněno.
.
Volných míst v týmu - 3-4
Kde tým hraje - Zatím není dáno.
Hráč: Stranx
Hodnost: Jounin
Věk: 29
Výška: 168 cm
Váha: 60 kg
Krevní skupina: 0
Zkušenostní body: 500
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 73
C-rank: 91
B-rank: 162
A-rank: 57
S-rank: 7
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Hráč: Kitabatake
Hodnost: Jounin
Věk: 44
Výška: 183 cm
Váha: 65 kg
Krevní skupina: 0-
Zkušenostní body: 500
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 118
C-rank: 144
B-rank: 278
A-rank: 41
S-rank: 37
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráčka: Miki-san
Hodnost: Genin
Věk: 14
Výška: 155 cm
Váha: 45 kg
Krevní skupina: 0+
Zkušenostní body: 140
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 18
C-rank: 4
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Shiraishi
Hodnost: Genin
Věk: 11
Výška: 139 cm
Váha: 33 kg
Krevní skupina: B negativní
Zkušenostní body: 158
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 18
C-rank: 4
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráčka: Rin6633
Hodnost: Genin
Věk: 12
Výška: 145 cm
Váha: 37 kg
Krevní skupina: AB
Zkušenostní body: 130
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 18
C-rank: 3
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Chaly
Hodnost: Genin
Věk: 12
Výška: 155 cm
Váha: 49 kg
Krevní skupina: B
Zkušenostní body: 135
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 18
C-rank: 3
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Hráč: theFilda4
Hodnost: Jounin
Věk: 25
Výška: 163 cm
Váha: 52 kg
Krevní skupina: 0
Zkušenostní body: 500
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 63
C-rank: 78
B-rank: 108
A-rank: 28
S-rank: 3
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Leon. S. Uchiha
Hodnost: Genin
Věk: 12
Výška: 159 cm
Váha: 52 kg
Krevní skupina: A
Zkušenostní body: 310
Profil postavy
Splněné mise:
1 B-rank
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 40
C-rank: 50
B-rank: 2
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
- Bohužel neúspěšná mise, jejímž cílem bylo zabránit Konoze ve zničení sokolovny na zámořském území.
Veřejnosti neznámé věci:
Hráčka: Noemyska
Hodnost: Genin
Věk: 13
Výška: 160,3 cm
Váha: 36,4 kg
Krevní skupina: AB
Zkušenostní body: 277
Profil postavy
Splněné mise:
1 B-rank
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 35
C-rank: 28
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
- Bohužel neúspěšná mise, jejímž cílem bylo zabránit Konoze ve zničení sokolovny na zámořském území.
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Kitabatake
Hodnost: Genin
Věk: 16
Výška: 169 cm
Váha: 51 kg
Krevní skupina: 0
Zkušenostní body: 322
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 40
C-rank: 50
B-rank: 2
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Sadista
Hodnost: Genin
Věk: 14
Výška: 130 cm
Váha: 35 kg
Krevní skupina: AB negativní
Zkušenostní body: 249
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 35
C-rank: 28
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Hráč: stan.com
Hodnost:
Věk:
Výška: cm
Váha: kg
Krevní skupina:
Zkušenostní body:
[url=]Profil postavy[/url]
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank:
C-rank:
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráčka: Ichi
Hodnost: Genin
Věk: 14
Výška: 150 cm
Váha: 40 kg
Krevní skupina: AB
Zkušenostní body: 350
Profil postavy
Splněné mise:
1 B-rank
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 18
C-rank: 7
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
- Úspěšné odražení záškodníků z Konohy a zabránění zničení skladu na zámořském území.
Veřejnosti neznámé věci:
- Expert na hospodské rvačky.
Hráč: Jaden
Hodnost: Genin
Věk: 15
Výška: 160 cm
Váha: 55 kg
Krevní skupina: B
Zkušenostní body: 350
Profil postavy
Splněné mise:
1 B-rank
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 32
C-rank: 29
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
- Úspěšné odražení záškodníků z Konohy a zabránění zničení skladu na zámořském území.
Veřejnosti neznámé věci:
- Expert na hospodské rvačky.
Zmražené postavy:
Aktuality, sdělení:
12.6.2012 - Tak jsme nahodili krapet novější design, podobný tomu v Konoze, snad se vám bude líbit
Edit: Jo a mniši si musí na svoje karty ještě chvíli počkat, musíme je vymyslet xD
13.6.2012 - Přijímání životopisů k Oininům bylo pozastaveno (abychom to s tou elitou nepřeháněli ) a byly zavedeny Klasické týmy, takže kdo by chtěl nasazovat krk za Kirigakure, má k tomu možnost v Klasických týmech
Dále jsem přidal pár Zajímavých míst, konkrétně cvičišť. Tréningu zdar!
2.10.2012 - Lidi bude fajn, když přestanete zapomínat na uvádění místa momentálního výskytu vaší postavy. Když vás chce někdo najít, nemůže toho bez toho dosáhnout. Díky
16.10.2012 - Tenkoku no Senkyo: Vysvätení mnísi Patrajzovi do PM pošlú koľko misií majú za sebou. Najskôr mi napíšte a ja vám pošlem aké tipy misií sú a koľko si ich asi rozdelíte
9.12.2012 - Rozepsal jsem podrobněji klany Kirigakure, tak se na to mrkněte
16.3.2013 - Vzhledem k téměř nulovému zájmu o frakci Tengoku no Senkyo jsem ji stáhl z hratelných frakcí a od teď bude jen prostou NPC záležitostí.
12.4.2013 - Vrátili jsme se znovu k bodům, i když s menšími změnami
9.9.2013 – Byly vytvořeny karty i pro Klasické Týmy, a do nich doplněny odkazy na profily postav v databázi postav na Herním Webu ^^
13.10.2013 – Do místnosti jsme doplnili možnost něčeho jako všeobecných a předpřipravených misí. Vše co o nich potřebujete vědět se dočtete výš, pod Hidem „Mise“
5.11.2013 - U klanů byla doplněna možnost plnění tzv. ,,Klanových misí." Více se dočtete výše, v hidu ,,Klany", na konci spoileru každého klanu
18.2.2014 - Do karet postav byla doplněna jejich aktuální váha, výška, věk, a krevní skupina
5.2.2015 - U Oininů byla otevřena dvě jedno volné místo,
takže kdo máte zájem, posílejte své živoťáky
Pokud se chcete k Oininům přidat s nějakou svou stávající postavou z Klasických týmů, i to je možné. V takovém případě mi napište PM a domluvíme se
21.2.2015 - Místa u oininů byla rozdána, takže mají lovci nukeninů ze Skryté Mlžné zase na chvilku plno.
4.3.2015 - Netrvalo dlouho a u oininů je opět jedno místo volné... chjo T_T
Nicméně jupí pro potencionální zájemce
27.4.2015 - U oininů opět plno.
9.6.2015 - Přepracováno Youhei a přejmenována některá místa v Kiri (všiml sem si až teď, že to sou strašný anglicismy xD)
2.9.2015 - Kolonka „Úspěchy, výjimečné výkony" byla nahrazena dvojicí nových kolonek, a to sice „Veřejně známé věci" a „Veřejnosti neznámé věci".
Smyslem této změny je umožnit postavám proslavit se nebo se jakoliv jinak dostat do povědomí veřejnosti.
„Veřejně známé věci" jsou, jak název napovídá xD, známé všem, tudíž potká-li se někdy vaše postava například s někým, kdo má v této kolonce napsáno, že zachránil vesnici před útokem nukenina, ví o něm tento fakt i vaše postava (také nemusí, pokud je to ignorant xD).
„Veřejnosti neznámé věci" jsou pro změnu věci, které o vaší postavě veřejnost neví. Toto se týká především oininů nebo Youhei, kteří plní mise se skrytou identitou, o jejichž skutcích vědí jen někteří, povolaní lidé.
15.11.2015 - Zmražené postavy přesunuty z týmů na konec záhlaví místnosti pod kolonku „Zmražené postavy“.
Také se uvolnilo jedno místo u oininů
2.2.2016 - V Youhei je k mání jedno volné místo
26.2.2016 - Jelikož nejsou senseiové, co by se mohli ujmout nových týmů, musím s lítostí oznámit, že je u Klasických týmů poslední volné místo, a stejně tak u Youhei, což znamená, že jakmile budou tato místa obsazena, nábor do Kiri bude uzavřen
7.3.2016 - Našel se jeden nový sensei a tak se stav krapet změnil. Volná místa u Klasických týmu jsou teď dvě, u Oininů žádné a u Youhei pořád jedno
30.3.2016 - Tak už máme jen dvě místa, jedno v Youhei, jedno u Klasiků.
3.5.2016 - Přibylo nám pár volných míst u Klasiků
3.5.2018
- Založena kolonka „Významné osobnosti místnosti“
- Počty misí aktualizovány (nakonec asi tolik konzultací potřeba nebude, vymyslel sem to jinak )
1.5.2018 – Mega update, tak ho máte zabalenej xD
- Frakce Youhei byla pro nezájem odstraněna a ponechána pouze jako NPC záležitost kvůli ději, stejně jako bývalá frakce Tengoku no Senkyo.
- Technika Kirigakure no Sato není již k dispozici od začátku hry novým postavám z této místnosti. Postavy stávající, které vznikly před touto změnou, dostanou možnost si namísto ní vybrat jinou techniku úrovně D-rank
- Oininové rovněž přišli o techniku do začátku Sokubaku no Jutsu.
- Klasické týmy byly přejmenovány na Standardní jednotky.
- Kekkei genkai klanu Endo bylo pozměněno. Nyní se jedná o formu kekkei genkai youtonu/živlu tání. Více se dozvíte na herním webu na stránce klanu
- Rovněž došlo k úpravám popisků všech klanových technik klanů Kirigakure no Sato, ke kterým přibylo i několik nových
- Byl zaveden krapet jinačí systém misí. Čas od času vašim postavám doplníme do seznamu několik misí jen tak, aniž byste je měli odehrané, s tím, že půjde o jakési „fillerové mise“ a to, co odehrajete, bude „kánon“ vašeho týmu xD
Pro tuto změnu jsme se rozhodli proto, že se nám zdálo nesmyslné, aby měla postava na úrovni např. pokročilého chuunina na kontě kolem pěti misí, neboť se jich prakticky víc ani reálně odehrát nedá, než dosáhne postava výše zmíněné úrovně. Takže pro dobro logiky jich tu a tam dostanete několik k dobru, abysme se počty přiblížili reálnějším číslům ála narutopedie a databooky o postavách z anime/mangy
Zatím máte všichni odpovídající kolonky prázdné, ale to se změní hned, jak na toto téma hodíte řeč se svým senseiem, který se nám posléze ozve a my vám profil vaší postavy aktualizujeme
5.5.2020 - Doplněno info k týmům zda nabírají nové členy, kdo je jejich vypravěčem, a kde hrají.
Shingo Yamamoto
Yohei
Po představení dívky se mírně usmál.
Nemusíš přede mnou stát celou dobu. Posaď se. Tady nejsi v žádné armádě aby si musela stát v pozoru.
Řekl a rukou jí pokynul aby si sedla.
Mimochodem ještě jedna věc. Pane mi tu říkají jen ty gorily co číhají u dveří u vchodu. Ale ty se chceš stát přímou členou organizace pokud se nepletu. Takže mě můžeš oslovovat Yamamoto-san, zní to líp a nepřipadám si tak pitomě jak kdybych vedl nějakou četu.
A zasmál se. Pak mírně trhnul hlavou směrem k Alice.
Moji parťačku asi už znáš, takže netřeba představovat že. Na začátku bych se tě rád zeptal proč by si chtěla vstoupit do naší organizace a čím nás chceš přesvědčit , že tě do ní máme vzít?
Zeptal se, opřel se o opěradlo a čekal.
Kay Arashi
Yōhei
Po příchodu muže vstane a jemně skloní hlavu. Přece jen, slušnost je nutná.
„Mé jméno je Kay Arashi, pane." představila se zvučným hlasem a podívala se na Yamamota.
„Jsem... Pouze genin, ale ráda bych se přidala k vaší organizaci.. A pomohla." dodá, přičemž pohledem krátce těkne po Alici, ale mlčí.
Zatím to moc dobře nevypadá... pomyslí si, ale nervozitu na sobě nedá znát. Pouze napřímená čeká na reakci.
Aokawa Mizuiro
Pokoušel se navázat na své myšlenky před vyrušením ale zjistil že ho upoutává nějaký zvuk, rozhlédl se a všiml si že ten chlapec Akio má u pasu připevněné drápy které jemně cinkaly. Vypadaly docela drsně a zajímalo ho jak dobře s nimi umí jeho nový parťák zacházet když v tom kolem nich kroužící Kokoro jejich zbraně sebrala a nechala je ležet opodál. Prý si je musí zasloužit. Mizuiro byl připravený že se s nimi nebude zacházet vlídně takže na to nereagoval byl ochotný prokázat že si svoje dědictví doopravdy zaslouží. Opět trochu zpomalil čehož si sensei všimla takže se do nich opět navezla, Mizuiro se jen nenuceně pousmál a znovu se pokusil přidat. Pár kliků by ho zabít nemělo, ale nechává se příliš unášet myšlenkami. Krom toho už dlouho neřekl ani slovo, což pro něj bylo něco nemyslitelného, byl zvyklý mluvit bez ustání o všem možném. Pohlédl na Akia.
,,Takže my teď budeme pracovat spolu? V čem jsi dobrej?" zeptal se ho a zároveň přemýšlel jak zareaguje Kokoro když promluvil aniž by mu to povolila jelikož o něčem takovém před tím mluvila. Ale držet jazyk za zuby nebyl jeho styl, byl prostě děsně ukecaný.
Alice Yukari
Yōhei
Alice sa na nového člena ich malého osadenstva ani len nepozrela a ďalej pokračovala v trošku nebezpečnej manikúre s dýkou. Jediný rozdiel bol v tom, že sa pre zmenu začala aj hojdať na stoličke.
"Samozrejme, striptér už dorazil, čakáme len na alkohol," prehovorila, akoby sa ani nechumelilo. Potom sa ale jej pery zvlnili v širokom úsmeve a pobavene na Shinga žmurkla.
"Našla som ju pred dverami, vraj nám chce ponúknuť svoje služby," vysvetlila prítomnosť dievčaťa a skepticky pozrela jej smerom. "Nie je veľmi zhovorčivá, takže neviem o aký typ služieb sa jedná." Doplnila s nevinným úsmevom a potom sa opäť začala venovať manikúre.
Kokoro
Chodila pořád okolo dvou klikujících chlapců a nespustila z nich svůj ostříží zrak.
Lehce našlapovala a kroužila kolem nich jako sup.
Poté ji do očí praštily zbraně, které každý z nich měl. Chvíli uvažovala, ale poté se rozhodla pro rychlou akci.
Nahnula se nad Akia a sebrala mu jeho drápy, bylo jí jedno, jestli mu přetrhá nějaké poutka či tak. To samé udělala s Mizuirovým mečem.
"Žádné zvýhodnění, dokud mi neprokážete, že si je zasloužíte."
Hodila meče kousek od nich. po chvíli, kdy oba kluci měli už po 150 klicích, si všimla že začali jemně zpomalovat, i to jí stačilo.
"Ale ale... Chlapečci už mají dost? Zrychlit! Jste teprve před dvoustovkou! Kde je do tisíce? Hmm?! A to si chcete říkat Oininové? Takové právo je výsada a vy si ho musíte teprve zasloužit! Tak jedu sakra!"
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Shingo Yamamoto
Yohei
Byl venku, na ostrově, který teď býval jeho domovem. Jako velitel organizace Yohei, měl moc práce, ale chvilku na meditaci si vždy našel. Když byl čas, vrátit se zpátky, sebral svou černou katanu, kterou měl položenou v pouzdru před sebou a vydal se zpět do skrýše. Šel temnými chodbami, na koho narazil, toho pozdravil mírným zvednutím hlavy, naopak ostatní ho zdravily velmi vážně, což se mu líbilo. Měl rád, když jeho podřízení dodržovali určitý respekt a autoritu k němu samému. Když došel ke dvěřím kanceláře, bez klepání vešel dovnitř. Uviděl Alice a nějakou jinou dívku sedící na židly.
Zdravím Alice, jsem zpátky ze své meditace. A kdopak je tohle? Pořádáš tu snad dámskou jízdu?
Řekl s úsměvem na tváři Shingo a při cestě do svého křesla si dívku pořádně prohlédl. Posadil se, položil svou katanu na stůl, dal ruce před sebe a pokračoval.
No tak tedy, proč jsi tady?
Zeptal se ještě jednou směrem dívce.
Kay Arashi
Yōhei
Pouze mlčky přikývne a vydá se za Alice. Bezeslova hledí na stěny chodeb, na lidi, které občas potká.. Uvidí se, co mají za plány... pomyslí si a dál se drží za Alice.
Doprava, doleva, znovu doleva... Po chvíli se ve spleti chodeb prostě ztratí, potom už na cestu moc nedbá. Zamyšleně zírá před sebe, a přemýšlí, co bude dál. Co bude teď? Nějaká zkouška?
Když vejde do kanceláře, s kývnutím si na vyzvání sedne a zadívá se na Alice. Nevypadala zrovna dvakrát přátelsky... Ale uvidí se.
S vyhlídkou na delší čekání se opřela zády o opěradlo židle a bezmyšlenkově sevřela v pravé ruce talisman draka, připevněný u opasku kalhot. Nepřítomně ho šmudlala, a s pohledem zabodnutým kamsi před sebe vyčkávala.
Alice Yukari
Yōhei
Alice si prekríži ruky na hrudi a nie príliš dôverčivo si pohľadom premeria dievča stojace pred ňou.
"Hm...Tak dozvedela." Pokýva hlavou, ale potom len pokrčí plecami. Veď keď to bude nejaký omyl, môže ju pokojne uväzniť alebo zabiť. Isto po takom dievčatku nikto nebude pátrať. Alebo sa stratí v tom labyrinte chodieb v skrýši. Potom Alicin pohľad zablúdil k vode. Alebo sa jednoducho utopila.
S priam diabolským úškrnom sa pozrie opäť na dievča. "V tom prípade si na správnom mieste," ustúpila dovnútra, aby mohla Kay vstúpiť dnu.
"Nasleduj ma," prehovorila Alice, keď za dievčaťom zabuchla dvere a vykročila ladným krokom temnou chodbou.
Človeku, ktorý tu nikdy v živote nebol sa mohli chodby, ktorými kráčali, zdať všetky rovnaké. Ale aj pre niekoho, kto sem už párkrát zavítal, bolo veľmi jednoduché zablúdiť. Alice niekoľkokrát odbočila, kráčala sebaisto, keďže toto bludisko bolo jej domovom už dlho. Párkrát sa ponad plece pozrela na dievča, akoby kontrolovala, či ju nestratila, až nakoniec zastala pred drevenými dverami.
"Dúfam, že si si zapamätala cestu,"uškrnula sa Alice a bez zaklopania otvorila dvere a pridržala ich pre Kay. "Budeš sem chodiť totiž často, toto je moja a Yamamoto-kunova pracovňa. Sme velitelia organizácie Yōhei." Sadla si k jednému zo stolov, vyložila naň nohy a zadívala sa na Kay. "Sadni si. Počkáme na neho a na ďalších možných adeptov." Mávla rukou ku kreslu. Potom už dievčaťu nevenovala pozornosť, namiesto toho z pravej čižmy vytiahla tenkú dýku a začala si ňou čistiť neviditeľnú špinku za nechtom.
Akio Tori
V duchu se trochu zasekl, protože si uvědomil, že se zase do něčeho připletl. No...začínám si myslet, že ohledně tohoto mám smůlu... Navenek však nedal nic znát a jen přikývl, ale už bez úsměvu, i když šlo poznat, že ho to netrápí. Jen si myslel, že teď by to nebylo vhodně, hlavně ne, když jeho senseika byla v této náladě.
Zaujal tedy správnou polohu na zemi a začal. Vlastně se mu něco takového hodilo. V jeho taijutsu musel něco podobného cvičit hodně a hlavně tam byla důležitá síla rukou a i nohou a jelikož to trénoval každý den, mohl s klidem už říct, že na něco takového byl už zvyklí a nedělalo mu to žádné velké problémy. Ty se naopak objevovali v jiných věcech. Při každém kliku a znovu podzvednutí se mu dlouze zhouply dvoje ocelové drápy, které mu vyseli po každém boku jeden a vždy se trochu zaleskly. K pasu byli přidělaný dlouhými pásky, které k nim byli také zajištěny a měli asi sloužit k připevnění ruce. Pokaždé to jen malinko cinklo...
Mezi kliky na chvíli zabloudil pohledem k tomu klukovi a malinko se na něj usmál. Pak už se zase soustředil jen na to, co měl. Byl opravdu divný...
Aokawa Mizuiro
Štěkavě ho popoháněla protože trochu zpomalil jak nad něčím zapřemýšlel, ale pak znovu zrychlil. Právě ho napadla jedna zajímavá báseň, nebo alespoň úvodní sloka, pak ale zaregistroval nějakého přichozího. Představil se jako Akio Tori, na tváři měl tajemný úsměv a byl dost vysoký. Hmm, Tori? To je ten klan co se specializuje na ledové techniky. To by mohlo být fajn, pomyslel si a se zájmem ho pozoroval jelikož Kokoro začala do klikování nahánět i jeho. Miloval temperamentní ženy.
Kay Arashi
Trochu povytáhne obočí, když jí otevře né-moc-přátelsky-vypadající žena. Hnedka ale zavrtí hlavou.
„Nezabloudila jsem." hlesne a přimhouří oči.
„Dozvěděla jsem se, že zde sídlí organizace Yōhei, a... Přišla jsem vám nabídnout své služby."
No pěkně to začíná... Pomyslí si a pokusí se o vážný, pokudmožno přítomný pohled. Teď jen, aby to vyšlo a oni ji prostě nevyhnali pryč...
Kokoro
Sledovala, jak příjme její úkol a vypadalo to celkem slibně, až na ty jeho připitomnělé poznámky. Ale jako plus brala to, že si nesundal meč a tak si to i trochu ztížil. To pro ni bylo dobrým znamením.
"Nikdo se tě na nic neptal? Tak proč mluvíš?! Jestli se budeš měnit nebo ne, to posoudím sama..."
Chvíli mlčela a sledovala, jak dělá kliky.
"Tomu říkáš kliky?! Až k zemi sakra! Jestli si myslí, že ti tohle budu tolerovat, tak jsi na omylu. A začínáš zpomalovat... To jsi toho teda moc nepředvedl... Je to hnus, Oinin dneska může být každá špína..."
Poté se otočila na nově příchozího.
"Další takový... Ano já jsem Kokoro. Bohužel pro vás... Moc se na něho nedívej. Jelikož jste kolegové, bylo by odemne nečestné někomu nadržovat. takže milý Akio... Na zem! A klikovat! Tady Mizuiro už mmá menší náskok! Tak jedu! Pěkně se rozcvičíme což?!"
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Akio Tori
Vůbec mu nevadilo, jak po něm Mizukage vyjela. Byl na to zvyklí a navíc, ona tady byla ten někdo a on byl pro ti ní jen nic. Oinini patřili pod ni a bylo jasné, že k ní by se měli chovat z úctou a respektem, ať se ona chová jak chce. Postavil se tedy a přikývl."Omlouvám se Mizukaga-sama za vyrušení a děkuji...Sayonara" Jen se na ni příjemně usmál a otočil se na podpatku a zamířil si to ven. Víc nic neřekl, protože ani nebyla potřeba.
Když vyšel, zamířil si to rovnou do doja, kde měl najít svého senseie. V hlavě se mu přitom honilo spoustu myšlenek. Přemýšlel o svém klanu, o své rodině a hlavně o tom, co se mu teď děje. Vždyť jsem byl přiřazen do jednotky oininu... Teď si naplno teprve uvědomoval, co se mu stalo. Nedávno vyšel teprve akademii a už se tam dostal. Byla pravda, že svůj veškerý volný čas trávil tréninkem svého Taijutsu a také ninjutsu a že doháněl tím ostatní, kteří už nějaký ty roky po vyjítí se připravovali, ale i tak. Byl stále tak mladý...
Nevědomky stiskl jeden visící dráp na levé straně a jakoby ho hladil. Ani si nevšímal holek, který když ho zaregistrovali na něj začali zběsile mávat a některé za ním i popobíhat jen, aby znovu viděli, jak se na ně usmál a zadíval svými pronikavými fialovými oči. Nic jiného jim však kromě úsměvu a pohledu nevěnoval. Pořád si zachovával jen jednu tvář a snažil si je dál nepřipouštět. Byl to opravdu podivný kluk a hodně lidí si to o něm myslelo, ale jemu to nevadilo a pořád zůstával stejný a za to ho právě nejvíce jeho blízcí i jeho klan, odsuzovali...
Ani si to neuvědomil a stál před dojem. Jen se ještě jednou pořádně nadechl a znovu nahodil výraz, z kterého nešlo poznat nic z toho, jak se cítí nebo co se v něm odehrává. Konečně vstoupil dovnitř a rozhlédl se po celé hale. Pak si všiml nějaké dámy, která byla v dost intenzivní konverzaci z nějakým hochem, který mohl být asi tak o 2 až 3 roky starší jako Akio, i když to nešlo moc poznat, protože se zdálo, že je Akio o pár čísel větší a vůbec na svůj věk nevypadá. Na nic nečekal a zamířil si to rovnou k nim. Když před nimi zastavil, mírně se uklonil a pak se na ni podíval."Konichiwa...jsem Akio Tori, nový rekrut oininu a hledám Kokoro-san, protože má být mým novým senseiem, mohl bych se zeptat, jestli to nejste náhodou vy?" Mile se na ni usmál a toho druhého kluka prozatím ignoroval. V jeho hlase nešlo poznat nic a na první pohled také ne. Jeho úsměv byl velmi zvláštní a jakoby takový uklidňující...bylo to divný, vlastně on byl divný...nedalo se to ani moc popsat...
Ten, kdo by ho znal by byl i trochu překvapený, protože toto by byla asi nejdelší věta, kterou zatím od něj, kdo slyšel, i když to asi do budoucna nebyla poslední. V týmu už komunikovat musel...
Aokawa Mizuiro
Zdálo se že ji jeho nabídka vyvedla z míry, nakonec zjistil že to ona je jeho sensei, což pro něj byla dobrá zpráva. Nakázala mu aby začal dělat kliky a tak neprotestoval, proč ne? Trocha cvičení po ránu neuškodí. Ale její poznámka o tom že z něj udělá jiného člověka se mu nezamlouvala, byl rád tím kým je a nehodlal být v žádném případě jiný.
,,Nemyslím si že bych se kvůli něčemu měnil," řekl s úsměvem a nepřestával klikovat. Nesundal si ani meč který sice nebyl kdovíjak těžký protože na jeho váhu už byl navyklý, ale dělat kliky s ním na zádech to vážně ještě nezkoušel.
Alice Yukari
Povedať, že dnešné ráno pre Alice bolo nepríjemné, by sa nedalo, lebo by to nevystihlo pravú podstatu. Dnešné ráno pre Alice bolo priam katastrofa. Nielenže sa po noci plnej zlých snov zobudila spotená, akoby prekonala nejakú ťažkú horúčku, a v snahe vymotať sa z postele z nej pre istotu rovno zletela na zem. K jej nálade nepomohol ani fakt, že keď vliezla do sprchy čakala ju spŕška ľadovej vody.
A tak sa nik nemohol čudovať, že Alice, veliteľka Yōhei, kráčajúca neprehľadnými chodbami skrýše ich organizácie, nadávala na všetko a všetkých.
Keď sa jej nepodarilo na ceste von natrafiť na Shinga, jej nálada klesla ešte viac. Ak sa to vôbec dalo. A v takom krásnom rozpoložení sa dotrepala až k dverám, do ich skrýše, kde stáli stráže, ktoré ju pozdravili miernym úklonom.
"Buch, buch, buch," ozvalo sa rázne zaklopanie a skôr než stihli zareagovať stráže, už k dverám kráčala zamračená Alice.
"Chlapi neschopní, ani dvere nevedia otvoriť," soptila bezdôvodne,"človek, aby všetko sám robil..."
Prudko roztvorila dvere a pohľadom, ktorý by pokojne mohol vraždiť, sa zadívala na neznáme dievča.
"Kto si, čo si, čo tu chceš?" Opýtala sa prísne. "Zablúdila si? Tuto Makoto-kun..." Švihla pohľadom k jednému zo stráži. "Ťa odvedie späť do mesta."
Kokoro
Jakmile se představil, byla již celkem v klidu, ale to co řekl poté, ji naprosto vyvedlo z míry, div sebou nešvihla na zem.
"P-P-Prosím?! Jak se opovažuješ, ty malá bezvýznamná nicko!
Ještě jsi ani nehnul prstem a už myslíš na to, jak se budeš někde cpát nebo, kdo ví co?!
Naneštěstí jsem já tvým senseiem a tohle je absolutně nepřijatelné chování! Myslela jsem, že s tréninkem začneme až zítra, ale tohle je daleko za hranicemi reality...
Na zem! 100 kliků a jedu! Opovaž se zpomalit, na každý klik máš sekundu, pokud nebudeš stíhat, budu ti jich přidávat víc a víc.
Dělej! Na zem jsem řekla! Takovéhle chování ti z hlavy klidně vymlátím! Až s tebou skončím, budeš úplně jiný člověk, to ti garantuju!"
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Aokawa Mizuiro
Mizuiro se začal trochu přihlouple usmívat, tahle ženská se mu líbila čím dál tím víc.
,,Jsem genin, a teď bych měl pracovat jako Oinin pod Kokoro-sensei," vysvětlil a tentokrát si své krátké rudé vlasy prohrábl. Doufal že se to vyřeší co nejrychleji aby mohl začít konečně trénovat, věděl že tréningové praktiky Oininů jsou zvláštní.
,,Venku je hezky že? Nechtěla byste potom co tady skončím někam zajít?" usmál se znovu a tentokrát ukázal své jehličkovité, žraločí zuby.
Muchi Endo
Keď dopil ranný čaj, chvílu si ešte posedel v kaviarni. Vôbec ho nevzrušovalo že majú prísť nováčikovia. I keď, stále tam boli menšie pochybnosti. Zaplatil a zamieril k doju Oinínov. Toto miesto bolo prvé, kam mohli zamieriť. Bola pravda, že ich mohol nechať potrápiť, ale chcel začať s výcvikom čo najrýchlejšie. Predsalen, tento rok je nováčikov veľmi veľa. Jeho senseiský kolegovia už s tréningom asi začali, a Muchi nechcel zaostávať. Ak z nich chce spraviť elitu, čas hrá veľkú rolu.
Keď dorazil pred dojo, sadol si na schodíky a čakal, kedy sa tý krpci dotrepú. Na jednej strane ich chcel mať čo najrýchlejšie z krku, na strane druhej nemal v úmysle ich výcvik odfláknuť.
Ichimitsu Juerī
Seděla ve své kanceláří a dívala se z okna na vesnici.
"Chjo... Tak malá, přesto ji musím vytáhnou co nejvíce to půjde..."
Otočila se zpět ke stolu a vytáhla si lak na nehty.
Opatrně sundala vršek a začala si lakovat nehty.
V tom do kanceláře přišli 2 geninové, chlapec oba představil a Mizukage z nich byla doslova na větvi. Počkala, až dopřednesou svůj dokonale naučený přednes a poté chvíli mlčela.
Dál si lakovala nehty, jakoby se nic nedělo a letmo se pousmála.
"A já jsem Ichimitsu Juerī, Mizukage téhle vesnice a musím vám tedy něco říct. Na to, že jste byli přiděleni do vznešené jednotky Oininů jste teda dost blbí...
Pokud vím, tak se máte hlásit u rekruta Oininů, kousek odtud a ne u mě...
Jak jste se vůbec dostali přes ochranku? To si s těma spáčema ještě vyřídím..." Dokončila s lakováním nehtu, zavřela lak a lehounce začala na nehty foukat, mezitím stíhala i mluvil s geninama.
"Takže to zkrátím... První dojem jste celkem zvorali, ale nevadí, snaha se cení. Takže vám to řeknu takto. Jelikož jsou Oininové pod mým velením, sice nepřímým ale jsou, můžu vám prozradit, kdo je vašim senseiem. A není to nikdo jiný než Muchi Endo... Najdete ho někde v Doju oininů, které je tady ve slepé uličce hned vedle této budovy.
Je to velké dojo. Jen abyste zase nelezli tam, kam nemáte...
A to vám asi bude stačit ne? Rači běžte, protože jestli se mi kvůli vám vytvoří vrásky, nemuselo by to dopadnout dobře..."
Opřela se o křeslo a dále si foukala na nehty.
Ani ne o půl hodiny později přišel další adept. Představil se a poklekl na kolena.Mizukage jen protočila oči a rozhodla se to vyřešit rychle.
„Pokud tak budeš před každým klekat, přijdeš o hlavu hodně rychle… Navíc se máš hlásit u rekruta Oininů, je to tak těžké pochopit?!“ Zaklela si pro sebe.
„No, tvým senseiem je Kokoro… Mladá slečna, která si tě vycvičí, je někde v Doju Oininů tady ve slepé uličce… A už padej!“ Prskla po něm, jelikož už ji pro dnešek lezli krkem.
Kokoro
Přeměřila si ho zkoumavým pohledem a poté ihned vyprskla.
"Co od ní potřebuješ, co tě sem přivádí, svou hodnost! Rychle, nemám na to celý den!"
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Akio Tori
Ležel na posteli a díval se do temného stropu nad sebou. V jeho pokoji nebyli žádná okna, které by vedli do místnosti světlo a tak byla všude nepropustitelná tma. Z místnosti vedli dlouhé schody nahoru a navrchu pak byli malé ošoupané dveře. Jeho pokoj byl vlastně původně sklep, který se používal na uskladňování různých surovin a materiálu. Vlastně ani nevěděl, proč musí spávat zrovna tady, ale vůbec to neřešil. V hlavě se mu honilo spoustu myšlenek, které se snažil postupně urovnat. Dneska je ten den... Tato slova si stále Akio v mysli opakoval a tak trochu se usmíval. Nakonec tedy asi po půl hodině vstal a pečlivě urovnal své lůžko tak, aby bylo připravené na další noc. Potom se jen vydal po schodech nahoru, dveřmi ven a následně do koupelny, spáchat ranní hygienu.
Po dokončení všech příprav, jako byla snídaně, rychlá sprcha, vybavení se a podobně, se nakonec s velkým a příjemný úsměvem vydal do kanceláře Mizukageho.
Po pár minutách dorazil před velkou budovu, která se před ním majestátně tyčila. Byl rád, že už je tady a po cestě nepotkal nikoho ze svého klanu, hlavně ne svého bratra, i když otce by rád viděl, ale ten byl zrovna na misi. Byl tak mnohem klidnější a jako vždy na sobě nedával znát, žádné jiné pocity, než jen jeho velký hřejivý úsměv a bloudivý pohled.
Konečně se po delším váhání odvážil jít dál. Stráže je pěkně pozdravil a jako vždy se na ně příjemně usmál. To už ale postupoval dál do budovy a po dlouhém vystupování, až ke kanceláři Mizukageho. Dlouze se nadechl a z z následným zaklepání, pak vstoupil."Konichiwa...Mizukage-sama...chtěl bych vás požádat o přiřazení do týmu oininů, do kterého jsem se dostal..." Než jsem toto řekl, tak jsem jedním kolenem poklekl a a na druhé položil dlaně a se skloněnou hlavou k zemi do poklony jsem vše vypověděl. Byl to divný pocit, říkat to slovo oinin. Přece jen nedávno teprve vyšel akademii a už se dostal do takovéto skupiny? Byl šťastný a zároveň měl trochu divný pocit, jestli na to bude dost dobrý. Myšlenky teď však odložil stranou a čekal na Mizukageho odpověď.
Kay Arashi
Odkudsi zpoza skal připlouvala malá loďka. Stála na ní jakási postava, avšak zdálky bylo těžké poznat, o koho se jedná. Až po chvíli lze rozeznat, o koho jde.
Byla to mladičká dívka, mohlo jí být nějakých patnáct nebo šestnáct. Na sobě měla celkem čisté, černé tílko, a maskáčové kalhoty. V jedné ruce držela hůl, druhou řídila kormidlem loďku k jejímu cíli - ke chatce, která je údajně vchodem do Yōhei.
Kay Arashi hleděla se svým takřka nepřítomým pohledem kamsi před sebe. Okolní skaliska, zdálo se, vůbec nevnímala.
Uběhlo půl roku od doby, co odešla z domova do Kirigakure no Sato. Celý půlrok sháněla všemožné informace o tajemné organizaci Yōhei, do které byla odhodlaná se přidat. Nebyla žoldák ani vrah, táhla ji tam čistě zvědavost, co vůdci organizace chystají proti Mizukage.
Půl roku práce a všemožného špehování. A teprve před týdnem se konečně dostala dál; potkala člověka, který jí řekl o vchodu do organizace, a o malé naději, že by i ona, Kay Arashi, mohla získat důvěru u hlav Yōhei a stát se členem.
Dívka bezděčně stiskla váček peněz, který měla připevněný k maskáčům u pasu. Bylo to hodně peněz, které si vydělala během brigád ve hlavní vesnici. Kdoví, třeba o některé, nebo i o všechny, přijde... Ale za pokus to určitě stojí.
Už jen kousek... A loďka narazila do malého dřevěného mola. Dívka tiše vzdychla a vyskočila z loďky na prkna, která zapraštěla a celé molo se zakymácelo.
Před ní se nalézala stará chatka. Těžko říct, kdo zde původně žil.. Ale teď tu má být vchod do chodeb Yōhei.
Kay sešla na kamennou cestičku, která vedla ke chatce, a během chvíle stála přede starými dveřmi.
Na tváři se jí objevil úsměv. Kdo ví, co ji za těmi dveřmi čeká. Možná nová šance, možná smrt.. Uvidí se.
Dívka krátce stiskla talisman draka, připevněný vedle váčku s penězi, cosi zamumlala a třikrát rázně zabouchala na dveře.
Shirei-kan Keisuke
Oininové, les blízko Kiri
Nesl jejich věci asi dvě hodiny cesty. Zastavil se až když mu stálo v cestě lovecká skupina, se kterou byl domluvený. Jeden ze skupiny mu přistavil sud do kterého Keisuke hodil jejich hadry a vybavení.
"Není lepšího způsobu jak poznat svého týmového parťáka než když vám jde o život." Poznamenal další ze skupiny.
Keisuke kývnul. "Dva dny na přípravu. Dva dny lovu. Pokud je eliminujete, dám vám doporučení k misím vyšší úrovně."
Tihle sice taky nebyli žádnej zázrak, ale chtěl je aspoň trochu motivovat.
Děcka možná měla svůj KG, ale po čtyřech dnech jen v kalhotech je zima zákonitě každýmu. Nemělo smysl se tady moc vochomýtat. Času měl dost a nikdo ho otravovat nebude.
S těmito myšlenkami si to namířil zpět do vesnice.
Renjiro Nishi
Les blízko Kirigakure
Když je jejich sensei po pár ostrých poznámkách někam do blízkého lesa, který byl plný mlhy, jako většina oblastí okolo Kirigakure, vyzval je, aby se svlékli.
Renjiro si vyměnil s Wolfem krapet zaražené pohledy, ale neodporoval a svlékl se do kalhot, jak Keisuke přikázal. Zima mu ani nebyla, jeho nevyužívané Kekkei Genkai mělo pár výhod.
Následně jim Keisuke sdělil, že mají dva dny na přípravu a další dva dny na přežití nájezdu lovců. A kořistí byli oni dva.
Renjiro Nishi
Paráda, začíná se to fakt rozjíždět. Pomyslel si Renjiro a do tváře se mu vloudil adrenalinem nabitý úsměv. Ale krapet se napomenul a zmírnil svou nadšenost. Zbrklost by je leda zabila.
Když jejich sensei zmizel, otočil se na Wolfa.
„Tak jo parťáku, je čas si objasnit, co vlastně dovedeme. Teď už není důvod se zdráhat, protože po sobě evidentně jít nemusíme,“ navrhl a zakřenil se.
„Měl jsi pravdu, náš klan opravdu má schopnost ovládat element sněhu. Ale to není naší hlavní přednosti,“ řekl Renjiro Wolfovi a kousl se lehce do palce.
„Sněžné techniky skoro nepoužíváme. Náš klan je složen z expertů na taijutsu, styl šesti zvířat. Já používám styl leoparda,“ Vysvětlil Renjiro a pousmál se a položil dlaň na zem.
„Kuchiyose no jutsu!“ Zvolal a před ním se v obláčku kouře objevil Sho, jeho bílý leopardí spolubojovník.
Sho se rozhlédl kolem, prohlédl si oba chlapce a naklonil hlavu mírně na stranu.
„Jestli je tohle první trénink, máte zajímavého senseie…,“ pronesl pobaveně.
„Nazdar Sho, tohle je Wolfgang Tori, náš nový týmový kolega. Wolfe, tohle je Sho, můj nejlepší přítel a spolubojovník,“ představil oba Renjiro.
Wolfgang Tori
Wolfgang si vyslechl Shireia a jen pokyvoval hlavou "no nudit se rozhodně nebudeme" řekl si a když zmizel, tak se protáhl a trochu poplácal po těle "no bude legrace" řekl a pousmál se a vyslechl si co vše mu řekl Renjiro a když před ním vyvolal sumona, tak mu spadla čelist "promiň, ale tohle jsem opravdu nečekal, snad se neurazíš, ale když jsi zvládl techniku přivolání, tak to je co říct" řekl a podíval se na Shoa "těší mě jsem Wolf" řekl Wolfgang a pousmál se na leoparda "dobrá, takže jsem se trochu spletl, ale podle mě i když se zaměřujete na Taijutsu, tak tam něco z tvé Kekkei Genkai bude" řekl a pousmál se a pak se zase protáhl"no a co se týče mých schopností, tak jsem na takový univerzální boj, dokážu bojovat jak na delší a střední vzdálenost, tak dokážu bojovat i v tváří tvář. Svůj Hyouton mám na docela dobré úrovni a umím s ním několik jutsu, jako jednoduší jutsu dokážu vyrábět ledové zbraně, které se vyrovnají těm kovovým" řekl a hodil kunai od Shirea Renjirovi "takže si tohle můžeš vzít snad ti pomůže, pro mě je zbytečný, já si budu zbraně vytvářet sám" řekl a pak kousek poodstoupil no většinou takhle chakrou neplýtvám a ani neukazuji všechny své fígle, ale přece jen ovládám i jutsu co jsou smrtelná, proto ti předvedu vše co umím" řekl Wolfgang a udělal pečeť "Hyotuon" řekl a v rukách se mu vytvořily 2 ledové kunaie a začal s nimi silně třískat o sebe a pak přestal "takže vidíš, že tyhle kunaie jsou sakra pevné a moc se neponičili" řekl a pustil kunaie na zem a ty se zabodly do země a začal dělat další pečetě "jako další jutsu umím tohle je to plošné a dost účinné jutsu" řekl dodělal pečetě a sklonil se k zemi a také plácl do ze mě "Ledové bodce" řekl a kolem něj najednou ze země vyjelo 10 ledových bodců ve tvarů kuželů, mělo poloměr přibližně 20cm a na výšku měřily skoro 1m, Wolfgang se zvedl a pousmál "samozřejmě jich dokáži hodně, ale není třeba s tím plýtvat" řekl a zase praštil do kuželů a ten se ani nehl "no a zničit je dá trochu práci" dodal udělal pečeť a bodce se najednou rozpustily "jako další Hyoutonové jutsu jsem se naučil jutsu ledového vězení" řekl a udělal pečetě a kámen co byl vedle něj obalil led tlustý přibližně 50cm "je hodně tlustý a silný a navíc když do toho někoho chytnu tak člověk neumrzne, má tam místo, takže mu to neublíží, ale né zas tolik aby se mohl hýbat" řekl a led se zase rozpustil. "Jako další jsem se naučil rozdělit svůj Hyouton na Suiton a Fuuton, ale zatím ovládám pouze suiton" řekl nastavil před sebe ruku a ze země se začala zvedat voda a sbíhat se v jeho náruči "a pak sem se naučil 2 vodní techniky techniky, techniku vodního vězení a také techniku ukrytí v mlze, a dobře se dokážu pohybovat na slepo a velmi potichu, takže v tom mám taky výhodu" řekl a trochu si oddechl, zase se poplácal a pokračoval "no a na konec jsem si vytvořil 2 své vlastní techniky, k jedné jsem se potřeboval naučit jutsu, která mi umožňuje levitovat s předměty řekl udělal pečetě a kunaie které pustil na zem se najednou vznesly a levitovaly kolem jeho hlavy "z toho jsem pak mohl vytvořit své vlastní jutsu Hyouton: Aisu Genshi (led: ledový atom)" řekl udělal pečetě a kunaie najednou změnily svůj tvar na kuličky velikosti tenisáků a začaly kolem něj poletovat v kruzích "těchto kuliček zatím dokáži udělal najednou 10 pak už nevydržím v koncentraci, ale tohle jutsu mohu použít jak na obranu tak i na útok" řekl a kuličky začaly létat kolem Wolfa velikou rychlosti "když jich je 10 a více, tak se pohybují jako atomy po svých drahách, ale pohybují se takže vytváří nepředpovídatelný šít, pokud se jim někdo něco pokusí prohodit, tak to kulička zastaví a pokud tím někdo zkusí projít, tak dostane pěknou šlupku" řekl a pak se pousmál "a v takhle mohou mít i útočný charakter, protože já sám mohu klidně vystal kuličky na nepřítele ohromou rychlosti a on neví která to bude" řekl a najednou jedna z kuliček změnila svůj směr a namířila si to obrovskou rychlostí proti stromu, kterým proletěla a zastavila se až o kámen "má to velmi silnou průzarnost to se mi na tom nejvíce líbí" řekl a poslední kulička co kolem něj létala se zastavila před jeho hlavou a snesla se nad ruku a nad ní levitovala "a nyní mé vrcholné dílo myslím, že to je mé nejsilnější jutsu" řekl udělal pečetě a řekl "tohle jutsu jsem pojmenoval Hyouton: Aisu Iki (led: ledový vánek)" řekl Wolf a kulička najednou jakoby zkapalněla a zavlnila se "tohle jutsu vytvoří kapalinu smíchanou s Hyoutonem, která vlastně odevzdává své teplo okolí, chemici tomu říkají nějaká exotermická reakce či co, ale důležité je, že takhle kapalina zmrazí cokoli čeho se dotkne" řekl a kulička se rozletěla proti stromu, kterým proletěla první kulička, při styku se první rozprskla, ale hned na to zamrzla a zůstala tak" bohužel zatím není na tak dobré úrovni a dokáže způsobit jen povrchové zranění, ale když ti zmrzne kůže, tak už jí nikdy neobnovíš a je to velmi silná bolest a pokud dobře zasáhnu, tak klidně může zmrazit i končetinu" řekl pousmál se a opřel se o strom a oddechl si "ty poslední 2 jutsu moc nevyužívám, pač žerou hodně chakry, ale nějak to půjde a také tě chci upozornit, že když už ty jutsu používám, tak kombinovaně aby nepřítel nevěděl, která ho zmrazí a která ne, takže se mým jutsu raději vyhýbej" řekl, pousmál se a trochu si poklusal na místě "no pokud mohu tak bych našel nějaký úkryt, ale trochu dál od tohohle místa a našel něco k jídlu co ty na to" zeptal se a čekal co on na to.
Renjiro Nishi
Renjiro pokýval hlavou.
„To jsou fakt pěkný techniky! Udělals na mě dojem,“ řekl a uznale si založil ruce na prsou.
„Co se boje naslepo týče, ještě v něm nejsem tak dobrý, ale plánuju ho zahrnout mezi jednu z mých nejsilnějších předostí,“ řekl.
„No a ninjutsu…no, ne že bych je kompletně vyřadil jako možnost, ale spíš jimi budu posilovat své taijutsu,“ dodal.
„Takže až tohle skončí, plánuju dostat ze senseie pár dobrejch fíglů!“ Zazubil se.
Ještě budu mít co dělat, abych se Wolfovi vyrovnal. Pomyslel si.
„A s úkrytem jsem pro. Sho, myslíš, že bys nám mohl něco ulovit?“ Podíval se Renjiro na Shoa.
„Dobře,“ kývl Sho a v mžiku byl pryč.
„A taky mám nápad, jak zmást nepřítele. Až najdeme nějaký úkryt, měli bychom po celém lese pomocí tvého ledu vytvořit několik atrap, připomínajících maskované útočiště. Odlákají pozornost od naší skutečné skrýše. A někde tady bych zanechal naše klony. Když je lovci objeví, zavedou je naše klony co nejblíže k našemu úkrytu. Až se rozplynou, lovci se podle mě vrátí zpět, kde ty klony našli. Konec konců, nikoho hned nenapadne, že něco, co má odpoutat pozornost, ho zavede blíž k cíly. Tím získáme při nejlepším čas. A Shoa můžeme využít pro určování polohy a počtu lovců. Normální kočkovité šelmy slyší, jak se tak říká, i myší šepot. A Sho je rozhodně víc, než jen nějaká číča,“ pousmál se Renjiro a prohlédl si oba kunaie, co držel v ruce.
Zaujal bojový postoj, a provedl s nimi několik přesných a velmi rychlých výpadů. Kdyby před ním stál nepřítel, měl by za tu dobu asi tří sekund zlomenou čelist, prořízlé hrdlo a vražený kunai v zádech.
„Zapomněl sem dodat, že sebou normálně nosím dva wakizaši, takže se sečnými zbraněmi jsem taky celkem zručný,“ zasunul si kunaie za opasek a čekal, co na jeho návrh řekne Wolf.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Shirei-kan Keisuke
Oininové
Když se ho Tori zeptal co bude dál, krutě se usmál. "Myslím, že vám později bez bot bude stejná zima jako všem před vámi." S těmito slovy začal sbírat všechny jejich věci, které naházel na hromadu. Pak oběma hodil po jednom kunai. "Tohle je test absolutního přežití. Máte být lovci, ale nejdříve se musíte naučit myslet jako kořist. Máte dva dny na přípravu, poté vás budou někteří Oininové lovit další dva dny. Když to přežijete, uznám, že stojíte za trochu mého času. Takže vám za čtyři dny vrátím vaše věci, nebo připravím rakve a poputujete do studený země."
Vzal jejich věci a pomocí Shunshin zmizel oběma z dohledu.
Wolfgang Tori
Wolf se na Shirea zamračil a klidně odpověděl "to vás pak také rodiče asi taky moc nemuseli a nestěžuji si" podotkl Wolfgang, ale to už si to Shirea rázným krokem mířil někam pryč "příjemnej jak včelí bodnutí" řekl a usmál se na Renjira a vyrazil za jejich rádoby senseiem. Když došli někde do lesa a byli obklopeni mlhou, tak se jen usmíval "jo můj trénink nepřijde nazmar" řekl si Wolfgang a když jim řekl co mají dělat, tak se na chvíli podíval na Renjira a když je ještě více popohnal, tak jen pokrčil rameny a začal se svlékat, krom oblečení vlastně u sebe nic moc neměl, takže toho moc nebylo a už tam jen stál v kalhotách. Zima mu vůbec nebyla, jednak byl zvyklý z prostředí ve kterém žil a jako Tori měl v tomhle menší výhodu, takže se lehce protáhl a zeptal "dobrá tak co bude nyní" optal se a nijak se nenechal odpudit chováním jejich senseie.
Shirei-kan Keisuke
Oininové
Nadzvednul levé obočí a podíval se na toho usmrkance z klanu Tori. "A k tak deb*lnímu jménu si přišel kde?! Rodiče tě museli nenávidět."
Zakroutil hlavou. Jejich nadšení bylo fajn, ale absolutně nevěděli co je čeká. "To vaše nadšení si strčte někam. Nebude dlouho trvat a budete mě proklínat."
Otočil se na patě a rázným krokem se vydal z doja. Čekal je vstupní test kterým prošel jen málokdo...
...Asi po pěti hodinách chůze je zavedl do lesa naprosto obklopeného mlhou.
"Tak jo frajeři, hadry dolů, nechte si jen kaťata... No nečumte na mě jak telata na nový vrata! SVLÍKAT! Boty taky!"
Kdysi ho také nechali takto v lese. Ale bez parťáka a nechali mu jen trenky. Běhal pak po lese s primitivním oštěpem jako omezenec.
Wolfgang Tori
Wolfgang se rozhlížel po místnosti, ale všiml si pouze nějaké ženy, která dávala kázání nějakému klukovi, ale pak najednou ucítil na zátylku silný tlak a hned hlas o něčem, že sou mrtví. Když tlak povolil, tak si Wolf promnul krk a podíval se na jejich nového mistra "no mohlo to být horší" řekl si a pak si ho vyposlechl "jak říkáte pane" řekl i když si byl jist, že on za mlada nebyl o nic lepší. Pak když se Renjiro představil, tak se slova ujal Wolfgang "já jsem zase Wolfgang Tori pane a jsem také připraven" řekl a čekal na jeho reakci.
Michiko Takeru - Oininové
Byla velmi pobavena bratrovou nervozitou, ale než stihla něco říct, aby mu dodala sebedůvěry, zjevně ji někde sebral sám. Zaklepal a po vyzvání vešli oba dovnitř. Než si Michiko stačila cokoli prohlédnout, její bratr se uklonil a promluvil k ní tak zdvořile, jakoby snad ani neměla být pouhý člověk. Michiko chvíli nevěděla, co má dělat, takže se i ona trochu uklonila, ale byla to jen letmá úklona, nikoli jako bratrova. Než se opět narovnala, stačila Daichimu říct: "Políbit, ruku bys jí tak nechtěl?" sykla na něj nechápavě. Jakmile se opět narovnala změřila si Mizukage pohledem a čekala, co jim řekne, zatímco její bratr stál shrbený vedle sestry. Tato situace mohla být pro čtvrtou osobu poněkud komická.
Daichi Takeru-oininové
Sestřinu poznámku o vševědoucích ženách odbyl úsměvem a mávnutím rukou. Jak se blížili k sídlu, začínal se cítit trošku nesvůj, tento pocit dosáhl vrcholu a nabídka vejít jako první ničemu moc nepomohla, ale zatnul zuby, obrátil se k sestře a řekl: Jdeme na to, s čímž třikrát klepl na dveře, počkal, dokud se neozvalo něco co mohlo být pozvání otevřel a vstoupil. Nechal vejít i sestru a dveře opět zavřel, poté se uklonil před mizukage a spustil: Dobré ráno, Mizukage-sama, já jsem Daichi Takeru a společně zde se svou sestrou, Michiko Takeru, jsme byli vybráni, abychom se stali členy vznešené jednotky oininů. Stále v mírné úkloně čekal na reakci.
Michiko Takeru - Oininové
Daichi byl dnes zjevně ve velmi dobré náladě, bylo poznat, jak je na sebe pyšný a Michiko mu rozhodně nechtěla dnešní radost nijak kazit. Na první otázku bratrovi ani neodpovídala, na poměry v Mlžné bylo skutečně dnes vyjímečně dobré počasí, ale na druhou otázku, která byla viditelně řečnická, odpověděla: "Smiř se s tím, můj drahý bratříčku, že ženy ví všechno." odpověděla Michiko a trochu se na něj ušklíbla, poté ho následovala až k budově Mizukage, která byla opravdu velkolepá.
Prošli až nahoru po točitém schodišti k jejím dveřím, sami tam nikdy nebyli, nebylo přece ani vhodné ani nutné, aby rušili tak významnou osobu jako je Mizukage-sama. Nyní jsou však zde, připraveni na službu, kterou dostane jen málo vyjímečných ninjů. Najednou, jako by právě teprve teď, si Michiko skutečně uvědomila, co spolu dokázali.
"Takže bráško, máš tu čest jít první, podle toho co se říká, tak už o nás ví minimálně od obchodu s rybami, který je 5 minut odsud." řekla Michiko a čekala, až Daichi zaklepe a vejde dovnitř, byla na Mizukage celkem zvědavá, ještě ji nikdy takhle zblízka a už vůbec ne v soukromí, neviděla.