Než se rozhodnete jakékoliv z níže uvedených míst navštívit, napište o svém úmyslu adminovi místnosti. Ne každé místo je tím, čím se jeví být, a tudíž budete nejprve potřebovat nějaké info, než se tam vydáte.
Tsuiraku Heki
Padající slza je vodopád na území země Ptáků, kde před léty zemřela Toki, feudální paní země Ptáků, při politickém atentátu. Říká se, že když je bezměsíčná noc, často ta je vidět jak její duch tančí na hladině. Ať už je to pravda nebo ne, toto místo se stalo symbolem pro ty, co věří, že v lidech existuje dobro a naděje.
Údolí zúčtování
Toto stinné údolí je zahaleno v mlze, která prakticky nikdy nemizí. Tato mlha je tak hustá, že je prakticky nemožné v ní bez nějaké oční techniky jako je Byakugan nebo Sharingan cokoliv vidět. Údolí zúčtování je proslulé nejen bylinou zvanou Rostlina oční léčby, která prý dokáže zázraky, jde-li o léčbu nemocí či zranění, týkajících se očí, ale také legendou, dle které je toto údolí útočištěm bytostí, připomínajících lidi, které prý nemají oči a chodí po čtyřech jako zvířata.
Kinumichi
Tato cesta je nejrychlejší spojnicí mezi Kumogakure, Konohagakure a Sunagakure no sato. Ikdyž není příliš pohodlná, je zdaleka nejrychlejší, ovšem je také oblíbeným tábořištěm banditů a pro uspěchané obchodníky často i smrtelně nebezpečná, proto se stala oblíbeným letoviskem všech silnějších ninjů s vražednými choutkami, kteří se sem chodí zabavit vražděním mnohdy nezkušených banditů, kteří sídlí podél cesty.
Karigoya
Karigoya je malé sídlo v jendom z bočních údolí Země démonů. Tamní půda je velice úrodná, což dokazují divoké lesy v údolí. Dlouhou dobu bylo toto sídlo, původně vytvořené jako letní sídlo kněžky, nepoužívané. Znovu obydleno bylo až před několika málo lety, kým, to však není známé.
Akagahara
Jedná se o palouček obehnaný skalisky, plný pastí a nástrah, který se kdysi využíval namísto chuuninské zkoušky. Každý, kdo se odtud vrátil živý, byl uznán chuuninem. V centru se nachází malá soška, které když se člověk dotkne či s ní pohne, spustí mechanismus, který aktivuje dřevěné loutky, které vylezou z úkrytů ve zdech a vrhnou se na dotyčného. Loutek je zde neznámé množství, takže je velice těžké se jich zbavit. Lze je však deaktivovat vrácením sošky na její místo.
Sora-ku
Zdánlivě opuštěné město. Ve skutečnosti zde ale kvete černý trh se zakázanými zbraněmi a technikami díky obchodníkům, kteří zde žijí a skrývají se před autoritami. Pocestní, co sem zavítají, buď dobře vědí, do čeho jdou, a nebo se obvykle nedožijí rána.
Díra
Jedná se o jakousi oázu kdesi na hranicích Země ohně, uprostřed jinak neúrodné pustiny. V jejím centru se kdysi nacházela vesnice Tonika. Podle legend byla Díra kdysi dávno svatyní s mnoha poklady. Někteří dokonce tvrdí že se v ní nachází mocný zdroj nadpřirozené energie. Dnes je však toto místo naprosto opuštěné. Lovci pokladů odtud už ukradli vše, co šlo, a víc se sem nikdo nevrátil.
Hora Katsuragi
Na vrcholku této hory se nachází malé sídlo bývalého klanu Tsuchigumo, který zde kdysi dávno střežil mocné kinjutsu, schopné srovnat se zemí plocho několik kilometrů velkou. Bariéra, která toto místo kdysi chránila, drží dodnes, a přesto, že je dávno známé, že ono kinjutsu již neexistuje, mají zdejší evidentně stále co chránit.
Stanice odměn v Zemi ohně
Tajné místo černého trhu, kde si námezdní lovci vyzvedávají odměny za své úlovky, tvářící se navenek jako pouhý obchod s občerstvením pro pocestné, dohlížející zároveň na chod zdejšího vedení vysokého napětí. Za jedním z pisoárů se ale nachází tajná místnost, kde probíhají všechny ilegální transakce a výkupy těl.
Ostrov přivolání
Ostrov na východ od Země ohně a na jih od Země blesků. V dávné minulosti zde skupina vědců experimentovala se všemi možnými živočichy ve snaze stvořit ultimátního tvora pro Kuchiyose no Jutsu, což se jim i podařilo. Jejích výtvor se jim ale vymkl a všechny je povraždil, načež byl později sám zabit skupinkou ninjů z Konohy. Od té doby je tento ostrov opuštěný. Kdo ví ale, kolik nezdařených experimentů se zde zabydlelo?
Údolí mraků a blesků
Údolí mraků a blesků se nachází na území bývalé Země blesků. Pahorek tu střídá pahorek, mezi nimiž se rozléhá rozsáhlá vodní plocha. Vzhledem k nadmořské výšce se zde také často tvoří mraky přímo u země.
Město Shukuba
Shukuba se nachází na území Země ohně, nedaleko Konohy. Toto město se zaměřuje prakticky jen a pouze na „turismus“. Nachází se zde nespočet motelů, veřejných domů, kasín a lázní. Kvůli blízkosti Konohy zde ale podsvětí moc nekvete. Pro ninju je zde nebezpečí v podobě peněz, alkoholu a žen však na každém rohu.
Ostrov Nanaku
Další ostrov na východ od Země ohně a na jih od bývalé Země blesků. Tento ostrov je proslulý bohatými zásobami léčivých bylin, ale také jedovatých rostlin. Ráj pro každého medika či traviče.
Bufet Kari života
Tato malá restaurace, ležící v Zemi řek, je rájem pro masochisty či milovníky opravdu pálivých jídel. Recept na proslulé Kari života se zde dědí a ani v současnosti nepřestává ničit chuťové pohárky hostů, co sem zavítají.
Sedmá fronta
Bývalé bojiště Čtvrté velké války ninjů. Pustina s podivnou, růžovou půdou, koncentrovanou poblíž jezera, kterému vévodí ocelová socha, připomínající odpočívajícího bůžka. Hrubé zacházení či prudký pohyb se zde nevyplácí. Ze země se totiž může zvednout mračno růžového prachu, který je jedovatý.
Ocelová socha je dutá, plná různých místností a chodeb, díky čemuž je často využívána lidmi na útěku či pašeráky.
Hrad Kazahana
Dnes již pouze trosky kvůli požáru, který před mnoho lety hrad Kazahana zachvátil. Říká se, že je v této zřícenině v Země sněhu ukryt poklad, ale málokdo tomu věří.
Tréninková jeskyně
Opuštěné sídlo neznámého šlechtice, které dnes již neslouží nikomu, leda náhodilým pocestním či těm, co hledají klid na sebezdokonalování. Většina prostor je vyhloubena ve skále a dřevěný zbytek je relativně zachovaný, skýtající celkem pohodlné bydlení i po tolika letech, za což může možná to, kolik dočasných majitelů se zde vystřídalo a komplex používalo.
Stanice odměn v Zemi země
Tato věž, působící navenek jako poutní místo, plní stejý účel, jako stanice v Zemi větru. Běžný poutník si zde může odpočinout a posilnit se, ti zasvěcenější si přijít na nemalý peníz.
Rouran
Z kdysi majestnátního království v Zemi větru velikosti města dnes zbyly jen trosky. Podle legend se zde nachází brána do minulosti.
Les Jofuku
Les rozléhající se na stejnojmenné hoře na hranicích Země ohně. Povídá se, že je prokletý. Co se ale ví jistě, je, že zde roste bylina Jofuku, která prý dokáže divy, jde-li o výrobu léčiv na šlachy, vazy, svaly a kosti.
Východní, velká, písečná duna
Opuštěná duna kdesi v Zemi větru, které dominuje obrovský, plochý kámen, který byl kdysi dávno využíván Orochimarem jako jeden z jeho úkrytů. V ne tak daleké minulosti se zde ukrývala banda nukeninů, když unesli feudálního pána Země větru, než byli zlikvidování ninji ze Sunagakure.
Ostrov Mokuzu
Ostrov ve tvaru měsíce, kde si cestovatelé doplňují zbraně a zásoby. Je sídlem podsvětí a černého obchodu. Lapkové si zde rádi smlsnou na jakémkoliv neopatrném mořeplavci, který sem zabloudí, aniž by věděl, co za ostrov to je. Kdo při příjezdu nedá tajný signál, riskuje být potopen a oloupen.
Yasushi Maeda
Hlupáci..."zašomral so zamračeným pohľadom a zoskočil zo stromu skôr než ho oheň stihol spáliť na uhlík.
"Keby ma to zasiahlo, moc srandy by ste si teda neužili..."dodal s mrzutým výrazom v tvári.
Neznášal, keď ho niekto vyrušoval pri spánku. Nebodaj ešte keď ho nútil bojovať. Veľmi pomaly, priam opatrne, siahol pod svoj tmavý plášť a uchopil rukoväť svojho meča, Shiroi Karasu, ktorý mu zostal ako jediné rodinné dedičstvo. Bol ukutý pre užívateľov Fuutonu, pretože pri správnom použitý a práci s čakrou, dokázal jedným švihnutím vytvoriť vietor, ktorý bol podstatou tohoto živlu.
"Veterné ostrie"zvolal tichým hlasom a prudko švihol niekoľko krát do vzduchu, akoby sa snažil rozsekať niečo neviditeľné. V momente sa ním ozvalo svišťanie, ktoré signalizovalo vietor a v ňom čepele sformované čakrou a stlačeným vzduchom, ktoré sa veľkou rýchlosťou blížili na nepriateľov.
O . o<-->o . O
Banditi(Yasushi)
Kinumichi
Keď si vypočuli odpoveď predtým spiaceho Shinobi, museli sa začať smiať.
"Čo za imbecilov najprv zobudí svoju obeť?" na chvíľku prestali rozsprávať a začali sa smiať ešte viac. "Predsa tí, ktorí si chcú užiť zmrzačenie a následné prosenie o smrť nepriateľa." Nečakali na odpoveď a obaja takmer súmerne začali skladať pečate.
"Element Ohňa:Technika velkej ohnivej gule!" Obaja ninjovia sa zhlboka nadýchly a z úst im vyšla veľká ohnivá guľa letiaca smerom na Yasushiho.
Láska a mier!!!
Yasushi Maeda
Chvílu to vyzeralo, akoby Yasushi banditov prepočul, no potom sa jeho ruka pohla a odokryla starú masku, ktorá mu prikrývala tvár. Jedným okom, ktorým spod nej vykukol, si premeral ninjov a mrzuto odvetil:"Čo za imbecilov najprv zobudí svoju obeť, aby s nimi bojovala."Po týchto slovách sa posadil a zložil si masku z tváre. Otočil si ju za hlavu, aby mu nezavadzala a uprel na nich skúmavý pohľad:"Zoberte sa a zmiznite."
O . o<-->o . O
Miko
Cítil se...unavený. Jako snad nikdy v životě. Lidé říkali, že při umírání se lidem zatmívá před očima, jiní zase tvrdili, že člověk vidí světlo. Ale Mikova temnota se nijak neměnila. Tma jej bude navždycky provázet jako hnusné prokletí. Z veliké dálky uslyšel hlas, byl to mužský hlas, ale nedokázal si ho zařadit k žádné osobě kterou znal.
Hlas se ptal na co myslí. Rty se pohybovaly ale slova nevycházela.
V hlavě se mu ozvaly tisíce dalších hlasů některé byli slabší, některé silnější...
"...seš moc tvrdohlavej na to abys chcípnul!"
"Jsi předurčen k velkým věcem synu..."
"Miluješ mě?"
"Ty zabíjíš lidi?!"
"Nikdy ji nedostaneš!"
"...kdo si myslíš že jsi?!"
(Arisin smích)...
Stále měl na paměti otázku toho hlasu. Zkusil znovu odpovědět.
"Arisu..." Zašeptal a znovu před sebe natáhl ruku v domnění, že stojí jen maličký kousek od něj.
Saitou Hashu
Saitou pozorně sledoval napůl omráčeného Mika. Když mu k bohu přiložil ruku s drobným samostřílem, neváhal a ještě přitlačil kolenem, čímž Mikovi vyrazil z plic i t poslední špetku vzduchu co tam mohl mít. Jen tak pro jistotu použil Niatari a sebral šipku z tětivy, ještě než mohla nabrat dostatečnou rychlost. "Velice hezký pokus, ale doufám, že jsi ani nepočítal s tím, že by jsi mi sebral jedinou kapku krve. Na to bys musel ještě pár let trénovat." Když to dořekl, konečně přestal Mika drtit kolenem o zeď a dovolil mu nadechnou se trochu, přesto ho pořád držel za lebku. "Na co teď myslíš?" zašeptal mu potichoučku do ucha, tak aby to nemohl slyšet nikdo kromě něj, ikdyž si byl jistý, že nikdo poblíž nebyl, chtěl tomu totiž dodat trochu té dramatičnosti.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Masamoto Tenno
V jeho nitru se mísily dva protikladné pocity. Většinou neměl rád, když za něj někdo mlátil člověka, kterého měl v plánu zabít sám. Nicméně tenhle klup popíral hodné věcí, které většinou neměl rád. A tak sse s úsměvem koukal, jak dostává nakládačku a přál si být na senseiové místě. Při finální scéně se mu zatajil dech. Místo zdi si dosadil strom a místo toho kluka sebe. No a přesně takhle skončil on. Zatleskal na počest senseiovi a uklonil se.
"Omlouvám se, že jsem ho nevyřídil sám." žádnou větu v životě nepronesl upřímněji.
Miko
Než se nadál, tak jej Saito doslova vezl proti zdi. Náraz opravdu stál za to, protože opustili kruh.
Z koutku úst mu stekl pramínek krve. Tohle byl asi opravdu konec. Ztěžka zvedl ruku a položil ji Saitoovi na bok. (V místě ledvin)
Na zápěstí se mu napnula malá kuše. "Tohle už jsi neokoukal co?!"
Zašeptal a poslal malou šipku do boku toho šmej*a.
Poté se svezl na zem. Slyšel Arisin hlas, vůni jejího parfému, hebkost jejích vlasů v jeho rukou. Bolest už pomalu necítil...myslel jen na ni. Pomalu zvedl ruku do prázdna. "Arisu..." Zašeptal znovu a jeho ruka padla k zemi.
Saito Hashu
Ve chvíli, kdy se Miko rozhodl neuhnout byl jeho konec. Nevěděl jak na tom byl on s pozorováním jeho boje, ale Saito měl dost času aby si odpozoroval tyhle kruhy když Miko bojoval s Tennem. Proto těsně před dopadem Saitovy pěsti na Mikovu hlavu se pěst změnila v dlaň a místo aby mu jednu natáhl mu pouze prudčeji položil ruku na hlavu a stiskl. Ano, v tomhle stavu si toho Miko nejspíš ani nevšiml, ale to bylo jedno, protože ve chvíli, kdy se Miko rozehnal Saitovým mečem, Saito použil Shunshin no jutsu. Jenže se nehýbal sám. Místo aby se vzdálil z Mikova dosahu je oba nasměroval do zdi za Mikem. Aby podpořil efekt, ještě mezi ně strčil koleno. Přirozeně si dával pozor, aby opustili Mikův obraný kruh.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Miko
Švih mu nevyšel, protože Saito si zkušeně počkal, ale s pár věcmi nepočítal. Úder pěstí mohl ublížit maximálně tak Saitoovi, proto Miko ani neuhnul. Jednou rukou pustil rukojeť meče, kterou Saito zablokoval a sáhl po jeho meči, který měl v pochvě a vytasil ho. Připadal mu tak lehoučký a malý. Bylo to samozřejmě dáno tím, že většinu svého života používal obouruční meče.
Neváhal a okamžitě jej použil proti svému majiteli v krátkém seknutí směrem na podpaží.
Saito Hashu
Země Železa
"Nooo..." ozval se pochybovačně Saito, když se přibližoval k Mikovi. Pak, když se Miko rozehnal mečem zespodu se Saitův rytmus kroků přerušil, když jeden kok vynechal a místo toho se druhou nohou odrazil dopředu, čímž o něco zrychlil. Díky tomuto triku se přiblížil k Mikovi o něco rychleji než by to udělal, kdyby normálně držel tempo. Když byl u Mika, ani se nepokoušel uhnout, jen volnou nohou zablokoval švih tím, že přišlápl místo, kde rukojeť přecházela v čepel a tvořila tak přirozenou záštitu. tím zároveň narušil Mikovu rovnováhu a pokusil se mu uštědřit levý hák.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Miko
"Já jsem svým vlastním pánem!"
Cítil obrovský tlak chakry v okolí. Oči měl celou tu dobu zavřené, protože je prostě nepotřeboval. Ale někdo, kdo se na svůj zrak spoléhal by mohl mít problém. Sice jej oči trochu pálily, ale až takový problém to nebyl.
Postavil se do šermířského postoje a meč zvedl téměř nad hlavu. Byl připraven na Saitoův případný výpad. A také se tak stalo.
V momentě, kdy vyrazil, Miko švihl mečem v širokém oblouku vedeném ze spoda vzhůru. Většina šermířů by očekávala silný sek shora dolů, ale on nebyl jen tak někdo.
Saito Hashu
Země Železa
"Ne špatně si mě pochopil, dával sem ti možnost přejít na naši stranu, ale tu jsi arogantně odmítl, proto tohle." řekl Saito Mikovi a uvolnil se. Ten kluk nebyl špatný a tak bude muset trochu přidat. "Tak ať to máme z krku co?" řekl a zívnul, zatímco se drobné vločky padající okolo něj zastavily ve vzduchu a začaly stoupat. V tu chvíli mohl Miko cítit obrovský tlak okolí způsobovaný Saitem, který vypouštěl obrovské množstív chakry do okolí. Saito chviličku čekal, až bude Miko nucen mrknout kvůli vyschnutí očí a pak se obrovskou rychlostí vyřítil proti Mikovi.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Kouhei
Území mezi Zemí Země a Zemí Ohně
Když opustili Gozentani, Kouhei vytáhl z malé taštičky na opasku mapu, rozložil ji a za chůze si ji prohlížel.
Nejrychlejší cesta do Země Vody vedla přes Zemi Ohně. Po tom, co se rozhodl, kudy půjdou, Kouhei mapu složil a opět uložil. Krátce se podíval na Oaza a lehce změnil směr, aby šli správně.
Cesta to nebude nejkratší, tímto tempem by měli dorazit do Kirigakure za 5 dní.
Ale jak se říká, trpělivost růže přináší. Pousmál se temně Kouhei. Ryuuji kráčel svou kolébavou chůzí po jeho boku.
Miko
Saito zaútočil okamžitě znovu a ještě zákeřněji než posledně. Miko ale nebyl vycvičen v klasickém taijutsu jako ninjové z vesnic. V podstatě ani shinobi nebyl. Proto jeho pohyby byly dosti nekonvenční. Místo, aby nadskočil, nebo podobné jiné kraviny, skočil tygřím skokem vpřed, čímž se vyhnul oběma kopům a pád usměrnil do neohrabaného kotoulu, protože mu to dost ztížily meče, které měl pořád na zádech.
"Posloucháš se vůbec, deb*le? V jednu chvíli mi slíbíš, že se mnou půjdeš na konec světa a v dalším momentě mne napadneš zezadu a tvrdíš, že jsem tvůj nepřítel! Tak mne tedy zabij, když tak moc chceš! ALE JÁ SE SMRTI NEBOJÍM!!"
S tím vytasil meč a pod ním se objevil hnědý kruh.
"Promiň mi, Arisu. Ale tady jsem s největší pravděpodobností skončil."
Masamoto Tenno
Takovou trpělivost s ním přece mít nemůže. Musel uznat, že ten kluk byl celkem talentovaný, ale tohle už bylo příliš. Tohle si vzhledem k tomu, kým Saitou byl nemohl dovolit.
Sensei konečně začal jednat. Sláva. Tak se jen zastavil ačekal, co se z toho vyklube.
Vítěz byl předem daný. A třeba sensei znovu použije nějaký ze svých reflexů z války a hlava toho kluka poletí dál.
Musel se smát.
Saito Hashu
Mikovou největší nevýhodou bylo to, že Saito byl mistr taijutsu a tak jednoduše proměnil situaci ve svůj prospěch. Místo aby nechal nohu, kterou zkoušel kopnou Mika jen tak letět dál, otočil těla zády k němu, čímž využil rotaci astočil kop na Mikopva kolena. A když byl v tom, znovu otočil tělo a vykopl i druhou nohou na Mikova ramena, čímž vytvořil něco jako spirálo ze zvách nohou. Sice počítal, že Miko vyskočí a skrčí se, ale pořád tu měl svoji levou rukou, kterou by ho odpálkoval kdyby to zkusil. "Já si nevynucuji respekt chlapečku. Jen je tu prostě ještě jeden stojící nepřítel, což mi nedovoluje jen tak odejít."
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Miko
Saito jej rychlým krokem dohnal. Cítil v něm rozrušení...a zlost.
Jeho slova vše jen potvrdila. Sice byla pronesena spíše pro Saitoa samotného, než pro kohokoliv jiného, ale Miko slyšel velmi dobře a to byl jediný důvod, proč stačil zareagovat.
Nijak se neotáčel, žádný zbytečný pohyb navíc. Jen se sehnul a kop mu proletěl nad hřbetem. Teprve potom se otočil.
"Musíš bejt pořádnej sr*č, když si chceš vynucovat respekt silou. Na takovýhle sra*ky já nehraju. Respekt si člověk musí zasloužit."
Po jeho posledních slovech si odplivl přímo k Saitoovým nohám.
Následně se Miko jen s hranou bezstarostností otočil ve sněhu a pokračoval dál v cestě.
"V té vesnici počkám do rána."
Řekl to čistě informačně. Když bude Saito chtít jít s ním, bude vědět vše potřebné. Miko byl přesvědčen, že Saito po něm bude něco chtít a proto se ho zatím drží, takže jej bude dále následovat. Alespoň to využívání bude oboustranné.
Oazu Jinjiru
Vzrušením mu z rukávu vylezlo několik šlahounů.
"Říkáš Anbu jo?" v okolí kolem něj začaly ze země rašit malé fialové kvítka, ze kterých se nakonec vyklubaly zvonky. Překypoval chakrou, proč? Měl možnost zabíjet, a zabíjet taky chtěl. Jeho touha zabíjet byla i na poměry nukeninů fenomenální, obrovská. Nevěděl, jak se jí má zbavit, tak si z ní udělal svou přednost.
"V Kiri se bude dát zřejmě zabíjet taky... Kaito. Si posel dobrých zpráv, neboj se" odmlčel se.
"Za tvé služby se ti bohatě odměníme, provedu očistu celého světa!" vítězoslavně vykřikl a všechny květiny uvadly.
"Můžeme vyrazit" otočil se na patě a namířil si to pryč.
Kouhei
Gozentani
Kouhei vyslechl Kaita a spokojeně se pousmál. Teď už jen záleželo na tom, jak moc je ona informace spolehlivá.
„Hlídací pes?“ přeměřil si Kouhei Hajina pohledem.
„Jak myslíte, ale svět je velký a nebezpečný. Doufám, že se na mě nebudete snažit hodit i to, až ho něco zakousne,“ objevil se na jeho tváři úsměv s nádechem šílenství a krvelačnosti.
Pak se lehce uklonil a když se opět narovnal, jeho výraz byl zase stejně nezaujatý, jako předtím.
„Děkuji Vám za informace, Kaitou-sama,“ řekl a otočil se k cestě, kterou do Gozentani přišli.
„Nebojte se. Svou část úmluvy splním,“ řekl ještě, zatím co kráčel pryč, s Ryuujim po svém boku, a zvedl pravou dlaň na rozloučení.
Saito Hashu
"Tak melu svoje jo?" S povzdechem se Saito zadval na oblohu a v hlavě si nadával na dnešní výchovu mládeže. Za jeho času to bylo samé "Ano pane." a "Ne pane." teď ho ten smrad jednoduše odpálkoval. "Nejbliší město je odsud... tři hodiny chůze.. ale to je pro tebe inforamce zbytečná, takže bych spíš řekl, že asi tak... den rychlýho plazení." S tím se Saito rozešel mnohem rychleji aby Mika dohnal. Jen tak mimochodem mu v levé ruce začaly velice výrazně praskat klouby. "Jó, někteří nechápou co je jim vysvětlováno, dokud jim to jeden neukáže." reptal si pro sebe, zatímco jeho pravá noha spolehlivě zezadu zacílila na Mikovu hlavu.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Kintaro Ouro
Gozentani
Ešte v ten istý deň sa vydal na cestu.Predpokladal, že sa tak rýchlo nevráti.Nieže by mu to neják extra vadilo, ale aj tak sa ešte chvíľku poflakoval.
"Takže Yasushi Maeda.Mám ho priviesť na našu stranu a keď ma bude trénovať, nebude to na škodu?Čo si ten Kaitou sakra myslí?" Prebehlo mu hlavou po prečítaní rozkazov.Svitok schovall do plášťa a vydal sa na cestu.Išiel rýchlo, ale neupaľoval.Mieril do Kinumichi, miesto s vysokou možnosťou prepadu.Nebál sa, skôr sa na to tešil.
O niekoľko dní
Kinumichi
Prešlo už pár dní odkedy opustil Gozentani.Ceste bola pokojná.Nestretol veľmi veľa zivých tvorov, nikto si ho nevšímal.Kintaro sa celkom nudil.Mohlo to byť kôli Kintarovej veľkosti.Mal veľmi mohutnú postavu a stále rástol.Preto vo väčšine ľudí vyvolával rešpekt.
Konečne dorazil na miesto, kde mal Yasushi byť.Na mieste však čakal len Kaitouov poslíček.Yasushi sa už nachádzal inde.Dávalo to zmysel, pretože cesta z Gozentani bola dosť dlhá.Kintaro nebol veľmi nadšený.Išiel takmer bez prestávky, takže oddych by mu prospel, aj napriek jeho veľkej výdrži.Ikeď bol unavený, pokračoval v ceste.
Banditi(Yasushi)
Kinumichi
Banditi v Kinumichi boli väčšinou z party neskúsených a slabých ninjov.Táto skupinka bola však výnimkou.Boli to vlatne len dvaja ninjovia na úrovni Chuunina, avšak operovali v tejto oblasti už dlhú dobu, takže poznali miestny terén lepšie, ako hocikto iný.Prešlo už pár chvíľ, odkedy si užili pravý boj.Dnes sa im naskytla šanca.Okolnými lesami prechádzal jeden zdatne vyzerajúci človek.Ležal na strome a driemal.
"Hej, ty!Vstávaj a bojuj alebo zomri!" Stáli na zemi a čakali, ako sa situácia vyvinie.
Kaitou(Kouhei, Oazu)
Gozentani
Zaujalo ho Oazove arogantné správanie.Takmer naňho zabudol.Na oko síce vyzeralo slušne, ale pre Kaitoua to bola väčšinou urážka.Nie tentokrát.Uvedomoval si silu týchto dvoch chlapíkov a vedel, že ich ešte bude potrebovať.Druhý chlapík sa správal vyložene slušne, zrejme z dôvodu, že niečo potreboval, ale nepodliezal sa.Podliezanie mu vadilo pri väčšine jeho žoldnierov.
"Myslím,že nás dosť podnenuješ," uprel pohľad na Kouheia, "samozrejme, že máme to, čo potrebuješ.Tvoj cieľ je Amaya, majsterka v užívaní Suitonu, kunoichi z Kirigakure no Sato a členka kontrarozviedky.Zvyšok je na tebe.A k tej výmene - potrebujeme zabiť pár členov ANBU z Konohy.Sliedia v našom okolí, takže im musíme ukázať, že toto je naše územie.Hajin bude stále niekde neďaleko od vás, aby sa postaral, že nezomriete pred tým, než splníte to, čo máte alebo aby sa o vás postaral, ak sa nás pokúsite zradiť.Pozná podrobnosti, takže keď si vybavíte svoje veci v Kirigakure no Sato, vysvetlí vám čo ďalej.." Prehadzoval pohľadmi z Kouheia na Oaza a naspäť aby sa uistil, že Kouhei vie, že mu Kaitou nevykal.
Láska a mier!!!
Dakiri Kagayaku
"Myslím si, že na tréning by si si mal vziať vhodnejší oblek." podotkol pri pohlade na Nishiho s rukou vo vode.
"Každopádne si to zapálil, čo je dobre. Len nabudúce daj pozor, aby sa toto fiasko už nezopakovalo, jasné ?" Z púzdra vytiahol zvitok a hodil ho chlapcovi do rúk.
"Katon: Gōkakyū no Jutsu. Predpokladám, že ju poznáš. Začneme s touto technikou. Postup máš na zvitku." Pre istotu odstúpil asi meter dozadu, keby sa to Nishimu znovu nepodarilo.
Oazu Jinjiru
Po chvíli cesty se konečně přesunuli až ke Kaitovi.
"Zdravím Kaito" pozdravil jej kývnutím ruky, které bylo následováno úklonou.
"Je mi ctí tě zase vidět" pochlácholil ho, nicméně přišla řeč na potřebu jeho společníka Kouheie, ostatně vůbec jí neznal, nicméně tušil, že zřejmě bude hledat "talenty".
"Kaito, myslím, že ty 4 muže ti brzo vynahradíme. Náš plán, rozšířit tuto bandu do celého světa se brzy začně rozjíždět, proto je to myslím přijatelná cena za tu moc, která nás zachvíli všechny pohltí co myslíš?" šibalsky se usmál, protože jeho plán rozšířit Kaitovu bandu pro své účely se mu opravdu moc líbil, nicméně ještě na něj byl čas. Teď byla potřeba dohodnout se ohledně informací, ne o ničem více.
Yasushi Maeda
Kinumichi
Už sú to dva dni odkedy si spravil dlhšiu zastávku. Tempo jeho cestovania je veľmi pomalé, pretože sa nemá kam ponáhľať. V týchto končinách číha nebezpečenstvo, avšak zatiaľ nenatrafil ani len na náznak niečoho čo by ho mohlo ohroziť. Trochu ho to upokojilo, predstava fyzickej námahy sa mu vôbec nepozdávala. Zapadlo slnko a les sa ponoril do tmy. Netrvalo dlho a nemohol pokračovať ďalej, lebo cez zamračenú oblohu, ledva videl pod nohy. Zišiel kúsok z cesty a vyliezol na strom, aby nemusel driemať na zemi.
O . o<-->o . O
Nishi Yauri
Nishi nasledoval kroky Dekirua aj keď bol trocha prekvapený tím ,že od rána budú trénovať. Nishi nebol zvyknutý na také tempo. Bez raňajok netrvalo dlho a kým prišli na dané miesto bol pomerne hladný, no nedal to ani trochu najavo. Jednoducho zaťal zuby a rozhodol sa to vydržať, vedel ,že katon ovláda lepšie ako futton a predpokladal ,že dĺžka tréningu bude oveľa kratšia a jednoduchšia.
Keď prišli na pole z trávou vypočul si Dekirua. Nestihol ani slovom zareagovať a už držal v ruke chumáč trávy ,ktorý mu Dekiru vtisol. "Zapáliť chumáč trávy nieje problém. Deti u nás v klane sa to učia pri základnom tréningu."Bol to síce fakt o ktorom Nishi neklamal ale zabudol podotknúť ,že on to naposledy skúšal spolu s nimi asi pred 100 rokmi. "No tak ako to len bolo." Stisol chumáč tak aby suchšia časť trčala z jeho päste. Mierne sa zamračil a začal sa sústrediť. Nebol si istý či mu to na prvý pokus vide. Musel do toho pokusu dať všetko. Nechcel sa pred Dekirom zosmiešniť a stráviť celý deň tréningom takej banality ako zapálenie malého ohňa.
"Ideme nato." Zvolal. Znova sa nadýchol... a z celej sily vyfúkol všetken vzduch čo mal v sebe smerom na jeho ruku.
Plameň ,ktorý mu ovial päsť sa nepodobal na nevinný plamienok ale skôr na techniku katonu. Asi polmetrová ohnivá guľa zasiahla jeho ruku pričom zapálila trávu v nej na popol a zapálila jeho Kimono. Nishi začal poskakovať po poly zo snahou uhasiť si rukáv až kým nezbadal vedro z vodou. Rýchlo doň ponoril ruku, pozrel na Dekirua a povedal. " Skoro došlo k úrazu. Mal by som sa lepšie sústrediť na koncentráciu čakry. Aj keď tú trstinu som zapálil." uškrnul sa.
Naruto Abudai [canceled] open New project >>>
My Last Hope
Shinobi Wars [canceled] open New project >>>
Naruto Shadows [canceled] open New project >>>
Shinobi Generation Unleashed [canceled] open LAST project >>>
Shinobi Risings [Alpha version]
Kouhei
Gozentani
Kouhei ignoroval výhružky Hajina a následoval ho do Gozentani. Jak se blížil, byl stále více slyšet šum, typičtější spíše pro vesnici než pro bandu hrdlořezů.
Po chvilce se jim naskytl pohled na údolí Gozentani. Nevypadalo tak strašlivě, jak se říkalo, spíše jako farmářské středisko.
Hajin s trojicí pokračoval dál, přes údolí, až přišli k jakémusi stolu, za kterým seděli tři osoby. Jedna se zvedla a odešla.
Kouhei s Ryuujim a Oazem pokračovali dál ke stolu.
Muž, vskutku obrovských rozměrů, pravděpodobně Kaitou, jim pokynul, aby si sedli, ale Kouhei lehce zakroutil hlavou a zdvořile odmítl. Ryuuji se zastavil těsně za ním, nalevo od něj, se sklopenou hlavou, takže mu kápě zakrývala obličej.
„Vašim mužům jsem řekl, že nepřicházím dělat problémy, nemuseli na mě útočit,“ řekl Kouhei, „a abych byl přesný, ani jednoho z nich nezabila moje technika, nýbrž jejich.“
„Co bych Vám měl nabídnout, nevím, neznám Vaše cíle,“ pokračoval, „ale jsem si jist, že moudrý muž jako Vy, si zvolí rozumnou cenu,“ pousmál se.
„Kdo jsem a co hledám, jste se již dozvěděl ze svitku, který Vám vaši muži jistě doručili. Otázka však zní, víte, co potřebuji slyšet?“ naklonil Kouhei hlavu na stranu.
Hajin Tori a Kaitou(Kouhei, Oazu)
Gozentani
Naozaj ho netešili aktuálne udalosti, ale ku Kaitouovi mal rešpekt, takže ho počúval.Svitok od Kaitoua roztrhal na malinké kúsočky.Svoje rozkazy si chcel nehať pre seba.
"Dávajte si pozor na reči.Kaitou vám drzé správanie tolerovať nebude.Ak sa k nemu nebude správať s úctou, zabijem vás." Trošku klamal.Hajinovi vážne nezáleží na tom, ako sa kto rozpráva s Kaitouom.On ich chcel proste zabiť.
Nič nehovoril a rýchlo kráčal smerom do Gozentani.Boli už dosť blízko, takže cesta netrvala dlho.Z dialky bolo zrazu vidieť mnoho pohyblivých objektov.Boli to farmári, robotníci, kuhári...oni vlastne tvorili Kaitouovu bandu.Medzi nimi sa pohybovalo mnoho Shinobi, ktorí mali na starosti ich ochranu.Hajin tam však nemieril.Kaitou sídlil o niečo ďalej.Nemierili však ani tam.Kaitou na nich čakal pri ceste vedúcej na druhú starnu údolia.Preferoval stretnutia v prírode.Niekoľko metrov od cesty bol asi meter vysoký a desať metrov dlhý stôl.Z oboch strán stola sa tiahli dve o polovicu nižšie lavičky.Sedeli na nich tri osoby, dve a jednej strane a jedna na druhej.Osoba sediaca na druhej lavičke sa na znamenie jednej z osôb sediacej oproti pobrala preč.Ostali tam dve osoby sediace tesne vedľa seba.Jedna z nich bola zjavne žena.Na tvár jej vidieť nebolo vďaka šatke, ktorá zakrývala jej tvár až po oči a jej čierny klobúk sa postaral o zvyšok.Aj napriem tomu sa dalo jasne vyvodiť, že ide o ženu.Mala veľmi, možno až priveľmi štíhlu postavu, celú zahalenú v tmavých farbách jej oblečenia.Druhá osoba sediaca hneď vedľa nej bola presný opak, aspoň čo sa týka postavy.Bol to Kaitou, až neľudsky obrovský chlap.Mal viac ako dva metre a telo velikosti medveda.Kývol na prichádzajúcich mužov a naznačil im, aby prišli bližšie a sadli si oproti nemu.Hajin opustil dvojicu, ktorú viedol a postavil sa za Kaitoua a niečo mu šepkal.
„Takže, pôjdeme rovno k veci.“ povedal svojím typickým hlbokým hlasom Kaitou a na chvíľku sa odmlčal.
„Kouhei, zabil si mi štyroch dobrých chlapov.Takže cena informácií pre teba sa strojnásobila.Dám ti ešte šancu, aby si prišiel z riešením.Moje sa ti páčiť nebude.“
Kintaro Ouro
Gozentani
Bol prekrásny deň.Kintaro tváril posledné dni flákaním sa.Kaitou od neho niečo chcel, ale nikdy nemal čas sa s ním stretnúť.Tomu však Kintaro neveril.Podľa jeho názoru chcel Kaitou vytvoriť v ostatných pocit dôležitosti tým, že ich nechá čakať.V Kintarovom prípade sa mu to nedarilo.
Dnes sa zdalo, že si ho Kaitou zavolá a Kintaro bude môcť konečne z Gozentani vypadnúť.Neznášal to miesto.Príliš veľa povýšeneckých ľudí.Problém bol v tom, že väčšina bola naozaj silnejšia než on sám, z čoho sa takmer zbláznil.Naštastie, dnes mal Kaitou naozaj záujem stretnúť sa s ním.Bolo zvlášte, že práve v deň, kedy bolo v okolí dosť rušno.V takých chvíľach si Kaitou cenil súkromie.Kintara to ale veľmi netrápilo.Dostal správu, že s ním chce Kaitou hovoriť, tak neváhal a vybral sa za ním.Čakal na neho na obvyklom mieste, kde vybavoval stretnutia.Spolu s ním tam bola jeho elitná ochranka.Bola to vlastne len jedna žena.
"Mám pre teba úlohu.Nájdi tohoto chlapíka." Kintaro si sadol asi na dve sekundy, kým na neho Kaitou hodil Svitok a prikázal mu, nech sa odprace.Svitok obsahoval meno osoby, ktorú má nájsť a jej približnú polohu.
Láska a mier!!!
Oazu Jinjiru
Na cestě za Kaitem
Když si všiml toho, že se chystá k útoku, ani by ho nenapadlo, že se jedná o Toriho. Právě proti Torim byly jeho techniky takřka k ničemu, takže se ani nehodlal připravovat protiútok. Štěstí jim ale přálo a celou potyčku přerušil sokol.Nahlédl přes rameno a dopis si přečetl taky. Pak se taky musel začít smát.
"Jde vidět, že jsem na Kaita zapůsobil, když máme takovou protekci" rozešel se směrem tak, z kama přiletěl sokol.
"Vyrazíme ne?" vyzval Hajina a čekal než výjde, pak ho následoval
Kouhei
Hranice Sunaate a Gozentani
Muž se napřáhl mečem k útoku a Kouhei mu už málem lanky podřízl hrdlo, když tu se objevil Oazu a muže znehybnil svou květinovou technikou.
„Zdravím, Oazu,“ kývl na Oaza Kouhei na pozdrav. Druhá postava nezareagovala nijak, jakoby Oazův příchod jednoduše ignorovala.
Tu se ale onen muž z květin dostal. A to podezřele snadno. Zdálo se, že použil techniku ledu.
Když to Kouhei viděl, vloudila se do jeho pohledu jakási dravost.
Muž odskočil dál a dal se do tvoření pečetí, když tu se objevil poštovní sokol, který přinesl dva svitky a přistál muži na rameni. Muž přestal s pečetěmi a hodil jeden ze svitků Kouheiovi.
Kouhei ho chytl a rozvinul. Když si přečetl obsah, pousmál se. Zatím to šlo hladce, když opomine menší potyčku s těmi čtyřmi nešťastníky.
„Zdá se, že jsi Kaitův protekční chlapeček,“ prohodil k Oazovi s pobaveným úsměvem a obrátil svou pozornost na onoho potencionálního Toriho.
„Zaveď mě za tvým pánem,“ řekl ledabyle. Mužova zášť vůči němu ho ani v nejmenší netrápila. Nejraději by ho zahrnul do svého programu hledání talentů, ale to teď nebylo možné, jelikož potřeboval od Kaita informace, a těch by se mu jen těžko dostalo, kdyby dělal problémy.
„Měj strpení, mám tu nějaké zařizování,“ prohodil k Oazovi.
Kaitouova pravá ruka - Hajin(Oazu, Kouhei)
Hranice Gozentani
"Takže to znamená, že sú mŕtvy.Práve si podpísal rozsudok smrti!" Už sa začal pripravovať k útoku, keď zistil, že sa vlastne nemôže ani o kúsok pohnúť.Obmotala ho akási zvláštna vec.Uvedomoval si svoju chybu, prestal dávať pozor.Na moment zatvoril oči.Celé jeho telo začal rýchlo obaľovať pevný a studený laď.Postupne sa preniesol aj na nepriateľovu techniku.Všetko sa to dialo behom okamžiku, takže sa to dalo len ťažko zazrieť voľným okom.Hneď ako umrzol každý kúsok kvetu, čo bol na ňom nalepený, Hajin so sebou prudko trhol a nepriateľova technika sa rozpadla na miniatúrne čiastočky.Hajin uskočil niekoľko metrov dozadu a začal skladať pečate k útoku, v polovici techniky však prestal, ľadové brnenie však povolil len na pravom ramene.Spravil to kôli tomu, že sa mu tam chystal pristáť poštový vták.V pazúroch zvieral dva malé svitky.Hajin hodil jeden Kouheiovi a druhý otvoril sám.Poštový vták hneď na to odletel.
Láska a mier!!!