Než se rozhodnete jakékoliv z níže uvedených míst navštívit, napište o svém úmyslu adminovi místnosti. Ne každé místo je tím, čím se jeví být, a tudíž budete nejprve potřebovat nějaké info, než se tam vydáte.
Tsuiraku Heki
Padající slza je vodopád na území země Ptáků, kde před léty zemřela Toki, feudální paní země Ptáků, při politickém atentátu. Říká se, že když je bezměsíčná noc, často ta je vidět jak její duch tančí na hladině. Ať už je to pravda nebo ne, toto místo se stalo symbolem pro ty, co věří, že v lidech existuje dobro a naděje.
Údolí zúčtování
Toto stinné údolí je zahaleno v mlze, která prakticky nikdy nemizí. Tato mlha je tak hustá, že je prakticky nemožné v ní bez nějaké oční techniky jako je Byakugan nebo Sharingan cokoliv vidět. Údolí zúčtování je proslulé nejen bylinou zvanou Rostlina oční léčby, která prý dokáže zázraky, jde-li o léčbu nemocí či zranění, týkajících se očí, ale také legendou, dle které je toto údolí útočištěm bytostí, připomínajících lidi, které prý nemají oči a chodí po čtyřech jako zvířata.
Kinumichi
Tato cesta je nejrychlejší spojnicí mezi Kumogakure, Konohagakure a Sunagakure no sato. Ikdyž není příliš pohodlná, je zdaleka nejrychlejší, ovšem je také oblíbeným tábořištěm banditů a pro uspěchané obchodníky často i smrtelně nebezpečná, proto se stala oblíbeným letoviskem všech silnějších ninjů s vražednými choutkami, kteří se sem chodí zabavit vražděním mnohdy nezkušených banditů, kteří sídlí podél cesty.
Karigoya
Karigoya je malé sídlo v jendom z bočních údolí Země démonů. Tamní půda je velice úrodná, což dokazují divoké lesy v údolí. Dlouhou dobu bylo toto sídlo, původně vytvořené jako letní sídlo kněžky, nepoužívané. Znovu obydleno bylo až před několika málo lety, kým, to však není známé.
Akagahara
Jedná se o palouček obehnaný skalisky, plný pastí a nástrah, který se kdysi využíval namísto chuuninské zkoušky. Každý, kdo se odtud vrátil živý, byl uznán chuuninem. V centru se nachází malá soška, které když se člověk dotkne či s ní pohne, spustí mechanismus, který aktivuje dřevěné loutky, které vylezou z úkrytů ve zdech a vrhnou se na dotyčného. Loutek je zde neznámé množství, takže je velice těžké se jich zbavit. Lze je však deaktivovat vrácením sošky na její místo.
Sora-ku
Zdánlivě opuštěné město. Ve skutečnosti zde ale kvete černý trh se zakázanými zbraněmi a technikami díky obchodníkům, kteří zde žijí a skrývají se před autoritami. Pocestní, co sem zavítají, buď dobře vědí, do čeho jdou, a nebo se obvykle nedožijí rána.
Díra
Jedná se o jakousi oázu kdesi na hranicích Země ohně, uprostřed jinak neúrodné pustiny. V jejím centru se kdysi nacházela vesnice Tonika. Podle legend byla Díra kdysi dávno svatyní s mnoha poklady. Někteří dokonce tvrdí že se v ní nachází mocný zdroj nadpřirozené energie. Dnes je však toto místo naprosto opuštěné. Lovci pokladů odtud už ukradli vše, co šlo, a víc se sem nikdo nevrátil.
Hora Katsuragi
Na vrcholku této hory se nachází malé sídlo bývalého klanu Tsuchigumo, který zde kdysi dávno střežil mocné kinjutsu, schopné srovnat se zemí plocho několik kilometrů velkou. Bariéra, která toto místo kdysi chránila, drží dodnes, a přesto, že je dávno známé, že ono kinjutsu již neexistuje, mají zdejší evidentně stále co chránit.
Stanice odměn v Zemi ohně
Tajné místo černého trhu, kde si námezdní lovci vyzvedávají odměny za své úlovky, tvářící se navenek jako pouhý obchod s občerstvením pro pocestné, dohlížející zároveň na chod zdejšího vedení vysokého napětí. Za jedním z pisoárů se ale nachází tajná místnost, kde probíhají všechny ilegální transakce a výkupy těl.
Ostrov přivolání
Ostrov na východ od Země ohně a na jih od Země blesků. V dávné minulosti zde skupina vědců experimentovala se všemi možnými živočichy ve snaze stvořit ultimátního tvora pro Kuchiyose no Jutsu, což se jim i podařilo. Jejích výtvor se jim ale vymkl a všechny je povraždil, načež byl později sám zabit skupinkou ninjů z Konohy. Od té doby je tento ostrov opuštěný. Kdo ví ale, kolik nezdařených experimentů se zde zabydlelo?
Údolí mraků a blesků
Údolí mraků a blesků se nachází na území bývalé Země blesků. Pahorek tu střídá pahorek, mezi nimiž se rozléhá rozsáhlá vodní plocha. Vzhledem k nadmořské výšce se zde také často tvoří mraky přímo u země.
Město Shukuba
Shukuba se nachází na území Země ohně, nedaleko Konohy. Toto město se zaměřuje prakticky jen a pouze na „turismus“. Nachází se zde nespočet motelů, veřejných domů, kasín a lázní. Kvůli blízkosti Konohy zde ale podsvětí moc nekvete. Pro ninju je zde nebezpečí v podobě peněz, alkoholu a žen však na každém rohu.
Ostrov Nanaku
Další ostrov na východ od Země ohně a na jih od bývalé Země blesků. Tento ostrov je proslulý bohatými zásobami léčivých bylin, ale také jedovatých rostlin. Ráj pro každého medika či traviče.
Bufet Kari života
Tato malá restaurace, ležící v Zemi řek, je rájem pro masochisty či milovníky opravdu pálivých jídel. Recept na proslulé Kari života se zde dědí a ani v současnosti nepřestává ničit chuťové pohárky hostů, co sem zavítají.
Sedmá fronta
Bývalé bojiště Čtvrté velké války ninjů. Pustina s podivnou, růžovou půdou, koncentrovanou poblíž jezera, kterému vévodí ocelová socha, připomínající odpočívajícího bůžka. Hrubé zacházení či prudký pohyb se zde nevyplácí. Ze země se totiž může zvednout mračno růžového prachu, který je jedovatý.
Ocelová socha je dutá, plná různých místností a chodeb, díky čemuž je často využívána lidmi na útěku či pašeráky.
Hrad Kazahana
Dnes již pouze trosky kvůli požáru, který před mnoho lety hrad Kazahana zachvátil. Říká se, že je v této zřícenině v Země sněhu ukryt poklad, ale málokdo tomu věří.
Tréninková jeskyně
Opuštěné sídlo neznámého šlechtice, které dnes již neslouží nikomu, leda náhodilým pocestním či těm, co hledají klid na sebezdokonalování. Většina prostor je vyhloubena ve skále a dřevěný zbytek je relativně zachovaný, skýtající celkem pohodlné bydlení i po tolika letech, za což může možná to, kolik dočasných majitelů se zde vystřídalo a komplex používalo.
Stanice odměn v Zemi země
Tato věž, působící navenek jako poutní místo, plní stejý účel, jako stanice v Zemi větru. Běžný poutník si zde může odpočinout a posilnit se, ti zasvěcenější si přijít na nemalý peníz.
Rouran
Z kdysi majestnátního království v Zemi větru velikosti města dnes zbyly jen trosky. Podle legend se zde nachází brána do minulosti.
Les Jofuku
Les rozléhající se na stejnojmenné hoře na hranicích Země ohně. Povídá se, že je prokletý. Co se ale ví jistě, je, že zde roste bylina Jofuku, která prý dokáže divy, jde-li o výrobu léčiv na šlachy, vazy, svaly a kosti.
Východní, velká, písečná duna
Opuštěná duna kdesi v Zemi větru, které dominuje obrovský, plochý kámen, který byl kdysi dávno využíván Orochimarem jako jeden z jeho úkrytů. V ne tak daleké minulosti se zde ukrývala banda nukeninů, když unesli feudálního pána Země větru, než byli zlikvidování ninji ze Sunagakure.
Ostrov Mokuzu
Ostrov ve tvaru měsíce, kde si cestovatelé doplňují zbraně a zásoby. Je sídlem podsvětí a černého obchodu. Lapkové si zde rádi smlsnou na jakémkoliv neopatrném mořeplavci, který sem zabloudí, aniž by věděl, co za ostrov to je. Kdo při příjezdu nedá tajný signál, riskuje být potopen a oloupen.
Michi Uta
Zvedavo poslúchal to čo mu hovorí Tenshi pričom sa celí čas len usmieval. Tenshi si popri tom mohla všimnúť väčšej jazvy ktorá viedla od spodku Michiho pier až po koniec brady ako keby mu niekto v mladosti rozrezal ústa dýkou alebo kunaiom. "Takže metóda vypočúvania čo ? Ani nebude vedieť čo všetko nám o sebe hovorí ... geniálne." Prehlásil nadšene no v tom započul ako sa otvárajú dvere a tak trhol tým smerom hlavou. Keď videl, že je to Sayuki v rýchlosti si nasadil masku no na okamih mohla určite vidieť Michiho tvár. "Dúfam, že si nedokáže zapamätať na dlho tváre ..."
Saitou Hashu
Když dokončil kresbu, zvýraznil si části u kterých si byl jistý, že jsou správně a ten zbytek dokreslil jen aby seděl k tomu o čem si byl jistý. Když byl hotov i s tím, chvilku studoval znaky, ale když se ujistil, že be zbytku to nepůjde, otočil se a šel si lehnout. Když procházel okolo těch dvou, zastavil se a řekl: "Zítra vyrazíme bezo ať do poledne opustíme tuhle zemi. A jestli to stihneme, odpoledne vás skusím naučit nějákou tu techniku." řekl a s tím si šel lehnout.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Sayuki Sato(Michi, Tenshi)
Zem Ohňa
Mierila smerom, kde včera zomrel Mizuki.Jeho vraha necítila.Pravdepodobne ešte nebol úplne zotavený, takže im dal zatiaľ pokoj.
Konečne dorazila na miesto - nebolo pre ňu prekvapením, že na mieste nenašla žiadne telo, krv a takmer žiadne známky po boji.Lovci po sebe dokázali dokonale " upratať ".Ona však telo nehľadala.Snažila sa zistiť, akým smerom Lovec odišiel.Nebolo to vôbec jednoduché.Lovci boli majstri v tajných operáciach, takže sa stopovali len veľmi ťažko.Naštastie pre Sayuki boli Lovci taktiež majstri v stopovaní a keďže prešla ich výcvikom, nakoniec našla Lovcovu stopu.Odišiel priamočiaro smerom od Konohy - pravdepodobne sa chcel vyhnúť ANBU, to bol plán Sayuki.Naspäť išla tou istou cestou, ako ušli včera a "upratala" po nich všetky stopy.
Podľa očakávania, jej dvaja noví spoločníci stále čakali, aj napriek tomu, že jej zatiaľ vôbec neverili.Otvorila dvere, nie dokorán, len tak, aby cez ne mohla prestrčiť hlavu a ruku, ktorou im naznačila, aby išli za ňou.Krčma už znovu začala žiť, takže mohli budovu nenápadne opustiť.
Láska a mier!!!
Tenshi H. Bakuhatsu
Země Ohně
,,Pane bože! A na co ti je moje jméno?!" praštila ho zase, po hlavě. Zatvářila se uraženě a natočila se k němu zády. Otočila se na něj zpátky, až když odešla Sayuki. Pohled na Michiho bez masky jí vždycky trošku zarazil, přece jen to byl nezvyk. A bez masky vypadal hned mileji, ale to mu ona s tou svou nemohla vyčítat. ,,O ní?" zamyšleně koukala na dveře. ,,Ty jsi vážně pitomec." protočila oči v sloup. ,,To že jí ukradneme nám asi moc nepomůže. Navrhuju, aby jsme s ní zkusili ještě chvíli vydržet a pak... uvidíme. Třeba na něco mezitím přijdeme." povzdechla si.
Michi Uta
Zem ohňa
Zarazene počúval ako o ňom Tenshi rozpráva no nakoniec nad tým len mávol rukou. "Tvoje meno zistíš len cez moju mŕtvolu jasné ?" Spýtal sa jej dosť ironicky pričom si potľapkal po hrudi. Keď Sayuki začala o sebe rozprávať udivene ju počúval no hneď jak odišla si dal dole masku aby sa mohol poriadne predýchať. "Viem, že tu masku nedávam moc často dole ale ..." Zarazil sa pričom podozrievavo pozoroval dvere. "... čo si o nej myslíš ? Vyzerá zvláštne plus jej postoj k nám." Snažil sa poukázať na to, že Sayuki je k nim stále neutrálne postavená čo mu neprišlo moc normálne. "Mali by sme ju okradnúť a zistiť čo má naozaj s nami zalubom."
Sayuki Sato(Michi, Tenshi)
Zem Ohňa
Necítila žiadnu vďaku za to, že im len nedávno zachránila život.Pravdepodobne jej stále vôbec nevereli.Nečudovala sa, veď komu je dnes v Shinobi svete možno veriť?
"Myslím, že je na mieste, aby ste vedeli niečo o mne.Volám sa Sayuki Sato.Jediné na čo si zo svojho detstva pamätám, je výcvik lovcov.Utiekla som od nich, keď som spoznala ich temnú stránku a teraz sa im snažím brániť v činnosti," náhle sa postavila a zamierila k dverám.
"Vrátim sa o hodinu.Ak odomňa pomoc nechcete, môžete počas toho odísť, nebudem vám brániť.Ak sa rozhodnete ostať, budem vás trénovať," nečekala na odpoveď, zabuchla dvere a opustila krčmu.
Láska a mier!!!
Tenshi H. Bakuhatsu
Země Ohně
Jak usnula, tak se celou noc nevzbudila. Spala nalepená na Michim jako vlastně celou tu poslední dobu. Stejně jako ho, ji probudil lehký chlad, když z nich Sayuki sundala plášť. Hned první její myšlenka byla údiv, že je pláštěm vůbec přikryla. ,,To snad celou noc nespala? napadlo jí, posadila se na posteli a protáhla se. ,,Nás? Poznat?" začala se pobaveně smát, potom co skončil se svou řečí Michi. ,,Já vám toho moc nepovím." klepla se po hlavě. ,,Pamatuju si toho málo. A to co si pamatuju není příjemný. A od té doby co si pamatuju..." podívala se nenávistně na Michiho ,,...to je od té doby co jsem ho potkala." povzdechla si. ,,A nesnáším ho. Trápím se s ním jenom proto, že on ví moje druhé jméno a já ho z něj jednou dostanu."
Michi Uta
Celú noc spal ako zabitý až na pár kopancov ktoré uštedril Tenshi počas spánku. Zobudil ho až chladnejší poryv vzduchu ktorý vytvorila Sayuki tým, že si vzala svoj plášť. "To už je ráno ?" Spýtal sa rozospato pričom si začal pretierať oči. "Obed ... o hodinu ... jasné." Kýval hlavou na znak, že chápe aj keď tomu tak úplne nebolo keďže bol dosť mimo v tom čo sa deje momentálne. "Včera sme utekali pred nejakým Shinobim ... a dnes sa váľame v posteli ?" Spýtal sa samého seba v mysli no nakoniec len zavrtel hlavou. "A čo by ste chcela vedieť ... som Jashinista ktorý utiekol pred okultistami ktorý ho chceli obetovať. Žil som s banditmi ktorý ma podrazili a chceli zabiť až som narazil na polomŕtvu Tenshi s ktorou sa ťahám po svete až do dnes. To je v podstate celí môj život a aj to čo by ste mala o mne vedieť." Odvetil jej rázne.
Sayuki Sato(Michi, Tenshi)
Zem Ohňa
Začínal sa pekný deň.Aspoň čo sa týka počasia.Slnko neúprosne pieklo a na oblohe nebolo nič, čo by tomu mohlo brániť.Sayuki zobudil nepríjemný pálivý pocit na tvári.Slnečné svetlo, síce stlmené zatvoreným oknom a zatiahnutým závesom, neúprosne zohrievalo v noci chladnú miesnosť.Sayuki netušila, aký je čas, ale podľa polohy Slnka ešte poludnie nebolo.Neplánovala spať, ale chladná noc ju premohla.Trošku sa natiahla, aby uvolnila stuhnuté svaly po spánku v nekonfortnej polohe.
"Vstávame," povedala, stiahla zo spiacich detí svoj plášť a obliekla si ho.Uistila sa, že sa dverami nikto nie je a potom sa znova posadila na stoličku, na ktorej spala.
"Musíme počkať na obed, keď sa budú zákazníci prebúdzať.Teraz by sme boli nápadný.Zvlášť s tými vašimi maskami," chvíľu rozmýšľala, že ich požiada, aby jej ukázali tváre, ale nakoniec rozhodla, že tak si ich dôveru nezíska.
"Do obeda ostáva najmenej hodina.Medzitým mi o sebe môžete niečo prezradiť.Ak vás mám naučiť, ako sa brániť, musím vás poznať.A to nie len z hľadiska vašich schopností."
Láska a mier!!!
Tenshi H. Bakuhatsu
Zbytek cesty ušla mlčky vedle Michiho a zvědavě se rozhlížela kolem sebe. Chtěla si zapamatovat cestu sem, přece jen po tom všem co už zažili to nebylo úplně od věci. Oddechla si, až když za sebou zavřela dveře od pokoje. ,,Já mám dost." prohlásila jen tak a nakopla preventivně Michiho. Když zalezl do postele, donutilo jí to usmát se, hupla vedle něj a možná až moc silně se k němu přitulila. Sice ho neměla zrovna v lásce a nesdíleli stejné názory. A ještě k tomu ho hodlala opustit hned, co něj vymlátí co všechno ví. Ale tu všechnu dobu co spolu strávili, někdy i za horších podmínek, nevnímala tolik nenávistně jako celkový pohled na jejich situaci. ,,Jsi pitomec, Michi." řekla mu než si ještě dlouzze zívla a vypadala, že vážně usne. Však taky nespali od toho, co dorazili.
Michi Uta
Zarazene sledoval Sayuki až do takej miery, že kameň ktorý mu pristál v hlave skoro vôbec necítil. Kráčal v jej tesnom závese až do hostinca kde si konečne mohol oddýchnuť. Pravdou bolo, že na taký zápach bol navyknutí a neprekážali mi ani cudzie tváre. Keď však započul ako Sayuki rozpráva hostinskému o tom, že ich nikdy nevidel trocha stuhol a zneistel no neodvážil sa nekráčať za ňou. Izba bola síce chladnejšia no dokonalá na spánok až na malú nevýhodu jednej postele. "Spím pri stene ..." Oznámil odhodlane pričom sa okamžite hodil na postel a prehodil cez seba plášť. "Dúfam, že sa ti na kraji bude spať dobre Tenshi." Odvetil jej ironicky pričom sa zavŕtal pod plášť a snažil sa zaspať.
Sayuki Sato(Michi, Tenshi)
Zem Ohňa
S úsmevom sledovala hašterenie Michiho s Tenshi.Pripomínalo jej to jej mladé roky.
"Utíšte sa.Aj keď už nie sme prenasledovaný, nie sme ani v bezpečí.ON sa môže vrátiť, alebo za nami poslať niekoho, zo svojich kolegov.Taktiež by nebolo rozumné pritiahnuť na seba pozornosť ANBU z Konohy," ešte viac ubrala v rýchlosti a trošku zmenila smer.Do Konohy ísť neplánovala, zatiaľ sa len chcela zdržovať v okolí.Nasmerovala sa teda k neďalekej krčme.Slnko už zapadalo, keď sa k nej dostali.
"Držte sa blízko mňa," povedala tesne predtým, než vstúpili.Krčma bola preplnená, hlučná a neznesiteľne páchla.Skvelé miesto na krátkodobý úkryt.
"Jednu izbu na jednu noc," šepla do ucha hostinskému a podala mu mešec.Hostisnký vyvalil oči na to, čo z mešca vysypal na stôl.Za takú cenu si mohla ibzu prenajať na rok.Sayuki však mala v pláne niečo iné : "Nikdy si nás tu nevidel!" povedala už trošku hlasnejšie, ale stále tak, aby to nikto okrem hostinského, poprípadne Michiho a Tenshi, nepočul.Vytrhla hostinskému kľúče z ruky a nasmerovala si to do prenajatej izby.Bola chladná a veľmi malá.Nachádzala sa v nej jedna posteľ, do ktorej sa dve osoby zmestili len veľmi ťažko, dve stoličky a stôl.Sayuki si jednu stoličku pritiahla k zavretému oknu so zatiahnutým závesom, sadla si na stoličku a pozorovala okolie.
"Vyspite sa, zajtra vyrážame," povedala sledujúc okno.Zhodila zo seba plášť a hodila ho na posteľ : "Je tu chladno, prikryte sa." Sayuki na sebe nemala bez plášťa takmer nič.Mala na sebe len kus koženého brnenia zakrývajúceho prsia, ramená, ruky a intímne miesta.Zhasla horiacu sviečku na stole, takže v miestnosti bola takmer dokonalá tma, pretože Slnko medzitým stihlo zapadnúť.Jedine, čo miestnosť trošku osvetľovalo, bolo slabé mesačné svetlo.
Láska a mier!!!
Tenshi H. Bakuhatsu
Země Ohně
Povzdechla si a když Sayuri zpomalila, udělala to samé. Chvilku přemýšlela nad tím co se stalo, ale vyrušil jí z toho Michi. ,,Ty jedna nadutá, pitomá, jashinistická hlavo!" chytla ho za límec a třásla s ním ze strany na stranu. Byla na něj naštvaná a většinou si takhle vylévala nervy. ,,Už jsem ti někdy řekla, jak moc tě nesnáším?" povzdechla si znovu a Michiho pustila. ,,Ne, mě nikdo poslouchat nebude. Řekla jsem na východ. Ne, Michi musí jít přesně na opak." vzala ze země kámen a hodila mu ho prudce do hlavy. ,,Proč já s tebou vlastně ještě ztrácím čas?" ironicky se na Michiho podívala.
Michi Uta
"Po smrti ?" Spýtal sa v tichosti pričom sa otočil smerom skadiaľ utekali. "Čo keby sme sa tam vrátili a okra..." Náhle si však priložil ruku na ústa. Zlodejské zvyky ktoré tak moc nenávidel v ňom sem-tam prepukli no nikdy si nepomyslel, že až tak moc aby ho napadlo okradnúť telo vlastného senseia. "Zabudnite na to ..." Na to, že sa im Sayuki predstavila nijak nereagoval i keď to meno celkom dobre počul. "Čo bude s nami teraz ? Len sme vyšli z mesta a hneď po nás niečo ide a snaží sa nás to zabiť ? Je to už trocha vtipné ..."
Kintaro Ouro(Yasushi)
Kinumichi
Ostal trošku zaskočený, keď Yasushi vyskočil na strom, ktorý pravdepodobne predpokladal, že Kintaro ovláda základy chakry.Bohužial sa mýlil.Kintaro teda pokračoval po zemi.Yasushi sa mu pomaly strácal, ale stále ho mal na dohľad.Zaskočene zastavil, keď na neho Yasushi znova prehovoril.Dym znamená tábor... otázka je, koho tábor.Nemusí to byť tábor tých dvoch, čo prepadli Yasushiho, môže tam čakať ich komplic alebo niekto, kto podobne ako mali Yasushi s Kintarom v pláne obsadil ich tábor.Rozhodnutie, ako ďalej pokračovať však nechával na Yasushim.
Sayuki Sato(Michi, Tenshi)
Zem Ohňa
"Say-" nedopovedala.Prudko trhla hlavou smerom na miesto, odkiaľ utekali.Mizukiho chakra zmizla.Chakra jeho vraha sa pomaly vzdiaľovala.
"Sayuki," dodala napokon.Chvíľu premýšľala, či im má povedať, o tom, čo sa stalo.Nakoniec sa rozhodla : "Váš sensei je po smrti... ninja, ktorý ho zabil sa od nás pomaly vzďaľuje.To znamená, že váš sensei ho dokázal oslabiť, takže si netrúfne na súboj so mnou," nevedomky začala spomaľovať a rozmýšľať, čo ďalej.Jedno bolo isté: ON sa vráti a pôjde po nich, preto musela zostať s nimi.Ale kde?Kde ich nedokáže vypátrať?Čo ich má naučiť, aby sa mu mohli postaviť?
Láska a mier!!!
Tenshi H. Bakuhatsu
Země Ohně
,,Jo. To že nemáme na výběr nám došlo hned. Teda některým asi později." vyčítavě se podívala na Michiho, ale to bylo normální. Shazovala na něj všechno. ,,Jména?" zamyslela se nad tím, co všechno jí asi tak můžou prozradit. A takto nechala tentokrát na Michim. ,,Tenshi." pokrčila nad tou odpovědí rameny. Pokud chtěla jen něco, jak jim říkat, tohle jí muselo stačit. Pak se ironicky podívala zpátky na Michiho. Když si všimla, jak si on upravuje svoji masku, měla nutkání to udělat taky. A nakonec to přece jen pro jistotu udělala. ,,Pokud tohle dopadne dobře... Tak už všechno."
Michi Uta
Zem ohňa
Trocha neveriacky zazrel na tú ženu pričom si napravil masku aby mi nespadla z tváre. Taktiež pridal do tempa keďže mu to nerobilo až taký veľký problém vzhľadom k jeho kondícií. "Michi ... tak sa volám ..." Oznámil záhadnej žene stále ešte dosť neveriacky. "A vy ste ?" Hlavu natočil trocha vzad aby sa uistil či ich ten Shinobi nenaháňa a nechce ich dostať tak isto ako ich už zrejme mŕtveho senseia. "Na druhú stranu ... zachránila nás nie ? V tom prípade by nemal byť problém veriť jej aspoň trocha." Nenápadne štuchol Tenshi do ramena aby aj ona povedala svoje meno.
Yasushi Maeda
"Viem stopovať zver," odvetil ľahostajne na Kintarovu poznámku a porozhliadol sa po zemi,"no viac slnka by prospelo..." dodal no potichu a bez varovania vyskočil na konár stromu. Ak išli tadiaľto, pochyboval, že šli po zemi. Vzduchom je to rýchlejšie a nenápadnejšie. Na strome však nič neobjavil, preto preskočil na ďalší a pozorne ho preskúmal. Tu sa mu prišťastilo, v podobe čerstvo narušenej kôri.
"Pohni, možno máme stopu." Zavelil Kintarovi a vyrazil.
Náznaky toho, že tadiaľ išli na seba nedali dlho čakať. Zlomená vetvička, či škrabance na konároch ba dokonca aj zopár stôp na zemi jasne dokazovalo, že nepredpokladali, že by ich niekto sledoval.
"Cítiš to?" Spýtal sa po chvíli a náhle zastal. Vzduchom sa šíril slabý smrad dymu, sotva badateľný. Nečakal na odpoveď a vyrazil smerom odkiaľ dym cítil. Netrvalo dlho a opäť zastal, tentokrát však na jeho tvári pohrával úsmev. V ďialke spoza korún stromov vychádzal úzky pas dymu k oblohe.
O . o<-->o . O
Kintaro Ouro(Yasushi)
Kinumichi
"Dúfam, že vieš niečo o stopovaní a nevykročil si len tak na stranu, z ktorej išla najkrajšia vôňa," povedal tesne predtým, než po ňom Yasushi hodil jablko.Nepodarilo sa mu ho chytiť a trafilo ho do ramena.Trošku sa zdeformovalo, no Kintaro ho aj tak zdvihol a schoval.Nahlas by to nepriznal, ale bol dosť hladný a unavený.Ešte pred bojom s Yasushim cestoval dlhú diaľku bez jedla.Bol na to síce zvyknutý, ale jeho telo mu už začalo dávať najavo, že má nedostatok energie.
Láska a mier!!!
Yasushi Maeda
"V tom prípade musím ruky, nohy bozkávať Kaitovi, že ma za tebou poslal." odvetil bezvýrazne a pohľadom zablúdil k jeho mŕtvym súperom.
"Ešteže si jediný zdroj informácii tak kvalitne umlčal." otočil sa späť na Kintara, "Poďme nájsť teda ten tábor, len dúfam, že nebudeš predvádzať to, čo si predvádzal proti mne." dodal provokačne a vykročil.
Kintaro to vidieť nemohol, no Yasushi pod plášťom vsunul ruku do brašne a vytiahol jedno jablko, ktoré mu nečakane hodil.
"Daj si ak budeš hladný, ale šetri. Mám posledné dve. Dúfam, že v tom tábore niečo mať budú.."
Bol zvyknutý cestovať dlhé dni aj bez potravy. Často si zo sebou brával len jablká a sušené mäso, to mu však došlo.
O . o<-->o . O
Kintaro Ouro(Yasushi)
Kinumichi
"Máš zmysel pre orientáciu ako nejaká ženská," naďalej pokračoval v provokovaní.
"Jedno je isté, v okolí nenájdeš bar, krčmu, hotel... proste nič, kde si môžeš sa peniaze kúpiť potravu," na chvíľku mlčal, nehal Yasushiho spracovať tieto informácie.Aspoň samotný Kintaro si takto odôvodňoval pauzu v jeho reči.
Napokon pokračoval: "Ak sa chceš najesť ešte dnes, jediná nádej je nájsť tábor týchto dvoch," ukázal na banditu, ktorého zabil."Určite sa musíme vyhýbať ninjom, ktorí ich sem prišli loviť," dodal napokon.Nebolo to tak, že by mal strach, ale ďaľšiu nakladačku dostať nechcel.
Láska a mier!!!
Yasushi Maeda
"Neodvrávaj." odvetil s pohľadom upretým kamsi do diaľky, potom ho však presunul na Kintara a zamyslene sa naňho zahľadel.
"Vyznáš sa tu v okolí? Nie som odtiaľto. Väčšinu času sa bezcielne potulujem..." unavene sa poškrabal vo vlasoch a zívol,"...som hladný, najedol by som sa." skonštatoval hneď nato a pohľad uprel na cestu, po ktorej plánoval pokračovať.
O . o<-->o . O
Kintaro Ouro(Yasushi)
Kinumichi
Chvíľku mal chuť znova skočiť na Yasushiho.Našli sa však hneď dva dôvody, prečo to neurobiť - bol unavený a nemal šancu.Zaťal zuby a snažil sa potláčať svoj hnev.Zatial to šlo, ale nevedel, ako dlho sa udrží.
"Niesom ti dlžný nič." Odpľul si a neohrabane sa postavil.Nestál príliš rovno, jedna noha ho stále nepríjemne bolela.
"Takže pane, kam sa vydáme?" Povedal ironicky počac toho, čo si viazal predtým použitú reťaz na ruku.
Sayuki Sato(Michi, Tenshi)
Zem Ohňa
Potešilo, ale neprekvapilo ju, že ju tí dvaja následujú.
"Rozumiem, že mi neveríte, ale nemáte na výber!Ten chlap je omnoho silnejší než vy... silnejší než ja." Zrýchlila tempo, ale dávala si pozor, aby s ňou tí dvaja stíhali.
"Môžete mi prezradiť vaše mená?" Dodala bez toho, aby spomalila.
"Nemusia to byť pravé mená, len potrebujem vedieť, ako vás mám volať." Snažila sa o neustráchaný tón, aby neboli nervózny a neprepadli panike.Vtedy robia ľudia často chyby.
Láska a mier!!!
O . o<-->o . O
Tenshi H. Bakuhatsu
Běžela společně s Michim, ale už v tu chvíli jí bylo jasné, že nemají žádnou šanci utéct. ,,Je to jen otázka pár minut než se ten šílenec otočí a-" nedokončila myšlenku, protože se v tu chvíli před nimi z ničeho nic objevila nějaká ženská. ,,Ah.. Uhm.." zarazila se a podívala se na Michiho. Jeho výraz jí byl hned jasný. ,,Nesnáším tě." špitla směrem k němu a po očku si prohlédla paní Neznámou. Lehce se podívala přes rameno směrem kterým přiběhli a cítila, jak se znovu otřásla. Se zvyku si natáhla masku ještě hlouběji do obličeje a dloubla do Michiho. ,,Měli by jsme jít za ní. Ať už nám chce pomoc nebo ne, tohle nezvládneme." řekla mu tiše a rychle pokračovala v cestě za ním.
Michi Uta
Prekvapene vykríkol keď si všimol, že sa pred nimi zjavila nejaká ženská. O to viac ho prekvapilo keď ona žena na nich prehovorila s tým, že sa ospravedlňuje a zavedie ich do bezpečia. Sám si nebol však istý či chce onej osobe veriť a tak sa radšej len pozrel na Tenshi čo ona nato. "Je stále možné, že spolupracuje s tým típkom ktorí práve rozsekáva nášho senseia ... Povedal si v mysli no tak nejak pomaly zatáčal smerom za tou ženou. "Dúfam, že Tenshi bude vedieť či je to správna voľba alebo nie."
Yasushi Maeda
Nehybne sledoval Kintara, vypočujúc si jeho slová. Neodpovedal hneď, len si oprášil oblečenie od špiny a až potom prebodol Kintara chladným prižmúreným pohľadom.
"Citujem: Nazývaj ma ako chceš - neber to osobne, ale sám si ma k tomu vyzval. Pre mňa si poskok," jeho pohľad sa zmení a pousmeje sa," možno ma po ceste presvedčíš, že si aj niečo viac. Predsalen. Dlžíš mi jeden život." Odvrátil od neho pohľad a zahľadel sa na oblohu, ktorá pomaly menila farbu. Zapadalo slnko. Opäť sa pozrel na Kintara, tentokrát už preňho normálnym, lahostajným pohľadom.
"Dokážeš chodiť?"
O . o<-->o . O
Kintaro Ouro(Yasushi)
Kinumichi
Pomaly strácal sily.Adrenalín a hnev začali opadávať.Kintarove útoky už vôbec nevyzerali, ako od ninju.Vzdať to však nechcel, to nemal v povahe.Zdravý rozum mu vrátil až Yasushi, keď na neho zoslal spŕšku nepríjemných útokov.Kintaro sa snažil brániť, ale nemal dosť síl, dokonca ani na úskok.Na chvíľku sa ešte na nohách udržal, no potom padol na kolená.Položil jednu ruku na zem, aby nespadol na tvár, toľko síl ešte mal.Zbesilo dýchal a druhou rukou sa držal za rôzne miesta zasiahnuté bolesťou.Trvalo asi 30 sekúnd, než sa vzpamätal, ale nepostavil sa.Namiesto toho len natočil hlavu smerom k Yasushimu.
"Nazval si ma poskokom," ešte raz sa z hlboka nadýchol, "takže urobíme dohodu: ja ti budem slúžiť a ty sa stretneš s Kaitouovými mužmi a nezávezne s nimi preberieš, čo chceš za svoje služby.Nič viac od teba nechcem." Tón jeho hlasu sa úplne zmenil.Stále bol hlboký a hrubý, ale znel skôr ako hlas nejakého mudrca, než besniaceho cholerika.Taktiež ani reč tela nevypovedala o Kintarovej agresivite - tvár neutrálna, bez známky hnevu, svaly uvolnené a taktiež stabilizovaný dych.
Láska a mier!!!
Yasushi Maeda
Nezainteresovaní divák by si povedal, že Kintaro a Yasushu precvičujú divadelnú choreografiu, pripomínajúcu tanec. Akoby Yasushi bol nedobitná milenka, Ktorú sa Kintaro snaží získať. Jeho útoky sa už útokmi nedalo nazvať. Vyčerpal všetku energiu, no stále sa snažil bezhlavo pokračovať vpred, za čo si u Yasushiho získal ako taký záujem. Väčšina ľudí to po čase vzdá, no pri Kintarovi to vyzerá, že aj keby mu usekol ruky, tak sa bude zaním plaziť kým bude môcť. Yasushi sa nehýbal z miesta, iba robil kroky zo strany na stranu, podľa toho kam presúval svoje ťažisko. Nepotreboval sa mu uhnúť, vykríval ich až priam patetickým spôsobom. Prestalo ho to baviť a zamračil sa. Kintaro sa k nemu opäť priblížil, no tentokrát Yasushi vykročil nohou vpred, zaprel sa a prešiel do útoku. Bola to ako rýchla salva úderov, prirovnateľné k štýlu boja, ktorý používa klan Hyuuga, avšak Yasushi mieril na miesta, cez ktoré prechádzali nervy a dali sa ľahko zasiahnuť. Pár tlakových úderov a odstúpil od neho.
O . o<-->o . O
Sayuki Sato(Michi, Tenshi)
Zem Ohňa
Sledovala Mizukiho súboj, no cítila sa bezmocná.Vedela proti komu bojuje a taktiež to, že by nemala najmenšiu šancu zvíťaziť.Mizukiho súper bol legenda dokonca aj medzi Lovcami.Sayuki sa rozhodla obetovať Mizukiho a pomôcť ďaľším dvom osobám, ktoré sa pustili do lesa.Neexistovala šanca, že by Lovcom ušli bez jej pomoci.Aspoň nie tomuto jedincovi.Rozbehla sa smerom k dvom utekajúcim osobám a onedlho ich aj dobehla.Objavila sa pár metrov pred nimi.Na sebe mala dlhý čierny plášť s kapucňou, ktorá zatienila väčšinu jej tváre.Jediné, čo si na nej mohli všimnúť, bol meč trčiaci zo spodu plášťa.
"Následujte ma, ak nechcete, aby vás chytil.Je mi ľúto, ale váš sensei je chodiaca mŕtvola.Dokážem vás skryť, ale musíte ísť za mnou!" Síce to povedala, ale vôbec si tým nebola istá.Útek by pre samotnú Sayuki nebol problém, ale s týmito dvoma... ich jediná šanca bola skrytá vesnica Zeme Ohňa, Konohagakure no Sato.Rozbehla sa teda presne tam, stále pozerajúc, či ju tí dvaja následujú.
Láska a mier!!!