Než se rozhodnete jakékoliv z níže uvedených míst navštívit, napište o svém úmyslu adminovi místnosti. Ne každé místo je tím, čím se jeví být, a tudíž budete nejprve potřebovat nějaké info, než se tam vydáte.
Tsuiraku Heki
Padající slza je vodopád na území země Ptáků, kde před léty zemřela Toki, feudální paní země Ptáků, při politickém atentátu. Říká se, že když je bezměsíčná noc, často ta je vidět jak její duch tančí na hladině. Ať už je to pravda nebo ne, toto místo se stalo symbolem pro ty, co věří, že v lidech existuje dobro a naděje.
Údolí zúčtování
Toto stinné údolí je zahaleno v mlze, která prakticky nikdy nemizí. Tato mlha je tak hustá, že je prakticky nemožné v ní bez nějaké oční techniky jako je Byakugan nebo Sharingan cokoliv vidět. Údolí zúčtování je proslulé nejen bylinou zvanou Rostlina oční léčby, která prý dokáže zázraky, jde-li o léčbu nemocí či zranění, týkajících se očí, ale také legendou, dle které je toto údolí útočištěm bytostí, připomínajících lidi, které prý nemají oči a chodí po čtyřech jako zvířata.
Kinumichi
Tato cesta je nejrychlejší spojnicí mezi Kumogakure, Konohagakure a Sunagakure no sato. Ikdyž není příliš pohodlná, je zdaleka nejrychlejší, ovšem je také oblíbeným tábořištěm banditů a pro uspěchané obchodníky často i smrtelně nebezpečná, proto se stala oblíbeným letoviskem všech silnějších ninjů s vražednými choutkami, kteří se sem chodí zabavit vražděním mnohdy nezkušených banditů, kteří sídlí podél cesty.
Karigoya
Karigoya je malé sídlo v jendom z bočních údolí Země démonů. Tamní půda je velice úrodná, což dokazují divoké lesy v údolí. Dlouhou dobu bylo toto sídlo, původně vytvořené jako letní sídlo kněžky, nepoužívané. Znovu obydleno bylo až před několika málo lety, kým, to však není známé.
Akagahara
Jedná se o palouček obehnaný skalisky, plný pastí a nástrah, který se kdysi využíval namísto chuuninské zkoušky. Každý, kdo se odtud vrátil živý, byl uznán chuuninem. V centru se nachází malá soška, které když se člověk dotkne či s ní pohne, spustí mechanismus, který aktivuje dřevěné loutky, které vylezou z úkrytů ve zdech a vrhnou se na dotyčného. Loutek je zde neznámé množství, takže je velice těžké se jich zbavit. Lze je však deaktivovat vrácením sošky na její místo.
Sora-ku
Zdánlivě opuštěné město. Ve skutečnosti zde ale kvete černý trh se zakázanými zbraněmi a technikami díky obchodníkům, kteří zde žijí a skrývají se před autoritami. Pocestní, co sem zavítají, buď dobře vědí, do čeho jdou, a nebo se obvykle nedožijí rána.
Díra
Jedná se o jakousi oázu kdesi na hranicích Země ohně, uprostřed jinak neúrodné pustiny. V jejím centru se kdysi nacházela vesnice Tonika. Podle legend byla Díra kdysi dávno svatyní s mnoha poklady. Někteří dokonce tvrdí že se v ní nachází mocný zdroj nadpřirozené energie. Dnes je však toto místo naprosto opuštěné. Lovci pokladů odtud už ukradli vše, co šlo, a víc se sem nikdo nevrátil.
Hora Katsuragi
Na vrcholku této hory se nachází malé sídlo bývalého klanu Tsuchigumo, který zde kdysi dávno střežil mocné kinjutsu, schopné srovnat se zemí plocho několik kilometrů velkou. Bariéra, která toto místo kdysi chránila, drží dodnes, a přesto, že je dávno známé, že ono kinjutsu již neexistuje, mají zdejší evidentně stále co chránit.
Stanice odměn v Zemi ohně
Tajné místo černého trhu, kde si námezdní lovci vyzvedávají odměny za své úlovky, tvářící se navenek jako pouhý obchod s občerstvením pro pocestné, dohlížející zároveň na chod zdejšího vedení vysokého napětí. Za jedním z pisoárů se ale nachází tajná místnost, kde probíhají všechny ilegální transakce a výkupy těl.
Ostrov přivolání
Ostrov na východ od Země ohně a na jih od Země blesků. V dávné minulosti zde skupina vědců experimentovala se všemi možnými živočichy ve snaze stvořit ultimátního tvora pro Kuchiyose no Jutsu, což se jim i podařilo. Jejích výtvor se jim ale vymkl a všechny je povraždil, načež byl později sám zabit skupinkou ninjů z Konohy. Od té doby je tento ostrov opuštěný. Kdo ví ale, kolik nezdařených experimentů se zde zabydlelo?
Údolí mraků a blesků
Údolí mraků a blesků se nachází na území bývalé Země blesků. Pahorek tu střídá pahorek, mezi nimiž se rozléhá rozsáhlá vodní plocha. Vzhledem k nadmořské výšce se zde také často tvoří mraky přímo u země.
Město Shukuba
Shukuba se nachází na území Země ohně, nedaleko Konohy. Toto město se zaměřuje prakticky jen a pouze na „turismus“. Nachází se zde nespočet motelů, veřejných domů, kasín a lázní. Kvůli blízkosti Konohy zde ale podsvětí moc nekvete. Pro ninju je zde nebezpečí v podobě peněz, alkoholu a žen však na každém rohu.
Ostrov Nanaku
Další ostrov na východ od Země ohně a na jih od bývalé Země blesků. Tento ostrov je proslulý bohatými zásobami léčivých bylin, ale také jedovatých rostlin. Ráj pro každého medika či traviče.
Bufet Kari života
Tato malá restaurace, ležící v Zemi řek, je rájem pro masochisty či milovníky opravdu pálivých jídel. Recept na proslulé Kari života se zde dědí a ani v současnosti nepřestává ničit chuťové pohárky hostů, co sem zavítají.
Sedmá fronta
Bývalé bojiště Čtvrté velké války ninjů. Pustina s podivnou, růžovou půdou, koncentrovanou poblíž jezera, kterému vévodí ocelová socha, připomínající odpočívajícího bůžka. Hrubé zacházení či prudký pohyb se zde nevyplácí. Ze země se totiž může zvednout mračno růžového prachu, který je jedovatý.
Ocelová socha je dutá, plná různých místností a chodeb, díky čemuž je často využívána lidmi na útěku či pašeráky.
Hrad Kazahana
Dnes již pouze trosky kvůli požáru, který před mnoho lety hrad Kazahana zachvátil. Říká se, že je v této zřícenině v Země sněhu ukryt poklad, ale málokdo tomu věří.
Tréninková jeskyně
Opuštěné sídlo neznámého šlechtice, které dnes již neslouží nikomu, leda náhodilým pocestním či těm, co hledají klid na sebezdokonalování. Většina prostor je vyhloubena ve skále a dřevěný zbytek je relativně zachovaný, skýtající celkem pohodlné bydlení i po tolika letech, za což může možná to, kolik dočasných majitelů se zde vystřídalo a komplex používalo.
Stanice odměn v Zemi země
Tato věž, působící navenek jako poutní místo, plní stejý účel, jako stanice v Zemi větru. Běžný poutník si zde může odpočinout a posilnit se, ti zasvěcenější si přijít na nemalý peníz.
Rouran
Z kdysi majestnátního království v Zemi větru velikosti města dnes zbyly jen trosky. Podle legend se zde nachází brána do minulosti.
Les Jofuku
Les rozléhající se na stejnojmenné hoře na hranicích Země ohně. Povídá se, že je prokletý. Co se ale ví jistě, je, že zde roste bylina Jofuku, která prý dokáže divy, jde-li o výrobu léčiv na šlachy, vazy, svaly a kosti.
Východní, velká, písečná duna
Opuštěná duna kdesi v Zemi větru, které dominuje obrovský, plochý kámen, který byl kdysi dávno využíván Orochimarem jako jeden z jeho úkrytů. V ne tak daleké minulosti se zde ukrývala banda nukeninů, když unesli feudálního pána Země větru, než byli zlikvidování ninji ze Sunagakure.
Ostrov Mokuzu
Ostrov ve tvaru měsíce, kde si cestovatelé doplňují zbraně a zásoby. Je sídlem podsvětí a černého obchodu. Lapkové si zde rádi smlsnou na jakémkoliv neopatrném mořeplavci, který sem zabloudí, aniž by věděl, co za ostrov to je. Kdo při příjezdu nedá tajný signál, riskuje být potopen a oloupen.
Douji Hachirou-tim hajin
cajovna
Podala mu ruku a mierne sa pousmiala. On sa tiez pousmial, ale nic nehovoril. Mal sice par otazok, rad by sa dozvedel neico o svojom novom time, ale bol tu prilis kratko a este stale ho mohli povazovat za zradcu, takze mu bolo jasne, ze mu hned nevysypu vsetky svoje tajomstva. Nemal ich v plane zradit ale napriek tomu sa neurazil, ved chapal ich pohnutky. Ani on by o sebe nepovedal viac ako musel...aj ked v jeho priapde to porusil hned pri tom stretnuti, kde sa o nom odzvedeli viac ako by mali. Musi si davat pozor na to co povie aby sa to neotocilo proti nemu.
Dalej kracali v mlcani a Douji len pozoroval prirodu okolo. Stale nemohol uverit tomu ze tak rychlo nasiel novy tim. Toho sa bal najvacsmi po ,,odchode'' z dediny. Uz si prial aby boli na mieste a aby sensei rychlo dokoncil co ma, pretoze chcel azcat aj on s treningom. Dotkol sa zbrani na chrbte a mierne upravil ich polohu lebo sa mu zacali zadierat popruhy do ramien. Mohlo to sice vyzerat, ze ich chce tasit ale po par sekundach bolo jasne ze to tak nie je. To vsak uz videl miesto kde sa maju stretnut. Stredne velky domcek, ktory tym, ako sa zdal upraveny mierne nezapadal do tejto oblasti ktora vyzerala akoby tu roky nikto nebol. Teda az na tu cestu...,,Zda sa, ze sme na mieste..´´ povedal Care potichu a aj mierne zbytocne, kedze aj ona ju uz musela vidiet. Necakal na reakciu, nepridal ani nespomalil len stale rovnakym tempom kracal ku domceku. Ked bol na prahu otvoril dvere a vosiel dovnutra
Cara Amnell
Zem Ohňa
Prechádzkovým krokom kráčala za Doujin. Dívala sa skôr na cestu pred sebou, ale občas jej pohľad zablúdil na chlapcov chrbát. Zamyslene ho chvíľu pozorovala, keďže z neho mala zmiešané pocity. Nepáčilo sa jej jeho správanie, ale kto bola, aby ho súdila. Čo by si o nej pomyslel, keby vedel, čo spravila ona? Že je zbabelec? Zradca... A ktovie čo ešte.
Z myšlienok ju vyrušil hlas chlapca a až vtedy si uvedomila, že kráča vedľa nej. Najskôr na neho len nechápavo pozerala, než sa jej podarilo zorientovať a prívetivo sa na neho usmiala.
"To je v poriadku," prehovorila pokojným hlasom. "Mimochodom... Som Cara, teší ma." Predstavila sa mu zo zdvorilosti, chytila jeho ruku a jemne ňou potriasla.
Douji Hachirou-tim Hajin
cesta do cajovne
Kracal si vpredu a na dievca sa neotacal. Kedze ani ona nic nehovorila, mal cas zamysliet sa nad poslednymi udalostami. Doslo mu, ze aj ked nasiel senseia, ktory mu moze pomoct, vyhrate absolutne nemal. Ako si premeital jeho reakcie, kroky a odpovede, doslo mu, ze je na tom mozno este horsie ako by bol v Kiri. Bolo mu sice jedno, ze ci je u inych oblubeny, tu videl, ze zaciatok to mohol byt horsi, len keby ho minimalne zmrzacili. Ale ved co by cakal od niekoho, kto zije mimo zakon a idu po nom lovci asi zo vsetkych skrytych dedin.
Potom ale nechapal, preco ho zobral do timu. Pochyboval, ze pre jeho postoj ku vsetkemu, jednak ho nepoznal a jednak by to j tak nemohlo fungovat. Ked k tomu navyse ohrozil jeho ziacku a videl ze aj oblubenkynu...Nenapadne sa obzrel cez plece aby sa na nu pozrel. Vedel, ze z nich dvoch tu prim bude hrat ona a jeho majua si iba za nafukaneho id*ota. Tym vsak on nebol a ani nechcel byt. Sklonil hlavu a rozmyslal, preco ludia nikdy jeho skutkyky a kroky nepochopia tak ako by chcel. Uz len ten uder od Hajina, ktory ho udrel len preto, lebo si myslel ze chce viest skupinu. Necakal, ze po uteku z dediny sa bude mat ako prasa v zite, kazdy druhy den sa nauci novu techniku, nepriatelskych ninjov bude zabijat na pockanie a do roka sa pomsti Kirigakure. To nie, ale toto nebol dobry uvod a ked to bude mat takto pokracovat. Na druhej strane, strasti mu mozu pomoct posunut sa este vyraznejsie a rychlejsie. KAzdopadne by bolo idealne, keby mal lepsi vztah ked uz nie so senseiom, tak aspon s kolegynou, ked uz maju spolupracovat. Keby chcel byt pragmatik, tak vedel, ze cez nu sa moze dostat aj ku senseiovi ale on taky moc nebol. Preto spomalil krok a nechal, nech ho dozenie. Ked bola vedla neho prisposobil sa jej chodzi a spustil: ,,Prepac, za moje spravanie. Nevyznelo to tak ako som chcel. Nechcel som totiz byt ani namysleny ani ta podcenovat. Videl som, co dokazes a ako si napustila tu zbran svojou chakrou. Nebolo to fakt nic osobne. Mozno to vyznie zas namyslene, neni to tak. Vies, ja som najviac casu venoval Taijutsu a osobne si myslim, ze je to moja najlepsia bojova schopnost. Zatial...V tomto pripade verim, ze mi sensei pomoze rozvinut aj dalsie schopnosti.´´ odmlcal sa a pokracoval: ,,Ach jaj, stale hovorim len o sebe, ospravedlnujem sa... Tak co hovoris? Neskusime zacat odznova a prve stretnutie vyhodit z hlavy?´´ spravil krok dopredu a otocil sa ku nej podavajuc jej ruku na uzmierenie
Cara Amnell
Zem Ohňa
Drobná blondýna sa nepohla z miesta, mlčala, keďže sa nechcela motať do záležitostí, ktoré neboli jej starosť a len tíško pozorovala chlapca a muža. Pohľadom blúdila od jedného k druhému, občas prešlapla z nohy na nohu, ale ani len na chvíľu sa nepokúsila upozorniť na svoju prítomnosť.
Keď Hajin tresol chlapca po hlave a prehovoril k nej, len sa na muža usmiala a párkrát pokývala hlavou na znak súhlasu a chlapcovi venovala jeden krátky pohľad, než sa zadívala smerom, ktorým ukázal Hajin.
Keď na ňu začal rozprávať Douji, zadívala sa mu do tváre a niekoľkokrát zažmurkala a na jeho otázku prikývla.
"Idem, idem," prehovorila konečne, ale než sa vydala za jej novým kolegom, obzrela sa ešte za seba a zadívala sa za Hajinom. Lákalo ju ísť za ním a zistiť, prečo ich odstrčil a nezobral so sebou, ale zároveň sa obávala toho, čo by jej spravil, ak by neuposlúchla rozkaz. A tak len pokrčila plecami a vydala sa za Doujinom.
Tarane
Les v zemi Trávy
Musím přiznat, že jsem se párkrát v noci vzbudil, abych zkontroloval, jestli mám všechny části těla na svém místě. No, naštěstí měl. Když jsem vylezl ze stanu, Hyuuga pořád podřimoval na špalku u ohniště. Bylo by dobré skočit pro nějaké jídlo. Ale na druhou stranu by zase nebylo dobré nechat ho tu samotného se všemi věcmi. Nevypadal však na to, že by se plánoval ještě probudit, navíc bylo velmi brzo ráno, těsně před svítáním. Zkontroloval jsem si své čepele na předloktí - byly v pořádku - zkusil jsem je vysunout, a zasunout, a vyrazil jsem ven z lesa. Doběhl jsem do blízké "vesničky" , spíš obydlené stezky, kde jsem koupil nějaké jídlo v podobě rýžových kopečků a různých levnějších pochutin v balíčcích. Leckdo by se divil, kde beru peníze. Když mně potkají pocestní, lidé z mé vesnice co mně hledají, nebo prostě ninjové, co na mně útočí, okradu je. Většinou si mně ani nevšimnou, někdy je ale prostě musím zabít. Uviděl jsem malinký krámek za rohem od obchodu s jídlem. Prodávali, ostřili, brousili nebo opravovali tam různé zbraně všeho druhu. Možná by ten kluk v mém táboře nemusel být podrazák. Zašel jsem tam, a koupil jsem mu kratší, zhruba tři čtvrtě metru dlouhou ninja katanu, s jednoduchou, nezdobenou rukojetí, i s pouzdrem na záda, přesně pro ni určenou. Když jsem dorazil zpět do našeho "tábora" Kenji ještě spal. Probudil jsem ho plácnutím pouzdra s katanou do zad.
,,Vstávačka, je tu jídlo. Na, rukama se brání tíž než zbraní." řekl jsem a katanu v pouzdru jsem mu položil do klína. Rozbalil jsem jídlo a podal mu malý kelímek s ramenem a hůlkami. Sám jsem si dal kousky hovězího s jakousi omáčkou s kopečkem rýže v mističce.
Kenji Hyuuga
Les v zemi Trávy
Seděl jsem u ohniště a Tarane, můj skoro zachránce seděl naproti mě. Ráno, když jsem měl těžkou kocovinu a nebyl jsem úplně při smyslech, šel kolem nějákej týpek a už od prvního pohledu vypadal jako docela schopnej ninja. Vzhledem k tomu, že jsem hledanej nukenin z listové vesnice by mě nepřekvapovalo, kdyby mě přišel zabít. Nebyl jsem zrovinka ve formě a tak by mě asi snadno porazil. Ale místo rány do ksichtu mi podal podal ruku a pomohl mi vstát. Byl to Tarane. Během dne jsem se z tý nejhorší nemoci na světě dostal a pořádně jsem si ho prohlídl. Nejvíc mě asi překvapilo, že měl červený vlasy. Jen tak nepotkáš někoho tak odvážnýho, aby si nechal obarvit vlasy na červeno. Večer jsem udělal oheň, ale nebylo to takový pohodový táboření jak se mohlo na první pohled zdát. Ani jeden z nás vlastně neměl jistotu, že ho ten druhej nezabije až půjde spát. Navíc by určitě dostal nějákou tu odměnu. Navíc bylo hned na první pohled jasný, že mám co dočinění s ninjou na úrovni hodně silnýho chunina nebo jounina. Takže jsem se jenom modlil abych se ráno probudil. Tarane už šel spát, mě se moc nechtělo, ale únavou jsem nevydržel a usnul.
Douji Hachirou-tim Hajin
Len vykrocil smerom ku senseiovi, ale ten mu prenho nepochopitelne jednu strelil. Ked mal ten hlupy prejav podrazdene zareagoval: ,,Kam by som siel? Len som siel ku vam..co mam kracat 10 metrov z vami?´´ mal aj dalsie slova na jazyku, ale radsej si donho kusol, nebolo dobre teraz provokovat tak len nanho zazrel, ale pomyslel si, ze toto mu raz vrati..rovnako ako prvemu senseiovi. To im uz vsak daval dalsie rozkazy a tie boli zrozumitelne. Ked presiel okolo neho tak sa Douji zas len zamracil a zacal si mrmlat nieco o tom, ze ten clovek asi trpi stihomanom. Potom ho ale napadlo, ze je na uteku asi uz dost dlho..Aj on bude po case taky isty? AJ ked chapal jeho postoj, nebol ochotny ho akceptovat. Ved predsa, ked uz raz nieco slubi, tak to aj dodrzi. Mali ist teda do kaviarne. Douji sa otocil na svoju kolegynu. ,,Pojdes? Nie ze zas sa vyberem prvy a niekto tu zacne na mna utocit, lebo nechape..´´ chcel dalej reptat, ale znova bol ticho, vedel, ze je to u nej zbytocne a tak ani necakal na odpoved a tak sa vybral smerom ku cajovni.
Tarane
Les v zemi Trávy
Pořád jsem musel sledovat ten jeho výraz. Byl v něm smutek, trochu zlosti, ale nejvíc mně překvapovala ta zvědavost. Na co mohl myslet, mně opravdu nenapadalo. Přiložil jsem kousek klacku do ohniště a pokračoval v čištění a broušení mých čepelí. Vypadal zajímavě. Když jsem ho ráno potkal, byl unavený a bez jídla. Vypadal dehydrovaně, a do boje mu zrovna moc nebylo, tak jsem se rozhodl že ho nenechám napospas smrti v lesích a dám mu trošku najíst a napít. Ale dával jsem si na něj pozor. Sice jsem na tom se zásobami nebyl o moc lépe, ale nebyl jsem povahy, že bych myslel jen na sebe. Tedy, radši bych byl, kdyby měl u sebe všechno potřebné a pokračoval po svých, ale člověk si nevybere. Teď, večer u ohýnku vypadal, že je mi trochu vděčný, i když se zrovna nějak moc nadšeně netvářil. Je sice pravda, že kdy jsou lidé dva, mají větší šanci na přežití, ještě k tomu v dnešním světě, mohl by se mi hodit. A jak to vypadá, já jemu.
Dokončil jsem kontrolu a údržbu mých dvou pých a upevnil si je zpět na zápěstí. Znovu jsem si zanalyzoval jeho vzezření a promyslel, co by se mohlo stát. Myslím, že bych se mohl jít trošku vyspat, nezdál se, že by měl v úmyslu mně zabít. A i kdyby se o to pokusil, byl jsem v natolik dobrém stavu, abych se ubránil. Hold to budu muset risknout a dát si dvacet.
,,Jestli jsi v pohodě, jdu spát. Ráno uvidíme co se bude dít." řekl jsem když jsem se postavil a shlédl na něj, sedícího u ohně. Prý se jmenuje Kenji, a podle ... já ani nevím, prostě jsem vycítil že je z klanu Hyuuga. Naposled jsem zkontroloval okolí jestli se neblíží nezvaný host, popřípadě nebezpečná zvěř, a ulehl si do mého stanu. Snad se probudím.
Hajin Tori
Zem Ohňa
S úžasom sledoval, čo ten de**l vystrája tentokrát. "Svoje zbrane si udržiavam ostré, o to nemaj strach." povedal a zároveň s tým tresol Doujimu jednu poriadnu po hlave hneď potom, ako sa Care ospravedlnil. "Kam si myslíš, že ideš? Cieľ udávam ja, ak si to ešte nepochopil," zahundral a mrkol na Caru: "keď sa nabudúce začne správať ako idi*t, udri ho. Tam, kde prepokladáš, že ho to bude bolieť najviac." povzdychol si a obrátil sa smerom ku Konohe. Meškám, pomyslel si. "Na moment sa rozdelíme," povedal náhle a ukázal prstom, "týmto smerom by sa mala nachádzať malá čajovňa. Počkajte na mňa tam." rokázal a popošiel tesne k Doujimu. "Pamätaj, ako odmieňam zradcov." pošepkal mu, otočil sa päte a vydal sa opačným smerom, než mali ísť tí dvaja.
Láska a mier!!!
Douji Hachirou
zem ohna
Napato cakal na ich rozhodnutie. Ked mu zacal vraviet, ake su podmineky pocuval. chcel cosi povedat ale ked povedal bez odvravania tak si kusol do jazyka. Vedel ze to bude tazke, ved z dediny odisiel preto lebo musel pocuvat hlupe nariadenia. Ale tento vyzeral ze je iny. Douji to nevdel definovat, ale vyzeral ako typ, ktoreho sa opalti respektovat. Podla jeho reci videl, ze aj ked ho berie so sebou, tak to dievca bdue mat radsej, ale jemu to bolo jedno. Hladal iba silu, nic viac, nepotreboval ziadneho priatela alebo hocikoho ineho, ale zas si pomyslel ze nech necaka, ze bude kvoli tomu dievcatu riskovat zivot. Nahlas povedal: ,,Nemusite sa bat ze by som vas zradil alebo nebodaj ze by sme boli priatelia. Som vas nastroj, ale chcem byt taky nastroj, ktory vybrusite do dokonalosti. To ja zas cakam od vas...´´ Bol trochu drzy ale nemyslel to zle, len to nevedel vyjadrit slusne. Slusnost a zdvorilost boli vzdy jeho slabou strankou.Odlozil si vsetky zbrane a pristupil ku nemu. Ked prechadzal okolo toho dievcata posepky jej povedal: ,,Gomenasai za moje slova o tebe..´´ a siel dalej
Hajin Tori
Zem Ohňa
"Pod ochrannými krídlami," zopakoval a jeho tvári sa objavil malý náznak pobavnia, ktorý však zmizol rovnako rýchlo, ako sa objavil, "nepamätám si, že by som pod ne niekedy niekoho zobral." klamal, ale to nemuseli vedieť. Potom sa otočil naspäť na Doujiho: "Určíme si pravidlá, chlapče. Nebudeš odvrávať a vždy urobíš, čo ti prikážem, inak ťa zabijem a tvoje telo použijem, aby som Care ukázal všemožné spôsoby mučenia. Ak sa pokúsiš zradiť, či újsť, zabijem ťa až potom, čo Care predvediem všetky spôsoby." dal Doujimu chvíľku, aby pochopil všetko, čo mu rozpráva. Potom pokračoval ďalej: "Budeš môj nástroj, o žiadneho priateľa nestojím. A budeš ním dovtedy, dokým ma nedokážeš poraziť, ak ti je život drahý."
Láska a mier!!!
Cara Amnell
Zem Ohňa
Chlapec ju zhadzoval a tváril sa ako najväčší macher na svete, pritom keby sa snažila o niečo viac a naozaj ho chcela zraniť, dopadlo by to inak.
"Za dobrotu na žobrotu," zamrmlala si Cara popod nos, keď ráznym krokom prešla k Hajinovi a zastala po jeho boku. Zamračila sa na chlapca, ale radšej akoby mala niečo povedať, si zahryzla do jazyka a mlčky sledovala situáciu.
Keď sa jej Hajin opýtal na názor, odtrhla pohľad od chlapca a prekvapene zažmurkala na muža.
"Bude pod vašimi ochrannými krídlami, nie pod mojimi," prehovorila a pokrčila plecami, "je to vaše rozhodnutie."
Kintaro Ouro
Cesta do Zeme Železa
Yasushi ho odpálil ako nejakú muchu. Ako otravný hmyz, ktorý vyrušuje, keď sa snažíte na niečo sústrediť. Bolo to horšie, akoby ho zmlátil k smrti - nestál mu ani za to? Už, už sa rozbiehal k ďaľšiemu bezhlavému útoku, keď si všimol, že na mieste jeho zrážky s Yasushim boli zapichnuté šípy a kunaie. Onedlho sa z lesa vynorili jazdci. Kintaro si toho prvého nestihol ani poriadne obzrieť a už ho Yasushi pripravil o hlavu. Niečo na nich reval. Určite sa zase hral na drsňáka, pretože skupina mužov sa vyrútila proti nim. A že ich nebolo málo. Nemal čas sa ani nadýchnuť a jeden odvážlivec sa už rútil proti nemu s akousi nabodobeninou meča. Kolmo po Kintarovi sekol. Zásah mu prederavil plášť, no nemal dosť razancie a čepeľ nebola ani zďaleko dosť ostrá, aby mu vážnejšie ublížila, takže vyviazol len so škrabancom. Útočník už také šťastie nemal. Kintaro mu okamžite zovrel oboma rukami krk, ako kladivo a kovadlina zviera meč. Muž upustil meč a snažil sa zo zovrieta dostať. Kintaro stisol silnejšie a z muža rázom vyprchal všetok život. Kintaro nechal jeho mrtvolu dopadnúť na zem. To už sa k nemu tento blížili ďaľší muži, tentokrát opatrnejšie. Snažili sa ho obkľúčiť. Kintaro im k tomu nedal príležitosť a vyštartoval proti nim.
Hajin Tori
Zem Ohňa
"Slová sú zlý nájstroj, keď s nimi nevieš manipulovať," odpovedal na chlapcov chabý pokus brániť samého seba a prezieravo pozrel na Caru. Možno máš v Taijutsu navrch, ale inak sa na ňu nechytáš, pomyslel si a obrátil sa naspäť na Doujiho. "Až príliš si si istý, že sme nukenini. Keby sme boli súčasť hliadky, v tejto chvíli by sme z teba ťahali informácie a ty nám ich ochotne poskytuješ. A ani by sme sa nemuseli extra snažiť. Ďaľší dôkaz toho, že slová si používal lepšie, keď si bol nemluvňa - aspoň si mlčal," povzdychol si.
"Čo si o tom myslíš?" obzrel sa na Caru. Sám už bol takmer rozhodnutý o Doujiho osude, ale zaujímal sa, čo na to povie ona.
Láska a mier!!!
Yasushi Maeda
Cesta do Zeme Železa
Kintarove slová ku nemu doliehali vzdialene. Niečo nebolo v poriadku. Vietor roztancoval lístie stromov, ohraničujúcich lúku a vtedy zachytil pohľadom nepatrný záblesk. Bol to len okamih, no ignorujúc Kintarov útok stihol vyraziť vpred a dlaňou ho zasiahol do hrude. Nebol to úder, no bolo to dostatočne silné aby ho to odhodilo dozadu. V tom okamihu z lesa vyletelo niekoľko šípov a kunaiov na miesto, kde predtým stáli.
"Máme spoločnosť."
Zamrmlal popodnos a bez ďalších zbytočných slov sa rozbehol k svojim veciam. Do ruky schmatol púzdro s katanou a otočil sa smerom k stromom. Ozval sa dupot kopýt a na lúku vybehlo niekoľko čiernych žrebcov. Na ich chrbtoch sedeli jazdci a za každým jazdcom ďalší muž, ozbrojený všakovakými zbraňami.
"Mysleli ste si, že nám utečiete vy prašivý zlodeji?! Za toho koňa nášmu pánovi zaplatíte vy bastardi!" vyprskol nanich jeden z nich a pozoskakovali na zem.
"Viete akú mal hodnotu ten kôň?!"
"Zrejme dostatočne veľkú, aby ste preň zahodili svoje mizerné životy..."
Vyrazil vpred. Bol to rýchly výpad, na ktorý dotyčný muž nestihol ani zareagovať. Jeho hlava pomaly dopadla do trávi s nezmeneným výrazom. Na lúke nastalo ticho, ozvalo sa len žuchnutie jeho tela. Yasushi pomaly zasunul katanu do púzdra.
"Kto je ďalší?" Vtedy ako na povel, skupina mužov zarevala a vrhla sa nanich. Polovica ku Kintarovi, polovica na Yasushiho.
O . o<-->o . O
Douji Hachirou
zem ohna
Pousmial sa. Ked s nim zacal debatovat, vedel ze ma aspon nejaku sancu. S usmevom hovoril ,,Ja nikoho nepodcenujem. Iba vidim, ze sa mi v taijutsu nevyrovna. Videl som, co trenujete a to jej islo, na to ma talent. Je mozne, ze keby nebola unavena.. Nikde som nepovedal ze je neschopna alebo cosi. A dedina? Odkial mate ze o mna nema zaujem? Bolo to presne naopak-nemienim respektovat takych ludi ako su ti v kiri. Ale o tom vy musite vediet, koniec koncov ste z tej istej dediny ze? Ta posledna technika...´´zapichol mec do roztapajuceho sa kusku ladu a zdvihol ho: ,, To je lad..jediny klan o ktorom viem ze ho pouziva je Tori...´´ Videl v jeho ociach co si mysli a ze nema o nom vysoku mienku: ,,A preco by ste o mna mali mat zaujem? Povedzme si na rovinu-keby chcete tak ma zabijete v momente sam nikoho by ste nemuseli posielat a nedali by ste mi ani sancu odrazit vas utok. Neviem aky je vas ciel, ale uz len jednu vec mame spolocnu-obaja sme utecencami z Kiri a tak ju zjavne nemame v oblube.´´
Hajin Tori
Zem Ohňa
"Povedz mi jediný dôvod, prečo by som mal o teba mať záujem. Podceňuješ svojho súper, rozprávaš o svojom víťaztve predtým, než si zvíťazil. Nezasiahol som preto, že by si vyhrával. Podľa toho, čo tvrdíš, o teba nemá ani vlastná vesnica záujem, vesnica plná zbabelcov a neschopákov. A nezačni sa naparovať tým, že si odrazil môj útok. Keby som sa ťa snažil zabiť, túto nezmyselnú diskusiu by sme teraz neviedli. Takže sa ťa pýtam ešte raz: prečo by som o teba mal mať záujem?" uprel na neho kritický pohľad. Nebol neják zvlášť silný či rýchly, zjavne ani inteligentný. Prezradil mu svoju totožnosť, ikeď možno nie pravdivú, no teraz sa priznal, že je to zbeh z Kiri, pričom zjavne nevedel, s kým sa rozpráva. Predhadzoval to, že porazil vyčerpanú Caru v Taijutsu, v ktorom Cara nevyniká a on zjavne áno, pričom ju vlastne ešte ani neporazil. Bola tu možnosť, že by sa mu to podarilo, no to, že sa považoval za víťaza, keď ešte ani nevyhral, ho ešte viac degradovalo v Hajinových očiach. Na druhú stranu na ňom niečo bolo. Niečo, vďaka čomu ho okamžite nezabil.
Láska a mier!!!
Douji Hachirou
Jeho pokusu sa znova vyhla. ,,Mrstna..´´ zamrmlal ked ju videl na zemi ako po nom vystartovala nohou. To uz ale za sebou pocul nejaky hlas tak sa periferne pozrel a videl ze aj ten druhy sa zapojil do boja. Na dievca sa iba zaskeril spravil polobrat dolava a silno ju nakopol do clenku. Bola nadej ze by jej ho zlomil ale nemal na to cas. Videl nejake lietajuce lastovicky a vedel ze toto bude o nacasovani. Cakal do poslednej chvile a ked uz boli skoro pri nom, rychlo uskocil znova do strany. Dufal ze nejake ju zasiahnu a jemu zostane menej prace so zvyskom. Situacia sa zhorsovala, vedel ze proti joninovi nema sancu tak musel dalej kluckovat a uhybat sa. Lastovicky ho vsak stale nasledovali. Rychlo ho napadla taktika. Musi sa zahrat na predatora a lovit opusten kusy. Prehodi si kosu cez plece a chytil pevnejsie katanu. Zaroven vybral dalsi vybusny listok a ako kluckoval tak ho len tak pustil a odskocil. Listok vybuchol, ale nezlikvidoval vsetky lastovicky ako cakal, tie ho prenasledovali dalej. preto dalej ustupoval a uvidel svoju sancu. Rychlos kocil a sirokym sekom zotal tri. To uz ale musel zas spatkovat. Spravil krok dozadu, do strany a znova vystarotval dopredu a zotal dalsiu. To uz ich vsak mal v chrbte rychlo otocil hlavou a jednu prudko zotal. Dalsim dvom nemal sancu sa vyhnut tak len urpavil svoju polohu a buchol do rukovate kosy co mu visela na pleciach. Jej druhy koniec vyletel ako paka a lastovicky do nej narazili...Tentokrat ich mal z krku, ale vedel ze ten jonin ich moze vypustit kludne stovky a to uz by sa ubranil velmi tazko. Musel to iba ukecat. Bol trochu zadychany ale ked sa k nemu otocil, nedal na sebe vediet ze by ho to co i lne zaujimalo. ,,nebyt vasho zasahu, vasu ziacku som porazil.... V taijutsu som jednoznacne lepsi ako ona, co myslite? Nehodil by sa vam niekto taky do timu? Alebo dalej chcete byt rovnaky ako cela kiri, ktora ninjami len a len plytva?´´
Cara Amnell
Tesne za hranicami Zeme Vody
Zdalo sa, že jej plán jej vyšiel. Na perách sa jej objavil spokojný úsmev, ale to sa tešila predčasne. Prekvapene zažmurkala, keď jej meč trafil cieľ a chlapec sa rozplynul. Nahnevane sykla pomedzi zaťaté zuby.
Chlapec na ňu opäť zaútočil a Cara mu v mysli venovala niekoľko pomenovaní, čo sa nehodia do slovníka mladej slečny. Cara sa bez premýšľania vrhla na zem, kose sa vyhla len tak tak, stačilo niekoľko milimetrov a ... radšej ani nemyslieť. Jednou rukou sa podoprela o zem a pravou nohou z celej sily kopla do chlapcovho kolena.
Kintaro Ouro
Z ťažka oddychoval. Z výbuchu nevyviazol ani z ďaleka tak dobre ako Yasushi. Neútržil priamy zásah, no tlaková vlna ho odhodila hodný kus dozadu. Bolesť, ktorú pri súboji podvedome potlačil, začal znova cítiť tentoraz ešte posilnenú o najnovšie zranenie. "Som schopný skrátiť ťa o hlavu, ak ma nas*rieš!" našiel v sebe ešte nejakú silu a donútil sám seba postaviť sa a vyštartovať proti Yasushimu ešte jedenkrát. S kunaiom v ruke, s chuťou vraždiť.
Hajin Tori
Zem Ohňa
Narušiteľ nemusel byť práve najsilnejší, no zrejme dosť silný na to, aby dokázal poraziť Caru v tomto stave. Dnešný tréning ju zase až tak nevyčerpal, no najmä na jej rýchlosti bola únava vidieť. Bolo možné, že prehrá a Hajin nechcel riskovať. Jej smrťou by nič nezískal a príliš rýchlou smrťou chlapca hrajúcim sa so zbraňami dospelých taktiež nie. Rozhodol sa zakročiť. Jemne. "Hyouton: Tsubame Fubuki," vyslovil po složení série pečatí a vo vzduchu objavilo 10 ľadových lastovičiek so smrteľne ostrými krídlami. Vyrutíli sa smerom k Doujimu tesne predtým, než dostal šancu zaútočiť na Caru. Mierili na končatiny, dolné aj horné. Lastovičky fungovali ako navádzaná strela, prenasledovali cieľ, dokým nezasiahli alebo dokým zosielateľ nerozhodol inak.
Láska a mier!!!
Douji Hachirou
Jeho utok nevysiel a tak zaskripal zubami. Spravil krok a cepelou katany zdvihol puzdro od nej. Dal si cez chrbat a zasunul donho katanu. nemal vsak cas sna nic viac, kedze previedla protiutok za pomoci kunaiov a vybusnych listkov. Vyzeralo to, ze mieria nanho ale ked sa pozrel na ich trajektoriu, videl ze letia pred neho. Nezavahal, oprel si kosu o rameno a rychlo hodil svoj kunai s listkom a spravil pecate na bunshin no jutsu. Rychlo uchoppil kosu a zmizol. Dufal v to, ze ked nanho zautoci tak sa moze dostat do rany vybusneho listku. Skryl sa v oblaku dymu ktory vytvorili ako jej tak aj jeho kunai. Bolo to len o sotiny ked jeho klon bol zniceny tym ze ho porezala do ramena. Ako zasahovala, vyskocil z prave sa rozplynuteho dymu a sam zautocil za pomoci kosy aby ju dociahol a znova mu neuskocila. Mieril mimo mec sprava hore aby ju znova rozpolil
Cara Amnell
Tesne za hranicami Zeme Vody
Cara sa na malú chvíľu prestala sústrediť, keby to bolo v súboji so skúsenejším a silnejším protivníkom, bolo by už po nej. Vedela, že je to obrovská chyba, ktorá by ju inak stála život a preto ihneď spozornela.
Našťastie sa jej podarilo zresetovať sa v momente, keď na ňu mierilo ostrie meča. Drobná blondína zareagovala úplne inštinktívne a to tak, že uskočila dozadu, čím sa zároveň dostala mimo dosah jeho ďalšieho útoku tentoraz kosou.
Zadívala sa chlapcovi do tváre a na perách sa jej objavil úsmev, ktorý ale bol na míle vzdialený od príjemného. Rukou, v ktorej nedržala svoju katanu, siahla do kapsy, čo mala pripevnenú na opasku. Vytiahla z nej pár kunaiov s výbušnými lístkami a hodila ich po chlapcovi.
Na prvý pohľad sa mohlo zdať, že mieri na jeho nohy, v skutočnosti však kunaie dopadli tesne pred chlapca a lístky vybuchli. V tom momente sa Cara rozbehla a katanou sekla do oblasti chlapcovho pravého ramena.
Odešel a nechal chlapce trénovat. Vzhledem k jeho pohybům na vodě věděl, že se to nemá šanci naučit do večera. Očekával proto jeho brzkou návštěvu s prosbou o radu. Nic takového se však nestalo. Proto se mohl soustředit na svůj vlastní trénink.
Chvíli jen stál na místě a v klidu a velmi pomalu hromadil chakru po celém těle. Ve chvíli, kdy věděl, že už má dostatek chakry, složil pár pečetí a zhluboka se nadechl. Uvnitř plic se vzduch smísil s chakrou. Poté přešel Kenzo do systematického vyfouknutí vzduchu v přesně zformovaném tvaru rtů. Pohnul hlavou v úhlu devadesáti stupňů a vítr z úst rozsekl vše, co mu stálo v cestě vedví. Krásný, přímý řez. Kenzo se ani neusmál. S touto technikou již delší dobu neměl problémy. Nicméně to byla příjemná rozcvička.
Po zbytek dne trénoval podobný postup techniky se změnou v pečetích formulování chakry v plicích na části a pohybu rtů. Výsledkem byly vzdušné kulky, které při opuštění úst letěly obrovskou rychlostí a prořezávaly si cestu vším, co jim přišlo do cesty. Tuto techniku Kenzo zatím neovládl úplně. Na celý nádech by měl vystřelit daleko více kulek, než jen pouhé dvě, či tři.
Trénoval tvrdě a dlouho do noci. Na oběd nebyl čas, nají se až v noci. Když padla hluboká tma a veliká únava, rozhodl se Kenzo jít do tábora poblíž. Akira zde ale nebyl. Vydal se ho hledat a našel jej spát u jezera. Jeho oblečení bylo ještě mokré. Kenzo jej chtěl probudit, ale pak si uvědomil, že pokud si ten chlapec neumí pohlídat svůj denní limit, musí se naučit i následky. kdyby se takto vypnul v jezeře, byl by už mrtvý. O boji nemluvě. Proto se vrátil do tábora. Nakonec se ale vrátil k chlapci a přehodil přes něj jeho přehoz na noc.
Ráno na nic nečekal. Šel ihned za chlapcem a probudil jej slovy:„Vstávej. Je ráno. Pojď se najíst, jestli chceš. Poté budeme pokračovat." Nečekal na něj a obrátil se k táboru. Připravil oheň a začal dělat snídani.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Akira Surudoime
Země Ohně, vesnice poblíž Konohy
Akira dostal za úkol natrénovat si boj na vodě. Musel uznat, že techniky na vodní ploše ještě nezkoušel a že by to mohlo být docela složitý. Koncentrovat se zároveň na to, aby se udržel na vodě se správným poměrem chakry v nohách a na to aby dokázal ze svých útrob dostat nějakou katonovou techniku. Když se nad tím zamyslel, tak se mu ihned orosilo čelo potem, ale jak správně odtušil, tak se potu měl zanedlouho zbavit nějakou tou příjemnou koupelí.
Akira se tedy postavil do středu jezírka, udělal pečetě a připravil svou techniku. "Katon - Housenka no jutsu!" z jeho úst vyletěli ohnivé střeli mířející jen tak do prázdna, ale zároveň Akira propadl skrz vodní hladinu a celý se perfektné smáčel. Doplaval na břeh, chvíli se vztekal a poté to zkusil znovu. Dopadlo to stejně akorát s tím rozdílem, že tentokrát se chlapec ani neobtěžoval zkoušet to na prostředku. Při pátém pokusu už byl docela vyšťavený když použil další katon. Oblečení nechal na břehu a zkoušel to už jen v trenkách. Nezdálo se mu, že by se nějak zlepšoval, ale na to aby si došel pro radu kvuli takové maličkosti byl moc tvrdohlavý a tak to zkoušel furt dokola. Jeho katon už byl jen chabým stínem techniky, kterou použil u prvního pokusu, ale furt se s tím dalo pracovat. Když už se blížilo setmění, tak Akira padl únavou a až do rána tvrdě spal.
Masamoto Tenno
Zakroutil hlavou. Rozhlížel se kolem, vyhlížel toho chlápka, o kterém jim sensei posledně říkal. Nechtělo se mu nic dělat, dneska na to nějak neměl náladu.
"No docela se ti poved." cítil, že by měl říct něco hezkého, něco, čím by ocenil spolužákovu snahu.
Dával tomu ale poslední šanci. Pokud i na tohle Miko nějak odekne, v životě už na něj jinak než nepřátelsky nepromluví.
"Tak co je teda v plánu dál? Budeme se koulovat? Nebo dělat obrysy ve sněhu? Nebo si postavíme domeček." začal vzpomínat, co by se dalo dělat kromě stavení sněhuláka. To všechno říkal s hranou nadšeností. Samozřejmě, že nic takového neměl v plánu. Neměl na to náladu.
Yasushi Maeda
Cesta do Zeme Železa
Plamene ho pohltili a výbuch odhodil dozadu. Dopadol však na rovné nohy a keď z jeho tela prestal stúpať dym, vystrel sa mračiac sa na svojho žiaka. Výbuch ho musel zasiahnuť tiež, no v jeho stave to mohlo mať aj horšie následky. Hlupák, pomyslel si. Človek s ním chce fyzickú konfrontáciu aby odhadol jeho možnosti a ten idiot sa tomu za každú cenu vyhýba.
"Ak žiješ, postav sa a zaútoč na mňa." vyzval ho otrávene."Potrebujem vidieť čoho si schopný, nemáme čas na hlúposti. Vidím, že kunaie pozbierať nevzládneš. Možno som od teba čakal priveľa. Dám ti ešte jednu šancu neskôr. Začneme pekne od základov..."
Dym z výbuchu sa rozplynul.
O . o<-->o . O
Douji Hachirou
za hranicami zeme vody
Dievca nebolo zrovna natesene ze ma bojovat. Videl, ze spravila krok dozadu a napadlo ho, ze by sa z toho mohol nejak vyvliect. Na dalsie uvahy vsak nemal cas, lebo proti nemu vystartovala. Videl, ze mu mieri na brucho a vsimol si jej pohyb. Jemne sa uhol doprava a tak ho sek tesne minul. To uz ju vsak mal za chbrtom. Presne ako si myslel a videl. Nastavil dozadu za seba kosu a zacitil ze dostala zasah avsak nie nejakou zbranou ale kopom, ktory ale dokazala zastavit. prudko sa otocil trhou hlavou a rukou zaroven. Uvolnil obvaz ktory drzal v zuboch a na tvar toho dievca mierila posva jeho meca. Jeho ostrie tak uz bolo odhalene. Na nic necakal a pokusil sa vyuzit rozptylenie ktore musel sposobit vrhnutim psovy meca a tak bodol mecom do stredu brucha. Zaroven trhol kosou a sekol sprava aby ju v pase rozdelil.
Mahiru Mazekani
Hranice Země ohně
Mahira probudilo lechtání slunečních paprsků. Pomalu vstal a rozpomínal se co se stalo. Omdlel z nadměrného používání čakry. Přišel k povyhaslému ohništi a najedl se. Po té se znovu pustil do tréninku. "Bunshin no Jutsu." Vytvořil klon a sám vešel do čtverce. Soustředil čakru a složil potřebné pečetě. "Fuubaku Houjin." Poté pokynul klonu ať jde dovnitř čtverce, papírky jen zesvětlali no, ale to bylo vše. "Chce to více čakry." Teď soustředil dvakrát více čakry než před tím opět složil potřebné pečetě. "Fuubaku Houjin." Klon vešel do čtverce a lístečky se rozzářily jasným světlem. "Konečně!" Zaradoval se Mahiru a čekal na další úkol od svého senseie.
narusaku 4ever
Ať si říká každej kdo chce tak Madara a Itachi to jsou velcí páni
Kurama nej démon
Itachi, Madara, Naruto, Minato a Kurama. Nej pětka.
Cara Amnell
Tesne za hranicami Zeme Vody
Drobná blondýnka sa spokojne usmiala, stačila jej aj taká pochvala, veď čo iné by mala od Hajina aj čakať Bola unavená, ale ak chcel, aby pokračovala v tréningu, nemala v pláne protestovať.
Keď sa muž otočil, Cara spozornela a tiež sa otočila tým smerom. Jemne prižmúrila oči a zadívala sa na chlapca, ktorý ich sledoval.
Mlčky stála vedľa Hajina a nezdalo sa, že by mala čo i len najmenší záujem zapájať sa do ich rozhovoru. Keď jej ale Hajin podal katanu, Carine čokoládové oči sa roztvorili dokorán a dokonca spravila krok dozadu.
Ale našťastie sa ihneď spamätala. Nechcela zabíjať, ale nechcela rozzúriť Hajina.
Rukoväť katany stisla o niečo pevnejšie, než vyrazila proti chlapcovi. Keď bola dostatočne blízko, sekla katanou do oblasti jeho brucha. Nezastavila sa ale a zotrvačnosťou sa dostala za chlapca. Tam zastala a všetko silou ho prudko kopla do stredu chrbta.
Douji Hachirou
Bolo mu to jasne. Neboli to ninjovia z Kiri a zdalo sa, ze ani z nijakej inej dediny. To by najskor zistovali co je zac a nedavali by taketo prikazy..aj ked by mohli byt. Vedel, ze v malere, ale napriek tomu sa snazil azchovat v hlase pokoj co sa mu aj podarilo. ,,Aspon ste sa mohli predstavit...ale co cakat od nukeninov..alebo horsie-od ninjov co sluzia Kiri..´´ mienre provokoval. vedel, ze keby vyviazol z tohto suboja, mohol by stupnut v ich ociach. Odksocil este o nieco dozadu a sledoval tu babu. Videl ako jej podava katanu z niecoho priehladneho. Videl, ze dokaze ovladat blesk. Avsak aj on mal par es v rukave. Preto sa pripravil. Najskor z pleca zvesil katanu, uvolnil na nej obvaz a chytil ho do zubov. V ruke drzal jej rukovat, ale stale este netasil. Do pravej ruky zobral kosu. Parkart si ju nadhodil v ruke a dvakrat nou zatocil ako mazoretskou malickou. Potom ju dal pred seba a cakal na utok.
Hajin Tori
Zem Ohňa
Bol skutočne prekvapený. Nečakal, že ich prenasleduje zasran. Bol to zjavne ninja, podľa zbraní prevesených na jeho chrbte, no určite nie súčasť sledovacej skupiny z Kiri. Tak hlúpy nemohli byť ani oni! Navyše, na takú vzdialenosť a bez povšimnutia by ich nedokázal stopovať ani skúsený jounin. Hajin však neponechával nič náhode.
"Douji Hachirou," zopakoval po ňom nahlas a v ruke začal formovať ľad do tenkého, dlhého tvaru. Potom uprel svoj pohľad na Caru: "Zabi ho," povedal, podávajúc jej do rúk ľadovú katanu. Boľa ľahká, ostrá a smrtiacia, dĺžkou vhodná na jej postavu.
Láska a mier!!!