Yoshi Amato - Příběh Ninji 01
Kapitola první: Narození a dětsví v klanu Amato
Můj život začal v jeden chladivý podvečer.Moje narození bylo velmi očekáváné, ale nikdo nečekal jakou moc a sílu jsem měl dostat v průběhu svého života. Ale abych nepředbýhal, moje početí měli provázet krásné chvilky plné dojetí z nového člena jednoho z nejmenších a přitom nejsilnějších klanů Ohnivé Země.Klan Amato, jež si získal respekt všude, kde se jeho členové ukázaly. Když mě porodní bába tahala z matčina lůna, matka vlivem silné bolesti křičela.Moc křičela. Její křik se mísil s mým brekem. Otec držel matku za ruku a nabádal porodní bábu k větší opatrnosti. Když jsem byl celý venku a otevřel poprvé své jasně zelené oči, matka skoro plakala.Tentokrát ne bolestí, ale štěstím.Otec byl štastný o to víc, že se splnilo jeho přání a narodil se mu chlapec.Všichni kolem mě byly moc šťastní, že se narodil zdraví klučina s krásným zářivím kukučem.Bylo kolem spoustu lidí a rozruchu. Aby ne, když se narodil syn jednoho z nejlepších ninjů celého klanu, muže jež byl nazýván geniem a vydobytým respektem. Ano můj otec, jenž znal většinu technik co jich na světě jsou, byl velice oblíbený. Jmenoval se Shingo Amato. Ani moje matka nebyla nějak průměrná. Skvělá a velice chytrá žena, která bojovala především zkrz techniky vzduchu a vody. Její jméno se mi vrací v myšlenkách jako sladký sen. Yano.....jmenovala se Yano Amato. Dlouho se s mým otcem dohadovali o jmém pojmenování. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že to musí být jméno, které jednou budou znát všichni ninjové v celé zemi. Jméno které bude šířit strach i radost, jméno které se vydobije respekt.
Najednou mě matka přitiskla k sobě a řekla mi : ,,Ty budeš ze všech nejlepší, nikdy tě neopustím, můj malý Yoshi.,,
Nikdy jsem se nedozvěděl jak k tomu jménu nakonec přišla, ale bylo moje a bylo dokonalé. Už se o ničem rodiče dohadovat nemuseli. Bylo jasné že ten den přišel na svět malý chlapec, který měl změnit osud mnoha lidí.Chlapec, který se stane silným a pozná neskutečnou bolest zrady ale i štěstí z přátelství a lásky. Ten chlapec jsem byl já. Yoshi Amato.
Probouzím se do nového dne. Už ve svém pokoji cítím sladce vonící snídani, kterou mi moje matka s láskou připravila. Dnes byl další den, kdy můj otec neměl nic na práci a tak se mohl plně věnovat mému tréninku. Od doby mého narození uběhlo už 6 let. Za tu dobu se v našem klanu nic nezměnilo. Život běžel dál a já rostl jako z vody. Už ve svých 3 letech jsem projevil talent na vrhání kunaií do terče a to byl ten pravý moment, na který můj otec čekal. V ten den jsem započal svou cestu za budoucností silného shinobi.
Otec ke mně přišel, stoupl si vedle mne, chytil mě svou rukou za rameno a skoro až natěšeným hlasem mi pověděl: ,, Tohle je den na který sem čekal a který je zlomový i pro tebe.Ode dneška si beru na starost tvůj trénink. Naučím tě základy taijutsu. Ode dneška budeš dřít, abys byl jednou silný. Silnější než já.,,
,,Silnější než ty?,, hlekl jsem tiše něvěřícně koukajíc do otcových radostných očí. ,,Ano ty mě předčíš, můj synu,,
Od té doby jsem si vzal otcova slova do hlavy a vidal se vstříc svému osudu. Dal jsem si za cíl že za každou cenu budu silnější než otec. Každý den jsem tvrdě dřel, každý večer jsem domů chodil s krvavými pěstmi a spoustou šrámů na těle.Matka z toho byla trošku smutná, že už v tak mladém věku kdy si ostatní hrají s hračkami, já bez kamarádů jen trénoval. Otec věřil v moje schopnosti a povzbuzoval mě jak jen to šlo. Jen mi bylo divné, že trénuju jen taijutsu. Proč mě jen otec nezačal učit žádné techniky? Chtěl jsem tak moc umět všechny ty zajímavé a nebezpečné jutsu, ale otec mi vštěpoval jen taijutsu. Až jednou jsem to nevydržel a musel jsem se ho zeptat, proč to.Jednoho dne u večeře jsem to nevydržel a musel jsem se konečně zeptat. Když jsem vyslovil svou otázku, podíval se otec podezíravě na matku.Ta mu pohled oplatila a pak se podezíravě dívaly na mě.
Nakonec se otec rozpovídal. ,,Víš, synu, důvod proč tě učím taijutsu a ne žádné techniky je prostý. Náš klan není nejlepší jen schopnostmi,inteligencí a silou. Existuje tu něco , co děláš náš klan tím nejsilnějším. Jde o chakru. Temnou chakru se silou pekla. Víš chlapče před 100 lety založil náš klan velký Takeda Amato. Chtěl dát našemu klanu velkou sílu tak se upsal peklu pro větší sílu klanu. Říká se že podepsal s ďáblem smlouvu, ve které má dostat sílu o které se mu nesnilo pokud budou splněny dvě podmínky! ,,
,,Velká síla? Co to je? A jaké jsou dvě podmínky?,, Dával jsem otci jednu otázku za druhou až nakonec mě přerušil zvednutím ruky a pokračoval
. ,,Tou silou měla být temná chakra. Jak víš normální chakra má světle modrou barvu, ale tahle má barvu černou. Když tě obklopuje, vypadá to jako bys byl sám z pekla. Navíc zesiluje tvoje techniky. S touhle chakrou získáš také schopnost Deikuganu!,, Podíval jsem se nechápavě na otce.,,Deikugan? Co je to zač?,,
,,Deikugan , jinak v překladu také ,,oko smrti,, ti umožňují prokouknout jakoukoliv techniku, budeš moct prohlédnout skrz věci, a také skrz lidi.,,
Řekl mi a já myslel, že se blahem rozplynu při pomyšlení, že tohle vše můžu získat. ,,Páni to je nádhera!,, Zakřičel jsem.,,Ale potom nechápu, proč mě učíš jen taijutsu. Není tohle spíše o důvod víc naučit mě i ninjutsu?,,
Otec sklopil oči a odvětil:,, Víš jednou z těch dvou podmínek je, že nemůžeš použít žádne ninjutsu ani genjutsu. Můžeš se učit techniky ale nemůžeš je používat. Kdybys jen jednou použil svou současnou chakru, ztratil bys definitivně šanci všechno získat.,,
V tu chvíli sem pochopil, proč to všechno. Otec mě učil jen taijutsu , abych se naučil obejít se bez jakýchkoliv technik, abych se stal expertem v taijutsu, vytrénoval si tělo na nejvyšší úroveň, abych vydržel ten nápor přijímání temné chakry. Teď mi bylo vše jasné až na jednu věc.
,,A jaká je ta druhá podmínka?,, Tázal jsem se plný zvědavostí.
Otec se na mě trošku zklamaně podíval a pravil:,,Nikdo z našeho klanu jí nezná. Říká se, že jediný kdo ji zná, je Hokage z Listové, ale nesmí nám ji prozradit.Jinak by bylo vše ztracené.,,
Hltal jsem každé otcovo slovo jako hypnotyzovaný a vše jsem si pečlivě ukládal do paměti.
,,A tati měl už někdo tu temnou chakru?,,
Otec se zamyslel a řekl:,,Jen dva.Jedním byl před 100 lety sám Takeda Amato a ten druhý před 50 lety jmenoval se Tosihiro Amato. Od té doby nic. Lidé z našeho klanu tomu přestali věřit, myslí si že je to vše jen legenda.,,
Nevím co ale v tu chvíli se ve mně něco pohnula a najednou jsem vyskočil ze židle a křičel jsem : ,, Já tomu věřím a budu každý den tvrdě studovat taijutsu a jednou přijdu na tu druhou podmínku a získám temnou chakru i s Deikuganem a budu ze všech nejlepší!,,
Otec se jen pousmál a v očích mu byl vidět pyšný výraz.
Pohladil mě po mých světlě hnědých krátkých vlasech a pověděl: ,,Já ti věřím synku, já ti věřím.,,
Potom už jsme jen v klidu jedli , popřáli si dobrou noc a já odešel do svého pokoje. Ještě při cestě nahoru po schodech jsem si náš rozhovor přehrával. Byl jsem odhodlaný získat temnou chakru stůj co stůj. Jednou ji určitě získám, říkal jsem si už když sem ulehával do postele. Od zítřka začnu cvičit ještě tvrději!S těmito myšlenkami jsem usnul, a provázel mi ještě v mých snech.
No.. obsahově se mi to líbí. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. ^^
Děkuju to potěší určitě se budu dál snažit
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
jo neboj v druhým díle už jsem na to dával bacha Tohle je jen zkušební abych věděl jakej to bude mít ohlas