Nejsmutnější anime/manga
Vložil Rei, Ne, 2009-10-11 20:48 | Ninja už: 5796 dní, Příspěvků: 43
Děkuju, Reazon, za těchto pár ubrečenců pro ozdobení diskuze
Máte na svém seznamu anime/mangu, které Vás ať už dojalo, psychicky zlomilo, utápělo v slzách, nebo Vás nutilo porád na něj myslet i když jste si to sebevíc nepřáli?
Pokud ano, svěřte se. Ať ostatní co to nezažili, maj kde vybírat (+ nebylo by vůbec od věci, kdyby jste sem přihodili nějakou malou recenzi)
Dorama:
Koisora (Sky of Love)
Za nejsmutnější a nejtragičtější anime bylo Vámi zvoleno:
WARNING! HUGE SPOILERS!
1. Chrno Crusade
2. Elfen Lied
3. Casshern Sins
4. Clannad After Story
ah dekuji to moc ^^
Mno nebudu tu věšet bulíky na nos.
Jako můžu vám 10000000% doporučit (Chrno Crusade)
U tohoto anime bude brečet každý kdo NENÍ S KAMENE.
A ještě více u toho budou brečet ty co prožívají anime stejně jako já.
Ale určitě vám musim říct že to je jedno z nejkrásnějších ANIME co jsem kdy viděl.
Děkuji moc.
Angel Beats se mnou pohlo, Air tam jsem se zastavil u šestky a pořád se snažím rozdáchat tu šestku a pak se azse vrátím. Code Geass smrt Leloucha byla docela smutná, Elfen Lied konec hodně smutný, nebo Trigun (každý ví co mám na mysli) dokonce jsem byl smutný při scéně s Eu v KoreZombie (a to sem ani to anime nepatří jelikož je to černá komedie no později temné fantasy) ale Chrno tam nic celou dobu na to koukám a nic kromě docela krásného endingu tam nebyla žádná smutná scéna a ten koenc se dal přepdovědět už na začátku. Takže jsem asi s kamenne.
Co dělám na tomhle místě? Každý občas potřebuje být sám - Nana Deviluke
Můj nejoblíbenější Opening s Naruta https://www.youtube.com/watch?v=kmL3EuiiWXM
Nesnáším Českou transkripci Japonských jmén, je to dost velká s**čka a připmíná mi to - proč dělat věci lehce, když to jde složitě.
Tak já u Naruta ( asi nejvíc
"I hated living a normal life, I wanted to live IN A WAY unlike everyone else!" :3 ~Ryuugamine Mikado
Vím že tohle anime tu už bylo ale já jsem nejvíc bulela u Naruto a Death note.......
Kawaii^^ =3
Death Note o.O ...
No a teď koukám na Air.
Co dělám na tomhle místě? Každý občas potřebuje být sám - Nana Deviluke
Můj nejoblíbenější Opening s Naruta https://www.youtube.com/watch?v=kmL3EuiiWXM
Nesnáším Českou transkripci Japonských jmén, je to dost velká s**čka a připmíná mi to - proč dělat věci lehce, když to jde složitě.
jj...jedno z tech krasnejsich )
Já myslím že určitě krásně smutný je Code geass, Romeo x Juliet, Angel beats a ty ostatní co už tu zazněli....
APATÉÉÉ!!
Souhlasím s Elfen Lied a Clannad - After Story. Stejně tak jsou ale i smutná anime Bokura ga Ita a Air.
Jsem naivní a zasněná holka.
Ale ta naivita je sladká.
By the way... SasuSaku & NaruHina fan!
určitě pro mě Elfen Lied. Krásné anime u kterého jsem si pobrečela
Tak a jdeme na to.... xD
Naruto Shippuden Sad Moments AMV (Tohle je zatím to nejkrásnější video, které jsem kdy viděla a to teď myslím úpřímně vážně prostě nádhera jak kvalitou, tak i provedení a uspořádání toho videa)
Friend or Foe AMV
NaruSaku opening (Obdivuji lidi, kteří dokážou udělat takovýhle videa, fakt že jo a ještě k tomu když to je NaruSaku :3 vrrr + = )
Naruto Shippuden ending 17 V2 (NaruSaku ^^)
Naruto Shippuden Ending 19 - Friends (Vymyšlený ending, ale taky moc krásný :3 )
[ Naruto AMV ] Hinata´s Confession (I přestože nemám ráda Hinatu, tak za tuhle chvíli HInatu obdivuji. Moc pěkné video )
Sasuke Itachi - love & truth
Sasuke vs.Sakura - final fight (pěkné video, ale s kvalitou provedení videa je to už trochu horší ^.^)
NaruSaku - When You're Gone (také pěkné video!!)
<
a další anime ...
Jigoku Shoujo - Ake Ni Somaru (Video sice uděláno z obrázku, ale moc krásné+krásná hudba z anime Jigoku Shoujo)
Jigoku Shoujo Futakomori opening (Táák tenhle opening žeru je z 2. série Jigoku Shoujo)
JJ...a cetla jsi mangu?? je trochu jinak ale taky dost smutny
Ja vam to presne poviem...
Bleach->190
A ak kcete presne aj scénky a sekundy tak kludne...
Proste toto je najsmutnejšia vec akú som kedy videla a dokáže ma rozplakať vždy keď to vidím...
Vidieť tak krásnu čistú lásku byť zničenú je tak kruté (/wT)
*utiera si slzy*
♎♎
Klik na moju najnovšiu patlaniCHu a neCHať lamu na Deve alebo keď CHCHete môžete ma prenasledovať aj na tumblr!(/w^)
Tak jako nejvíc bylo asi smutný anime Chrono crusade..který je nahoře no, ale myslim že Nana je ale taky dost... na emocích , mě se prostě oboje líbili
Ae jak tak kouká na to Elfen lied tak to je asi taky zajímavý hm ..uvidíme... ale jako u toho videa jak mlátili toho psa se mi podlamovali kolena... twl!! to bylo hnusný.. :(
jj...to bylo zvlast odporny...ale nejhorsi teprv prijde...
Nejsmutnější anime, co sem zatím viděl, bylo jednoznačně Bokurano...ani né tak kvůli charakterním hrdinům, ale hlavně kvůli naprosto nechutné smutné pachuti, která vybafne někde zhruba ve třetině sérií...a na krajíčku sem měl skoro na konci každé epizody a věřte mi, že tohle nepřiznávám často...rozhodně to bylo něco úplně jiného než jsem čekal po prvních 2 dílech.
Už jen ten opening je naprosto perfektní, nepřeskočil sem ho ani jednou...a vždycky při posledním záběru, když Kokopeli (ten týpek s brýlemi) vezme Zemi jako těžítko, padne na mě takový dost nepříjemný smutek...
Myslím, že Akira Ishida (můj oblíbený seijů), tady zahrál svůj asi "nejsadističtější a nejzlejší" charakter...
...nezná 01čku v Berserk módu...
Hory. Těžké jsou hory. Ale to se mění s proudem času. Obloha. Modrá obloha. Co tvoje oči neuvidí. Co tvoje oči uvidí. Slunce. Jedno, jen jedno. Voda. To je souhlasitelné. Komandér Ikari. Květiny. Tolik stejných. Tolik bez účelu. Obloha. Rudá obloha. Rudá, ta barva, co nenávidím. Tekutina proudí, kape, šumí a teče. Krev, pach krve, ženy, co nekrvácí. Z rudé půdy pochází lidé. Lidé udělaní mužem a ženou. Město, lidský výtvor. EVA, také lidský výtvor. Co jsou lidé? Jsou to výtvory Boha? Lidé, ti jež jsou stvořeni lidmi. Tohle je to, co je mé. Můj život, moje srdce. Jsem schránka pro mé pocity. Vstupní plug, trůn duše. Kdo je tohle? Tohle jsem já. Kdo jsem? Co jsem? Co jsem? Co jsem? Já jsem já. Tenhle objekt je ten, je mnou, který je tvarován, jsem já. Tohle je to já, jež může být viděno, a přitom tohle není to já, které je mnou. Podivný pocit. Cítím, jak se moje tělo rozpouští. Už se nevidím. Moje forma, můj tvar se vytrácí z dohledu. Vyvstává uvědomění o někom, kdo není mnou. Kdo je tady? Támhle? Tady, mimo mě? Shinji? Ta osoba, co znám, Major Katsuragi. Dr. Akagi. Lidé, mí spolužáci. Pilotka Druhé jednotky. Komandér Ikari? Kdo jste? Kdo jste? Kdo jste?
Mountains. Heavy are the mountains. But that changes
with the passage of time. Sky. Blue sky. What your eyes cant see.
What your eyes can see. The sun. One, only one. Water. It is
agreeable. Commander Ikari. Flowers. So many the same. So many
without purpose. Sky. Sky of red. Red the color, the color I hate.
Liquid flows, it drips, ripples, and pours. Blood, scent of blood,
woman who does not bleed. From the red soil the humans come. Humans
made by man and woman. City, a human creation. Eva, a human
creation as well. What are humans? Are they creations of God?
Humans, that which is created by humans. This is that which is
mine. My life, my heart. I am a vessel for my thoughts. The entry
plug, the throne of the soul. Who is this? This is me. Who am I?
What am I? What am I? What am I? I am I. This object that is, is
myself, that which forms is me. This is the self that can be seen,
and yet this is not like that which is myself. A strange feeling.
My body feels as if it is melting. I can no longer see myself. My
form, my shape fades from view. Awareness dawns of someone who is
not me. Who is here? There? Beyond me, here? Shinji? This person I
know, Major Katsuragi. Dr. Akagi. People, my classmates. The pilot
of Unit Two. Commander Ikari? Who are you? Who are you? Who are
you?
U.S.S. Enterprise-D
U.S.S. DEFIANT
Battlestar GALACTICA
Battlestar PEGASUS
U.S.S. Voyager
Pozri si mangu
mám v plánu, ale škola je teď přednější
...nezná 01čku v Berserk módu...
Hory. Těžké jsou hory. Ale to se mění s proudem času. Obloha. Modrá obloha. Co tvoje oči neuvidí. Co tvoje oči uvidí. Slunce. Jedno, jen jedno. Voda. To je souhlasitelné. Komandér Ikari. Květiny. Tolik stejných. Tolik bez účelu. Obloha. Rudá obloha. Rudá, ta barva, co nenávidím. Tekutina proudí, kape, šumí a teče. Krev, pach krve, ženy, co nekrvácí. Z rudé půdy pochází lidé. Lidé udělaní mužem a ženou. Město, lidský výtvor. EVA, také lidský výtvor. Co jsou lidé? Jsou to výtvory Boha? Lidé, ti jež jsou stvořeni lidmi. Tohle je to, co je mé. Můj život, moje srdce. Jsem schránka pro mé pocity. Vstupní plug, trůn duše. Kdo je tohle? Tohle jsem já. Kdo jsem? Co jsem? Co jsem? Co jsem? Já jsem já. Tenhle objekt je ten, je mnou, který je tvarován, jsem já. Tohle je to já, jež může být viděno, a přitom tohle není to já, které je mnou. Podivný pocit. Cítím, jak se moje tělo rozpouští. Už se nevidím. Moje forma, můj tvar se vytrácí z dohledu. Vyvstává uvědomění o někom, kdo není mnou. Kdo je tady? Támhle? Tady, mimo mě? Shinji? Ta osoba, co znám, Major Katsuragi. Dr. Akagi. Lidé, mí spolužáci. Pilotka Druhé jednotky. Komandér Ikari? Kdo jste? Kdo jste? Kdo jste?
Mountains. Heavy are the mountains. But that changes
with the passage of time. Sky. Blue sky. What your eyes cant see.
What your eyes can see. The sun. One, only one. Water. It is
agreeable. Commander Ikari. Flowers. So many the same. So many
without purpose. Sky. Sky of red. Red the color, the color I hate.
Liquid flows, it drips, ripples, and pours. Blood, scent of blood,
woman who does not bleed. From the red soil the humans come. Humans
made by man and woman. City, a human creation. Eva, a human
creation as well. What are humans? Are they creations of God?
Humans, that which is created by humans. This is that which is
mine. My life, my heart. I am a vessel for my thoughts. The entry
plug, the throne of the soul. Who is this? This is me. Who am I?
What am I? What am I? What am I? I am I. This object that is, is
myself, that which forms is me. This is the self that can be seen,
and yet this is not like that which is myself. A strange feeling.
My body feels as if it is melting. I can no longer see myself. My
form, my shape fades from view. Awareness dawns of someone who is
not me. Who is here? There? Beyond me, here? Shinji? This person I
know, Major Katsuragi. Dr. Akagi. People, my classmates. The pilot
of Unit Two. Commander Ikari? Who are you? Who are you? Who are
you?
U.S.S. Enterprise-D
U.S.S. DEFIANT
Battlestar GALACTICA
Battlestar PEGASUS
U.S.S. Voyager
vypada to zajimave...i kdyz se mi moc nepaci ta kresba
jop, s tou kresbou sem měl zezačátku taky problém, ono i ty mech souboje zezačátku nevypadají nic moc (a ani nejsou)...
Ale doporučuju si přečíst alespoň, jestli ti to vyhovuje žánrově, to co jednomu příde zajímavé se druhému líbit nemusí
...nezná 01čku v Berserk módu...
Hory. Těžké jsou hory. Ale to se mění s proudem času. Obloha. Modrá obloha. Co tvoje oči neuvidí. Co tvoje oči uvidí. Slunce. Jedno, jen jedno. Voda. To je souhlasitelné. Komandér Ikari. Květiny. Tolik stejných. Tolik bez účelu. Obloha. Rudá obloha. Rudá, ta barva, co nenávidím. Tekutina proudí, kape, šumí a teče. Krev, pach krve, ženy, co nekrvácí. Z rudé půdy pochází lidé. Lidé udělaní mužem a ženou. Město, lidský výtvor. EVA, také lidský výtvor. Co jsou lidé? Jsou to výtvory Boha? Lidé, ti jež jsou stvořeni lidmi. Tohle je to, co je mé. Můj život, moje srdce. Jsem schránka pro mé pocity. Vstupní plug, trůn duše. Kdo je tohle? Tohle jsem já. Kdo jsem? Co jsem? Co jsem? Co jsem? Já jsem já. Tenhle objekt je ten, je mnou, který je tvarován, jsem já. Tohle je to já, jež může být viděno, a přitom tohle není to já, které je mnou. Podivný pocit. Cítím, jak se moje tělo rozpouští. Už se nevidím. Moje forma, můj tvar se vytrácí z dohledu. Vyvstává uvědomění o někom, kdo není mnou. Kdo je tady? Támhle? Tady, mimo mě? Shinji? Ta osoba, co znám, Major Katsuragi. Dr. Akagi. Lidé, mí spolužáci. Pilotka Druhé jednotky. Komandér Ikari? Kdo jste? Kdo jste? Kdo jste?
Mountains. Heavy are the mountains. But that changes
with the passage of time. Sky. Blue sky. What your eyes cant see.
What your eyes can see. The sun. One, only one. Water. It is
agreeable. Commander Ikari. Flowers. So many the same. So many
without purpose. Sky. Sky of red. Red the color, the color I hate.
Liquid flows, it drips, ripples, and pours. Blood, scent of blood,
woman who does not bleed. From the red soil the humans come. Humans
made by man and woman. City, a human creation. Eva, a human
creation as well. What are humans? Are they creations of God?
Humans, that which is created by humans. This is that which is
mine. My life, my heart. I am a vessel for my thoughts. The entry
plug, the throne of the soul. Who is this? This is me. Who am I?
What am I? What am I? What am I? I am I. This object that is, is
myself, that which forms is me. This is the self that can be seen,
and yet this is not like that which is myself. A strange feeling.
My body feels as if it is melting. I can no longer see myself. My
form, my shape fades from view. Awareness dawns of someone who is
not me. Who is here? There? Beyond me, here? Shinji? This person I
know, Major Katsuragi. Dr. Akagi. People, my classmates. The pilot
of Unit Two. Commander Ikari? Who are you? Who are you? Who are
you?
U.S.S. Enterprise-D
U.S.S. DEFIANT
Battlestar GALACTICA
Battlestar PEGASUS
U.S.S. Voyager
je i manga/ ...a je na tohle anime vubec cz titulky ...nikde sem je nenasel
Jo mangu sem nečetl, podle wiki je tam spousta věcí jinak (je to eště o trochu drsnější), ale myšlenka i kostra příběhu stejná...
Nevím, já cz titulky moc neřešil, stačí mi aj...nevím rychlo-googlení nic nenašlo, je možný, že titule ještě nejsou...možná bych se do toho pustil přes prázdniny, teď mám spoustu práce.
...nezná 01čku v Berserk módu...
Hory. Těžké jsou hory. Ale to se mění s proudem času. Obloha. Modrá obloha. Co tvoje oči neuvidí. Co tvoje oči uvidí. Slunce. Jedno, jen jedno. Voda. To je souhlasitelné. Komandér Ikari. Květiny. Tolik stejných. Tolik bez účelu. Obloha. Rudá obloha. Rudá, ta barva, co nenávidím. Tekutina proudí, kape, šumí a teče. Krev, pach krve, ženy, co nekrvácí. Z rudé půdy pochází lidé. Lidé udělaní mužem a ženou. Město, lidský výtvor. EVA, také lidský výtvor. Co jsou lidé? Jsou to výtvory Boha? Lidé, ti jež jsou stvořeni lidmi. Tohle je to, co je mé. Můj život, moje srdce. Jsem schránka pro mé pocity. Vstupní plug, trůn duše. Kdo je tohle? Tohle jsem já. Kdo jsem? Co jsem? Co jsem? Co jsem? Já jsem já. Tenhle objekt je ten, je mnou, který je tvarován, jsem já. Tohle je to já, jež může být viděno, a přitom tohle není to já, které je mnou. Podivný pocit. Cítím, jak se moje tělo rozpouští. Už se nevidím. Moje forma, můj tvar se vytrácí z dohledu. Vyvstává uvědomění o někom, kdo není mnou. Kdo je tady? Támhle? Tady, mimo mě? Shinji? Ta osoba, co znám, Major Katsuragi. Dr. Akagi. Lidé, mí spolužáci. Pilotka Druhé jednotky. Komandér Ikari? Kdo jste? Kdo jste? Kdo jste?
Mountains. Heavy are the mountains. But that changes
with the passage of time. Sky. Blue sky. What your eyes cant see.
What your eyes can see. The sun. One, only one. Water. It is
agreeable. Commander Ikari. Flowers. So many the same. So many
without purpose. Sky. Sky of red. Red the color, the color I hate.
Liquid flows, it drips, ripples, and pours. Blood, scent of blood,
woman who does not bleed. From the red soil the humans come. Humans
made by man and woman. City, a human creation. Eva, a human
creation as well. What are humans? Are they creations of God?
Humans, that which is created by humans. This is that which is
mine. My life, my heart. I am a vessel for my thoughts. The entry
plug, the throne of the soul. Who is this? This is me. Who am I?
What am I? What am I? What am I? I am I. This object that is, is
myself, that which forms is me. This is the self that can be seen,
and yet this is not like that which is myself. A strange feeling.
My body feels as if it is melting. I can no longer see myself. My
form, my shape fades from view. Awareness dawns of someone who is
not me. Who is here? There? Beyond me, here? Shinji? This person I
know, Major Katsuragi. Dr. Akagi. People, my classmates. The pilot
of Unit Two. Commander Ikari? Who are you? Who are you? Who are
you?
U.S.S. Enterprise-D
U.S.S. DEFIANT
Battlestar GALACTICA
Battlestar PEGASUS
U.S.S. Voyager
http://pantsub.org/node/114 tady je 9 dílu
Náš největší vzor sice zemřel, o tom se hádat nebudu, ale předtím stihl vyučit pár lidí, kteří se rozutekli do celého světa. Nyní se spojujeme opět dohromady, abychom bojovali proti uctívačům Kiry, našeho i eLova největšího nepřítele.
Žáci, kteří se nám zatím podařilo sehnat:
ale to je přece tajný, najdete a zároveň i přihlásit se můžete u TsuchiKim, nebo Yuki Kaze-san
A den, kdy se nám podaří sehnat všechny eLovy žáky, se stane i černým dnem pro Kirovi příznivce, protože ten den se uskuteční závěrečná bitva. Bitva kterou vyhrajeme.
...diky moc ...oboum dvoum
Vim, ze to sem asi nepatri, ale nemuzu si pomoct. Vcera jsem videl nejkrasnejsi film...co se snad muze natocit...zacina to obycejne...a z neskutecne obycejne a take resi opravdu obycejne preblemy. Directors cut ma sice neco malo pres dve hodiny , ale zarucene ani chvili nenudi. Zadnej podobnej film snad neexistuje...je to proste zazrak ze se jim to povedlo takhle udelat...kamera je vyborna, Strih ostry a zvuk dokonaly...herecke vykony jsou taky nepapsatelne skutecne a krasne a je to nateceno zpusobem, ktery nejde pospat...je to natoceno az umelecky. Film Nae meori sogui jiugae nebo anglicky A Moment to Remember Korejsky film a druhy celovecerni film rezisera John H. Lee. John H. Lee ma vsechny filmy nadprumerne hodnocene, ale tohle lze priradit jako jeho umelecke dilo. Prvni dve tretiny jsou krasne...a pro nekoho mozna moc dlouhe na to jake obycejne problemy resi, ale bez toho by nebyla tak efektivni ta posledni tretina, u ktery jsem plakal furt...neni to zbytecne pritazene za usi ani zbytecne preslazene. Nejvic me dostala jedna ze zaverecnych scen filmu kde zaznela snad nejznamnejsi a nejhezci slova z celeho filmu "Uz jsme v nebi?" "Ano" ...coz mne rozsekalo na plne care. Na tenhle film nikdy nezapomenu a doporucuju vsem.
http://www.csfd.cz/film/197196-nae-meori-sogui-jiugae/
...tenhle odkaz...prestete si jenom komentare k fimlu...nectete obsah...je tam mirnej spoiler
...doufam ze se vam ten film bude libit jako mne a ze mu take date 120%
dnes jsem měl na krajíčku z jedné sceny v gundam 00 (a to se mi moc často nestává)
jo jo, to byla hodně dojemná scéna...oni mi to v Gundamech dělají naschvál, že vždycky rubou mně sympatické postavy.
...nezná 01čku v Berserk módu...
Hory. Těžké jsou hory. Ale to se mění s proudem času. Obloha. Modrá obloha. Co tvoje oči neuvidí. Co tvoje oči uvidí. Slunce. Jedno, jen jedno. Voda. To je souhlasitelné. Komandér Ikari. Květiny. Tolik stejných. Tolik bez účelu. Obloha. Rudá obloha. Rudá, ta barva, co nenávidím. Tekutina proudí, kape, šumí a teče. Krev, pach krve, ženy, co nekrvácí. Z rudé půdy pochází lidé. Lidé udělaní mužem a ženou. Město, lidský výtvor. EVA, také lidský výtvor. Co jsou lidé? Jsou to výtvory Boha? Lidé, ti jež jsou stvořeni lidmi. Tohle je to, co je mé. Můj život, moje srdce. Jsem schránka pro mé pocity. Vstupní plug, trůn duše. Kdo je tohle? Tohle jsem já. Kdo jsem? Co jsem? Co jsem? Co jsem? Já jsem já. Tenhle objekt je ten, je mnou, který je tvarován, jsem já. Tohle je to já, jež může být viděno, a přitom tohle není to já, které je mnou. Podivný pocit. Cítím, jak se moje tělo rozpouští. Už se nevidím. Moje forma, můj tvar se vytrácí z dohledu. Vyvstává uvědomění o někom, kdo není mnou. Kdo je tady? Támhle? Tady, mimo mě? Shinji? Ta osoba, co znám, Major Katsuragi. Dr. Akagi. Lidé, mí spolužáci. Pilotka Druhé jednotky. Komandér Ikari? Kdo jste? Kdo jste? Kdo jste?
Mountains. Heavy are the mountains. But that changes
with the passage of time. Sky. Blue sky. What your eyes cant see.
What your eyes can see. The sun. One, only one. Water. It is
agreeable. Commander Ikari. Flowers. So many the same. So many
without purpose. Sky. Sky of red. Red the color, the color I hate.
Liquid flows, it drips, ripples, and pours. Blood, scent of blood,
woman who does not bleed. From the red soil the humans come. Humans
made by man and woman. City, a human creation. Eva, a human
creation as well. What are humans? Are they creations of God?
Humans, that which is created by humans. This is that which is
mine. My life, my heart. I am a vessel for my thoughts. The entry
plug, the throne of the soul. Who is this? This is me. Who am I?
What am I? What am I? What am I? I am I. This object that is, is
myself, that which forms is me. This is the self that can be seen,
and yet this is not like that which is myself. A strange feeling.
My body feels as if it is melting. I can no longer see myself. My
form, my shape fades from view. Awareness dawns of someone who is
not me. Who is here? There? Beyond me, here? Shinji? This person I
know, Major Katsuragi. Dr. Akagi. People, my classmates. The pilot
of Unit Two. Commander Ikari? Who are you? Who are you? Who are
you?
U.S.S. Enterprise-D
U.S.S. DEFIANT
Battlestar GALACTICA
Battlestar PEGASUS
U.S.S. Voyager
jup i Gundam má smutný scény, i když smutnější mi příjde