(tzn. offline).
11eyes, Akira, Angel Beats!, Armored Trooper Votoms Case:Irvine, Baka to Test to Shoukanjuu, Bakemonogatari, Batman: Gotham Knight, Blue Gender, Bokurano, Burst Angel, Cockpit, Code Geass, Elfen Lied, Ergo Proxy, Escaflowne, Eureka seveN, Fafner, Fate/Stay Night, Final Fantasy: The Spirits Within, FLCL, Full Metal Panic!, Geneshaft, Ghost in the Shell, Gin-iro no Olynssis, Gundam 00, Gundam SEED, Gundam Wing, Gunparade March, Halo Legends, Heroic Age, Howl´s Moving castle, Inuyasha, Kaze no Stigma, Kurogane no Linebarrels, Macross Frontier, Mononoke Hime,My-Hime, My-Otome, Naruto, Naruto Shippuden, Neon Genesis Evangelion, RahXephon, Sousei no Aquarion, Tenchi Muyo! Ryo-Ohki, Tenchi Universe, Tengen Toppa Gurren Lagann, Toshokan Sensou, Trigun, Vandread.
Rei Ayanami - můj oblíbený monolog
Hory. Těžké jsou hory. Ale to se mění s proudem času. Obloha. Modrá obloha. Co tvoje oči neuvidí. Co tvoje oči uvidí. Slunce. Jedno, jen jedno. Voda. To je souhlasitelné. Komandér Ikari. Květiny. Tolik stejných. Tolik bez účelu. Obloha. Rudá obloha. Rudá, ta barva, co nenávidím. Tekutina proudí, kape, šumí a teče. Krev, pach krve, ženy, co nekrvácí. Z rudé půdy pochází lidé. Lidé udělaní mužem a ženou. Město, lidský výtvor. EVA, také lidský výtvor. Co jsou lidé? Jsou to výtvory Boha? Lidé, ti jež jsou stvořeni lidmi. Tohle je to, co je mé. Můj život, moje srdce. Jsem schránka pro mé pocity. Vstupní plug, trůn duše. Kdo je tohle? Tohle jsem já. Kdo jsem? Co jsem? Co jsem? Co jsem? Já jsem já. Tenhle objekt je ten, je mnou, který je tvarován, jsem já. Tohle je to já, jež může být viděno, a přitom tohle není to já, které je mnou. Podivný pocit. Cítím, jak se moje tělo rozpouští. Už se nevidím. Moje forma, můj tvar se vytrácí z dohledu. Vyvstává uvědomění o někom, kdo není mnou. Kdo je tady? Támhle? Tady, mimo mě? Shinji? Ta osoba, co znám, Major Katsuragi. Dr. Akagi. Lidé, mí spolužáci. Pilotka Druhé jednotky. Komandér Ikari? Kdo jste? Kdo jste? Kdo jste?
Mountains. Heavy are the mountains. But that changes
with the passage of time. Sky. Blue sky. What your eyes cant see.
What your eyes can see. The sun. One, only one. Water. It is
agreeable. Commander Ikari. Flowers. So many the same. So many
without purpose. Sky. Sky of red. Red the color, the color I hate.
Liquid flows, it drips, ripples, and pours. Blood, scent of blood,
woman who does not bleed. From the red soil the humans come. Humans
made by man and woman. City, a human creation. Eva, a human
creation as well. What are humans? Are they creations of God?
Humans, that which is created by humans. This is that which is
mine. My life, my heart. I am a vessel for my thoughts. The entry
plug, the throne of the soul. Who is this? This is me. Who am I?
What am I? What am I? What am I? I am I. This object that is, is
myself, that which forms is me. This is the self that can be seen,
and yet this is not like that which is myself. A strange feeling.
My body feels as if it is melting. I can no longer see myself. My
form, my shape fades from view. Awareness dawns of someone who is
not me. Who is here? There? Beyond me, here? Shinji? This person I
know, Major Katsuragi. Dr. Akagi. People, my classmates. The pilot
of Unit Two. Commander Ikari? Who are you? Who are you? Who are
you?