Sbohem, příteli

Jednoho dne odpoledne
oni na sebe hleděli.
Naruto jediný vlídně,
ostatní na něj se mračili.

Sasuke rozběhl se zničeho,
svou katanou máchl vzduchem.
Vtom Naruto otevřel své oko.
To nebylo lidským okem.

V očích teď liščí pohled měl,
nelítostný, bez lásky.
Co si o Sasukem doteď myslel,
již bylo na kousky.

,,Dnes zemřeš," řekl s klidem.
Naruto nehybně stál, jen zavrčel.
Za to Sasuke klekl na zem,
provedl jutsu a velký had zasyčel.

Naruto pouze tlapou máchl,
v tu ránu byl had nic.
A tam, kde před chvílí stával,
byla díra a nic víc.

Sasuke zlostnou tvář nahodil,
po chvíli však zas podlý úsměv měl.
Naruto, po všem co už prožil,
připravil se a jen zavrčel.

Blonďák nenechal se vybízet,
rozeběhl se a máchl tlapou.
Sasuke rozhodl se zmizet
a zezadu útočit katanou.

Boj dlouhý, zdál se nekonečný,
skončil smrtí jednoho přítele.
Černovlasý kluk ležel nehybný
na zemi v kaluži krve.

Blonďák stál nad ním a slzu utrousil.
,,Kdyby jsi od nás neodešel...
nevrátil ses, i když jsem tě prosil....