Devět příběhů – Yonbi no Sokou a jeho podivná stavba těla

Popis: Tak tentokrát jsem tu se čtyřocasým a za chvilku mu předám slovo, aby nám také mohl vyprávět svůj příběh, tak jak si ho pamatuje… *aúúú něco mě klovlo, mizím se scény*

Tak to je dost, že jsem se dostal ke slovu! Tu pisatelku, moderátorku nebo co to je by jste měli zavřít za to, že zbytečně zdržuje! Anebo já vím *ďábelský smích* nechám ji padnout do Fuji sopky a tu nechám bouchnout, co říkáte?
*publikum souhlasí*

No, abych to zbytečně nezakecal, když už jsem konečně na řadě a ještě jedna rada, nikdy se mi neposmívejte jinak vás taky nechám bouchnout!

Sice toho moc není, ale abych využil svůj čas, tak tady je můj příběh, který začal úplně nevinně jako ostatně všechno.
Tak jdeme na to…

Jak jsem již naznačil, tak moje původní bydliště bylo o hory Fuji okolí Tokia.
Ovšem kvůli těm zpropadeným toxickým plynům jsem dopadl, tak jak jsem dopadl, že moje dolní část těla je hadí a horní je kohoutí a jak víte, tak kohout je muž a had je žena, nebo naopak?? To už si určete sami…
Na takové kraviny nemám čas…

Tak dál… Nevím co to se mnou je, ale jsem ukecaná jak ženská… já jsem vlastně z poloviny ženská… už jsem jak Sanbi, který si také stěžoval na svůj osud, že je rybovitý Naruto křížený s Hidanem a já jsem něco podobné a opovažte se smát! Jinak dopadnete jako hromádka popela. Ano, vyznávám, že umění je výbuch, ale Kisame jak mě chytal, tak to nechtěl pochopit!
Deidara-senpai by mi byl daleko milejší než ten žraločí muž Kisame.
Jen mě štve, že moje mužská polovička vždycky zarytě mlčí a snáší tu ženskou nadvládu. To se musí napravit, že chlape?
*chlapská polovina souhlasí*

Abych se dostal k soubojům, které jsem prodělal za tu dobu co jsem.
Takže měl jsem čtyři souboje a k mé hluboké lítosti – opovažte se smát! – jsem ani jednou nevyhrál, ale třikrát prohrál. Aby jste byli v obraze, tak to byli: Shukaku, Kaku (kdo by nevěděl, tak sedmiocasý) a nakonec Houkou (pětiocasý). A ve svém čtvrtém boji jsem musel utéct jinak by mě ta lasička Raijuu zabila.
*publikum pláče*

Ještě, abych nezapomněl, tak když spím, tak vyvolávám sopečnou činnost. To máte vidět to divadlo jak lidé se toho bojí a mají důvod, ale zase na druhou stranu to je můj budíček a díky tomu vím, kdy se mám vzbudit.
*publikum kroutí hlavou*

No… pomalu se dostávám na konec a než se dostanu k tomu, kdo mě chytil stejně jsem vám dal nápovědu.
Než jsem byl chycen Akatsuki se svým Jinchuuriki, který již byl v letech – níže máte fotku – tak mě chytil jakýsi chlápek a zpečetil mě do síťované klece, ale můj Jinchuuriki mě ještě s jedním člověkem osvobodil a byl jsem znovu zapečetěn, ale tentokrát jsem měl více volnosti než v kleci.

No a pak přišli Akatsuki a jak jsem bojoval s Kisamem, tak jsem opět prohrál – nesmát se – kdyby neměl vodní typ chakry, tak jsme mohli vyhrát, ale osud nám nebyl nakloněn a pak jsem byl opět zapečetěn do sochy a uviděl jsem se z některými z Bijuu a tak jsme pokecali a držíme ostatním palce, ať je nechytnou, ale co víme, tak by Kyuubiho neměl nikdo chytit, protože on s nikým neprohrál…

Tak uvidíme a ještě k tomu jak vypadám, tak mám oranžovou barvu a spíše se plazím než chodím a můj element je příhodně jed… Jak jste si všimli, tak se trochu podobám Sasorimu
Připojuji fotky mě a mého Jinchuuriki…

Pro představu…

Můj postarší Jinchuuriki Rooshi…

A takhle by jsem měl podle Kishimota vypadat, děs, co?