I'm part of your plan...

Celé to bylo tvým plánem...

Lehké našlapování na špičky prozradily staré vrzající parkety. Nechtěla, aby byla spatřena, aby věděl, že se chce vypařit z jeho blízkosti.. Parkety vrzaly stále silněji a ona se bála pohlédnout na hromádku složenou na posteli, ani zdaleka nepřipomínající spícího člověka. Na okamžik se zastavila a prudce vdechla nasládlý vzduch převalující se místností. Něco bylo špatně, cítila to. Její původně pevné kroky se staly váhavými, kolena se jí klepala a dech zrychloval. Cítila ho.
„Kampak, slečno?“ Ozval se jeho tvrdý hlas s notnou dávkou falešné jemnosti. Velká dlaň se lehce dotkla jejího ramene a následně ho stiskla tak, aby se dívka nemohla vymanit. Naklonil rty k jejímu uchu a táhle zasyčel, třas postupoval od kolen výš, až ji celou pohltil. Měla strach.
Otočil ji k sobě čelem, jeho ruka pomalu postupovala z ramene výš, kde se zahákla za hustou hřívu dívčiných vlasů. Prudce trhl a donutil ji tak si před něj kleknout.
„Ptám ssse znova...Kampak, ssslečno?“ využil slov a některá S zasyčel. Věděl, jak to nemá ráda. Její pevné a pěkně zabolené ženské tělo se otřáslo při onom zvuku. Kolena ji bolela od tvrdé země, v očních koutcích jí pálily slzy ponížení, jež se snažila skrýt. Zatla ruce v pěsti a prudce vydechla. Stále bez odpovědi. Popuzeně se na ni ze shora podíval a přidřepl si k ní. Trhl s její hlavou tak, aby ji viděl do obličeje. Její zářivě žlutozelené oči automaticky uhnuly tomu černému a nelítostnému pohledu. Jakoby jeho čerň zbarvovala i celé okolí do stejnojmenné barvy. A podruhé za dnešní věčer pocítila nával strachu, ovšem tentokrát byl smíchaný s neovladatelnou touhou po onom muži nad ní. Tváře dívky znachověly, bezděčně se zakousla do svého rtu.
Ale jemu stačil pouhý pohled na ni, aby si spojil fakta dohromady. Nadřazeně se ušklíbl a na okamžik zavřel oči. Pak se k ní sklonil a zastavil se rty těsně před těmi jejími, zkoušejíc její výdrž.
„Třessseš se, děvče...“ uchechl se, když spatřil její neochvějnou reakci a lehce se odtáhl. Nemluvila, jen se neovladatelně chvěla po celém těle, naskočila jí husí kůže a z pevně zavřených rtů jí vyklouzl jeden zbabělý tichý sten.
„Pověz... jak moc.. to chceš...“ zašeptal ji do ucha a znovu trhl s její hlavou tak, aby jí pozorně viděl do obličeje. Konečně se odvážila pohlédnout do očí jejího věznitele. Ucítila, jak jejím tělem projel elektrický výboj a zabrněl ji v konečkách prstů. Ztrácela se v jeho pohledu, strach nahrazovala touha a racionální myšlení se stahovalo do pozadí. Chtěla ho... Nemohla si pomoci a on to věděl. Využíval toho.
„Tak pojď..kotě.. jen pojď blíž.“ Posměšně se uchechtl a povolil sevření, aby jí dal trochu volnosti.
Pátrala v jeho tváři a hledala skulinku, která by odhlalila jeho záměry. Ale jeho dokonalý obličej zel prázdotou. Žádná skulina, byl pevně zabetonován sám do sebe.
Zúžila oči a přiblížila se, naklánějíc hlavu lehce na stranu. Cítila, jak ji jeho velká ruka sevřela pevněji vlasy a zastavila tím její pohyb.
„Řekni mi.. co chceš, kotě..“ Jeho hlas byl tak blízko, jeho vůně ovála její smysly tak prudce a silně, že odvála všechny myšlenky a ona ze sebe vypravila:
„Tebe..“ Hlas byl tichý, váhavý, ale přesto si byl jist tím, co řekl .. Nehýbala se a čekala na jeho odpověď. Sklonil se k ní a rty přejel po její tváři, postupoval níž a zastavil se u těch jejích. Dech se jí zadrhl v krku.
„Tohle chceš..kotě?“ Naklonil hlavu a teprve teď se přisál na její rty tak tvrdě a vášnivě, až se jí zamotala hlava. Jazykem vnikl do jejích úst a ihned ji dokázal, že on je ten vedoucí. Kdyby mohla, obdivně by zapískala.
Oči měla požikářsky zavřené, když v tom ucítila jeho pohled, pootevřela je a zjistila, že na ni celou dobu hledí. Jakmile se na něj zahleděla, začal ji líbat naléhavěji. Otřásla se, když jí rukou vjel pod triko a našel její pevné ňadro. Chvíli si jen tak hrál, pak jeho ruka opustila dosavadní místo a přesunula se pod prso k žebrům..
Ušklíbl se v polibku, napřáhl se a prudce zarazil ruku přímo do žeber. Uslyšel příjemné a pro něj uspokojivé křupnutí kostí. Dívčiny oči se roztáhly v náhlém překvapení a její rty se zasekly o ty jeho. Nachová tekutina se jim obou rozlila po bradě, z hrdla se jí vydral výkřik, ztlumený jeho ústy. Pach krve se jí dostal do nosu a její tělo ztuhlo.
Odtáhl se a postavil se, shlédl na ní dolů.
„Tak pojď, kotě.. pojď se zakousnout..“ ze rtu mu tekl pramínek krve. Dívka pod ním hrdelně zavrčela.
„Pojď se napít, Narushi..“ sykl s lehkým uznáním a sledoval, jak zničená dívka vstává a chystá se zaútočit na svou kořist...
„Sasuke...“ zavrčela před tím, než se na něj vrhla..