Myšlenky umírajícího
Blankytně modré moře,
proč neutišíš mé hoře?
Bělostné štíty velikánů hor,
proč nepřišli jste ke mně skor?
Bezedné hlubiny sivé,
pro nevarovali mě dříve?
Horských řek mocný proud,
proč již se nemohu hnout?
Blyštivých hvězd oceány,
proč na sobě cítím tolik hany?
Bytosti dosud nepoznané,
proč už mi nic není známé?
Všehomíre nekonečný,
proč jen není život věčný?
Proč propadá se stále hloub,
do propasti nepopsané,
však všem lidem dobře známé,
slovem smrt navždy zvané.
Proč nepřijdu tomu na kloub???
Proč vzpomínky dřív mi známé
připadají mi jako temnota,
neznámější než duchu hmota?
Proč zdá se stále vzdálenější
láska, hněv, či city jinší?
Proč nedáte mi času víc?
Proč opouštím svět s myšlenkou:
Já nestihl jsem vůbec nic,
a již se musím vydat na cestu tmou?
Proč, když chci pouze žít,
musím cestou smrti jít?
Moře, bouřlivé či mírné,
je to snad vždy stejné?
Horských velikánů štíty,
proč nejsem života sytý?
Hlubiny, propasti bezedné,
proč nemůže to být jiné?
Proude, rychlý a drtivý,
proč musím být smutnivý?
Hvězd tisíce na modrém nebi,
proč v životě dělal jsem chyby?
Proč i vy, neznámé bytosti,
necháte mě jít cestou bolesti?
Všehomíre, nikdy nekončící,
proč jsi stále tak mlčící???
Proč nikdo neřekne mi,
proč musím jíti do tmy?
Proč nemohu zde zůstat déle,
všechny chyby spravit cele?
Proč, když chci pouze žít,
Chcete mi i to odepřít?
Proč?!?!?!?
Zazněl poslední výkřik plný bolesti,
Než se odebral mezi jiné bytosti.
Jak jsem slíbil, tak také plním:). Máte tu můj další výtvor, tentorát básnický. Je to moje nejoblíbenější básnička. Ale samozřejmě není dokonalá, a tak budu rád, když mi sem někdo napíše konstruktivní komentáře, co kde a jak zlepšit:).
Na místě promlouvajícího si můžete představit koho chcete, každý dle své chuti...
A mimochodem, kdo by nevěděl: Všehomír = Vesmír
Ano, byla jsem zvědavá
nemohla jsem si to odpustit, abych si od tebe taky aspoň něco málo nepřečetla xD
ale chápu to, posledních pár minut či vteřin života... Kdo by se neptal?
)
xD
Je to zajímavé, nicméně některé otázky jsou podle mě zbytečné
Poezie není zrovna můj šálek kávy. Zpravidla se mi buď líbí anebo ne, celá. Žádný že je hezká tahle část a tahle zase ne...
Jak už jsem zmínila výše, je to zajímavé. Nutí to člověka přemýšlet nad vlastním životem... (to bych tu mohla psát třeba až do rána
Prostě a jednoduše, líbí se mi to. Možná, že to pro tebe nic neznamená, nevím.
Ale z tvého stylu psaní usuzuji, že máš víc než zajímavou osobnost
E. E. Cummings
Podmínkou koexistence jedince druho Homo sapiens a společenství druhu Canis lupus je sjednocení akustické signální soustavy.
Ale... Tohle bylo zase výborný
^^
Až na tenhle verš: Proč nepřijdu tomu na kloub??? mi tam seděo všechno, ale tohle vážně ne
Jinak mě zase uchvacuje tvůj smysl pro krásnou češtinu...
Za pět, pane, za pět
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
fakt moc pěkný
člověk si přitom uvědomí, že by měl žít plnými doušky,dřív,než si ho Jashin zavolá......