Hinatin odchod část 1.

Takže hlásím sebevraždu!!! Pár lidí chtělo sérii na Hinatino ,,Sbohem!‘‘ tak jí máte mít, ale nezaručuju vaše přežití!

Vždycky schovaná. Proč jsem se vždycky tak bála, že mě spatříš? Že se dozvíš, co k tobě cítím, i když by to bylo asi lepší? Proč jsem nedokázala ani mluvit, když jsi byl poblíž? Proč jsem se zmohla jen na mdloby? Proč? Proč?! Nenávidím se, ale nedokážu se sebou nic udělat! Občas jsem si myslela, že vím, jak se cítíš, ale jak já to můžu vědět? Kolikrát jsem s tebou vlastně mluvila? Vždcky to byly dvě slova, ruměnce a...prázdno. Tak málo lidí ví, jaká jsem doopravdy. Je to proto, že jsem přehnaně uzavřená, nebo mám tak nesnesitelnou povahu, že se snad ani o mě nikdo zajímat nechce? Nebýt tebe, neměla bych pro co žít, ale usoudila jsem, že tě nejsem hodna. Jsem tak slabá...Proč? Proč nemám na víc? Nebo mám? Nemůžu se ti po tom všem, po tom, co jsem utekla ani podívat do očí, Přitom bych tak ráda, prosím, nezlob se na mě, Naruto-kun. Můj život ztratil smysl. Tím smyslem byly tvé oči, proto odcházím. Musím. Bylo by bolestivé, se s tebou loučit osobně, možná bych to ani nedokázala, možná bys mě nepustil, proto tenhle dopis. Až tohle budeš číst, budu už dávno pryč. Omlouvám se, že znovu utíkám před pravdou, Naruto-kun! Dokud nebudu připravena, nemohu se navrátit k tvým modrým zázrakům.

Ovšem stalo se, co Hinata nezamýšlela. Nevyšlo to. Když Naruto četl její dopis, byla ještě v sídle Hyuuga klanu a brakovala rodinnou pokladnici, aby měla alespoň nějakou šanci najít si nějaké místo na přespání. Když si Neji šel pro kapesné, stihla jen ještě vzít náhrdelník se symbolem klanu, který zdědila po své matce a vyskočila oknem. Neji nevěřil svým očím. Když doběhl k oknu, viděl v dálce jen její záda, ale přesto slyšel, že Hinata hlasitě vzlyká.

,,Hi...Hinato, proč?‘‘ klesl Naruto na židli a sklopil zrak. ,,Když jsem tě zrovna chtěl pozvat na koncert té Sakuřiny nové hudební skupiny...‘‘
Vtom vešla do jeho pokoje Sakura a velice se zarazila, když tam viděla zlomeného Naruta, téměř se slzami v očích
,,Naruto, co se děje?‘‘ zeptala se s milým úsměvem. Naruto nebyl schopen slova a proto jí jen podal dopis.
,,Hinata... odešla?‘‘
Do dveří vrazil uřícený Neji
,,Hinata vybrakovala rodinnou pokladnici a utekla oknem!‘‘ křičel hystericky pořád dokola. ,,Hinata vybrakovala rodinnou pokladnici a utekla oknem!‘‘ Všiml si, jak jsou oba smutní a přečetl si dopis na stole. Byakuganem si všiml věty na druhé straně papíru. Bylo tam psáno:

Ještě něco, Naruto-kun. Postarej se, aby tenhle dopis neviděl Neji! Nechci po svém možném návratu od něj slyšet řeči typu: ,,Máš poetickou duši...‘‘ a podobně. Až se totiž vrátím, budu mít dost odvahy, abych ti za to dala přes ústa, ano, Naruto-kun?

,,Sakra. To se nepovedlo. Budu radši dělat, že jsem nic neviděl a Hanabi taky radši nic neřeknu.‘‘
,,Héééj! Neviděli jste někdo ségru?‘‘ volala pod oknem Hanabi. ,,Našla jsem její čelenku a mikinu v jejím pokoji, když jsem jí chtěla sebrat Narutovy fotky! ... Ups! Teď... teď jsem se asi prokecla, co?‘‘ nasadila nevinný úsměv a se zakloněnou hlavou se stále dívala do otevřeného okna.

,,Musím ji dohonit!‘‘ vzplanul Naruto.
,,Tak hele, blonďáku, asi sis neuvědomil, že Hinata není Sasuke. Jak ji znám, i kdybys ji dohonil, tak jakmile by tě viděla, nasadila by rychlost, že by ji nedohonil ani Lee.‘‘ zpražil ho Neji, ale to už Naruto skákal z okna. Hanabi jen taktak stačila uhnout a nezdráhala se tomu blonďatému dřevu uštědřit pár nadávek.
,,No co? Hinata už štít Hyuuga klanu pošpinila, ne?‘‘ zakřenila se znovu.

K večeru se Naruto, celý uřícený, vrátil do svého podkrovního bytu, kam už se nakvartýrovali nejen Sakura s Nejim a Hanabi, ale taky Kiba, Akamaru a Shino.
,,Já jsem ti to říkal! Byl to osud, že jsi jí nechytil, já to věděl!‘‘ poškleboval se ...zkuste hádat kdo.
,,Ale přišel jsem při to pronásledování na převratnou věc. Myslím... myslím...‘‘
Při těch slovech všichni překvapeně vykulili oči, protože s tímhle rozhodně nepočítali, Naruto a myslet?
,,... myslím, že mě má Hinata asi ráda!‘‘
Neji spadl ze židle, Sakura se jen plácla do čela, Shino tiše brečel a zbytek v čele s Hanabi dostal téměř smrtelný záchvat smíchu s výkřiky typu: ,,Na to jsi přišel teprve teď?‘‘ a ,,Jsi ještě blbější než vypadáš!‘‘ a nebo taky ,,Ha ha ha ha haf!‘‘

Mezitím kdesi v lese:
Hinata běžela jak nejrychleji mohla už asi čtyři hodiny v kuse a rozhodla se, že už má právo se bezvládně svalit do měkké lesní travičky.
,,Uf, to je něco, utíkat z vesnice. Alespoň jsem se už donutila přestat brečet. Dělám to přece z vlastní vůle, ne?! Už se nemůžu vrátit. Vsadím se totiž, že už si Hanabi zabrala můj pokoj, potvora jedna!‘‘ vyplázla Hinata jazyk.
,,Už se stmívá... měla bych někde složit hlavu.‘‘ usoudila a zachvěla se při pomyšlení, že by si měla lehnout do té čerstvě orosené trávy. A hle! Támhle je nějaká jeskyně! Ale kdo to tam mluví?

,,No tak, Hidane, nabuť labuť... půjč mi ten olej.‘‘ prosil jeden hlas
,,Ani náhodou, ty zmetku dřevěná,‘‘ ohnal se hlas druhý, ,,zrovna si olejuju kosu!‘‘
,,Ale no tak, Hidane, kamaráde! Hele jak vržu!‘‘ žadonil znovu první hlas, ovšem o poznání zoufaleji
,,Zapomeň na to, Sasori! Hej! Sasori! Slez... slez ze mě! Nedotýkej se mě, ku**a!‘‘

To Hinatu vzpružilo a vešla do jeskyně.
,,E... ehm. Do-dobrý den... Nemohla bych u vás p-přespat?‘‘ zeptala se jemným hláskem, načež v jeskyni všechno ztichlo.
,,Vetřelec, ku**a!‘‘ křikl podivně ulízlý týpek v černém plášti s rudými mraky a už si chystal cosi, co vypadalo jako trojbřitvá kosa.
,,Hej, počkej, Hidane! To je Hyuuga! Ty jsou prachatý!‘‘ zavolal stejně oděný muž s rudozelenýma očima a šátkem přes ústa. Ze stínu se vynořila další postava. Žena s modrými vlasy k ní přišla blíž.
,,Myslím, že ani není ninja! Po čelence ani stopy a ani nevypadá moc silná. Kdyby nás chtěla ohrozit, neupozorňovala by nás na svou přítomnost. Myslím, že tu místa máme dost. A jak se jmenuješ?‘‘
,,Hi-Hinata.‘‘
,,Co?‘‘
,,Hinata.‘‘
,,Cože?‘‘
,,Hinata, doprkna!‘‘ zařvala Hinata na celý les, aby to už nemusela opakovat.
,,Dobře, tak pojď dál,‘‘ pozvala ji žena, ,,tak tohle je Hidan, Sasori, Kakuzu, Deidara, Itachi, Kisame, kyt...totiž Zetsu, Naga...teda Pein si dává sprchu a já jsem Konan. Jak dlouho tady hodláš být?‘‘ změřila si Hinatu podezřívavě
,,Jak dlouho bych mohla?‘‘
,,No, to záleží na nájemným, křehulko!‘‘ ozval se Kakuzu ,,Máš peníze?‘‘
,,Mám.‘‘
,,To je výborný, to se domluvíme!‘‘ promnul si Kakuzák ruce a mezi ním a Hinatou začala diskuze, ze které vyplynulo, že Hinata bude moci přebývat v Akajeskyni dost dlouho. Když převyprávěla Konan svůj příběh, u kterého smozřejmě nikoho nejmenovala, rozhodla se jediná žena v Akatsuki, že se vezme Hinatu na starost, když bude místo ní uklízet. Hinata dostala misku rýže, potom štětku na záchod, hadr, koště a saponát.
,,To je vše co potřebuješ!‘‘ řekla Konan a jeskyní se rozezněl škodolibý smích, který trhal uši
,,Dě-děkuji.‘‘ pokusila se Hinata o úsměv. Na tohle zacházení byla zvyklá z domova od Nejiho. Ale stejně měla chuť rozmlátit tomu nesympatickému ulízlému stvoření jeho škelb. No co. Dali jí najíst, dali jí střechu... no vlastně šutry nad hlavou, tak se nebude bouřit, má za to přece slíbený trénink, ne?

Hinata tedy uklízela, píglovala, čistila, leštila, myla, nadávala... teda jako potichu, samosebou! Když byla se vším hotova, mrskla štětkou o zem, to samé udělala s gumovými rukavicemi a zalezla si pod deku u krbu. Zítra zase bude muset brzy vstávat, ale o vaření nebyla ani řeč, takže jen vypere pláště a bude čekat, až se vzbudí Konan-sama.

Znovu se přesuneme do Konohagakure no sato:
,,Ach jo... Hanabi, řekni mi, proč pořád myslím na Hinatu?‘‘ vzdychnul si Neji ve své měkké vypolstrované postýlce.
,,Protože víš, že je úplně na nic a je schopná se i v našem lese ztratit.‘‘ odpověděla mu odlehčeně Hanabi, což se jí nevyplatilo. Dostala bleskurychlý pohlavek od svého otce, který šel ,,čirou náhodou,, zrovna okolo dveří.
Naruto spal, spala i Sakura, taky Kiba a Akamaru spali, čerstvě nastěhovaná Kurenai spokojeně pochrupovala, ale Shino se převelice trápil. Věřil Hinatě, to ano, ale přece jen, až se Hinata vrátí, nebude už k němu chodit pro rady, už s ním nebude na Hanabině počítači chatovat do noci a bude se jen ochomýtat kolem Naruta jako Ino kolem Sasukeho! Víc myšlenek už ale jeho křehké kuřecí srdéčko neuneslo a usnul jako všichni ostatní.