Posledné chvíle veľkého Sannina
Mangu o jeho smrti som videla len raz. Viac som už nechcela. A to bolo už veľmi dávno. Takže už ani veľmi neviem, čo presne sa tam stalo. Tu je niečo podľa mňa...
****
Stojí tam a pozerá sa na mňa. Tak ako kedysi... Ten pohľad plný... Plný čoho vlastne? Hnevu? Nenávisti? Opovrhnutia? Ľahostajnosti? Ale prečo? Urobil som mu niečo? Neviem... Nagato...
Len premýšľaj, uvažuj, úbohý starček. Ako si sa zmenil. Zostarol a zoslabol si. Ja to vidím a nepáči sa mi to. Mohol si byť stále rovnako silný, keby... Tak prečo si to neurobil? Prečo?
****
Jeden hľadel do výšky. Druhý pozeral pod seba. Jeden zo skaly, druhý zo zeme pod ním. Jeden mal v očiach ľútosť a ten druhý krutosť. Koniec sa blížil a oni to cítili. Vedeli to, odkedy sa zbadali. Jeden dnes umrie. Po toľkých rokoch sa stretli. Bol im súdený takáto záver? Nevedeli, ale to bolo teraz už jedno...
Prvý sa pohol, druhý čakal. Starší robil pečate a vrhol sa do boja. Mladší sa uškrnul, nepotreboval sa pohnúť. Na to mu stačili jeho schopnosti. A jeho ostatné časti...
****
Je mi ľúto, že to končí takto. Bol si moja nádej, ale až teraz som si uvedomil, že tá pravá nádej je inde, ďaleko odtiaľto. A tá ma už nesklame. Vkladám do neho všetko, čo mi ešte ostalo. Všetky prosby, priania, túžby. On má veľkú šancu, že mi ich vyplní. On to dokáže. Ty však nie a nikdy to v tebe ani nebolo...
Vidím ti to na očiach. Sklamanie. To si myslíš? Veď sa pozri na seba. Si úbohý. Ani brániť sa už nevieš. Si slabý a ty mi budeš ešte niečo vyčítať? Nebuď smiešny...
****
Bolo na ňom vidieť, že už nestíha. Oni na neho neustále útočili, hoci ich on zranil, jeho rany boli vážnejšie. Koniec sa pomaly, ale neodvratne blížil...
****
Som už vysilený. On má viac síl, ako som si myslel. Alebo som si to len nahováral. Klamal som sám seba.
Dúfal som, že ho porazím. Že sa vrátim. Že dokončím to, čo som začal. Že začnem niečo nové...
Umieraš, konečne. Už mi to nebude nič pripomínať. Ty si bol to posledné. Nediv sa, že je to tvoj koniec. Nemal si šancu. Kedysi áno, ale ty si sa zmenil. S vekom si zjemnel. Nie si taký tvrdý na mňa, ako predtým...
****
Klesol na zem. Z úst mu tiekla krv, ale on stále hľadel rovno pred seba. Bola to jeho smrť, ale aspoň prišiel na pár dôležitých vecí. V očiach sa mu zjavili slzy. Keď to ten druhý zbadal, len sa posmešne uškrnul.
****
Prepáčte mi, všetci. Bože, ako mi to bude chýbať. Tie miesta, tí ľudia, Konoha. Môj domov. Všetci tí, ktorých mám rád...
Naruto. V tebe som videl tvojich rodičov. Hoci ty o nich nevieš, ja som aspoň takto spomínal na nich, lebo ty si im taký podobný, a to nielen výzorovo. Budeš mi chýbať. Ale raz, neboj sa, raz to príde...
Kakashi. Môj najvernejší čitateľ a priateľ. Je mi ľúto, že už nebudú nové diely Icha Icha. Hoci, ktovie. Možno niekto raz bude v mojej práci pokračovať. Môj milý priateľu, daj na neho pozor, prosím...
Tsunade. Nikdy, nikdy som ti nepovedal, čo k tebe cítim. Nikdy. A to ťa poznám už odmalička. Vždy som si z teba len uťahoval, čo si mi ty aj patrične, občas dosť bolestivo, vracala.
Mrzí ma, že ti to už nikdy nepoviem. A to som chcel. Chcel som ti to povedať pred odchodom, ale nedalo sa. A teraz je neskoro. Možno aspoň moja myšlienka k tebe doletí. A možno to aj vieš. Vždy si vravela, že ma poznáš lepšie, než sa poznám ja. Takže asi aj vieš, ako veľmi ťa milujem...
Zbohom, priatelia moji. Je mi ľúto, že si už s vami nesadnem k ramenu, že si už spolu nezabojujeme. Asi to tak má byť.
Už odchádzam. Idem za vami, Sandaime, Minato, Kushina... Čakáte tam na mňa, cítim to. Aspoň viem, že umieranie nie je až také zlé. Aj keď človek mnohé opúšťa a stráca, nachádza aj to dávno stratené...
Zbohom všetci, mám vás rád a preto vám verím. Verím, že vy tento boj vyhráte...
****
Padol dozadu. Oči sa mu zavreli. Srdce dobilo. Duša odchádzala. Tak umrel veľký Sannin, Jiraiya... Zabitý v boji...
Keď to Pein zbadal, len sa zamračil, potom sa otočil a odišiel.
Je koniec. Zbohom, Jiraiya-sama... Preletelo mu hlavou, keď opúšťal to miesto...
Tak, toto je môj malý príbeh o tom, ako zomrela jedna významná postava. Veľký dobrák a ešte väčší úchylák 
Skvelá a zaujímavá osôbka. Vynikajúci shinobi, ktorý mi tam veľmi chýba...
Ako každý, aj on našiel niekoho, kto ho prekonal. Toho časom nájdeme aj my, ale u nás to nič moc neznamená. Väčšinou. Ale v ich svete je po tom zväčša smrť.
Tak to bolo aj u neho. Avšak myslím, že keď umieral, bol šťastný. Lebo umrel v bitke. A to je pre pravého bojovníka tá najväčšia česť a radosť.
Celý život bojoval, ukončil mnoho životov a hoci nedokončil niekoľko vecí a určite ľutoval, že toho tak veľa nestihol, myslím, že bol rád, že si smrť po neho prišla takto...
Neviem ako vy, ale ja si myslím, že zomrieť takýmto spôsobom je oveľa lepšie, ako len tak umrieť, niekde sám, na starobu alebo chorobu. Prežiť svoj život naplno, to áno, len ten odchod je potom taký, zvláštny... Niekedy smutný, osamelý, keď človek nemá v posledných chvíľach pri sebe nikoho...
Možno si pomyslíte, že sa smrti bojím. Ale nie je to tak. Kedysi som sa jej bála. Ako čert svätenej vody... Ale potom sa niečo stalo a ja som sa zmenila. Môj pohľad na ňu sa zmenil. Smrť je nevyhnutná a ja ju rešpektujem. Ale ak by sa jej dalo zabrániť, vôbec by mi to nevadilo 
Ako vidím, trošku som sa rozpísala. To si nevšímajte. Ignorujte to. Ale ak ste sa dostali až sem, tak vás obdivujem. Že ste sa cez to prehrýzli a neušli xDD
Arigatou...
Ty nemáš začo ďakovať, to ja ďakujem, za túto poviedku.. Neviem čo viac napísať, pretože už je všetko vyjadrené podomnou..
Arigatou Sori..
nebudem plakat....nie ja vazne nebudem plakat....sakra nepodarilo sa. to bolo nieco prekrasne, nadherne, jednoducho uzasne.
Yaru nara ima shika ne - ZURA !!!
Yaru nara ima shika ne - ZURA !!!
Joy ga Joui !!!
Joy ga Joui !!!
Smrt... Konec i začátek...
Sory, tohle jsem si četla několikrát dokola a stejně jsem se nepřestávala divit, jak někdo může takhle úžasně psát... Dokážeš přinutit člověka, aby se zamyslel... Tuhle povídku už budu mít navždy vrytou v paměti, protože něco tak krásného se hledá těžko...
sorička (Achjo to je zase oslovení!!!
) tvoje poznámky jsem četla třikrát za sebou a ani teď od nich nemůžu odtrhnout oči!!! 
Ano, smrti není potřeba se bát, pokud ovšem nepřijde v tu nejnevhodnější dobu kdy chceme ještě něco dodělat... ona si pro nás všechny dřív či později přijde!!! 
Taky jsem musela projít jistou záležitostí abych pochopila její pravý význam, a ikdyž to byl největší šok mýho života na druhou stranu jsem tomu vděčná!!! 
Přesto že se tahle FF na první pohled nebo třeba amatérovi zdá že na ní nic zvláštního není, jistí všímaví čtenáři si jistě povšimnou jejího skrytýho významu!!! 
No, já jsem se zas zbytečně rozepsala takže to zkrátím 
: Je to vážně moc pěkná povídka a já se už moc těším na tvou další!!!!!!! 
Johoho, to teda bolo niečo, fantastické spracovanie, tento sannín je skrátka jednotka
Watch out for this crazy shinobi!!!
Sooo sooo... Saiki no saika-tachi nante ii nee xD
Jakto, že to čtu až teď? (no jo, byla jsem pryč a tak jsem to nezaregistrovala xD ..ty taky nemůžeš říct - Riko, tohle si nečetla, tak si to koukej přečíst xD)...
Je to krásné...všichni už všechno řekli pode mnou a tak je dost těžký být originální. Víš, já promočila tři kapesníky, když jsem tu mangu četla. A teď brečím znovu...připomnělo mi to, že Jíra už není....ach jo. Prostě ty tvoje jednorázovky....jsou nejlepší na konoze.
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
Toto je moc pěkně napsané... Hlavně ten konec, kdy se loučí...
Jyirai mi bylo líto, tenhle konec si nezasloužil. A víc mi bylo líto Naruto, protože ztratil osobu, kteru považoval za otce.
Moc se mi tvá povídka líbila.
super FF, super poznámky
,
, až na to bránenie smrti, to by bolo čudné, podľa mňa. Smrť patrí k životu, tak ako Naruto k Hinate a Kiba k Hanabi 
ale super:)
yop, fňuk, Jiraya, mali sme ťa radi, máme ťa radi a vždy ťa budeme mať radi
a tie poznámky, čistá pravda
a myslím, že keby sa mali všetci báť smrti, tak by na svete nebola žiadna zábava. Veď prakticky, to by nik nemohol ani len ísť von, vôbec nič, pretože vždy je šanca, že umriem/š/me,... njn, zas sa rozpisujem, sry:)
SUPER FF,
Povie mi niekto, čo je zlé na tom, že som naivná?
To, že verím, že v každom z nás je niečo dobré?
Alebo to, že verím na šťastné konce?
To, že verím v naozajstnú, pravú lásku?
Alebo čo?
TAK MI, SAKRA, NEBERTE SNY, VIERU A NÁDEJ! Ďakujem :)
Ja totiž realitu nevidím nie preto, že som slepá, ale preto, že ju nechcem vidieť.
Jo, a Zaki rulez
Higurashi no Naku Koro ni,
pravdepodobnenajlepšie anime, aké som kedy videlaSmrt je úděl života
A kdo v ní dokáže najít úsměv, ten ho prožil správně ... Stejně jako Jiraiya ve tvojí povídce. Moc se mi líbilo to: Ale raz, neboj sa, raz to príde... Áno, raz to príde, verím v to, tiež. Protože Jiraiya byl jeho učitelem a jeho žák ho překoná ... Jiraiya byl skvělým učitelem ... A jednou z mých nejoblíbenějších postav. Jsem moc ráda, Sorynka, že jsi napsala tuhle FF, protože je krásná ... Vzdáváš tím Jiraiyovi hold a to se musí 
Zase úžasná práce ... Ty vždycky napíšeš něco krásnýho
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
Ja se ohledne smrti bojim prave toho, ze kdyz budu umirat, bude to s vedomim, ze jsem v zivote nic nedokazala, nic moc neprozila a tak... mym snem je prave prozit zivot naplno...
A tahle povidka se tak moc libi, protoze se toho tolik tyka. Je to nadhera Sory 
Da se nekdy k tvym povidkam dodat neco jineho nez uzasne!? 
Je to opravdu krásné sorinko, zase si do toho vlila všechny své pocity, které z té povídky přímo tečou na nás. Je to opravdu nádherné a něco tak nepopsatelné. Jiraiya je určitě postava, která nám bude moc chybět. Ještě jednou, je to krásné
Smrti je zbytečné se bát. Jak už jsem to jednou psala, je důležité prožít každý den, jakoby byl ten poslední. A myslím, že Jiraiya to zvládal skvěle. Uměl se bavit, uměl pomáhat, byl to zkrátka úžasný člověk. Všichni jsme ho měli rádi a vím, že kdyby opravdu existoval, taky by ho těšilo, že na něj tak myslíme.
Popsala jsi to opravdu krásně, hlavně, jak se Pein rozloučil... Na tuhle povídku zase hned tak nezapomenu.
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie
Bolo to úplne super. Chudák Jiraya, ale má pravdu Sandaime, Minato a Kushina ho čakajú.
wow nádhera sori... další z tvých překrásně napsaných jednorázovek...
Můj Valenth
Tak tohle shledávám naprosto geniálně krásnou a pravdivou věcí... a ty tvé poznámky... promiň, ale já prostě nevím, co napsat.
Je to krása, co víc - je to pravda! Souhlasím se vším, co jsi napsala, a jen tiše zírám, a obdivuji tě...