Budoucnost klanu Hyuuga XIII

Budoucnost klanu Hyuuga XIII

„Počkej Lee! Zpomal!“ volala Tenten. Byli v lese smrti. Děsný místo... K jejímu týmu se přidal ještě Kakashi- sensei se Sakurou a ta blondýna z ANBU. Přítomnost Sakury ji alespoň trochu uklidnila.
„No tak Lee!“ zařval Gai- sensei.
„Jen ho nechte. Dohoníme ho.“ řekla tiše Machiko.
„Jen aby.“ zamumlal si pro sebe Neji a vydal se za Leem.

„Jine!“ zaječela Sui, když viděla jak si její týmový parťák vede. Zachoval se jako absolutní nemyslící idiot, protože po tom chlápkovi okamžitě vystartoval a… měl štěstí, že mu zatím zlomil jen ruku. Lítal vzduchem jako hadrová panenka a ona mu nebyla schopná jakkoli pomoci. Asuka se do boje pro změnu vůbec nezapojila. Seděla tam jako hromádka neštěstí a své okolí absolutně ignorovala. Sui si povzdechla a pevně sevřela kunai. Ten mizera se všemu vyhnul. Neměl ani škrábnutí. Vycenil na ni své špičaté zuby. To byl nejspíš úsměv.
„Co mu je?“ zeptal se šeptem Jin, jenž se právě sbíral ze země. Radši o několik kroků ustoupili.
Kisame se zatlemil ještě víc. Popadl svou Samehadu a rozběhl se přímo k nim. Sui absolutně ztuhla. Místo, aby se pokusila jeho útoku vyhnout stála jako prkno a s hrůzou zírala na blížící se monstrum. Byl už skoro u nich, když v tom…
Těsně před nimi se objevil ninja s dosti nevkusnou kombinézou a prapodivným sestřihem. „Konoha Senpuu!“ zařval a než se stačili vzpamatovat žralok se proměnil ve vodu.
„Vodní klon?!“ vyjekla. Lee se podrbal na hlavě a začal se rozhlížet. „Jo, ale kde je ten pravej?“
„Ti z Listové taky musí zkazit každou srandu!“ ozvalo jim nad hlavou. Všichni překvapeně vzhlédli. Nad pasekou se vznášela dvě mohutná, ptáku podobná stvoření.
„Myslím, že snaha být nenápadný je už nanic Kisame.“ podotkl blonďák a s úsměvem zašmátral ve své brašně.
„Co to je?!“ vyjekl překvapeně Jin, když se z nebe se začali snášet takové zvláštní věci. Jedna z nich dopadla kousek od něj. Opatrně se k tomu přiblížil. Vypadalo to jako malý pavouček. Deidara se pousmál. Ty děcka jsou vždycky tak zvědavý…
„KATSU!“ zařval. Nikdo z těch dole nedokázal jakkoli zareagovat. Výbuch odhodil Leeho a Sui několik metrů daleko. Nakonec se tvrdě narazili do stromu.
„Jine!“ zachraplala a vykašlala chuchvalec krve a ani Lee na tom nebyl o moc lépe.
„Vy jste, ale ubožáci! Vždyť jsou to děti!!!“ zařval rozzuřeně Neji z větve blízkého stromu. „Lee ty idiote! To jsi na nás nemohl počkat?!“ zeptal se v duchu.
„Trocha zábavy neuškodí Hyuugo!“ podotkl zklamaně Kisame a seskočil na zem. Neji byl trochu překvapený, že ho zná. Žralok mu naznačil, aby šel za ním.
„Neji! Počkej!“zaúpěla udýchaná Tenten, která se tu znenadání objevila společně s ostatními.
„Se to tu nějak množí…“ povzdechl si Deidara a znovu zašmátral ve své brašně. Netrvalo dlouho a objevil se motýl, jenže nikdo mu nevěnoval větší pozornost. „Katsu!“ zašeptal a na večerní obloze se rozzářil ohňostroj.
„A to je jako co?“ zeptala se Machiko.
„To je milá zlatá umění!“ odpověděl pyšně Deidara a připojil se ke Kisamemu…

---O kousek dál---
„Hele!“ vyjekla Hinata a ukázala na ohňostroj.
„Už o nich vědí. Tak jdeme.“ zavelel Sasori.
„Moment! Co kontrola terénu?“ zeptal se Itachi a podíval se na Hinatu.
„O.K.“ zabručela „Byakugan!“
„No?“
„Když nepočítám naše je jich tam ehm... jeden, dva… devět, ale vypadá to, že jen osm živých, a co je kruci tohle?“
„Co je?“ zívl Itachi.
„Já nevím. Vypadá to, jako... Fakt nevím. Nějak mi tam nesedí jedna chakrová soustava.“ zapištěla zmateně.
„Aha. Bezva takže nic hroznýho." zamručel Sasori.
A tak vyrazili. Už z dálky k nim doléhal zvuk bitvy. Hinata se v duchu usmála. Hodně se změnila. Měla sice trochu strach, ale zároveň ji zajímalo, co se bude dít až ji uvidí někdo známý. Hlavně až se o ní dozvědí členové Hlavní rodiny a především její otec… Jak se asi má dnes? Zastavili se těsně před pasekou. Nechtěli na sebe příliš upozorňovat. Peinův rozkaz zněl jasně, měli Deidarovi a Kisamemu krýt záda. Když se něco zvrtne mají jim pomoci, ale jinak se do boje nemají vůbec zapojovat. Sasori opatrně nahlédl mezerou mezi křovisky.
„Sakra! Zrovna toho jsem tu nepotřeboval!“ zabručel si pro sebe, když zahlédl Nejiho.
„Co je?“ zeptala se Hin
„Nic.“ odpověděl pohotově a postavil se těsně před ni, aby jí zabránil ve výhledu. Byla to skvělá kunoichi, ale pochyboval, že by tohle rozdýchala.
„Ukaž podívám se…“
„Ne! Je to v pohodě.“ zakoktal a začal posunkovat na Itachiho, který mu, ale evidentně nerozuměl.
„Co tam je?!“ zavrčela Hinata a moc se přemáhala, aby nezačala řvát.
„Nic!“ zaprskal Sasori.
„Neji pozor!“ ozvalo se zpoza křoví.
„N- Ne… Neji?!“ zasýpala nevěřícně. „Ale- ale ty si ho přece zabil! Říkali jste, že- že je mrtvej!“ Naštvaně Sasoriho odstrčila a vyhlédla na paseku. „Neji…“ zašeptala. Zatala pěsti a otočila se zpět k nim.
„Ty!“ zasyčela a jednu Sasorimu vrazila. „Já myslela, že je… Proč jsi mi to neřekl?!“ Sasori si promnul čelist a chystal se odpovědět. Kupodivu ho, ale předběhl Itachi. „Chtěl ti pomoct.“
„Cože? Jak by mi mohl-“
„Byla jsi malá holka! Tvoje jediný štěstí bylo, že jsi měla Kekkei genkai! Kdybych ti řekl, že žije tak by jsi se k nám nikdy nepřidala!“
„Ale-“
„Jo a to by jsme tě museli zabít víš. Možná, že už jsi na tenhle drobnej detail zapomněla.“ zívl Itachi, který opět upadl do svého obvyklého stavu absolutního nezájmu.
„A kdybychom to nebyli mi, udělal by to tvůj otec.“ zabručel Sasori. Hinata chtěla něco namítnout, ale přerušil ji Deidara, který s příšerným vřískotem přiletěl zpoza křoví a přistál přímo na Itachim.
„Au! Ty idiote! okamžitě slez!“ zařval naštvaně Itachi.
„Itachi!“ zaúpěl Deidara. „Co tady- Teda vy už jste tady a kde je Pein?“
„Pein došel k názoru, že to zvládneme bez něj.“
„Aha, tak to je skvělý. Určitě se zase někde fláká.“ zamumlal si pro sebe.
„Potřebujete pomoct?“ zeptala se opatrně Hin. Deidara se zatvářil, jakoby ho to urazilo. „Ne. Spíš jen odvést pozornost.“
Itachi se ďábelsky ušklíbl. Něco ho totiž napadlo...

PS. Huráááá... Takže z matiky mám nakonec za 2!!!