REIKI - Věřím, proto se to učím

Pomocí této meditace se naučíte přijímat a cítit energii, která je všude kolem nás, a se kterou se v příštích částech naučíme manipulovat

Pro začátek budeme potřebovat volnou půlhodinku až hodinku v klidném a tichém prostředí

Nejlepší místo je postel, protože je na ní naše tělo zvyklé, a nebude nás rozptylovat to jak a kde nás to na zemi tlačí

Lehneme si zády na postel, ruce a nohy dáme mírně odsebe, a nebudeme se žádnou částí těla dotýkat jiné části těla, nejlépe je, aby se vzájemně nedotýkaly ani prsty na rukách, a dlaně by měly směřovat nahoru, ale zase je do té polohy křečovitě nenuťíme, prostě směr nahoru v takové poloze, ve které se samy ustálí

Jakmile máme tuhle polohu, tak přejdeme k uvolnění, a to tak, že každičký sval na těle musíme uvolnit tak dokonale, aby nás nerušilo soustředění se na tu část která není uvolněná, dokonce i krční svaly uvolníme, ale hlavu máme pořád tak, aby směřovala nahoru, pokud se někdo po uvolnění bude dusit přepadáváním hlavy dopředu, tak jí zakloníme víc dozadu, ale zase tak aby to bylo ještě v mezi snesitelnosti a uvolnění

V dalším kroku musíme mít zavřený oči, a na nic nemyslet, říká se tomu " Mentální klid ", kdy máme hlavu prázdnou od myšlenek, a dokonce potlačíme vnitřní hlas, který nám povětšinu dne nedá pokoj a pořád něco žvaní, pro jeho umlčení se na něj nesmíme soustředit, ale pouze si představovat naše celé tělo jak leží na té posteli, a nad sebou musíte vidět čistou noční oblohu bez mraků a hvězd ( za žádnou cenu se s vnitřním hlasem nehádáme o to aby byl ticho, jinak se k samotné meditaci nedostaneme )

Až bude naše mysl dokonale uvolněná jako tělo, a v představách uvidíme naše tělo pod širou noční oblohou, tak si představíme, jak nám z té oblohy do dlaní sestupuje sloup energie ( barva nejlépe taková, která nám vyvstane na mysli jako první, a té se držíme ), a ten sloup nám přechází do dlaní, a to tak, že si představíme jak ta energie pulsuje celým sloupem shora až přímo k dlaním, nebo že je složena z provazců energie jdoucích opět do dlaní, a jakmile se těch dlaní dotkne, tak do nich pomalu začne proudit, až ucítíme slabé mravenčení v konečcích prstů, které se nám rozleze do dlaní, nebo do celého těla ( při počátečním brnění se nelekejme, jinak můžeme ztratit kontakt s energií a naše práce, která trvá většinou ze začátku půl hodiny k prvnímu náznaku brnění, bude ztracena a než dosáhneme opětného brnění, tak to může trvat opět půlhodinu )

Tuto meditaci provádíme každý den, dokud se nám nepodaří dosáhnout brnění ihned po začátku meditace, a i poté tuto meditaci provádíme každý den ( opět půl hodiny až hodinu, nejlépe před spaním, ale nesmíme při meditaci samotné usnout )

Toto je opravdu začátek, který nám pomůže přijímat a cítit samotnou energii, snažme se jí prozatím soustředit pouze v dlaních, a zvyšovat pomocí pravidelných meditací citlivost na ní

Komu se to podaří vyvolat ihned po začátku meditace, tak se po celou dobu soustřeďte pouze na dlaně a představujte si jak ta energie v nich nabývá až začne vystupovat z dlaní a tvořit na jejich povrchu malou bouli až kouli, a tu se snažte udržet po celou dubu meditace, a stále přidávat na jejím objemu, nejlepší je při tom představivost, a přesně do detailu jak vám to pomalu vychází z dlaní, až do formy koule, a dále její zvětšování, při tom vám brnění přejde do něčeho mezi brněním a tlakem v dlaních, a přesně ucítíte jak z dlaní vychází energie, jak se vám v nich formuje i jak se pohybuje, stále platí, že toto trénujeme každý den před spaním, jeden den vynechání nevadí, ale nemělo by to být každý druhý den, nejlépe pokud to budete opravdu dodržovat, protože jeden den bez zkoušení může způsobit, že najednou zapomenete jak se to dělá a znovu vzpomínat na ten pocit je nepříjemné a nervující

Když už tedy vyvoláme brnění ihned, tak další co se naučit, je vyvolat to kdykoliv a kdekoliv, nejlépe to zkoušet když jdete do školy, ze školy, v autobusu, ve vlaku, no prostě všude kde je hluk a nemáte jak se uvolnit, ona ta meditace vám pomůže se právě uvolnit v jakékoliv situaci, a vyvolat následně brnění, opět trénujeme každý den před spaním, a co nejčastěji v těchto nepříjemných situacích jako je cestování, až dokážete udržet to brnění na dlaních po celou cestu autobusem, vlakem nebo pěšky, pak se to učte udržet když se soustředíte na něco jiného, s někým se bavíte, nebo něco píšete, jako třeba já při psaní tohoto návodu udržují stálé napětí na dlaních

Pravidelným tréninkem dosáhnete brzy toho co jsem zde napsal, a vždy platí

" Věř v meditaci, a meditace ti pomůže ve víře " protože " Kde neni víra, neni výsledku "

Obsah:
Úvod
1 – JEDNODUCHÁ CESTA
2 – VNITŘNÍ DIALOG
3 – OPAKOVÁNÍ: KLÍČ KE ZLATÉMU PALÁCI

Autor Paul Allen, německý hermetik a biolog, překlad Xaint

ÚVOD
Takže úplně na začátek: v žádném případě by ses neměl nechat omezovat pouze metodami Františka Bardona, stejně jako jsem to nedělal já. Ale na druhou stranu jsou jeho metody opravdové potěšení, zároveň jsou velmi praktické a schopnosti jimi získané jsou... (použij svou představivost!) zázračné.
Nikdy nezapomínej, že všichni jsme ve své podstatě velcí mágové, ačkoliv většina z nás si toho není vědoma. Takzvaný “každodenní život” je naše velká, společná, sdílená magie, náš “první kruh síly” (Castaneda)!
Následující pojednání by se také mohlo nazývat “Jak získat schopnosti a dovednosti”. Je navrženo obzvláště pro praktikování učení Františka Bardona, ale můžeš jej použít na získání všech druhů ostatních “psychických” (nebo i nepsychických) dovedností.
A prosím, nepoužívat magii na každodenní věci, není to třeba. Jestli máš problémy s každodenním životem (peníze, vztahy, zdraví), tak používej každodenní metody na řešení těchto problémů, je to daleko přirozenější a pohodlnější.

1 - JEDNODUCHÁ CESTA
První a nejdůležitější věc, kterou je třeba si zapamatovat a pamatovat: je SNADNÉ dosáhnout dovedností, které chceš!
(A je to pravda, uvidíš!)
Buď extrémně opatrný, když čteš nebo slyšíš formulace typu “tvrdě pracovat”, “obtížné”, “mistr”, “mistrovství”, “procvičovat”, “cvičení”, “bojovat o to” a tak dále.
Tyto formulace v tobě vytvářejí mentální blok a tvé tělo se předem připraví na zvládnutí velmi náročného úkolu. Svaly se zatnou, krevní tlak stoupne a zvýší se hladina adrenalinu v krvi. To je typická “krizová situace”, zvaná také stres. Tvé tělo je optimálně připraveno na útěk (z této situace a všem jim podobným) a může být téměř nemožné se v tomto stavu něco naučit nebo dělat cokoliv jiného.
Buď opatrný v používání jazyka: je to tvůj prostředek k popisu nebo vytváření (v jistém slova smyslu) reality. Vždy si musíš uvědomit, jaké pocity nebo představy jsou připojeny k určitým slovům nebo větám. Každé slovo nebo věta kterou řekneš sobě (vnitřní dialog) nebo ostatním je vnuknutím (sugescí) tobě nebo i ostatním, když to uslyší.
Dám ti několik příkladů.

práce: aktivita, která přesáhne víc než jen určitý časový úsek a která je trochu nepříjemná. Jestliže ta samá aktivita je od přírody příjemná a potěšující, termín “práce” je vynecháván a aktivita je nazývána pravým jménem. Dívání se na televizi je zřídkakdy nazýváno “práce”.
cvičení: cíleně navržená metoda, u níž je předpokládáno, že nám pomůže v dosažení dovednosti, kterou je jinak těžké získat.
Samozřejmě, každý má svůj způsob chápání významu jednotlivých slov nebo frází. Ale je tu určitý stupeň podobnosti; kdyby nebyl, nedal by se jazyk používat jako prostředek ke sdílení našich myšlenek.
Vnuknutí (sugesce) mají tendenci se “hromadit”, když jsou přijímány často. Jako příklad si vezmi předpověď počasí: “Zítra bude docela OŠKLIVÉ počasí, bude pršet celý den.” Tato sugesce může vést k tomu, že když uvidíš déšť, mohl by ses špatně cítit. A když to uslyšíš denně od stovek lidí okolo, budeš na to reagovat a budeš se cítit špatně. Je to dobrý příklad “černé magie” v našem každodenním životě.
Proto je nesmírně důležité si říkat, že je opravdu velmi jednoduché něco udělat, že by to mohlo být potěšení, že není důležité jestli máte okamžitý úspěch nebo ne a tak dále.
Tak se celá tvá bytost připravuje dělat něco příjemného a bude se o to snažit. Základní myšlenkové pochody člověka jsou velmi jednoduché: vyhnout se bolesti a vyhledávat příjemné.
Můžeš namítnout: Můžu si to sice říkat, ale v hloubi duše tomu neuvěřím; zkoušel jsem to a nikdy to nefungovalo...
Na to existuje zvláštní trik: nezáleží na tom, jestli tomu věříš nebo ne. Říkej si to a bude to fungovat, ačkoliv to (zpočátku) nebudeš cítit. Může to dokonce fungovat ještě lépe, když tomu nebudeš věřit! Zní to zvláštně, že? Ale funguje to!
Kupodivu František Bardon v mnoha případech čtenáře “straší”, že bude těžké zvládnout ono cvičení. Nevím, proč to udělal, neznám důvody, které ho k tomu vedly, ale myslím, že chtěl odradit lidi, kteří hledají magickou sílu jen proto,aby mohli lépe ubližovat ostatním nebo je ovlivňovat, případně ty, kteří hledají jednoduchou cestu ke zbohatnutí a podobně. Druhý důvod může být snaha ušetřit začátečníka zklamání, jestliže výsledky se nedostaví okamžitě. Věděl, že nadšený student se nikdy nevzdá a tento druh studenta dosáhne dříve či později úspěchu.Ale proč to dělat složitě, když to jde jednoduše? (odpověď se přímo nabízí v českém úsloví “Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?” pozn. překl.) Jak Bardon s úsměvem cituje svého žáka Dr. M.K.: “Vždyť je to všechno táááák jednoduchý....” (Souvenirs De Franz Bardon)
Možná FB určil jeho Zasvěcení do Hermetie jenom pro vysoce nadané lidi. Pan M.K. například uspěl v prvních krůčcích za pouhý jeden měsíc.
Ale teď mám pro tebe dobrou zprávu: každý může uspět ve studiu podle Františka Bardona, bez ohledu na to, jak je nebo není talentovaný. Jediný předpoklad je normální mozek. Umíš plynně hovořit svým mateřským jazykem a umíš číst? Takhle vysoká inteligence je víc než dostačující k získání všech možností, které ti nabízí jeho učení.
Takže si pamatuj a měj vždy na mysli: Získat ty schopnosti, po kterých toužíš, je JEDNODUCHÉ!

2 - VNITŘNÍ DIALOG
Co je to dovednost?
Je to soubor vysoce strukturovaných aktivit, které jsou spouštěny když “to chceš použít” nebo když na ně budeš myslet.
Jakým způsobem dokážeš zvednout ruku? Nikdo doopravdy neví jak, můžeme to jen UDĚLAT. Naučili jsme se JAK se to dělá už v dětství a lidská fyziologie nám říká, že tento jednoduchý pohyb se skládá ze stovek rozdílných úkonů začínajících v mozku, následovaných různými svalovými stahy za pomoci nervosvalové koordinace, smyčky zpětných vazeb, atd.
To vše je prováděno naším podvědomím, my můžeme jen dávat povely a hodnotit jejich vykonávání:
“ano, SPRÁVNĚ, tak, hm... teď už je to horší, trošku doprava, teď doleva, ano, a teď rychleji prosím, no, ale ne! Zpomal to, nechvátej...(a tak dále)”.
Naše podvědomí ví co znamená “dobře”, “pomalu”, “rychleji” a “ano” a bude na tento vnitřní dialog reagovat ve saze dosáhnout tebou zamýšleného výsledku.
Většina aktivit, které provádíme se děje opakovaně, takže jsme se naučili dělat většinu věcí automaticky, téměř bez vědomého zásahu. Občas jsou tyto činnosti zakořeněny tak hluboko v našem podvědomí, že my už nejsme schopni vědomě zastavit provádění této zautomatizované činnosti. Zkus se podívat na znak “A” a zároveň v duchu neslyšet jeho zvuk; je to nesmírně obtížné; vidíš před sebou obrázek představující znak “a” a zároveň jsi nucen slyšet jeho zvuk. Díky tisíci identických situací se náš mozek naučil vyvolat vnitřní zvuk “a” pokaždé, když vidí jeho znak.
Když cvičíš „kontrolu myšlenek“”, cvičení (raději to budeme nazývat “aktivitou”) prvního stupně Brány k opravdovému zasvěcení (alespoň tedy předpokládám, že takto se překládá “Initiations into Hermertics”, protože Paul Allen je student Bardonovy cesty, pozn. překl.), přesuneš vědomí k vnitřnímu dialogu. Všichni vedeme vnitřní dialog, ale většina lidí to dělá tak automaticky, že už to ani nevnímají.
Takže skoro všichni studenti “UMĚNÍ”, říkejme jim mystici, jogíni, mágové atd., považují tento vnitřní dialog za svého nejhoršího nepřítele. Proč?
Představ si, že poprvé cvičíš cvičení zvané “soustředění na jeden bod” prvního kroku Brány. Jak FB říká, je to cvičení ve kterém máš nechat v mysli jen jednu libovolnou myšlenku a na tu se soustředit bez přeskakování pozorností kamkoliv jinam.
Jak asi brzy zjistíš, tvá mysl nebude poslouchat a téměř okamžitě se začne volně toulat. Nasměruješ ji zpět na původní objekt koncentrace a za několik okamžiků už zase myslíš na něco úplně jiného, například “Až přestanu meditovat, nesmím zapomenout nakrmit kocoura”. Znovu se začneš soustředit na původní cíl a v tomto okamžiku začíná zápas mezi tvojí vůlí a automatickými procesy tvého vnitřního dialogu.
To je pro většinu začátečníků zdroj nekonečných depresí a vzteku. Řada lidí se v tomto okamžiku prostě vzdá, i když vlastně ještě ani nezačali.
V “Autobiografii jogína” (jak a jestli to vyšlo česky nevím, pozn. překl.) od Joganandy můžeš najít příklad. Na začátku 14. kapitoly je pasáž, kde Joganandův guru Sri Yukteswar chtěl, aby jeho student přišel a zavolal na něj: “Mukundo!” (křestní jméno Joganandy), a mladý Jogananda odpověděl: “Mistře, já medituji...” (...takže nemůžu přijít). Na to mistr opáčil: “Já vím jak “medituješ”, tvé myšlenky se toulají jako unášeny větrem.”
Mohl bych připojit stovky podobných příkladů, protože zkušenost s vyrušujícím vnitřním dialogem je jedna z nejčastějších situací při tréninku a je dobře zdokumentována v okultní literatuře. Na tento “problém” narazí každý student okultních umění.
Z tohoto důvodu FB umístil kontrolu myšlenek a bodovou koncentraci na začátek celého kursu.
Většina lidí a učitelů tvrdí, že tady se učíš umění koncentrace. Myslím, že nemají pravdu. Už nyní totiž PERFEKTNĚ ovládáš umění koncentrace! Každý má svou určitou oblast, ve které se výtečně soustředí. Myšleno něco, co máš opravdu rád, co můžeš dělat dlouho, třeba sledování televize, čtení, povídání si, pití piva...
Každý psycholog ti potvrdí, že potřebuješ ohromné množství pozornosti a soustředění, abys mohl tyto činnosti vykonávat. Často si ani neuvědomujeme, jak chytří jsme v každodenním životě!
Někteří lidé nedovedou myslet na to, co mají opravdu rádi; možná se tedy dokážou perfektně soustředit na trápení se. Tento typ lidí se dokáže trápit celý den a celou noc, jsou úžasní starost-jogíni, a tak se téměř všechny jejich starosti a trápení stávají reálnými! To není vtip, to je magie v praxi!
Vše, co musíš udělat je přesunout pozornost z dosavadního objektu soustředění na novou dovednost, kterou si přeješ získat. Může to chvilku trvat, ale opakováním přijde soustředění na novou schopnost bez námahy a cink -> před tebou se objeví rusalka (to byl vtip, rusalky přijdou až ve vyšších stupních magického vývoje).
Vnitřní dialog rozhodně není nepřítel, ale výborná dovednost, použitelná ke zvládání každodenního života a zároveň tvůj spojenec ve studiu všech druhů magie.
A teď ti prozradím, jak bys mohl cvičit svá „koncentrační“ cvičení pohodlněji a příjemněji. Vezmi si případ, kdy se učíš „bodové soustředění“. Zaměř svou pozornost na myšlenku dle svého výběru. Jak jsem ukázal už předtím, brzy se začnou vtírat rušivé myšlenky. A teď přijde to důležité: nepanikař. Neboj se. Zůstaň klidný a soustředěný. Neříkej jim „rušivé myšlenky“. *** Vítej tyto „jiné“ myšlenky!!! *** Je pošetilé bojovat proti automatickým vzorům tvého podvědomí! Jenom se budeš cítit nepříjemně, a když se cítíš nepříjemně, tak si tvoje podvědomí spojí tuto situaci s nepříjemnými pocity a bude se snažit vyhýbat podobným situacím. A v důsledku toho budeš potom říkat svým kamarádům: „Je to moc těžké, nedokázal jsem se to naučit.“
Dopřej si možnost naučit se nový model chování podvědomí. Nikdy předtím jsi to nedělal, tak jak můžeš vědět, jak se to dělá? Nech svůj mozek trochu experimentovat. Jestliže se opravdu chceš naučit novou dovednost, je občas dokonce i užitečné jít chvíli špatným směrem. Úmyslně mysli na jiné věci a užívej si ten pocit, že tu chybu děláš sám, z vlastní vůle, a vědomě..
Takže si představ, že si tam hezky sedíš a skoro úplně jsi zapomněl, že děláš nějaké koncentrační cvičení. A najednou bum!, a jsi zpátky na původní myšlence. Nesnažil ses o to. Ale jsi prostě zpátky. Seděl jsi tam, myslel jsi na něco, co ani náhodou nesouviselo s cvičením, a najednou tvá pozornost skočila zpátky na původní myšlenku cvičení. Nikdo neví proč. Udělalo to tvé podvědomí. Ale jsi zpátky.
Uvědom si tuto zkušenost! Řekni si „Ach ano, jsem zpátky, tohle je ten správný stav mysli.“ (nebo to prostě zkus „cítit“ beze slov v pozdějších fázích vývoje.)
Potom, za několik okamžiků, se tvá pozornost opět přesune jinam. A po chvíli budeš zase zpátky.
Při tomto učebním procesu se bude ohnisko tvé pozornosti stále měnit. Rád to přirovnávám ke kyvadlu. Pořád je v pohybu. Na krátkou chvíli projde středem, který v tomto přirovnání představuje myšlenka dle tvého výběru, ale většinou bude někde jinde. Jak budeš pokračovat ve výcviku, kyvadlo bude zklidňovat svůj pohyb a tím pádem bude procházet středem častěji. Nakonec zůstane přímo ve středu tak dlouho, jak budeš chtít. Nech kyvadlo (mysl), ať si dělá co chce, nemíchej se do toho. A nakonec bude dělat to, co budeš chtít ty!

3 - OPAKOVÁNÍ: ZLATÝ KLÍČ K PALÁCI
Snad si pamatujete tento starý vtip:
Včera jsem potkal na párty legračního člověka. Mluvili jsme spolu o hudbě a on řekl, že má rád klavír. Zeptal jsem se ho, jestli na něj hraje, a on odpověděl: „Ne. Chtěl bych se to naučit, ale nemůžu. Zkoušel jsem to dvakrát, ale nešlo to.“
-------------
Je kriticky důležité opakovat cvičení, které sis vybral, *** KAŽDÝ DEN *** MNOHOKRÁT po krátkou dobu (okolo 10 minut), dokud neuspěješ. Prosím všimni si, že používám slovo „opakovat“ místo „cvičit“. Prostě přesuň pozornost bez přílišného snažení se.

Nevěř tomu, že cvičení dává jen ty výsledky které vidíš! KAŽDÉ OPAKOVÁNÍ daného cvičení má o hodně větší účinek na podvědomé úrovni, než si myslíš. Když skončíš cvičení, tvé podvědomí POKRAČUJE v práci na požadovaných výsledcích a mnoho různých rovin tvé osobnosti pilně pracuje, aby uskutečnily tvé přání. Nezkoumej všechno jen svou vědomou myslí. Naše vědomí, jakkoliv dobře vyvinuté, je jen pouhým rákosím na pobřeží oceánu podvědomí. Když začneš důvěřovat i jiným rovinám své mysli, tak budou všechny společně pracovat o hodně lépe!

Podobá se to sázení. Můžeš zasadit semínko (tvé přání něčeho) do země (tvé podvědomí) a pak už zbývá jen věřit matce přírodě, že se semínko bude dále vyvíjet, jak má. Když budeš znepokojeně nebo netrpělivě vyhrabávat semínko každý den, abys zkontroloval jak klíčí, budeš narušovat celý proces přírody a taky by ses nemusel dočkat úspěchu. Zalévej své „semínko“ každý den opakováním svých cvičení tak, aby „půda“ byla stále „vlhká“ a tím měla optimální podmínky pro vývoj malé rostlinky.

Cvič denně tak, jak ses rozhodl a po dokončení cvičení začni myslet na běžné denní činnosti, aniž by ses trápil většími či menšími úspěchy cvičení.
Důvěřuj času: buď přesvědčen, že se úspěch dostaví. Vzpomeň si: vlak může dojet jen do určené stanice, protože musí jet po kolejích. Je to jen otázka času. V tomto případě máš výhodu: nemusíš se starat o to, jestli koleje vedou správným směrem, jestli strojvedoucí umí řídit atd.
Podobně důvěřuj svým duševním procesům. Zároveň je velmi důležité, aby motor tvého vlaku měl dostatek paliva, aby dojel do cílové stanice. A toto palivo přidáváš každodenním opakováním cvičení.
Za nějaký čas, kdy budeš opakovat vybrané cvičení po nevímkolikáté, se věci změní. Zjistíš velmi zajímavé skutečnosti, co se týče mentálních procesů spojených s tvým cvičením. Když to dotáhneš až do tohoto bodu, tvé cvičení se stane cestou, která tě bude těšit. Každý den budeš zjišťovat nové a zajímavé podrobnosti o tomto svém cvičení. Tyto události budou pozvedávat tvou duši a to bude další motivace pro tvůj další postup.
Je tu také důvod, proč říkám, že je tato rada potřebná jen ze začátku. Jakmile zvládneš první kroky, půjdeš dál a dál. Zjistíš, že u každého nového cvičení můžeš zpočátku narazit na jisté obtíže, ale časem poznáš, jak se dají překonat a pak už tě nebudou obtěžovat.

Zdánlivý malý a bezvýznamný úspěch či neúspěch daného opakování cvičení nemá vliv na celek! Jedno jediné cvičení nemá význam. Vždycky tu budou malé výkyvy nahoru a dolů, než dosáhneš cíle. Naše mysl není křemíkový čip, který funguje pořád stejně. Jsme živé bytosti a tím pádem máme určité oscilační tendence v našich výkonech. A nakonec přijde ten šťastný den, kdy dosáhneš cíle. Vždycky to je zlom: třebaže úspěch přichází krok za krokem, první zkušenost s nově nabytou schopností je vždy událost, naplněná pýchou. Ti, kdo cvičí, ví, že je to pravda. Znovu a znovu to vypadá, že se to nedaří, že žádný úspěch nepřichází.... a najednou se všechno změní. Opravdový úspěch přijde vždy jako překvapení: najednou víš jistě, že se dostavil.

Tak, jak často by se mělo opakovat jedno cvičení? Nejúčinnější počet se liší nejen od člověka k člověku, ale i od cvičení k cvičení. Záleží to na talentu na danou schopnost, na schopnosti zastavit vnitřní dialog, na tom jak si věříš v učení nových věcí a tak dále. Proto je na tobě, abys experimentováním sám zjistil, jak často bys měl opakovat to které cvičení. Může to být od 1-2x za týden až po 6x (i více) za den. Dám ti příklad: jsou lidé, kteří jsou velice dobří ve vizualizaci. Používají ji skoro celý den jako normální část svých myšlenkových procesů. A dělají to tak od svého dětství. Proto jsou poměrně zběhlí ve vizualizaci něčeho.
To je „talent“: když něco děláš dlouhý čas, budeš to s nejvyšší pravděpodobností umět velice dobře. Ostatní nepoužívají vizualizaci ve svých normálních myšlenkových pochodech: myslí většinou ve slovech a ve větách (vnitřní ZVUKY) a tak nejsou zběhlí ve vizualizaci. Takovíto lidé by měli investovat více času do rozvoje této schopnosti.
Když je pro tebe přirozené dělat nějaké cvičení, stačí ti 2-3 opakování týdně, když máš v sobě jisté předpoklady, ale nedokážeš je používat naplno, měl bys cvičit 1-2x denně. A konečně, když to pro tebe vypadá jako velmi obtížné dosáhnout kýžené schopnosti nebo když se chceš rozvíjet hodně rychle, může být potřeba trénovat až 6x denně. (Ale pozor: nikdy to nepřežeň! Když se budeš cítit nešťastně nebo zjistíš jiné negativní pocity, sniž počet opakování.)

Je tu samozřejmě minimální množství cvičebního času, potřebného k získání nové schopnosti. Když si přečteš větu, měl bys to udělat v určitém čase. Nemůžeš si každou hodinu přečíst jedno slovo, protože bys nebyl schopen porozumět textu. Podobně nedosáhneš ničeho, když jednotlivá cvičení budou od sebe příliš vzdálená. Proto by jsi měl pečlivě uvážit, jestli opravdu chceš začít s tréninkem nějakého cvičení.
Zpočátku bude stačit jedno nebo dvě opakování. Když ti to půjde dobře, POTÉ můžeš zvýšit počet cvičení, které budeš PRAVIDELNĚ cvičit.

Většina začátečníků chce získat příliš mnoho najednou. Dobře to znám, je to celkem přirozené. Když někdo začne s Bardonovým systémem, je nadšený a chce získat všechny ty úžasné schopnosti, o kterých se dočetl a které zní tak nadpřirozeně. Začátečník opravdu chce být velkým mágem, který má sílu udělat téměř všechno. Hermetismus je však o něčem jiném. Není to nástroj na ovlivňování jiných, v dobrém ani ve zlém. Není to cesta k ovládnutí nadpřirozených sil. Nebudeš superman (superžena), který(á) zachrání svět!!!
Hermetismus je metoda k rozvíjení sebe sama: metoda pro OPRAVDOVÝ rozvoj. Je to způsob, jak se stát VÍCE člověkem. Jestliže tvoje hlavní motivace do magie je pouze splnění svých přání, budeš ve svém postupu stahován zpět právě těmito přáními. Jako první se musíme naučit trpělivosti, vytrvalosti a houževnatosti. Když zvládneme získat tyto vlastnosti, přijde v závislosti na nich i úspěch; nejen v magii, ale ve většině jiných oblastí života, a všechno se změní k lepšímu. Od toho okamžiku zjistíte, že dokážete skoro všechno na světě bez nejmenšího použití magie. TO JE OPRAVDOVÝ POKROK! To je důvod, proč se možná rozhodneš nepoužívat magii v každodenních záležitostech. A když se tak rozhodneš, brány magických schopností se široce rozevřou.

Karl Brandler-Pracht (1864-1945?), německý mág doporučuje ve své „Učebnici rozvoje okultních sil“ ("Text-book for the development of occult powers" (Lehrbuch zur Entwicklung der okkulten Kraefte)) následující cvičení na rozvíjení výše zmíněných vlastností: „Vezmi velkou plechovku a naplň ji fazolemi, hrachem a čočkou. Promíchej to. Teď to rozděl do tří plechovek tak, aby v každé byl jiný druh luštěnin. Dělej to opakovaně, pokaždé, když máš 15 minut volného času. Pozoruj své pocity: nebuď nervózní ani netrpělivý. Dělej to s vnitřním pocitem tiché oddanosti (nadšení, dedication) a lásky. Když budeš mít úspěch v tomhle, vezmi balíček krmení pro ptáky a odděluj řadu druhů semínek. Když už budeš mít téhle dřiny plné zuby tak, že už to skoro budeš držet v ruce s cílem vyhodit to z okna, na chvíli si odpočiň, zazpívej si nějakou hezkou písničku a zkus si odpočinout. A potom začni znova.“

Prosím uvědom si,že naše společnost nám dává mnoho cest a způsobů, jak dosáhnout obecně požadovaných znalostí a schopností, jako například schopnost číst, řídit a tak dále. Například měli bychom chodit do školy, abychom se mohli naučit číst, psát, počítat atd.
Jenže naše společnost neví nic o magických cílech. S přihlédnutím k této skutečnosti je nutné použít zvláštní přístup. Proto tedy POTŘEBUJEŠ METODU, která zjistí naprosto pravidelné provádění těch cvičení, které rozvíjejí magické dovednosti.
Když začneš cvičit, začneš tak s nejvyšší pravděpodobností s upřímnou touhou dělat svá cvičení co nejpravidelněji. Jenomže každé přání má jen určitý motivační náboj. Čím silnější to je, tím déle budeš cítit potřebu pravidelně cvičit. Časem se do toho začnou přimíchávat jiná přání, jiné touhy a motivace a budou zaměřovat tvou pozornost jinam, takže tvé odhodlání cvičit bude slabší a slabší, až se může stát úplně nedůležitou záležitostí a nakonec skoro zapomeneš na své původní odhodlání. A pak zbyde jen tiché šeptání tvého špatného svědomí. Jen 10% (nebo ještě méně) lidí má podle mých zkušeností vrozenou schopnost věrně pokračovat ve svém původním odhodlání.
Všichni ostatní potřebují čas od času znovu posílit své původní rozhodnutí. Proto jsou důležité duchovní komunity, vztahy žák/učitel, upřímně míněné přísahy a jako nejnovější pomoc v tomto směru: internetová diskusní fóra. Velmi účinné jsou v tomto směru i knihy s okultní tématikou. Všechny tyto věci ti mohou pomoci zaměřit svou pozornost zpátky na svůj úkol.

Prosím posuď také, co nám říká jiný autor o pravidelném cvičení:
„Časový rozvrh cvičení je klíčově důležitý, takže první věc, kterou bys měl udělat, je sestavit si jeden. Jestliže nemáš rozvrh, tak si říkáš že budeš cvičit až budeš mít čas. To nikdy nefunguje. Vyber si dobu, ve které, na základě pravidelného opakování, budeš cvičit. Čas, který si vybereš, a frekvence cvičení, kterou si naplánuješ, by měla být realisticky splnitelná. Tak, teď jsi se vší pravděpodobností výjimečná osoba, která může dělat mnoho věcí, které řada jiných lidí nemůže.
Jak to vím? Protože v průběhu let jsem zjistil, že to jsou hlavně výjimečné osoby, kdo pro sebe najde a naučí se používat autohypnózu. Ještě o jednu lahůdku z mnohaletých zkušeností mohu předat: Čím jsi výjimečnější, tím víc potřebuješ rozvrh. Nevím proč, prostě je to tak. Jsou tu samozřejmě výjimky, ale většinou kdo má snadno zorganizovatelný a naplánovatelný život, je zároveň nudný, udřený a bez špetky představivosti. Neschopný čehokoliv kromě těch nejobyčejnějších věcí. Na druhou stranu čím produktivnější a schopnější jsi, tím víc potřebuješ rozvrh, abys do svého času všechno vměstnal. Pravděpodobně to už víš. Ale jestli ne, věnuj tomu pozornost: Udělej si rozvrh!“

Vyvinout si svou metodu, která tvým osobním potřebám sedne nejlépe je velmi dobrý nápad. Například moje oblíbená metoda je používat diagramy. Mám moc rád diagramy. Používám při práci „dobré“ diagramy, které něco ukazují nebo dokazují. Opravdu nenávidím špatné diagramy, které dokazují jen selhání nebo chaotické pozadí.
Řekněme, že chci dělat určité cvičení nejméně 6x denně.
Snažím se, abych dostal hezký diagram tím, že budu opakovat ono cvičení 6x, jak jsem si původně naplánoval. Nesnáším, když se mi někdy nepodaří dosáhnout minimálního počtu šesti opakování, což může v důsledku ošklivě zkazit i jinak hezký diagram. Zpočátku jsem si své diagramy kreslil ručně, teď k tomu používám počítač.
Tato metoda plně uspokojuje jen moje požadavky, ty by sis měl najít něco, co bude vyhovovat tobě nejlépe. (znám spoustu lidí, kteří z duše nenávidí diagramy.) Přitom jediné, co je opravdu důležité: abys dělal svá cvičení pravidelně.
A nebuď zklamaný, když náhle zjistíš, že jsi „zapomněl“ cvičit. Jak jsem výše naznačil, je to přirozené chování, a je mezi lidmi široce rozšířeno. Buď připraven na to, že se ti při tvém rozvoji něco takového může stát; tehdy by sis měl alespoň překontrolovat, jakou sílu ještě má tvá motivace: můžeš zjistit úpadek svého rozvoje a tak včas podniknout přiměřená protiopatření.
Ještě několik posledních slov k tomuto tématu: čas v jistém slova smyslu neexistuje. Existuje jen okamžik přítomnosti. Proto bys měl začít v tomto okamžiku. Nemůžeme si říct: „Začnu s tím zítra“, protože žádné „zítra“ není. Každý dělá vždycky jen to, co vždycky dělal. Jestliže si chceš být jist, že něco budeš dělat i zítra, tak to UDĚLEJ NAPŘED DNES.
****************************************************
Následující dvě věty jsou velmi důležité: „Když to uděláš teď, tak to pravděpodobně uděláš i zítra, když to neuděláš teď, neuděláš to už nikdy.“ a „Každý dělá vždycky jen to, co předtím vždycky dělal.“
*****************************************************
Tyto dvě věty platí pro téměř všechno v našem životě, od těch nejdůležitějších až po ty docela bezvýznamné. Proto buď velmi opatrný při VŠEM, co ve svém životě děláš, protože všechno se ukáže jako dobré či zlé.

Protože stav prázdnoty mysli je natolik základní věc pro začínajícího mága a protože na FB-fóru máme mnoho dotazů na tuto techniku, rozeberu tu celou věc trochu více do hloubky a navíc přidám i mé vlastní zkušenosti z tohoto cvičení.
Napřed si zkusíme vysvětlit, co je to vlastně ta prázdnota mysli. Nabízí se spousta definic, ale já mám nejraději termín „absence …“. Místo tří teček si doplňte to, co máte nejraději (=to, na co nejčastěji myslíte ve svém běžném stavu mysli) a máte nejlepší definici, která nejlépe vystihuje vaše potřeby. To nás přivádí k úvaze, která je podle mého názoru velmi důležitá: V závislosti na zkušenostech či schopnostech je možné zažít mnoho různých stavů prázdnoty mysli. A ještě více nám to zkomplikuje fakt, že každá lidská bytost má odlišný rámec myšlení v jeho běžném stavu mysli, který je potřeba vytěsnit ven z hlavy, abychom dosáhli stavu prázdnoty mysli.
Proč je prázdnota mysli tak důležitá pro začínajícího mága? Odpověď na tuto otázku je celkem zřejmá: napřed si potřebujete udělat ve své mysli nějaké místo předtím, než si začnete rovnat staré myšlenky a zařazovat nové – a uděláte ho tak, že z mysli vyhážete zbytečnosti. Magie je (částečně) učení nových schopností a abyste se zlepšovali rychle, musíte se umět soustředit = zaostřit svou mysl na novou schopnost, kterou si přejete získat.
Řekněme, že jste velmi dobrý kuchař a tak většinu času myslíte na nová jídla, která budete brzy vařit. Pravděpodobně ve své mysli uvidíte obrázky různých druhů jídla, do určité míry cítíte jejich vůni a chuť a tyto scény komentujete svým vnitřním hlasem. A teď, když se chcete naučit (řekněme) přenos vědomí a a vám se v mysli pořád objevují obrázky různých salátů, rýžových nákypů, druhých chodů a opečených brambor, jak chcete přenášet vědomí? Samozřejmě se to můžete naučit nezávisle na tom, jestli budete umět dosáhnout stavu prázdnoty mysli nebo ne, ale bude to velmi obtížný a bolestivý proces. Na druhou stranu – když se naučíte napřed vyprázdnit svou mysl, dokážete tento stav klidu a míru navodit kdykoliv si budete přát a pak se můžete plně a nerušeně věnovat nácviku dané schopnosti.
Když začínáme cvičit prázdnotu mysli, většina z nás bude neustále zatlačována zpět do původního stavu vědomí, v našem případě k přemýšlení o jídle a vaření (to je samozřejmě jen příklad – nevím, jestli kuchaři myslí dnem i nocí výhradně na svou profesi).
Když jsem začínal s tímto cvičením, zkoušel jsem si zjišťovat, jak dlouho mi trvalo, než jsem se vrátil k původnímu myšlenkovému toku. Někdy mi trvalo jednu, dvě, občas i pět minut, než jsem zjistil, že „hele, mám nějakou novou myšlenku, musím s tím hned přestat.“ Jindy jsem si to uvědomil prakticky ihned.
Občas se stane, že budete uvězněni v toku velmi zajímavých myšlenek a pohltí vás to natolik, že zapomenete na svůj úkol cvičit prázdnotu mysli. V našem příkladu kuchaře byste dostali nápad na skvělé jídlo, který by vás fascinoval a vy byste chtěli tuto myšlenku rozvést více do hloubky. Mě se to stávalo velmi často: velmi zajímavá, ale přesto rozptylující myšlenka. Nikdy předtím jsem nezažil tolik působivých nápadů a fascinujících myšlenek jako když jsem si sedl a zkoušel dosáhnout prázdnoty mysli. Musel jsem se napřed naučit odolat pokušení následovat tyto fantastické cestičky svých myšlenek, dokud jsem nebyl schopen pokračovat v prázdnotě mysli.
Další problém, se který se setkává většina začátečníků je, že nejsou schopni se ani uklidnit, natož dosáhnout prázdnoty mysli, pokud byli předtím z nějakého důvodu rozrušeni. Takový stav mysli je schopen vytvářet nepřetržitý proud nových a nových myšlenek – a vy nemáte žádnou šanci je vytěsnit z hlavy. To je jeden z důvodů, proč je velmi důležité být vyrovnaný v běžném životě.
Další věc, kterou si musí projít asi každý: když dosáhnete svého úplně prvního úspěchu, začnete o tom okamžitě přemýšlet. Řekněme že jste dokázali nemít žádné myšlenky třicet sekund. Po určité době si to uvědomíte, velmi vás tento úspěch nadchne a rozruší a pravděpodobně to začnete v duchu komentovat zhruba těmito slov: „Wow, daří se mi to, to je skvělý, dokázal jsem to, nikdy bych si nemyslel, že... hej, co to je, přestaň, tohle je nová myšlenka, krucinál, proč musím pořád všechno komentovat...“ (a tak dále). Poprvé vás to naštve, ale časem se to naučíte brát jako něco normálního, co se prostě občas stává.
Ještě je jedna zajímavá věc na prázdnotě mysli. Většina lidí začne mít dříve či později zvláštní, nezvyklé zážitky. Pro mě byl nejpodivnější a nejvíce překvapující zážitek, když po chvíli tréninku mi začalo pulsovat „třetí oko“ (takové to místo mezi obočím, však víte). Úžasný pocit, ale rušivý. Odváděl mne od mého cíle: prázdnoty mysli. Jiné pocity, co jsem měl, by se daly jen stěží (nebo vůbec nedaly) popsat – prostě náš jazyk na to nemá slova. Například jsem měl pocit, jako by něco ve mně bylo natahováno jako gumička já jsem se dostával někam, co neumím popsat jinak, než „velmi daleko“. Takovéto pocity způsobily, že jsem ztratil zapomněl na své přání dostat se do stavu prázdnoty mysli. Ale všechny tyto myšlenky a stavy byly jen pomíjivé.
Příště se budu zabývat tím, jaké to je, když člověk poprvé dosáhne opravdové prázdnoty.

Úvodem malé vysvětlení

Většina se jistě již setkla se slovem "Chakra" nebo "Čakra", někdo o tom ví víc než druhý, a někdo o tom nemá ani páru.

Ti co vědí mají smůlu, protože to musím stejně vysvětlit pro ty, co to nevědí Ale doufám a věřím v to, že to co tu napíši překvapí jistě i ty, co o tom mají informace větší než obrovské

Tak abych začal s vysvětlováním nejzákladnějších věcí.

Slovo "Čakra" pochází z Indie, a v překladu to znamená "Vír" nebo "Kruh". Vzniklo to na základě energetických center, které má každý živý organismus.

Tato centra se vyznačují barvou, funkcí, používanou energií, schopností transformace jedné energie v druhou, vložení specifických schopností té čakry do energie, vybrací, spojení s tělem, funkce orgánů, fyzická, psychická a duchovní schopnost čaker, spojení s přírodou.

Každý národ, kultura, skupina, a nebo člověk, začaly používat jiný systém čaker, jejich barvy, použití, funkci a počet.

Základ ale stále zůstává v tom, že čakry jsou a plní funkci energetických center.

To, jaký je skutečný počet čaker a kde se jednotlivé nacházejí nechám na každém zvlášť, protože pravda je ta, že těch čaker je na našem těle téměř nekonečně.

Naše tělo je jimi poseté, a všechny jsou navzájem propojené. Kdyby nebyly, narušilo by to energetickou rovnováhu celého těla, a některé jeho části by selhaly.

Další společnou věc, na kterou všechny národy a kultury přišly je ta, že nejsilnější čakry, tudíž nejsilnější koncentrace energie, prochází středem těla. Vstupuje zespod, a vystupuje z hlavy. Proto se všichni i společně shodli v tom, že jednotlivé části těla mají své specifické energetické centrum.

Tudíž nezáleží na tom jestli je jedna, dvě, tři, nebo tisíc čaker, protože všechny mají stejný základ. Tam kde se používá sedm čaker, tam jsou jejich funkce více detailněji rozdělené. A tam kde se používají jen tři čakry, tak tam mají dohromady stejné funkce, jen se těch sedm směstnalo do tří, a funkce sedmi se namíchaly do tří.

Pokud tedy jedna říká, že mají sice tři, ale jsou mnohem silnější, tak druhá může říkat, že mají sedm slabších, ale specifičtějších vlastností. Po sloučení tři nebo sedmi vznikne vždy jeden naprosto stejně silný celek, se stejnými vlastnostmi. Proto jsem říkal, je jedno jestli budete uznávat jednu nebo tisíc, je to pořád jedno a to samé.

Funkce

Každá čakra je na jiném místě těla, na každou čakru působí jiné okolní i vnitřní vlivy, a proto má každá čakra i jinou funkci.

Já osobně mám nejradši indický popis čaker, protože to nejlépe vystihuje skutečnou podstatu a princip.

V Indii se používají tři hlavní skupiny čaker, které se dělí na sedum centrálních, pak na čakry dlaní, chodidel, orgánů a ty pak na další tisíce až desetitisíce menších a vedlejších čaker.

Všechny čakry mají svůj energetický vstup a výstup, který se při jejich používání musí následovat, tím se zvýší průtok energie skrz ně, a zvýší se tím i jejich účinnost.

První čakra:

Nachází se vespod těla, a i energie do ní vstupuje spodem.
Je spojena se základem všeho, a to je samotná hmota.
První čakra je tedy v harmonii s veškerou hmotou kolem nás, a tím nám jí umožňuje vnímat.
Její barva je červená až temně rudá.

Druhá čakra:

Vstup má na kříži, a výstup v podbřišku.
Další věc spojující hmotu a všechno ve vesmíru je zrození, vznik. Tudíž tato čakra je spojena se vznikem, což je rozmnožování.
Čakra je spojena s pohlavními orgány, které jsou přímo napojené na proud energie v ní.
Díky této čakře může naše tělo využívat jak energii z první čakry (spojení s hmotou), tak její kombinaci se všemi vyššími čakrami (dělení a samotný vznik hmoty)
Oslabení této čakry má největší vliv na potenci, schopnost rozmnožování, a hlavně správné utváření hmoty.
Barva by měla být o něco světlejší, tudíž do oranžová.

Třetí čakra:

Vstup je na zádech v úrovni solar-plexu, a výstup je na solar-plexu (v úrovni žaludku)
Této čakře já osobně říkám emoční, protože veškeré emoce se projevují právě v ní. Ať už máte špatnou nebo dobrou náladu, nejvíce je to cítit právě v ní.
Když si tuto čakru, ať už úmyslně nebo neúmyslně, zesílíte, pak dokážete v jejím místě cítit emoce jiných lidí, kteří jsou kolem vás.
Tato čakra je opět o něco vyšší než předchozí dvě, a tak její barva je zase o něco světlejší, tudíž žlutá

Tyto tři čakry se řadí do první skupiny, které jsou napojeny na hmotný svět. Hmota, vznik, i emoce patří do hmotného světa spojeného s naším tělem. Naše tělo je hmota (první čakra), které dokáže aby v něm něco vzniklo (druhá čakra), a naše tělo a všechny buňky v něm prožívají emoce (třetí čakra)

Čtřvrtá čakra:

Srdeční čakra.
Vstup je na zadní straně zad za srdcem, a výstup vpředu na srdci. (je to spíše střed hrudníku)
Tato čakra funguje jako čistá láska, a to láska ke všemu.
Pomocí této čakry se v Reiki léčí.
Čakra se zesiluje právě tou láskou ke všemu, a hlavně láskou k pomoci. Pokud chcete pomoci, sami to ucítíte v srdeční čakře, a léčivá energie bude několikanásobně silnější a účinější.
Srdeční čakra je propojena s rukama a dlaněmi. Ruce jsou přímé kanály od čaker v dlaních, které jsou spojeny se srdeční čakrou. Ruce jsou jakési zesilovací, koncentrační a zaměřovací čakry.
Pokud dokážete svou srdeční čakru otevřít, nebudete potřebovat ruce. Léčení bude probíhat přímo za pomocí čtvrté čakry.
Čtvrtá čakra patří také do druhé skupiny, a v té skupině je sama. Je tak důležitá proto, protože spojuje hmotný svět s duchovním, protože spojuje čakry zasahující do hmotného světa s čakrami zasahujícími do duchovního světa. Je to most mezi třemi spodními a třemi vrchními čakrami. V této čakře se míchá jak veškerá energie a vlastnosti třech spodních čaker, tak energie a vlastnosti všech horních čaker. Je nejsilnější, a proto má kanály (ruce), které zprostředkují vše co střed vytvoří či transformuje.
Oslabením si zaděláváme na srdeční potíže, a hlavně na celkové tělesné potíže. Srdeční čakra jako léčivé centrum je potřebné pro každého k vlastnímu samoléčení. Kdo ho má oslabené, trvá mu déle než se vyléčí, je náchylnější na nemoci, a jejich průběh je mnohdy silnější než normálně.
Bez srdeční čakry a jejích léčivých účinků by nikdo nežil.
Barva už přechází od světležluté k zelené

Pátá čakra:

Krční čakra.
Vstup je na zadní straně krční páteře, a výstup je na přední straně krku.
Převádí myšlenky na slova, pomáhá komunikovat a dorozumívat se s okolím.
Tato čakra je blízko srdeční, a tak můžete léčivou energii kombinovat s hlasem. Proto se někdy říká, že i hlas dokáže léčit. Protože to někteří skutečně umějí.
Pátá čakra patří už k duchovnímu centru, tím hlas působí na duchovní stránku člověka, a tudíž dokáže léčit (jak je i mnohokrát dokázáno) psychiku člověka. Zpěv s láskou (krční a srdeční čakra) je nejlepší lék. Jen někdo to dokáže používat aniž by to věděl, a ostatní se to mohou naučit.
Oslabení nebo poškození vede ke ztrátě hlasu, neschopnosti dorozumět se, nebo najít posluchače pro svá slova. Mají poškozenou energii, a to působí na všechny kdo jsou v dosahu.
Dostáváme se stále výš, a tato čakra má zelenomodrou až namodralou barvu.

Šestá čakra:

Třetí oko.
Vstup vzadu na týlní straně lebky, výstup na čele (nad obočím)
Šestá čakra má největší spojení s myšlením, úsudkem, předtuchou.
Po otevření šesté čakry (takzvaně otevření třetího oka), dokážete vidět to, co ostatní ne. Není to vidění jako takové, ale je to vidění ve spojení s myšlením, úsudkem a předtuchou.
Jakmile si otevřete třetí oko, nic není vašemu mozku zatajeno. Uvidíte vše v nových barvách. Je to jako byste se na něco podívali, a hned věděli jakou to má podstatu. Dojde vám všechno na co se podíváte. Dokonce i předtucha se může tak zvětšit, že uvidíte hodně daleko.
Oslabení třetího oka má za následky špatnou koncentraci, nechuť učení, neschopnost pochopit základní věci.
Dostáváme se už hodně vysoko, a tato čakra zasahuje svou částí i do duchovního světa, její barva je světlemodrá až tmavomodrá.

Sedmá čakra:

Korunní čakra.
Tato čakra má pouze výstup, který je na temenní straně hlavy (úplně nahoře)
První čakra funguje jako vstupní, a sedmá jako výstupní.
První se sedmou jsou navzájem spojeny přes všechny ostatní čakry, a dohromady tvoří jeden celek. Tento celek se na povrchu jeví jako aura obtékající celé tělo.
Korunní čakra je už přímo spojena se samotným prostorem, a s bytím jako takovým. Jsou to nejvyšší duchovní záležitosti, nad kterými se nedá přemýšlet, ale které nám sami o sobě dají všechny potřebné informace.
Pomocí této čakry se napojíte na vesmír, a můžete využívat všechno co v něm existuje.
Po otevření se vám naskytne veškeré vědění celého vesmíru.
Po oslabení sedmé čakry se dostanou do oslabení i veškeré ostatní čakry, a tělo je dezorientované, oslabené, a náchylné na všechny nemoci jak fyzické, tak psychické.
Nejvyšší místo, a barva je od temně fialové až mizí v prostoru kolem hlavy.

Toto byl popis toho, jak to vidí duchovně založení lidé, a lidé praktikující vše ohledně čaker od jiných mistrů. Určité termíny jsem opsal, a přidal k nim vlastní zkušennosti. Stále ale nevíme, jak vlastně ty čakry fungují. Následující část bude tedy z vědeckého pohledu. Přemýšlení o tom, logické vysvětlení, a hlavně spojení všeho dohromady mi zabralo rok usilovné práce, studování všech možných dokumentů, teorií, protokolů, zkoušení a testování. Hlavní bylo najít společné znaky mezi vědou a tím, co většina zabývajících se čakrami o nich učí a říká. Nakonec se povedlo, a zde máte začátek, který by měl být základ pro samotné čakry.

Pokud to bude složité na pochopení tak se omlouvám, ale bohužel jednodušeji to nejde

Začneme tím hlavním, z čeho všechno vychází, a to je vlnění.

Vše kolem nás, všechna energie, všechna hmota, i celý vesmír. To vše je tvořeno pouhým vlněním. Na základě vlnění můžeme vytvořit co chceme, a stejně to funguje i ve vesmíru už od začátku jeho vzniku. Vesmír vznikl z vlnění, vesmír je vlnění, a vesmír ve vlnění zase zanikne.

Světlo je elektromagnetické vlnění, zvuk je mechanické vlnění, magnety používají magnetické vlnění, gravitace používá gravitační vlnění. A dokonce i hmota je projev vlnění, a pomocí vlnění dokáže držet pohromadě.

Je to složité na představu, ale stačí se podívat na nejznámější vzoreček na naší planetě.

E=mc^2 jednoduchý, a přitom geniální. Stačí vzít hmotu, přidat k ní čtverec rychlosti světla, a dostaneme čistou energii. To znamená, že dokážeme jakoukoliv hmotu ve vesmíru rozložit, dostat z ní čistou energii, a tím se nám pevná hmota změní na vlnění. Jenže ono to jde i naopak. Z energie získat opět hmotu. A pokud by se udělal přístroj rozkládající hmotu na energii, pak by 1 Kg hmoty (vzduchu, vody, trávy, prádla, zbytků) dokázal napájet elektrickou energií rodinný domek po dobu jednoho roku v kuse. Každý domek vlastní generátor, a bylo by po problémech.

A teď si vezměte jak vzniká gravitace. Vesmírný prostor je neustále rozvlněn gravitačním vlněním, které má určitou intenzitu i směr. Pokud nám například vybuchne hvězda, vzniknou nám obrovské gravitační vlny, které stejně jako kapka po dopadnutí na vodní hladinu vytvoří vlny do všech směrů, a ty vlny jdou jak od středu tak zároveň do středu. Když se nám střetnou dvě tyto vlny na vodní hladině s opačným směrem, pak ta silnější vlna tu slabší pohltí, tím přijde o část své původní energie, a putuje dál ve stejném směru. Tomu se říká interference (skládání sil). Když se střetnou dvě vlny proti sobě se stejnou silou, pak se pohltí obě vlny naráz, a v bodě střetu obě zaniknou (kam se nám ale ztratila energie). Tomu už se říká stojaté vlnění. A teď si představte vodní hladinu obrovskou jako naše sluneční soustava, ve středu vznikne zdroj silných gravitačních vln, celá sluneční soustava se rozvlní, a vlny velké jako planety budou putovat jak od středu tak i do středu. A když se střetnou dvě takové vlny proti sobě se stejnou silou, tak už se jen tak nevyruší a nezmizí. Ale protože má každá vlna obrovskou energii, která se nemůže jen tak ztratit do prostoru, tak se na sebe pořád tlačí, každá z těch dvou vln chce tu druhou pohltit, nemají ale ani jedna navrch, a tak se pohltí navzájem. Ne že by ztratily energii a jen tak zmizely, ne. Ony se ty dvě vlny "Nikdy nepohltí", stále tu budou, ale už budou jinak vypadat. Jenže jsme zapomněli na jednu věc, my jsme v trojrozměrném prostoru, a jak se snažila jedna druhou pohltit, to se jim nedařilo, tak se obě vlny přes sebe převalily. Jenže jedna se převalila vrchem, druhá spodem, jejich energie po převalení uzavřely konce těch původních vln, a vznikne nám gravitační bublina. Prostor se zakřivil a vznikla nekonečná deformace.

Pro lepší představivos si jistě každý vzpomene na petku plnou vody nebo šťávy, a stejně tak si jistě už někdy každý všiml, že když s vodou uvnitř zatřepal, tak se občas na povrchu hladiny objevily malé kuličky tvořené tou tekutinou která je uvnitř. Nemyslím bublinky, ale jistě si už každý alespoň jednou všiml, že se mu na hladině udělaly malé kuličky kapaliny, které se po hladině pohybovaly jako by to byly dvě naprosto rozdílné látky. Po uklidnění hladiny se ta kulička zase ztratila. Jenže přesně tohle je ten princip vzniku planet a gravitace vůbec.

Každý si jistě řekne, jak vůbec ta kulička na povrchu vydržela a nerozpadla se tak dlouho, a když už se tedy pak rozpadne, tak jak je možné, že se stejně nerozpadnou i ty planety?

Jednoduchá odpověď. Každá kapalina má určité povrchové napětí (energii), která se používá v kapilárním jevu (elevace - voda ve stromech sama teče od kořenů k listům proti zemské gravitaci). Povrchové napětí používá i vodoměrka nebo drobný hmyz, když leze po povrchu vody a nepotopí se.

To povrchové napětí kapaliny samo o sobě dodává energii přímo na povrch té kuličky. Jakmile se hladina uklidní, dodávaná energie se zmenší pod hranici soudržnosti kuličky, a ta se rozpadne. Když se vám vytvoří kulička na hladině, pořád s vodou nepatrně třeste a kulička vydrží mnohem déle. Nejlepší je dát flašku na silný reproduktor, vytvořit na povrchu kuličku, zapnout reproduktor, a ten bude dodávat energii přímo kapalině, která se bude neustále chvět, čímž dodává potřebnou energii kuličce, která tam vydrží tak dlouho, dokud bude reproduktor zapnutý.

Naprosto stejně působí i vesmír, gravitační vlnění a gravitace sama. Vesmír má povrch v neustálém napětí, které dodává energii gravitační kuličce, a ta na sebe pak už jednoduše nabaluje okolní hmotu, která tu kuličku víc a víc stlačuje, tím kulička dostává víc energie, a gravitace stoupá.

A protože hmota je projev energie, tak i na tu hmotu působí vlnění. A stejně jako planety drží pohromadě díky energii dodávané z vlnícího se prostoru, tak i naše těla drží pohromadě díky té energii vlnícího se prostoru.

Pro lepší představu, jak ty atomy vůbec dokážou pohromadě držet, tvořit molekuly a z molekul buňky, použiji příklad se zvukovou levitací.

Hodně silný zvukový generátor vytvoří zvukový paprsek o určité frekvenci, a ten se bude zase od reflektoru (zařízení na odraz, reflekce=odraz) v přesně stanovené vzdálenosti (vzdálenost určuje frekvence zvuku) odrážet zpět. Ta vzdálenost je přesně tak, aby v určitých místech střetu dvou stejných vln ale v opačných směrech vznikalo stojaté vlnění (nebude tam působit žádný zvuk, obě vlny se navzájem vyruší) a hned pod nimi se tvoří zase vlny se stejnou fází, čímž se nám dvě vlny zesílí. Jenže dvě vlny posunuté o 180° vytvoří v prostoru malé bublinky stojatých vln, a když do takové bublinky vložíme kamínek, tak bude levitovat. Je to způsobeno tlakovou silou zvuku jdoucí zespoda, ale zároveň i tlakovou silou vlny shora, které jsou ohraničené jako ty bublinky. Uvnitř bublinky není žádný tlak, ale je tam vzduch řidší než v okolí. Tím se drží kamínek na jednom místě aniž by vypadl.

Když se udělá hodně silný a velký generátor s reflektorem, tak můžete bez potíží přenášet několikatunové bloky kamene. Například ty, které byly použité na stavbu velké pyramidy, a bude stačit jeden člověk, který bude mít zvukový generátor. Pak už stačí pouze do kvádru strčit prstem, a ten bude ve vzduchu levitovat kam chcete.

Teď si vezměte, že už se udělalo podobné zařízení na levitaci, ale v mikroskopickém měřítku, kdy se používal paprsek světla místo zvuku, a podařilo se takto levitovat s atomy i molekulami.

Když víme tedy jak dokáže jednoduché vlnění udržet na určitém místě hmotu z nanosvěta i hmotu z astronomie, pak už je jen malý krůček k tomu pochopit, že i naše tělo drží pohromadě jen díky onomu vlnění.

Další důkaz je ten, kdy jeden vědec zabývající se zvukem a tlakem vytvořil model policejní píšťalky užívané v Anglii, ale mnohonásobně větší. Z jedné strany do ní vháněl generátorem vzduch pod velkým tlakem. Vědec to ozkoušel jen jednou, a když ho našli, tak ležel vedle své píšťaly mrtev. Pak se teprve zjistilo, že měl veškeré vnitřní orgány rozmačkané a promíchané na kaši. Další vědec, který po něm převzal výzkum, zjistil, že to generuje zvuk na nízkých frekvencích (1-10 Hz) ale s obrovským tlakem (150-200 dB). Takto vytvořené vlnění naruší buněčnou membránu, a veškeré buňky z vnitřních měkkých tkání prasknou. Ten samý vědec to zařízení zdokonalil, zvuk byl teď směrový, a díky tomuto zařízení dokázal bořit budovy na deset kilometrů daleko. (Za druhé světové to chtěl Hitler použít jako zbraň hromadného ničení na civilním obyvatelstvu okupovaných měst, naštěstí se mu to nepodařilo dostat do funkce)

A zase to vlnění. Jedno tvoří, jedno ničí. Dokáže to i něco jiného než jen ty dvě věci? Ne. Nám by mělo stačit uvědomit si, že "Tvořit" a "Ničit" je to nejlepší co vůbec může být. Protože tvořit se dá všechno, a ničit se dá taky všechno. Jen vědět jak a co použít.

Vysvětlil jsem základ k tomu, aby se dala pochopit i další část. Vzhůru na vědecký popis čaker

Všichni se ve škole učíme o magnetech, že mají severní a jižní pól, že z jednoho do druhého proudí magnetické silokřivky, které vypadají tak jak se kolem nich uspořádají ocelové piliny ... BLBOST!

Jistě, magnet má póly, ale víte jak ve skutečnosti vypadají silokřivky? Ukazují nám jen jejich přibližný tvar a směr, ale silokřivky nejsou čáry jdoucí od jednoho pólu ke druhému, což většinu lidí jen mate.

Představte si nafouknutý balónek (kdo chce může si vzít skutečný). Zavažte ho nafouknutý tak, aby neucházel. Teď z každé strany balónku ukazovákem promáčkněte, a oběma ukazováky se uprostřed balonku dotkněte. Vznikly vám od dotyku dva trychtýře jdoucí každý na opačnou stranu od sebe. Teď si odmyslete ukazováky, balónek nechte promáčknutý, a místo ukazováků si představte tyčový magnet. Hle, máme skutečný tvar magnetického pole kolem magnetu.

No, a teď si představte samotný magnet, a jen ty dva trychtýře jdoucí mu od pólů. Těm trychtýřům se říká magnetické víry. A stejně tak jako ty vzdušné nebo vodní víry, tak i tyto magnetické se točí. Tudíž si opět představíme promáčknutý balónek, uprostřed magnet a dva trychtýře jdoucí mu od pólů. Teď aby se točily ty trychtýře, tak se musí točit i celý balónek. To je celé.

Magnetismus jako takový hraje ve vesmíru, v hmotě, i v životě velkou roli.

Planety, hvězdy, černé díry, magnety. To vše má dva póly, ze kterých jim tryská magnetické pole ve tvaru balónku.

Světlo je elektromagnetické vlnění, opět tam hraje velkou roli magnetická síla.

Některá zvířata jsou citlivá na magnetické pole země, a následují jeho směr i intenzitu.

Rostliny opět následují magnetickou spirálu při svém růstu.

A lidé jsou na magnetických vírech závislí stejně jako všechno ostatní. Podívejte se na bříška prstů, co vidíte? Podívejte se na vlasy uprostřed hlavy, co vidíte? Já tam tedy vidím nejsilnější projev jisté síly.

Po vytvoření magnetických vírů v jiných magnetických vírech dosáhneme opět levitace. Ale tomu už se nedá říkat levitace jako taková, protože to funguje už jako antigravitace. Víte že se dá pomocí silných magnetických polí a vírů kolem nějakého předmětu nebo živočicha využít jeho vlastní magnetický potenciál, a dosáhnout tak levitace? Ne? No tak teď už to víte.

Ale důležitější je, že magnetické pole není nikdy osamotě, a nemá vždy jen dva navzájem propojené magnetické víry. Důležité je vědět, že těch magnetických vírů může být mnohem více.

Pamatujete ještě na začátek, jak jsem říkal že každá čakra má vstup a výstup? Pamatujete si v jakých pozicích je vstup s výstupem? Už vám také došlo, jak mě to napadlo, když jsem nad tím přemýšlel? Ano! Každá čakra se chová naprosto stejně jako magnet s magnetickým polem.

Dlouho jsem přemýšlel nad tím, proč se čakrám říká víry, proč se označují jako: První čakra vypadá jako lotosový květ s dvěma okvětními listy ... Druhá jako květ s čtyřmi listy ... Třetí jako květ s osmi květy ... Čtvrtá jako květ s šestnácti listy ... atd ...

Nakonec při sjednocení s magnetickými víry jsem přemýšlel nad tim, že vlastně od první po poslední čakru se to neustále dělí od jedné po nekonečno. A to je ten začátek, který mi poradil.

Všechny čakry fungují jako rezonátory, a všechny čakry mají určitou frekvenci, která se zdola nahoru zvětšuje, a stejně jako světlo, tak i čakry mají od nejnižší frekvence infra barvu, a ta nejvyšší frekvence přechází už do ultrafialové barvy ... Proto celou dobu ty barvy.

Teď když si to řekneme více dopodrobna, tak nejnižší frekvence rezonuje s vesmírem, z kterého bere energii pro udržení svého tvaru. Tudíž nejnižší frekvence je hmota, a naše tělo je celé tvořeno hmotou. Jenže my jsme zapomněli na to, že magnet má dva póly. A kde tedy najdeme čakru, která spojuje veškerou hmotu našeho těla? Samozřejmě tu, která prochází celým tělem. A to je první a sedmá čakra. Naše tělo má tvar magnetu, jeden pól je zdola a druhý pól shora. Tudíž hlavní čakra, která jako jediná tvoří kolem našeho těla auru, je ta, která prochází zdola celým středem těla, ústí na hlavě kde přechází v tvar našeho promáčklého balónku, opisuje celý tvar kolem našeho těla, a zdola opět vchází dovnitř. A jako každé vlnění, tak i tyto víry jsou vlnění, a to dokáže z okolí na sebe navázat, nebo ze sebe do okolí odevzdat část své energie.

Další čakry našeho těla už jsou jen projevem této hlavní, protože zdola nahoru se tato frekvence stále zvyšuje, a když vezmeme v potaz interferenci (slučování), tak se nám nejnižší frekvence (řekněme 1 Hz) najednou rozdělí ( 2 Hz), ty mezi sebou jako vlnění dále interferují (4 Hz), a tak dále a dále, dokud nám na ústí hlavy nevyjde frekvence přesahující miliardkrát větší násobek, než původní frekvence. Dalo by se říct že na vrcholu je nekonečná frekvence.

A protože je ve vesmíru více vlnění (jedno tvoří, jedno ničí), tak i tyto dvě opačné vlny se mohou navzájem propojit, a pak vzniká stejný násobek jako u naší čakry v těle. Když se k tvořící vlně přidá malá protivlna ničící, pak máme vlnu jiných vlastností, a ta dokáže tvořit nebo ničit věci se specifickou vlastností, tvarem, barvou, vůní, zvukem, hustotou, energií.

A když nás tedy nějaká taková vlna zasáhne, tak ve většině částí se pohltí a zmizí, ale v jedné části najednou začne rezonovat, protože ta určitá čakra má naprosto stejnou frekvenci jako dopadající vlnění, a díky tomu to ucítíme, a poznáme o co se jedná.

Kupříkladu naše tělo je projev jedné určité frekvence, čímž vzniklo hmotné tělo. Jakmile na moje tělo dopadne něco se stejnou frekvencí, pak to moje tělo zaznamená jako dopad. Hmota rezonuje s hmotou, proto jí cítím a vnímám.

Pokud já něco řeknu, je to opět vlnění, které já slyším a vnímám, protože rezonuje na stejné frekvenci kterou vnímám.

Pokud se někomu podaří telepatie, je to opět projev vlnění, který je ale na vyšší úrovni než hlas (hlasivky jsou níž než mozek, tudíž mají nižší frekvenci), tudíž to vlnění neuslyšíme ušima, ale zaznamenáme ho opět mozek, a přesně tím centrem, které na té frekvenci dokáže rezonovat.

Vidíme, protože přijímáme opět vlnění o určité frekvenci.

Mozek pracuje opět na vyšší frekvenci než naše oči vidí, a proto nedokážeme vidět myšlenky plující v prostoru kolem nás. Věřte ale, že tu ty myšlenky opravdu jsou. Nejlepší vědec minulého století (Nikola Tesla), vymyslel zařízení, které používá dvě polokoule, každá vyzařovala určitou energii na určité frekvenci, a když se ty dvě frekvence na jednom místě potkaly, tak se vyrušily a místo nich vznikla silná energie. Když se toto zařízení nechalo zapnuté dlouho, tak nad určitou oblastí vznikla zářící energetická sféra, která nechala vypařit všechno co se jí dotklo. Ale náš mozek pracuje na naprosto stejném principu. Dvě polokoule, každá má určitou frekvenci, a pokud bychom byli schopni tu frekvenci ovládat, dokázali bychom dost zajímavých věcí. Věřte, že náš mozek to dokáže, jen vědět jak na to. Dost lidí si některé tyto funkce zpřístupní po traumatu, nebo je mají od narození, ale dokážeme to všichni. Jedna žena dokáže vidět orgány, proto jí říkají Rentgenová žena. Prostě a jednoduše dokáže přijímat frekvenci, kterou vyzařují do okolí naše orgány. Ona to jen přijímá.

Dokonce i emoce jsou projevem vlnění, a někteří to vlnění dokážou vysílat ze svého těla silněji než ostatní, a někteří dokážou přijímat toto vlnění od ostatních silněji. Proto hned na první pohled poznáte, jakou náladu ten člověk má. Když je uvnitř naštvaný, ale na povrch to nedá znát, pak to citlivější jedinci ihned poznají.

Závěrem bych chtěl říct, že když umíte používat tuto energii, pak víte jak jí deformovat, a tím i vytvářet své vlastní víry. Proč myslíte že se nejčastěji učí používat ruce? Jsou to přirozené kanály jdoucí mimo původní směr vírů, a proto na rukách můžeme pomocí vlastní vůle vytvářet vlastní víry. Třeba takové propojení, kdy jedna dlaň bude fungovat jako jeden pól, a druhá dlaň jako druhý pól. Tím pádem můžete jednou rukou energii přijímat, a druhou vydávat. V léčitelství se to používá zase tak, že jednou rukou neutralizujete špatné energetické místo (vír), a druhou rukou dodáváte správný směr točení víru. Nebo jednu ruku přiložíte ke vstupu a druhou k výstupu. Tím budete harmonizovat otáčení a sílu obou pólů čakry.

Další věc, kterou jsem po tomto zjištění existence vírů zjistil a začal používat, je to, že si z dlaní mohu udělat samostatné magnety. Na dlani je výstup, a na hřbetu ruky je vstup. Tím uděláte jednoduchý, ale účinný kanál, který bere energii z okolí, do dlaní pumpujete tu energii s vlastností jakou chcete aby energie měla, a rovnou tu přijatou energii přes hřbety rukou transformujete na tu co chcete, a ihned dáte. A jak jsem již někde psal, tak prsty a ruce jsou přirozené rezonátory, proto můžete přijmout i minimum energie, ale pomocí rukou jí zesílit natolik, nakolik potřebujete.

Je to všechno tak strašně jednoduché, jen o tom vědět

Doufám že se vám bude toto vysvětlení líbit, že vám bude stačit, psal jsem se s tim celý den, a jistě jsem do toho nezařadil všechno co jsem chtěl. Jednoduše si nevzpomenu, jestli jsem na něco zapomněl nebo ne. Pokud budete mít dotaz, nebude vám něco dávat smysl, nebo tu něco bude chybět, stačí se zeptat v komentářích, rád vám na to odpovím.

Chytrý přijde na to, na co hlupák čeká

Otazka 1: Existuji jutsu z Naruta?
Odpoved: Ne. Naruto je jen pohádka, vymyšlena panem Kishimotem. Při její tvorbě se sice inspiroval reáliemi z našeho světa, ale nic jako jutsu neexistuje.

Otázka 2: Za jak dlouho se to, co píšete tady, dá naučit?
Odpověď: Každý jinak. Někdo ucítí energii poprvé, někdo po čtrnácti dnech tréninku. Je třeba podotknout, že když pocítíte energii, neznamená to, že s ní umíte zacházet. Práce s energií nejde "naučit", protože nikdy to nebudete umět zcela.

Otázka 3: Ale já věřím, že existují jutsu z Naruta! Vždyť tu jsou lidé co to učí! Tak když mě vy nechcete naučit jutsu, trhněte si nohou, naučí mě to oni!
Odpověď: Jak je libo. Až budete umět katon, rasengan, byakugan nebo něco takového, přijďte nám to ukázat a my se vám hluboce a veřejně omluvíme.

Otázka 4: Jaký je rozdíl mezi Reiki-no-jutsu a klasickym reiki?
Odpověď: Klasické reiki se předává zasvěcením a vychází ze školy Mika Usui. V podstatě se dá použít pouze na léčení a léčí se přikládáním rukou na bolavá místa. Zasvěcení může být placené i neplacené, účinné je obojí stejně.
Reiki-no-justu je jen název pro celý program rozvoje osobnosti, práce s energií je jen příjemný bonus. Hlavním účelem je naučit žáka cítit energii, vyznat se ve své mysli, naučit se meditovat, uvolnit, koncentrovat - a hlavně naučit se hledat si svou vlastní cestu poznání.

Otázka 5: Když jsem to dělal, cítil jsem pocit XYZ a vy píšete ZXY, je to normální? Dělám to správně?
Odpověď: Cítění energie je individuální. Každý ji cítí jinak, kazdý máme zpočátku jiné energetické bloky. S nejvyšší pravděpodobností jsou tvé pocity normální a děláš to správně. Vytrvej, ono se to poddá.

Otázka 6: Můžete mě to naučit?
Odpověď: Ne, naučíš se to sám(sama). Začni Meditací 1.

Otázka 7: Už dělám tu meditaci měsíc, už to umím úplně skvěle. Tak co dál?
Odpověď: Úplně skvěle? Opravdu? No, tak jako další krok cvič vizualizaci, cvič si prázdnotu myšlenek, cvič si bodové soustředění. Budeš to při dalšim rozvoji moc potřebovat.

Otázka 8: Vy jste nějaké náboženství? Sekta? Učíte takové divné veci..
Odpověď: Ne, jsme cizí vesmírná rasa androidů, maskující se za učitele reiki. Nějak se nám tu porouchala loď a tak si touto cestou vyděláváme na letenku zpátky, hned, jak se nám podaří vykoupit od Američanů náš létající talíř z Oblasti 51. A dost otázek, ty směšný dvounožče na bázi uhlíku s primitivní DNA!

Otázka 9: Můžu s tím začít taky, i když jsem to předtim nikdy nedělal(a)?
Odpověď: Samozřejmě. Počítá se s úplnými začátečníky.

Otázka 10: A proč to děláte? Co z toho máte?
Odpověď: Je to sice nepochopitelné, ale i dnes jsou lidé, kteří mají dobrý pocit z toho, když někomu pomohou. Kromě dobrého pocitu z toho nemáme nic :)

Otázka 11: Pokud mě brní při meditaci jiná část těla než dlaně na které se soustředím, nedělám to nějak špatně nebo divně?
Odpověď: Určitě to špatně neděláš. To se jen tvé tělo čistí od špatné (negativní) energie, která brání správnému proudění energie skrz tvé tělo. Snaž se tedy tu energii soustředit do těch míst, kam se ona sama snaží dostat. Energie samotná je inteligentní, a pokud se v jejím okolí nachází místo, kterému chybí, tak se tam automaticky nasměruje a vyrovná poškozené místo.

Otázka 12: Jak mám utišit myšlenky? Já prostě asi nedokážu na nic nemyslet ...
Odpověď: Jestli se chceš naučit používat energii a umět Reiki, budeš potřebovat víc než jen slabou vůli. Pouze praxe, snaha a trpělivost ti dokáže plnohodnotně odpovědět na tvou otázku. Jestli tě to ale nudí už po první desetiminutové meditaci, tak se pak nediv, že ti na to nikdo nechce odpovědět.

Otázka 13: Meditace mi trvá/trvala HH:mm času. Je to normální?
Odpověď:Pro začátečníky je doporučená minimální meditace půl hodiny. Pro mírně pokročilé je to od patnácti minut po několik hodin. A pro profesionály je to od několika vteřin po několik dní. Pokud jsi začátečník a meditace ti trvá dýl než půl hodiny, je to jen dobře. Pokud medituješ dobu kratší, měl by jsi to protáhnout alespoň na minimum.

Otázka 14: Když mi při meditaci plyne čas rychle/pomalu, nedělám to špatně?
Odpověď: U správné meditace by ti mělo být jedno jak dlouho trvá, protože pokud při meditaci myslíš na čas, tak už jen tím ji děláš špatně. Při správné meditaci na nic nemyslíš, pouze se soustředíš. Čas plynoucí pomalu naznačuje, že se příliš soustředíš na to jestli děláš meditaci dobře nebo špatně a neustále nad něčím přemýšlíš, a z meditace samotné nemáš nic. Čas plynoucí rychle zase naznačuje, že se na meditaci soustředíš příliš málo a tvé tělo se dostalo do tranzu, což je obdoba spánku, a ze samotné meditace nemáš opět nic. Při správné meditaci neběží čas ani pomalu ani rychle, nesoustředíš se na ni příliš hodně ani málo, o ničem nepřemýšlíš. Při tomto stavu jsi v dokonalé rovnováze, kdy ty si uvědomuješ každou vteřinu celé meditace, co se děje, jak působí, a tím dosáhneš její maximální účinnosti.