NFFORPG - Kirigakure no Sato
V dnešní situaci se ale práce oininů nemůže omezovat pouze na lov dezertérů. Narušovat stabilitu jiných vesnic, sabotovat nepřátelské operace, infiltrovat základny a sídla... To vše a mnoho dalšího mají oininové na práci.
Rychle, nenápadně, a bez slitování. Přesně tak musí tito muži a ženy svou práci vykonávat. Pro dobro vesnice a Země vody!
V jejich čele stojí Ai, silná šermířka a sestra mizukage. Někteří spekulují, zda je skutečně tak schopná, či zda si své místo zasloužila svým příbuzenstvím. Tak či onak, kázeň si udržet umí a své sestře je naprosto oddaná. A nebo to při nejmenším velice dobře hraje.
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Hráč: Jaden
Hodnost: ANBU
Věk: 29
Výška: 179 cm
Váha: 71 kg
Krevní skupina: AB
Zkušenostní body: 750
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 73
C-rank: 93
B-rank: 168
A-rank: 68
S-rank: 9
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráčka: ichi
Hodnost: Genin
Věk: 16
Výška: 154 cm
Váha: 41 kg
Krevní skupina: AB
Zkušenostní body: 120
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 18
C-rank: 7
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Hráč: Kitabatake
Hodnost: ANBU
Věk: 39
Výška: 183 cm
Váha: 69 kg
Krevní skupina: A+
Zkušenostní body: 750
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 101
C-rank: 127
B-rank: 244
A-rank: 156
S-rank: 28
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
- Frakce oininů: Mezi členy oininů je Fumihiro znám jako nelítostný muž, i na poměry oininů.
Hráč: Vikitori
Hodnost: Genin
Věk: 13
Výška: 163 cm
Váha: 57 kg
Krevní skupina: 0-
Zkušenostní body: 343
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 41
C-rank: 48
B-rank: 2
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Bl4ckGh0st
Hodnost: Genin
Věk: 14
Výška: 159 cm
Váha: 57 kg
Krevní skupina: 0-
Zkušenostní body: 330
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 44
C-rank: 52
B-rank: 2
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Hráč: ichi
Hodnost: ANBU
Věk:
Výška: cm
Váha: kg
Krevní skupina:
Zkušenostní body: 750
[url=]Profil postavy[/url]
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 101
C-rank: 127
B-rank: 244
A-rank: 156
S-rank: 28
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: stan.com
Hodnost: Genin
Věk: 14
Výška: 165 cm
Váha: 50 kg
Krevní skupina: 0-
Zkušenostní body: 415
Profil postavy
Takův meč:
Takův prasečí společník:
Splněné mise:
1 C-rank
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 43
C-rank: 54
B-rank: 2
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
- Na pozici velitele ohrozil úspěch mise a bezpečí týmu nevyčkáním příchodu posil. Mise ale naštěstí nakonec oslavila úspěch, díky čemuž došlo k zastavení ilegální, těžební operace pod vedením neznámého ninji.
Veřejnosti neznámé věci:
Bude doplněno.
.
Volných míst v týmu - 3-4
Kde tým hraje - Zatím není dáno.
Hráč: Stranx
Hodnost: Jounin
Věk: 29
Výška: 168 cm
Váha: 60 kg
Krevní skupina: 0
Zkušenostní body: 500
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 73
C-rank: 91
B-rank: 162
A-rank: 57
S-rank: 7
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Hráč: Kitabatake
Hodnost: Jounin
Věk: 44
Výška: 183 cm
Váha: 65 kg
Krevní skupina: 0-
Zkušenostní body: 500
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 118
C-rank: 144
B-rank: 278
A-rank: 41
S-rank: 37
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Shadowbendy
Hodnost: Genin
Věk: 13
Výška: 163 cm
Váha: 50 kg
Krevní skupina: A+
Zkušenostní body: 60
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank:
C-rank:
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Shiraishi
Hodnost: Genin
Věk: 11
Výška: 139 cm
Váha: 33 kg
Krevní skupina: B negativní
Zkušenostní body: 158
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 18
C-rank: 4
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráčka: Rin6633
Hodnost: Genin
Věk: 12
Výška: 145 cm
Váha: 37 kg
Krevní skupina: AB
Zkušenostní body: 130
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 18
C-rank: 3
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Lungster
Hodnost: Genin
Věk: 11
Výška: 155 cm
Váha: 45 kg
Krevní skupina: 0
Zkušenostní body: 60
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank:
C-rank:
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Hráč: theFilda4
Hodnost: Jounin
Věk: 25
Výška: 163 cm
Váha: 52 kg
Krevní skupina: 0
Zkušenostní body: 500
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 63
C-rank: 78
B-rank: 108
A-rank: 28
S-rank: 3
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Leon. S. Uchiha
Hodnost: Genin
Věk: 12
Výška: 159 cm
Váha: 52 kg
Krevní skupina: A
Zkušenostní body: 310
Profil postavy
Splněné mise:
1 B-rank
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 40
C-rank: 50
B-rank: 2
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
- Bohužel neúspěšná mise, jejímž cílem bylo zabránit Konoze ve zničení sokolovny na zámořském území.
Veřejnosti neznámé věci:
Hráčka: Noemyska
Hodnost: Genin
Věk: 13
Výška: 160,3 cm
Váha: 36,4 kg
Krevní skupina: AB
Zkušenostní body: 277
Profil postavy
Splněné mise:
1 B-rank
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 35
C-rank: 28
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
- Bohužel neúspěšná mise, jejímž cílem bylo zabránit Konoze ve zničení sokolovny na zámořském území.
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Kitabatake
Hodnost: Genin
Věk: 16
Výška: 169 cm
Váha: 51 kg
Krevní skupina: 0
Zkušenostní body: 322
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 40
C-rank: 50
B-rank: 2
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráč: Sadista
Hodnost: Genin
Věk: 14
Výška: 130 cm
Váha: 35 kg
Krevní skupina: AB negativní
Zkušenostní body: 249
Profil postavy
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 35
C-rank: 28
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Hráč: stan.com
Hodnost:
Věk:
Výška: cm
Váha: kg
Krevní skupina:
Zkušenostní body:
[url=]Profil postavy[/url]
Splněné mise:
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank:
C-rank:
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
Veřejnosti neznámé věci:
Hráčka: Ichi
Hodnost: Genin
Věk: 14
Výška: 150 cm
Váha: 40 kg
Krevní skupina: AB
Zkušenostní body: 350
Profil postavy
Splněné mise:
1 B-rank
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 18
C-rank: 7
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
- Úspěšné odražení záškodníků z Konohy a zabránění zničení skladu na zámořském území.
Veřejnosti neznámé věci:
- Expert na hospodské rvačky.
Hráč: Jaden
Hodnost: Genin
Věk: 15
Výška: 160 cm
Váha: 55 kg
Krevní skupina: B
Zkušenostní body: 350
Profil postavy
Splněné mise:
1 B-rank
Další splněné mise:
E-rank:
D-rank: 32
C-rank: 29
B-rank:
A-rank:
S-rank:
Veřejně známé věci:
- Úspěšné odražení záškodníků z Konohy a zabránění zničení skladu na zámořském území.
Veřejnosti neznámé věci:
- Expert na hospodské rvačky.
Zmražené postavy:
Aktuality, sdělení:
12.6.2012 - Tak jsme nahodili krapet novější design, podobný tomu v Konoze, snad se vám bude líbit
Edit: Jo a mniši si musí na svoje karty ještě chvíli počkat, musíme je vymyslet xD
13.6.2012 - Přijímání životopisů k Oininům bylo pozastaveno (abychom to s tou elitou nepřeháněli ) a byly zavedeny Klasické týmy, takže kdo by chtěl nasazovat krk za Kirigakure, má k tomu možnost v Klasických týmech
Dále jsem přidal pár Zajímavých míst, konkrétně cvičišť. Tréningu zdar!
2.10.2012 - Lidi bude fajn, když přestanete zapomínat na uvádění místa momentálního výskytu vaší postavy. Když vás chce někdo najít, nemůže toho bez toho dosáhnout. Díky
16.10.2012 - Tenkoku no Senkyo: Vysvätení mnísi Patrajzovi do PM pošlú koľko misií majú za sebou. Najskôr mi napíšte a ja vám pošlem aké tipy misií sú a koľko si ich asi rozdelíte
9.12.2012 - Rozepsal jsem podrobněji klany Kirigakure, tak se na to mrkněte
16.3.2013 - Vzhledem k téměř nulovému zájmu o frakci Tengoku no Senkyo jsem ji stáhl z hratelných frakcí a od teď bude jen prostou NPC záležitostí.
12.4.2013 - Vrátili jsme se znovu k bodům, i když s menšími změnami
9.9.2013 – Byly vytvořeny karty i pro Klasické Týmy, a do nich doplněny odkazy na profily postav v databázi postav na Herním Webu ^^
13.10.2013 – Do místnosti jsme doplnili možnost něčeho jako všeobecných a předpřipravených misí. Vše co o nich potřebujete vědět se dočtete výš, pod Hidem „Mise“
5.11.2013 - U klanů byla doplněna možnost plnění tzv. ,,Klanových misí." Více se dočtete výše, v hidu ,,Klany", na konci spoileru každého klanu
18.2.2014 - Do karet postav byla doplněna jejich aktuální váha, výška, věk, a krevní skupina
5.2.2015 - U Oininů byla otevřena dvě jedno volné místo,
takže kdo máte zájem, posílejte své živoťáky
Pokud se chcete k Oininům přidat s nějakou svou stávající postavou z Klasických týmů, i to je možné. V takovém případě mi napište PM a domluvíme se
21.2.2015 - Místa u oininů byla rozdána, takže mají lovci nukeninů ze Skryté Mlžné zase na chvilku plno.
4.3.2015 - Netrvalo dlouho a u oininů je opět jedno místo volné... chjo T_T
Nicméně jupí pro potencionální zájemce
27.4.2015 - U oininů opět plno.
9.6.2015 - Přepracováno Youhei a přejmenována některá místa v Kiri (všiml sem si až teď, že to sou strašný anglicismy xD)
2.9.2015 - Kolonka „Úspěchy, výjimečné výkony" byla nahrazena dvojicí nových kolonek, a to sice „Veřejně známé věci" a „Veřejnosti neznámé věci".
Smyslem této změny je umožnit postavám proslavit se nebo se jakoliv jinak dostat do povědomí veřejnosti.
„Veřejně známé věci" jsou, jak název napovídá xD, známé všem, tudíž potká-li se někdy vaše postava například s někým, kdo má v této kolonce napsáno, že zachránil vesnici před útokem nukenina, ví o něm tento fakt i vaše postava (také nemusí, pokud je to ignorant xD).
„Veřejnosti neznámé věci" jsou pro změnu věci, které o vaší postavě veřejnost neví. Toto se týká především oininů nebo Youhei, kteří plní mise se skrytou identitou, o jejichž skutcích vědí jen někteří, povolaní lidé.
15.11.2015 - Zmražené postavy přesunuty z týmů na konec záhlaví místnosti pod kolonku „Zmražené postavy“.
Také se uvolnilo jedno místo u oininů
2.2.2016 - V Youhei je k mání jedno volné místo
26.2.2016 - Jelikož nejsou senseiové, co by se mohli ujmout nových týmů, musím s lítostí oznámit, že je u Klasických týmů poslední volné místo, a stejně tak u Youhei, což znamená, že jakmile budou tato místa obsazena, nábor do Kiri bude uzavřen
7.3.2016 - Našel se jeden nový sensei a tak se stav krapet změnil. Volná místa u Klasických týmu jsou teď dvě, u Oininů žádné a u Youhei pořád jedno
30.3.2016 - Tak už máme jen dvě místa, jedno v Youhei, jedno u Klasiků.
3.5.2016 - Přibylo nám pár volných míst u Klasiků
3.5.2018
- Založena kolonka „Významné osobnosti místnosti“
- Počty misí aktualizovány (nakonec asi tolik konzultací potřeba nebude, vymyslel sem to jinak )
1.5.2018 – Mega update, tak ho máte zabalenej xD
- Frakce Youhei byla pro nezájem odstraněna a ponechána pouze jako NPC záležitost kvůli ději, stejně jako bývalá frakce Tengoku no Senkyo.
- Technika Kirigakure no Sato není již k dispozici od začátku hry novým postavám z této místnosti. Postavy stávající, které vznikly před touto změnou, dostanou možnost si namísto ní vybrat jinou techniku úrovně D-rank
- Oininové rovněž přišli o techniku do začátku Sokubaku no Jutsu.
- Klasické týmy byly přejmenovány na Standardní jednotky.
- Kekkei genkai klanu Endo bylo pozměněno. Nyní se jedná o formu kekkei genkai youtonu/živlu tání. Více se dozvíte na herním webu na stránce klanu
- Rovněž došlo k úpravám popisků všech klanových technik klanů Kirigakure no Sato, ke kterým přibylo i několik nových
- Byl zaveden krapet jinačí systém misí. Čas od času vašim postavám doplníme do seznamu několik misí jen tak, aniž byste je měli odehrané, s tím, že půjde o jakési „fillerové mise“ a to, co odehrajete, bude „kánon“ vašeho týmu xD
Pro tuto změnu jsme se rozhodli proto, že se nám zdálo nesmyslné, aby měla postava na úrovni např. pokročilého chuunina na kontě kolem pěti misí, neboť se jich prakticky víc ani reálně odehrát nedá, než dosáhne postava výše zmíněné úrovně. Takže pro dobro logiky jich tu a tam dostanete několik k dobru, abysme se počty přiblížili reálnějším číslům ála narutopedie a databooky o postavách z anime/mangy
Zatím máte všichni odpovídající kolonky prázdné, ale to se změní hned, jak na toto téma hodíte řeč se svým senseiem, který se nám posléze ozve a my vám profil vaší postavy aktualizujeme
5.5.2020 - Doplněno info k týmům zda nabírají nové členy, kdo je jejich vypravěčem, a kde hrají.
Kaiju Hisayo
Team D
Ostrov
Trénink na ostří nože, Den druhý.
Kaiju sledoval odezvu dikobraza na útoky kolegů. Spršku kamenů, jen na něj poslal nepřítel, snažil vybojovat. To se mu nepovedlo u všech a tak dostal nějaké rány. Po konci kamenného útoku, vybouchl poslední lístek a dikobraz tak otočil hlavu k výbuchu a toho černovlásek využil a schoval se. Sledoval dění a snažil se využít situace na vymyšlení nějakého plánu. Nic jiného nenapadalo a tak byl stále schovaný. V hlavě si zopakoval úkol od senseie. Najednou se zarazil.
,,My do toho kruhu nemusíme lést. Stačí dostat vlajku z kruhu ven a pak ji sebrat. Ale jakou technikou? Kdo by to dokázal?" řekl Kaiju. Nebyl si jist, jestli ho někdo slyšel nebo ne. Sledoval ostatní a v duchu si říkal, zda by to dokázali nebo ne. Nevěděl o nich skoro nic a o jejich technikách. Proto jen čekal na nějaký signál od kolegů. Nakonec na něj křikla Satsuki jeho jménem. Ukázala mu směr a tak se tam vydal. Aby dikobraz neprokouknul jeho úmysl, hodil mezi něj a sebe poslední kunai s výbušným lístkem. Když byl na pozici, schoval se za strom, kde vyčkal dalších šancí.
Satsuki Min, tým D
Sledovala kluky a jejich marné pokusy o nějaký ten útok. Moc se ani nedivila, že jim nic z toho nevyšlo. Přeci jejich zkušenosti oproti kapitánovým byly na bodu mrazu, ne-li ještě níže.
Jako jediná se nikam nepohnula, dikobraz si jí nevšímal, a tak se jí to i líbilo. Snažila se postřehnout sebemenší náznak slabosti, naštěstí sensei jí ho odkryla. Jestli má špatný oči a spíše se bude spoléhat na čich, mohli by mu tuhle jeho výhodu vzít.
"Hej, Ieyasu, doufám, že tam máš něco pěkného v arzenálu!" křikla na kolegu. V duchu jen doufala, že pochopil, že pěkného znamená pěkně smradlavého. Kdyby všechno okolo vonělo/smrdělo stejně, pro ně by to znamenalo aspoň malou výhodu. Další otázkou bylo však, co sluch. Jak dobrý má sluch? Potichu jako myšky nedokážou být. Takže zkusit udělat nějaký pořádný rámus? Měla spousty otázek, na které neznala odpovědi. O dikobrazech skoro nic nevěděla, vlastně nic, krom toho, že to je hlodavec.
Stála tam a kladla si stále více otázek, když ji v mysli vystanul nápad. Kdyby použila suiton: Mizurappa a tím by odplavila šavli z šátkem mimo dosah bodlin, někdo by to mohl vzít a tím by tohle skončilo. Sensei neřekla nic o tom, že musí oni jít do toho kruhu. Potřebovala však někoho rychlého. Usmála se pro sebe.
"Kaiju!" křikla na dalšího kolegu a ano, oslovila ho jeho jménem. Mávla na něj a plus mínus ukázala směr, kam se má vydat, pak sama se vydala mezi stromy. Pokud by se tam vydali i zbylí kluci, vůbec by jí to nevadilo. Než tma dorazila v hlavě se jí formoval plán.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Renjiro Kaiba
Neznámý ostrov
Když se Yui pustila do výčtu katastrof, co hrdiny mangy kterou četla v takovéto situaci zastihly, stekla Renjirovi po spánku pomyslná kapka skepse.
Při pohledu na fontánku se nemohl rozhodnout. Podle všeho to byl pramen, leda by šlo o nějaký mechanizmus, co zapřičiňoval, že voda tekla. Vážně by si někdo dal tolik práce s tím zbavit se naivních cizinců? Navíc byla ta soška porostlá květinami...
„Pojďme si naplnit čutory,“ obrátil se nakonec na obě dívky a sám se jal učinit, jak řekl. „Sice se mi to pořád nezdá, ale na druhou stranu mi přijde hloupé takové příležitosti nevyužít,“ vysvětloval Yui s Makurou Renjiro své myšlenkové pochody, zatímco sledoval plnící se nádobu.
„Měli bysme se snažit vydržet bez vody, co to půjde, dokud nebudeme mít možnost si ověřit jak moc ‚pitná‘ vlastně je. Když bude nejhůř...“ narovnal se bělovlásek, zašpuntoval svou čutoru a zkoumavě si ji prohlédl, „napiju se první a když to přežiju, dáme si všichni,“ obrátil se na své parťačky a zazubil se.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Yui Endo
Tým G
Neznámý ostrov
Tsuki se po vzoru Makury kochala okolím narozdíl od Yui, která se objímala rukama a ostražitě těkala očima ze strany na stranu, dávajíc si dobrý pozor, kam šlape. Ačkoliv jí bylo neskutečné horko, nápad vysvléci se vršek kombinézy zavrhla hned, jak ji bodnul první komár.
„T-takhle barevný prej bejvaj masožravý a jedovatý rostliny-nyan,“ zabrblala si pod nosem. Díky přehnané starosti o své okolí si všimla, že Renjiro zastavil a proč. Došla až vedle něj, a jakmile uviděla sochu, její zorničky se zúžily a dívka viditelně zbledla.
„Tohle vypadá nyako průser,“ polkla, podvědomě sundala Tsuki z hlavy a objala ji, aby ji chránila vlastním tělem. „Četla jsem to v jedný hororový manze-nyan. Hrdinyové se brodili pralesem na pustým ostrově, teda on vypadal pustě. Jenže pustej nyebyl. Teprve když nyarazili nya první znyámky, totiž sochu, snesla se nya nye vlna uspávacích šipek a pak...,“ dívka se zarazila právě včas, aby si uvědomila, že to vlastně byla jedna z jejích ecchi mang, což zapříčinilo, že se jí vrátila trocha barvy do tváří. To ale neměnilo nic na tom, že tohle mohlo dopadnout daleko hůř. „T-totiž! Tu vodu bychom pít nyeměli. C-co když je otrávenyá?“
Yuri Gateba
Tím D
Ostrov
Tréning na ostrie noža, deň 2.
Ieyasu sa rozbehol oproti Kapitánovi a ten sa pomocou dotonovej techniky obránil proti ohňu. Nad tým som iba skrivil ústa.
Takže ovláda doton. Nevyzerá byť príliš rýchly, nechce sa pohnúť z miesta a radšej bude vykrývať útoky takto, premýšľal som. Z premýšľania ma ale prerušil výbuch a sprška kamienkov. Inštinktívne som si dal ruky pred tvár. Kožená bunda ma pred väčšinou obránila, lenže aj tak mi kúsky poškrabali tvár. Sledoval som Ieyasua. Vyzeralo to, že niečo vymyslel, lenže bol na druhom konci dikobraza. Obzeral som sa okolo a potom ma niečo napadlo. Chcel som ale počkať ako sa vyvinie Ieyasuov plán. Vzal som do ruky kunai, niť a dva výbušné lístky. Lístky aj kunai som pripevnil na niť a šiel som sa ukryť za strom a pozorne som sledoval ako sa situácia vyvinie.
Ieyasu Kitabatake
Tým D
Vždy byl zvyklý nad vším přemýšlet, a to za jakékoliv příležitosti. Teď měl hlavu prázdnou a bezmyšlenkovitě běžel se svými klony v jedné linii, aby dikobrazí kapitán nedostal jedinou indicii k tomu, který z nich je ten pravý Ieyasu. Dokonce se ani neohlédl, když zbytek týmu D zahájil svou ofenzivu.
V jeho zorném poli se najednou objevilo několik ohnivých koulí. Hned mu bylo jasné, kdo je na dikobraza seslal. Něco v hloubi nitra mu však říkalo, že to na poražení zvířecího velikána nebude ani zdaleka stačit.
Najednou mu odhalené části části obličeje zkropily malé kapičky mazlavé tekutiny. „Kaiju nepoužívá jutsu, takže to musí být nějaká specialita od Satsuki,“ pomyslel si. Jeho teorie se potvrdila, když jeho kolegyně zahlásila, že je schopná varovat je před některými útoky ze strany nepřítele. Chtěl na ní zavolat a říct jí, ať to udělá, ale teď, sotva patnáct metrů od dikobraza, už si nemohl dovolit své prozrazení.
Nikoho nepřekvapilo, když se dikobraz pohnul a začal se bránit – všichni věděli, že jim nehce dát červený šátek zadarmo. Nejprve bouchnul obřími tlapami do země a seslal jakousi dotonovou techniku proti Yuriho ohnivým střelám. Poté hrábl do země a poslal naproti někomu, koho Ieyasu neviděl, spršku kamenů. O ty se po chvíli zastavil vržený kunai s výbušným lístkem a rozpoutal hotové kamenné peklo. Kamínky různých velikostí létaly všude kolem a bubnoval medikovi do tvrzeného skla chemických brýlí a tvořil na nich tak nepatrné rýhy a škrábance. Teď byl rád, že je celý zahalený v polní výstroji, poněvadž spousta rychle letících ostrých kamínků působila malé tržné ranky.
Zničehonic sensei poučila celý tým o vynikajícím čichu dikobrazů. „Do hajz... Takže celou dobu o mně ví. No, teď už stejně musím jednat,“ odhodlal se medik k útoku, když dostal díky Kaijuově vrženému kunai příležitost. Klony se najednou rozplynuly v mlhu. Ieyasu vyskočil směrem na dikobraze a ve vzduchu složil pár pečetí na Kawarimi no Jutsu. Techniku uvolnil až na poslední chvíli tak, aby se nacházel co nejblíže od ostnaté bestie. Plánoval se prohodit s dřevěným špalkem, ležícím zhruba pět metrů směrem napravo od dikobraze, a nechat na něm upevněnou bombu s plynem Kairen. Ta sama o sobě neměla explodovat, pokud by jí netrefil jeden z kapitánových ostnů nebo pokud by špalek nespadl přímo připevněnou plynovou bombou na zem. Chtěl zkrátka, aby špatně vidící netvor bombu na zemi pokud možno nezaregistroval. Byl to sice risk, ale Ieyasu moc dobře věděl, že v případě úspěchu mohl tento počin podstatně ovlivnit směr, kterým se bude jejich souboj ubírat.
Tým G - Mise na moři
Původně jsme to celé začali psát bokem jako fillerovou misi, když se náš tým kvůli bývalému senseiovi zasekl. Bývalého sensei ale nakonec nahradil nový a z filleru se stala regulérní mise
Psali jsme to v google dokumentech... psali a psali... až to mělo 208 stránek xD Tak tu to je, komplet v pdfku Dokončené to ještě není, ale protože jsme se už chtěli vrátit k postování na Konohu, nahráváme to sem už teď Jen v tom pdfku no, páč je to moc dlouhý xD
https://uloz.to/!bD1nqEsNhbRE/tym-g-mise-na-mori-komplet-ongoing-pdf
Heslo pro ty, které by to snad zajímalo xD: Umi
Neznámý ostrov
Když Makura prošla mezi stromy, dostala se na okraj místního pralesa, což bylo úplně něco jiného, než na co mohli být zvyklý z prostředí Kirigakure a okolí. Každá z rostlin vypadala cizokrajně a hrála všemi barvami. Palmovité stromy byli obvěšeny liánami, zem byla pokryta různými květy, ale nikde to nevypadalo, že by tudy někdo před chvilkou prošel. Navíc hrál prales mnoha zvuky, což mohlo vyvolat dojem, že celý prales žije a pozoruje své návštěvníky. Když se však Makura otočila, že by chtěla vyjít zpět na pláž, spatřila těsně před sebou obličej opice, která se na ní šklebila hlavou dolů a snad, jako by se jí zalekla, zavřeštěla a po liánách začala ručkovat hlouběji do pralesa. Byla zhruba o půlku menší než Makura a byla dost rychlá, takže se Makuře rychle ztratila z dohledu.
Na pláži bylo zatím všechno při starém, jenom se konečně přihlásila žízeň, kterou umocňovala spolykaná mořská voda a všudy přítomné vedro, které naštěstí nebylo ještě tak hrozné, ale bylo nejspíše ještě ráno.
Yuki Makura
Tým G
Pobřeží neznámého ostrova
I přes cizokrajnou krásu lesa, která ohromovala při pouhém pohledu byla Makura napjatá jako struna. Měla takový nepříjemný lezavý pocit, jakoby ji někdo sledoval a měl každou chvíli vyskočit z křoví a zaútočit na ni. Ani nepřetržitá symfonie zvuků, která se ozývala zpoza stromů modrovlásku nijak zvlášť neuklidnila.
Po tajemných siluetách navíc jakoby se slehla zem. Ať se kunoichi snažila sebevíc odhalit jakýkoliv pohyb, nezaznamenala nic kromě jakéhosi jedovatě barevného hmyzu poletujícího kolem spletenců lián. Rozhodla se tedy, že nemá cenu, aby se dál vystavovala nebezpečí, když v současné situaci stejně nemůže udělat nic, co by jí pomohlo najít přízraky z pláže a otočila se k odchodu.
Přímo před obličejem se jí objevila děsivá démonická chlupatá tvář. Maku se tak strašlivě lekla, že ani nezaječela, protože jí málem zaskočily vlastní plíce. Reflexně udělala několik kroků dozadu, noha se jí zachytila mezi jakousi pralesní zelení a dívka se krkolomně poroučela na záda, div si nevyrazila dech. Jenže démonická potvora se jí nepokusila sežrat, ba naopak - hrůzostrašně zavřeštěla a bleskově zmizela ve větvoví stromů. Modrovlásce okamžitě došlo, že jí polekala opice. Hloupá opice. Zahanbeně se vymotala z porostu, zvedla se na nohy a vyběhla zpět na pláž odkud se okamžitě vydala vstříc dvěma malým postavičkám, které jakoby na ní už čekaly.
Když doběhla až k Renjirovi a Yui, stále ještě udýchaná na ně začala chrlit, co viděla. ”Někdo tu je! Alespoň myslím… Na pláži jsem viděla postavu!” Mezi jednotlivými zbrkle formulovanými větami modrovláska přerývaně dýchala. ”Nejdřív jsem myslela, že se zvednul námořník, kterýho jsem už z dálky viděla ležet mezi troskama, ale když jsem přišla blíž, zjistila jsem, že je mrtvej! Jenže… tam někdo vážně byl. Nějaká postava, která zmizela v lese. Běžela jsem za ní, ale nikde po ní nezůstala ani stopa!”
Yui Endo
Tým G
Loď
„Tys je viděla až do lesa-nyan?“ nechápala zelenovláska, ale docela se uklidnila.
Tsuki kývla a pohlédla na Renjira. „Vím, že to byly dvě postavy a že to byli určitě lidé-nyan. Jenže jsem nyerozeznala, nyak vypadají,“ sdělila smutně.
Yui ji hned pohladila. „Kočky nya dálku nyevidí myoc dobře. Každopádně! Kde je teda Makuchan? Co když jsou tu lidojedi?! A proč mi zmizeli z dohledu-nyan?!“ začala zase šílet. „A myám žízeň!“
Makura se jako na zavolání naštěstí vrátila a malá Endo po ní nadšeně skočila. „Makuchan! Bála jsem se, že tě snědli-nyan!“
Modrovláska poté přišla se svou verzí hledání a Yui zamrkala. „Ty taky?!“
Renjiro Kaiba
Neznámý ostrov
Renjiro poslouchal Tsukino líčení a přemýšlel. Co se tu mohlo dít? Pokud tu skutečně někdo byl, proč se choval takhle divně? Kromě něho viděli něco podobného i Yui s Tsuki, a Tsuki si na svém dost trvala. To se už nezdálo být jen pouhou vinou halucinací z nedostatku tekutin či úpalu...
Z myšlenek ho však vytrhla Makura, která se k dvojici přiřítila a vyjeveně spustila.
„Takže i Maku-chan...?“ sledoval dívku zamyšleně bělovlásek.
„Každopádně,“ rozhodl se nakonec mladík rozlomit ledy nejistoty a nejasností, a založil si ruce v bok.
„Ať je to jakkoliv, nevíme, kde sme, takže musíme předpokládat, že sme na nepřátelském území. Nejdůležitější je se teď zorientovat a doplnit zásoby, takže navrhuji vydat se hlouběji do lesa, pokusit se najít nějaký sladkovodní zdroj vody a něco k snědku, a dostat se na tu horu, odkud bysme měli být schopní se pořádně zorientovat, kde to vlastně sme. Souhlas?“ navrhl oběma dívkám i s kočkou a povzbudivě se na ně pousmál.
Yuki Makura
Tým G
Pobřeží neznámého ostrova
I přes své rozrušení Makura zachytila Tsukinu poznámku. Takže kočka viděla siluety také! Ne, že by modrovláska o přítomnosti neznámých pochybovala - tím, co viděla si byla jistá. Potvrzení od někoho dalšího ji nicméně ještě utvrdilo v jistotě.
Renjiro se ukázal být znovu tím nejzodpovědnějším. Ať už se mu hlavou honilo cokoliv, přinejmenším působil klidně, obzvlášť v porovnání s vyjukanými děvčaty a Tsuki. Navrhnul, aby se všichni společně vydali hlouběji do lesa a pokusili se najít zdroj pitné vody, když už tu stejně trčí. Protože s tou skutečností se opravdu nedá nic dělat. Modrovláska na souhlas beze slov kývla a následovala chlapce směrem od pobřeží. Jeho přítomnost ji alespoň trochu uklidňovala. Neuměla si představit, jak ztracená by byla, kdyby se v tak děsivě neznámém prostředí ocitla sama.
Yui Endo
Tým G
Loď
Yui se zarazila a nervózně zahihňala. „Nyepřátelský území? To jsem asi nyeměla tak křičet.“
I ona oceňovala chlapcovu rozvážnost a chladnou hlavu, ačkoliv by to nahlas nikdy neřekla. Obvykle nešetřila chválami a zásluhy druhých připouštěla s radostí, jenže tohle byl Renjiro. Mladý ambiciózní ninja, který si ze zelenovlásky neustále utahoval a předhazoval jí její nedostatky.
„Pro pití-nyan? B-budeme muset být nya pozoru, aby nás nikdo nyesnědl.“
Přestože se bála, následovala kamarády. Tsuki jí vylezla na hlavu a zvědavě se rozhlížela.
Džungle
Vstup do pralesa byl doslova vstupem do jiného světa. Nejen, že hrál všemi barvami, které by doma od rostlin neočekávali, ale i mnoholičné vůně a zvuky dělali své. Vypadalo to, jako kdyby byl prales jednou velikou operou a všechno co tam žilo, byli herci a muzikanti. Cesta, kterou si mladí ninjové zvolili byla velmi neschůdná a to zpomalovalo jejich tempo na minimum.
Jak postupovali, přibyli i jiné neduhy pralesa. K vlhkému vedu, které udržovalo hrdiny permanentně zpocené, přibili i velcí a otravní komáři. Po vodě však stále nebylo ani slechu ani vidu. Po zhruba hodinovém pochodu pralesem, konečně skupina narazila na něco, co dávalo naději, že zde někdo žije, nebo kdysi dávno žil. Narazili totiž na velkou sošku z tesaného kamene, jenž byla všemožně porostlá popínavými rostlinami s bílo žlutými květy. Byla to socha nějakého domorodce, kterému z úst crčel pramínek vody. Na sošce byla navíc pověšená cedulka s nápisem: “Pitná”.
Renjiro Kaiba
Neznámý ostrov
Žádná z nich neměla nic proti, a tak vyrazili.
Pohyb skrz prales nebyl nic moc. Do podnebí Země vody mělo tohle místo celkem daleko, a s tím se nedalo nic dělat.
Renjiro se proto raději soustředil na jejich okolí, zda-li je někdo nesleduje či se jim nechystá vpadnout do zad nějaká šelma.
Po hodině cesty ale konečně narazili na něco, co bylo hned na první pohled dílem člověka.
„Voda!?“ rozjasnila se Renjirova tvář a on na sucho polkl. Když si ale všiml cedulky, zatvářil se celkem dost skepticky.
„Tohle se mi nezdá...“ prohodil s menším tikem v koutku oka a pomyslnou kapkou na čele, hledě na cedulku s nápisem „pitná“.
Yuki Makura
Tým G
Neznámý ostrov
Jak tak čtveřice kráčela hustým porostem, dívka jakoby takřka zapomněla na svůj strach i na vyprahlý krk, který ji pomalu začal trápit. Nevšímala si dokonce ani nepříjemných moskytů a hrbolaté zarostlé cesty. Oči měla totiž jen pro exotické rostliny, které se vinuly kolem v neprostupných kaskádách. Nic takového modrovláska dosud neviděla.
Z fascinovaného zasnění ji vytrhlo teprve, když se ostatní zastavili a ona s myšlenkami, které se pořád vznášely kdesi v oblacích, narazila do Renjira a polekaně odskočila. Když si všimla, proč se stojí, potěšeně se usmála. Tak vodu přeci jen našli. A docela jednoduše!
Teprve Renjirovy pochybnosti dívku donutily zaváhat. Ona sama by se se svou dětinskou bezelstností nejradši vrhla k vodě ihned a lačně začala pít, ale Renjiro s tím očividně nesouhlasil.
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!
Fun Kotoshi
Tým C
plné ruce beden
"Uf! Jsme tady!" Zaradoval se, když dotáhl vozík až ke skladu po vlhkém dláždění, které často ani nesedělo k sobě a tvořilo dost hrbolatý povrch. Senseie si nevšiml a tak začal jako obvykle přeskládávat těžké krabice z vozíku mezi ty ostatní ve skladu a poslouchal jak při přesouvání neúnavně cinkají svým obsahem.
"To se bude sensei divit až uvidí, že už je to hotový!" Řekl přesvědčeně, při čemž nevěděl, že ho Shingo nejspíš slyší. Nebyl na dohled jeho technice.
"Co teď?" Pomyslel si v tureckém sedu před vchodem, když už nebylo co nosit a chyběly další instrukce.
"Už vím. Pojďte něco zahrát." Napadlo ho a se zamyšleným výrazem přemýšlel, co by to asi mělo být. "Je nějaká schopnost, kterou jste se vždycky chtěli naučit?" Řekl spíš jen tak do prázdna, když se rozhodoval, jestli by to měly být nějaký zajímavý otázky, nebo něco pohybovýho... Ale s jistotou věděl, že se závodama už by ho určitě poslali do háje.
Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.
Trénink na ostří nože
-Den druhý
Mia Sashikizu+kapitán Dikobraz
Boj započal Ieyasu,který společně s jeho klony vyběhl proti dikobrazovi.Ten rychle zamával hlavou,jak sledoval pobíhající geninny,načež zuřivě zařval"NEHRAJTE ŠI ŠE MNOU VY UŠOPLENCI!"a udeřil packami do země pod ním."DOTON: DOROKU GAESHI!"Mezi přilétajícím ohněm a zvířetem se ze země zvedla velká stěna a ohnivé gule na ní jen neškodně zasyčely.S dalším řevem se dikobraz prudce otočil a packou mrštil po Kaijuovi spršku kamenů.Kaiju jen tak tak stihnul hodit kunai s bombou a v zápětí se spadlý kmen,na kterém stál,začal bortit a vzduchem začala lítat smršť kamenů různé velikosti.Dikobraz se znovu na místě otočil a krví podlitýma očima se zaměřil na pravého Ieasu,který od něho už nebyl daleko.
"Jooo chcete slyšet pár zajímavých faktů o dikobrazech?"Ozvala se najednou Mia sedící v koruně stromu na okraji mítiny."Fakt první:Jsou to většinou aktéři noci,takže jejich zrak není zase tak úžasný.Mohou se však pochlubit svým výborných čichem,který může být pro vás stejně nebezpečný jako jejich ostny!"Jako na povel začaly dikobrazovi ostny chrestit a vstávat do plné parády.Kapitánovo tělo se napnulo k útoku na Ieasua,ale v tu chvíli kousek od nich vybuchnul Kaijuův kunai.Dikobraz sebou trhnul a medik dostal na okamžik příležitost.
Kaiju Hisayo
Team D
Ostrov
Trénink na ostří nože, Den Druhý
Už byl připraven na jakýkoliv útok. Vyslechl si pokyny od senseie, který jim dal úkol. Sebrat šátek z kruhu, který hlídal dikobraz. Jednonožka vymysel plán a v tom plánu pochvalil i Kaijuovu rychlost. To ho trochu potěšilo a na tento trénink se těšil o to víc. Sklonil hlavu a mírně se pousmál. Medic a jednonožka začali jednat a Satsuki se postavila vedle mě. Nevnímal sem ji pozornost, ale slyšel jsem, co řekla. Jakmile se pára z ohnivé techniky rozptýlila, připravil se na útok.
,,Jdeme Satsuki." řekl Kaiju a rozběhl se proti Dikobrazovi. Pár metrů před ním změnil směr a vydal se doprava. Snažil se ho oběhnout a dostat se mu do zad. Jakmile byl za ním. Vskočil do výšky a připravil si kunai s výbušným lístkem. Když přistál na jedné z větví, hodil po něm onen kunai s lístkem. Nemířil na něj, ale mířil nalevo napravo z Kaijuova pohledu. Doufal, že tak odláká jeho pozornost a Satsuki může vymyslet vlastní strategii.
Yuujiro Matsumoto
Sensei týmu B
Moře > Tokashiki
„To je další způsob, jak to podat,“ souhlasil muž, načež mu ruka mimoděk vyletěla a zasadila Kishouovi letmý pohlavek, který sice nebolel, ale bylo zcela jasné, že takové hloupé poznámky by zelenovlásek vůbec neměl vypouštět z pusy.
„To budeš muset, Riri,“ povzdychl si a upřel svůj zrak zpátky na vlny, aby kormidloval tím správným směrem.
Zanedlouho se vylodili na ostrově Tokashiki v přístavu stejnojmenného města. Yuujiro zaplatil za místo pro loď a kývnul na děti, aby ho následovaly. „Čeká nás ještě půl hodina cesty pěšky, než dorazíme do Sakury,“ oznámil pak, procházející odpolední chumelenicí lidí. Ostrov byl totiž i turistickou destinací, kterou navštěvovala spousta lidí, aby si mohla prohlédnout vzdálenou zříceninu letního sídla feudálního pána Země vody, který žil dvě stě let zpátky.
Mikayo Yuki, Chikage Shichishima
Sensei týmu A
Moře > Tokashiki
„Ano, to jsme my,“ pokynula hlavou modrovláska a najednou mluvila úplně bez přízvuku. „Já jsem Yuki Mikayo, velitelka jednotky. Toto jsou mí dva žáci,“ ukázala vedle sebe na mladíka s dívkou, „Jahiro Tako a Wakiya Tenshi.“
„To souhlasí,“ usmála se Chikage, zkušeně ignorující Takovy náznaky. Dokonce mu na malý moment bez jakýchkoliv rozpaků pohlédla přímo do očí. „Následujte mě, prosím,“ vrátila pak zrak k jounince a rozešla se ke svatyni.
Záhy se ocitli uvnitř. Prostorná místnost s dřevěnou podlahou a papírovými stěnami končila naproti vchodu vyvýšeným pódiem, které od zbytku prostoru oddělovala papírová roleta, skrze níž mohl tým A zahlédnout tmavý obrys postavy v rouchu. Před pódiem byly přichystány tři futony. Všude vonělo kadidlo.
Chikage jim pokynula, aby se posadili.
Místnost byla magicky tichá. Tak tichá, že každý mohl slyšet šustění oblečení toho druhého. A nikoho by snad nenapadlo to ticho prolomit dříve než nejvyšší kněžka.
„Vítám vás, mí ochránci,“ zazněl s lehkou ozvěnou ženský hlas střední výšky. „Jsem Seimori Ryouko a vítám vás na tomto místě.“
Odkudsi se vynořily další dvě kněžky, začaly pomalu odtahovat roletu a tím odhalovat chráněnku. Byla jí mladá černovlasá dívka s přísným pohledem.
Satsuki Min, tým D
Sensei se k nim přikradla, aby jim vysvětlila, co je jejich cílem. Satsuki se netvářila nijak nadšeně, takže se tvářila úplně normálně. Pohlédla si dikobraza, který sice nestál v kruhu, ale bodliny tam musely v pohodě dosahovat. Jako jehelníček rozhodně nechtěla skončit. Pohlédla na kluky, Ieyasu si vedl nějaký svůj plán a budižkničema s dřevěnou nohou začal smýšlet nahlas o společném plánu. Satsuki mezitím složila pečetě a k nebi se začala vznášet obří bublina, která po dosažení určité výšky se rozprskla a do okolí dopadly kapky. Bylo jí jedno, jestli to kapitán viděl či ne, beztak se nemohl tomu vyhnout vzhledem k jeho velikosti. I když, možná by ji překvapilo, kdyby najednou zmizel.
"Pomůžu ti odlákat pozornost. Vím o nějakých jeho bodlinách, kdyby hodlal je použít, takže když tak dám vědět." kývla krátce na Kaijua. Mírně poodstoupila od kluků. Nějak nehodlala se stát živoucí pochodní, i když pirátovi trochu věřila, že umí s ohněm zacházet. Připravila si kunai už jen ze zvyku. Měla pocit jakoby si si s chladnou ocelí velice rozuměla.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Yuri Gateba
Tím D
Ostrov
Tréning na ostrie noža, deň 2.
Mia vysvetlila pravidla tréningu a ukázala nám náš cieľ. Meč so šatkou. Kapitán sa postavil tesne pred kruh
Dobre, možno to ani také ťažké nebude, pomyslel som si. Ieyasu ihneď vyskočil do útoku. Zvláštne, takýto entuziazmus by som od neho nečakal. Potom ale vytvoril pár klonov. Tušil som o čo mu ide.
,,Dobre, takže našim cieľom nie je Kapitán, ale tá šatka. Navrhoval by som ho odlákať smerom k nám, zatiaľ čo jeden z nás vezme tú šatku. Ja to kvôli svojej nohe byť nemôžem, obávam sa, že by som nebol dostatočne rýchly. Navrhoval by som práve teba, Kaiju, kedže si z nás služobne najmladší a máš najmenej bojových skúseností, no včera pri tréningu s shurikenmi bola tvoja rýchlosť, až na ten jeden, dobrá. Ak si ale Satsuki myslí, že je rýchlejšia, kľudne to môže spraviť ona. Ieyasu by mal ostať vonku pre prípad, že by dikobraz niekoho zranil. Preto by sme sa nemali rozdeľovať, aby sa dikobraz nemusel rozhodovať, na ktorú stranu má útočiť, mali by sme útočiť z jednej. Odlákame jeho pozornosť a jeden uchmatne tú šatku. Ak máte ale iný nápad som ochotný ho počuť," povedal som zvyšným dvom kolegom potichu. Potom som zložil pečate na Katon: Housenka no Jutsu a z úst mi vyšľahli tri ohnivé gule o priemere 50 centimetrov. Smerovali na Kapitána, ale tak, že boli naklonené viac na stranu, kde Ieyasu nebol, to znamená, že najefektívnejšie by sa im vyhol ak by skočil k Ieyasuovi. Ja sám som sa k Ieyasuovi a jeho klonom potom rozbehol. Bola to riskantná akcia, no tá, ktorú som bol ochotný podstúpiť. Vzal som do ruky svoj ikonický nôž s červenou rukoväťou. Ten som väčšinou používal na boj na blízko.
,,Musíme ho odlákať od toho kruhu," zahlásil som Ieyasuovi
Ieyasu Kitabatake
Tým D
Mia se rozpřáhla a svou šavli, na které byl uvázaný červený šátek, zarazila doprostřed předem vyznačeného kruhu. Poté dala týmu rozkaz zmocnit se šátku – ten ale bude střežen jejím velkým dikobrazem.
Asi takhle si Ieyasu shrnul celou nynější situaci, do níž se dostal. Pootočil se na ostatní členy týmu. Byli připravení ve střehu, ale ani jeden z nich zatím nepodnikal žádnou ofenzivu proti zvířecímu velikánovi. Medik si pečlivě upravil chemické brýle, načež poodhrnul obvazy na ústech a pomocí zubů pevně skousl náústek své dýchací masky, která za normálních okolností spočívala v jeho levém bočním pouzdře. Se zažitou rutinou si bleskovou rychlostí upevnil kolem hlavy popruhy dýchacího přístroje, aby mu maska dobře držela na obličeji. Zkontroloval ještě těsnění bombičky se stlačeným vzduchem a když vše vypadalo v pořádku, prohodil k týmu maskou silně deformovaným hlasem: „Tak jo, víte jak to dopadlo minule. Teď to bude chtít spolupráci.“
„Když je Mia senzibil, je senzibil i ten dikobraz...? Nebo spolu komunikují a ona mu dává informace...? Musím to zjistit, od toho se pak bude značně odvíjet další postup. Jdeme na to...“ tekly medikovi myšlenky hlavou. Dlouho nečekal, než řekl zbytku týmu D, že musí prvně něco zjistit, než opravdu zaútočí.
Ieyasu odskočil dobrých pět metrů od ostatních geninů a trénovaným pohybem mrštil kouřovou bombou o zem, načež ho zahalil hustý temně šedý dým. „Udělám pár Oboro Bunshin. Jsou nenároční na chakru a na tenhle test bohatě postačí,“ řekl si v duchu. Stále zahalen kouřovou clonou vytvořil čtyři další na chlup stejné mlžné klony a s jedním z nich si vyměnil pozici. Pak je nechal vyběhnout rovnou proti zvířecí obludě a sám běžel společně s nimi. Klony běžely proti dikobrazovi v lajně s rozestupem pěti metrů, aby je nemohl zasáhnout plošným útokem.
Svou taktiku zakládal medik na tom, že dikobraz nemůže vědět, pokud tedy není senzibil nebo pokud mu Mia nedává informace o stavu na bojišti, který z nich je Ieyasu. Pokud rovnou nasměřuje svůj útok na pravého Ieyasua, tak s nejvyšší pravděpodobností něco málo ze senzibilských schopností má. Může to být ale i náhoda, samozřejmě.
Ieyasu se nepřipravoval na ofenzivu proti obludě. Raději se rozhodl soustředit na útok dikobraza, aby pak mohl uhnout a vydat se na případný taktický ústup.
Trénink na ostří nože
-Den druhý
Mia Sashikizu
Mezitím co se genini pod Ieyasovým vedením odebrali na "emoční chvilku",Mia poodešla mezi kameny a pokynula obřímu zvířeti,aby ji následoval.Zarachotila mechanika její šavle,kterou následně naznačila do země kruh o průměru něco kolem 2 metrů v prostoru bez okolního kamení v prostředku celé mítiny.Šavli pak zarazila doprostřed kruhu,načež na její jílec přivázala krvavě rudý šátek."Šetři je...Žádné silnější útoky."Zašeptala do ucha dikobraza,když mu vysvětlila jeho úkol.Ten v odpověď zavrčel."Šetšit?PCHE!!Pšežít nebo chcípnout to potšebují!!"Mia se zadívala na ostnaté monstrum před sebou a klidně pronesla."Nabídl jsi mi svoje služby.To mám začít pochybovat o tvých slovech?"Dikobraz zavrčel jak motorová pila,ale nakonec pokýval hlavou a ustoupil.V tu chvíli k nim dolehl Yuriho motivační proslov.Kapitán se kriticky zadíval na stříbrnovlásku,která jenom pokrčila rameny.
Mia pak došla ke skupince pulců a vysvětlila jim,co od nich očekává."Táááákže doufám,že teď už jste skutečně připraveni.Váš úkol je jednoduchý!Chci ten šátek,který střáží zlovolný dikobrazí bandita.Vidíte ten kruh kolem mojí šavle?Do toho prostoru kapitán nesmí,ale jinak může kamkoliv.Vše je dovolené,kromě umírání.Umřít už druhý den je pěkná slabota pulci.No puste se do toho a dávejte pozor!"Jakmile Mia domluvila,kapitán naježil svůj arzenál ostnů a zařval."TAK POTE MLÁĎATA!ROZDRTÍM VÁS V PRACH!"Dikobraz se postavil přímo k vytičenému kruhu.Tělem ani nohou ho nepřesáhl,ale celá řada jeho ostnů čněla přes čáru a znemožňovala přístup k šátku komukoliv,kdo se nechtěl proměnit na jehelníček.Plány geninů proto nebyly špatné,jen v tuhle chvíli však tak trochu neproveditelné.
Kaiju Hisayo
Team D
Ostrov
Trénink na ostří nože, Den Druhý
Kaiju stál a vyslechl si i ostatní a netrpělivě čekal na ono zvíře, které sado-maso sensei vyvolá. Čím víc se dým rozléhal, tím jasnější bylo ono zvíře. Bělovlásek si netroufal tipovat, jaké zvíře by to mělo být. Nakonec se ukázalo, že to je Dikobraz. Kaiju jen na ono zvíře koukal a sledoval, jak mu jejich sensei skládá poklonu. Kaiju měl co dělat, aby se nesmál, přeci jen vypadalo vtipně, že jejich sensei má z někoho úctu. Nakonec svůj smích dokázal schovat a tak tam postával. Jelikož nevěděl, čeho je ono zvíře schopný, uklonil se společně s týmem, ale až jako poslední. Uklonil se pár vteřin po ostatních. Když zvedli hlavy, vysvětlila jim úkol a následně si je Ieyasu vzal bokem a vysvětlil jim jejich plán. Poslechl si ho až dokonce a jen přikyvoval na všechno. Snažil se poslouchat, ale neustále musel pokukovat na onoho Dikobraza a jejich senseie, takže toho z jejich plánu nevěděl. 'Do lesa? Tam že budeme mýt výhodu? Šak on ty stromy pokácí jako stéblo trávy. Do lesa bych se osobně nehnal. řekl si v duchu, když Ieyasu dořekl jeho plán. Kaiju jen čekal, až začne jejich plán. Nakonec Yuri něco zařval a Kaiju ho raději neposlouchal. Otočil se na senseie s Dikobrazem dřív než ostatní a čekal na další pokyny.
,,Já sem připraven na vaši zkoušku sensei a kapitáne." řekl Kaiju s řádně se uklonil. Možná to vypadalo, že se klaní před senseiem, ale klaní sem jen před Dikobrazem. Kdyby tam nebyl Dikobraz, tak se neukloní. Nakonec zvedl hlavu a nasadil odhodlaný výraz.
Seiichi Oshitari
Tým C
Misia/ prístav
Seiichi šiel veľmi pomaly naspäť do prvého skladu a stále naberal odvahu na to že sa ospravedlní senseiovi a zbytku týmu. Všimol si že Isamu, Fun a Mikki už odišli z vozíka a len vstúpil do skladu a pousmial sa keď si všimol že už neostali žiadne bedne ktoré by trebalo ešte odniesť. Takže sa rozhodol že sa vráti k druhému skladu. Nejak sa ani neponáhľal keďže ešte sám nevedel čo presne chcel povedal ostatným ako ospravedlnenie. Všimol si senseia a tak zastavil neďaleko ostatných z týmu, keďže ani nevedel či sa ešte môže považovať za člena týmu C. Bol dosť blízko aby počul o čom by sa rozprávali ale zároveň aby niekto nezainteresovaný na prvý pohľad nezistil že patrí k tomuto týmu.
Riri Arui
Tým B
Moře
První věc, která Riri proběhla hlavou byla reakce na nevyžádanou kritiku Nekoktám, jen se nemůžu vymáčknout. Nic však neřekla, neboť zachytila na Senseiově tváři něco co tam bylo moc krátce, aby to zvládla identifikovat a tak to nechala plavat, připomnělo jí to otce.
Hned ji z té myšlenky však vytrhla Sayna poznámka, na kterou chtěla něco utrousit, přesto však znovu nic neřekla. Došlo jí, jak málo svůj tým zná, čím si prošli, co jim vzalo jejich iluze a ublížilo jejich snům. Slyšela příběhy o tom, jak život umí být krutý pro lidi na okraji Kirigakure nebo sirotky, čehož ona jako dítě z obchodnické rodiny byla ušetřena.
Následně zazněla zelenovláskova poznámka. Riri mu chtěla něco kousavého odpovědět, ale ne pro slova co řekl, spíš proto, že plácnout nějakou pitomost byla její parketa. ”To zní jako plán.” Odpověděla mu, smutně, suše, sklesle.
Opravdu je dnes ten den, kdy chci zpečetit své dětství a rozloučit se s ním? Náhle si uvědomila, jak hloupá je. Vydala se na dráhu, nadšená z příběhů o Ninjích a zapomněla, jaká bude cena. Dřina nebyl problém, s tím počítala, ale... zaplatit tuhle cenu, to byl důvod, proč se jí roztřásli ruce tváří tvář k opravdovému nebezpečí. Proč již několikrát ztuhla v okamžiku, kde měla přijít akce. ” Budu se s tím muset vyrovnat.” pomyslela si a pak jí došlo, že si to řekla pro sebe. Rychle se podívala po společnících doufajíce, že si toho nikdo nevšiml.
Isamu Kenji
Tým C
přístav
Ťuknul Funovi nazpět a usmál se na něj. Isamu nikdy nebyl extra společenský, nebo že by se nějak zvlášť bavil s vrstevníky. Jeho tým ovšem činil výjimku...
Sledoval oba dva při práci, zatímco nosil sám bedny. Už je to tak, ne? Týmová práce je důležitá... "Ahoj, Seiichi," řekl a mávnul mu nepatrně rukou. Byl hrozně zabraný do přemýšlení. Ninjutsu nebo genjutsu? Na co bych měl teď mířit spíš? Hm... Z jeho mysli ho ovšem vyrušil Fun. "Itakami... Ita- No jasně! Pamatuju si na něj. Pořád stejně příjemný chlapík?" Vlastně, byl to super člověk. Nechal mě projít jediným předmětem, ze kterého jsem příliš neprospíval... Vždycky se odkazoval na taijutsu významných lidí z jiných vesnic, kteří ho i tak dobře uměli využívat s ninjutsu... Když pomalu dorazili k přístavu, Isamu v dálce uviděl senseie, který se změnil z ptáka. "Čeká tam sensei. Třeba něco má," řekl hlavně kvůli Funovi. Isamu se schoval za vozík a jen malinko vykoukl na jejich senseie. "T-to... Je asi všechno," řekl rozklepaně, protože už okolo něj bylo mnoho lidí. Taijutsu není moje. Moje jen ninjutsu a genjutsu. Jenže, co zvolit...? Ningenjutsu! Že mě to nenapadlo. Tohle je ještě daleko, ale když budu velmi dobře ovládat obojí, budu si moci vybudovat bojový styl, který obsahuje obě dvě složky! pomyslel si Isamu a usmál se.
Anaka Kisho a Morio
Tým B
Cesta na ostrov
Rozhovor mezi senseiem a modrovláskou Kisha jen utvrdil v tom, že je Saya velmi zvláštním stvořením. A také, že i o Yuujirovi a jeho minulosti i současném životě toho tuší zatím jen zlomek.
Když se do diskuse poněkud koktavě připojila Riri, Yuujiro ji krapet nepříjemným tónem napomenul, aby se vyjadřovala lépe. Kisho, který seděl s tváří stále obrácenou ke skotačivým vlnkám na vodní hladině, přitom přimhouřil oči. Zatím Yuujira poznal jen jako veselého příjemného chlapíka a peskování ostatních za zbytečnosti mu k němu nějak nesedělo. Ale možná ho jednoduše rozladily smutné vzpomínky na rodiče. Nebo na "tu ženskou" ze sirotčince, jak ji pojmenoval.
Potom, co sensei i Saya ponuře vyjádřili, že ninja vskutku nemůže být dítětem, protože má krev na svých rukou, bylo chvíli ticho. Přerušil ho teprve zelenovlásek, který mlčel už příliš dlouho a nemohl si odpustit maličko neomalenou poznámku. "Tak schválně čí krví dnes zpečetíme své dětství..."
Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)
Tenshi Wakiya, tým A
Sice Tenshi moc ryby nešmakovali, ale chobotnici prostě nemohla odolat. Chutnala jako kuře. Olízla si rtíky a dále se pustila do jídla. Takův pokus dostat sensei do rozpaků přešla s letmým úsměvem. Bylo velmi zábavné ty dva sledovat jak se kočkují.
Když se přiblížili ke schodům, černovláska se zastavila a řádně si je prohlédla. Ti dva nevypadali, že by se nějak měli obávat schodů a Bunchan, ten se nesl, avšak pro Tenshi tohle bylo peklo. Měla krátké nožičky a navíc byly to schody. S protáhlým obličejem se vydala za nimi. Cesta pekelná ji ale nakonec nepřišla tak strašná, když se měla celou dobu na co dívat. Byla přímo fascinována stromy ani nevěděla proč.
Prošla jako poslední bránou torri a naskytl se jí výhled na svatyni. Zabraná do svatyně omylem kousla do špejle. Něco si pro sebe zamumlala a špejli schovala do batohu, poté se podívala na dívku. Byla velmi roztomilá a hezká, a taky byl poblíž Tako. Dívce se černovláska uklonila.
Konečně byli tu, jeji druhá mise. Nadšení z ní jen sálalo a nehodlala to nijak ani skrývat.
Satsuki Min, tým D
Po rozplynutí mlhy před nimi prostě stál obří dikobraz. Satsuki to ani nijak nepřekvapilo, i když u jejich sensei by čekala jiné zvíře, nějaké stejně děsivé jako ona. Z dikobraza spíše vyzařovala autorita. Černovláska se na vyzvání uklonila ani by ji nenapadlo činit jinak.
Při rozhovoru kapitána a Mii sledovala celou dobu dikobraza. Nemohla si pomoci, ale to zvíře ji fascinovalo. Jednou by taky chtěla si přivolat nějaké to zvíře. I když byla samotářka, tak dobrý přítel na dlouhých cestách by neuškodil. Z jejího malého přemýšlení ji vytrhl hlas sensei, která právě hovořila o srdcervoucím proslovu. Ieyasu se ihned ujal slova. Vytvořili si mezi sebou takový malý neformální čtverec pravdy.
Satsuki poslouchala a tvářila se jako prostě Satsuki. Na mlhu mírně přikývla, toť vše. Náhle se ujal slova pirát. Povzdechla si.
"Tvůj plán není špatný, bylo by ale dobré, kdyby někdo v tu chvíli dikobraza spíše rozptýlil. Nebo ho můžeme všichni nějak rozptylovat, přičemž se budou házet kunaie." zhluboka se nadechla. Snažila se na sobě dát, že jim řekla další výtky a opět jí to sebralo kus energie. Svůj proslov nezakončila jinými slovy, pouze následovala prohlídka nehtů. Zdáli se jí trochu jinak upravené, než byla zvyklá. Zamračila se na ně. První věc, až jim dá trochu volna bude úprava nehtů nebo spánek. Spánek, slovo sladce znějící uším, možná ještě přehodnotí priority.
http://www.zabavnetesty.sk/quizzes/user/351405 <-- testíky :3
Shingo Kira
Tým C
Ulice Kiri, přístav
Bouchly dveře. Bouchly o poznání silněji, než by zavřel dveře normální člověk, který se vrací domů. Shingo, kterého ze dveří právě vystrčil statný muž, který byl kvůli starcovým otázkám nucen přerušit svůj spánek po noční práci v přístavu, si pomyslel, že trocha úcty ke starému člověku by některým lidem rozhodně prospěla, a pohledem na papír pátral po dalším člověku, který by mohl vědět něco zajímavého. Snad všichni, které doposud navštívil svorně vypovídali, že neviděli ani neslyšeli nic podezřelého. Pak se dočkal jedné nabídky čaje, několika hlasitých bouchnutí dveřmi, pár pobídek k urychlenému odchodu a jedné či dvou nadávek. Začínal toho mít trochu dost a do hlavy se mu drala příjemná myšlenka, že malý odpočinek od dalšího postupu by opravdu neuškodil. Pomyslel si, že by neuškodilo podívat se, jak jeho žáci postupují v zadaném úkolu, a tak provedl již poněkolikáté přeměnu v ptáka, vzal do zobáku papír, a odletěl směrem k přístavu. Když zjistil, že se nic moc nezměnilo, rozhodl se tu na ně na chvíli počkat, aby viděl, jak jim jde práce od ruky.
My Category: Kakuzu-= click to take @ NerdTests.com =-
Fun Kotoshi
Tým C
opět sklad
Fun jakoby to měl načasované. Jen co s Mikki doběhli do skladu, stačil jen vzít dvě bedny, vynést je před vchod a už tam byl Isamu jako na zavolanou.
"Ou, paráda!" Ohodnotil elegantní příjezd svého kamaráda a nabídl mu na ťuknutí svou pěst.
"Čau Seiichi." Dodal jakoby nic, když kolem sebe prošli při nakládání vozíku.
"Hej Isamu, pamatuješ na Itakamiho? Senseie taijutsu? má novou třídu špuntů. Potkali jsme ho cestou sem." Řekl a zazubil se.
"fajn. Tahle je poslední. Jdeme?" S mírným zacinkáním vyhodil poslední bednu na už tak přeplněný vozík a chopil se role hlavního tahače. Nebyl v tom oproti včerejšku žádný zásadní rozdíl. Už sice nebyla tma, ale vlhké počasí ani teplota se nezměnily a tak byly podmínky pro Funův další trénink poměrně ideální. Zvlášť, když sám nepozná rozdíl mezi tmou a světlem.
Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.
Kitsune Saya
Tým B
moře
Při Yuujirově odpovědi upřela dlouhý pohled k jouninově tváři. Záchvěv smutku, který se v ní na krátký okamžik zjevil, poslal její pravé obočí vzhůru. Melancholie přicházející se vzpomínkami na život v sirotčinci? Přesto ji nazval "tou ženskou"... Další otázku však Saya již nepoložila. Možná právě proto se ujal slova někdo jiný.
Stočila pohled ke druhé dívce ve člunu, která přednesla trochu nejistě svoji domněnku. V první okamžik Sayu napadla téměř stejná odpověď, jakou jí dal sensei, ačkoliv s malou obměnou.
"Dětství skončí, když přijdeš o nevinnost," konstatovala nakonec, jako by to byla zcela běžná, veřejně známá věc jako to, že slunce vychází a zapadá.
"A ninjové jsou všechno, jen ne nevinní."
Tako Jahiro
Tým A
Země pomerančů
Tako následoval sviu sensei přístavem a s potěšeným úšklebkem sledoval, jak se jeho sensei červená. Byla to zábava, dostávat ji do rozpaků, protože tím se Mikayo z nepřístupné kunoichi pomalu stávala milejší a snesitelnéjší. Nebo tak to alespoň Tako bral. A na druhou stranu, Mikayo byla opravdu kočka a tak si zasloužila to připomínat.
Když tým došel ke schodům, Tako jen obdivně hvízdl a bez okolků začal stoupat za Mikayo. Při stiupání se ale hodně rozhlížel, protože tu bylo opravdu krásně a oproti Kirigakure to byl přímo ráj. Bylo poznat, že se tady k přírodě chodvají s úctou. Bez dalších průtahů se dostali až k bráně Torii, kterou prošli. U svatyně je přišla přivítat pohledná dívka a představila se jako Shichishima Chikage, pobočnice hlavní kněžky Seimori-sama. Tako se pousmál a pokývl hlavou na pozdrav. Nevelel misi, proto nechal všechny formality na Mikayo a sám byl potichu. To mu však nebránilo, aby se si rádoby nahodile neodhrnul ofinu z čela a nepokusil se o oční kontakt. Na dívky často jeho sebevědomí půspbilo lépe, než slova a popravdě, Tako to dělal čistě automaticky.
Yuujiro Matsumoto
Sensei týmu B
Moře
Muž povytáhl obočí. „Každý se může od dětství změnit,“ namítl a znovu pokrčil rameny. „No, čas od času tam zajdu. Ta ženská mě vychovala.“ Na malý moment jeho obličejem proběhl záblesk smutku, jako kdyby si na něco vzpomněl. Nebo spíše na někoho. Riri i Kishoovi to muselo uniknout, ale někdo jako Saya, si musela všimnout.
Jeho pohled se přesunul k šermířce a Yuujiro se zatvářil trochu otráveně. „Nekoktej a vyjadřuj se jasně.“ Pak celkově povolil, a jak bylo jeho dobrým zvykem, znovu pokrčil rameny. „To je fakt. Dětství končí dost rychle, když musíš zabíjet.“
Mikki Yuki
Tým C
Přístav-mise
Nějakou dobu čekali Mikki s Funem na svého kolegu,který by měl během chvilky dorazit.Během pár minut začínal být slyšet nějaký hluk z ulic.Otočila se a Isamu stylově dorazil na vozíku,který si někde vypůjčil. Achjo kam já sem se to dostala,plácla se dívka do čela a šla do toho skladu. "Doufám, že si nikoho nezranil nebo neohrozil, když sis to takhle přifrčel na vozíku", prohodila mezitím co začali stěhovat krabice na vozík. Jak to asi jde senseiovi s obíháním lidí, proběhlo dívce hlavou,ale dál nakládala krabice.
Šlo jim to celkem od ruky a krabice mizeli na vozík.V tom se najednou objevil ztracený kolega, který při jejich prvním setkáním někam zmizel.Mikki usoudila, že se ho na nic nebude ptát beztak ho ještě moc nezná a vypadal sklesle. "Ahoj",opětovala mu pozdrav a pokračovala v práci. "Myslím,že se to může odvízt",podívala se na celkem plný vozík plný beden.
Riri Arui
Tým B
Cvičiště
Riri seděla v loďce a její pozornost utíkala od pozorování okolí k poslechu a myšlenkám. Asi by byla pozornější, kdyby jí někdo přikázal, dávat pozor. Snažila si vzpomenout co ví o Tokashiki, tamních kněžkách a jejich liškách. Moc toho však nebylo. Pak se zaposlouchala do debaty senseie a Modrovlasé dívky jménem Saya, která byla krátce v jejich velmi často reorganizovaném týmu. Riri se snažila upevnit svou pozornost na pozorování okolí, ale to co řekla Saya o dětství ji nutilo přemýšlet.
Kdo jsem? Co ze mě dělá mé oproti ostatním nudné dětství plné bitek se sourozenci, dělání bordelu v tátově obchodě a poslouchání dědových historek, jaké to bylo, když on by mladý Shinobi....Mé dětství bylo rozhodně plné lumpáren a bavení se na úkor ostatních, ale slyšela jsem.... Zarazila se nad myšlenkou, která zazněla jejím vnitřním hlasem uvnitř hlavy a zatoužila vědět co si o tom myslí zbytek týmu a tak vstoupila do debaty.
"Ehm, slyšela jsem, že když se někdo stane Shinobim, jakože když tó no, vyjde akademii, tak jeho dětství svým způsobem tamno no, skončilo." Snažila se ze sebe Riri vymáčknout a pak opustila pohledem okolní vodu a podívala se na tým, s očekáváním po odpovědi.
Yuri Gateba
Tím D
Ostrov
Tréning na ostrie noža, deň 2.
Potom, ako sa vyparil dym, sme zistili, že zviera, ktoré vyvolala sensei, bol dikobraz. Sledoval som scenériu pred sebou. Sensei a dikobraz, ktorého volala Kapitán, sa pozdravili a nám naznačila aby sme sa uklonili, čo som samozrejme urobil. Potom ako som prekonal hory som nestál o to aby ma zabil dikobraz. Sensei nás predstavila a vyslovila ako nás vidí.
heh, stále lepšie než mínus 101, pomyslel som si. Mia nám vtedy dala poslednú šancu povedať niečo na zblíženie tímu. Bol som si istý, že cez Ieyausov plán videla, Ieyasu nebol práve ten typ, ktorý by chcel niečo sentimentálne povedať. Združili sme sa a začal hovoriť plán. Vravel, že najlepšiu šancu ho máme dostať v lese kvôli jeho veľkosti.
,,To je síce pravda, ale ak to chceme spraviť, budeme ho musieť rýchlo znehybniť, kedže jeho ostne by si ľahko poradili s hocijakými vetvičkami a možno aj celými stromami, nebude mu trvať dlho kým si na lesné prostredie zvykne. A kedže kvôli zmieneným pichliačom naňho nebudeme môcť moc útočiť, navrhoval by som staré, dobré zviazanie nôh a to tak, že pripojíme dve nite na kunai, postavíme sa do štvorca a jeho dostaneme doprostred. Potom si ten kunai už iba navzájom prihráme a obtočíme mu nohy. Ten plán ma ale pár dier. Som otvorený ďalším návrhom," šeptom som hovoril aby to Mia ani Kapitán nepočuli.
,,Smrteľníci, ktorými sme kedysi boli sú mrtví, teraz sú v našich pästiach bohovia! Spolu zvíťazíme nad každou prekážkou!" kričal som premotivovane aby Mia a Kapitán nadobudli dojem, že je to súčasť preslovu, aj keď som tušil, že vedia, že o žiadny sa nejedná.
Anaka Kisho a Morio
Tým B
Na lodi
Ať už se Yuujiro vyžíval v napínání svých studentů nebo ne, po Ririně pragmatické otázce od něj konečně přišlo upřesnění. Při senseiových slovech o chrámu obývaného kněžkami, které uctívají lišky a ještě s tak poetickým jménem, chlapec se zaujetím přimhouřil oči. Takže to vskutku nebude žádná nudná mise se sbíráním odpadků v lesích a nebo s pomáháním stařenkám na rýžových políčcích. Už jen ze senseiova popisu Kisho cítil dobrodružství. A to ho děsilo i přitahovalo zároveň.
Ale další dialog, který se nečekaně rozvinul mezi Yuujirem a Sayou ho zaujal snad ještě víc. Poslouchal s pohledem nenápadně upřeným na hladké vodní vlny, ale ve skutečnosti si nenechal ujít ani slovo. Pozorovat a poslouchat lidi pro něj nikdy nepřestalo být fascinující a o zamlklé modrovlásce, která se zničehonic zjevila uprostřed jejich týmu navíc zatím věděl jen málo. Působila tajemně, odtažitě a zvláštně. Ještě víc díky otevřené otázce, kterou mistrovi položila.
Mužova upřímná odpověď bez zaváhání chlapce také překvapila. Netušil, že sensei nepoznal své rodiče a přišlo mu obdivuhodné, že o tom dokáže mluvit tak zlehka. Obzvlášť s bandou holobrádků, kteří mu teprve chvíli visí na krku.
Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)