Než se rozhodnete jakékoliv z níže uvedených míst navštívit, napište o svém úmyslu adminovi místnosti. Ne každé místo je tím, čím se jeví být, a tudíž budete nejprve potřebovat nějaké info, než se tam vydáte.
Tsuiraku Heki
Padající slza je vodopád na území země Ptáků, kde před léty zemřela Toki, feudální paní země Ptáků, při politickém atentátu. Říká se, že když je bezměsíčná noc, často ta je vidět jak její duch tančí na hladině. Ať už je to pravda nebo ne, toto místo se stalo symbolem pro ty, co věří, že v lidech existuje dobro a naděje.
Údolí zúčtování
Toto stinné údolí je zahaleno v mlze, která prakticky nikdy nemizí. Tato mlha je tak hustá, že je prakticky nemožné v ní bez nějaké oční techniky jako je Byakugan nebo Sharingan cokoliv vidět. Údolí zúčtování je proslulé nejen bylinou zvanou Rostlina oční léčby, která prý dokáže zázraky, jde-li o léčbu nemocí či zranění, týkajících se očí, ale také legendou, dle které je toto údolí útočištěm bytostí, připomínajících lidi, které prý nemají oči a chodí po čtyřech jako zvířata.
Kinumichi
Tato cesta je nejrychlejší spojnicí mezi Kumogakure, Konohagakure a Sunagakure no sato. Ikdyž není příliš pohodlná, je zdaleka nejrychlejší, ovšem je také oblíbeným tábořištěm banditů a pro uspěchané obchodníky často i smrtelně nebezpečná, proto se stala oblíbeným letoviskem všech silnějších ninjů s vražednými choutkami, kteří se sem chodí zabavit vražděním mnohdy nezkušených banditů, kteří sídlí podél cesty.
Karigoya
Karigoya je malé sídlo v jendom z bočních údolí Země démonů. Tamní půda je velice úrodná, což dokazují divoké lesy v údolí. Dlouhou dobu bylo toto sídlo, původně vytvořené jako letní sídlo kněžky, nepoužívané. Znovu obydleno bylo až před několika málo lety, kým, to však není známé.
Akagahara
Jedná se o palouček obehnaný skalisky, plný pastí a nástrah, který se kdysi využíval namísto chuuninské zkoušky. Každý, kdo se odtud vrátil živý, byl uznán chuuninem. V centru se nachází malá soška, které když se člověk dotkne či s ní pohne, spustí mechanismus, který aktivuje dřevěné loutky, které vylezou z úkrytů ve zdech a vrhnou se na dotyčného. Loutek je zde neznámé množství, takže je velice těžké se jich zbavit. Lze je však deaktivovat vrácením sošky na její místo.
Sora-ku
Zdánlivě opuštěné město. Ve skutečnosti zde ale kvete černý trh se zakázanými zbraněmi a technikami díky obchodníkům, kteří zde žijí a skrývají se před autoritami. Pocestní, co sem zavítají, buď dobře vědí, do čeho jdou, a nebo se obvykle nedožijí rána.
Díra
Jedná se o jakousi oázu kdesi na hranicích Země ohně, uprostřed jinak neúrodné pustiny. V jejím centru se kdysi nacházela vesnice Tonika. Podle legend byla Díra kdysi dávno svatyní s mnoha poklady. Někteří dokonce tvrdí že se v ní nachází mocný zdroj nadpřirozené energie. Dnes je však toto místo naprosto opuštěné. Lovci pokladů odtud už ukradli vše, co šlo, a víc se sem nikdo nevrátil.
Hora Katsuragi
Na vrcholku této hory se nachází malé sídlo bývalého klanu Tsuchigumo, který zde kdysi dávno střežil mocné kinjutsu, schopné srovnat se zemí plocho několik kilometrů velkou. Bariéra, která toto místo kdysi chránila, drží dodnes, a přesto, že je dávno známé, že ono kinjutsu již neexistuje, mají zdejší evidentně stále co chránit.
Stanice odměn v Zemi ohně
Tajné místo černého trhu, kde si námezdní lovci vyzvedávají odměny za své úlovky, tvářící se navenek jako pouhý obchod s občerstvením pro pocestné, dohlížející zároveň na chod zdejšího vedení vysokého napětí. Za jedním z pisoárů se ale nachází tajná místnost, kde probíhají všechny ilegální transakce a výkupy těl.
Ostrov přivolání
Ostrov na východ od Země ohně a na jih od Země blesků. V dávné minulosti zde skupina vědců experimentovala se všemi možnými živočichy ve snaze stvořit ultimátního tvora pro Kuchiyose no Jutsu, což se jim i podařilo. Jejích výtvor se jim ale vymkl a všechny je povraždil, načež byl později sám zabit skupinkou ninjů z Konohy. Od té doby je tento ostrov opuštěný. Kdo ví ale, kolik nezdařených experimentů se zde zabydlelo?
Údolí mraků a blesků
Údolí mraků a blesků se nachází na území bývalé Země blesků. Pahorek tu střídá pahorek, mezi nimiž se rozléhá rozsáhlá vodní plocha. Vzhledem k nadmořské výšce se zde také často tvoří mraky přímo u země.
Město Shukuba
Shukuba se nachází na území Země ohně, nedaleko Konohy. Toto město se zaměřuje prakticky jen a pouze na „turismus“. Nachází se zde nespočet motelů, veřejných domů, kasín a lázní. Kvůli blízkosti Konohy zde ale podsvětí moc nekvete. Pro ninju je zde nebezpečí v podobě peněz, alkoholu a žen však na každém rohu.
Ostrov Nanaku
Další ostrov na východ od Země ohně a na jih od bývalé Země blesků. Tento ostrov je proslulý bohatými zásobami léčivých bylin, ale také jedovatých rostlin. Ráj pro každého medika či traviče.
Bufet Kari života
Tato malá restaurace, ležící v Zemi řek, je rájem pro masochisty či milovníky opravdu pálivých jídel. Recept na proslulé Kari života se zde dědí a ani v současnosti nepřestává ničit chuťové pohárky hostů, co sem zavítají.
Sedmá fronta
Bývalé bojiště Čtvrté velké války ninjů. Pustina s podivnou, růžovou půdou, koncentrovanou poblíž jezera, kterému vévodí ocelová socha, připomínající odpočívajícího bůžka. Hrubé zacházení či prudký pohyb se zde nevyplácí. Ze země se totiž může zvednout mračno růžového prachu, který je jedovatý.
Ocelová socha je dutá, plná různých místností a chodeb, díky čemuž je často využívána lidmi na útěku či pašeráky.
Hrad Kazahana
Dnes již pouze trosky kvůli požáru, který před mnoho lety hrad Kazahana zachvátil. Říká se, že je v této zřícenině v Země sněhu ukryt poklad, ale málokdo tomu věří.
Tréninková jeskyně
Opuštěné sídlo neznámého šlechtice, které dnes již neslouží nikomu, leda náhodilým pocestním či těm, co hledají klid na sebezdokonalování. Většina prostor je vyhloubena ve skále a dřevěný zbytek je relativně zachovaný, skýtající celkem pohodlné bydlení i po tolika letech, za což může možná to, kolik dočasných majitelů se zde vystřídalo a komplex používalo.
Stanice odměn v Zemi země
Tato věž, působící navenek jako poutní místo, plní stejý účel, jako stanice v Zemi větru. Běžný poutník si zde může odpočinout a posilnit se, ti zasvěcenější si přijít na nemalý peníz.
Rouran
Z kdysi majestnátního království v Zemi větru velikosti města dnes zbyly jen trosky. Podle legend se zde nachází brána do minulosti.
Les Jofuku
Les rozléhající se na stejnojmenné hoře na hranicích Země ohně. Povídá se, že je prokletý. Co se ale ví jistě, je, že zde roste bylina Jofuku, která prý dokáže divy, jde-li o výrobu léčiv na šlachy, vazy, svaly a kosti.
Východní, velká, písečná duna
Opuštěná duna kdesi v Zemi větru, které dominuje obrovský, plochý kámen, který byl kdysi dávno využíván Orochimarem jako jeden z jeho úkrytů. V ne tak daleké minulosti se zde ukrývala banda nukeninů, když unesli feudálního pána Země větru, než byli zlikvidování ninji ze Sunagakure.
Ostrov Mokuzu
Ostrov ve tvaru měsíce, kde si cestovatelé doplňují zbraně a zásoby. Je sídlem podsvětí a černého obchodu. Lapkové si zde rádi smlsnou na jakémkoliv neopatrném mořeplavci, který sem zabloudí, aniž by věděl, co za ostrov to je. Kdo při příjezdu nedá tajný signál, riskuje být potopen a oloupen.
Yasushi Maeda
Boj ho vyčerpal, aj keď to navonok nedával poznať. Nechtiac zadriemal na pár minút, no Kintarov hlas ho z toho stavu vytrhol. Pomaly roztvoril oči a pozrel sa smerom k obrysu Kintarovho tela, pri druhom strome. Bola tma, nevidel ako sa tvári, no poďakovanie od neho Yasushimu vyvolalo drobný úškrn na tvári, ktorý však Kintaro vidieť nemohol.
"Odpočiň si. Vyrážame za úsvitu. Už mám tohto lesu pokrk.."
Obloha začala meniť farbu. Veľmi pomaly začala modrať, hlásiac tak príchod nového dňa. Yasushi sa vyštveral na najvyšší strom a sledoval prvé slnečné lúče spoza obzoru. Následne zoskočil dole a začal sa naťahovať. Z brašne vytiahol dve jablká, jedno hodil Kintarovi, do jedného sa zahryzol a porozhliadol sa po okolí. Bolo to posledné jedlo čo mal, preto uvažoval nad tým že by sa mali pohnúť smerom k nejakej civilizácii. Zamyslene prežúvajúc jablko prešiel ku Kintarovi a zahľadel sa naňho. Bol dobitý, bolo to naňom vidieť, no usúdil, že chôdzu by zvládnuť mal.
"Musíme z tohoto lesu zmiznúť skôr, než zase natrafíme na niečo, čo sa nás bude pokúšať zabiť. Nemám na to náladu." skĺzol pohľadom z neho na ohryzok držiaci v ruke"A mali by sme zohnať jedlo. Vieš o nejakom mieste v okolí, mimo tohoto lesu, kam by sme mohli zamieriť?"
O . o<-->o . O
Kintaro Ouro(Yasushi)
Kinumichi
Zobudil ho vlastný intenzívny kašeľ občas sprevádzaný kvapkami krvi.Dýchal ťažkopádne, po každom nádychu cítil nepríjemnú bolesť a pri výdychu okamžitú úľavu.Zhodil zo seba Yasushiho plášť a doplazil sa k najbližšiemu stromu, aby sa oň oprel a sadol si.
"Zvládol by som ich aj sám," vydal zo seba chrapľavo, "ale... díky," dodal napokon neutrálnym tónom.Cítil sa ponížene a to ho doháňalo k šialenstvu.Najradšej by sa postavil a jednu Yasushimu vrazil.Ani nevedel za čo.Avšak nebolo to možné, Kintaro bol príliš zničený.Nieže by to za normálnych okolností zvládol.
Sayuki Sato(Michi, Tenshi, Goku)
Zem Ohňa, les neďaleko Konohy
S úsmevom sledovala urazeného Gokuho smerujúceho do lesa. Mala pocit, že si niečo mrmle, ale nič nepočula, bola to len domienka. Nechala mu krátky náskok a potom ho následovala.
Goku, Goku, ak majú desať minút, aby došli ku mne, prečo ich nahánaš?Stačilo zablokovať cestu, pomyslela si.
Nepočítala čas, ale bola si istá, že prešla viac ako polovica.
Nakoniec poslúchli moju radu, prešlo jej hlavou, keď zistila miesto všetkých troch.Stratégia to však bola stále nesprávna.Goku bol príliš blízko pri Tenshi, ninja na jeho úrovni si ju takmer určite všimne.A samotný Michi je príliš ďaleko, nestihne sa okolo Gokuho preplížiť.
Tak to dopadne, keď posielaš Geninov hrať schovávačku s Jouninom, jemne sa ťapla po hlave a rezignovane si sadla na jeden z väčších konárov veľkého stromu.
Láska a mier!!!
Michi Uta
Po niekoľkých minútach behu zastavil aby nabral trocha energie. Otočil sa smerom skadiaľ utekal no nevidel žiaden pohyb a ani len náznak toho, že by sa niečo dialo. "Dostal Tenshi ? To sotva ... ona taká blbá nieje aby sa nechala chytiť. Ale čo keď prišiel na tú pascu ?" Učupil sa k zemi pričom zazrel na svoje stopy."Jasné ... tu nastala tá chyba ..." Päsťou sa udrel silne do hlavy. Niekoľko ďalších minút premýšľal čo spraviť pričom stále stál na mieste a pozoroval svoje stopy. "Sú len jedny stopy ... Tenshi je stále v kríkoch pokiaľ ju ten zemný nadutec ešte nenašiel." Náhle sa otočil smerom ktorým utekal predtým. "Teraz nieje čas na klábosenie Tenshi ! Si ranená tak mlč ! Buď rada aj za to, že ťa nosím na chrbte jak idiot ! Čože ?! Chceš si kráčať sama ?!!" Kričal hlasnejšie do okolia no nie moc aby to nebolo až tak nápadné. "Pokiaľ Tenshi ešte nedostal ... tak pôjde za mnou. Keď ju už dostal tak mu to bude jedno a bude len čakať kým sa sám objavím ako prasa na porážku." V hlave mu vírilo mnoho pochybností no aj tak sa znova rozbehol smerom čo najďalej od Tenshi.
Goku
Země Ohně, les nedaleko Konohy
První, co padlo Gokuovi do oka bylo lanko natažené mezi dvěma stromy.
Goku naklonil hlavu zamyšleně na stranu a nechápavě se na lanko zadíval.
O to sem měl zakopnout nebo co? Poškrábal se na temeni hlavy, překročil lanko a pokračoval dál. Pár metrů opodál spatřil na zemi bombu, před kterou se měl ihned instinktivně na pozoru a kryl se za strom.
Po chvilce však poznal, že šlo jen o dýmovnici, a rozhlédl se kolem.
Nikde nikdo.
Ale stopy, které vedly pryč od dýmovnice, naznačovaly, že se tudy, ač razantně, prohnala jen jedna osoba. Což znamenalo, že se rozdělili.
Goku se otočil na patě a vrátil se ke stromům, mezi kterými bylo natažené lanko. Odtud podle něho totiž přišel i ten křik.
Rozhlédl se kolem, jestli neuvidí na zemi ještě nějaké stopy, ale žádné nespatřil.
Jeden z nich se buď vydal dál po stromech, nebo se ukryl v okolí, zatím co ten druhý dělal svým do očí bijícím úprkem návnadu.
Goku zvedl pravou nohu, přiložil ji na kůru stromu a vykročil si to po něm až do koruny, kde si dřepl a rozhlédl po okolí, při čemž napínal uši, jestli nezaslechne šustit listí v korunách.
Ten, co dělal návnadu, utíkal opačným směrem, než byla Sayuki, takže se bude muset někde otočit a změnit směr, a ten druhý bude někde v korunách stromů nebo schovaný v okolí někde poblíž.
Byli dva, takže bylo dost možné, že mu jeden proklouzne, ale oba jen těžko.
Tenshi H. Bakuhatsu
Země Ohně
Zaraženě sledovala Michiho, který jí právě kopnul. Ne že by se mezi sebou sem tam nemlátili, ale většinou byla prostě ona ten, kdo byl ho. Když se jí však snažil hodit do křoví, oplatila mu to pořádnou ránou loktem do hlavy. ,,Na to zapomeň, ty jedne prevíte. Je mi jedno co říkáš, nenechám tě zdrhnout mi." řekla mu naštvaně a na znamení svých slov se ho držela za ruku jak klíště. Pak až byla ochotná se zamyslet nad tím, co řekl. A nakonec ho přece jen i pustila a sedla si do křoví. ,,Mysli na to, že vím, jak vypadáš i pod tou maskou." řekla mu ještě, než se vzdálil.
Michi Uta
Zarazene si vypočul Tenshine námietky no jediná jeho odpoveď bol kopanec do Tenshinho žalúdka. "Snažím sa o to aby aspoň jeden z nás došiel za Sayuki, chápeš ?" Spýtal sa dosť ironicky pričom sa doslovne snažil Tenshi odhodiť do krovia. "Zostaň v tom kroví kým neodlákam pozornosť. Akonáhle bude ten týpek z tvojho dosahu skús vyrobiť nejaký hluk ktorý by ho odlákal späť k tebe. Takto by sme sa mohli k Sayuki dostať obaja, chápeš ?" Z vrecka vytiahol plynovú bombu a jedno lanko. "Skúsim ho naviesť mojím smerom keď nič iné." Povedal si v hlave pričom sa stihol ešte usmiať no to Tenshi mohla len sotva vidieť. V rýchlosti prešiel k väčšiemu stromu kde uviazal začiatok lanka ktorý pripevnil o strom ktorý bol asi dva metre vedľa. "Snáď ho tá bomba naláka mojím smerom." Uisťoval sa v hlave pričom sa rozbehol smerom od Tenshi kde len tak pohodil plynovú bombu tak aby nevybuchla ale vytvorila dojem, že bomba vypadla Michimu náhodou z vrecka.
Goku
Země Ohně
Z lesa se ke Gokuho překvapení ozvala odpověď. A to poněkud drzejší.
Hezky mi chlapec prozradil, kde jsou, vskutku. Zakroutil Goku hlavou a vykročil do lesa za křikem.
Mohl to být i nějaký trik, ale nemyslel si, že by ti dva byli schopni nějaké techniky, co by jim tohle umožňovala, a tak se prostě držel té možnosti, že je ten klučina prostě trouba.
Pár minut na to už došel do místa, odkud se předtím ozvala ona odpověď.
Yasushi Maeda
Hneď ako Kintaro omdlel stiahol ruku a pomaly sa otočil k ich nepriateľom. Slnko už takmer zapadlo. Nebolo by dobré zdržiavať sa tu dlhšie ako treba, no predsalen chcel ešte niečo zistiť. S menšou námahou dotiahol kričiaceho ninju k tomu rozsekanému a čupol si k nim.
"Je vás tu viac?" položil otázku pokojným hlasom.
Ani jeden z nich nereagoval. Ten zakrvavený stratil vedomie a ten druhý naňho v mukách gánil a sypel.
"Ty bastard..." chrstol do Yasushiho tváre pluvanec a odvrátil sa.
Yasushi pluvanec pomaly zotrel a vstal.
"Myslel som si."
Potom, čo s oboma skončil a upratal ich telá, vrátil sa ku Kintarovi. Stále bol v bezvedomí, preto nadvihol jeho telo a odtiahol ho preč z cesty. Našiel bezpečné miesto, kde ho zložil a rozostavil niekoľko nástrah v okolí. Slnko už dávno zmizlo a ich obklopovala nepríjemná tma. Vzduch začal byť chladný, no pre istotu nezaložil oheň. V noci by bol ako päsť na oko. Cez dobitého Kintara prehodil svoj plášť, posadil sa na zem a oprel sa o strom. Vytiahol jablko a unavene ho začal chrúmať, počítajúc minúty do východu slnka.
O . o<-->o . O
Miko
Jo, jenže za víc jak pět století ještě nikdo nevymyslel, jak stopovat stopy, které už neexistují! Momentálně by je nenašli ani se psy. Pomyslel si Miko nesouhlasně. Nahlas ale nepromluvil. Keců už bylo dost.
Saito mluvil o lázních a Ploché hoře, což se mu moc nelíbilo.
Lázním se Miko vyhýbal. Ne ze studu, ale byly to ideální místa pro krádeže, jelikož jste museli své věci nechat v šatně. A pro zručnějšího pobudu není problém dostat se přes obyčejné zámky, které tam obvykle jsou.
Samurajové problému už dělat nebudou. Vzhledem k tomu, že je Saito všechny zmlátil, tak by měli spáchat seppuku, jelikož to určitě pro ně byla ostuda. Alespoň dříve to tak bylo. Jenže tradice šli stejně do háje.
Tenshi H. Bakuhatsu
Země Ohně
Sledovala, jak Michi prostě dopadnul na zem a rozbil si ústa. ,,Ty jsi vážně blbec, Michi." nakopla ho ještě a dala ruce v kříž. Chtěla mu ještě udělit nějakou nepříjemnou poznámku, ale v tu chvíli začal křičet. Než se stihnul postavit, chytla ho za límec a přitáhla si ho k sobě. ,,Ty idiote zas*anej... Co si o sobě myslíš?" sykla na něj naštvaně a pustila ho. S Michim to bylo očividně marné. ,,Ne, nerozdělíme se. Nespustí tě z očí. Ještě by jsi mi utekl. A to se nesmí stát." napomenula ho. Měla další chuť vrazit mu za prohlášení, že je rychlejší. Byla si jistá, že to tak není, ale tentokrát byl moc daleko z dosahu. ,,Dobrá. Nějaké další chytré nápady?"
Saito Hashu
"Miko, oni existují v téhle krajině už víc jak pět století, opravdu myslíš, že by za tu dobu nevymysleli jak stopovat?" pousmál se Saito a vyrazil pryč od svojí jeskyně. Stále si sice nebyl jistý kam půjdou, ale měl jednu zastávku, kam chtěl jít. Bylo potřeba opustit tuto zemi a jít přes to místo by bylo tak jasné, až by je tam nikdo nečekal, zvlášť kvůli Saitově historii. "Po cestě jsou lázně, plánoval bych to na první zastávku. Měli bychom jít okolo Ploché hory, doufám jen že je nenapadne naše trasa." řekl svým studentům aby se vyhnul jejich otázkám a pak se ponořil do svých vzpomínek.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Michi Uta
Michi celí čas počúval ako naň Tenshi kričí a nadáva mu. Keď chcel konečne vyskočil započul Gokuho krik a len tvrdo dopadol na zem pričom si rozbil ústa a šúchal sa ešte asi meter v pred. Na okamih ostal ležať na zemi no potom sa zodvihol a napravil si masku. "Ten idiot ..." Otočil sa smerom skadiaľ ešte pred chvíľou utekali. "Ty idiot jeden kamenný ! Keď toto skončí vlastnoručne z teba vytrhám všetky črevá !" Kričal na oplátku cez les na Gokuho no hneď nato si uvedomil, že tak môže zistiť kde sa schovávajú a tak si len priložil ruku pred ústa. "Hups ..." Otočil sa na Tenshi a čakal kým zastaví. "Musíme sa rozdeliť Tenshi ..." Oznámil jej vážne. "Keď chytí jedného druhý má ešte stále obed. Prípadne môžem robiť návnadu ... som predsa rýchlejší než ty nie ?" Snažil sa tým Tenshi naznačiť aby sa niekde schovala a nechala Michiho aby nalákal Gokuho a aby tak Tenshi mohla dobehnúť za Sayuki. "Schovaj sa do korún stromu Tenshi ... nalákam tú kamennú hlavu bez mozgu aby šiel po mne a ty ho tak jednoducho obídeš za Sayuki ... súhlasíš ?"
Goku
Země Ohně
„Haaa?“ ozval se sklíčeně Goku, když mu Sayuki řekla, že je má jít hledat on.
„Ale no tak Sayu…,“ povzdechl si ještě a svěsil ramena, načež se loudavou chůzí vydal do lesa za dvojicí.
Kráčel mezi stromy, a rozhlížel se kolem sebe, ale ty dva zatím nikde neviděl. Asi utekli hlouběji, měli menší náskok.
„Hele vy dva! Uděláme to trochu jinak!“ zakřičel Goku do lesa před sebou, „když se vám podaří proplížit se kolem mě zpátky k Sayuki, tak máte hotovo, dobře? Tak teda, před pikolou, za pikolou, nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát!“ křikl dodatečně a vykročil vpřed. Zahleděl se na zem, jestli v hlíně nespatří nějaké stopy.
Tenshi H. Bakuhatsu
Země Ohně
,,Jsi pitomec, Michi." povzdechla si. Když znovu promluvil, svolila a nakonec ho pustila. ,,Dobře, když to říkáš ty." pokrčila nad tím rameny a vyskočila na nejbližší strom. Pak se podívala dolů na Michiho a čekala, až vyskočí nahoru taky. ,,Ale co dál? Máme se schovat, ve stromech se neschováme." rozhlédla se okolo. ,,Asi budeme muset zkusit běžet a najít... prostě něco." mávla nad tím rukou. ,,Všechno by bylo jednoduší, kdyby jsi nebyl tak blbej, víš? A tvrdohlavej. Užbych tu dávno nemusela být." zatvářila se na něj naštvaně. ,,Kdo ví... Možná jsem mohla být doma. S rodinou."
Miko
Kdyby je doháněli samurajové, rozhodně by o tom věděl. Nahlas to ale říct nehodlal. Navíc měl jiný logický argument.
"Samurajové po nás nepůjdou. Naše stopy ze včerejška určitě zasypal sníh, protože přes noc sněžilo."
Došel si do jeskyně pro své věci. Hodil kabát přes sebe, sbalil vybavení a vyšel ven.
Nyní nastala hlavní otázka. Co teď bude dělat?
Arisu mohla být kdekoliv a jeho nenapadlo jiné řešení, než se vrátit do Země démonů a z jejího otce to vytřískat. Na druhou stranu by se musel postavit Rudému úsvitu a jeho matce, protože si je ten šme*d určitě zaplatil jako svoji ochranku.
Ale on ji najde...i kdyby je měl všechny zmasakrovat! Protože ona byla celý jeho život a bez ní jeho život neměl smysl.
Sayuki Sato(Michi, Tenshi, Goku)
Zem Ohňa
Bola ponorená do spomienok.Nevnímala, čo sa deje okolo.Stávalo sa jej to príliš často, najmä v poslednom čase.Trvalo by to ešte dlho, nebyť Gokuho.Potrebovala podporiť a Goku to zjavne vycítil.
"Nie, ja.... máš pravdu.Prepáč mi to, ja len.... nie, už viac nie, nehala som to za sebou.Ďakujem ti.Tvoje slová ma zase vytiahli z temnoty," oplatila mu úsmev a odtiahla sa od neho.
"Myslím, že už je čas.Nájdi ich, pre mňa je to príliš ľahké."
Kintaro Ouro(Yasushi)
Kinumichi
Cítil stále zväčšujúcu sa bolesť po celom tele.Nemal silu brániť sa.Náhle však útoky prestali.Začul známy hlas.Chvíľku mu trvalo, než si uvedomil, od koho pochádza.
"Tss, mohol som ho dostať sám," zavrčal a snažil sa postaviť.Jeho úsilie však nemalo žiaden efekt.Stratil vedomie.
Láska a mier!!!
Masamoto Tenno
"V pořádku, nějak nemám hlad." nebo spíš chuť. Rozpřáhl ruce a zapraskalo mu v páteři.
Zašel zpět do jeskyně pro své věci. No co by se asi stalo, kdyby je dostihli. Jednoduše by jim všem dali nakládačku a pokračovali ve své cestě dál.
Kam to teď tedy zamíří? To vážně půjdou s tím klukem někam do horoucích pekel, aby mu pomohli získat to, co chce on?
"No tak budiž. Třeba z toho nakonec bude i nějaká zábava."
O to přece jde ne? Bavit se. Jich se politika netýkala. Hodil si vak na záda a nadobro opustil jeskyni. Ještě naposledy nabral do plic chladný vzduch této země a do ruky sníh. Takže tady jeho cesta začínala.
Saito Hashu
"Ano, tak by to mělo být, ale jen málo kdo se nechá zabít na první ránu a pokud ano, tak za to pomalu ani nestojí. Navíc abys byl silný, musíš se naučit kombinovat tři styly boje s mečem. První máš šermování, druhé je máchání a to třetí je... no řekněme máchání extra." řekl a zdánlivě si nevšímal toho jak si odplivl, jen se nad tím trochu usmál, protože si vzpomínal, že kdysi dávno tohle udělal před svým učitelem. Teď se usmíval nad tím, jestli jsou ty jizvy ještě vidět. "Brý ráno Tenno." pozdravil ho. "Rychle si dej nějákou snídani a padáme odsud dřív než nás dohoní."
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Goku
Země Ohně, lesík nedaleko Konohy
„Eh, nepřeháníš to trochu?“ pousmál se roztržitě Goku, když Sayuki nesmlouvavě vyslala dvojici do lesa s téměř nesplnitelným posláním.
Poté mu však řekla, kdo byl tím Lovcem a Goku zvážněl.
A sakra. Pomyslel si a zadíval se na Sayuki, hledící prázdným pohledem do země, načež ji vzal kolem ramen.
„To bude dobrý! Už nejsi to děvče cos byla! A taky tu sem já!“ sevřel povzbudivě stisk kolem jejích ramen a usmál se na ní.
Masamoto Tenno
Ráno otevřel oči. Okamžitě vystřelil ven. Byl to jen sen, byl to jen sen. Tak dobře, třeba to byla iluze, nebo jenom hodně živá noční můra. Pak si ale všechno dal dohromady. Tak takhle to tenkrát bylo. Takhle se sem dostal. Byl bledý a měl černé kruhy pod očima. Tak tohle byla síla i na jeho povahu. Pak si vzpomněl na další noční můru. Ta se odehrála včera. Vyšel ven a zamžoural. Viděl svého senseie a toho kluka jak...
"Oni spolu mluví? A ten kluk neodsekává?" Znovu si protřel oči. Vše už měl sbalené, alespoň jedna starost pryč. Znamená to, že teď už přestanou ty výpadky paměti? Zamával na ně rukou.
"Dobrý ráno vám přeju."
Yasushi Maeda
Nemohol dlho rozmýšlať, no jeho myseľ stále zostávala pokojná. Ich nepriatelia boli len ďalšou prekážkou na jeho dlhej ceste, ktorú musel prekonať. Spočiatku chcel zaútočiť na ninju, ktorý sa ku Kintarovi rýchlo blížil, no keď videl ako ho aspoň na moment zamestnal reťazov, zameral sa na ninju útočiaceho z diaľky. Ten si jeho prítomnosť nevšimol, preto nebolo problém dostať sa k nemu odzadu. Bol to len zlomok sekundy, kedy naňho Yasushi vyrazil spoza stromov. Vrhnúc dva shurikeny a kunai začal Yasushi svoj útok, na ktorý však ninja stihol zareagovať. Nestihol uskočiť, no shurikenom sa uhol a vrhnutý kunai bol nútený tým svojim vykriť. To bolo však presne to, čo Yasushi chcel. Nečakal na to, či bude jeho útok úspešný. Zároveň s vrhnutými zbraňami vyrazil oproti nemu. Prekvapený ninja zostal otočený k Yasushimu, no vedel, že už nestíha uhnúť, preto sa vrhol oproti nemu, na boj zblízka. Yasushi opäť vystrčil ruku spod plášťu, tentokrát však bez zbrane. Prstami vytvoril pečať a miestom sa ozval poryv vetru, ktorý nepriatela zahltil. Bolo vidieť, že ho to vystrašilo, no skôr než stihol zareagovať, Yasushi niekolko krát pohol rukou a ozvalo sa svišťanie čepele. Boli od seba takmer nadosah, no kunai bol príliž krátky. Ninjove telo dostalo niekoľko veľmi hlbokých sečných zásahov veternou čepelou, ktoré do vzduchu vrhli jeho krv ako dážď. Yasushi sa však nezastavil a pokračoval v behu. Kintaro už ležal na zemi a bol bombardovaný spŕškou úderou od nepriateľa. Techniku ktorou porazil ninju predtým, nechcel použiť, hrozilo by, že mohol zasiahnuť Kintara a to nechcel, preto sa naňho vrhol s veľmi silným taijutsu kopom, ktorým ho doslova katapultoval preč z Kintara a nechal ho letieť pár metrov do strany. Nečakal na to, kým sa môže spamätať a vyrazil hneď k nemu. Jeho pokus vstať prekazil päsťou priamo v protismere do tváre, ktorá ho uzemnila do prachu. Miestom sa rozhostilo ticho, prerušované len Yasushi zadýchaním.
Pohľadom zablúdil k ninjovi, ktorého ako prvého odrovnal. Nebol ešte mŕtvi, ležal na zemi a mykal sa v bolestiach. Krv z neho pomaly vytekala a zanechávala ho tak v nepríjemnej agónii. Pohľadom sa vrátil späť na ninju pod ním a z pochvy vytiahol svoj meč. Niekoľkokrát ho bodol do každej končatiny, preseknúc šlachy potrebné na pohyb, čo ho vytrhlo z bezvedomia do srdcervúceho kriku a Yasushi sa konečne pobral ku Kintarovi. Podávajúc mu ruku sa spýtal.
"Žiješ, ešte?"
O . o<-->o . O
Miko
Samozřejmě se ihned urazil, protože mu v podstatě Saito řekl, že neumí šermovat a když někdo řekl, že Miko něco neumí, byla to pro něj urážka.
Ale v hloubi duše samozřejmě věděl, že Saito má pravdu.
"Co ty vlastně víš?! Moje meče jsou větší a těžší než ty tvoje párátka, takže asi těžko se budu vyžívat v nějakých duelech, šermířských výměnách a trapných fintách! Prostě jeden úder, jeden mrtvý! Tak by to mělo bejt!"
Řekl uraženě a odplivl si do sněhu.
Saitou Hashu
"To už sem myslím někde slyšel, ale silně pochybuji, že jsem je potkal. Každopádně jejich výcvik s meči byl poněkud laxní." poznamenal a také se vydal do zpět. "Už bychom měli jít." pomyslel si Saito a doufal, že Tenno už je vzhůru aby mohli rychle zmizet, protože jestli to neudělají rychle, samuraiové je dohoní a budou problémy, které by nemuseli skončit dobře pro ani jednu stranu.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Miko
Skromnost bylo něco, s čím se příliš nesetkával a připadalo mu to jako potencionální slabost. Jen slaboši o sobě pochybují.
"Patřím, nebo jsem spíše patřil k známé žoldácké organizaci v Zemi démonů, které se říká Rudý úsvit. Má matka je více-kapitán té organizace a já mezi nimi vyrostl. Každý se tě tam snaží něco naučit od své specializace, aby jsi se stal kompletnějším a univerzálnějším."
Kývl na Saitoa, byl čas se pomalu vrátit.
"V Rudém úsvitu se pracuje týmově i individuálně. Já byl cvičen jako individualita a patřil jsem do kategorie Noční lovec."
Saito Hashu
"Co vidím já? Totéž co u Saita, potenciál přesahující ten můj. Kdysi mi říkali že jsem génius, mýlili se, vy jste géniové. Vy, mladí, se můžete učit a učit. Abych to řekl poeticky, můžete stoupat výš a výš k nebesům dokud jste mladí a nikdy nenarazíte na konec vrcholu, já už jsem svůj vrchol našel a výš už nejspíš nevylezu." řekl s úsměvem a pohodlně se opřel zády o jeden strom na okraji mýtiny. "Kdo tě učil tyhle věci?" zeptal se nakonec. Od pohledu byloa jasné, že Mikův učitel byl nebezpečný člověk, ale o šermu toho zase tolik nevěděl.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Miko
"Takovouto rozcvičku sotva můžeš považovat za simulaci opravdového boje. Jde pouze jen o pravděpodobnost. V boji máš vždy příliš mnoho neznámých, takže na takové nácviky se nemůžeš stoprocentně spolehnout."
Vytrhl nůž ze stromu a zasunul jej do boty.
"Spousta lidí ve mě viděla slepýho kluka, který se snaží kolem sebe máchat mečem. Vyvedl jsem je z omylu a oni chcípli. Co vidíš ty, Saito?"
Saito Hashu
Když si Saito všiml jak se Miko plíží pryč, přemýšlel jestli chce odejít a tak ho kousek sledoval z korun stromů. Poté co shlédl Mikuv cvičný souboj, musel přehodnotit pár poznatků o něm. Zaprvé bylo poznat, že v boji není žádný supertrénovaný zelenáč, ale že má i pár zkušeností s opravdovým bojem, nadruhou stranu bylo poznat, že jeho soupeři byli vždycky milice, nebo opravdu druhořadí žoldáci. Když si šel Miko pro svůj nůž, Saito nepozorovaně seskočil za něj, kousek z dosahu jeho meče. "Slušné, ale trošku naivní, pokud jsem si všiml, nikdo z tvých imaginárních soupeřů se nepokusil spolupracovat ani utéct a ani nakonec neházeli po tobě ve zmatku svoji zbraň." řekl s klidem a na rtech měl drobný úsměv.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Michi Uta
"Bez jednej večere dokážem prežiť ... zas také ťažké to nieje nie ?" Spýtal sa zvedavo no v tom ho Tenshi začala ťahať pod krkom smerom preč od ostatných. "Eh ... čo budeme robiť ? Tak za prvé ma pustíš fajn ? A za druhé ... prečo nejdeme po stromoch keď na zemi po nás ostávajú stopy ?" Ukázal prstom na zem kde boli vidieť nepatrné no po kratšom prižmúrení očí jasné stopy na zemi. "Keď sa lepšie zahľadíš tak zistíš, že naše stopy ich krásne dovedú tam kde chcú." Hneď nato ukázal na stromy. "Ale tam sa stopy nedajú nájsť ... myslím." Dodal v tichosti.
Tenshi H. Bakuhatsu
Země Ohně
Vyskočila jí na čele žíla a chytla Michiho pod krkem. ,,Tam, kde je hodně vody? Děláš si srandu? Mě ty roky nic neřekneš a tomuhle skoro cizímu to řekneš po první otázce?! Zabiju tě, Michi!" cloumala s ním ze strany na stranu, ale nevypadalo to, že to myslí vážně. Přece jen měl ještě moc informací na to, aby umřel. Nechala ho, až když jim Sayuki řekla, aby se schovali v lese. ,,Schovat se v lese před ní? Před někým kdo nás byl schopný zachránit před tím šílencem?" otřásla se při té myšlence, ale chňapla Michiho za límec a táhla ho k lesu. ,,Co budeme dělat, ty pako?" zeptala se ho vytočeně, když se od Gokuho a Sayuki vzdálili.
Sayuki Sato(Michi, Tenshi, Goku)
Zem Ohňa
Po Gokuho otázke zmĺkla.Nebolo to naschvál.Pred očami sa jej vybavili spomienky.Nepríjemné spomienky.Nechcela spomínať.Strach.Bolesť.Krv.Smrť.
Zo spomienok ju vytrhol až Gokuho dotyk.Prudko sebou trhla, takmer sa neudržala na nohách.Chvíľu sa nemohla nadýchnuť.
"Prepáč," otočila sa na Gokuho, keď sa konečne vzpamätala, no stále dýchala veľmi rýchlo a nepravidelne.
"Vy dvaja, začínate s tréningom.Bežte do toho lesa," ukázala Sayuki na lesík smerom preč od Konohy, "a skúste sa nám skryť.Dáme vám na to desať minút.Ak vás počas nasledujúcich desiatich minút nájdeme, budete dnes bez jedla!" vrhla na nich zlovestný pohľad, dávajúc najavo, že námietky nepripadajú v úvahu.
Pomaly stáčala hlavu späť na Gokuho: "Ten Lovec je," bola otočená ku Gokuovi, ale pozerala do zeme pohľadom ustráchaného dievčatka, "bol môj sensei."
Láska a mier!!!