NFFORPG - Konohagakure no Sato

Hitsugaya Hyuuga tým 14

Sensei im dal rozcho, ale to museli partaci este dokoncit trening. Avsak ani to dlho netrvalo a tak mohol ist domov. Uz sa zberal, ked obaja mali podobny napad ist sa najest. Chvilu uvazoval ze tam nepojde, predsa len cakal, ze v rodinnom sidle budu chciet pokracovat v treningu, ale potom usudil, ze utuzovat tymove vztahy moze byt rovnako uzitocne. preto sa len pousmial a povedal: ,,Suhlasim s jednou podmienkou-pozyvam...vlastne by sme to mohli robit tak stale, ze vzdy jeden bude pozyvat co vy na to?´´ pockal na odpoved a vykrocil....
po chvili dosli do jednej mensej restiky, kde to mal Hitsugaya rad. Rychlo si vsetci objednali a dokial cakali na jedlo, Hitsugaya sa na nich otocil: ,,Takze- co keby ste zacali a povedali mi daco vy o sebe?? predpokladam, ze vy sa poznate uz dlhsie, tak rad by som bol aby ste zacali..potom sa pytajte vy´´. Zalozil si ruky, pohodlne sa oprel a cakal na ich reakciu

POZOR! Spoiler!

POZOR! Spoiler!

Take the Magic: The Gathering 'What Color Are You?' Quiz.

Akane Mikotto(Tým 15)
cvičiště
"No malinko jsem s ní pracovala něco málo mi ukazoval bratr.Mím elementem je vítr"odpovím mu,Když řekl abychom šli dolů abychom nerušili Ayame při tréningu nahromadila jsem chakru do chodidel a sešla pár metrů po stromě potom z výšky kdy se ji zdálo že se nic netane seskočí saltem na zem kde hladce dopadne.

Ensui Taiko
"Takže to mám chápat tak, že už jsi s ní pracovala a umíš jí ovládat? A když už o tom mluvíme, jaký je tvůj primární element?" Tahle odpověď ho překvapila, protože práce s elementární chakrou se na akademii nevyučovala a neuměl si představit, že by dokázala něco takového sama. Jako důkaz své teorie si předkládal, jak dlouho jí trvalo zvládnout chození po stromě, tedy přesněji že to musela zkoušet víc jak jednou. "No, raději pojďme dolů, ať nerušíme Ayame od trénování." řekl a jediným plynulým pohybem seskočil celou tu cestu dolů a dole klidně dopadl, jako by to nebylo nic a ne výška, ze které by si i průměrný jounin zlomil nohu, kdyby skočil jako on.

Akane Mikotto(Tým 15)
cvičiště
Ensui řekl že jeho specialita je taijutsu.Řekl pár věcí chvilku jsem nedávala pozor až ten konec"No nevím asi celkem dobře"řekla jsem zamyšleně.

Ensui Taiko
Jak tak ty dvě poslouchal, pomalu mu klesala čelist dolů. Kupodivu to bylo ze dvou důvodů, první byl, že ta holka vyjmenovala téměř přesně všechno co jí nebyl schopen naučit. No, bylo to tu genjutsu, snad Okami by s tím byla schopná něco udělat ale on... začínal na vlastní kůži pociťovat to co nenáviděl když ženské dělaly, komplex méněcennosti. No a druhý důvod byl jednoduchý, mládež se změnila, možná to bylo proto, že se narodili během války nebo těsně po ní, ale přece nikdo nemohl být takový. "Když sem byl já mladý, na stejnou otázku jsme odpovídali co rádi jíme, naše koníčky a ne to jak bojujeme, tehdy sem neznal nic než pouliční rvačky a pranice o lízátko... svět se změnil a já nestačím koukat." pomyslel si trpce. "Já? No.. moje parketa je taijutsu, i když mnozí by řekli, že podvádím." prohlásil tajemně. "Ayame, bohužel s tebou nevím co a jak... o tvých klanových technikách mám asi tak obecné povědomí, co se týče genjutsu, jsem na to levej, ale dokážu obstarat pár lekcí s někým, kdo by vám mohl pomoci. S lékařskými technikami mám sice zkušenosti ale jen z té druhé strany a jedy a pod sem nikdy neměl rád... holka budeš to mít těžký." Pak odvrátil pohled od těch dvu a přemýšlel co by tak mohl dělat dál, Akane se učila neuvěřitelně rychle, což jemu osobně komplikovalo život, neboť neměl sebemenší představu co ji má učit. Chvilku tak ještě setrval a pak se konečně podíval zase na ty dvě. "Ayame, ty se naučíš chodit po stromech, je to poměrně jednoduché. Je to jen o toku chakry, musíš ji část vložit do chodidla a udržovat proud. Akane, jak jsi na tom s elementární chakrou?"

Kotoki Ichijou
Naibun
"Jak pro koho... Homura, to byl ssenssei toho druhýho týmu, je horká hlava, takže sse to dalo čekat. No nic vypadneme, kde je ten druhej?" zeptal se a rozhlédl se po okolí jestli tam nezahlédne Hitoshiho, ale nikde ho neviděl. "Nemohl byss po okolí posslat brouka nebo dva? Nechce se mi ho hledat..." řekl a vyrazil pryč z bojiště aby mohli pokračovat v tom, co dělali než skončili.

Kyellíče čti!

Prosím pošli brouka nebo dva, ale nenajdi ho.. nejspíš ho něco sežralo

Shikaru Nara

V lese/ U chaloupky.

Jakmile byl Shikaru v místě kde už ho nemohl Asajake vidět trochu zrychlil.
Zanedlouho došel k chaloupce. Byla tam skromná zahrádka a podle všeho někdo byl uvnitř. Pomalu došel ke dveřím. Cítil v okolí ten koř který vycházel z komína. Rozhlédl se.
A zaklepal. "Haló, je uvnitř někdo?" optal se a čekal jestli mu někdo otevře. Cítil se tam divně jako by se mělo něco stát.

Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek

NFFORPG

I"m

What Element Fits You Best?Hosted By theOtaku.com: Anime

What Akatsuki Member Are You?Hosted By theOtaku.com: Anime

What Is Your Ninja Rank?Hosted By theOtaku.com: Anime

What Legendary Biju Are You?Hosted By theOtaku.com: Anime

What Ninja Technique Fits You Best?Hosted By theOtaku.com: Anime

What Naruto Animal Personality Do You Contain?Hosted By theOtaku.com: Anime

Which Naruto Guy Is For You?Hosted By theOtaku.com: Anime

Which Male Genin Would Date You?Hosted By theOtaku.com: Anime

FUN

Hamitsu Aburame tým 4

Hamitsu sledovala jak si Kuromaru v klidu poradil s Katsurovým výpadem, ale také musela uznat, že se Katsuro nenechal jen tak uchlácholit a malé šťouchnutí ustál docela pěknou otočkou. Pak se do boje přidal i Amao, jeho rychlost jí doslova vyrazila dech a po chvilce si uvědomila, že tam stojí s pusou otevřenou dokořán, tak jí okamžitě zavřela. pak se opět zamyslela a lehce dostala strach, pokud si s nimi Kamimaru pohrává, tak co zmůže ona. Pak jí z přemýšlení vytrhl nějaký chlap co nesl zraněného kluka na ramenou. Když toho kluka tak poslouchala, tak v jeho hlasu vycítila něco divného, jako by tam byl skrytý posměch, jenže najednou zapomněla, že bojují s Kamimaruem, tak se pořád dívala na toho chlapíka.

Wong Fei-Hung tým 14

Fei-Hung ležel na zemi a v klidu odpočíval, málem by i usnul, kdyby nepromluvil sensei a neoznámil, že až dodělají trénink, tak mohou jít. Fei-Hung se tedy posadil a protáhl, podíval se na své partnery a zjistil, že už jsou také hotoví. Tak se zvedl oprášil se, pobral své věci a přešel k senseiovi "nebojte myslím, že to bude klapat" řekl a mrkl na jeho malé obavy o vycházení mezi sebou. Akiho už znal a ten Hyuuga se mu docela zamlouval. Přehodil si tedy brašnu s trikotem přes rameno a koukl na Hitsugaya a Akiho "nezajdeme na něco k jídlu, docela mi po tom tréninku vyhládlo" řekl Fei-Hung a čekal co oni na to.

Aki Nikumo
Tým 14

"Taky doufám" odpověděl mu Aki "Hele já teďka půjdu ještě trénovat, ale pak bychom mohly na něco zajít a trochu se poznat co ty na to? zeptal se ho a čekal na jeho odpověď. Potom se přesunul o něco dál, a začal opět s tréninkem. Díky jeho poslednímu pokusu mu to docela šlo a proto nemusel spotřebovávat tolik chakry. Stoupl si do volného prostoru, vzal si jeden kunai a zabodnul ho do země. Zarazil ho docela hluboko a dal si za úkol dostat ho ven jen díky jutsu. Kus si poodstoupil a připravil se na jutsu. Složil pečeť, nahromadil chakru (to vše během pár vteřin) a vytvořil znovu menší tornádo. Pomalu ho začal zvětšovat a udržovat tak aby se nedostalo ke kunai. Nechal ho okolo něho kroužit a mezitím ho vždy o malý kousek zesílil. Když to vypadalo že je tornádo dost silné nechal ho Aki nasměrovat na kunai. Chvíle napětí. Aki nedýchal. Jeho zrak se upínal na kunai. Jedna vteřina...dvě vteřiny...tři...a přesto nic. ale když to Akiho štvalo nehodlal to vzdát a ten kunai ze země hodlal dostat ať to stojí co to stojí. Takže zrušil dosavadní tornádo z začal se připravovat na další, silnější pokus. Moc nespěchal protože chtěl vědět kolik chakry spotřebuje na to aby se mu kunai podařilo ze země dosta. Proto neskákal po velkých kusech, ale šel pomalu. Asi po jedné nebo dvou hodinách usilovného tréninku se mu povedlo kunai trochu povysunout, ale už měl problémy udržet jutsu v takové síle aby ho dostal úplně ven. Věděl že by ho neudržel moc dlouho a to byl pro něho signál, aby do toho dal všechno a kunai ze země ostal. Aki vzal většinu své chakry a přesunul ji do jutsu. Tornádo se díky tomu začalo získávat na síle. Jeho síla rostla rychle, přesně jak Aki potřeboval. Když už byl na konci sil kunai se konečně odlepil od země a zabodnul se do nedalekého stromu. Aki se svalil na zem a rychle oddechoval. Nechtělo se mu věřit že se mu to povedlo v tak krátkém čase. "Dneska mám asi rozcvičku za sebou" řekl si Aki. Chvíli jen tak ležel a sledoval co se dělo okolo. Vypadalo to že Fei je na tom podobně jako on. Aki se lehce pousmál a dál odpočíval. Nechtělo se mu vstát. Nechtěl na nic myslet jen zavřít oči a usnout. Sám však věděl že by to nebylo vhodné, proto se nemotorně zvedl a pomalou chůzí se blížil k senseiovi. Nespěchal, měl čas, spoustu času. Možná až moc, ale to ho netrápilo. Když k němu došel prohlásil "Nejspíš jsem hotov"

Ren Hakari
Naibun
Ren se po čas nadešlých událostí snažila držet za senseiem a tak aby byla, co nejdále od nebezpečí. I když ten něčí útok nakonec všichni přežili, Homura se nyní pokusil už po několikáté zase zabít Qho. Ren nepochybovala, že kdyby chtěl určitě by se mu to povedlo.
Dokud to zůstávalo jen při mlácení, nic proti tomu neměla, Q si to částečně zasloužil. Ale když to začalo překračovat jakousi pomyslnou hranici mezi trestáním a mrzačením začala se o Qčka bát. Celou situaci akorát dovršila ta větev.
Ren začínala mít z Homury vážně strach. A proto si po celou dobu nedovolila do ničeho zasahovat.
Následovala Homuru s Qčkem tak dlouho dokud nedošli až ke cvičišti.
Homura sikl něco ke Qčkovi a začal se bavit s nějakou další jouninkou. Zjevně si byli dost blízcí. Ale ten ****** Qčko se rozhodl že to Homurovi zase vrátí a začal dost barvitě líčit cestu až sem. Ren to neviděla jako moc dobrý nápad. Takhle z něho moc nezbude, už takhle na tom bal dost špatně a takhle provokovat Homuru a ještě před tou ženskou. Ren zavrtěla hlavou. Proč to prostě nemůže nechat být.

Akane Mikotto(Tým 15)
cvičiště
Ayame se představí a něco málo o sobě řekne"Páni tak to jsem ráda že máme v týmu medika"řeknu s úsměvem"No tak tedy já jsem Akane a já se specializuju spíše na boj z blízka nebo střední vzdálenosti.Z genjutsu se umím jen vymanit.No takže mou silnou stránkou je taijutsu a ninjutsu"řeknu s úsměvem"Teď vy senseji"obrátím se na Ensuiho

Mayu Hiashi(Tým 1)
Všichni už odešly tak šla domů taky.Zazvoní budík a Mayu ho otráveně zaklapne.Sedne si a protáhne se koukne na hodiny 7:15"Tak to mám ještě fůru času"řeknu si a obléknu se,popadnu ninja vybavení a ochranou pásku kterou si přiváže na čelo.Projde chodbou a nahlídne do bratrova pokoje kde ještě v klidu spí usměje se.Je ráda že brášku má a sejde schody a vejde do kuchyně.Na lednici byl vzkaz pro Mayu"Mayu prosím udělej si snídani a i pro bratra prosím.Jsem na misi a nevím na jak dlouho tak se o něho postarej aby neumřel hlady :)"bylo na vzkazu/ok udělám jídlo i protoho nevděčníka/pomyslí si a udělal si snídani i pro bratra Reie.Ještě napsala vzkaz pro Reie"Pokud se nevrátím brzo z tréningu ohřej si večeři i oběd udělal jsem ti ho.A na přikrytým talíři máš snídani"napíšu mu vzak a poklidně odejdu z domu a zamířím na cvičiště.Cestou potkám pár kamarádu z akademie"Ahoj"pozdravím je jen a pokračuju v cestě.Dorazím na cvičiště kde už byla Kasumi"Brý ráno"pozdravím ji a po chvilce se už vyloupla i Naruki"Ahoj"pozdravím ji.

Naruki Hyashi(Tým 1)
Domov,cvičiště
Budík začal zběsile zvonit ukazoval 7:45 Naruki ho ospale zaklapla a podívala se na hodiny"Sakra zaspala jsem"křiknu a rychle se začnu oblíkat,vemu ninja vybavení ochranou čelenku.Rychle příjdu do kuchyně a vemu si jabko jako snídani.Vyběhnu ven a cestou sněďla.Jak jsem běžela tak jsem si vázala ochranou čelenku na čelo.V dálce už vidím Kasumi a podívám se na hodniky,který ukazují 7:55"Uf stíhám to dobře"řeknu si a příjdu ke Kasumi"Dobré ráno"pozdravím ji.

Hyuuga Kasumi (Tým 1)

Hned jak dala Boa najevo, že můžou jít, bez jediného slova se zvedla a odešla, aniž by se podívala na ostatní dívky. Mířila domů, měla v plánu si ještě procvičit práci s chakrou.
"Byla jsem milá, ať neříkají, že ne, nikomu sem ani nic neudělala." vzpomněla si na slib, který dala matce.
"Dnešek byl trochu otravný, ale bude to určitě lepší, vlastně, jsem ráda, že jsem konečně z akademie pryč." řekla si v duchu.
To už stála na zahradě a očima sledovala jeden ze stromů...
...trénink se nakonec poněkud protáhl, když mířila vysprchovaná do svého pokoje, byla už dávno tma. Ještě chvíli sledovala oknem noční oblohu, měla ji mnohem raději než slunce, pak zalezla do postele, aby ráno nezaspala.
Budík zvonil opravdu spolehlivě a tak se Kasumi začala chystat. Z okna už na ni zase nepříjemně dorážely sluneční paprsky, takže raději na chvilku zatáhla závěs a připravila se.
Když procházela kolem bratrova pokoje ještě spal. Byl víkend a tak nemusel do akademie, nechtěla ho budit, takže mu nechala na stole připravenou snídani, jelikož její matka byla na misi a odešla ven.
Před domem se srazila s dvěma staršími kluky z hlavní větve. Byli její bratranci, ale pro ni byly totéž co ostatní lidi. Jak pospíchala do jednoho z nich vrazila.
"Co to děláš Kasu?! Nechceš už začít dávat bacha?" rozkřikl se ten starší.
"Chm." přimhouřila jen vztekle s opovržením oči, jelikož neměla nejmenší chuť se s nimi začít prát. Dnes hodlala ukázat, jak moc je dobrá - těšila se, to bylo jisté, protože šla poprvé včas.
Ale ona si stále držela svou negativní náladu a nechtěla si to přiznat. Nezastavovala se a mířila ven ze zahrady.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Amao Hyuuga

Ač se mu to nechtělo přiznávat, musel uznat, že Katsuro se alespoň snažil. Byl sice paličatý jak mezek, nebo alespoň na tohle ho Amao odhadoval, ale snažil se a šel si tvrdě za svým. Proto se pobaveně usmál, když vykryl lehké odkopnutí a během zlomku vteřiny byl zase na koni a útočil. Kuromara nedají sólo, jedině, že by mohli používat techniky. Ale tím pádem by mohl i Kuromaru používat jutsu a to by nemuselo dopadnout dobře, proto musel Amao využít toho, čemu se věnoval nejvíce Taijutsu! Katsuro už výpad udělal, teď bylo na něm, aby ho kryl. Museli odvést pozornost, pokud Kuromara rozhodí, ztratí obezřetnost a bude snazší ho o čelenku připravit. Amao tedy soustředil trochu chakry do nohou, věděl, že Kuromaru neustále čichá, ale v tomhle byla jeho nevýhoda, stopař mohl být dokonalý, jenže mu to zabere čas. V rychlosti se Amaovi může rovnat jen málokdo. Neodpustil si teatrálnost a znuděně protáhl obličej.
"Tak jdeme na to..."
Za touto maskou však skrýval vzrušení a zápal vůči tomu, co se teď stane. Pokrčil palec na levé ruce a s rukou připravenou k typickému útoku Hyuugů se rozběhl proti Kuromarovi. Asi 2 metry před Kuromarem sebou ale cukl a využil svou rychlost. Vypadalo to, jako by se přemístil na krátkou vzdálenost, ale tak to ve skutečnosti nebylo, opravdu běhal, jenže jeho rychlost už byla o něco vyšší, nevěděl, jak rychlý je Kuromaru, ale bylo to vše, co měl. Okamžitě se dostal na pravou stranu z Kuromarového pohledu a pokusil se ho jen letmo pohladit po zadní pravé pacce, nechtěl na něj útočit, měl to být jen manévr k tomu, aby odvedl pozornost od letícího Katsura. Pokud by zklamal on, musel by se do toho vložit on a využít nějak jeho neúspěch k momentu překvapení. Jakmile hmátl po jedné Kuromarově pacce okamžitě se odrazil rukama od země, přeskočil Kuromara a pokusil se pro změnu dloubnout do jeho přední levé packy.

Shibiki Aburame
Naibun

Už byl připravený. Tiše vyčkával ve své skrýši v korunách stromů a už už se chystal zaútočit. Stal ose ale něco, co neočekával ani on sám. Skupinka se začala dohadovat mezi sebou a vypadal to opravdu zle, tedy pro ně. Shibiki jen nevěřícně otáčel hlavou, jak může být takováto skupina vybrána k tomu, aby byla v organizaci, která si zakládá na organizaci a pořádku. Upravil si své brýle a rozhodl se nezasahovat do děje. Protože musel zasáhnout i jeho sensei, aby se jeden malý špunt vůbec dožil dalšího dne, jeho sensei na něj byl pořádně naštvaný, což jim dostatečně nahrávalo pro přepadnutí, ale tohle bylo až moc i na něj a rozhodl se, že nebude dělat pitomosti, mohl by k újmě přijít jak on, tak zbytek jeho týmu. Nakonec se vše vyřešilo tak, že jejich cílová skupina prostě odešla. Shibiki nevěřil svým očím, jak se takhle dobře připravená akce mohla zvrtnout v něco jako bylo tohle. Jakmile skupinka zmizela z dohledu, seskočil o několik pater níže a dopadl vedle svého senseie.
"To bylo opravdu... překvapivé..."
Na víc se ve svém šoku nezmohl, byl zvyklý na hodně, ale blbost lidí ho dokázala vždy překvapit.

Ayame
Cvičiště

Ayame ještě ani nestihla zareagovat a byla na stromě ve výšce 80 metrů. Tyhle výšky,to nebylo nic pro ní,ale nyní se musela soustředit na to,aby nespadla. Naštěstí už měla trénink s chakrou celkem v ruce,takže pro ní nebyl problé se udržet na místě bez pohybu.
Ta holka,akane,se zdála být milá. Celkem mile ji pozdravila. Jejich sensei jí ale ihned vyplašil. Ono hned během prvních vět se nechat chytit kolem pasu a nechat se unést na strom,to bylo něco pro její odtažitou náturu. Ihned,jak získala rovnováhu na větvi, udělala pár kroků od obou,aby měla osobní prostor. Potom začala reagovat na senseie a začala povídat. ,, Tak napřed,ahoj Akane, já jsem Ayame. Jsem ráda,že je v týmu alespoň jedna holka. "
Potom se otočila spíše k senseiovi,ale vzhledem k tomu, že sensei i Akane byli skoro u sebe,to byl zanedbatelný detail. ,,Co bych vám o sobě mohla říci? Asi to nejdůležitější, takže,mé jméno znáte, co se boje týká,bojuji na větší vzdálenost,ideálně pomocí klanových technik, nebo genjutsu. Dále se zajímám o lékařské ninjutsu,ale zatím umím jen léčit pomocí bylin. Do týmu můžu přispět i silnými jedy na zbraně,též z bylin. No a to bude asi vše. Jestli se nebudete zlobit,můžu se vás obou zeptat na vás a vaše schopnosti?"
Poté jen stála a čekala,kdo se chopí iniciativy.

Naruki Hyashi(Tým 1)
ichiraku,doma
Přišel číšník a řekl že doufá že jsme si pochutnaly"Hai"řeknu nadčeně a podám mu misku.Boa byla nejspíš ráda když řekl že je to na účet podniku."Ok tak zítra v 8"řeknu"Vám taky dobrou noc"ještě se s ní rozloučím"No já už taky půjdu tak ahoj zítra"rozloučím se s holka a odejdu domu.Otevřu dveře a vejdu do svého pokoje a padnu na postel a usnu.

Katsuro Kuroda Tým 11

Bylo mi jasný, že Kamimartu se nenechá tak snadno chytit, ale vzhledem k tom, že moji dva týmový spoluhráčí se k ničemu neměli tak mi nezbývalo než začít.
Blbci. Co si člověk neudělá sám to nemá... ani když má v týmu dva týpky ze strašně cool klanů, pomylsím si.
Když vystartuju proti Kamimarovi ta jediné, čeho se dočkám je, že pes vyskočí a strčí mě pak do zad, což mě , kvůli mé rychlosti, srazí k zemi. Nštěstí už do začátku částečně počítám s tím, že to nebude tak jednoduché a stačím včas zareagovat. Nastavím před sebe ruce, postavím se na ně, ve stojce/kotoulu se otočím o 180 stupňů a dopadnu na nohy do podřepu čelem ke Kamimarovi.
Jasně... snadno to nepůjde. Proč se ale sakra ani jeden z těch blbců v mym týmu ani nehne? POmyslím si a nechápavě a především naštvaně se na Amaa a Hamitsu podívám.
To, že na cvičiště dorazili další dva lidé, z nichž jeden se zdá vážněji zraněný, více méně ignoruju.
Odrazím se a skočím po Kamimarovi, opět s malou rezervou, nečekám totiž že podruhé by mi mohla ta samá metoda vyjít, pokud tedy nezačne Hamitsu nebo Amao něco dělat.

Qasew Aragi

Pousmál se nad situací, která pro Homuru nastala, rozhodl se mu pořádně vrátit to, co mu udělal on.
"Zdravím slečno... vy jste zřejmě přítelkyně že?" pousmál se.
"No musím vám poděkovat, jinak by se mi ta větev asi dál zapíchávala do břicha, když mě Homura táhl za sebou na zádech..." zachrál strašně bolestivou scénu.
"Ostatně teď vděčím mnoha lidem za život... Nebýt jich, tak mě tady pan ohnivec přiškvaří... ou, au..." neopatrně pohnul se svými prsty a z rány se vyvalila další krev, přímo na Homurovo ošacení.
"Omlouvám se Homura-sensei, nezabíjejte mě! Já vám to šatstvo pošpinit nechtěl... Hlavně na mě prosím zase neposílejte toho obrovského býka, který vypálil půlku ohnivého lesa a malém mě zabil, sem jenom obyčejný gennin" trochu se schoulel a prosebně se podíval na dívku, ať ho z toho stresu dostane. V duchu se však nehorázně smál a těšil se, jak mu to pěkně zavaří.

Homura
Cvičiště nedaleko Lesa Smrti
Homura se spokojeně zazubil.
„Jasně jasně, zabiješ, to víš že jo,“ řekl napůl smíchy.
Jak si to s Qasewem tak kráčel, ani si nevšiml, že došel na cvičiště, kde trénovala Moriko se svým týmem.
Jakmile ji Homura spatřil, ztuhl.
A kruci! Těkl pohledem ke Qasewovi, načež si ho rychle přehodil do náručí.
„Jestli jen cekneš, vyrvu ti jazyk!“ nasadil okouzlující úsměv a prohodil ke Qasewovi, zatím co se blížil ke čtveřici.
„Ahoj kočko!“ usmál se na Moriko z dálky.
Vypadalo to, že s Kamimaruem zrovna cvičili její nové žáky.

Moriko Inuzuka
Cvičiště nedaleko Lesa Smrti
Moriko o Homurovi věděla samozřejmě mnohem dřív, než on o ní. Cítila ho.
„Říkala jsem ti přece, abys mi takhle neříkal!“ přešla z úsměvu do zamračení a propíchla ho pohledem.
„Copak se mu stalo?“ nasadila lehce starostlivý výraz a kývla ke Qasewovi, kterého Homura nesl v náručí, když přišel až k ní.
Kamimaru si Homury samozřejmě taky všiml a zavrtěl na pozdrav lehce ohonem, ale dál na něho nijak extra nereagoval. Spíše dál koukal po těch třech, jestli budou něco dělat nebo ne.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Qasew Aragi
Naibun

Prootočil očima nad Homíkova poznámkami a už měl zase nutkání do něj rýpat.
"Já vím jak se jmenuješ, Homí..." nepochopil, proč mu skroutil ruku a následně mu jí strčil do rány.
"Auuuuuuu!!!!" zařval přes celý les, až ptáci z korun stromů vyletěli do výšky.
"Ty si normální magor!!!" ruku zaraženou v ráně ani neposunoval, protože to nesmírně bolelo.
"Přísahám, že tě jednou fakt zabiju!!!" řval, pak ale začal znovu sténat bolestí.

Boa Yami
Tým 1

"No, tak doufám že jste si pochutnali..." pousmál se číšník a všechno si sklidil.
"Samozřejmě, Boa-sama, je to na účet podniku" mrkl na ní a Boa se znovu vítězně pousmála.
"Oh, to se nestává často" uchichtla se.
"Takže dívky, zítra ráno v 8 na cvičišti" vstala a odešla z Ichiraku.
"Dobrou noc" rozloučila se s nimi a zmizela ve víru noční Konohy.

Homura
Les Smrti
Homura si ve své naštvanosti nějakých Ichijouových chmatáckých triků ani nevšiml, a tak si to kráčel dál lesem, s Qasewem přes rameno.
„Najednou víš, jak se jmenuju, co, ty spratku!“ poohlédl se na něj nevraživě a zabručel.
Po chvilce se zastavil a postavil Qasewa před sebe, načež ho chytl za levou ruku a zkroutil mu ji tak, aby se nemohl bránit a vrazil mu pár jeho prstů do rány od větve.
„Doufám, že si meješ ruce často, mladej,“ ušklíbl se na Qasewa, znovu ho chytl za flígr a hodil si ho přes rameno, načež pokračoval v chůzi.
„A jestli mě tvojí krví zaprasíš oblečení, budeš ho drhnout tak dlouho, dokud nebude čistý, jasný?!“ zabručel dodatečně.
Došli až ke východu z Lesa Smrti, a tak ho opustili a Homura si to s Qasewem zamířil přímo do nemocnice.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Akane Mikotto(Tým 15)
cvičiště
Ensuji mě pochválil a potom řekl aybch šla dolů když jsem se přichystávala že sestoupím dolů potom si to rozmyslel a řekl ať tam zůstanu.Pokrčila jsem rameny a bleskurychle byl u mě Ensuji s nějakou holkou.Představil ji jako Ayame.Usmála jsem se"Ahoj ráda tě poznávám."řeknu a usměju se na Ayame.

Mayu Hiashi(Tým 1)
Všichni si spokojeně hověli nad rámenem, ona sice věnovala více pozornosti člence klanu Hyuuga, ovšem stále sledovala ty dvě, závistivé a nepřejícné dívky.
"Že vám ten rámen nezaskočí" kroutila hlavou a pokračovala v jídle.
"Všechny budete silné, jen někomu to půjde rychleji a někdo bude muset jít po složitější a strmější cestě..." nahodila filozofický tón a pokračovala v jídle.
Uchechtne se když Boa řekla že nám ten rámen nezaskočí a kývne na to co řekla Naru./No zejtra ten tréning určitě sfouknu rychle přece jenom umím prtfektně zacházet s chakrou/pomyslí si a dojí rámen"Arigato"poděkuje za jídlo a čeká na Boiny další rozkazy )

Naruki Hyashi(Tým 1)
Usmála se když Boa řekla že nám ten rámen nezaskočí."O to se nemusíte bát"řeknu spokojeně.Potom co řekla Boa stou cestou přemýšla jsem o tom/No mě to ale půjde dobže protože přece jenom umím dobře zacházet s chakrou/pomyslím si a dojím rámen"Děkuju za jídlo"řeknu

Hyuuga Kasumi (Tým 1)

Kasumi moc dobře věděla o čem mluví, věděla co je těžká cesta. Jen o tom nemínila mluvit. Zamyslela se na chvíli nad tím co Boa řekla, čekala ji ještě hodně dlouhá cesta, ale ona z nějakého důvodu věřila, že dokáže co bude chtít. Ostatních z týmu si vůbec nevšímala, nebyly její starost, starala se vždycky o sebe, pokud nešlo o společné tréninky.
Kasumi byla přesvědčená, že trénuje dost tvrdě na to, aby to dokázala. Představila si na chvíli, jak se rozběhne po stromě a tentokrát už jí to nebude pod nohama klouzat. Spokoneně a Ďábelsky se pousmála.
Odstrčila misku, když dojedla a čekala, co má Boa dál v plánu, nebo jestlim ůže jít domů. Měla v plánu si to ještě vyzkoušet.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Qasew Aragi
Naibun

Proběhlo jeho předání.
"Díky pane hadí..." poděkoval senseiovi druhému týmu, ovšem v hloubi duši tušil, že on si za to odměnu veme sám, zůstala tam sama poslední členka jejich týmu, proti těm dvou to bude mít těžké...
"Hej, Homuro...au..." zasténal.
"Zrychli prosím, nechci tu vykrvácet..." chytl se za ránu, ze které stále sálala krev.

Boa Yami
Tým 1

Všichni si spokojeně hověli nad rámenem, ona sice věnovala více pozornosti člence klanu Hyuuga, ovšem stále sledovala ty dvě, závistivé a nepřejícné dívky.
"Že vám ten rámen nezaskočí" kroutila hlavou a pokračovala v jídle.
"Všechny budete silné, jen někomu to půjde rychleji a někdo bude muset jít po složitější a strmější cestě..." nahodila filozofický tón a pokračovala v jídle.

Ensui Taiko
Zrovna si posedával na kmenu a pozoroval jak si Akane vede, když přišla jakási jiná holka a představila se jako Yamanaka Ayame. "No paráda a teď v těch jménech budu mít bordel." pomyslel si ale navenek jen přikývl. "Pojď, představím tě poslední člence našeho hvězdného týmu." řekl a pokynul jí ať ho následuje. "Prosím, ať bude ten třetí kluk jinak se zvencnu." Když došel pod strom, Akane zrovna zvesela volala dolů. "Výborně, tohle je první krok k tomu se nezabít! A teď pojď... Nebo víš co? Počkej tam!" Pak rychle chytil jednou rukou Ayame okolo pasu a v další chvíli byli na větvi hned vedle Akane. "Ayame to bylo že? Tak se drž a nespadni prozatím, a zkus si místo závratě vychutnat výhled. Akane to byl excelentní předvedení manipulace s chakrou." pochválil ji a ještě si povyskočil na špičku stromu. "Jo, zapomněl bych! Akane, tohle je Ayame, bude s námi v týmu. Ayame, Akane, seznamte se. A když už jsme u toho, řekni nám něco o sobě Ayame."

Kotoki Ichijou
Naibun
Bylo až s podivem jak všechno klapalo. Ichijou bez problémů předal Qasewa Homurovi a přitom se k němu přiblížil dostatečně blízko, aby ho dokázal obrat o svitek a přidat k tomu ještě těch pár drobných co měl po kapsách. Inu, Ichijou byl karbaník, jako takový měl šikovné prsty, ale jeho skutečným talentem bylo hlavně fixlování, po večerech se sem tam bavil obíráním lidí o drobné v kartách a kapsářství byl jeho způsob obživy když byl mladý. Když se Homura kousek vzdálil, Ichijou si pohodil svitkem a usmál se svým typickým hadím stylem. "Díky Homura-ssan." Pak vyrazil zpět aby sebral své studenty a mohli vypadnout.

Akane Mikotto(Tým 15)
cvičiště
Když tak šplhám po stromě všimnu si dívky co přiběhla./Že by nový člen?/přemýšlela jsem a ztratilajsem koncentraci chakry takže jsem se neudržela na stromě."A sakra"řeknu když padám zachráním se saltem a ladně doskočím na zem."Sakryš"řeknu a podívám se po dívce usmála jsem se"Ahoj já jsem Akane Mikotto"představím se a obrátím se opět ke stromu klidně jsem stála.Nahromadila jsem chakru a přistoupila ke stromu opatrně jsem našlápla a vyzkoušela jestli mě to udrží.Když jsem viděla že mě to udrží po malých krůčkách jsem stoupala po stromě.Soustředila jsem se na chakru abych měla stejné množství chakry v chodidel a opatrně jsem stoupala./Kdyby mě teď viděl brácha určitě by byl pyšný/pomyslím si a zastavila jsem se musel jsem se zastavit a soustředit se na tréning a né na bratra.Když jsem byla opět klidná a soustředila se na tréning stoupala jsem dál.Podívala jsem se jak daleko už jsem byla jsem tak v polovině cesty."Páni to je ale výška"řeknu a pokračuju dál bylo to namáhavé a cítila jsem že mi už malinko klesla chakra.Ale stále stoupám najednou ucítím že nemám rovnovážně rozdělenou chakru a ucítím jak se pode mnou křupla kůra stromu vytáhla jsem kunai a rychle si udělala značku a vyskočila jsem a saltem vzad dopadla na zem.Podívám se směrem ke značce stromu kde jsem si ji udělala."Byla jsem tak blízko"řeknu/Ne musím se uklidnit jinak to takhle nepůjde/pomyslím si a opět nahromadím chakru do chodidel stoupnu na strom a s opatrností jdu po stromě.Pomalu stoupám a snažím se myslet jen na tréning a soustředit se na udržování rovnovážně chakru v chodidlech.Zatím mi to šlo a já byla spokojená že chodím po stromě.Už jsem byla tak v třiceti metrech a už jsem viděla mou značku po chvilce jsem se zastavila a narovnala jsem se malinkou se mi pravá noha ujížděla někam pryč.Potom jsem se opět vydal dál po stromě už jsem přešla svojí značku a byla jsem tak v polovině cesty.Dál jsem pokračovala a už jsem v dálce viděla korunu stromu což byl můj cíl.Vyšplhat až ke koruně stromu zkrátka tam kde končí strom.Usmála jsem se a pokračovala v cestě.Už jsem byla tak 80 metrů vysoko a koruna se mi začala pomalu ale jistě přibližovat./Ještě kousek pomyslela jsem si a už né pomalým ale rychlým krokem jsem došla až ke koruně stromu a na nejblyžší větev jsem si sedla.Podívala jsem se dolů"Halóó mistře tak jsem to asi zvládla"křikla jsem dolů na mistra.

Nendo Aburame Tým 14

Bol rád že medzi jeho žiakmi vládne prívetivá nálada. Otázka však bola, či im to vydrží aj naďalej. Síce ich poznal len pár hodín, no vyzerali celkom uvoľnene.
"Dobre. Všetci sa už poznáme. Takže nerád by som tu mal nejaké konflikty a hádky. Spolupracujte ako to bude len možné. Aki a Fei, ste z rovnakého predchádzajúceho tímu, preto dúfam že ste na seba navyknutý a viete spolupracovať na obstojnej úrovni. Rovnako dúfam, že Hitsugaya sa v našej skupine rýchlo uchytí a bude cenným prínosom. To je všetko. Teraz počkáme kým dotrénuje Aki a máte prednešok rozchod." vyhlásil.

Moriko Inuzuka
Cvičiště kousek od Lesa Smrti
Kamimaru zbystřel, když proti němu Katsuro vyrazil, počkal, až bude až u něho a těsně předtím, než ho stihl chlapec zbavit čelenky uvázané kolem krku, vyskočil do vzduchu, odrazil se Katsurovi od zad, čímž ho poslal nosem proti trávě, a dopadl za ním, blíž k Amaovi a Hamitsu.
„Tak lehce ho nedostanete, děcka!“ zasmála se Moriko a dál sledovala, co budou dělat ti dva.
Kamimaru po nich těkal očkami, při čemž neustále větřil.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!