Vypravěč - ichi
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 3
Vypravěč - Stan.com
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 4
Vypravěč - Vikitori
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 6
Vypravěč - Kitabatake
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 11
Vypravěč - Davien
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Pozor, pozor, sličné dámy a chrabří pánové!
Bylo by záhodno a zároveň velmi fajn, kdybyste tento odstaveček pravidelně pročítali. Dozvíte se totiž novinky z místnosti a senseiové zde naleznou i žádosti z mé strany adresované jejich osobám.
5. 5. 2020 - Doplněno info k týmům zda nabírají nové členy, kdo je jejich vypravěčem, a kde hrají.
Vložil Jaden, St, 2013-05-08 02:26 | Ninja už: 6316 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Homura sledoval Kasumi odcházet, dokud se mu neztratila z dohledu, načež rozzuřeně zařval a praštil vší silou do stromu co měl nejblíž. Strom se pořádně otřásl a z místa dopadu Homurovi pěsti odletěla kůra a třísky. A také tam zůstala krvavá skvrna od toho jak si tou ránou červenovlasý muž odřel klouby. To ale ten strom už nemuselo trápit, jelikož ve chvíli dopadu Homurovi pěsti vzplanul. Ještě štěstí, že byl docela daleko od ostatních stromů, jinak by mohl lehnout popelem celý les.
„Krucinál! Zatracený haranti! Ty mě byl čert dlužnej!“ rozčiloval se Homura a vztekle nadával načež praětil do plápolajícího stromu u druhou rukou, kterou strom zlomil. Plameny ho rozežraly tak rychle, jakoby byly ztělesněním samotného Homurova hněvu.
„Tak jo...teď se tam vrátim a neurvu jim všem hlavy a nenapíchnu je na rožeň místo toho prasete! Ne neudělám to!“ snažil se zhluboka dýchat a uklidnit se, což dělal asi deset minut dokud se i on nesebral a nevrátil se k ohni.
„Jde se spát! Zejtra zbytek cesty běžíme!“ pravil jako generál, jakoby vůbec nevnímal že se tam Midori s Ayame pokouší o nějaký trénink, načež sebou praštil na zem do trávy, založil si ruce za hlavou a zavřel oči.
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, St, 2013-05-08 02:11 | Ninja už: 4759 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi (Tým 1) lesík/ohniště
Když se po ní Homura rozmáchl, bleskově k němu otočila hlavu s nepřátelským pohledem a mínila se bránit, ale on nakonec nic neudělal. Měla naprosto stejný pocit, že ten ignorant neposlouchá nic z toho, co mu stále opakuje. Nařídil aby se vrátila k ohništi, což měla samozřejmě v úmyslu a tak naprosto klidným krokem mířila zpět.
Cestou si oprašovala oblečení a rozčilovala se nad každou trhlinkou co bude muset zašít. Od toho věčného padání na zem a odrážení se od stromů byla celá pomlácená, ale už bylo hůř. Kolikrát sama sobě při tréninku dávala tak zabrat, že byla radost když se já druhý den dařilo vstávat.
Když dorazila zpět, Midori a Ayame stály proti sobě a Midori právě házela shurikeny. Nevěděla jestli už Midori naštvala i Ayame a teď se perou nebo se nudí tak se snaží naučit Midori házet aniž by si u toho překousla jazyk.
Každopádně její příchod je asi trochu vyrušil, ale ona jako by neviděla nic zvláštního, vlastně jako by neviděla ani je prošla kolem.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Jaden, St, 2013-05-08 02:02 | Ninja už: 6316 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Homurovi se ulevilo, když se dívka narovnala. Přece jen si další zářez za odrovnaného genina dělat nechtěl. Když Kasumi ale otevřela pusu, začala v něm bublat krev jak láva v sopce.
„Ty máš snad uši zalitý voskem nebo co!“ vyskočil rozčíleně na nohy, „Já bych tě-!“ už už se napřahoval pravačkou rozpálenou skoro do běla ze které stoupal kouř s dokonale vytočeným výrazem ve tváři, ale nakonec se zarazil a rukou směrem ke Kasumi jen lehce cukl. „Padej zpátky k ohni než z tebe udělam deset malejch na škvarek!“ zaburácel na Kasumi a svěsil paže se zaťatými pěstmi křečovitě podél těla.
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, St, 2013-05-08 01:54 | Ninja už: 4759 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi (Tým 1) lesík
Nejprve myslela, že jí opravdu bude třískat hlavou o zem tak dlouho, dokud neztratí víc než jen zrak, ale on ji po chvíli pustil. Kasumi trochu zakašlala když ji pustil, opřela se jednou rukou o zem, aby se mohla vrátit do sedu a užít si volného dýchání.
Homura si začal ovazovat ránu na ruce, která nebyla nikterak vážná, přece jen Kasumi předpokládala, že ji nehodlá zabít a tak i kdyby měla šanci, že se jí to podaří nezpůsobila by nic co za pár dní nezmizí. Homura teprve teď začal z proslovem, takže se nepletla, byl to důvod proč sem přišel.
Že je blbá ji absolutně nezajímalo, na názor se ho neptala, ale pak uhodil na citlivou strunu, když zmínil postavení klanu Hyuuga a vyčetl jí, že nemá být na co hrdá, že to vlastně nic neznamená. Kasumi si myslela totéž, bez ohledu na to z jakého je shinobi klanu to ještě vůbec neznamená, že je lepší než jiní. To že se někdo narodí s lepším postavením o něm ve zkutečnosti vůbec nic nevypovídá, mluví za něj to co opravdu dokáže.
Pak jí ještě vyčetl, že nespolupracuje a v ní už se vařila krev. Za chvíli se zeptal, jestli může vstát. Udělala to a vážný pohled mu opětovala. "To čím jsem nemá s prokletým klanem Hyuuga nic společného!" řekla ostře. "Jestli myslím, že všechno zvládnu sama? Musím, protože za mnou stále nebude stát nikdo kdo mi bude pomáhat! A jestli chcípnu, tak proto že jsem slabá, né proto že jsem se spoléhala na něčí pomoct!" skončila a rovnala si ramena a záda.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Jaden, St, 2013-05-08 01:10 | Ninja už: 6316 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Homura sklouzl pohledem na krev, která se mu začala řinout z rány na ruce od kunaie, kterým ho Kasumi právě řízla, aniž by se dala v jeho tváři vyčíst jakákoliv známka bolesti, načež se opět zadíval na Kasumi. Stisk kolem jejího krku zesílil, lehce ji nadzvedl a znovu s ní praštil o zem, ale podstatně jemněji než předtím. Přece jen jí nechtěl zabít a stejně tak nechtěl, aby ztratila vědomí. Pustil ji a sedl si vedle ní do tureckého sedu.
„Seš slabá jak moucha!“ poznamenal na její účet zamračeně, načež si vyhrnul rukáv poraněné ruky. „Nepoužil sem na tebe jediný ninjutsu a ty se tu válíš skoro polomrtvá!“
„Myslíš si, že když seš Hyuuga že seš pánem světa!?“ obrátil se na dívku krátce, než vytáhl z taštice na opasku za zády obvaz. „No tak jak vidíš, seš sakra vedle!“ odfrkl si a utáhl si obvaz pravačkou a ústy kolem levačky, načež si rukáv znovu shrnul a opřel se dlaněmi o kolena.
„Asi si myslíš, že nemáš zapotřebí s někym spolupracovat, co? Myslíš si, že to zvládneš sama! Jenže to se pleteš holka! Nezvládneš! Tíhmle tempem sama leda tak chcípneš!“ zadíval se znovu Kasumi do tváře a tentokrát pohledem už neuhnul.
Z jeho výrazu bylo poznat, že mluví vážně a že si z Kasumi rozhodně nechce jen utahovat nebo ji ponižovat.
„Chceš bejt dobrej ninja? Tak se tak začni chovat! Můžeš bejt silná jak chceš, ale bez svýho týmu nejseš nic! Neřikám že ty dvě musíš milovat, ale jestli se nenaučíte spolu vycházet a spolupracovat, a bude to kvůli tvojí tvrdý palici, pozabíjej vás do jedný při prvním větším střetu! A nebude to vina Midori která furt reje nosem v zemi, ani Ayame která je tu z vás tří na boj nejmíň dělaná, ale tvoje! Zamysli se nad tim!“ domluvil Homura a věnoval Kasumi poslední přísný pohled, načež se zadíval kamsi před sebe a lehce se naklonil do strany, jelikož se o levé koleno už neopíral dlaní, ale loktem.
Po chvilce ticha se znovu ohlédl po Kasumi, tentokrát už podstatně neutrálnějším výrazem, a přejel ji pohledem.
„Můžeš vstát?“ optal se dívky.
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, St, 2013-05-08 00:53 | Ninja už: 4759 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi (Tým 1) lesík
Když dostala hlavou o zem znovu, už jí třeštila tak, že se jí na chvíli zatmělo před očima. Cítila jen pevný stisk na svém krku. Ležela téměř bezmocně, dokud se jí znovu nezostřil zrak a naskytl tak pohled na Homuru pěkně v ráži.
Nebyla si jistá, jak přesně si vykládat co jí řekl, buď to měla být výhružka naznačující, že jí bude třískat dokud nezmění svůj přístup, nebo mu to nevadilo a měl radost, že se s ní může rvát. Nebo možná taky obojí, přece jen to byl psychopat co už jednoho žáka přizabil.
Odpovědět ani nemohla, byla ráda, že může dýchat. Chvíli na něj tupě zírala a trochu se vrtěla, aby to vypadalo, že se snaží vykroutit a pak zákeřně vytáhla poslední kunai co měla a řízlo ho s ním do ruky u čehož se mu stále dívala do očí. Byla to Kasumi a proto byla větší pravděpodobnost, že se nechá zabít, než že jen tak přestane a poprosí ho, aby ji pustil. Teď už to vážně připomínalo opravdový boj.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Jaden, St, 2013-05-08 00:41 | Ninja už: 6316 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Kasumi se první ráně vyhnula, o kterou vlastně vůbec nešlo, ale té druhé, zásadnější již ne. Švihla sebou na zem, což asi nebylo zrovna příjemné. A Homura jakoby jí vážně usiloval o život nečekal, až ho z jejího nápřahu k vykopnutí trefí do břicha a hned jak dokončil svou otočku kterou jí podrazil nohy se napřáhl a levačkou jí ještě přirazil chycením za krk k zemi na které ležela, div jí nezlomil krkavici, což by ji jistojistě zabilo.
„Seš ten typ kterýmu to člověk musí do hlavy namlátit, co?“ uchechtl se Homura se směsicí pobavení, bojového zápalu, a vzteku v hlase, zatím co hleděl Kasumi ze své vítězné pozice nad ní do tváře.
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, St, 2013-05-08 00:35 | Ninja už: 4759 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi (Tým 1) lesík
Konečně zasáhla i když jí dopředu bylo jasné, že to nebude zase tak moc účinné, minimálně ji to utvrdilo v tom, že ani on není nezranitelný a má svoje slabá místa. Její způsob uvažování ji tedy opět nezklamal.
Když odskočila, oddechla si, nebyl rozhodně snadným soupeřem, ale dobře že tak, ve snadném boji je těžké se zlepšovat. Homura využil příležitosti, rychle se vzpamatoval, hned byl u ní a zaútočil na ni znovu. Nejprve na hlavu, čemuž se vyhnula zakloněním, ale pak okamžitě i na nohy, tomu se už vyhnout nemohla. Podrazil jí nohy a ona přistála pěkně tvrdě na zádech s ránou do hlavy. To už bylo po druhé co v ní zapraskalo. "Sakra ten chlap se mi vážně snaží změnit tvar páteře!" pomyslela si a pokusila se zase rychle zvednou. V sedu se musela chytit za hlavu která ji pořádně bolela. Nakonec se rozhodla využít toho, že je na zemi a pokusila se uštědřit Homurovi pořádný kopanec do břicha.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Jaden, Út, 2013-05-07 23:57 | Ninja už: 6316 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Homura svůj pokus trefit Kasumi botou do holeně nedokončil, jelikož mu vrazila ránu Shouteiem do boku, čímž ho zbrzdila a měla tak čas uskočit a dostat se mimo jeho dosah. Homura jednou či dvěma brvami hnul, a trochu i zpomalil, ale nohou stejně šlehl do prázdna když dokončoval svůj výpad.
„Budeš muset přitlačit holka! Spíš než tohle šolíchání mě rovnou můžeš začít drbat za uchem!“ ušklíbl se bojechtivě na Kasumi. Rána zabrala a bolestivá byla taky, ale to by Homura nesměl být Homura. Člověk co se v boji vyžívá a co bere bolest už spíš jako samozřejmost než nesnáz.
A tentokrát se ujal ofenzivy Homura. Rozeběhl se proti Kasumi a asi metr před ní se zastavil, ohnal se jí po hlavě levou patou zprava kopem z otočky po krku, ale ať už trefil nebo ne, přešel z toho rovnou do podřepu a pokusil se Kasumi tou samou nohou podkopnout nohy.
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Út, 2013-05-07 23:27 | Ninja už: 4759 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi (Tým 1) lesík
Homura uhnul a ustoupil, to ale Kasumi nebránilo ohánět se po něm kunaiem dál. Tentokrát už dobře věděla, že se jí ten útok nepodaří, stejně jako všechny předchozí, opravdu se k němu nerozběhla v šíleném zápalu s pokusem ho bodnout, protože ztratila hlavu - ba naopak.
Doposud všechny její útoky obracel proti ní a pokaždé se mu podařilo vyhnout, na to spoléhala, že bude uhýbat. Chtěl, aby využila svoje přednosti a tak jako Hyuuga zapojila svoje schopnosti taijustu a její pohyby nabraly maximální rychlost, přesně ve chvíli, když Homura uhýbal jednomu z útoků kunaiem v její pravé ruce, ten který držela v levé pustila a se vší silou a rychlostí ho levou rukou udeřila do boku pomocí Shōtei a uskočila asi metr dozadu.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Jaden, Út, 2013-05-07 22:51 | Ninja už: 6316 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Cesta do vesnice Nishikita, lesík
„Heh!“ pousmál se Homura s jistým zápalem v očích a rychle vytáhl z taštičky na stehnu kunai, který si protočil za kovový kroužek na konci jílce zbraně na ukazováčku, pevně ho sevřel v pravačce a zaujal bojový postoj. Výpadu na krk se vyhnul zakloněním a lehkým ustoupením vzad, načež sledoval co bude Kasumi dělat dál. Pokračovala-li ve výpadech kunaii, chvilku se jí uhýbal kam to šlo, případně rány odkláněl svým vlastním kunaiem, dokud nevzal dívku levým nártem přes pravou holeň.
Vložil Mitora, Út, 2013-05-07 22:39 | Ninja už: 4664 dní, Příspěvků: 807 | Autor je: Tsunadin fackovací panák
Midori Hyuuga (tým 1)
Midori nějak nedošel význam slov nečekaný zápal. "Vždyť jsem jenom odešla kousek od ohně a aktivovala byakugan abych viděla..." ovšem nechala si to pro sebe, až do doby než si Ayame sklidila deku, nepostavila se naproti ní a než Midori došel výraz jejích slov. Což bylo až po tom co znovu promluvila. "Ne, to ne, Ayame-chan. Byakugan jsem aktivovala jen proto abych viděla..." dostala ze sebe. Po chvíli ještě doplnila "Ale nejsem ani proti souboji"
Druhá dívka jí dala možnost začít. Přemýšlela proto jak nejlépe na silnějšího soupeře. Mezi svými možnostmi viděla jenom dostat se co nejblíž a poté se pokusit blokovat chakru pomocí Hakke Sanjūni Shō. Ovšem byla si vědoma že její soupeřka, pro nastávající čas, je rychlá a proto i jí došlo že musí vymyslet nějakou past. Za zády rychle přidělala drát ke dvěma shurikenům. Ayame se posunula dál od ohně a to jí nahrálo. Za jejími zády byly dva stromy. Shurikeny s drátem ještě schovala a vytáhla dva normální a vrhla je po ní. Mířila na nohy. Toto byl jen trik na vyrušení pozornosti, aby se mohla Midori dostat do lesa za Ayameniny zády.
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Út, 2013-05-07 22:35 | Ninja už: 4759 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi (Tým 1) lesík
"Ten zákeřný...!" nemohla najít pro Homuru pojmenování. Seskočila ze stromu a přistála asi tři metr od něj, hned jak se kouř rozplynul. "Pravda, jsem Hyuuga... ..né sebevrah!" odpověděla jízlivě a reagovala tím na fakt, že se od něj v bezpečné vzdálenosti drží úmyslně, jelikož když se na něj pokusila zaútočit ve svém stylu, ukázal se proti její silné stránce poněkud "imunní" a ona si nehodlala nechat zpřerážet hned všechny kosti v těle. "Ať udělám cokoliv vyhne se tomu a ještě to obrátí proti mě." přemýšlela nad variantou které se nebude moct bránit, protože se snažila být před soupeřem vždy o krok napřed. Nakonec se pokusila o jedinou možnost která jí mohla vyjít.
Pak se jednoduše jako šílená rozběhla proti němu s kuneiem v každé ruce a když už byla blízko, pravou se mu ohnala po krku.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Jaden, Út, 2013-05-07 22:09 | Ninja už: 6316 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Když po něm Kasumi hodila dýmovnici, Homura se okamžitě odrazil vzad a ještě několika skoky se dostal z dosahu kouře. Nebyl tak hloupý aby se pokoušel v kouři bojovat s Hyuugou. A nakonec i dobře udělal, když se vzdálil, jelikož na místě kde předtím stál explodoval výbušný lístek.
„Ale no tak! Seš Hyuuga ne? Nebo máš moc křehký ručičky?“ zaburácel trochu naštvaně, že na něho Kasumi nepraktikuje styl, který ji od mala učí a který by měl být její skutečnou silnou stránkou, a zároveň svou poslední poznámku podbarvil menším nádechem provokace a opovržení.
Vložil dex89, Út, 2013-05-07 21:26 | Ninja už: 4687 dní, Příspěvků: 373 | Autor je: Recepční v lázních
u ohně
Chvíli se od Midori ozývalo jen jakési brblání, ale když přišla s nabídkou tréninku, ihned se jí rozzářily oči. Očividně jí to tak povzbudilo, že chtěla začít ihned. Dokonce aktivovala svůj byakugan, což jí mírně znervóznělo. "Tedy, takový zápal jsem nečekala. Ale proč ne. Můžeme se do toho pustit."
Zvedla se tedy ze země a začala si uklízet deku, na které ležela. Nakonec se postavila naproti Midori, která ještě stihla přidat dříví do ohně, aby dobře viděly. Podle aktivovaného byakuganu Ayame odtušila, že by Midori zajímal především souboj. Ona sama měla na mysli spíše základnější věci, jako třeba ovládání chakry, ale ani boj jí nebyl cizí.
Když byly obě připravené, prohodila k Midori ještě poznámku: "Očividně tě zajímá spíše souboj, tak se do toho můžeme vrhnout. Jestli chceš. Můžeš začít, až budeš připravená." S těmi slovy se trochu vzdálila od ohně, aby tam vzápětí ob neskončily.
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Út, 2013-05-07 21:19 | Ninja už: 4759 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi (Tým 1) lesík
Kasumi viděla, že má problém, už přišla na řadu už i jeho ohnivá chakra. Když viděla, jak zastavil shuriken rukou byla trochu v šoku, na ten jí však nezbilo mnoho času, jelikož vzápětí do něj pustil chakru a poslal ho zpět proti ní.
Naštěstí byl jeden a tak se jí podařilo mu uhnout úklonem do strany a on se zabodl ostře do stromu za ní. "Ksss!" procedila mezi zuby a očima sledovala Homuru. "Jak mám toho chlapa dostat, každý můj útok zastaví dřív, než se mi podaří!" pokusila se nakonec se uklidnit a zachovat si chladnou hlavu. Vytáhla jeden z kunaiů s připraveným výbušným lístkem a kouřovou bombu. Nejprve hodila jí a když se kouř rozprostřel kolem, vyběhla nahoru po stromě a z výšky hodila kunai. Krátce po dopadu se ozval výbuch. "Jestli jsem, ho zase natrefila....?!" pomyslela si dívka nervózně.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Jaden, Út, 2013-05-07 20:59 | Ninja už: 6316 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Zatím co se Kasumi sbírala ze země jí Homura vykročil naproti. Dívka však neváhala a vrhla po něm další spršku shurikenů. Těm dvěma mířícím na jeho ramena se Homura sehnul skrčením do podřepu, takže mu jen prosvištěly vedle hlavy, a ten třetí zastavil ukazováčkem, kterým shuriken chytil za díru kterou měl uprostřed. Ten se mu tak, stále točící, zastavil asi 5 čísel od obličeje.
Dlaně Homury se poté rozpálily a stejně tak i onen shuriken do kterého vpustil ohnivou chakru a který hned na to mrštil zpátky na Kasumi, mířící jí na pravé stehno.
Vložil Leon. S. Uchiha, Út, 2013-05-07 20:52 | Ninja už: 4594 dní, Příspěvků: 1297 | Autor je: Obsluha v Ichiraku
Tokune Wakamuro
Tým 26 / Hlavné tréningové pole
Kapitola:
Tokune skoro nič nevnímal, kôli zraneniu.
,,Do haj*lu, v takomto stave ich nenájdem. Ale to ma ne*ere najviac. Ako to, že ma Naitaki porazil?! A ešte tak potumne! Veď som predsa silnejší, než on." Hovoril si, ale už nevládal ani rozprávať.
,,Sakra, čo sa to deje?" Tokune pomaly strácal vedomie. Ešte stihol na najbližší strom napísať "Postarám sa o seba sám!". Nechcel, aby sa oňho strachovali, a ani nechcel, aby prvé, čo uvidí boli oni. Potom sa složil a omdlel.
Vložil Akihiro, Út, 2013-05-07 20:42 | Ninja už: 6326 dní, Příspěvků: 383 | Autor je: Prostý občan
Tsume Inuzuka Les Smrti
Ta dívka, která se schovávala za stromem na Tsumeho pozdrav okamžitě zareagovala a i když si nebyl jistý, zdálo se, že se i malinko pousmála. Stále však zůstávala ve své pozici několik metrů od ohně a opékajícího se masa. Hned náš hnědovlásek také zjistil proč.
Nebylo nic divného, když byl člověk vegetarián. On sám to samozřejmě moc nechápal, jelikož Tsume byl zkrátka Inuzuka a ti maso potřebovali a byla to jejich hlavní potrava, ať už to bylo tím, že byli částečně spřízněni se svými společníky a nebo se prostě tak rodili. Nic na tom však neměnilo, že Tsumemu podobní lidi nevadili a byla to přeci jen každého věc, co jí a co zase ne, takže... nač to nějak příliš řešit. Jen bylo trochu trapné, že oni by tu měli sedět pěkně v teple u ohýnku a druhá dívka týmu by se měla krčit někde za stromem. To bylo dosti netaktní, tedy, vůči ní...
Nakonec na ni tedy Tsume jen ještě jednou s úsměvem pokýval a tak povzbudivě zamrkal, načež ještě dodal.
"Rád tě poznávám, Hamitsu, a tady Kurokami jistě také..." Kývl na svého pejska, který jen znovu souhlasně hlasitě zaštěkal.
Naopak ten druhý člen týmu, tentokrát kluk, se však nehodlal asi ihned představit a nebo spíše možná čekal, až se ho sám Tsume na jeho jméno zeptá, což to také vlastně byla slušnost. No a když se pak hnědovláskovi přeci jen rozhodl pomoci, po chvíli sledování, jak s tím zápasil, Tsume usoudil, že by nemusel být zase tak špatný, což si nemyslel ani před tím. Že někdo mlčí a nemá nutkání zrovna nejvíce komunikovat neznamená, že by měl být brán za špatného člověka.
"Uhm, díky... je to těžší, než se zdá..." Usmál se na něj přátelsky Tsume, načež medvěda konečně společnými silami na ten rožeň dali a už se dělal.
Na odpověď Moriko se hnědovlásek trochu zamračil a tak nezúčastněně odvětil.
"Ne vždy se vše dá vyřešit jen zabití a neznamená, že vás sem Hokage-sama pustila, že tomu tak není. Více méně, podobné věci nespadají pod kontrolu Kágů, ale pod vůdce různých zemí, ale to je jedno. Když myslíte..." Dál to raději Tsume nerozebíral a nijak vlastně celou dobu nezaujímal protestní postoj nebo nějaký neslušný tón, jen zkrátka vyjadřoval svůj názor a pak také pár věcí objasňoval, ale nadále to řešit bylo skutečně jen zbytečné.
Když už byl teď medvěd na rožni, nic už Tsumemu nebránilo, aby sebou gecl na zem a na chvíli se obrátil na Katsura. Teď už se ho mohl zeptat.
"A jak se jmenuješ ty?" A hnědovláskovi slova samozřejmě neopomněl doprovázet přátelský a hřejivý úsměv...
Vložil Vladar25, Út, 2013-05-07 20:24 | Ninja už: 4500 dní, Příspěvků: 254 | Autor je: Pěstitel rýže
Naitaki Kensei --tým26--
Naitaki hledal senseie ,ale nemohl ho najít.
Pak uslyšel nějaký nadávky a poznal hlas Takedy.
Rozeběh se za zvukem.
Když dorazil tak uviděl celkem směšnou komedii.
Sensei se nudou málem opíra o svůj meč
Takeda celej vyřízenej něco skouší se svým taijutsu.
"To je trapáák !"
Ozval se výsměšně Naitaki.
Ale hned potom skřivil tvář po výrazné bolesti v ústech.
Chtěl si je otřít ,ale setva se dotkl tak málem nezaječel bolestí.
Naitaki se zamračil a našel si strom který stál hned naproti bitvě.
Vyběhnul na něj co nejvýše a sednul si tak aby obrátil pozornost senseie na něj
,aby tenhle bezvýznamný boj ukončil a dal jim konečně rozchod.
Pousmál se když viděl Takeduv pokus o útok.
"Takeda zemře za : tři...dva...jedna..."
Škodolibě a nahlas aby ho slyšel zařval Naitaki ze stromu.
Vložil Riko, Út, 2013-05-07 20:11 | Ninja už: 4453 dní, Příspěvků: 76 | Autor je: Prostý občan
Shiori Nara Tým 21- Restaurace
Ještě chvíli tam seděla a mlčela.Zdálo se že je bude muset v Shogi nějak vyškolit. Snad aby měla jak trénovat. A to jí svým způsobem také těšilo i když to znamenalo spousty práce navíc.Avšak tahle práce měla přinést nějaké ovoce takže jí to zase tolik nevadilo. Jedna z holek se zvedla a odešla domů.Přesněji řečeno to byla Yuki.Nedělalo jí nějaký velký problém si zapamatovat jména.To bylo to nejjednoduší co mohla udělat. Konverzace se však nějak zastavila. Koukla se znovu na hodiny a trochu znejistila. Vzpoměla si na matku která nejspíše doma čeká s večeří.A to přešla fakt že hlad už vůbec nemá. ,,Velice se omlouvám ale i já Vás budu muset opustit." povzdychne si jako kdyby unuděně a koukne se znovu na hodiny. ,,Už teď mě máma nejspíš zabije " hlesne jako kdyby se jí to netýkalo.Ale z jedné strany přeci jen jí bude muset poslouchat což bylo velice deprimující,flustrující a také něco co si mile ráda nechá odpustit. Zvedne se od stolu a koukne se na zbylé dva členy. ,,Kakuso-sensei, Ebiki, ráda jsem Vás poznala. Tak,zase zítra..." dokončila tohle shledání a zvedla se od stolu.
Její kroky si to namířili přímo k sídlu Nara.I když už teď měla nehorázné zpoždění nikam nespěchala.Zdálo se jí to naprosto zbytečné.Jen se bude muset držet aby doma nevypustila nějakou uštěpačnou poznámku která by matce dala důvod jí více zhubovat. Měla jí ráda ale občas měla ten pocit že to s tou výchovou přehání. Snad za to mohla ta Nara povaha kterou v sobě měla.Nakonec to bylo přesně tak jak předpokládala. Jakmile vešla domů matka na ní ihned spustila.Snad jí bylo omluvou to když oznámila že byla se svým týmem. Ale jídlu se nijak nevyhnula.A dalo by se říci že jí máma nijak nešetřila.U nich doma platilo že co je na talíři nebo v misce se musí sníst a tak u stolu strávila dost dlouhou chvíli. Když to bylo v ní,téměř jako soudek se odvláčela k sobě do pokoje kde si jen hodila jednu rychlou sprchu a vyhodila svoje tělo na postel na kterou se těšila snad velkou část dne. Trochu jí zajímalo jak bude další den vypadat. Nejspíše je najde někde na tréninkovém prostranství nebo také ne. Avšak nyní si byla jistá že je pozná takže s hledám to bylo o něco jednodušší. Dost brzy se jí povedlo usnout.
Snad jako každé ráno byla i na další den vzhůru velice brzy. Ospale sešla do kuchyně kde si nalila sklenici mléka a pozorovala otce jak zamyšlně sedí na židli. Nevyrušovala jej.Stejně by jí neodpověděl. Vyšla zpět do svého pokoje a převlékla se. Jakmile byla hotová sepla svoje neposlušné vlasy go gumičky a otevřela okno.Sama se poté vydala ven.Snad se jen projít a pokud bude někde tým 21 tak se k němu přidat.Měla by začít trénovat a trochu jí zajímalo jakým směrem bude sensei trénink řídit.Ale nebylo to tak důležité aby nad tím přemýšlela nějak dlouho. Spíše jí zajímalo jak dokončit tu partii shogi s otcem aby hru co nejrychleji ukončila.Tahle partie jí začala vysoce ale vysoce nudit.
Vložil Lukas IV. Baruto, Út, 2013-05-07 20:01 | Ninja už: 4662 dní, Příspěvků: 521 | Autor je: Pěstitel rýže
Yoshimito Takeda Tým 26
Můj útok je hned prozrazen a sensei se pouští do dalšího ze svých jutsu. Nevím co to je, ale když se začne nadechovat, tak mi dojde, že to bude něco z technik z řad fuutonu. Když proti mě něco vypustím, tak pozorně sleduji vlnění vzduchu a jentaktak si všimnu jednoho projektilu, který letí k mé připravené noze. [i]Do p***le, tohle mi zhatí plány.
Skrčím nohu, aby jsme o ni nepřišel. Bůh ví, jak silné ty proudy byly. V saltu dopadnu na zem a dřív než se stihnu rozkoukat, tak již slyším další techniku, která bude tentokrát blesk.
"Do p***le, sensi tohle je nefér!"
Vyhrknu ze sebe dost nevybíravě, ale když aktivuje svoji techniku a blesky před ním začnou tvořit bleskového vlka, který se divoce rozeběhne mým směrem. To mě chce zabít? Co s tím mám do hajzlu dělat. Můžu leda tak uhnout.
A to taky udělám. Ve směru vlka hodím tři kovové kunaie, které by měly s elektřinou zareagovat a minimálně vlka zbrzdit v přesunu nebo tak něco. Já odskočím doprava do kotoulu a postavím se na všechny čtyři. Změřím si vzdálenost mezi mnou a mistrem a znovu se na něho vrhnu. Zastavím se před ním a chci vykopnout vzhůru, aby jsem ho dostal do své techniky.
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Út, 2013-05-07 19:35 | Ninja už: 4759 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi (Tým 1) lesík
Dostala pořádný kopanec a odletěla tak daleko, že ji zastavilo až když její záda prudce narazila na strom. Trochu jí to vyrazilo dech a podle křupnutí i pěkně zpravilo žebra. Bolestně zavřela oči, když dopadla na zem, byla to pěkná rána, Homura byl přece jen kus chlapa.
Sice trochu roztřeseně, ale nakonec přece jen vstala, znovu po něm hodila tři shurikeny, tentokrát tak, že dva mířily každý na jedno rameno a jeden na břicho.
Ztěžka dýchala a měla nezkutečný vztek, věděla, že je to velmi nerovný boj, protože někoho jako on nemůže nikdy jako genin porazit, to jí hýbalo žlučí, uvědomovala si jak je ještě stále slabá. Pokud bude jejich nepřítelem někdo jako Homura, ani ona nebude nakonec schopná se mu postavit.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Mitora, Út, 2013-05-07 17:39 | Ninja už: 4664 dní, Příspěvků: 807 | Autor je: Tsunadin fackovací panák
Midori Hyuuga(tým 1) "Možná proto že jsem nešikovná a tohle má být infiltrace..." zašeptala tak potichu že by to Ayame neměla slyšet. Nechtěla si stěžovat, ani mluvit o sobě. Zase se na chvíli zvedla aby přiložila. Chvíli stuhla v pohybu když Ayame přišla s návrhem. Otočila se rychlostí, že byl div že nespadla. "To myslíš vážně?" oči se jí rozzářily. "Samozřejmě že chci. Ty bys to opravdu udělala?" byla mimo z toho že si může zatrénovat a mimoto třeba poznat bojový styl někoho s kým bude v brzké době spolupracovat. Hodila teda do ohně to dřevo a postavila se dál od ohně a aktivovala byakugan aby líp viděla.
Vložil dex89, Út, 2013-05-07 14:00 | Ninja už: 4687 dní, Příspěvků: 373 | Autor je: Recepční v lázních
u ohně
Se zájmem sledovala Midori. Jak na ni tak visela pohledem, nabila Midori dojmu, že by měla taky přispěchat se svým přáním. Když jej však vyslechla, trošku se zamračila. "Ty se pořád podceňuješ. Nevidím důvod, proč by se ti nemělo vést v misi. Jsi přeci Hyuuga. už tím je prakticky celá věc neuvěřitelně zjednodušená díky vašim očním technikám." Otočila pohled zpět na nebe.
"Jestli se necítíš dobře, protože si nevěříš, můžeme spolu trénovat." Vyhrkla náhle nápad, který jí přišel celkem zajímavý.
"Jestli tedy chceš. Moje sestra mi takhle pomáhala před akademií."
Vložil Mitora, Út, 2013-05-07 12:11 | Ninja už: 4664 dní, Příspěvků: 807 | Autor je: Tsunadin fackovací panák
Midori Hyuuga (Tým 1) u ohně
Na to jak reagovala Ayame na její důvod už nijak neodpovídala. V jejím důvodu už taky neviděla cenu se hrabat, přesto, tak trochu aby se neřeklo, odpověděla " Lidi nikdy nepřejde nenávist a když skončí jedna válka, začne druhá..." možná mluvila trochu z cesty, ale v té chvíli jí to připadalo jako nejvhodnější možná poznámka.
Po následné otázce otočila hlavu směrem k druhé dívce,, která se stále dívala na nebe. "Ano." dostala se k Ayame odpověď. Ta jí možná přeslechla a pokračovala. "Říká se to..." potom si všimla že se Ayame dívá na ní a na chvíli uhnula pohledem. Po chvíli však přinutila otočit oči, takže viděla jak se Ayame při řeči zvedají koutky do šibalského úsměvu. Krásná představa, příjemná Kasumi... následně jí došlo, že se od ní očekává, že taky řekne svoje přání. "J-já si přála abych nezkazila misi" dostala ze sebe a mírně se pousmála.
Vložil Jaden, Út, 2013-05-07 11:23 | Ninja už: 6316 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
. . .
Lovec a kořist
Moriko Inuzuka Les Smrti
„Chm!“ zamračila se Moriko spíše sama pro sebe, když sledovala jak si Kurokami na Kamimara dovoluje. Tihle psiska nemaj mozek! Pomyslela si otráveně ale i trochu pobaveně.
„Haaa?“ protáhla překapeně obličej a jedno z obočí jí vystřelilo nahoru, „vegetariánka? Jako vážně?“ zadívala se na Hamitsu jakoby doufala, že si to rozmyslí, ale nakonec si jen povzdechla. „To nechápu! Máme zuby a tesáky abysme mohli trhat maso od kostí přece! Chjó!“ brblala, ale nakonec jen s úsměvem pohodila rukama, „co s tebou mám dělat.... Tak tedy zůstaň u toho stromu a žvýkej si tam nějakou trávu nebo tak, ale jíst musíš! Stejně jako ostatní! Aby z vás vyrostlo něco pořádnýho!“ zazubila se Moriko na Hamitsu, načež se ohlédla po Tsumem s Katsurem, jak jim to jde s tím rožněm.
„ „Chráněný“?“ zamrkala Moriko trochu nevěřícně, jestli se náhodou nepřeslechla, „kluku, „žer nebo budeš sežrán“! Žádnej jinej zákon v tomhle lese neplatí!“ řekla nesmlouvavě se založenýma rukama v bok a trochu se přitom Tsumeho směrem předklonila, „a kromě toho, kdyby tomu tak bylo, tak mě sem Hokage-sama nepustí!“ zakřenila se dodatečně rošťácky Moriko.
Vložil dex89, Út, 2013-05-07 09:37 | Ninja už: 4687 dní, Příspěvků: 373 | Autor je: Recepční v lázních
u ohně
"Zvláštní důvod." Pomyslela si Ayame. Jí nebylo přiřčeno soudit, které důvody jsou dobré, nebo špatné, možná proto jí nebyl směšný žádný z nich.
"Je to rozumné, naučit se bránit ve světě plným násilí. To dává smysl." Odpověděla na její důvod.
Už když tu otázku pokládala, bylo jí jasné, že se jí Midori zeptá na to samé. Kdyby se ptala před dvěma lety, řekla by jí jasně, že chce ukončit válku, aby všude zavládl klid a mír, jenže dnes už pochopila, že pravým důvodem neštěstí nejsou války, nýbrž shinobi. "Těžko odpovědět, proč. Dřív jsem měla vizi, jak změním svět a zastavím válku. Nyní vím, že ikdyž válka skončí,lidé budou stále umírat. Je to asi přirozená lidská vlastnost, ničit sebe sama." Řekla jí, dívaje se na pohasínající padající hvězdu.
"Přála sis něco?" Zeptala se náhle. "Když padají hvězdy, splní se ti přání, prý." Odvrátila pohled od nebe k Midori a pohlédla jí do tváře. "Já si přála, aby Kasumi nebyla tak nepříjemná." Po tváři se jí rozlil šibalský úsměv. Byla ráda, že si může příjemně popovídat a přitom alespoň trošku poznat člověka, který jí má v blízké budoucnosti krýt záda.
Vložil Kuromaru-dono, Út, 2013-05-07 02:00 | Ninja už: 5820 dní, Příspěvků: 115 | Autor je: Pěstitel rýže
Katsuro Kuroda
No to je fajn, že konečně dorazili. Pomyslím si, když se senseika vrátí i s novým členem týmu. Další Inuzuka... to je snad zelej sen! Ale... no... zdá se bejt docela fajn. Sakra co to kecám. Je divnej. A ten jeho malej pes bude určitě pěkně otravnej. Už jen dávat se jak na sebe vrčej s ti psiskem od Moriko. Jestli z tohohle nebude brzo nějakej průser tak teda nevim.
Tsume se hned vydá splnit rozkaz a napíchnout na rožeň medvěda. Chvilku se dívám, jak se o to sám snaží, a pak s povzdechnutím dojdu k němu.
"Achjo... čekej pomůžu ti," řeknu a společně se tak pokusíme zvíře na rožeň dostat. Vzhledem k jeoh velikosti to neni úplně nejjednodužší. Tak teď to schytáš. Pomyslím si, když Tsume začne plácat něco o chráněných zvířatech. Tyhle kecy se nebudou senseice líbit. Sám pro sebe se nenápadně usměju.
Vložil Jaden, Út, 2013-05-07 01:24 | Ninja už: 6316 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Jak se ukázalo, Homura byl vážně svéráz. Věci dělal evidentně po svém, ať už to bylo špatně nebo dobře. A k tomu patřilo i tmelení týmu. Skoro jakoby se vyžíval v extrémech. Na druhou stranu, sice se nedokázal nebo se možná prostě nechtěl krotit, ale za to znal následky svých činů. A když pustil zápěstí Kasumi, mělo to svůj důvod. Kopanec, který jí totiž uštědřil, měl docela grády a kdyby ji její ruku nepustil, docela pravděpodobně by jí vykloubil rameno.
Takhle jen bojechtivou Kasumi vyslal jeho kopanec vstříc stromu asi 5 metrů za ní, do kterého zády docela nepříjemně narazila.
„Nepodceňuj mě, holka! A vrať se nohama na zem!“ okřikl ji způsobem, jakoby ho naštvalo že se mu vůbec podařilo Kasumi takhle trefit.
RSS
| Česká stránka o seriálu NARUTO a BORUTO. Slouží pouze jako fan web, všechny postavy a příběh vymyslel Kishimoto Masashi, popř. TV-TOKYO, a také jsou jejich majiteli. Obrázky na webu patří jejich autorům. Titulky k anime a překlad mangy patří týmu Konoha.cz. Není dovoleno si je přivlastňovat (tzn. měnit jméno překladatele). Pokud je chcete použít, vždy uveďte zdroj. Články patří tomu, kdo je vložil, není-li uvedeno jinak. Prosíme, nekraďte tyto články do svých blogů. Konoha.cz je web bez komerčních reklam, o žádné nestojíme.
Homura
Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Homura sledoval Kasumi odcházet, dokud se mu neztratila z dohledu, načež rozzuřeně zařval a praštil vší silou do stromu co měl nejblíž. Strom se pořádně otřásl a z místa dopadu Homurovi pěsti odletěla kůra a třísky. A také tam zůstala krvavá skvrna od toho jak si tou ránou červenovlasý muž odřel klouby. To ale ten strom už nemuselo trápit, jelikož ve chvíli dopadu Homurovi pěsti vzplanul. Ještě štěstí, že byl docela daleko od ostatních stromů, jinak by mohl lehnout popelem celý les.
„Krucinál! Zatracený haranti! Ty mě byl čert dlužnej!“ rozčiloval se Homura a vztekle nadával načež praětil do plápolajícího stromu u druhou rukou, kterou strom zlomil. Plameny ho rozežraly tak rychle, jakoby byly ztělesněním samotného Homurova hněvu.
„Tak jo...teď se tam vrátim a neurvu jim všem hlavy a nenapíchnu je na rožeň místo toho prasete! Ne neudělám to!“ snažil se zhluboka dýchat a uklidnit se, což dělal asi deset minut dokud se i on nesebral a nevrátil se k ohni.
„Jde se spát! Zejtra zbytek cesty běžíme!“ pravil jako generál, jakoby vůbec nevnímal že se tam Midori s Ayame pokouší o nějaký trénink, načež sebou praštil na zem do trávy, založil si ruce za hlavou a zavřel oči.
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
lesík/ohniště
Když se po ní Homura rozmáchl, bleskově k němu otočila hlavu s nepřátelským pohledem a mínila se bránit, ale on nakonec nic neudělal. Měla naprosto stejný pocit, že ten ignorant neposlouchá nic z toho, co mu stále opakuje. Nařídil aby se vrátila k ohništi, což měla samozřejmě v úmyslu a tak naprosto klidným krokem mířila zpět.
Cestou si oprašovala oblečení a rozčilovala se nad každou trhlinkou co bude muset zašít. Od toho věčného padání na zem a odrážení se od stromů byla celá pomlácená, ale už bylo hůř. Kolikrát sama sobě při tréninku dávala tak zabrat, že byla radost když se já druhý den dařilo vstávat.
Když dorazila zpět, Midori a Ayame stály proti sobě a Midori právě házela shurikeny. Nevěděla jestli už Midori naštvala i Ayame a teď se perou nebo se nudí tak se snaží naučit Midori házet aniž by si u toho překousla jazyk.
Každopádně její příchod je asi trochu vyrušil, ale ona jako by neviděla nic zvláštního, vlastně jako by neviděla ani je prošla kolem.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Homura
Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Homurovi se ulevilo, když se dívka narovnala. Přece jen si další zářez za odrovnaného genina dělat nechtěl. Když Kasumi ale otevřela pusu, začala v něm bublat krev jak láva v sopce.
„Ty máš snad uši zalitý voskem nebo co!“ vyskočil rozčíleně na nohy, „Já bych tě-!“ už už se napřahoval pravačkou rozpálenou skoro do běla ze které stoupal kouř s dokonale vytočeným výrazem ve tváři, ale nakonec se zarazil a rukou směrem ke Kasumi jen lehce cukl. „Padej zpátky k ohni než z tebe udělam deset malejch na škvarek!“ zaburácel na Kasumi a svěsil paže se zaťatými pěstmi křečovitě podél těla.
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
lesík
Nejprve myslela, že jí opravdu bude třískat hlavou o zem tak dlouho, dokud neztratí víc než jen zrak, ale on ji po chvíli pustil. Kasumi trochu zakašlala když ji pustil, opřela se jednou rukou o zem, aby se mohla vrátit do sedu a užít si volného dýchání.
Homura si začal ovazovat ránu na ruce, která nebyla nikterak vážná, přece jen Kasumi předpokládala, že ji nehodlá zabít a tak i kdyby měla šanci, že se jí to podaří nezpůsobila by nic co za pár dní nezmizí. Homura teprve teď začal z proslovem, takže se nepletla, byl to důvod proč sem přišel.
Že je blbá ji absolutně nezajímalo, na názor se ho neptala, ale pak uhodil na citlivou strunu, když zmínil postavení klanu Hyuuga a vyčetl jí, že nemá být na co hrdá, že to vlastně nic neznamená. Kasumi si myslela totéž, bez ohledu na to z jakého je shinobi klanu to ještě vůbec neznamená, že je lepší než jiní. To že se někdo narodí s lepším postavením o něm ve zkutečnosti vůbec nic nevypovídá, mluví za něj to co opravdu dokáže.
Pak jí ještě vyčetl, že nespolupracuje a v ní už se vařila krev. Za chvíli se zeptal, jestli může vstát. Udělala to a vážný pohled mu opětovala.
"To čím jsem nemá s prokletým klanem Hyuuga nic společného!" řekla ostře.
"Jestli myslím, že všechno zvládnu sama? Musím, protože za mnou stále nebude stát nikdo kdo mi bude pomáhat! A jestli chcípnu, tak proto že jsem slabá, né proto že jsem se spoléhala na něčí pomoct!" skončila a rovnala si ramena a záda.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Homura
Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Homura sklouzl pohledem na krev, která se mu začala řinout z rány na ruce od kunaie, kterým ho Kasumi právě řízla, aniž by se dala v jeho tváři vyčíst jakákoliv známka bolesti, načež se opět zadíval na Kasumi. Stisk kolem jejího krku zesílil, lehce ji nadzvedl a znovu s ní praštil o zem, ale podstatně jemněji než předtím. Přece jen jí nechtěl zabít a stejně tak nechtěl, aby ztratila vědomí. Pustil ji a sedl si vedle ní do tureckého sedu.
„Seš slabá jak moucha!“ poznamenal na její účet zamračeně, načež si vyhrnul rukáv poraněné ruky. „Nepoužil sem na tebe jediný ninjutsu a ty se tu válíš skoro polomrtvá!“
„Myslíš si, že když seš Hyuuga že seš pánem světa!?“ obrátil se na dívku krátce, než vytáhl z taštice na opasku za zády obvaz. „No tak jak vidíš, seš sakra vedle!“ odfrkl si a utáhl si obvaz pravačkou a ústy kolem levačky, načež si rukáv znovu shrnul a opřel se dlaněmi o kolena.
„Asi si myslíš, že nemáš zapotřebí s někym spolupracovat, co? Myslíš si, že to zvládneš sama! Jenže to se pleteš holka! Nezvládneš! Tíhmle tempem sama leda tak chcípneš!“ zadíval se znovu Kasumi do tváře a tentokrát pohledem už neuhnul.
Z jeho výrazu bylo poznat, že mluví vážně a že si z Kasumi rozhodně nechce jen utahovat nebo ji ponižovat.
„Chceš bejt dobrej ninja? Tak se tak začni chovat! Můžeš bejt silná jak chceš, ale bez svýho týmu nejseš nic! Neřikám že ty dvě musíš milovat, ale jestli se nenaučíte spolu vycházet a spolupracovat, a bude to kvůli tvojí tvrdý palici, pozabíjej vás do jedný při prvním větším střetu! A nebude to vina Midori která furt reje nosem v zemi, ani Ayame která je tu z vás tří na boj nejmíň dělaná, ale tvoje! Zamysli se nad tim!“ domluvil Homura a věnoval Kasumi poslední přísný pohled, načež se zadíval kamsi před sebe a lehce se naklonil do strany, jelikož se o levé koleno už neopíral dlaní, ale loktem.
Po chvilce ticha se znovu ohlédl po Kasumi, tentokrát už podstatně neutrálnějším výrazem, a přejel ji pohledem.
„Můžeš vstát?“ optal se dívky.
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
lesík
Když dostala hlavou o zem znovu, už jí třeštila tak, že se jí na chvíli zatmělo před očima. Cítila jen pevný stisk na svém krku. Ležela téměř bezmocně, dokud se jí znovu nezostřil zrak a naskytl tak pohled na Homuru pěkně v ráži.
Nebyla si jistá, jak přesně si vykládat co jí řekl, buď to měla být výhružka naznačující, že jí bude třískat dokud nezmění svůj přístup, nebo mu to nevadilo a měl radost, že se s ní může rvát. Nebo možná taky obojí, přece jen to byl psychopat co už jednoho žáka přizabil.
Odpovědět ani nemohla, byla ráda, že může dýchat. Chvíli na něj tupě zírala a trochu se vrtěla, aby to vypadalo, že se snaží vykroutit a pak zákeřně vytáhla poslední kunai co měla a řízlo ho s ním do ruky u čehož se mu stále dívala do očí. Byla to Kasumi a proto byla větší pravděpodobnost, že se nechá zabít, než že jen tak přestane a poprosí ho, aby ji pustil. Teď už to vážně připomínalo opravdový boj.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Homura
Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Kasumi se první ráně vyhnula, o kterou vlastně vůbec nešlo, ale té druhé, zásadnější již ne. Švihla sebou na zem, což asi nebylo zrovna příjemné. A Homura jakoby jí vážně usiloval o život nečekal, až ho z jejího nápřahu k vykopnutí trefí do břicha a hned jak dokončil svou otočku kterou jí podrazil nohy se napřáhl a levačkou jí ještě přirazil chycením za krk k zemi na které ležela, div jí nezlomil krkavici, což by ji jistojistě zabilo.
„Seš ten typ kterýmu to člověk musí do hlavy namlátit, co?“ uchechtl se Homura se směsicí pobavení, bojového zápalu, a vzteku v hlase, zatím co hleděl Kasumi ze své vítězné pozice nad ní do tváře.
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
lesík
Konečně zasáhla i když jí dopředu bylo jasné, že to nebude zase tak moc účinné, minimálně ji to utvrdilo v tom, že ani on není nezranitelný a má svoje slabá místa. Její způsob uvažování ji tedy opět nezklamal.
Když odskočila, oddechla si, nebyl rozhodně snadným soupeřem, ale dobře že tak, ve snadném boji je těžké se zlepšovat. Homura využil příležitosti, rychle se vzpamatoval, hned byl u ní a zaútočil na ni znovu. Nejprve na hlavu, čemuž se vyhnula zakloněním, ale pak okamžitě i na nohy, tomu se už vyhnout nemohla. Podrazil jí nohy a ona přistála pěkně tvrdě na zádech s ránou do hlavy. To už bylo po druhé co v ní zapraskalo.
"Sakra ten chlap se mi vážně snaží změnit tvar páteře!" pomyslela si a pokusila se zase rychle zvednou. V sedu se musela chytit za hlavu která ji pořádně bolela. Nakonec se rozhodla využít toho, že je na zemi a pokusila se uštědřit Homurovi pořádný kopanec do břicha.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Homura
Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Homura svůj pokus trefit Kasumi botou do holeně nedokončil, jelikož mu vrazila ránu Shouteiem do boku, čímž ho zbrzdila a měla tak čas uskočit a dostat se mimo jeho dosah. Homura jednou či dvěma brvami hnul, a trochu i zpomalil, ale nohou stejně šlehl do prázdna když dokončoval svůj výpad.
„Budeš muset přitlačit holka! Spíš než tohle šolíchání mě rovnou můžeš začít drbat za uchem!“ ušklíbl se bojechtivě na Kasumi. Rána zabrala a bolestivá byla taky, ale to by Homura nesměl být Homura. Člověk co se v boji vyžívá a co bere bolest už spíš jako samozřejmost než nesnáz.
A tentokrát se ujal ofenzivy Homura. Rozeběhl se proti Kasumi a asi metr před ní se zastavil, ohnal se jí po hlavě levou patou zprava kopem z otočky po krku, ale ať už trefil nebo ne, přešel z toho rovnou do podřepu a pokusil se Kasumi tou samou nohou podkopnout nohy.
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
lesík
Homura uhnul a ustoupil, to ale Kasumi nebránilo ohánět se po něm kunaiem dál. Tentokrát už dobře věděla, že se jí ten útok nepodaří, stejně jako všechny předchozí, opravdu se k němu nerozběhla v šíleném zápalu s pokusem ho bodnout, protože ztratila hlavu - ba naopak.
Doposud všechny její útoky obracel proti ní a pokaždé se mu podařilo vyhnout, na to spoléhala, že bude uhýbat. Chtěl, aby využila svoje přednosti a tak jako Hyuuga zapojila svoje schopnosti taijustu a její pohyby nabraly maximální rychlost, přesně ve chvíli, když Homura uhýbal jednomu z útoků kunaiem v její pravé ruce, ten který držela v levé pustila a se vší silou a rychlostí ho levou rukou udeřila do boku pomocí Shōtei a uskočila asi metr dozadu.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Homura
Cesta do vesnice Nishikita, lesík
„Heh!“ pousmál se Homura s jistým zápalem v očích a rychle vytáhl z taštičky na stehnu kunai, který si protočil za kovový kroužek na konci jílce zbraně na ukazováčku, pevně ho sevřel v pravačce a zaujal bojový postoj. Výpadu na krk se vyhnul zakloněním a lehkým ustoupením vzad, načež sledoval co bude Kasumi dělat dál. Pokračovala-li ve výpadech kunaii, chvilku se jí uhýbal kam to šlo, případně rány odkláněl svým vlastním kunaiem, dokud nevzal dívku levým nártem přes pravou holeň.
Midori Hyuuga (tým 1)
Midori nějak nedošel význam slov nečekaný zápal. "Vždyť jsem jenom odešla kousek od ohně a aktivovala byakugan abych viděla..." ovšem nechala si to pro sebe, až do doby než si Ayame sklidila deku, nepostavila se naproti ní a než Midori došel výraz jejích slov. Což bylo až po tom co znovu promluvila. "Ne, to ne, Ayame-chan. Byakugan jsem aktivovala jen proto abych viděla..." dostala ze sebe. Po chvíli ještě doplnila "Ale nejsem ani proti souboji"
Druhá dívka jí dala možnost začít. Přemýšlela proto jak nejlépe na silnějšího soupeře. Mezi svými možnostmi viděla jenom dostat se co nejblíž a poté se pokusit blokovat chakru pomocí Hakke Sanjūni Shō. Ovšem byla si vědoma že její soupeřka, pro nastávající čas, je rychlá a proto i jí došlo že musí vymyslet nějakou past. Za zády rychle přidělala drát ke dvěma shurikenům. Ayame se posunula dál od ohně a to jí nahrálo. Za jejími zády byly dva stromy. Shurikeny s drátem ještě schovala a vytáhla dva normální a vrhla je po ní. Mířila na nohy. Toto byl jen trik na vyrušení pozornosti, aby se mohla Midori dostat do lesa za Ayameniny zády.
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
lesík
"Ten zákeřný...!" nemohla najít pro Homuru pojmenování. Seskočila ze stromu a přistála asi tři metr od něj, hned jak se kouř rozplynul.
"Pravda, jsem Hyuuga... ..né sebevrah!" odpověděla jízlivě a reagovala tím na fakt, že se od něj v bezpečné vzdálenosti drží úmyslně, jelikož když se na něj pokusila zaútočit ve svém stylu, ukázal se proti její silné stránce poněkud "imunní" a ona si nehodlala nechat zpřerážet hned všechny kosti v těle.
"Ať udělám cokoliv vyhne se tomu a ještě to obrátí proti mě." přemýšlela nad variantou které se nebude moct bránit, protože se snažila být před soupeřem vždy o krok napřed. Nakonec se pokusila o jedinou možnost která jí mohla vyjít.
Pak se jednoduše jako šílená rozběhla proti němu s kuneiem v každé ruce a když už byla blízko, pravou se mu ohnala po krku.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Homura
Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Když po něm Kasumi hodila dýmovnici, Homura se okamžitě odrazil vzad a ještě několika skoky se dostal z dosahu kouře. Nebyl tak hloupý aby se pokoušel v kouři bojovat s Hyuugou. A nakonec i dobře udělal, když se vzdálil, jelikož na místě kde předtím stál explodoval výbušný lístek.
„Ale no tak! Seš Hyuuga ne? Nebo máš moc křehký ručičky?“ zaburácel trochu naštvaně, že na něho Kasumi nepraktikuje styl, který ji od mala učí a který by měl být její skutečnou silnou stránkou, a zároveň svou poslední poznámku podbarvil menším nádechem provokace a opovržení.
u ohně
Chvíli se od Midori ozývalo jen jakési brblání, ale když přišla s nabídkou tréninku, ihned se jí rozzářily oči. Očividně jí to tak povzbudilo, že chtěla začít ihned. Dokonce aktivovala svůj byakugan, což jí mírně znervóznělo. "Tedy, takový zápal jsem nečekala. Ale proč ne. Můžeme se do toho pustit."
Zvedla se tedy ze země a začala si uklízet deku, na které ležela. Nakonec se postavila naproti Midori, která ještě stihla přidat dříví do ohně, aby dobře viděly. Podle aktivovaného byakuganu Ayame odtušila, že by Midori zajímal především souboj. Ona sama měla na mysli spíše základnější věci, jako třeba ovládání chakry, ale ani boj jí nebyl cizí.
Když byly obě připravené, prohodila k Midori ještě poznámku: "Očividně tě zajímá spíše souboj, tak se do toho můžeme vrhnout. Jestli chceš. Můžeš začít, až budeš připravená." S těmi slovy se trochu vzdálila od ohně, aby tam vzápětí ob neskončily.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
lesík
Kasumi viděla, že má problém, už přišla na řadu už i jeho ohnivá chakra. Když viděla, jak zastavil shuriken rukou byla trochu v šoku, na ten jí však nezbilo mnoho času, jelikož vzápětí do něj pustil chakru a poslal ho zpět proti ní.
Naštěstí byl jeden a tak se jí podařilo mu uhnout úklonem do strany a on se zabodl ostře do stromu za ní.
"Ksss!" procedila mezi zuby a očima sledovala Homuru.
"Jak mám toho chlapa dostat, každý můj útok zastaví dřív, než se mi podaří!" pokusila se nakonec se uklidnit a zachovat si chladnou hlavu. Vytáhla jeden z kunaiů s připraveným výbušným lístkem a kouřovou bombu. Nejprve hodila jí a když se kouř rozprostřel kolem, vyběhla nahoru po stromě a z výšky hodila kunai. Krátce po dopadu se ozval výbuch.
"Jestli jsem, ho zase natrefila....?!" pomyslela si dívka nervózně.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Homura
Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Zatím co se Kasumi sbírala ze země jí Homura vykročil naproti. Dívka však neváhala a vrhla po něm další spršku shurikenů. Těm dvěma mířícím na jeho ramena se Homura sehnul skrčením do podřepu, takže mu jen prosvištěly vedle hlavy, a ten třetí zastavil ukazováčkem, kterým shuriken chytil za díru kterou měl uprostřed. Ten se mu tak, stále točící, zastavil asi 5 čísel od obličeje.
Dlaně Homury se poté rozpálily a stejně tak i onen shuriken do kterého vpustil ohnivou chakru a který hned na to mrštil zpátky na Kasumi, mířící jí na pravé stehno.
Tokune Wakamuro
Tým 26 / Hlavné tréningové pole
Kapitola:
Tokune skoro nič nevnímal, kôli zraneniu.
,,Do haj*lu, v takomto stave ich nenájdem. Ale to ma ne*ere najviac. Ako to, že ma Naitaki porazil?! A ešte tak potumne! Veď som predsa silnejší, než on." Hovoril si, ale už nevládal ani rozprávať.
,,Sakra, čo sa to deje?" Tokune pomaly strácal vedomie. Ešte stihol na najbližší strom napísať "Postarám sa o seba sám!". Nechcel, aby sa oňho strachovali, a ani nechcel, aby prvé, čo uvidí boli oni. Potom sa složil a omdlel.
Tsume Inuzuka
Les Smrti
Ta dívka, která se schovávala za stromem na Tsumeho pozdrav okamžitě zareagovala a i když si nebyl jistý, zdálo se, že se i malinko pousmála. Stále však zůstávala ve své pozici několik metrů od ohně a opékajícího se masa. Hned náš hnědovlásek také zjistil proč.
Nebylo nic divného, když byl člověk vegetarián. On sám to samozřejmě moc nechápal, jelikož Tsume byl zkrátka Inuzuka a ti maso potřebovali a byla to jejich hlavní potrava, ať už to bylo tím, že byli částečně spřízněni se svými společníky a nebo se prostě tak rodili. Nic na tom však neměnilo, že Tsumemu podobní lidi nevadili a byla to přeci jen každého věc, co jí a co zase ne, takže... nač to nějak příliš řešit. Jen bylo trochu trapné, že oni by tu měli sedět pěkně v teple u ohýnku a druhá dívka týmu by se měla krčit někde za stromem. To bylo dosti netaktní, tedy, vůči ní...
Nakonec na ni tedy Tsume jen ještě jednou s úsměvem pokýval a tak povzbudivě zamrkal, načež ještě dodal.
"Rád tě poznávám, Hamitsu, a tady Kurokami jistě také..." Kývl na svého pejska, který jen znovu souhlasně hlasitě zaštěkal.
Naopak ten druhý člen týmu, tentokrát kluk, se však nehodlal asi ihned představit a nebo spíše možná čekal, až se ho sám Tsume na jeho jméno zeptá, což to také vlastně byla slušnost. No a když se pak hnědovláskovi přeci jen rozhodl pomoci, po chvíli sledování, jak s tím zápasil, Tsume usoudil, že by nemusel být zase tak špatný, což si nemyslel ani před tím. Že někdo mlčí a nemá nutkání zrovna nejvíce komunikovat neznamená, že by měl být brán za špatného člověka.
"Uhm, díky... je to těžší, než se zdá..." Usmál se na něj přátelsky Tsume, načež medvěda konečně společnými silami na ten rožeň dali a už se dělal.
Na odpověď Moriko se hnědovlásek trochu zamračil a tak nezúčastněně odvětil.
"Ne vždy se vše dá vyřešit jen zabití a neznamená, že vás sem Hokage-sama pustila, že tomu tak není. Více méně, podobné věci nespadají pod kontrolu Kágů, ale pod vůdce různých zemí, ale to je jedno. Když myslíte..." Dál to raději Tsume nerozebíral a nijak vlastně celou dobu nezaujímal protestní postoj nebo nějaký neslušný tón, jen zkrátka vyjadřoval svůj názor a pak také pár věcí objasňoval, ale nadále to řešit bylo skutečně jen zbytečné.
Když už byl teď medvěd na rožni, nic už Tsumemu nebránilo, aby sebou gecl na zem a na chvíli se obrátil na Katsura. Teď už se ho mohl zeptat.
"A jak se jmenuješ ty?" A hnědovláskovi slova samozřejmě neopomněl doprovázet přátelský a hřejivý úsměv...
Naitaki Kensei --tým26--
Naitaki hledal senseie ,ale nemohl ho najít.
Pak uslyšel nějaký nadávky a poznal hlas Takedy.
Rozeběh se za zvukem.
Když dorazil tak uviděl celkem směšnou komedii.
Sensei se nudou málem opíra o svůj meč
Takeda celej vyřízenej něco skouší se svým taijutsu.
"To je trapáák !"
Ozval se výsměšně Naitaki.
Ale hned potom skřivil tvář po výrazné bolesti v ústech.
Chtěl si je otřít ,ale setva se dotkl tak málem nezaječel bolestí.
Naitaki se zamračil a našel si strom který stál hned naproti bitvě.
Vyběhnul na něj co nejvýše a sednul si tak aby obrátil pozornost senseie na něj
,aby tenhle bezvýznamný boj ukončil a dal jim konečně rozchod.
Pousmál se když viděl Takeduv pokus o útok.
"Takeda zemře za : tři...dva...jedna..."
Škodolibě a nahlas aby ho slyšel zařval Naitaki ze stromu.
Shiori Nara
Tým 21- Restaurace
Ještě chvíli tam seděla a mlčela.Zdálo se že je bude muset v Shogi nějak vyškolit. Snad aby měla jak trénovat. A to jí svým způsobem také těšilo i když to znamenalo spousty práce navíc.Avšak tahle práce měla přinést nějaké ovoce takže jí to zase tolik nevadilo. Jedna z holek se zvedla a odešla domů.Přesněji řečeno to byla Yuki.Nedělalo jí nějaký velký problém si zapamatovat jména.To bylo to nejjednoduší co mohla udělat. Konverzace se však nějak zastavila. Koukla se znovu na hodiny a trochu znejistila. Vzpoměla si na matku která nejspíše doma čeká s večeří.A to přešla fakt že hlad už vůbec nemá.
,,Velice se omlouvám ale i já Vás budu muset opustit." povzdychne si jako kdyby unuděně a koukne se znovu na hodiny.
,,Už teď mě máma nejspíš zabije " hlesne jako kdyby se jí to netýkalo.Ale z jedné strany přeci jen jí bude muset poslouchat což bylo velice deprimující,flustrující a také něco co si mile ráda nechá odpustit. Zvedne se od stolu a koukne se na zbylé dva členy.
,,Kakuso-sensei, Ebiki, ráda jsem Vás poznala. Tak,zase zítra..." dokončila tohle shledání a zvedla se od stolu.
Její kroky si to namířili přímo k sídlu Nara.I když už teď měla nehorázné zpoždění nikam nespěchala.Zdálo se jí to naprosto zbytečné.Jen se bude muset držet aby doma nevypustila nějakou uštěpačnou poznámku která by matce dala důvod jí více zhubovat. Měla jí ráda ale občas měla ten pocit že to s tou výchovou přehání. Snad za to mohla ta Nara povaha kterou v sobě měla.Nakonec to bylo přesně tak jak předpokládala. Jakmile vešla domů matka na ní ihned spustila.Snad jí bylo omluvou to když oznámila že byla se svým týmem. Ale jídlu se nijak nevyhnula.A dalo by se říci že jí máma nijak nešetřila.U nich doma platilo že co je na talíři nebo v misce se musí sníst a tak u stolu strávila dost dlouhou chvíli. Když to bylo v ní,téměř jako soudek se odvláčela k sobě do pokoje kde si jen hodila jednu rychlou sprchu a vyhodila svoje tělo na postel na kterou se těšila snad velkou část dne. Trochu jí zajímalo jak bude další den vypadat. Nejspíše je najde někde na tréninkovém prostranství nebo také ne. Avšak nyní si byla jistá že je pozná takže s hledám to bylo o něco jednodušší. Dost brzy se jí povedlo usnout.
Snad jako každé ráno byla i na další den vzhůru velice brzy. Ospale sešla do kuchyně kde si nalila sklenici mléka a pozorovala otce jak zamyšlně sedí na židli. Nevyrušovala jej.Stejně by jí neodpověděl. Vyšla zpět do svého pokoje a převlékla se. Jakmile byla hotová sepla svoje neposlušné vlasy go gumičky a otevřela okno.Sama se poté vydala ven.Snad se jen projít a pokud bude někde tým 21 tak se k němu přidat.Měla by začít trénovat a trochu jí zajímalo jakým směrem bude sensei trénink řídit.Ale nebylo to tak důležité aby nad tím přemýšlela nějak dlouho. Spíše jí zajímalo jak dokončit tu partii shogi s otcem aby hru co nejrychleji ukončila.Tahle partie jí začala vysoce ale vysoce nudit.
Yoshimito Takeda Tým 26
Můj útok je hned prozrazen a sensei se pouští do dalšího ze svých jutsu. Nevím co to je, ale když se začne nadechovat, tak mi dojde, že to bude něco z technik z řad fuutonu. Když proti mě něco vypustím, tak pozorně sleduji vlnění vzduchu a jentaktak si všimnu jednoho projektilu, který letí k mé připravené noze. [i]Do p***le, tohle mi zhatí plány.
Skrčím nohu, aby jsme o ni nepřišel. Bůh ví, jak silné ty proudy byly. V saltu dopadnu na zem a dřív než se stihnu rozkoukat, tak již slyším další techniku, která bude tentokrát blesk.
"Do p***le, sensi tohle je nefér!"
Vyhrknu ze sebe dost nevybíravě, ale když aktivuje svoji techniku a blesky před ním začnou tvořit bleskového vlka, který se divoce rozeběhne mým směrem. To mě chce zabít? Co s tím mám do hajzlu dělat. Můžu leda tak uhnout.
A to taky udělám. Ve směru vlka hodím tři kovové kunaie, které by měly s elektřinou zareagovat a minimálně vlka zbrzdit v přesunu nebo tak něco. Já odskočím doprava do kotoulu a postavím se na všechny čtyři. Změřím si vzdálenost mezi mnou a mistrem a znovu se na něho vrhnu. Zastavím se před ním a chci vykopnout vzhůru, aby jsem ho dostal do své techniky.
Tvůrce, který pořádně neví, kdy přestat.
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
lesík
Dostala pořádný kopanec a odletěla tak daleko, že ji zastavilo až když její záda prudce narazila na strom. Trochu jí to vyrazilo dech a podle křupnutí i pěkně zpravilo žebra. Bolestně zavřela oči, když dopadla na zem, byla to pěkná rána, Homura byl přece jen kus chlapa.
Sice trochu roztřeseně, ale nakonec přece jen vstala, znovu po něm hodila tři shurikeny, tentokrát tak, že dva mířily každý na jedno rameno a jeden na břicho.
Ztěžka dýchala a měla nezkutečný vztek, věděla, že je to velmi nerovný boj, protože někoho jako on nemůže nikdy jako genin porazit, to jí hýbalo žlučí, uvědomovala si jak je ještě stále slabá. Pokud bude jejich nepřítelem někdo jako Homura, ani ona nebude nakonec schopná se mu postavit.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Midori Hyuuga(tým 1)
"Možná proto že jsem nešikovná a tohle má být infiltrace..." zašeptala tak potichu že by to Ayame neměla slyšet. Nechtěla si stěžovat, ani mluvit o sobě. Zase se na chvíli zvedla aby přiložila. Chvíli stuhla v pohybu když Ayame přišla s návrhem. Otočila se rychlostí, že byl div že nespadla. "To myslíš vážně?" oči se jí rozzářily. "Samozřejmě že chci. Ty bys to opravdu udělala?" byla mimo z toho že si může zatrénovat a mimoto třeba poznat bojový styl někoho s kým bude v brzké době spolupracovat. Hodila teda do ohně to dřevo a postavila se dál od ohně a aktivovala byakugan aby líp viděla.
u ohně
Se zájmem sledovala Midori. Jak na ni tak visela pohledem, nabila Midori dojmu, že by měla taky přispěchat se svým přáním. Když jej však vyslechla, trošku se zamračila. "Ty se pořád podceňuješ. Nevidím důvod, proč by se ti nemělo vést v misi. Jsi přeci Hyuuga. už tím je prakticky celá věc neuvěřitelně zjednodušená díky vašim očním technikám." Otočila pohled zpět na nebe.
"Jestli se necítíš dobře, protože si nevěříš, můžeme spolu trénovat." Vyhrkla náhle nápad, který jí přišel celkem zajímavý.
"Jestli tedy chceš. Moje sestra mi takhle pomáhala před akademií."
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Midori Hyuuga (Tým 1)
u ohně
Na to jak reagovala Ayame na její důvod už nijak neodpovídala. V jejím důvodu už taky neviděla cenu se hrabat, přesto, tak trochu aby se neřeklo, odpověděla " Lidi nikdy nepřejde nenávist a když skončí jedna válka, začne druhá..." možná mluvila trochu z cesty, ale v té chvíli jí to připadalo jako nejvhodnější možná poznámka.
Po následné otázce otočila hlavu směrem k druhé dívce,, která se stále dívala na nebe. "Ano." dostala se k Ayame odpověď. Ta jí možná přeslechla a pokračovala. "Říká se to..." potom si všimla že se Ayame dívá na ní a na chvíli uhnula pohledem. Po chvíli však přinutila otočit oči, takže viděla jak se Ayame při řeči zvedají koutky do šibalského úsměvu. Krásná představa, příjemná Kasumi... následně jí došlo, že se od ní očekává, že taky řekne svoje přání. "J-já si přála abych nezkazila misi" dostala ze sebe a mírně se pousmála.
.
.
.
Lovec a kořist
Moriko Inuzuka
Les Smrti
„Chm!“ zamračila se Moriko spíše sama pro sebe, když sledovala jak si Kurokami na Kamimara dovoluje. Tihle psiska nemaj mozek! Pomyslela si otráveně ale i trochu pobaveně.
„Haaa?“ protáhla překapeně obličej a jedno z obočí jí vystřelilo nahoru, „vegetariánka? Jako vážně?“ zadívala se na Hamitsu jakoby doufala, že si to rozmyslí, ale nakonec si jen povzdechla. „To nechápu! Máme zuby a tesáky abysme mohli trhat maso od kostí přece! Chjó!“ brblala, ale nakonec jen s úsměvem pohodila rukama, „co s tebou mám dělat.... Tak tedy zůstaň u toho stromu a žvýkej si tam nějakou trávu nebo tak, ale jíst musíš! Stejně jako ostatní! Aby z vás vyrostlo něco pořádnýho!“ zazubila se Moriko na Hamitsu, načež se ohlédla po Tsumem s Katsurem, jak jim to jde s tím rožněm.
„ „Chráněný“?“ zamrkala Moriko trochu nevěřícně, jestli se náhodou nepřeslechla, „kluku, „žer nebo budeš sežrán“! Žádnej jinej zákon v tomhle lese neplatí!“ řekla nesmlouvavě se založenýma rukama v bok a trochu se přitom Tsumeho směrem předklonila, „a kromě toho, kdyby tomu tak bylo, tak mě sem Hokage-sama nepustí!“ zakřenila se dodatečně rošťácky Moriko.
u ohně
"Zvláštní důvod." Pomyslela si Ayame. Jí nebylo přiřčeno soudit, které důvody jsou dobré, nebo špatné, možná proto jí nebyl směšný žádný z nich.
"Je to rozumné, naučit se bránit ve světě plným násilí. To dává smysl." Odpověděla na její důvod.
Už když tu otázku pokládala, bylo jí jasné, že se jí Midori zeptá na to samé. Kdyby se ptala před dvěma lety, řekla by jí jasně, že chce ukončit válku, aby všude zavládl klid a mír, jenže dnes už pochopila, že pravým důvodem neštěstí nejsou války, nýbrž shinobi. "Těžko odpovědět, proč. Dřív jsem měla vizi, jak změním svět a zastavím válku. Nyní vím, že ikdyž válka skončí,lidé budou stále umírat. Je to asi přirozená lidská vlastnost, ničit sebe sama." Řekla jí, dívaje se na pohasínající padající hvězdu.
"Přála sis něco?" Zeptala se náhle. "Když padají hvězdy, splní se ti přání, prý." Odvrátila pohled od nebe k Midori a pohlédla jí do tváře. "Já si přála, aby Kasumi nebyla tak nepříjemná." Po tváři se jí rozlil šibalský úsměv. Byla ráda, že si může příjemně popovídat a přitom alespoň trošku poznat člověka, který jí má v blízké budoucnosti krýt záda.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Katsuro Kuroda
No to je fajn, že konečně dorazili. Pomyslím si, když se senseika vrátí i s novým členem týmu.
Další Inuzuka... to je snad zelej sen! Ale... no... zdá se bejt docela fajn. Sakra co to kecám. Je divnej. A ten jeho malej pes bude určitě pěkně otravnej. Už jen dávat se jak na sebe vrčej s ti psiskem od Moriko. Jestli z tohohle nebude brzo nějakej průser tak teda nevim.
Tsume se hned vydá splnit rozkaz a napíchnout na rožeň medvěda. Chvilku se dívám, jak se o to sám snaží, a pak s povzdechnutím dojdu k němu.
"Achjo... čekej pomůžu ti," řeknu a společně se tak pokusíme zvíře na rožeň dostat. Vzhledem k jeoh velikosti to neni úplně nejjednodužší.
Tak teď to schytáš. Pomyslím si, když Tsume začne plácat něco o chráněných zvířatech. Tyhle kecy se nebudou senseice líbit. Sám pro sebe se nenápadně usměju.
Homura
Cesta do vesnice Nishikita, lesík
Jak se ukázalo, Homura byl vážně svéráz. Věci dělal evidentně po svém, ať už to bylo špatně nebo dobře. A k tomu patřilo i tmelení týmu. Skoro jakoby se vyžíval v extrémech. Na druhou stranu, sice se nedokázal nebo se možná prostě nechtěl krotit, ale za to znal následky svých činů. A když pustil zápěstí Kasumi, mělo to svůj důvod. Kopanec, který jí totiž uštědřil, měl docela grády a kdyby ji její ruku nepustil, docela pravděpodobně by jí vykloubil rameno.
Takhle jen bojechtivou Kasumi vyslal jeho kopanec vstříc stromu asi 5 metrů za ní, do kterého zády docela nepříjemně narazila.
„Nepodceňuj mě, holka! A vrať se nohama na zem!“ okřikl ji způsobem, jakoby ho naštvalo že se mu vůbec podařilo Kasumi takhle trefit.