NFFORPG - Konohagakure no Sato

Takuya Riko
Dům a zároveň kovárna rodiny Riko > Sídlo Hokage

Doběhl k sídlu Hokageho, před kterým se ani na chvilku nezastavil a rovnou vletěl dovnitř.
„Kancl kancl kancl. Kde je kancl!“ zastavil se na prvním rozcestí na chodbě, zatím co „běžel stále na místě“ a rozhlížel se kolem sebe.
„Zkusíme to tudy!“ rozeběhl se do chodby nalevo.
Štěstí mu přálo a on se zastavil před dveřmi s nápisem „Kancelář Hokage“.
„Zdravíčko! Takuya Riko, frajer z Konohy si jde pro tým!“ rozkročil se se založenýma rukama v bok hrdě a se zazubil. Chvilku na to ho však praštily dveře, které rozrazil a které se odrazily od zdi, přímo do nosu.
„Ite ite ite ité...!“ chytl se Takuya za nos, načež si všiml, že je v místnosti poněkud víc lidí vypadajících jako Hokage než by být mělo.
„My máme tři Hokage? Páni, to sem nevěděl, že jsme tak drsná vesnice že máme dokonce tři Hokage, a dokonce trojčata!“ zamrkal nejdřív překvapeně Takuya, načež prohlásil hrdě a stejně tak hrdě si založil ruce v bok a vypnul hruď.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Tokune Wakamuro
Tým 26 / Naitakiho rodinné sídlo
Kapitola: Flaška 5

Terika si vybrala povinnosť.
´´Hmmmmm...Takže povinnosť.´´
Zamyslel sa. Premýšľal, čo má vymyslieť. Napadlo ho niečo.
,,Napi sa vody s dvoma lyžičkamy cukru."
Povedal prvé, čo ho napadlo.

Naitaki Kensei

Tokune s tím souhlasil.
Pak zatočil flaškou a padlo to na Teriku.
Tokune si až teď vzpomněl že se nepředstavil .
Řekl své jméno a podal jí ruku.

"Terika Shugan ,tež mně těží"

Usmála se Terika a podala ruku Tokunovi.
Naitaki teď vypadal jako kdyby žárlil.
Terika si vybrala povinnost.

Tokune Wakamuro
Tým 26 /Naitakiho rodinné sídlo
Kapitola: Flaška 4

,,Dobre."
Povedal Tokune na Naitakiho výzvu.
,,Takže, teraz točím ja."
Povedal a začal točiť. Flaška sa točila. Nakoniec pristála na Terike.
,,Ou, prepáč, ja som sa Ti oficiálne nepredstavil. Som Tokune Wakamuro, teší ma." Povedal a podal jej ruku.

Naitaki Kensei --tým26--

Tokune si vybral povinnost.
Naitaki se zamyslel.¨
Trvalo asi pět minut než něco vymyslel.
"Dobrá,zítra až se náš tým sejde, tak řekneš Takedovi že je to lama "
Zasmál se Naitaki

Shiori Nara
Tým 21-Cvičiště

Ani si moc neuvědomovala co se kolem ní dělo.Když se konečně dokázala naučit tu techniku na které pracovala dva dny nějakou dobu posedávala pod stromem a jen se koukala před sebe.Sensei zavelel chození po vodě a tak si v duchu říkala jestli mu má uzkázat že to umí nebo má stále ještě sedět. nakonec se tedy zvedla a koukla se na svoji týmovou koleginy. ,,Chceš pomoct?" optala se trochu mile a přešla na okraj vodní plochy. Od někoho jako byla ona by se dalo očekávat že něco takového již dovede zvládnout.Přeci jen pracovala se stíny a s chakrou od svého narození.Nebo od chvíle kdy to dovedla pochopit.Takže tohle pro ní byla malá procházka po nestabilním povrchu. Nebyla nijak unavená ale cítila že její síly na to nejsou nejlépe.
Zastavila se a koukla se na svojí kolegini. ,,Neboj se.Většinou to bývá sranda" povzbudí ji. Sama si pamatovala jak se tohle učila. Kolikrát musela skončit ve vodě aby si zapamatovala jak to udělat aby se to příště nestalo. Ale tenkrát pod ní byla voda která byla naprosto ledová.Nyní její kolegině měla jistou výhodu.Výhodu že nedostane zápal plic.

Tokune Wakamuro
Tým 26 / Naitakiho rodinné sídlo
Kapitola: Flaška 3

Potom, čo Naitaki roztočil flašku, padlo to na Tokuneho.
´´No super.´´
Pomyslel si. Zamyslel sa.
´´Čo si mám vybrať? Aha mám to!´´
,,Povinnosť." Povedal a čakal, čo mu Naitaki dá.

Naitaki Kensei --tým 26--

Tohodle Hokage ?

Naitaki měl odpovědět ano či ne.
Porovnal všechny vlsatnosti hokageho a pak řekl:

"Ano"

Naitaki zatočil flaškou a padlo to na Tokuneho.

Yorubiko Aiko (tým 16)
cesta z Hokageho kanclu někam do neznáma

Jejich nová senseika se jí začínala pomalu a jistě líbit, dokonce i ten malý Sei se jí začínal zdát neodolatelně roztomilý. Doufám že s námi bude chodívat často. Pomyslela si a s úsměvem se na něj zadívala. Yuuki mezi tím spustila o sobě a po ní přišla Nami. Žádná z nich neřekla nic, co by o sobě vzájemně nevěděly. Potom přišla řada i na Aiko, nevěděla moc co o sobě říct, měla spoustu tajemství, ale ty věděly jen Namu s Yuuki. Ještě chvíli mlčela a potom nakonec spustila. "Takže, skoro svůj veškěrý čas trávím s Nami a Yuuki a taky Fubuki. Když nejsem s nimi jdu někam ven a tam si čtu nebo jdu do knihovny a tam se probírám knihami o lékařství a léčivých bylinkách , které někdy zkouším hledat i venku. jinak také ráda tančím, moje oblíbená barva je zelená, ráda chodím do obchodů se sladkostmi klidně se jen dívat..." Na chvíli se odmlčí. "Mám ráda kabáty, zvířata, noc, trénování s Nami a Yuuki, Omusubi, dango,..." Trochu se zarazí, když si uvědomí že mluví už pěknou chvíli...."No to by mohlo být tak všechno." Rozpačitě se usměje, dokonce se i zapomněla zmínit o nezbednostech, které Ai-Na-Yuu provádí, ale nakonec usoudila, že je to nejspíš dobře. Však to senseika jednou pozná na vlastní kůži.

Keiji Nara (Tým 6)
"Když ho tu necháme, tak zemře. To víme dobře oba. Ten muž přepadával a loupil, přišel za to o ruku. Není na nás, abychom rozhodovali o jeho dalším osudu. To je práce Hokage."
Použil svitek s nosítky.
"Sensei, pomůžete mi?"
Krysa kývla a společně dostali Tadaa na nosítka.
Zvedli je a zamířili zpátky do vesnice.
Keiji zhluboka oddechoval a funěl. Každý nádech jej bolel, ale šel pořád dál a dál.
"To je ono Keiji, jen jdi, pořád jdi. Tolik to nebolí..."

Tokune Wakamuro
Tým 26 / Naitakiho rodinné sídlo
Kapitola: Flaška 2

Naitaki si zvolil pravdu.
´´Hmmmm... čo mmu mám dať?´´
Zamyslel sa Tokune.
,,Máľ rád terajšieho Hokageho?"
Trochu trapná otázka, ale nič lepšie ho nenapadlo.

Hyuuga Nami (tým 16)
cesta z Hokageho kanceláře… někam

Zatímco Yuuki mluvila o všech svých zájmech, Nami přemýšlela, co by tak asi měla říct. Senseiovo prohlášení jí nijak nevadilo, možná spíš potěšilo, protože stát se užitečnou kunoichi je Namiin hlavní cíl. Ale jediné, na co přišla je, že kromě tréninků nic moc jiných věcí nedělá. Trochu se pousmála, aby si sensei nemyslela, že má věčně pokerface a začala mluvit. „Obvykle jsem tam, kde jsou Aiko a Yuuki s Fubuki, nebo trénuji s rodiči. Mám ráda vodu, takže ráda plavu, a když je čas, tak si čtu.“ Na víc věcí nepřišla. Je jí jasné, že sensei už o nich alespoň něco musela slyšet, ale to že právě Nami jim upravuje plány, aby zmírnila pravděpodobnost jejich odhalení, při jejich nápadech, radši zmiňovat nebude. Navíc, není za tím nic nekalého, jen prostě díky své neschopnosti jim to vymluvit, musí vymyslet, jak to provést a nenechat se při tom chytit. Ne, že by jí to vadilo… může to brát jako trénování na mise.

Inuzuka Yuuki (tým 16)
cesta pryž z kanceláře Hokageho

„Ajaj,“ vyletí z ní ještě dřív, než si poslechne špatnou zprávu Okami-sensei, která ji úplně odzbrojí. Zarazí se v půli kroku, než jí dojde, že se její uši nepřeslechly. Tak přece jenom chtěla vědět oblíbenou barvu, proletí ji hlavou. Následuje výbuch zvonivého smíchu, podobnému tomu dětskému. K uklidnění ani nepomáhá styl jakým Okami-sensei poučuje svého syna. „Jedna nula pro vás,“ poznamená potom, co se dostatečně vysměje. „Mám ráda zábavu, jakýhokoliv druhu. A Aiko s Nami a Fubuki, to je jasný. Nejradši sem někde venku. Nesnáším samotu, takže se většinou flákám na zalidněných místech. Ale nejoblíbenější místo bylo, je a vždycky bude postel. A lednice! Jednou chci zkusit takovou tu soutěž v pojídání… něčeho. „ prohlásí nadšeně, jako kdyby věděla, že ji vyhraje. „Když vím co, tak kreslím. Čas od času… A lelkujem a trénujem a flákáme se a tak nějak dokola.“ pokrčí rameny, že to je asi všechno. To že celý Ai-Na-Yuu tým rád vymýšlí vylomeniny, si nechá pro sebe. Však ono to přijde, nenuceně, samo od sebe…

Ensui Okami
Ai-Na-Yuu se představil a Okami si vzala Seie na záda. "Dámy, mám pro vás špatnou zprávu... zshinobizovali jste!" Pak se sama zasmála a opět začala mluvit: "To co jste mi řekly je užitečné, ale neřekne mi to nic o vás jako takových, ptala jsem se vás spíš na to co máte rády, co vás baví a tak. A ty Seii, až vyrosteš, zaprvé se nebudeš chovat jako táta a zadruhé na podobnou otázku neodpovíš jako ony jasné? Jeden svalovec mi v domácnosti stačí! Tak a teď vy holky, podle toho co mi řeknete zvolíme směr naší malé výpravy!"

Sarutobi Asajake
"Sensei, upřímně řečeno, neposlal jsem toho pitomce do říše snů abych ho pak někam tahal. Do vesnice klidně dojdu po svých, tolik bych ještě zvládnout mohl, ale rozhodně ne s ním a ani na to nemám chuť." řekl poměrně paličatě, ale ze svého vlastního úhlu pohledu měl pravdu.
Tadao se ho pokusil nejednou rozpárat, udělal mu díru do ramena a po vší té práci ho tahat do nemocnice a zachraňovat? To nebyl Asajakeho styl.
Byl ochoten ušetřit nepřítele do určité míry, ale to spíš znamenalo nechat ho tam kde byl s tím, že mu dává šanci přežít, rozhodně to neznamenalo se unavovat záchranou nepřítele.

Naitaki Kensei --tým26--

Takže padlo to na Naitakiho.
Naitaki se zamyslel a pak
řekl že chce pravdu.
"Takže otázka na ANO nebo NE. Chci pravdu ."

Tokune Wakamuro
Tým 26 / Naitakiho rodinné sídlo
Kapitola: Flaša

Naitaki nechal Tokuneho roztočiť flašu.
,,No tak dobre."
Usmial sa Tokune. Začal roztáčať. Flaša sa dlhšie točila. Nakoniec sa začala zastavovať. Tokune, Terika, Naitaki... nakoniec sa zastavila na Naitakim.

Yurubiko Aiko (tým 16)
Kancelář Hokage

Konečně se dveře začnou po 10-ti sekundách otevírat dveře. Jejich skřípění zní to jako z hororu a Aiko se pěkně lekla jakmile uviděla tři stejné postavy. Potom jí ale došlo že Hokage zřejmě použil Kage bunshin a pousmála se nad svou hloupostí. Její pozornost se stočila k Hokageho přivítání a s pobavením vzpomínala na jejich excelentní proskok zavřeným oknem. 'Holt mám prostě někdy dobré nápady.' Pochválila se v duchu. Při slově nový sensei vykulila na Hokageho oči div se jí nevykutálely z důlků." To nemyslíte vážně, že ne? " Vykoktala ze sebe. Vzpomněla si na jejich, už po pár dnech, oblíbeného shinigami-senseie, na jeho perverznost a jeho...hlavně na jeho kabát. V tom ji z jejích myšlenek vytrhl jeden objekt vykukující ze dveří. Teprve až když promluvil tak si Aiko uvědomila že je to malý chlapeček. 'Jo to jsme my.' Chtěla mu hrdě odpovědět, potěšena tím , že už tak malé děti znají jejich Ai-Na-Yuu tým, ale než to stačila vyslovit ten malej skočil na Fubuki a začal na ní rajtovat jak na poníkovi. Už, už chtěla Hokagemu navrhnout, aby si to děcko zpacifikoval, když v tom to udělal někdo za něj. Jeho máma a zároveň jejich nová senseika. Aiko si ji chvíli prohlížela...vypadá celkem v pohodě, snad bude v pohodě jako náš bejvalej. Pomyslela si trochu posmutněle, jelikož se jí vrátily vzpomínky na Shinigami-senseie. Ani se nenadála jejich nová senseika sprdla Hokageho a už si je odváděla z kanclu pryč. Rozhodla se že se vyvede v nejlepším světle, aby pro začátek působila velmi mile, nevině a pokud možno roztomile. Ďábelsky se usmála, když si pomyslela co ještě všechno můžou vyvést. Poslechla si co o sobě řekly Nami a Yuuki a taky spustila. "Jmenuji se Yorubiko Aiko. Mám ráda přírodu. Stanu se nejlepším medik ninjou a Ještě umím kirigakure no jutsu a...a to je vše." Má toho ještě spoustu co by řekla, ale to se neříká někomu koho zná jen pár minut. Zazubí se na jejich senseiku i na toho kloučka jehož jméno si ještě nedokázala zapamatovat.

Hyuuga Nami (tým 16)
Kancelář Hokage

První, co ji upoutalo při pohledu do místnosti, byl očividně velmi zaneprázdněný Hokage. Kdo jiný by se tak potřeboval naklonovat, že? Neměla by tu být ta děsivá Yamanaka zástupkyně a peskovat ho? Přestala řešit stav místnosti a jejího obyvatele a začala věnovat pozornost jeho slovům. K její lítosti zjevně na způsob nástupu při jejich první návštěvě nezapomněl. Chvíli přemýšlela, zda by se měla nějak omluvit, ale nechala to být. Hokageho další slova už byla zajímavá. Převelel senseie k jinému týmu? A ony dostanou nového? Ta poznámka o možném zkrocení sice nezněla moc přesvědčivě, ovšem to jí vůbec neubralo na děsivosti…Její myšlenkové pochody přerušil náhlý vpád malého tornáda v podobě tmavovlasého chlapce, který byl Hokagemu očividně blízký, možná rodina? Jak „To jsou ony“? Žeby chlapec poslouchal za dveřmi? Rozhodně vypadá jako pěkné číslo. Pomyslela si, když se rozhodl udělat z Fubuki koně a nasedl na ni. V duchu ji litovala, i přes to, že Fubuki nevypadala, že by jí chlapec vadil. Jeho jízdu však přerušil příchod další osoby, ze které se vyklubala jeho matka a nový sensei Ai-Na-Yuu v jednom. Hokage to teda nemá lehké, samé rázné ženy, nejdřív jeho zástupkyně a teď i náš sensei. Napadlo Nami, když se do něj sensei pustila. V duchu se musela pousmát nad Hokageho strategickou změnou tématu, po které se jejich, teď o dvě osoby početnější skupina, odebrala z jeho kanceláře, nechávajíc ho napospas děsivému úklidu. Sensei nezklamala a hned se zeptala, co jsou vlastně zač. Samozřejmě, na co jiného by se asi měla zeptat, že? Yuuki se samozřejmě ujala slova jako první. Když domluvila, tak si slovo vzala Nami. „Jmenuji se Nami a jak jste si jistě všimla, jsem z klanu Hyuuga. Jsem dobrá v taijutsu, které samozřejmě kombinuji s Byakuganem. Ovládám techniku Hakke Sanjūni Shō a Chakura no Hari, kterou musím ještě trochu dopilovat. Stejně jako Aiko a Yuuki dokážu chodit po stromech a po vodě.“ O své touze naučit se elementární techniky se tentokrát radši nezmínila, stejně ví, že se jako členka klanu Hyuuga musí zdokonalovat v jen používání byakuganu a juukenu.

Inuzuka Yuuki (tým 16)
kancelář Hokage

Dveře se otevřely a Yuuki se naskytl zajímavý pohled dovnitř, který ji uchvátil, ale hlavně pobavil. Není jediná nepořádnice. Proto vešla do kanceláře naklonovaného Hokage s úsměvem. Ani připomenutí jejich minulého příchodu v ní nevyvolalo pocit viny, možná trochu. „Okeníka volat nemusíte, ale chtělo by to mazačena panty.“ Poukáže na příšerný vrzající zvuk při otvírání dveří, kvůli kterému Fubuki zakňučela, jako kdyby ji někdo zatahal za uši, což se vlastně i stalo… „Ale jestli chcete, můžeme tím oknem odejít. Nemuselo by se umývat, bylo by nový, čistý.“ Pokračuje vesele. Dobrá nálada ji ale rázem opustila. Zorničky očí se jí úlekem rozšířily a i pusa klesla kamsi níž. „Cože? Jak předělil senseie?!“ vykulí postupně na všechny tři Hokage svoje rudý očka. „To nemůžete!“ Obrátí se s hrůzou na toho hlavního za stolem. Někdo nový… nový sensei… Už vážně nikdy neuvidí Kakuso-senseie? Budou mu moct říct aspoň bye bye? Tohle nejde. Prostě ne! „To je náš trest za naší první návštěvu tady? Změna senseie…?“ zašeptá. Spíš je to jak vzlykání, ale nebrečí. Když se to sečte kolem a kolem, měla Kakusa-sensei ráda, i když s ním moc nepobyly. Vidina někoho nového se ji nelíbí. Úplně zbytečně poslouchá, kdo je jejich nový sensei. Ani neví, odkud se v kanceláři objeví malý klučina. Projeví se Yuukiina skrytá láska ke všemu a všem roztomilým věcem a bytostem a hlavně dětem. Její rozčarování je tímto přesunuto do pozadí a sleduje roztomilýho Hokageho ani vlastně neví koho - bratra? – jak běží k Fubuki. Ta se k němu natáhne, dožaduje se pohlazení. Má ráda děti tak, jako Yuuki. Ale ani jedna netuší, že si to dítě udělá z bílé Husky fenky poníka. „Hej! Tohle nedělej.“ Vykřikne Yuuki a zavrtí hlavou, že tohle fakt ne. Oddechne si, když poslechne svou mámu a nechá Fubuki žít, i když jí očividně malý nezbeda nevadil. Podívá se na ni, na jejich údajnou senseiku. Akorát jí to připomene, že Hokage udělal čáry máry s jejich učitelem. Ale musí uznat, že ten klučina se jí na první pohled zalíbil. A jestli je syn senseiky, tak by to nemuselo být tak špatný… Tohle si nechá na potom, teď se zase s optimističtěji proneseným „Sbohem“ rozloučí s Hokagem a jde s davem. Přitom se drží po boku Fubuki, která ťapká vedle nejmladšího člena skupiny. „Takže ty si Sei?“ zeptá se ho zvesela, aby se ujistila. Ano, radši se bude zabývat malým dítětem, než dospělou osobou. Ale neodignoruje otázku Okami-sensei. „To záleží na tom, co chcete slyšet.“ Řekne na úvod. "Tak třeba něco jako: Jmenuju se Inuzuka Kimi, tohle je Yui“ ukáže na fenku. Přitom když mluví, tak se vesele usmívá. Aiko s Nami můžou vědět, že to vůbec nemyslí špatně. „Právě sem se vrátila s Aiko a Nami z šíleně zábavné mise, kde sem se krapítek zdokonalila s Fubuki v Dainamikku Mākingu?“ dojde jí, že se prořekla, takže opustí vymýšlení, v kterým by ještě chvíli pokračovala, kdyby ji síla zvyku nezradila. Neví proč to udělala. Napadlo jí to jako jeden ze způsobu testování okolí. Jestli umí brát srandu, nebo jsou suchaři atd. Snad to vezme v pohodě, pomyslí si prosebně, a když ne, aspoň budou vědět na čem jsou. „Jestli jo, tak sem Yuuki, ne Kimi,“ začne mluvit pravdu. „Ona se jmenuje Fubuki a to s Dainamikku Mākingu je pravda! Tak nějak… Ale umíme Jūjin Bunshin. A prej sme sehraný. A nejen já a Fubuki, ale celý Ai-Na-Yuu. Známe se už dlouho tak proto.“ Nadšeně se zazubí. „ A připadá mi, že umím všechno a zároveň nic, prostě od každýho trochu, chápete ne?“ mluví a srší nadšeností a optimistem. „Bude s náma Sei chodit častějc?“ zeptá se, protože neví, o čem má dál mluvit. Jaká je její oblíbená barva asi těžko. Navíc, kdyby povídala dál, řekla by i to, co neví…

Naitaki Kensei

Vybrali jsme si flašku.
Vzali jsme flašku a sedli si do trojúhelníku.
Takže flaška .... pravda ,povinnost, pusa ,lež.
Pobídl jsem Tokuneho aby točil.

Tokune Wakamuro
Tým 26 / Naitakiho rodinné sídlo
Kapitola
Naitaki navrhol, že by si mohli zatrénovať nejakú techniku. Terika povedala, že by si mohli zahrať flašku. Tokune dlho premýšľal.
,,Flaška znie dobre."
povedal napokon Tokune.
,,Takže flašku?" Spýtal sa pozerajúc na oboch.

Naitaki Kensei --tým26--

Pak dorazil i Tokune.
Zeptal se co budeme hrát.
Naitaki řekl , no tak můžeme protrénovat nějakou techniku.
Terika však odpověděla .
"Co kdybychom si zahráli flašku ?"

Všichni čekali co navrhne Tokune.

Tokune Wakamuro
Tým 26 / Naitakiho rodinné sídlo
Kapitola:

Tokune si na chvíľu ľahol na posteľ v izbe, v ktorej mal prespať. Trochu premýšľal, prečo ho Naitaki pozval. Možno kôli kamarátstvu. Potom ho zaviedol do hlavného sálu.
,,Tak, čo budeme robiť?"
Spýtal sa a čakal na odpoveď.

Naitaki Kensei --tým 26--

Naitaki šel rovnou do svého pokoje.
Tam si na chvíli lehnul a koukal na fotoalbum kde byl se Saikurem.
Vzpomínal na něj.
Pak šel za Terikou.
Pak šli do hlavního sálu a bavili se.

Keiji Nara (Tým 6)
Zvedl hlavu od Tadaa. "Jsem v pohodě."
Keiji ale moc v pohodě nevypadal. Měl dvakrát roztržený ret a z nosu a úst mu tekla krev. Pokud měl všechny zuby, mohl mluvit o štěstí.
A hrozně ho bolelo břicho. Dupnutí nohou a údery hruškou meče udělaly své.
"Asi...budeme muset začít trochu trénovat." Zahuhlal a odplivl si.
Začal uvažovat, jak nejrychleji se dostat do vesnice. Jeho bratr měl své stíny téměř všude, stačilo někoho poslat blíže k vesnici a on si všimne. Na druhou stranu by se museli nechat zachránit.
"Máme dvě možnosti. Mám ve svitku nosítka, takže můžeme vzít Tadaa a vydat se k vesnici, nebo tady zůstaneme a sensei dojde do vesnice pro pomoc. Na co se cítíš Asajake?"

Tokune Wakamuro
Tým 26 / Naitakiho rodinné sídlo
Kapitola

Naitaki odviedol Tokuneho do izby, v ktorej mal spať. Bola veľmi pekná. Bola tam posteľ dve stolíky a zvonček na sluhu.
,,Ďakujem." Povedal. Potom mu Naitaki navrhol, že ak sa mu nebude chcieť spať, môžu sa nejak zabaviť.
,,Hmmm... rád hrám nejaké hry, napríklad karty, alebo niečo také." Zamyslel sa Tokune a zatial si išiel ľahnúť na posteľ.

Naitaki Kensei

Tokune ani neodporoval tak se Naitaki zaradoval.
Tokune chtěl aby ho odvedli do jeho pokoje.
Naitaki i Terika ho teď doprovodili do jeho pokoje.

"Tak tady si odpočni po jídle a jestli nechceš spát tak se my tři můžem nějak zabavit."
"Za dveřemi budeš mít k dispozici sluhu ,zatáhneš za tenhle zvonek a on k tobě příjde.
Chovej se tu jako doma.
Až si odpočneš tak jdi do hlavního sálu. Tady tě doprovodí."

Naitaki dořekl a odešel do svého pokoje.
Terika se rozešla na druhou stranu.

Tokune Wakamuro


Tým 26 / Naitakiho rodinné sídlo


Kapitola: Prespanie

Naitaki zarazil Tokuneho. Povedal, že tam Tokune musí aj prespať.
,,Dobre, nemám nič proti." Tokune vedel, že odporovať by bolo nanič. A ten nápad sa mu aj páčil.
,,Tak, Naitaki, kde budem spať? Zavedieš ma do izby?" Spýtal som sa ho. Bolo to veľké rodinné sídlo. Izieb tu bolo veľa a Tokune sa tu ani nevyznal. Vo svojom rodinnom sídle mal tiež veľa izieb, ale býval tam do štyroch rokov a ešte tam aj chodí. Čakal kým ho Naitaki zavedie do izby.

Naitaki Kensei

Když všichni dojedly tak vypadali celek plně.
I Naitaki toho snědl celkem dost.
Když Tokune dojedl tak oznámil že už půjde.
Naitaki ho hned zarazil :

"Když tu seš tkhle poprvé tak u nás musíš i přespat!
Tokune ,máme tady i jodo.
Takže nechci slyšet že odmítneš!"

Tokune Wakamuro

Tým 26 / Naitakiho rodinné sídlo

Kapitola: Večera u Naitakiho

Tokune si všimol všetko to jedlo, ktoré sa nieslo. Nemohol uveriť vlastným očiam. Toľko jedla nevidel asi nikdy.
,,Ďakujem, je to úžasné." Povedal ľudom, ktorí niesli to jedlo. S chuľou sa do toho pustil. Začal kuracím rámenom, ktorý bol jeho najobľúbenejší. Bola to veľká miska. Po rámene bol už o dosť plný, ale špagety a sandwiche sa doňho ešte zmestili. Dával pozor, aby nevyzeral ako prasa. Sedel elegantne vystretý a ústa si nezmáčil v omáčke a v polievke v rámene. S chuťou jedol. Potom sa ešte rozprával s Naitakim. Keď všetko to jedlo dojedol tak počkal dokým dojedia aj ostatní. Všetci dojedli.
,,Tak, ja už asi pôjdem." Povedal.