NFFORPG - Kirigakure no Sato

Shingo Yamamoto
Yohei

Dobrá tedy, dostanete svoji první společnou misy.
Řekl Shingo s úsměvem na tváři a začal se hrabat ve svém šuplíku. Vytáhl černé desky s několika založenými papíry, kterými začal listovat, až se u jednoho zarazil.
Tohle by mohl být úkol pro vás. Mám tu úkol od jednoho člověka z Kirigakure. Nějací lupiči mu prý ukradli jednu dřevěnou bedýnku s mnoha cenostmi, převážně citové hodnoty.Nejedná se o ninjy ale o obyčejné zlodějíčky. Podle informací jsou ozbrojeni katanami, jejich počet se pohybuje okolo pěti až šesti osob.Úkolem tedy je, dát vrátit majiteli skříňku s jeho cenostmi. Jak to uděláte nechám na vás. Můžete jim to ukrást, svázat je a odvézt na polocii nebo je rovnou zabít. Důležité je ale aby mise byla splněna.
Řekl a podal objema mapu Kirigakure a okolí.
Ta červená tečka na mapě je dům klienta. Na mapě je vyznačen les a ten červený kruh znázorňuje část lesa, kde by se lupiči měli skrývat.Spoléhám na vás. Vypsaná odměna je 500 yenů, což znaměná že za úspěch mise dostane každý z vás dostane 50 yenů.
Pokračoval Shingo a pak jen dodal.
Teď to hlavní. Nikomu neříkejte že jtse z Yohei. Ani lupičům, ani klientovi, prostě nikomu. Nesmíme být za žádnou cenu prozrazeni jasné? To je všechno. Pokud máte nějaké otázky tak se ptejte.

Ake Hoku
Yohei
Ake jako obvykle jen zvedl oči ke stropu, líp se mu tak přemýšlelo. Uvážil možná rizika, ale jelikož oba byli nejspíše netrénovaní, tak usoudil dle toho, že jim oboum nabízel trénink, asi dostanou lehkou misi, jen tak pro ukázku a proto nakonec přikývl. "Souhlasím s misí, osobně nemám moc peněz a rád si něco přividělám než se vrhnu na trénink." řekl nakonec a na zprávu o týmu raději nereagoval, na to bude mít dost času až poté co zjistí, jak spolu vycházejí.

Kay Arashi
Yohei

Dívka náhle povytáhla obočí a párkrát se podívala na Shinga, načež přesunula pohled na Akeho. Že by měla být v týmu s ním?
Už už otevře pusu, aby něco namítla, ale pak ji zase zavře. Věděla, co dokáže vypustit z úst, a tak raději mlčela.
,,Dobrá.." povzdechne si a odhrne si vlasy z očí. ,,Já bych brala misi, ale je mi to jedno." podívá se na Akeho, trochu odevzdaně.
Rychle si to ale přebrala v hlavě, a nakonec se trochu poušklíbla. Zatím si nebyla moc jistá, že si bude s tím klukem rozumět, ale uvidí se.. co se dá taky dělat.

Muchi Endo

"Uhm, fajn." povedal zamyslený hlasom. Fajn, tento vyzerá byť v pohode. Žiadny psychopat ani citlivka. Vyvíja sa to zatiaľ celkom sľubne. A ak budem mať šťastie, aj to dievča bude mať rovnaké vlastnosti, čo je skvelé pomyslel si spokojne a mimovoľne si prešiel po vlasoch. "Dobre eeh, Daichi. To stačí." Skúmavo sa zahľadel na dievča. Dúfal že sa jeho prianie splní a bude prinajhoršom rovnaká ako jej brat. Žiadnu súrodeneckú nevraživosť nestrpel, no keď by boli mysľou na rovnakej úrovni, mohli by toho využiť a prechytračiť ho. Ale aj tak, Muchi nebol žiaden slaboch.

Daichi Takeru-oinin

Dobrý den, jmenuji se Daichi Takeru a snažím se dosahovat pokroků v oblastech taijutsu a ninjutsu. Sensei na něj působil poněkud zvláštně, nepochyboval, že jistě dokáže mnohé, ale vůbec na to nevypadal. Ale aspoň není tak nepříjemný jako Mizukage, možná to bude celkem fajn chlapík. Zbraně příliž nepoužívám, maximálně tak katanu a vybavení vhodné k tvorbě pastí a usnadnění úniku či přepadení, jako výbušné lístky nebo kouřové bomby. Snad mu to bude zatím stačit, myslím že zbytek má v podkladech co dostal z akademie, pokud tedy nepopletla administrativa i toto.

Shingo Yamamoto
Yohei

Nerušeně poslouchal co si povídají. On sám měl vysvětlování už po krk takže to nechal na Alice. Když se nový hoch představil, a řekl něco o sobě jen se usmál.
Suiton říkáš? Já tedy tenhle element neovládám ale mám s ním zkušenosti takže tě rád budu učit.A co se taijutsu týče, to je také moje specialita, takže když budeš chtít, i v tom ti můžu pomoci se zlepšit.
Řekl mu stručně a pořád se zlověstně usmíval.
Zdá se že si tady s Kay docela rozumíte.Uděláme z vás tedy dočasný tým. Mám teď pro vás dvě volby. Buď to začneme nejdřív s tréninkem a zjistíme co ve vás je, nebo vás rovnou pošlu na misy. Rozhodnutí je na vás, ale říkám vám na rovinu, že první mise by měla pro každého tady dopadnout stejně. A to že ji splníte. Tak jak se rozhodnete?

Muchi Endo

"Dali ste si načas." poznamenal štiplavým hlasom a oboch si premeral pohľadom. Súrodenci ? To si náď robia srandu! pomyslel si žalostne. Malo to síce dobrú stránku v tom že sú na seba zvyknutý, no keďže sa poznajú, tak to bude s psychickým výcvikom ťažšie. Od sólo akcií až po to, že by jedného z nich vzali ako rukojemníka.
Postavil sa a odkašlal si. "Dobre ja som Muchi Endo, vyzerá to tak že to budem musieť s vami vydržať. Takže meno, základné informácie, a tak ďalej, švihom ! Ostatný už začali tak si pohnime nech nezaostávame." Povedal to smrťeľne a vážne a na dôvažok začal netrpezlivo klopkať s nohou.

Akio Tori
Oinin - Dojo...

Jen se pousmál a podíval se na něj."Ale vůbec...stane se." Potom se už soustředil jen na novou desku, kterou si přichystal.
Naposled si trochu promnul hruď a dal se do toho.
Nejprve vyzkoušel s rozběhnutím do desky párkrát praštit pěst, až mu klouby zakřupali, ale deska se jen trochu prohnula. Hned na to však Akio udělal salto dozadu na ruky a při otočení a zapření do ní silně udeřil, což už mělo nějaký efekt v podobě malé trhlinky. S otočkou na rukách praštil i druhou nohou a pak zase tou první. Takhle se na nich přetočil dvakrát a pak z odražením do vzduch a mrštným prohnutím zasáhl ještě jednou plnou silou, díky čemuž a předchozích pokus, skoro celá popraskala.
To už Akiovi stačilo. Chtěl potrénovat i ruky, takže zbytek chtěl udělat takhle.
Mezitím však ty dva také pozoroval a teď tak mohl na chvíli zpomalit a nespěchat tak.

Aokawa Mizuiro

Stále se snažil vydolovat nohu z desky, ale uvízl v ní tak nešťastně že se mu to prostě nedařilo. Když se podíval směrem kde ti dva bojovali zjistil že už skončili a nejspíš je teď čas na výměnu. Akio zamířil přímo k němu, usmál se na něj a zmrazil dřevo v okolí jeho nohy, pak už nebyl problém dostat se ven. ,,Díky," zazubil se na něj. ,,Jsem to ale nešika že?" pokrčil rameny a tentokrát se s odhodlaným úsměvem vydal směrem ke Kokoro, doufal že teď bude moct předvést něco víc než včera.

Ake Hoku
Yohei
"Ona taky? Úchylačky." poymsle lsi Ake, ale navenek nehnul ani brvou. Místo odpovědi na Kayinu otázku udělal krok stranou a s drobnou úklonou jí rukou ukázal na dveře, čímž chtěl vyjádřit, že je mu to úplně jedno co jdou ty dvě dělat. Pak se ještě otočil na Alici a s povytaženým obočím se zeptal s naprosto neutrálním hlasem a svým obvyklým úsměvem na tváři. "A mohu znát vaše jméno?" zeptal se se černovlásky, protože ona zbyla ze všech přítomných jedinou neznámou.

Kay Arashi
Yohei

Při zmínce o 'dámě' jen taktak potlačí uchechtnutí, pouze zatne pěst. „Kay Arashi." zamrmlá k hochovi a spustí ruce na kolena.
Když Alice zmíní 'příjemnější činosti', trochu se poušklíbne a rukou nahmátne svoji hůl, a rovnou i vstane. „Jestli pán nemá námitky..." ušklíbne se na chlapce. „Já bych se příjemnějším věcem ráda věnovala." dokončí, poušklíbne se a povytáhne obočí.

Michiko Takeru
Oininové

"No jsem si jistá vzhledem k tomu, že vůbec nevíme, kde toho našeho velmistra hledat, musíme se někoho zeptat," odpověděla na otázku bratra. "Ujmu se toho já a budu doufat, že dneska nebudem mít takovou smůlu, abychom narazili na dalšího samolibého blbečka. Takže, modli se!" zakončila a vykročila k tajemnému neznámému na schodech.
"É...zdravím, mohl by jste nám prosím pomoct, já a tady bratr,"posunkem ukázala na Daichiho vedle sebe,"jsme nováčci, dneska bychom měli nastoupit k oininům a hledáme tu svojeho nového senseie, měl by se jmenovat Michi nebo snad Machi, nevím přesně, neříká vám to jméno něco?"

Alice Yukari
Yōhei

Poctivo všetko zapíše tak, ako má. Párkrát sa zamračí, nejaké to slovo preškrtne a napíše ho znovu. Nakoniec ešte raz všetko prekontroluje. Potom formulár odloží bokom a pozrie na Akeho.
"Suiton, hm..." Prehovorí, zamyslene pozrie na Shinga a potom zase na Akeho. "Bude ťa zrejme trénovať on. Okrem toho...Ja už študenta mám. Ale keďže Shingo má teraz ešte určité povinnosti, budem ťa pár dní trénovať ja a on si ťa potom prevezme." Uškrnie sa na neho. "Takže myslím, že formalít už bolo dosť a pokiaľ nemáš žiadne otázky, spolu Kay-chan sa presunieme k niečomu príjemnejšiemu." Pozrela na Akeho s mierne nadvihnutým obočím.

Daichi Takeru-oininové

Jsi si jistá že to bude dobrý nápad? Aby nereagoval podobně jako Mizukage. Každopádně bych radši konverzaci nechal na tobě, mě to s ní stačilo. Tak začátek se opravdu nepovedl, nebo možná ano? Sice si Mizukage myslí, že jsme úplně blbý, ale to znamená že nás zná a minimálně to samotné není vůbec špatný začátek, nemluvě o tom, že konečně víme jak moc jsou pravdivé pověsti o její vševědoucnosti, někdy v budoucnu se nám to možná bude hodit. Mírné komplikace s hledáním senseie snad již brzy překonají, nic o něm zatím nevěděli, ale už jen to že je jedním ze senseiů v jednotce oininů mluvilo jasně v jeho prospěch, doufal, že ani skutečnost nebude příliž zaostávat za představou.

Ake Hoku
Yohei
Když se ně něj nikdo nevrhl, trochu se mu ulevilo. Pak už jen klidně poslouchal instrukce a přikyvoval jako že chápe, což výjmečně byla pravda. "Co se tréninku týká, je mi to jedno, výběr nechám na dámě, Kay, pamatuji-li se správně. Mým elementem je Suiton, poměrně obvyklé." dodal, převzal mapu, kterou okamžitě poskládal a strčil do kapsy aby mohl dál nerušeně poslouchat. Na další otázku pouze přikývl, to bylo jednoduché, pak přišel formulář. "Věk 15, element jak už jsem říkal je suiton. S taijutsu jsem na tom nejlépe z toho co umím, poté jde ninjutsu a o genjutsu se téměř nezajímám. V budoucnu bych rád zlepšoval své Kenjutsu a také bych se rád naučil techniky senzorů." odpověděl a přetočil oči někam k hornímu rohu místnosti, tam koukal asi tak deset sekund dokud si nebyl jistý že na nic nezapoměl a nakonec si sám pro sebe přikývl že je vše ok.

Kay Arashi
Yohei

Dívka si po chvíli založila ruce na prsou. Svou dřevěnou hůl měla opřenou o opěradlo židle, dívala se kamsi před sebe.. Nepřítomně, jako vždy...
Při té zpovědi, co se tady odehrávala, se potměšile usmála. Zhruba před hodinou ji zpovídali úplně stejně.. Teď už ale byla v pohodě. Za chvíli měla předvést, co umí... Nebylo toho moc, ale alespoň něco, že...
Když zaslechne svoje jméno, zvedne hlavu nahoru a zamrká. Ze slov Alice se snaží pobrat, o co se vlastně jedná...
Po chvíli se i opře zády o opěradlo židle a tiše poslouchá.

Alice Yukari
Yōhei
Uprela pohľad na jeho tvár, akoby to bola obálka nejakej knihy a ona z nej mohla vyčítať celý jej obsah. Potom len krátko pokývala hlavou.
"Tak fajn. V stručnosti sa ti pokúsim vysvetliť, ako to tu funguje. Ako člen Yohei budeš dostávať misie, za každú splnenú misiu dostaneš vždy peniaze.Pre teba ako začiatočníka je dôležité, aby si misie plniť čo najlepšie a najrýchlejšie. Misii budeš dostávať odo mňa alebo tuto od Yamamoto-sana." Kývne hlavou k jej parťákovi. "Samozrejme teba sa týka ešte aj tréning. Tu sa naskytuje viacero možností. Môžeš trénovať sám, alebo s Kay-chan." Švihne rukou k dievčaťu. "Ťažšie techniky ťa budem učiť ja alebo opäť Yamamoto-san. Vždy v prípade, že budú nejaké problémy prídeš za nami dvoma. Čo sa elementu týka...To sa dohodneme na základe toho, aký element máš." Odmlčí sa a zamyslene sa zadíva niekam pred seba, akoby premýšľala, čo mu ešte povedať.
"Ah, ešte toto," spomenie si, vyskočí na nohy a z jednej zo skríň vyberie mapku a podá mu ju. "Na tejto mape máš vyznačené dôležité miesta. Obchody so zbraňami, jedmi a jednoducho všetko možné. Dobre ju stráž, ďalšiu už nedostaneš."
Vráti sa späť k svojmu stolu. "Čo sa ubytovanie týka, to ti už môže povedať aj tvoja kolegyňa. Rozumieme sa? Áno alebo nie?" Sadne si a pozrie na formulár. "A teraz si o tebe zapíšem pár informácií. Takže..." Zažmúri na papier. "Meno viem." Niečo tam napíše a potom pozrie na chlapca. "Vek, element, ako si na tom s taijutsu, ninjutsu, genjutsu..." Zasekne sa. "A...ty si hovoril, že si čerstvý genin, to toho asi veľa nevieš. No nič." Niečo si opäť zapíše. "A ešte či sa chceš na niečo špecializovať...To by malo byť všetko." Pohľadom ešte pre istotu preletí formulár a pokýva hlavou. "Áno, áno. Tak spusti."

Akio Tori

Na její rozkaz se Akio tedy hned postavil, i když to bylo trošku těžší. stále se držel za hrudník, ale už na sobě zase nedával nic znát.
Pozorně poslouchal, co mu říká, aby mu neuniklo ani slovo.
Pak nakonec jenom přikývl a otočil se směrem k Mizuirovi, aby ho vystřídal.
Když k němu došel, trochu podzvedl obočí na tou komickou situací. Opravdu to vypadalo docela legračně a tentokrát Akiův úsměv byl z něčeho jiného, než z jeho povahy. Nemohl se z toho dostat a tak se jen na něj ještě jednou usmál a položil ruku na desku. Ta začala pomalu mrznout, ale jen kolem jeho nohy. Nakonec stačilo už jen trochu zabrat a ta část, která byla zmrzlá se roztříštila na malinké modré studené kousíčky.
Znova jsem se na něj usmál."Máme se vystřídat..." Bylo to jediné, co jsem řekl a pořád jsme si držel hrudník, na kterém jsem měl červený otisk, ale modřina se naštěstí nedělala. Přeci aspoň něco vydržím... Řekl jsem si pro sebe a začal připravovat další desku...

Ake Hoku
Yohei
Po sérii dalších otázek nadzvedl Ake obočí a přeměřil si dívku pohledem. "No, můj důvod je jednoduchý, říkali mi, že platíte více než slušně a mě nebaví žít v chudobě. Důvod jestli mě zabít, vykopnout nebo vzít nechám na vás, to jaksi není věc, kterou bych ovlivnil. A přesvědčovat ani škemrat nebudu, jediné co dodám je, že mám několik zkušeností z boje, ikdyž ne na život a na smrt. Volba je vaše." odpověděl Ake na položené otázky a na tváři se mu mihl drobný nejistý úsměv. To byla Akeho dopověď a on už jen napjatě čekal, nohy připraveny k rychlé otočce apravá ruka připravena seknout do dveří, většinou to totiž byl ten nejrychlejší způsob ja dveře otevřít.

Alice Yukari
Yōhei

"Výborne, meno už vieme, že si Shinobi tiež vieme," pokýva hlavou a začne sa prehrabávať v kope papierov na stole. "Ale prečo ťa to ťahá práve k nám? Prečo by sme ťa nemali zabiť alebo vykopnúť? Čím nás chceš zaujať alebo presvedčiť, že si hodný toho, aby si sa stal členom tejto organizácie?" Položí mu otázku bez toho, aby sa na neho pozrela. Po chvíľke vytiahne akýsi formulár a na perách sa jej objaví víťazoslávny úsmev. Spokojne položí formulár pred seba a potom konečne pozrie na Akeho.

Ake Hoku
Yohei
Poté co si vyslechl komentář od černovlasé slečny kývnutím pozdravil nově příchozí dívku a na patách se natočil zpět k černovlásce. "Jmenuji se Ake Hoku a tím 'někdo jako já' myslím shinobi, ikdyž jsem teprve vystudoval akademii. Čelenku nemám, protože jsem ji zahodil, dělat ze sebe živý terč mi připadalo nemoudré." odpověděl jí s mírným úsměvem jako by ho její otázka vůbec nepřekvapila, což byla pravda. Pak, když odpověděl na vše na co se ho ptali, začal rychle přemýšlet. První věc co se mu nelíbila bylo její oslovení. [i]"Zlatníčko! Zlatíčko! Tak sem blonďák a co?! Taky ji neoslovím Negryně!" pomyslel si a úplně opoměl že před chvílí nazvala příchozí dívku obětí, což by ho jinak jasně přivádělo k otázce zda se on brzy nestane další 'obětí' příjemnějších věcí.

Kay Arashi
Yōhei

Trochu překvapeně zamrká, když Alice prudce otevře dveře, a Kay spatří krom ní a Yamamota-san i záda nějakého neznámého. „Hmm, dobrá." hlesne a přejde k židli, kde předtím seděla. Usedne na ni a nejdříve se podívá na Alici, pak i na neznámého.
Zřejmě nejsem jediný blázen... prolétne jí hlavou, ale jen se zazubí a tiše naslouchá.

Kokoro

"Vstávej! Nebylo to nejhorší, viděla jsem už i horší případy, ale na tohle si dávej pozor, celou dobu ses vůbec nechránil, soustředil ses pouze na útok. Využila jsem toho až při posledním útoku, abys zjistil, jak snadno tě může nepřítel odrazit."
Poté uslyšela Mizuirovo sténání a zaslechla, že deska už to má za sebou.
"A jelikož tvůj kolega už desku jakýmsi záhadným způsobem zdemoloval, poprosím vás teď, abyste se vystřídali a ty si na chvíli odpočiň s mou kamarádkou deskou. Jen si ji vyměň za novou, jsou opřeny a těmi dvěma stojany, mezi kterými deska drží.
Jen tak dál. Ale pořád máš co zlepšovat.

Katsuo Shinichi

V klidu se oddával své hudbě, když ve své hlavě uslyšel někoho, kdo tam nemá co dělat. Tón najednou jasně ujel a Katsuo přestal hrát.
Bublina se dala pomalu do pohybu a Katsuo přiletěl až ke břehu za Kasuim.
"Jak si přejete, Lei-donno."
Letmo se mu uklonil, mezitím praskla jeho velká bublina a on se podíval na Kasuie.
"No co, přešel jsem na tohle." Odložil jsem nástroj stranou a připravil se na trénink.
"Zaútoč, čím chceš, chci si vyzkoušet, co vše má bublinová jutsu vydrží."

Michiko Takeru - Oininové

Vyšla těsně za bratrem, kdyby to nebyla Mizukage a ona obyčejný gennin, okamžitě by po ní vyjela, takhle se chovat.
"Pff, babizna, to je teda úroveň!" postěžovala se Michiko svému bratrovi, když vycházeli z budovy. "Co si o sobě myslí?" řekla si potom už jen jakoby pro sebe do větru. "Pojď najdem toho Muchiho nebo Michiho nebo jak se ten náš sensei jmenuje, doufám, že to nebylo stejný nezdrvořák jako ta stará baba!" řekla a zatáhla bratra do slepé uličky vedle budovy Kage. Dojo bylo hned vidět, bylo skutečně velké. Před budovou si všimla na schodech nějakého muže sedícího na schodech.
"Myslíš si, že bude vědět, kde je náš sensei?" zeptala se bratra.

Alice Yukari
Yōhei
Prstami objala rukoväť dýky, zabodnutej v jej stole a s ľahkosťou ju vytiahla. Jej špicom namierila na Shinga, ako keby to bolo nejaké ukazovátko.
"Neboj sa, bude ma zbožňovať," uškrnula sa, "bude z toho všetkého celá nadšená."
Vstala, ladným krokom podišla k Shingovi a uchmatla mu papier, do ktorého písal informácie o Kay, aby si ich ešte raz preštudovala. Aj s papierom v ruke sa opäť zvalila na svoju stoličku a začítala sa do slov, napísaných na ňom.
Keď už papier prečítala snáď tisíci raz, začala bezcieľne listovať v knihe, ktorú mala len tak pohodenú na stole. Ale aj to ju omrzelo, no keď už hrozilo, že sa začne poriadne nudiť, ozvalo sa zaklopanie a do miestnosti vstúpil chlapec.
So skúmavým pohľadom si ho premerala a trpezlivo čakala, čo z neho vypadne.
"Vitaj," prehovorila k nemu, no vôbec to neznelo ako vrelé privítanie. "A kto je to "niekto ako ja"?"
Po tom, čo dohovorila, ozvalo sa ďalšie zaklopanie. "Ah, to bude moja nová obeť," uškrnula sa. Vstala, prešla k dverám a otvorila ich. "Kay-chan. Poď si na chvíľočku sadnúť, máme nového hosťa." Privítala dievčinu a potom sa opäť vrátila k svojmu stolu a otočila sa späť ku chlapcovi. "Zlatíčko, na čo čakáš? Hovor. Kto si a prečo by sme o teba mali mať záujem. Šup, šup, nemám na to celý život. Čakajú ma príjemnejšie veci, ako tieto formality."

Kay Arashi
Yōhei

Po pár minutách dorazila před dveře do kanceláře. Slyšela odtamtud nějaké hlasy, ale to moc neřešila. Pohledem sklouzla na hodiny kousek od ní. Uběhla právě hodina od jejího odchodu z kanceláře.
„Fajn, ukaž jim, co umíš, Kay..." zamumlala si nesmírně tiše, dřevěnou, metr a půl hlouhou hůl stiskla pevně v ruce a zaklepala.

Ake Hoku
Yohei
Když se ozvalo zaklepání, Ake povzdychnul, nasadil klidný a příjemný výraz a stiskl kliku. Když vztoupil, zpozoroval něco jako menší pracovnu ve které seděl maskovaný muž a černovlasá dívka. Rychlým pohledem přejel okolí, jestli je vše v pořádku a relativně bezpečné a poté se lehce uklonil. "Dobrý den." řekl klidně a narovnal se, nerad se před ostatními krčil. Asi dvě vteřiny, během kterých mlčel, si rozmýšlel jak nejlépe vyjádřit svoji myšlenku a když se rozhod, spustil mírně nejistým tónem. "Doslechl jsme se, tedy ve vesnici, v té velké, Kirigakure, že je tu organizace, ve které by někdo jako já mohl dostat práci." Chvilku mu trvalo než se vymáčkl, ale když už to udělal, byl rád, že tohle má zasebou. Pak se znovu uklonil, mnohem hlouběji než předtím, doufajíc, že bez poznámek přejdou to, že nemá nic, co by ho odlišovalo od shinobi.