NFFORPG - Kirigakure no Sato

Nashi Tori

"Ne..." odmlčel se.
"Nyní mi popovídáte o svých problémech..." z ledu poblíž ní vyrostla stolička, na kterou se mohla posadit.
"Vím, že jste problémová, lítáte v dluzích, a máte problém kam se podívám, naše jednotky vás už 2 roky sledují, víte o tom?" zlověstně se uchichtl, i když to tak zle nemyslel.
"Víme o vás každý píď, jen bych to rád slyšel z vaší strany, jak to doopravdy bylo... Chápete mě ne?" zeptal se naokraj.
"Tak mluvte, máte prostor" vyzval ji, aby se vyjádřila.

Nami Yarui Ki

Rozhlížela se po krajině, když v tom zaschlehla nějaký hlas, ale vcelku ho ignorovala. Myslela si, že se jednalo o nějakého místního ožralu a tak bez sebemenších okolků cestovala dál. Zachvíli jí ale dohnal Ake. Začal se chovat poněkud svůdněji. Objal jí kolem pasu a romanticky jí zašeptal do ucha, už ne tak romantickou větu...
"Náše překvapení je v tahu" zanadávala si. Nijak jí to však nerozrušilo. Mise tu byly od toho, aby se kazily a ona na takové kazení už zvyklá byla. Rozhodně to nebyl žádný tip histerické paničky, aby začala nějak vyšilovat, dost dobře si totiž uvědomovala důležitost mise pro své vlastní cíle, pokud zklame teď, nebude dál vyslána na další misi a to by jí mohlo od Yona mnohem více oddálit.

Hitoshi Lenne
Tým Osamu

"Nešla som sem kvôli peniazom, takže nie, nevedela som, že Oinovia dostavajú tak vysoké platy, že môžu na svoje pôvodné zamestnania zvysoka kašľať," zavrčala podráždene, hoci ju tá informácia potešila.
Keď navrhol zálohu, pootočila hlavu a prekvapene sa na neho zadívala, lebo nečakala, že práve on bude ten, čo jej pomôže. Napriek všetkému ale zaváhala, lebo predsalen nechcela pred ním zvesiť plecia a vyjsť z ich šarvátok ako porazená. Ale... Nebola porazená už teraz?
Lenne sa zhlboka nadýchla a radšej sa zadívala na ľadovú sochu.
"Dobre," odpovedala nakoniec a jemne pokývala hlavou. "Môžeme sa teraz vrátiť k tréningu?"

Nashi Tori

"Chm..." kroutil hlavou.
"Být to na mě, tak tě vyhodím, nevíš snad o tom platu, který dostáváme?" nevěřícně na ní hleděl, vždyť z jeho planu na náklady vynaložil asi 10 procent, zbytek mířil na jeho účet v místní bance, který překypoval penězi. Oiniové byli velmi bohatí, když už nedostávají jiní, tak elita aspoň pořádně.
"JE to potupa vydělávat si bokem... Bereme to jakou rouhání" přísně se na ní podíval.
"Jestli chceš, můžeme zajít na finanční pro zálohu, myslím půlka z 100 000 yenů, co říkáš?" nazdvihl obočí a čekal, jestli aspoň tohle s ní nějak pohne...

Ren Taiyo

"Mám do toho jazierka vpustiť prúd Raitonu ? A využiť všetko čo môžem ?" Spýtal sa trocha bezradne no nakoniec sa vschopil a začal sústrediť všetku svoju chakru na jazierko. "Dúfam len v to, že to bdue mať nejaký úspech ..." Keď mal podla neho dostatok chakry pristúpil k jazierku a priložil ruky na hladinu. Náhle začal vpústať do jazierka Raiton ktorý ho však začal spätne kopať. Po krátkej chvíli musel prestať vpúštať Raiton do jazierka. "Tak to zrejme nevyšlo ..." Odvetil smutne smerom na Keitara. "Asi to chce viac tréningu ako vidím ... zrejme som nesplnil ani Keitarove očakávania." Dodal si smutne v hlave.

Shinju

Kývla a na chvíli se opřela o strom, na kterém měla trénovat, aby se mohla vydýchat. Neprotestovala, protože byla zvyklá na poslouchání všelijakých rozkazů. Byla ale nejistá, jestli to zvládne. S fyzičkou byla docela na štíru.
Po několika minutovém odpočinku, co jen zhluboka dýchala a snažila se načerpat co nejvíc nových sil, trochu poodstoupila a od stromu a pomocí chakry na něj vyběhla. Chytila se na jedné ze silnějších větví, aby si byla jistá, že se pod ní nepodlomí, a dala se do toho.
První přítah byl nejhorší. Myslela, že jí snad upadnou ruce. Po něm chvíli jen visela a hrozilo, že spadne, ale nakonec udělala ještě druhý a třetí. Po nich ještě dalších deset. Jenže pak se jí ruce začaly třást a klouzaly jí z větve dolů, takže se už nemohla udržet. Pustila se a čekal jí nepříjemný pád. I když dopadla na nohy a snažila se co největší sílu pádu pohltit, jejím tělem to přesto otřáslo a nohama projelo nesouhlasné mravenčení. Pak se sesula na zem a zády se opřela kmene. Třináct. Víc jich nezvládla, a měla jich udělat čtyřicet. Nezbývá, než se chvíli vydýchat a pak to zkusit znovu.

I'm... so... CRAZY! Mwahaha!

Why Are YOU Evil?

Asaki Hitecu
Hliněné město

Asakiho nohy se zamotaly do hliněného provazu. Hodil sebou o zem pusou napřed, upustil Kaede a kousl se do jazyku, že jeho ústa zaplnila kovová pachuť.
"Ne," odpověděl na Shinzovu první otázku. "Ale něco jsem udělat musel, a tohle byla moje první myšlenka."
Shinzo si ho k sobě přitahoval a on se za cesty posadil na zadek a jel po p***li.
"Ano rozumím," odsouhlasil a zahanbeně svěsil hlavu a díval se na zem mezi svými chodidly.
Pozorně poslouchal senseiův monolog a pousmál se svým křivým úsměvem, když se zmínil o podivnosti jeho arzenálu.
Shinzo mu pomohl na nohy, ale pokračoval dál aby se vzápětí odmlčel. Asaki ho stále bedlivě sledoval a poslouchal ticho, které se rozhostilo mezi nimi. Sensei pokračoval dál v mluvení.
O tom, že mise je důležitější než život si zarámuju ve své hlavě, pomyslel si.
"Já vím," pípl na závěr a přemýšlel, jestli to věděl i před tím.
Najednou ale město začalo vibrovat a dunět, aby mohlo zmizet zpátky odkud přišlo.

Asaki Hitecu
Palouk kus od Kirigature

Asaki se podíval na zpoceného a unaveného Shinza a přemýšlel, jestli se jeho ústa pod tou maskou vážně pohnula nebo se mu to jenom zdálo, ale jakmile slyšel o rámenu a horkých lázních, tak se s velkým rámusem ozval jeho hladný žaludek, který jedl naposledy někdy dávno, že si to ani jeho majitel nepamatoval.
"Sensei," otočil se na Shinza. "Jak jste mluvil o těch jakejsik látkách... Tak mě prosím nenechávejte chodit dom, když je doma bratr..."

Kaedina strana
Shinzo se zastavil, zadíval se na Kaede a povzdechl si.
V tu chvilku ji někdo zezadu přiložil chladné ostří kunaie ke krku, chytl za zápěstí pravé ruky a zkroutil ji jí pevně za záda.
Za Kaede stál druhý zemní klon Shinza, kterým byl ve skutečnosti zraněný Asaki.
„Díky čemu si myslíš, že se Kirigakure dostala za posledních pár let tak daleko? Hrdinstvím určitě ne,“ řekl Shinzo, když se dal opět do pohybu, zastavil se před Kaede, založil si ruce na prsou a odmlčel se.
Nakonec se hliněný klon, držící Kaede, rozpadl na hlínu.
„Jste ještě děti a tohle pro vás musí být těžké,“ řekl Shinzo trochu omluvným tónem a krátce zavřel oči, „ale takhle to chodí,“ otevřel je.
„Ze začátku jste na mě dělali dojem, že budete jenom další ubohá dvojka, co nevydrží ani první část,“ řekl Shinzo a pousmál se pod maskou. Spolu se zmizením klona zmizela i krev na jeho oblečení.
„Ale naučili jste se spolupracovat a vzájemně využívat svých silných stránek. Při útěku jste sice trochu zmatkovali, ale nezpanikařili jste úplně a nerozutekli se každý na jinou stranu,“ shrnoval Shinzo, čím si Kaede s Asakim prošli.
„Dokázali jste ve vypjaté situace rychle reagovat a nevzdat se,“ pokračoval, „pracovali a spoléhali jste se na sebe jako tým, za což vás chválím, jste první, co se dostali tak daleko,“ pousmál se znovu Shinzo a prohrábl Kaede vlasy.
„Ale pamatuj si jedno, Kaede,“ znovu se krátce odmlčel, aby se ujistil, že ho pozorně poslouchá, „tvůj tým a spolupráce s ním jsou tím nejdůležitějším v tvém životě, rozhodují o vašem přežití. Ale nic není důležitější, než mise, jejíž úspěch nebo neúspěch rozhoduje o přežití stovek dalších. Ani můj život, ani Asakiho život, a dokonce ani tvůj život,“ řekl a nechal ji, aby si jeho slova dobře zapamatovala.
„Vaší misí bylo dostat se ven, ať už každý zvlášť, nebo společně. Kdybys tu zůstala a bránila Asakiho, zemřela bys spolu s ním a tvoje mise by skončila neúspěchem.“ složil Shinzo k sobě dlaně a udělal pečeť uvolnění, načež celé hliněné město, ve kterém doteď trénovali, začalo pomalu a s duněním mizet v zemi, odkud vzešlo.

Asakiho strana
Shinzo složil rychle pečeť hada, jeho kůže zšedla a vržený kov se od ní neškodně odrazil.
Sledoval nemotorně prchajícího Asakiho s Kaede na zádech a povzdechl si.
Složil pár pečetí, načež se mu v pravé ruce objevilo hliněné lano.
Napřáhl se a máchl pravačkou, lano vystřelilo vpřed a obmotalo Asakimu nohy, který se natáhl jak dlouhý tak široký a Kaede upustil na zem.
„Vážně sis myslel, že mi takhle utečeš?“ kráčel k němu Shinzo a zároveň ho k sobě táhl za ono hliněné lano.
Zraněná Kaede se mezitím rozpadla na hlínu.
„Uvažuj, Asaki. Mysli, než se vrhneš do akce,“ řekl mu Shinzo, když ho přitáhl až k sobě a lano se rozpadlo stejně jako klon Kaede.
„Jednou věcí bych rád začal. Neopovažuj se mi ještě někdy přijít na oči pod vlivem nějaké psychotropní látky, nikdy! Rozumíš?“ řekl nekompromisně a pozvedl významně obočí. Pak si odkašlal a zadíval se Asakimu do očí.
„Jste ještě děti a tohle pro vás asi není jednoduché,“ řekl už trochu mírněji, s náznakem omluvy v hlase.
„Ale takhle to ve světě prostě je.“
„Ze začátku jste se chovali jako každá dvojice, kterou jsme dostal na starost. Měli jste zaděláno na neúspěch,“ řekl Shinzo, načež jeho rysy trochu změkly, „ale naučili jste se spolupracovat, a to je klíčem pro úspěch.“
„Při útěku jste sice trochu zmatkovali, ale neztratili jste chladnou hlavu a vaše snaha byla efektivní. Dokázali jste ve vypjaté situaci rychle a duchapřítomně reagovat, i když mě tvůj arzenál nepřestane udivovat,“ pokračoval Shinzo a při vzpomínce na vidličky se zasmál, načež natáhl k Asakimu ruku, aby mu pomohl vstát.
„Ale pamatuj si jedno, Asaki,“ krátce se odmlčel, aby se ujistil, že ho pozorně poslouchá, „tvůj tým a spolupráce s ním jsou tím nejdůležitějším v tvém životě, rozhodují o vašem přežití. Ale nic není důležitější, než mise, jejíž úspěch nebo neúspěch rozhoduje o přežití stovek dalších. Ani můj život, ani Kaedin život, a dokonce ani tvůj život,“ řekl a nechal ho, aby si jeho slova dobře zapamatoval.
„Vaší misí bylo dostat se ven, ať už každý zvlášť, nebo společně. Kdyby si se pokusil zachránit Kaede, nemohl by ses bránit a jak jsi sám viděl, daleko bys nedoběhl. Zemřel bys spolu s ní a tvoje mise by skončila neúspěchem.“ složil Shinzo k sobě dlaně a udělal pečeť uvolnění, načež celé hliněné město, ve kterém doteď trénovali, začalo pomalu a s duněním mizet v zemi, odkud vzešlo.

Shinzo Katsuro
Palouk kus od Kirigakure
Když bylo dokonáno a oni se opět nacházeli na onom palouku, ke kterému na začátku přišli, Shinzo si otřel zpocené čelo hřbetem pravé ruky a na oba se trošku unaveně usmál: „Co byste říkali na horké lázně a misku dobrého rámenu?“

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Asaki Hitecu
Hliněné město

Kaede umírala. Asaki si všiml, že pokud by ji rychle nedostal pryč, tak by po chvíli podlehla svým zraněním. Věděl, že musí pryč, ale stále mu celá situaci vrtala hlavou. Nepomohlo mu ani když se za ním objevil zkrvavený Shinzo.
Gentleman, blázen nebo sobec? Proletělo mu hlavou a říkal si, že nejraději by vzal nohy na ramena a utekl tou bránou, která znamenala svobodu z tohohle pekla.
Taky se podle svých úvah zachoval, jen trochu jinak než plánoval. Nevěděl proč, ale hodil po senseiovi hrst nabroušených kusů oceli, popadl Kaede a utíkal s ní k bráně.
Aspoň nebudu mít výčitky, že jsem se ji nepokusil zachránit...

Kaede Tori
Hlinění ruina

Asaki skoro umíral a ona neměla absolutní tušení, co s ním.
Když se ale dostavil Sensei, byla ještě bezradnější. Nevěděla, jestli mu pomoct, nebo ho bránit a nebo prostě utéct.
Když se jí Shinzo zeptal, co vlastně udělá, zamyslela se.
Říkal, že když se dostaneme ven, bude konec. "Jo, a před tím řekl, že musíme odejít touto bránou." Ale co on, nemůžeme ho tu nechat… nebo jo? "Ne, na začátku totiž Sensei řekl, že tohle nás má naučit spolupráci…" Což se trochu neslučuje s tím, že bysme ho tu nechaly…. K Shinzovi se při jeho ošetřování zády neotočím… "Takže nezbývá, než bojovat."
Složila ruční pečetě a z obou dlaní ji vyjely zapečetěná wakizashi. Zaujala bojovou pozici odhodlaná bránit Asakiho a čekala, co Sensei udělá.

Kaedina strana
Asaki pomalu otevřel oči a zamžoural na Kaede. Pokusil se nadechnout ale místo toho vykašlal krev. Asi tři střepy měl zabodnuté v plících.
„Kae-de,“ dostal ze sebe a zasípal.
„Pomoz…mi!“ natáhl k ní ruku a sevřel pevně látku její mikiny.
„Vypadá to, že Asakiho budoucnost jakožto oinina nebude mít dlouhého trvání,“ ozvalo se z mlhy z Asakiho části, za Kaede s Asakim.
Z mlhy se pomalu vynořil Shinzo a kráčel pomalou chůzí ke Kaede. Měl oblečení lehce potřísněné krví, včetně kusu látky co halil jeho obličej.
„Přežije…nepřežije…pomůžeš mu,“ řekl ledabyle a naklonil hlavu na stranu, „nebo nepomůžeš…?“

Asakiho strana
„Asaki…?“ pootevřela Kaede oči a natočila hlavu Asakiho směrem.
„Shinzo…on...,“ hovořila pomalu, mezi nádechy, „musíme-pryč!“ zvýšila trochu hlas zoufalstvím, načež zasténala bolestí.
„Tak co, chlapče?“ začal se v mlze v Kaedině části, za Asakim s Kaede, objevovat obrys postavy.
„Zachováš se jako gentleman nebo jako shinobi z Mlžné?“ řekl chladně Shinzo a pomalu se ke dvojici přibližoval. Do jeho oblečení se vpíjely kapičky čerstvé krve, včetně do látky, co halila jeho tvář.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Hitoshi Lenne
Tým Osamu

Nad jeho poznámkami len mierne nadvihla obočie. Nepozrela sa na neho, namiesto toho hľadela priamo na sochu pred sebou, akoby ju chcela roztopiť len pohľadom.
"Ani sa nečudujem," zamrmlala, keď spomenul, že býva sám, keď ale začal hovoriť o jej práci, zamračila sa. Nepáčil sa jej spôsob a tón, akým k nej hovoril.
"Očividne nie dosť," odpovedala chladne na jeho poslednú otázku a pridala viac chakry do lana, ktorým predtým spútala sochu. Lenne to brala ako šťastie, že si môže na nevinnej soche vybiť zlosť a tak si predstavila, že na mieste sochy nie je socha, ale jej sensei a hneď jej to uvoľňovanie chakry do lana šlo jednoduchšie a socha sa topila rýchlejšie až z nej ostala len voda.

Alice Yukari
Yohei

"Vynikajúco. Dúfam, že dnes pri tréningu nezaspíš, Endo-kun," pobavene na neho žmurkla.
Pricupitala k nemu a zabuchla za ním dvere. Potom sa otočila čelom ku chlapcovi a zoširoka sa na neho usmiala.
"Takže... Ešte predtým niečo vyskúšame iné." Začala a strčila mu do ruky papier. "Očividne sa ti tvoje dva elementy motajú. Čo síce nie je zlé, ale ak chceme trénovať techniky Katon, tak to nie je ani dobré." Odmlčala sa, lebo sa oddialila od podstaty toho, čo chcela povedať.
"Takže...Drž papier pevne v ruke a sústreď sa na svoju chakru a potom sa sústreď na svoju podstatu. Ale na tú ohnivú, skús ju tam niekde v sebe nájsť a postupne ju presuň do ruky, do dlane, do prstov a nechaj zhorieť papier." Špičkou prsta udrela do papiera. "Tak do toho, Endo-kun," povzbudila chlapca a znovu sa na neho zoširoka usmiala.

Nashi Tori

"Výborně, slečně umí být přítomna i myslí, nejenom tělem" pokračoval v psychickém teroru této mladé dívky.
"Myslíš, že bys mohla přidat trochu víc chakry...? Víš, už jsem ti říkal, že bydlím sám, nikdo na mě nečeká a jedinou mojí povinností je tvůj tréning? Nemusíme třeba domů chodit vůbec a ty nebudeš mít na tu svou brigádu čas..." rázně se na ní podíval. Věděl o všech jejich aktivitách i o jejích dluzích. Přeci-jen, byl to člen Oininů, a ne leda jaký začátečník, dokázal nepozorovatelně špehovat všude, navíc si dívku před jejím nástupem důkladně proklepl.
"Kolik ti platí?" zeptal se provokativně.

Hiei Endo
Yohei

V polosedě byl na posteli a koukal kolem sebe, sem tam těkl na meč nebo na Hoshi. Kručelo mu v břiše a nic se mu nechtělo dělat.
V tom přišla do pokoje, pokud se tomu tak dalo říkat, Alice. Hodila po něm jídlem a rozhlédla se kolem. Její poznámku o mazlíčkovi ignoroval, nevzdal by se Hoshi, ani kdyby musel. Kývl na znamení, že rozumí pokynům, a jakmile odešla, pustil se do jídla. Netušil, zda je to snídaně, oběd či půlnoční svačinka. Hoshi to bylo taky jedno. Proháněla se v novém domově a těsně před tím, než se Hiei zvedl, vylezla z terária a po stěně se doškrábala až za ním. Opět se schovala v jeho kadeřích.
Hiei posilněn jídlem se zvedl a vyrazil hledat Alici. Ono se jí to řekne, tam, kde trénoval, ona ho tu odnesla, takže musel, trochu hledat místo, kde se Alice nacházela, ale nakonec se mu to podařilo.
Asi nějaký šestý smysl nebo co.
"Tak? Jsem tady, asi budeme dělat, to co minule, což?"
Optal se a koukal kolem.

Asaki Hitecu
Hliněné město

Asaki se zaradoval, když před sebou uviděl bránu, ale lekl se velké rány. Zakopl a roztáhl se na zemi. Když se prach rozptýlil, tak uviděl v díře ve zdi ležet umírající Kaede, celou od krve. Zvedl se a doběhl k ní. Sehl se k ní a začal přemýšlet, jak se tam vlastně objevila, vždyť neslyšel z druhé strany žádné známky boje.
Co když to jen na mě nastražil a chce mě zmást? pomyslel si. Ale co když je to vážně ona, neměl bych ji tu nechávat jen tak...

Kaede Tori
Hliněná ruina

Kdž se ozvala rána, Kaede se lekla tak, že uskočila skoro dva metry dozadu. Když se před ní vynořila zeď, říkala si, že měla pravdu v tom, že je Shinzo nenechá jen tak projít. Když ale sedl prach, uviděla ve zdi díru. Obezřetně k ní přistoupila a ještě obezřetněji nahlédla dovnitř. Spatřila tam polomrtvého Asakiho a polilo ji horko.
Proskočila dírou a rychle e postavila na nohy ohlížeje se dozadu. Když nespatřila žádné nebezpečí, obrátila se k Asakimu a říkala si: Ty debile, ty demente! "No tak přemýšlej, jak by se tady tak rychle vzal? Vždyť teď by měl být... No na opačné straně té zdi!" Tak proč je tady?
Opatrně si vedle něj klekla a přemýšlela, co by s ním sakra měla dělat.

Ake Hoku
Yohei
Ake okamžitě zaregistroval ninju, jak seskočil za ně, ovšem nehnul ani brvou. Opravdu má tak velké množství chakry jak Shingo-san říkal. pomyslel si a dvěma rychlýma krokama dohnal Nami. Rychle přemýšlel nad tím, jak upozornit Nami, že je za nima a zároveň mít výhodu překvapení. Jediný důvod proč to Nami neřekl okamžitě byl ten, že si zdaleka nebyl jistý, jestli by to na sobě nedala znát a tak se to rozhodl raději nědělat. Místo toho ji jen ovinul ruku kolem pasu a přitáhl si ji těsně k sobě a zároveň jí zašeptal do ucha. "Je přímo za náma." Dále ji držel u sebe a pokoušel se tím nenadálým pohybem zamaskovat její reakci.

Shinzo Katsuro
Hliněné město
Na obou bylo znát napětí, možná dokonce strach.
Kaede se držela u vnější zdi a postupovala k bráně pomaleji, než Asaki, který se prostě rozeběhl vstříc cíly.

Asakiho strana
Asaki uběhl několik desítek metrů a brána už byla na dohled.
Tu jeho běh však zastavila ohromná rána, načež se několik metrů před ním rozrazila ona nově vzniklá hliněná zeď. Když si prach sedl, mohl Asaki v díře o průměru zhruba deset metrů, spatřit mezi hlínou a kamením někoho ležet.
A ten někdo byla Kaede.
Měla zavřené oči a pootevřenou pusu, ze které vytékal malý červený pramínek.
Vlasy měla slepené od krve a na několika místech na těle měla zabodnuté kamenné střepy. Krev z jejích ran barvila kamení pod ní do červena.

Kaedina strana
Kaede postupovala mnohem obezřetněji, než Asaki. Plížila se podél obvodní zdi města směrem k bráně.
Tu ale její postup zastavila rána, načež se několik metrů před ní rozrazila ona nově vzniklá hliněná zeď. Když si prach sedl, mohla Kaede v díře o průměru zhruba deset metrů, spatřit mezi hlínou a kamením někoho ležet.
A ten někdo byl Asaki.
Měl zavřené oči a pootevřenou pusu, ze které vytékal malý červený pramínek.
Vlasy měl slepené od krve a na několika místech na těle měl zabodnuté kamenné střepy. Krev z jeho ran barvila kamení pod ním do červena.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Hitoshi Lenne
Tým Osamu

Lenne na muža opäť zazrela, ale slovne nereagovala, hoci v mysli mu dala toľko neslušných titulov, že by sa jednému z toho zatočila hlava.
Tmavovláska však namiesto toho, aby muža vlastnoručne zaškrtila, na čo mala veľkú chuť, spravila pečate.
"Sokubaku no jutsu," prehovorila a ľadovú sochu spútala lanom, ktorého konca držala v jednej ruke. Tým, že bolo lano horúce začala sa socha topiť, ale bolo to veľmi nepatrné, lebo Lenne do lana neprenášala svoju chakru.

Alice Yukari
Yohei
Prešla k svojmu stolu, zvalila sa na stoličku, nohy si vyložila na stôl, nehľadiac na to, že na ňom mala kopu papierov.
"Hm, nie, niečo lepšie," prehovorila natešene a žmurkla na Shinga. "Prijala som nového člena. Neskôr ti dám jeho vyplnení spis, teraz si idem oddýchnuť."
Opäť vyskočila na nohy, mávla na Shinga a vyšla z pracovne. Jej predstava oddychu bola iná, ako u iných ľudí. Namiesto toho, aby zamierila do svojej izby, vošla do jednej z telocviční.

Kráčala chodbami jaskyne a zastala pred dverami, kde naposledy nechala svojho nového zverenca. Keďže usúdila, že mal na oddych viac než dosť času, chytila kľučku a roztvorila dvere dokorán.
"Yo, Endo-kun," uškrnula sa na chlapca od dverí. "Obed! Alebo čokoľvek čo to je..." Zamrmlala a hodila po chlapcovi bento s onigiri.
Nevstúpila dnu, zostala stáť na prahu a pohľadom preletela miestnosť.
"Ou, vidím, že si si to tu už aj zariadil..." Pohľadom zastavila na akváriu a mierne sa zamračila. "Domáci maznáčik?"
Potom len pokrčila plecami.
"Kým sa nebude túlať po celom komplexe," prehovorila a otočila sa na odchod. "Najedz sa a stretneme sa v hale, kde si začal svoj tréning."

Asaki Hitecu
Hliněné město

Kolem nich se znova objevila mlha. Tady není něco v pořádku, pomyslel si Asaki a najednou je oba rozdělila vysoká kamenná zeď. Zmateně se koukal kolem sebe, ale všude byla jen mlha, zeď a prázdné baráky. Když se ozval Shinzův hlas, tak se mu rozklepaly prsty u rukou. Vlasy na zátylku měl naježené už dávno a mráz po zádech mu přebíhal co chvíli. Oklepal se zebe zbabělost a rozběhl se.

Nashi Tori

"Slečno, ten nikotin vám asi leze na mozek že?" rukou si protřel tvář.
"Chtěl jsem váš ohnivý bič, ne vaší ohnivou kouli, je fakt, že mezi koulí a bičem je nepatrný rozdíl" dodal ironicky a nevěřícně kroutil hlavnou.
"Jak vás mohl někdo vybrat..." zamrčel si nespokojeně pod fousy a sedl si na právě vytvořenou ledovou židli, tohle bude ještě na dlouho...

Shingo Yamamoto
Yohei

Z toku jeho myšlenek ho vyrušila Alice, která celá rozzářená vešla do kanceláře.
Ahoj Alice. Vypadáš nějak šťastně. Co si dělala, trhala kytičky?
Řekl Shingo a začal se smát. Byl ze všeho tak znuděný, že ho dokázal rozesmát i takhle přiblblý vtip. Opřel si hlavu o ruce, které měl položené na stole a čekal jak Alice zareaguje.

Nepřátelský ninja

Sledoval ty dva kluky celou dobu. Jeden neznámý muž mu dal tip, že po něm někdo jde. A skutečně, tihle dva týpci vypadaly, že si na něj brousí zoubky. Nevypadali nějak silně, takže si myslel, že si s nimi užije trochu zábavy a postaví se jim tváří v tvář. Vyskočil ze svého úkrytu a dopadl několik metrů za ty dva. Postavil si a pobaveně se usmál.
Nehledáte náhodou mě?
Řekl a ušklíbl se.

Hiei Endo
Yohei

Hitoshi Lenne
Tým Osamu

"Agr," zavrčala podráždene a nahnevane dupla nohou. "Arogantný-" neodpovedala a oči sa jej rozšírili, keď pridal ďalšiu hodinu.
"Nenávidím vás," zavrčala a zamierila k sochám. "Nebudem strácať svoj čas s niekym, kto nie je ochotný chápať iných."
Zamračila sa na ľadovú sochu pred sebou. Mozog jej pracoval na plné obrátky, ako sa snažila vymyslieť nejaký plán, vďaka ktorému by nemeškala do práce, vďaka ktorému by zohnala peniaze.
Nahnevane spravila pečate, nadýchla sa a na prvú figurínu požila Katon: Goukakyuu no Jutsu. Jej hnev a rozčúlenie pridali jutsu na intenzite a tak bol oheň prudší a silnejší než pôvodne zamýšľala.
Lenne len mierne nadvihla obočie, prekrížila si ruky na hrudi a mlčky čakala na ďalšie inštrukcie. Celé jej vystupovanie bolo ale jasným výkrikom tichého protestu a vzdoru.

Nashi Tori

Znovu se podíval na hodinky, už nějakou čas se nikam nepohli a jen vykecávali. Tak to fungovat nemůže! Vše musí šlapat.
"Dobrá, budeme končit v 1 hodinu ráno" znovu napřímil ruku směrem k ledovým sochám.
"Dokud nezačneš, budu přidávat čas, můžeme tady být třeba celou noc, tvoje další kšeftíky s někým jiným mě opravdu nezajímají..." zareagoval ještě na její neustálé připomínky, pak už jen čekal, až se slečna uráčí pracovat...

Hitoshi Lenne
Tým Osamu

Lenne podráždene prižmúrila oči a mužovi venovala vražedný pohľad. Zhlboka sa nadýchla v snahe upokojiť sa, ale totálne zlyhala.
Nahnevane podišla k nemu a zastala pár krokov pred ním.
"Oh, a moje výdavky zaplatíte za mňa vy? Alebo máte nejaký fond pre chudobných členov?" jemne nadvihla jedno obočie a prekrížila si ruky na hrudi.
Nemohla si dovoliť byť na tréningu do polnoci, jednoducho nemohla. V mysli už začala premýšľať nad nejakým plánom ako ujsť skôr a pohľadom preletela miestnosť, akoby hľadala všetky možné únikové cesty.

Alice Yukari
Yohei

Prešla k stene, o ktorú sa oprela chrbtom tak, aby dobre videla na chlapca. Tušila, že musí byť vyčerpaný a keď ho pozorovala len sa jej to potvrdilo.
Alice už-už chcela chlapca zataviť a dať mu nejaké rady, lebo sa jej zdalo, že by ich aj potreboval, keď si všimla, že niečo nie je tak celkom v poriadku.
"Endo-kun?" prehovorila k nemu opatrne a spravila krok dopredu. Keď chlapec nereagoval, podišla až úplne k nemu a zohla sa, aby mu videla do tváre.
Keď začula jemné pochrápkávanie, zachichotala sa. "Ty si zo mňa snáď robíš srandu, Endo-kun," uškrnula sa na spiaceho chlapca.
Mierne pokrútila hlavou, opatrne si chlapca prehodila cez plece a pod jeho váhou sa mierne zatackala.
"Buď by si mal schudnúť alebo sa zbaviť tých 5 kilových záťaží," zafrflala, keď ho niesla chodbou.
Nohou rozkopla jedny z dvier, ktoré viedli do malej izby. Nebolo v nej nič úžasné. Len obyčajná drevená posteľ, jedna skriňa a jeden písací stôl so stoličkou.
Bez citu schodila chlapca na posteľ, znovu pokrútila hlavou, zvrtla sa na pätách, vykráčala z izby a zabuchla za sebou dvere.
"Ohayo, Shingo-kun," veselo vstúpi do pracovne a zoširoka sa usmeje na Shinga.

Asuke Nashashi

"Rozhodlo to o tom kdo bude dominantní, to znamená to, kdo bude mít hlavní slovo.... ale moc tomu nevěř, někdy si dělaj co chtěl. Nevím jaký je Minori" Řekl Asuke směrem na Akia a zasmál se. Poté se otočil na Shinju, která právě přišla z moře.
"Dobrá práce, jsou dvě hodiny. Dejte si chvilku pauzu a pak budeme pokračovat v tréningu. Akio nevím kolik máš chakry, Kuchyo je docela náročné, ale ty Shinju bych řekl, že ještě něco náročnějšího zvládneš.....ehm vlastně i ty Akio" Dodal asuke a znovu se zasmál.
"Vyzkouším si taky vaší fyzičku. bohatě postačí, když vylezete támhle na ten strom, pověsíte se za větev a uděláte aspoň 40 přítahů, bez toho aniž by ste spadli. Asi to bude náš takový trest, ale tentokrát to není za trest, vyzkoušejte si jaké to je" Řekl Asuke ze škodolibým úsměvem a ukázal na nejbližší strom za ním.

Nashi Tori

Pousmál se.
"To mě ale slečno vůbec netrápí, já sem na přesčasy zvyklý" její výmluvu neakceptoval. Rázně ukázal na jednu z jedových soch.
"Prosím, můžete začít, i když... Nemusíte spěchat, do půlnoci času dost..." posadil se do tureckého sedu a vyčkával na její první kroky.

Hiei Endo
Yohei

Shinju
Trénink, část 3.

Už asi podvacáté se připravovala na to, že se na Choca uchytí pomocí chakry. Udělala tak těsně předtím, než se obrátil na střemhlavý let. Tohle jim už nedělalo žádné potíže. Ty vždycky přišly, až když se obrátili hlavou dolů. Stejně jako vždycky předtím, i teď Shinju po několika vteřinách spadla. Počkala, dokud se pro ní Choco nevrátil, a pak se nechala vynést na souš.
,,Musíš se snažit," pokoušela se ptákovi vštěpit. ,,Není potřeba moc chakry, ale musíš jí udržet." Jako vždycky i teď pokýval hlavou na souhlas. Dívka si povzdechla. Zdálo se to beznadějné. Věděla, že se snaží, ale nedokázala pochopit, proč mu to tak nešlo.
,,Tak ještě jednou. Naposledy." Vyskočila na Choca a přichytila se chakrou k jeho zádům. Po střemhlavém letu následoval let hlavou dolů. Papoušek byl už unavený, takže nezvládal posílat takové množství chakry. To ho nejspíš nutilo dávky často opakovat. Díky tomu se Shinju vážně udržela na něm. Nemohla si pomoct, a když se Choco otočila zpátky do normální pozice, zavýskla si radostí. Dokázal to. Teď už zbýval jen zbytek, který se jim ve srovnání s tím, čím si prošli, zdál vcelku lehký. Jedna komplikace jen přišla, když Shinju skočila šipku proti moři. Chvíli se zdálo, že jí Choko nebude stačit, protože nebyl tak rychlý. Nakonec jí přeci jen dostihl, ale stálo ho to další velké vypětí sil a zachytil jí jen chvíli poté, co minuli vršek útesu, protože dál by jí nestačil.
Když jí donesl až na zem, Shinju si na chvíli musela lehnout. Jakoby až teď pocítila úbytek sil a taky mrazivou vodu, která se jí dostala úplně všude. Otřásla se zimou a chvíli cvakala zuby, dokud jí to nepřešlo a nebylo jí větší teplo. Pak se posadila vedle Choca a společně čekali, až se k nim vrátí sensei a Akio.

I'm... so... CRAZY! Mwahaha!

Why Are YOU Evil?

Akio Minako
Akio se lehce zmateně podíval na místo od kud Minori zmizel. „Takže já jsem vyhrál?“ Ptal se a sám svým slovům moc nevěřil. „Asuke, takže tím se zjistilo co?“ po krátké pomlce, kterou využil na oprášení oblečení Akio pokračoval.
„ Co to znamená pro mě a pro Minorito.“ Vyzvídal. I když byl rád, že vyhrál, tak mu bylo Minorito trochu líto. Kdybych to nenačasoval tak jak jsem to udělal, tak by určitě vyhrál. Zamyslel se Akio.