NFFORPG - Kirigakure no Sato
Vložil Jaden, So, 2011-06-18 11:13 | Ninja už: 6206 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor
Nejlepší z nejlepších, ninja lovci, původně vycvičení k jedinému účelu, najít a zničit. Tyto jednotky ninjů jsou nejschopnějšími shinobi ve vesnici, jejich cílem je postarat se o vnitřní záležitosti Kirigakure no Sato a udržet tajemství tam, kde mají své místo. Nyní se z této organizace stala organizace spadající přímo pod Mizukage. Bez řečí přijímají její rozkazy a neptají se proč a kvůli čemu. Pouze vykonají potřebnou akci. Je ale dobré takto bezmyšlenkovitě jednat?
Vrchní velitel
Tým Katsuo
Vypravěč - Jaden
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Velitel
Oinini
Tým Yuurei
Vypravěč - Kitabatake
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Velitel
Oinini
Tým Yoshitsune
Vypravěč - ichi
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Velitel
Oinini
Základní pilíře Kirigakure no sato. Standardní jednotky jsou zde od toho, aby plnily mise všech druhů a zajišťovaly tak prosperitu vesnice. Od drobných úkolů jako výpomoc obdchodníkům až po stratigické vojenské operace. To vše je jejich práce.
.
Tým B
Vypravěč - Stranx
Volných míst v týmu - 3-4
Kde tým hraje - Zatím není dáno.
Volných míst v týmu - 3-4
Kde tým hraje - Zatím není dáno.
Sensei
Studenti
Tým C
Vypravěč - Kitabatake
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým D
Vypravěč - theFilda4
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým G
Vypravěč - stan.com
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Zmražené postavy:
Aktuality, sdělení:
1.5.2018 – Mega update, tak ho máte zabalenej xD
5.5.2020 - Doplněno info k týmům zda nabírají nové členy, kdo je jejich vypravěčem, a kde hrají.
Kimiko Kay Kawashaki
Zatvářila se nespokojeně, když jí Ren vzal svitek. ,,To nebyla krádež. Jen jsem ti chtěla pomoc." pokrčila nad tím rameny a nechala to být tak. ,,Lenoch? Tss... Já nejsem lenoch, jen pohodový člověk." poučila ho se zdviženým prstem. ,,Nepadneme na zem a jen tak neusneme? Já to měla v plánu." povzdechla si a posadila se, s otázkou v očích. ,,Dřevo?" protočila oči v sloup. ,,Jdi najít nějaké dřevo, Rene." švihla sebou zpátky na zem. Nechtělo se jí hledat blbé dřevo. ,,No tak fajn!" vstala prudce a obviňovačně se podívala na senseie. ,,Abyste ale věděl, mě jen tak nějaké přiblbé nachlazení neskolí!" prohlásila možná až moc nahlas a vydala se pro dřevo.
Keitaro
Útes, cesta do cílové vesničky
Keitaro se posadil do trávy na útesu a vytáhl ze své tašky spacák s hrubější látkou vespod, která zároveň i dobře izolovala.
Sledoval Kimiko s Renem a pousmál se. Ti dva měli také v hlavě nic než hlouposti.
„Samozřejmě, že nepadneme jen tak na zem a neusneme. Vy dva se teď totiž seberete a najdete nějaké dříví na táborák, tohle nám stačit nebude,“ kývl na oba a zadíval se na menší špičatou hromádku, kterou postavil z několika klacíků z okolí, „a poté si rozbalte své věci na spaní. Spaním na trávě byste akorát tak nastydli,“ zakroutil hlavou a podíval se káravě na Kimiko.
Suigoshi Nikorude
Suigoshi držel v ruce lístek a poslouchal senseie. Když mu sensei vytkl že neví co má za živel. V tu chvíli zahodil lístek za sebe a pokračoval v poslouchání. "Mizu Rappa to nezní špatně“ pomyslel si. „Je to technika vlny a není k tomu potřeba vodního zbroje.“ Řekl a odešel na druhou stranu tělocvičny. Sedl si a promyslel si jak to asi má udělat. „Takže měla by to být stejná chakra jako u lana ale soustředěná do pusy a tlakem vypuštěná do éteru.“ Řekl si sám pro sebe a sedl si na zem do tureckého sedu. Poté dal ruce do znaku draka poté tigra a zajíce. „Tak podle senseie to jsou ony potřebné pečetě.“ pomyslel si a pokračoval ve skládání pečetí. Aby to dělal co nejrychleji. Poté se postavil a odešel ven z doja. Doběhl, do nejbližšího obchodu a koupil jsi tam za zbylé peníze něco k jídlu a také k pití. Najedl se a vrátil se do doja. Jen mávl rukou na senseie a odešel zase na stejné místo jako minule. Sedl si a začal soustředit chakru do úst. Když zjistil že se nic neděje, vzpoměl si že t má být stejná chakra jako u toho provazu. Začal se snažit chakru v ústech přeměnit na kapky a kapalinu. Vytvořil pečetě a pomalu se snažil zkapalnit chakru. Ale pokaždé když se mu orosila zevnitř se rozkašlal jak jen mohl. „k***a“ zařval a bouchl do země. Poté si sedl a zkoušel koncentrovat trochu chakry a znova vytvořil pečetě. A chakru soustředil do jazyka. Poté jí proměňoval v kapky a furt dodával chakru. Když jí měl plnou pusu tak jí vyplivl. Byla to voda ale v takové divné jemné konzistenci. Když se o to pokoušel znova, zjistil že využil až moc chakry a skoro zkolaboval. Začala se mu motat hlava a on se musel posadit. Napil se a chvíli si odpočinul. „Co když využiju trochu vody z flašky a přidám jí na oběmu. Třeba pro začátek“ řekl si sám pro sebe a dále seděl.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Nashi Tori
Tým Osamu
Hověl si na svém ledovém trůně skoro jako král, v podstatě si na krále hrát ani nemusel, protože celá jeho tělocvična byla jeho malé ledové království. Kluk za ním došel s vlhkým lístkem. Oběma rukama si promnul tvář.
"Papírek Vám zvlhl, zřejmě Katon, co myslíte?" sarkasticky se ho zeptal, ovšem jeho pozornost upoutala Lenne, která dokončila tréning. I když byla trochu číslo, její kvality byly opravdu velké, takže její místo tady bylo účelné. Zvednutým palcem jí dal najevo, že je s jejím výsledkem spokojen.
"Chvilku počkejte madam" otočil se zpátky na kluka.
"Začneme s tréningem tvé podstaty, protože jste členem této divize, už musíte umět chodit po vodě, zdi, čekal jsem, že když ovládáte i techniku elementárního biče, tak nebudete muset dělat chakra test, abyste věděl, že Vaším elementem je voda, takže jsme ztratili trochu času... Nicméně, Mizzu Rappa" začal popisovat jeho náplň tréningu.
"Poměrně jednoduchá technika, když jí zvládneš budeme pokračovat dál..." po ledu se doklouzal až k Lenně.
"No, jde vidět že Vaše místo tady je oprávněné, začneme teda dalším tréningem, přejdeme na vyšší level, vaše oblíbené zvíře??" zeptal se slečny, přičemž vtáhl připravený svitek s technikou.
"Tady je to s pavoukem, ale vy si můžete vybrat, zvládnete to" mrkl na ni.
"Když budete připravená, můžete odejít trénovat do druhé místnosti" ukázal na ledový portál, který se začal tvořit a mířil někam do neznáma.
Mikio Nanda
Yöhei
Mikiovi se udělal knedlík v krku, když viděl, co Maskovaný předvedl.
On se ale nenechal jenom tak zahanbit.
Hlavou mu problesklo, co by mohl v příštích okamžicích udělat.
Nakonec se otočil k Maskovanému, aby na něj viděl, udělal pár pečetí a s klidným hlasem řekl:
"Bunshin no jutsu."
Kolem Mikia se objevilo šest na vlas stejných klonů, jako byl Mikio.
Tohle ale ještě nebyl celý jeho plán.
Po dalších pečetích řekl, tentokrát už o něco silnějším hlasem:
"Kirigakure no jutsu!"
Náhle se kolem nich rozprostřela mlha.
Mikio nevěděl, jak moc dobře se umí Maskovaný orientovat v mlze, ale i když to byla základní dovednost ninjů z Kirigakure no Sato, Mikio se v ní naučil orientovat lépe, než většina žáků na Akademii.
Ještě dřív, než by si Maskovaný ninja mohl na mlhu přivyknout.
Využil chlapec své klony, aby se k němu dostal.
Neútočil ale zezadu, aby nepůsobil jako slaboch, ale ninju si obešel.
Shingo Yamamoto
Yohei
Sledoval, jak se ten kluk snaží zapůobit svým uměním se srpem. Tohle šaškování se zbraní ale Shinga nijak nezaujalo. Když mu srp letěl na hlavu, jen ji trochu sklonil na bok a srp mu kolem ní prosvištěl. Potom se proti němu rozeběhl i ten kluk s úmyslem dát mu pěstí.
Tohle je to nejlepší na co máš? Rozběhnout se na soupeře s nataženýma rukama a doufat že ho zasáhneš pěstí?
Řekl Shingo a uchechtl se. Těsně před tím, než kluk udeřil, se Shingo vymrštil do vzduchu, udělal salto a dopadl za něj. Ani se k němu neotočil, jen tam stál zády k němu.
Musíš předvést něco lepšího, nebo si budu myslet, že neumíš absolutně nic a budu tě muset naučit i obyčejný základy boje!
Křiknul na něj a čekal co udělá dál.
Mikio Nanda
Yöhei
Mikio nebyl vůbec překvapený, že Maskovaný po něm chtěl aby předvedl, co umí.
Rozhodl se, že ze všeho nejdřív použije svůj srp, protože se mu nelíbilo, že ninja pochybuje o jeho dovednostech s touto zbraní.
Postavil se naproti Maskovanému a sevřel v dlani řetěz, na kterém byl srp pověšen.
Chtěl využít své rychlosti a tak roztočil srp tak, až Maskovanému prosvištěl kolem hlavy.
Tím na chvíli odpoutal jeho pozornost a rozběhl se k němu a nastavil svoji pravou pěst.
Shingo Yamamoto
Yohei
Bedlivě poslouchal a ukládal si do paměti všechna jeho slova. Pak se jen pousmál.
Já také ovládám Fuuton, takže v tohle asi problém s tréninkem nebude. Jestli umíš dobře zacházet s tím svým srpem rozhodnu já. A uvidíme, kolik toho umíš. Chci, abys proti mě šel se vším co máš a co znáš. Rád bych věděl, na jaké úrovni si, abych se tady s tebou pak zbytečně moc nemazlil.
Řekl mu klidným hlasem a udělal tři kroky dozadu. Potom přimhouřil oči a soustředil se na toho chlapce. Ruce nechal volně podél těla, ale byl připraven použít své rychlé ruce k použití nějaké techniky.
Tak na co ještě čekáš? Zaútoč! Neboj se, dneska ti ještě neublížím.
Křiknul na něj a uchechtl se.
Mikio Nanda
Yöhei
Mikio následoval ninju až do velké tréninkové haly.
Maskovaný se na něj otočil a Mikio dobře poslouchal aby nic nezapomněl, protože si u něj Maskovaný svým chováním i mluvením vybudoval nějaký respekt.
Chlapec si urovnal myšlenky v hlavě a začal mluvit.
"Mým elementem je Fuuton.
Zaměřuju se nejvíce na Ninjutsu a Taijutsu. Genjutsu vůbec neovládám.
Umím jenom rozlišit některé techniky.
Že bych měl nějaké zvláštní schopnosti bych neřekl. Možná jen, že jsem hodně rychlý. Co se týče zbraní, umím skvěle zacházet se svým srpem."
Svraštil obočí a zamyslel se.
"Ještě něco?"
Shingo Yamamoto
Yohei
Netrvalo moc dlouho, a onen chlapec se vrátil zpátky.
No dobrá, teď tedy vyzkoušíme co umíš. Půjdeme teď do cvičební haly a ty mi ukážeš, co všechno už umíš.
Řekl, vstal z křesla a šel směrem ke dveřím. Rukou naznačil chlapci aby ho následoval. Šel spletitými uličkami chodeb a došel k velký dveřím s nápisem Cvičební hala. Vešel dovnitř a čekal až vejde i chlapec. Potom se na něj otočil.
Takže , nejdřív mi řekni, jaký máš element, jestli se specializuješ na taijutsu, genjutsu nebo ninjutsu a jestli máš nějaké speciální schopnosti nebo nadání, ať vím, jak mám vézt tvůj trénink. Pak mi to tady všechno předvedeš.
Řekl mu klidně a pod maskou se pousmál.
Tak povídej, ať se o tobě něco dozvím.
Mikio Nanda
Yöhei
Maskovaný ninja podal Mikiovi jakousi mapku s vysvětlením, že jsou na ní zakresleny obchody a budovy Yöhei.
Mikio měl pár otázek, nelíbilo se mu, že se muž vůbec nepředstavil.
Usoudil ale, že bude lepší ze všeho nejdřív udělat to, co mu říká.
Mikio se tedy poroučel a začal se proplétat všelijakými nepřehlednými chodbami.
Po usilovném vymotávání a hledání, našel ubytovnu a řekl si komusi o pokoj.
Pokoj nebyl nijak luxusní, ale Mikiovi to nevadilo, protože na luxus zvyklý nebyl.
Uprostřed pokoje byla postel a v rohu stůl a židle.
Mikio nakrčil nos a při zjištění, že v místnosti cosi smrdí šel otevřít okno.
Mikio se svalil na postel a oči se mu začaly zavírat, jelikož vstával, kdy vstával.
Nakupovat do obchodu se mu moc nechtělo, ale přemohl se.
Podle mapky došel až k obchodu se všelijakými zbraněmi, ale také s jídlem, kterého si nakoupil dostatek a když usoudil, že mu bude na příští týden stačit, zaplatil.
Donesl si zásoby do svého pokoje a vzpomněl si, že mu Maskovaný říkal něco o tom, že až bude hotov, má se vrátit.
"Dobře tedy. Uvidíme co po mně ten chlápek bude chtít."
Řekl si a vydal se zpátky do menší pracovny, kde na něj Maskovaný už čekal.
Shingo Yamamoto
Yohei
Podíval se tomu klukovi do obličeje a bylo vidět, že jeho slovům dobře rozuměl.
Tak dobrá tedy.
Podal mu mapu z přihrádky.
Tady máš mapku se všemi obchody a budovami v našem komplexu. Zajdi si do ubytovny a řekni si tam o pokoj kde budeš bydlet. Potom si můžeš dojít do obchodu pro zásoby nebo pro zbraně. Pak se sem vrať a otestujeme tvoje schopnosti, ať víme jak na to jsi.
Řekl a začal do desek zapisovat všechny potřebné informace o nově příchozím.
Ren Taiyo
Šikovne sa natiahol ku Kimiko a vzal jej zvitok z vrecka ešte skôr než sa stihla hodiť na zem. Veselo si ho pohadzoval v ruke. "Myslel som výmenu a nie krádež vieš o tom ?" Spýtal sa dosť pobavene pričom si konečne uložil zvitok do svojho vrecka. "V tom prípade by sme si niekde mali založiť dočasný tábor, nie sensei ?" Otočil sa pohľadom na Keitara. "Myslím, že oddychovať tak ako Kimiko by nebolo zrovna rozumní i keď sme stále na mníšskom ostrove." Naklonil sa nad Kimiko pričom sa stále veselo usmieval. "Leňoch ..." Odvetil jej pobavene no hneď nato priskočil ku Keitarovy keby náhodou Kimiko chcela niečo spraviť.
Kimiko Kay Kawashaki
,,Zapomeň. To je můj svitek." vyplázla na Rena jazyk a aby mu dala jasně najevo, že to myslí vážně, sviteks i pořádně schovala. ,,Prostě na něj nebudu myslet. A otevřu ho až potom." usmála se sama pro sebe a sledovala Rena. Pak se pobaveně usmála, vzala mu jeho svitek a schovala ho ke svému. ,,Nemusíš mi děkovat. Ponesu ti ho." samolibě se usmála a vydala se za Keitarem. Sice se snažila ho pečlivě poslouchat, ale myšlenky jí zase utekly někam jinam. Začala zase vnímat až když se zastavili. ,,Spát?" rozhlédla se okolo sebe a pokrčila nad tím rameny. ,,Fajn, nebudu si stěžovat. Dobrou." švihla sebou prostě na zem. Nesnažila se však usnout, ale její pohled padnul na nebe.
Keitaro
cesta do vesnice
Do večera bol Keitaro ticho a letmo vás pozoroval čo stvárate. Celý deň sa nič nedialo a bolo kľudne počasie bolo také ako je zvykom na Kirigakure . Nakoniec sa Keitaro zastavil na jednom väčšiom útese a zapozeral sa na more.
„Dobre sa vyspite a načerpajte silí a porozmýšlajte nad nejakou zábavkou zajtra nás čaká nudní celodenní pochod“ povedal a to že sa bude kráčať po mori vynechal nechal ich v neznáme nech sa zhrozia až ráno.
Následne sa pustil do prípravi na taborisko
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Ren Taiyo
Znudene schmatol zvitok do ruky a chcel ho okamžite vložiť do vrecka no hneď sa zarazil keď zazrel Kimiko. Hej, Kimiko ... čo keby sme si tie zvitky vymenili ? Myslím, že ty nebudeš mať takú obrovskú chuť vidieť čo je v mojom zvitku a to isté platí aj o mne." Natiahol ruku zo zvitkom smerom ku Kimiko dúfajúc, že sa nechá presvedčiť a podá mu ten jej zvitok. "Dúfam len v to, že za tie tri dni sa nerozhodne otvoriť ten môj zvitok. Ale na druhú stranu je väčšia istota, že sa nepozrieme do svojich zvitkov." Jeho myšlienky však hneď odplávali niekam preč. "Tri dni je celkom dlhá doba mimo chrámu to treba uznať. Ale vonku som nebol od kedy som vstúpil do kláštora."
Kimiko Kay Kawashaki
,,My někam jdeme?" zarazila se a přeletěla oba dva pohledem. ,,No jo vlastně! Jsme na misi!" plácla se do čela, když si na to vzpomněla a nejistě se usmála. Chtěla ještě říct něco na svou obhajobu, ale raději se soustředila na chycení svitku. ,,Nic k jídlu?" nasadila ze srandy zklamaný tón. ,,Cože?! Ale no tak, to je šílený!" chytla se za vlasy, jelikož se chystala pomalinku svitek otevřít, ještě než jim Keitaro pořádně řekl, co po nich chce. ,,Není to ani k jídlu, ani ke čtení. Fuj." podotkla se značným nezájmem.
Keitaro
Po príchode ku Kimiko sa na chvíľu zastavím
„Cesta nám zaberie necelé tri dni. Po ceste aby ste sa nenudili si budete trénovať myseľ“ poviem nadnesením hlasom a kapsičky na boku batoha vytiahnem dva rovnaké zvitky a hodím ich Renovi a Kimiko.
„Úlohou tohto bude to aby ste držali svoju zvedavosť na uzde. Pre vás ako mladých je to niečo nepochopiteľné toto ale má vás to naučiť zrieknuť sa niektorých úkonov aj napriek túhe ju spraviť. “ začnem hovoriť. „A k veci na vás je mať tento zvitok pri sebe ale nesmiete sa do neho pozrieť. Dokiaľ nedorazíme do vesnice. Odmenu a trest vymyslím po ceste“ dodá nakoniec a vydá sa smerom k ceste.
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Hitoshi Lenne
Tým Osamu
"Oh, niekto tu dnes jedol vtipnú kašu," stočila pohľad od sochy k Nashimu a uškrnula sa na muža. "Čakala som nejakú schopnú radu. Máte zo mňa spraviť bojovníka, nie alkoholika, pokiaľ mi je známe."
Potom pozrela na chlapca a jeho experiment s chakrovým lístkom, po jeho otázke sa takmer plesla po čele.
"Tá otázka... To bol žart, však?" opýtala sa skôr samej seba než niekoho v miestnosti a potom sa radšej vrátila späť k svojim záležitostiam, čiže technike, ktorú sa snažila naučiť za "výdatnej podpory" Nashiho.
Znovu postupovala tak ako predtým. Sústredenie sa na chakru, nazhromaždenie chakry, presúvanie, zlatá stredná cestička, Lenne bola v tej chvíli nesmierne šťastná, že jej práca s chakrou nerobila nejaké väčšie problémy ako to bolo v minulosti pri niektorých jej spolužiakoch.
Plne sústredená spravila pečate.
"Katon: Housenka no Jutsu!"
A na jej prekvapenie k soche vyrazili malé ohnivé gule, ktoré ju postupne roztopili a Lenne víťazoslávne podskočila na mieste.
Suigoshi Nikorude (tým Osamu)
V doju.
Sugoshi chvíli poslouchal co sensei říká tý holce a poté. Poté mu sensei podal nějaký papír a ukázal mu co s ním má dělat. "To zvládnu i v jedný ruce" řekl Suigoshi s usměvem na tváři. Poté vzal lístek mezi ukazováček a prostředníček a snažil se dát do prstů co nejvíce chakry. Nic se ale nestalo, a Suiguv obličej už se tak moc nesmál."No tak dobře mezi dvě ruce." Pomyslel si a také tak udělal. Snažil se dát do lístku a do dlaní co nejvíce chakry. Najednou cítil jako by měl mězi dlaněmi mokrý kus hadru. Vytáhl lístek a ukázal ho Nashimu. "Co to jako znamená?" Optal se.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Nashi Tori
"Oh Lenne, zřejmě si včera nechlastala že? Ty ohnivé techniky ti moc nejdou, měla by si zkusit třeba vodku, nebo něco takového..." kroutil hlavou nad jejím nepodařeným pokusem o techniku.
"To je sice pěkné no, ale já potřebuju přepadové techniky na delší vzdálenost, trochu si s tebou pohrajeme" řekl Nashi nad výpovědí malého kluka. Z přihrádky na zbraně vytáhl poslední z jeho chakra lístků.
"Mezi ruce a soustřeď chakru" demonstrativně, bez papírku mu to ukázal.
"Alespoň zjistíme tvůj element" dodal mimo vše...
Hitoshi Lenne
Tým Osamu
Lenne ignorovala senseia aj nové člena ich tímu. Bolo jej ukradnuté, či chlapec skončí s monoklom pod okom alebo ostane do konca života pripútaní na nemocničné lôžko. Radšej sa sústredila na svoj tréning a keď si všimla, že je opäť raz uväznená v miestnosti, len otrávene prevrátila očami.
"Opakovaný vtip nie je vtipom," zašomrala smerom k Nashimu a na chlapcovo predstavenie sa slovne nereagovala, len si ho chvíľu premeriavala pohľadom a potom sa znovu otočila k ľadovej soche.
Sústredila sa na svoju chakru, pomaly ju presúvala do hrude a odtiaľ do úst. Dávala si pozor na jej množstvo a snažila sa nájsť v tom všetkom nejakú zlatú strednú cestičku. Keď sa jej zdalo, že by to aj šlo, spravila pečate.
„Katon: Housenka no Jutsu.“
Jej prvý pokus skončil ako paródia na chorého draka, ktorý ma zápal hrdla a vykašliava iba iskričky a dym.
"Sakra."
Suigoshi Nikorude
V doju
Čekal jestli znova nedostane po hubě když v tom ten chlap začal tleskat. Poté něco říkal ve smyslu že chtěl Sugoshiho zabít. Sugoshi si ulevil hlavně když slyše že on je jeho noví sensei. "Alespoň že jsem nedostal po huběě od někoho kdo by pro mě pak nebyl ani důležitej." Procedil mezi zuby a dále poslouchal jeho nového senseie. Ten mu také představil jeho týmovou kolegini. "Ahoj Lenne já jsem Suigoshi." Řekl směrem k jeho týmové kolegini.
Když se Nashi zeptal na co se specializuje trochu více se rozpovídal. "Specializuji se na Taijutsu, hlavně se zbraněmi a rychlost. Umím problesknutí to je asi tak všechno.." Dořekl a odmlčel se, poté znovu začal "Jo ještě se senbony to u mě není marný. Potřebujete ještě něco vědět?" Když začala mrznout místnost chtěl se zrovna posadit na zem ale led mu to jaksi nedovolil.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Nashi Tori
Tým Osamu
Při asi čtvrtém příchodu studenta vítězoslavně zatleskal.
"Máš štěstí, už bych tě asi zabil, Dobrý den..." zdůraznil poslední slova.
"Ano, Nashi Tori tu je, jsem to já" představil se.
"Tady tohle je tvoje týmová partnerka Lenne..." představil i dámu, jak bylo ve vyšších společnostech slušné.
"Takže mi popiš tvojí specializaci a to co umíš..." z ledového křesla začal led přecházet do celé tělocvičny, až bylo kolem zdí, oken a dveří vytvořen solidní ledový povlak, takže zde byli zase uvěznění, jen čistě pro případ Lenne...
Suigoshi Nikorude
V doju
Čekal na odpověď a v tu chvíli dostal dveřma přes hubu. Svalil se na zem a když vstal byla pod nim krev z jeho rozseknutého nosu. "Au to bolelo." Řekl takovím polohlasem. Poté se pomalu zvedl. Vytáhl jedno tanto. A z pláště si uřízl kousek látky. "Promiň pláštíku nechtěl jsem ale neboj koupím si jinej." říkal když řezal látku. Poté si ji přiložil k nosu. "Á už vím na co sem zapoměl. Žeby pozdravit." řekl si v mysli a pomalu zandal tanto do pochvy na předloktí. Poté znova zaťukal, pootevřel a řekl. "Dobrý den. Prosím vás nejste náhodou Nashi Tori ?" Přitom se tvářil jako někdo kdo zrovna dostal po hubě...
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Hitoshi Lenne
Tým Osamu
Lenne skoro zahryzla do zamrznutého jablka, ale našťastie sa v poslednej chvíli zasekla, zamračila sa na jablko, na Nashiho a potom jablko zahodila ponad plece niekam za seba.
Jemne nadvihla obočie nad správaním Nashiho.
"Myslím, že čerstvý vzduch a pohárik tvrdého by vám len prospeli," prehovorila a na počudovanie v jej hlase nebola ani irónia, ani pobavenie, ale skôr to vyznelo ako dobre mienená rada.
Keď jej Nashi venoval pohľad, pri ktorom bola nesmierne šťastná, že pohľadom sa nedá vraždiť, len rozhodila rukami.
"Veď už-už," zašomrala a otočila sa k soche.
"Takže... Čo sme to mali? Ah, jasné. Katon: Housenka no Jutsu. Ako boli tie pečate?" mrmlala si sama pre seba a skúsila spraviť pečate len tak na nečisto, aby si osviežila pamäť.
"Had, tiger, pes, vôl, králik, tiger. Fajn, to by šlo..."
Nashi Tori
Tým Osamu
Zuby mu dřely o sebe, až to nepříjemně skřípalo. Ruku napřímil k Lenne. Vyletěl zní ledově mrazivý vzduch, který mrazil vše co mu stálo v cestě. V případě dívky to odneslo jablko.
"Říkám Vám, okamžitě začněte pracovat" pára mu už doslova sršela z uší, když v tom vlezl ten nevychovanes ze vší drzostí zpátky do tělocvičny. Zaťal snad všechny klouby v těle.
"Děláte si ze mě p***l mladý pane?!" ze všemožnou energií chytl dveře a jebnul s nimi přímo do chlapce, takže mu pravděpodobně zlomil nos a odletěl pěkně daleko.
"Co si o sobě myslí smrad jeden, to snad nemá ani špetku vychování?" zuřil na celé kolo. Vražedně se podíval na Lenne a doufal, že jeho pohled jí jasně řekne, že má makat.
Hitoshi Lenne
Tým Osamu
"Všedný deň, huh," okomentovala pobavenie situáciu medzi Nashim a pravdepodobne novým členom ich týmu. "Zdá sa mi, že tu niekto iný potrebuje lekciu slušného správania..." Doplnila už o niečo tichšie a otočila sa k ľadovej soche. "Zrejme ste dnes vstal z postele ľavou nohou."
Pohľad uprela na Nashiho a zahryzla do jablka, ktoré nemala v pláne len tak odhodiť. Trénovať sa jej veľmi nechcelo, ale aj tak nemala na práci nič iné a nudiť sa celý deň by nebola veľmi výhra.
Kým obhrýzala jablko, v mysli si rekapitulovala, na čo prišla minulý tréning a kde všade mohla spraviť chybu.
Suigoshi Nikorude.
V tělocvičně oininu.
Najednou byla v tělocvičně i nějaká tmavovláska. A Suigoshi zase letěl ven. "Ježiši dyť jsem byl slušný nebo co sakra po mě chce.." zamyslel se. Poté si sedl před tělocvičnu, sundal si plášť. A najednou bylo vidět vše co měl na sobě. Takže nic nebylo tajnou zbraní... Ale ze všeho nejvíc na něm byli vidět jeho červené vlasi a oči. Plášť složil a ohnul si ho přez ruku. Možná že ho teď ten maník nepozná. "Tak to zkusíma neposledy." Řekl si a zaklepal na dveře. Poté je kousek otevřel a vyděl jak tam ten chlapík sedí na ledovím křesle. "Tak to bude asi Tori." Oznámil si a konečně se rozmluvil. "Smím vstoupit ?" Optal se. A doufal že to už bylo dostatečně slušné...
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Shinzo Katsuro, Amaya
Oinin Dōjō
„Aby Oinini zůstali pro nepřítele tím, čím jsou. Záhadou,“ odpověděl Asakimu Shinzo stroze na jeho zahuhlanou otázku a složil pár pečetí. Kolem palce se mu objevila chakra a ten pak přitiskl Asakimu na jazyk.
Ozvalo se zasyčení, jako když prská voda na plotně, avšak bolet by to nemělo. Na kořeni Asakiho jazyka se uprostřed objevila černá čára.
„Tohle je pečeť mlčenlivosti. Díky ní se nestane, že bys vyzradil nějaká tajemství o Kirigakure nebo o Oininech,“ vysvětlil Shinzo a vzal Asakiho za zápěstí levé ruky, vyhrnul mu rukáv a zvedl ji do vzduchu, načež složil znovu pár pečetí a dvakrát se Asakiho na paži dotkl. Po Asakiho těle se rozeběhlo několik japonských znaků a stejně rychle zmizelo. Jen na paži mu dva zůstaly.
„Tohle je pečeť, podle které tě budeme schopni kdekoliv vysledovat,“ ukázal Shinzo na první znak a krátce se odmlčel, „a tohle pečeť sebezničení. Kdybys padl do nepřátelských rukou a hrozilo by, že díky tobě ohrozí tvou vlast…víš, co máš dělat,“ řekl vážněji Shinzo a zadíval se Asakimu do očí.
Pár minut na to se objevila i Kaede a po menší Shinzově poznámce o jejím pozdním příchodu si procesem s pečetěmi prošla i ona.
„Tak, to bychom měli,“ založil si Shinzo ruce na prsou a přejel oba pohledem, „začneme s vaším výcvikem, ovšem bohužel, nebude to se mnou. Byla mi přidělena mise vysoké priority a proto budu muset na několik dní opustit vesnici,“ dodal a pokusil se zatvářit trochu smutně, jelikož by se to asi hodilo.
„Ale žádný strach, o váš počáteční výcvik se postará velmi schopná kunoichi, která by tu už měla-,“ zatvářil se povzbudivě Shinzo a chtěl se rozhlédnout po doju, ke ona zmiňovaná osoba vězí, ale zastavila ho něčí dlaň, která mu přejela po rameni.
„Schopná kunoichi? Ale né, děkuji Shinzo-san!“ zjevila se najednou zpoza Shinza mladší, černovlasá žena, a zářivě se na něho usmála.
„Eh, ahoj Amayo,“ zatvářil se Shinzo trochu rozpačitě, „Amayo, tohle jsou Kaede s Asakim, mí studenti. Kaede a Asaki, tohle je Amaya-san, a bude vás cvičit, dokud se nevrátím. Nemusím vám říkat, že se máte chovat slušně, že ne?“ představil přítomné Shinzo a ke konci se na oba své svěřence důrazně zadíval a trošku nebezpečně zamračil.
„Snad jim to půjde, Amayo, hodně štěstí,“ otočil se na Amayu a pousmál se, načež se vytratil jako pára nad hrncem.
Amaya
Jižní cvičiště
„No, těší mě, vy dva!“ usmála se od ucha k uchu Amaya na Asakiho s Kaede a na Kaede přitom nenápadně spiklenecky mrkla.
„Tak se do toho dáme, ne?“ vyzvala oba a vykročila pryč z doja.
„Začneme tréninkem ovládání chakry,“ otočila se krátce přes rameno na oba, poté, co vyšla z doja, a zamířila si to ulicemi napříč Kirigakure. „Naučím vás využívat chakru v chodidlech k chůzi po stromech a po hladině. A znám na to perfektní místo!“ mrkla na ně.
Po několika minutách došli do západní části Kirigakure, a zastavili ve chvíli, kdy se před nimi roztáhla menší zátoka.
„Tohle je bývalé oblíbené místo rybářů, ale od té doby, co tu lidi jako my trénují, už jich sem mnoho nechodí,“ objasnila krátce Amaya dvojici, kde jsou, a provinile se uchychtla.
„Předvedu vám, jak na to,“ řekla, když se dala opět do pohybu a po chvilce se zastavila před tlustým stromem, kus od břehu, a vykročila po kůře stromu vzhůru ke koruně, jako by se nechumelilo.
„Musíte soustředit chakru do chodidel a s její pomocí se přichytit ke kmeni. Ale musíte dávat pozor, aby chakry nebylo příliš mnoho, to pak kůra praskne a vy spadnete, nebo příliš málo, to vás zase vaše chakra neudrží a vy spadnete znovu. Jak nalézt optimální množství? Metodou pokus omyl,“ seskočila ze stromu Amaya a vysvětlila Kaede s Asakim jak na to, načež se na ně zazubila.
„S chůzí po vodě je to velmi podobné, avšak přece jen je to těžší. Musíte se soustředit nejen na množství chakry, ale i na udržování rovnováhy,“ vstoupila na hladinu vody následovně Amaya, ale její noha se nepotopila. Držela na hladině, jako by to byla pevná půda, až na to, že se hladina pod její nohou lehce vlnila.
„A hladina vody je mnohonásobně křehčí, než kůra stromu. To tomu také na obtížnosti neubírá,“ pokrčila rameny a vrátila se zpátky na pevninu.
„Dnes to určitě nestihneme, takže se tu každý den sejdeme 2 hodiny před polednem, platí? Dejte se do toho!“ usmála se na oba od ucha k uchu.
„Ale pohled na vás je vážně nostalgický! Připomíná mi to mé dny v klasických týmech!“ zakřenila se, sedla si do tureckého sedu do trávy a oba sledovala.