Proč píšete FF? Co vás k tomu vedlo?

Hehe, tohle je bezva téma! Tak já taky přispěju svou troškou do mlýna, když už tu též povídkařím. Píšu hrozně ráda, je to pro mě smysl života, drží se mě to už od nějakých 6 let. Na Naruta mě přivedl bratr a já jsem mu za to vděčná. Zkoukla jsem pár dílů a hned mi začalo vrtat v hlavě pár věcí, na které neměl autor odpověď. Tak jsem si řekla... pohraj si s postavami, zkus se do nich vcítit, dodej do příběhu epizodky... Takhle nějak to začalo. A od té doby píšu kromě jiného i FF Naruto, baví mě to čím dál víc a myslím, že hned tak nepřestanu Hlavně Itachi a Tobi ať mi odpustí, že do nich pořád reju
Navíc psaní je vážně jako droga... ale zdravá. Člověk si neustále rozšiřuje obzory a doplňuje mezery ve vzdělání, podle toho, o čem píše. Ať žije povídkaření a Fanfiction!

http://147.32.8.168/?q=node/31633 - mé království zde na Konoze
www.leonyda.mysteria.cz - hlavní web
styron.mysteria.cz - druhý web, v rekonstrukci

Jestli mi budete chtít pomoct, tady je pár potvůrek z valenthu (jsou od cizích krmičů, abych jim taky trochu pomohla)

http://www.leonyda.mysteria.cz/zvireci-patroni-povidek.html - Můj zvěřinec!

http://www.leonyda.mysteria.cz/krmicsky-list.html - Uživatelé Valenthu! Hledáte potvůrky, na kterých byste si mohli snadno nahnat velké peníze a nechce se vám složitě hledat? Zajděte sem a určitě nebudete litovat. PS: Hodně mi tím pomůžete

Co mě k tomu vedlo? Abych pravdu řekla/napsala, ani sama pořádně nevím, zjevně chuť vyzkoušet něco nového... Psaním povídek (které jsem nikdy nezveřejnila) jsem se bavila už delší dobu, pak jsem ale uviděla několik dílů Naruta, našla tenhle web a úžasné povídky v něm... Tehdy jsem se rozhlodla, že si to zkusím a zveřejním nějakou svou povídku... ! Myslím, že člověk psaním může uvolnit plno svých pocitů, myšlenek nebo nálad... Mě například to strašně pomáhá při špatných náladách... Proto je úžasné, že existuje konoha.cz a rubrika FanFiction Moc za to děkuju!

Píšu FF, protože je to skvělý únik od reality. Mohla bych o tom psát romány, proč mě to baví, ale řekla bych, že by se to dalo shrnout do jedné věty - baví mě trápit postavy
Ale bavilo mě psát od doby, co jsem spát vůbec naučila... Vždycky jsem si ráda vymýšlela. Když jsem byla malá, dokázala jsem všem tvrdit, že máme doma ve vaně kosatku a pak, když jsem byla starší, jsem příběhy vyprávěla lidem na táboře.
Na FF jsem přišla tak, že jsem si pořád říkala, že já bych to udělala jinak, kdybych byla v tom příběhu... A pak jsem to začala promýšlet a nakonec i psát. I když to není vždy (resp. nikdy) podle mých představ, je pro mě psaní jako droga a zatím jsem nikdy nedokázala povídku "přepsat".
Pro mě to je spíš styl života než koníček Ale já taky patřím mezi ty "divné"

Začala jsem sem psát asi po měsíci neustálého přemlouvání se, dokud se moje druhá půlka mého já neodhodlala,a nepřemohla tu druhou(slabší část)aby jsem se konečně dokopala k tomu se podělit o svou fantazii i s někým jiným než jenom se zdmi a cárem papíru.Pravda že to ta klávesnice schytala na plný čáře, a hlavně ten můj pravopis jí dal pěkně zabrat, ale nejvíc bych řekla že to odnesl děj Naruta, kterého sem použila jako jednu z možností ztvárnit nějakým způsobem ty své fan fiction magoristické představy
Dovedlo mně k to mu jediné, a to že jsem vždy strašně ráda psala, ani sem neměla možnost nikde ukázat své představy dokud jsem nenarazila čistou náhodou na Konoha.cz
No a to byl můj konec.Od té doby se pravydelně věnuji vylévání si svých pocitů a představ sloučených do hromady, z kteržch vždy vzejde opět nějaká moje další fan fiction hovadina ALE TEĎ VÁŽNĚ: Opravdu mám ráda psaní, a taky čtení příběhů, hlavně originálních dějů. To mi dovedlo k tomu se taky o něco pokusit, ale tentokrát už načisto.
Do budoucna mám jeden cíl, a můžu říct, že psaní ff je jednou pro mně důležitou částí kde mám možnost se lepšit, a vyhlazovat nedostatky. Nehodlám přestat když mi někdo bude kritizovat má díla, nikdy si nebudu řikat že sem dobrá,ani se s někým srovnávat.To všechno proto, že sebechvála smrdí, a já vím že člověk se učí celý život, jak se říká. Proto každá kritika pomáhá, a ukazuje nám body našich vad. A s menším srovnáním ostatních spisovatelů si niky nepomůžu. Nemůžu se přece dívat v minulost,když chci něco dokázat, tak zásadně oči směřuji dopředu, a takový je i můj cíl tady, a já ho hodlám dosáhnut
Tak asi tohle všechno mně vedlo k tomu začít psát.

Prostě jsem to chtěla zkusit... je to jako kouření... jednou začneš a pak už nepřestaneš (ae ne že bych kouřila ) a taky mě to uvolňuje, nemusím myslet na okolní problémy a soustředím se jenom na to, jaký použiju do FF slova a jak zkombinuju věty. Přemýšlím nad tím, jaký to bude mít pokračování a jak se to bude dál rozvíjet. Proto mě to baví, že si můžu hrát se svojí fantazií, která nemá konce, můžu napsat cokoliv mě napadne a nic mě neomezuje. Hodiny pak uíhají mnohem rychleji a pak mě hřeje u srdce, když vím, že se někomu moje FF líbí... Mám z toho dobrý pocit, udělám něco pro sebe i pro ostatní. Proto píšu

Ailenko, Ailenko, co je toto zase za téma? Proč se tu objevují příspěvky, které mě nutí psát půlstránkové komentáře? Tak doufám, že tu mou zpověď přežijete...

zpověď

Když jsem se při sledování Naruta poprvé zlomila smíchy a o několik dílů dál uronila první slzu, bylo jasné, že tohle anime je něco docela jiného. Stalo se mou radostí, mým smutkem, mojí celoživotní láskou, pozitivním virem, který se zavrtal do každé buňky v těle. A když jsem objevila konoha.cz, s úžasem jsem zjistila, že nejsem jediný člověk postižený touto krásnou nemocí.
A jak už to s nemocemi bývá, postupně vás ovládnou a když je neléčíte, trvale se ve vašem tělíčku uhnízdí, pomalu sílí a mutují. A pak už se jich nikdy nezbavíte...
Moje mutace proběhla rychle, protože jí pomohla spousta katalyzátorů - Shinken, L2-Satake a Sashenka. První autoři, jejichž povídky mě zasáhly jako blesk z čistého nebe. Ohromení, smutnění i nehorázná zábava jen oslabily moji chabou imunitu a já přestala vzdorovat... Stal se ze mě "povídkomaniak".
Každý den jsem nevynechala příležitost k přečtení čehokoli ze sekce FanFiction, nemoc se změnila v závislost a mutace dostoupila vrcholu. Z "povídkomaniaka" se stal "psavec".
Psavec pak někde v hloubi svého chorého mozečku nalezl nápad, který putoval přímou cestou přes nervová vlákna do konečků prstů, jiskra této šílenosti přeskočila na klávesnici, elektrický impulz ji za tisícinu vteřiny přenesl na obrazovku, kde se rozzářila studeným plazmovým světlem. Pak stačilo stisknout ENTER a moje "dítě" se rozlámalo na jednotlivé packety, rozběhlo se přes internetové směrovače, až se poprvé nadechlo na serveru konoha.cz, kde začalo žít svůj elektronický život...
A spolu s ním jsem začala znova volně dýchat i já. Dýchám pro FF na této stránce a píšu a čtu díla ostatních úžasně talentovaných lidí, abych mohla dýchat, protože dýchat znamená žít...

Ale fujky, co jsem to zase stvořila! Vrátím se raději od sentimentu, patetična a růžového romantického slizu zpět ke své původní cynické povaze: PÍŠU, PROTOŽE PSANÍ JE SAKRA SKVĚLÝ!

~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie

Co jsem se naučila z knih a filmů...

Disney movies taught me to enjoy the beauty of life,
Pippi Longstocking taught me that it is OK to be different,
Yoda taught me about the good and the evil,
Samwise Gamgee taught me to stand by my friends,
Romeo and Juliet taught me about love,
Naruto taught me to be strong and to believe in myself
and Batman taught me that you don't need super power to be a superhero.

Je to pro mě skvělý relax. Já jelikožto velký čtenář mám hodně nápadů a vyjadřuju je pomocí FF. Díky nim taky vyjadřuju svý pocity, emoce nebo radosti, je to na mých povídkách hodně vidět (prostě když píšu romantický nebo krvavý to prostě poznáte ). Vsadila sem na fillerový postavy. Do nich totiž můžu vtělit všechny svoje vlastnosti, návyky a nebo zážitky.
(Pro ty co nesnášejí chlouby přístup zakázán!!! )

POZOR! Spoiler!

Začala sem psát jednu povídku o mym životě, kdy mi odešla jedna moc drahá osoba. (jediný co tam neni pravda je, že se stávám vlkodlakem ae to neřešte! ) V tu chvíli to bylo pro mě strašně těžký období a protože se nerada někomu svěřuju, zhmotnila sem svoje bolesti do tý povídky. Pak sem je poslala do jedný soutěže a mám maličkou naději že se i umístím. To by totiž byl dar pro tu osobu, která mi odešla.

no tak na to odpovím jenom dostačujícími slovy.....baví mě to a strašně se mi líbí, když potom lidi píšou ty pozitivní komentáře, tak to mě vždycky naladí na to ať píšu dál...

Svůj styl nenávidím, ale co můžu dělat, když mě to baví? Psaní je jako droga a miluju to.
Poslední dobou ale chybí nápady. Až přijde nějaká můza, chytnu jí, zabiju jí a bude.

No ja som dosť dlho FF iba čítal,lenže to je u mňa také že ked mám niečo chcem ešte viac,skúsiť ničo nové,lepšie.Tak som si jednoho brutálne nudného dňa povedal že niečo napíšem... Poskladal som pár riadkou a poslal som ich.A vtedy som zacítil že som dosiahol niečo nové a strašne ma to bavilo.Lenže som bol na trochu dlhšie úplne odrezaný od compu tak som nemohol prispievať novými dielmi.Zobral som si velkí notes a písal som vždy ked som mal voľno.Notes som mal zapísaní za 2 dni a hňed som išiel na další.Asi po týždni som mal toho napísaného viac než dosť tak som si povedal že si dám písaciu pauzu.Odvtedy som nič nenapísal a to už je mesiac a pol.Ked som sa dostal konečno p 3týždnoch domou ku compu tak som hned sem hodil dva nové diely.Ale čim dalej som si svoje výtvory pozeral tím sa mi zdali čoraz horšie a horšie čo som si predtím neuvedomil.A odvtedy už nejak nemám chuť nič písať,pravda poslal som ešte jeden diel ale ten som podla mňa úplne skazil. Stratil som svoju autorskú sebadôveru a už dokážem len ťažko niečo poslať

No FF píšu z důvodu hodně času, ve kterém nemám co dělat. Taky přílišné fatazii , která jde ven jen díky FF a prostě sem takovej snílek no a hlavně psát mě baví hrozně moc.Teď píšu poprvý na styl Naruta. Dřív sem psala klasický povídky o lásce smutku, smrti, sadistickým mučení (ne to ne ... jen trochu povídky přitažené za vlasy xD) a.... toe asi vše

Moje povídka: https://konoha.cz/?q=node/28661
kdybyste měli náladu přečíst něco nového nezkušeného tak se klidně mrkněte uvitám každé oko

Komplet moje tvorba - ať už kresby nebo FF příběhy naleznete ... :KLIK ZDE,Na Konoze

Ano ... už to tak bude ... IRIAM má své FA

x_x Nedívat! x_x

→ MIX MAXI FÓRUM by Iriam :-*

Btw: hledám ještě někoho, kdo na něm se mnou zapracoval... :P

Moje největší ZLATÍČKO

Welká fanynka -

Seznam

* Hatake Kakashi93

Píšu nebo se snažím psát, protože mě to baví.

Baví mě to, a většinou je to pěkná blbost(jakožto fan TH mám nějakou FF za sebou, tak tedka píšu o Narutovi xD) Pokaždý se zabavím na nějakou doby, takže nuda není

Hmm, proč...to je btaková zapeklitá otázka nemám ji ráda a stejně nase mi na ni chce odpovídat XDDDDD takže proč....no, když sem objevila tudle stránku a četla všechny ty úžasné povídky, tak už prostě nešlo to taky nezkusit XD nebo aspoň mě :D něco málo sem psala i před tím (vždycky k něčemu, co m ovlivnilo...ano, POtter to taky schytal XDDDDD) nebo prostě jen tak XDDD a už sem u toho zůstala mě to prostě baví : navíc se u toho člověk skvěle odreaguje, a konečně se věci můžou odvíjet tak, jak chci a když ty patvary, co z toho vzniknou nkdo i čte, třak se pak už prostě píše skvěle psát si jen tak pro sebe...to by mě prostě už cnebavilo...rozhodně ne tolik

Ja zacala po shlednuti Naruta Naruto na me udelal opravdu dojem a ve me bylo tolik emoci, ze jsem je potrebovala nejak vyventilovat. Tak jsem zacala psat s tim, ze to s mou povahou stejne asi ani nedokoncim a nakonec to bude nedotknute lezet v pocitaci dalsi desitky let... Ale co se nestalo... No, tak nejak me to chytlo Ja psala a psala a zjistila jsem, ze najednou tam je 20 stranek textu... Ani jsem nevedela jak se tam vzaly Zacalo me to opravdu bavit a i kdyz vim, ze v psani nejsem zrovna genius a jsou to jen prumerna dila, bavi me to a ja s tim neprestanu Ani nevim proc me to vlastne bavi... snad proto, ze prave ze sebe muzu dostat ty emoce, ktere se snazim prevest na papir a mym snem by bylo, abych nekdy dokazala neco napsat tak, aby ctenar pochopil co jsem citila... Jee, to zni jako nejaky kliche... Pomoc ja jsem sentimentalni duse... Fakt me to stve... No jen si ten koment prectete, takovy kecy (Ale myslim to vazne )
Taky je to mozna trosku kvuli tomu, ze me nehorazne potesi, kdyz sepisu njakou podle me blbost a pak se ozve nekdo, komu se to libi... To me casto inspiruje, abych pokracovala
Ehm, doufam ze tohle nikdo necetl, protoze kdyz si to ted zpatky procitam, cervenam se az za usima... Stejne to ani nedava poradne smysl...

Tak jsem zase po extrémně dlouhém dni zabrouzdal na několik stránek konohy a spatřil tuhle stránku. Předem, než se rozepíši a napíšu román , tak bych chtěl poděkovat autorce, že tuhle stránku založila.
Většina z vás mě zná. Jmenuji se, alespoň tedy fiktivním jménem, Shinken a jsem na téhle od jejíhů útlého začátku.
Nejprve tedy, jak jsem přišel k téhle stránce a následně ke psaní FF. Začalo to jedním osudným dnem, kdy jsem sledoval videa na Youtube.com. Narazil jsem na jedno AMV video, které mělo v názvu mou oblíbenou písničku a to It´s my life od Bon Jovi. Bylo to takové zvláštní video s animovanými obrázky. (pochopitelně Naruto) Shlédnul jsem jej. okamžitě jsem se do Naruta "zamiloval". Začal o něm cokoli hledat na netu a narazil na tuhle stránku. Chvíli jsem zd jen tak mátoživě brouzdal a pročítal si články. Nakonec jsem si začal stahovat jednotlivé díly. (nejdřív Naruta a asi za týden teprve začínající díly shippuudenu) Všechny je postupně, jeden po druhém shlédnul. Strašně jsem si oblíbil děj anime a zbláznil se do něj tak, že jsem si do něj začal dosazovat vlastní postavy. (onou postavou byla právě Mia Nayoko, dříve Jinny Uzumaki - Narutova sestra, taktéž se zapečetěným démonem) v tehle postavě jsem se zpodobnil (až tedy na to, že to byla holka ). dal jsem jí stejné povahové vlastnosti, stejné touhy i stejnou charakteristiku osobnosti, jakou mám já. Postupně se má představivost rozvíjela do takových obrátek, že Jinny Uzumaki se změnila na Miu Nayoko. Vytvořil jsem jí fiktivní minulost, fiktivní rodinu, fiktivní život. Tohle vše jsem zapasoval do děje Naruta a Naruta Shippuuden. V téhle době jsem narazil na oddělení FF. Tenkrát zde byly asi jen tři povídky, doslova o pěti řádcích. Dlouho jsem přemýšlel a zašal navrhovat vlastní děj fantasi knihy s názvem Image. Bohužel po zkolabování počítače jsem tuto padesáti kapitolovou knihu ztratil. Chtěl jsem ve psaní pokračovat. Objektem mé představivosti se stal svět Naruta. Uskutečnil jsem si svůj sen (alespoň z části). tím snem bylo, stát se členem onoho narutovského světa a prožívat jejich osudy v podobě Mii Nayoko. Vytvořil jsem si tedy vlastní svět, který navazuje na ten původní a s co největší přesností se snažím tenhle pravý svět replikovat a dosazovat do něj můj originální příběh.
Tak, tohle je nespíše vše. Jsem rád, že jsem v takovéhle rozrostlé komunitě spisovatelů a povídkářů. Jsem rád, že jsem v komunitě mých čtenářů, kteří mě neustále obdivují a já vůbec nevím za co. Jsem rád, že jsem se stal tzv. "Fanfiction dědečkem" a jsem rád, že jsem byl na pokraji rozkvětu Fanfiction příběhů tady na Konoha.cz.

Dlouho předtím než jsem začal psát, jsem měl v hlavě obrysy mého příběhu. No a jednou mě napadlo jak by vypadal, kdyby se hodil na papír a pak jsem začal psát a zjistil jsem že to není zas tak jednoduché. Snažit se všechno co mě napadne vtěsnat do ohraničeného příběhu, je jako snažit se narvat spacák do příliš malého obalu. Jak moc se snažíš pořád ti něco vylézá ven . Stejně tak mnoho řádků textu skončilo v nenávratnu, ale právě to mě na tom nejvíc baví! Snaha dostat spoustu myšlenek do ohraničeného příběhu.
A proto nechápu lidi co mohou psát bez vymyšleného příběhu, a taky jim závidím, že žádný nápad nepřijde nazmar.

Když jsem narazil na konoha.cz, tak jsem jako první věc udělal, to že jsem si šel přečíst povídky, které se tu v té době nacházely. Nebylo jich mnoho a největším ze všech autorů té doby byl a stále je Shinken. Po přečtení jeho povídky a nemálo diskusí s ním jsem se rozhodl napsat vlastní povídku. Od začátku jsem rozjel hned dvě série zároveň a to Akta Uzumaki a Akta Dragons. Každá série měla inspiraci z jiného prostředí. Když jsem napsal pár dílů a věděl jsem, že se to čtenářům líbí, tak jsem si nemohl pomoci a musel jsem psát dál. Psal jsem dlouho až byla konoha zaplněna různými autory různých kvalit a témat na FF rapidně ubývalo a tak jsem si řekl, že je potřeba se angažovat v jiném okruhu. Na řadu přišli FF Bleach a stále rozdělaná Akta Kurosaki né a né dopsat. Abych se od toho odprostil, tak jsem založil soutěž o nejlepší fantasy povídku a sám se rozhodl napsat fantasy knihu. Když jsem si chtěl dát přestávku se psaním FF Naruto, tak jsem ji uskutečnil, ale v hlavě mi stále probýhalo plno skvělích námětů a dějů, které by se daly uskutečnit, ale byl jsem zaneprázdněn. Po nějakém čase to bylo už hrozné, tolik mi to chybělo až jsem napsal menší sounen-ai a parodii, abych zjistil jak na tom jsem a na základě mangy jsem se dal do psaní Nástupce.
Možná bych se měl dostat proč píši že? No je to udáno tím, že jakmile jsem jednou začal, tak nemohu skončit a to z důvudu, že by mi chyběl tenhle typ popularity. Někdy do příběhu vložím své myšlenky, pocity, tužby a přání, ale někdy píšu jen tak jak to příjde a je to čistě o instinktu. Nic nepřipravuji dopředu a budoucí děj utvářím podle toho co právě napíši.
No vidím, že jsem se trochu rozepsal, tak asi půjdu zase něco málo napsat k nějaké povídce co mám rozdělanou nebo se zase vrhnu na fantasy, ať to tu není přeplněné mým jménem

hm...psaní...to je moc dobrá věc...proč píšu já? řekněme, že prostě ani nevím proč jsem začala...prostě se tak stalo...každý začátek je strašný...ale jsem ráda, že jsem se na to nevykašlala...psaní je pro mě jako druhý život, vyjádřit své emoce(heh sem já to ale emoXD) a dokonale se vybít...a to už od tragických smutných(jen trochu) až po ty příšerně trhlí(kterým se zase zasměju jen já ) říkáte psát pro lidi? hm...sice jsem ráda když vidím nějaké ty komentáře tady...nebo někde jinde...ke svým povídkám at už jde o ff nebo další...ale...já to píšu hlavně pro svůj pocit(sem sobecká coXD), psaní je pro mě...jako kdybych žila někde jinde, jako bych byla hlavní postava o které píšu... prostě psaní je ta nejlepší věc jaká mě kdy v životě potkala a to at jde už o psaní jiných, které si moc ráda přečtu nebo i moje psaní(ikdyž to není nic úžasnýho)...tak a už končí ten můj šílený monolog...XD heh kdyžtak ho smažte...

Jeden člověk v mém okolí začal psát, a protože jsem se nemohla nechat zahanbit, začala jsem tvořit taky. Chytlo mě to natolik, že bez psaní už prostě nemůžu být, nemůžu existovat. Je zvláštní, co dokáže soupeření mezi lidmi.

Tak, proč... no, popravdě, začala jsem psát z jediného důvodu - protože mě dost štvalo, že tady nebyla vůbec žádná NaruSaku povídka... to jsem prostě musela napravit XDD. Tak jsem začala s jednou... pak napsala další a další... až mě to tak nějak chytlo...
Ve psaní FF je dobré, že si můžu určit vlastní vývoj Naruta, tak, jak se to líbí mě, a ne jen čekat, jak to bude ve skutečnosti...
Já vlastbě ani nevím, psaní mě celkem baví... ale co víc, baví to ty, kteří mé povídky čtou. A popravdě, to je mnohdy to jediné, co mě donutí k pokračování...

Proč píšu:...Je to jako droga...miluju psaní, baví mě to....pokaždé, když mě něco napadne, tak neodolám a musím to vyjádřit ve formě slov...stejně jako Minata, ráda bych napsala knížku...prostě něco víc než FF, kde bych lidi uvedla do svého vlastního světa, který bych si sama stvořila...
Někdo se vyjadřuje formou obrázků, někdo řeže do dřeva....někdo mlátí hlavou o stůl xD ale já prostě píšu xD

Proč píši FF? Asi proto že si chci udělat vše podle svého... A také abych potěšil mnoho jiných lidí.
P.S.: Teď jsem se kouknul na postraní lištu (ze zvyku už klikám jen na poslední příspěvky) a vidím tam i moji díla.. I´m very happy
Edit: zvláštní je že nikdo nenapsal že to dělá pro lidi, ale pro sebe ! Sobci! (berte to trchu s nadhledem)

Pro mě psát moje FF je jako žít druhý život, baví mě to jako hrát tu nejpromakanější RPG
A to, co mě dneska nejvíc potěšilo, bylo to, že jsem kliknul v postraních volbách na FanFiction a ve sloupečku pod tím se mi mezi těmi odkazy oběvila i MOJE tvorba!!! jdu bouchnout šampus!!!

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Nemam rád psaní, nesnášim FF, mnohdy mě to nebaví, ale jak jsem se dozvěděl, že neni FF se Sanninama jak hrajou svlíkací poker musel jsem to napsat... ))

Ja nevim, proc pisu... Asi proto, ze me obcas neco napad a je lepsi to nejakou formou predat, nez se na to zapomene... Stejne je z toho pak necitelny gulas, ktery je urcen ke smazani.

Tak ... Já miluju psaní. Abych řekla pravdu, někdy bych chtěla napsat něco většího, kde bych mohla čtenáře uvíst do mýho světa, světa, kterej vymyslela moje fantazie. A on by prožíval to, co jsem vymyslela ...
Prostě, chtěla bych tím něco sdělit světu. Možná to zní směšně, ale já si všude všímám toho "druhýho významu". Třeba u Naruta si všímám těch věcí, který to dělají "krásný" ... A sama tyhle významy ráda vkládám do děje ...
Píšu, protože mě to baví. Píšu, protože se tím můžu skvěle odreagovat. Píšu, protože v tom vidím víc ...