Fanartová výzva

Nechci tento příběh jen tak zahodit. Mám ho vážně ráda, obzvlášť naše OC, a ponechat ho nedokončený by byla škoda, zvlášť když už jsme došli tak daleko. JENŽE… Sama poslední dobou mívám pocit, že se začínám ztrácet a že jakýmkoli dalším pokračováním se akorát zamotáme čím dál tím víc. Každá z nás má asi svou vlastní představu o tom, co která postava ví a zda je někým, kdo tahá za nitky nebo obětí, a výsledkem je, že jednotlivé postavy působí chvíli tak, chvíli onak. Stejně tak je to s celým dějem, každý se snaží ze všech sil vydávat svou cestičkou, jenže v téhle chvíli už to moc nefunguje. Neviděla bych ale celou zápletku jako ztracenou, ostatně nastávající střet Hidana s Akiem má dle mého názoru potenciál celý příběh zakončit.

Co se týče těch polemik o zdejších diskuzích o příběhu... Akhara psala, že jejich diskuze s Mariko slouží čistě jim samým pro ujasnění situace a není třeba je číst, jenže… není tak docela možné pokračovat v příběhu sama za sebe s vědomím, že část našeho týmu má příběh prozkoumaný odshora dolu způsobem, kterým toho já schopna nejsem. Dává to smysl? Prostě kdybych teď měla v příběhu pokračovat a přitom vaše diskuze nečíst, měla bych pocit, že je to k vám nefér, protože bych stoprocentně přehlédla a překroutila něco, co už vy ve svých shrnutích považujete za vyřešené a jasné. Těch informací a drobných detailů všude možně je teď tolik, že mě to krapet děsí. A v této fázi příběhu už si nemůžeme dovolit moc dalších šlápnutí vedle.

Zůstává spousta nelogičností a míst, která by bylo třeba nějak objasnit nebo doplnit. To by znamenalo hromadu dalšího vysvětlování v příběhu. Na druhou stranu… je opravdu nutné objasňovat každou otázku, která nám zbývá? Je spousta fungujících příběhů, které člověk dočte s tím, že polovina věcí, co by si přál se dozvědět, zůstane neobjasněna, někdy se čtenář tak docela nedozví, co všechno vlastně byla pravda a co blud, a pak mu nezbyde než nedokončené zápletky ponechat na své vlastní fantazii. Osobně mi přijde, že některé otázky (např. odkud se vzala Sora nebo Kara, kdo je vlastně Jashin, jak vznikla rodinná fotografie) nevyžadují nutně odpověď. Pár nelogických věcí nám tam zůstane v každém případě a mně v tomto bodě připadá lepší ponechat některé zápletky otevřené, než se je snažit splácnout záplatou, která nutně odkryje nelogičnost zase někde jinde. Nejsem zrovna v pozici cokoli z tohohle říkat, sama jsem příběh zamotala víc než dost, já vím… x))

Takže abych to shrnula – ráda bych v komiksu pokračovala, ale pokud do toho půjdeme každá sama za sebe jako doposud, nejspíš jen naděláme ještě větší paseku. Na druhou stranu ve snaze vzájemně se domlouvat před každým dílem moc cestu nevidím, nedokážu si tohle řešení v praxi dost dobře představit. Pokud někoho osvítí spásná múza a vnukne mu nějaké souhrnné řešení všech nezodpovězených otázek, ráda se budu jeho nápady řídit, a pokusím se přispět k nějakému zdárnému dokončení příběhu. V každém případě mi připadá, že se příběh chýlí ke konci a teď je jen otázkou, zda se ho pokusit uzavřít rychle a otevřeně, nebo si zvolit možnost pokusit se napravovat chyby. Stručně řečeno, ráda bych se tomuto komiksu ještě věnovala, jen momentálně netuším, kde vlastně začít, protože jakékoli mé další nápady nutně vytvoří díru zase někde jinde. x)

P.S. Postřeh do budoucna: chtěla bych jen vyzdvihnout, co psal níže suiken, totiž kombinaci kreslení příběhu s psaní FF. Už kdysi jsem si pohrávala s myšlenkou, že by mohlo být zajímavé kreslit fankomiks podle něčí FF. A psát vlastní FF současně s kreslením komiksu zní krásně. Je otázkou, zda bychom se za chvíli neocitli na stejném bodě jako teď, ale zase už jsme o něco moudřejší než předtím... Každopádně kreslit společně komiks je něco neskutečného a bylo by mi ctí s vámi případně spolupracovat na něčem novém. =)

Pořád si myslím, že jsou tvoje obavy v tomhle směru zbytečný. Ne každej komiks musí mít výraznou zápletku a ne každá zápletka musí vypadat jako komplikovanej hodinovej strojek, kde se nesmí pohnout jediný kolečko. Důležitá je jedna jediná věc - vědět, kam míříš. Vědět, jestli chceš něco říct, ukázat, jestli chceš předat poselství nebo emoci, nebo jestli chceš zaznamenat, co vidíš kolem sebe. Ať je ten komiks pro mě za mě úplná kravina, když mě dokáže emocionálně zasáhnout. At je klidně úplně bez děje, když mi dokáže otevřít oči...