Vypravěč - ichi
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 3
Vypravěč - Stan.com
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 4
Vypravěč - Vikitori
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 6
Vypravěč - Kitabatake
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 11
Vypravěč - Davien
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Pozor, pozor, sličné dámy a chrabří pánové!
Bylo by záhodno a zároveň velmi fajn, kdybyste tento odstaveček pravidelně pročítali. Dozvíte se totiž novinky z místnosti a senseiové zde naleznou i žádosti z mé strany adresované jejich osobám.
5. 5. 2020 - Doplněno info k týmům zda nabírají nové členy, kdo je jejich vypravěčem, a kde hrají.
Vložil Davien, St, 2012-10-10 15:27 | Ninja už: 5659 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan
Keiji Nara (Tým 6)
Vzbudil ho nějaký křik. Byl to Asajake a říkal něco o útoku na vesnici. Keijiho to z míry moc nevyvedlo, protože věděl, že by jeho bratr ihned vše zjistil.
Shikaru to ale naštvalo a kluci se pustili do křížku. Keiji stále dělal, že spí, ale celý souboj sledoval. Během chvilky byl konec.
Se zamručením se posadil a podrbal se na hlavě.
"To co jsem právě viděl bylo...dětinské a hloupé. Člověk by čekal, že se budete umět líp ovládat. Jste jak malý parchanti fakt že jo...posbírejte si ten bordel co jste tu udělali a vysmahněte domů! Zítra v osm...ne devět hodin budete u brány."
Netvářil se nijak naštvaně, ani jeho tón hlasu tomu neodpovídal, ale i oni by měli poznat hranici, kterou je lepší nepřesahovat.
Vložil sannin Naruto, St, 2012-10-10 14:18 | Ninja už: 5092 dní, Příspěvků: 654 | Autor je: Prostý občan
Ashi InuzukaTým 9 (Monument)
Nebolo to zvláštne. Toto bolo neuveritelné. S Ginmarom na celú tú situáciu civeli jak puky. Už-už chcel senseiovi niečo odvetiť, keď v tom opäť nastúpil Riko so svojou svojskou životnou teóriou.
"Nemyslím. Občas je jednoducho najlepšie sa zdekovať a nevyliezať. Ver mi máme s tým skúsenosti." odvetil a trochu sa pousmial. Situácií, kedy naňho leteli spŕšky kyseliny bolo naozaj dosť.
"Odvaha je fajn vec, no bola by blbosť sa púšťať do niečoho, načo proste nemáme, no nie ?" dodal a zadíval sa na senseia.
Vložil DarckDewy, St, 2012-10-10 01:08 | Ninja už: 4610 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese
Shikaru kašlal na nějaký jeho slova. Seběhl po stromě dolů doběhl k batohu a vytáhl lékárničku. Ruku si natřel takovou divnou mastí. A hned poté si jí zavázal. A na obličej položil akorát rozdrcené listí jelikož rána nebyla tak hluboká. Poté akorát vše vrátil do batohu. A znova v klidu usnul.. "Já ho nedokážu porazit. Nikdy!" to byli jeho poslední myšlenky..
Vložil Tobicek, St, 2012-10-10 00:37 | Ninja už: 5666 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Sarutobi Asajake
Když se pokusil Shikaru praštit Asajakeho hlavou do jeho vlastního drátu, drát se jen prohnul, i když i tak to byla dosti nepříjemná zkušenost. Okamžitě poté se Asajake odpoutal a odhodil Shikarův drát i s kunaii. "Chceš v tom pokračovat?" zeptal se a protáhl si ztuhlé ramena, mezitím stáhl všechny dráty zpět k sobě. Měl teď jasnou výhodu, byl nezraněn, téměř se ani nepohnul a mohl dál útočit aniž by se vyčerpával, což Shikaru nemohl.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil DarckDewy, St, 2012-10-10 00:25 | Ninja už: 4610 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese
Shikaru běžel s namířenou pěstí když v tom Asajake rychle přeskupil dráty. Většina jich mířila na Shikara. A jeden se postavil před Shikarovu ruku. "Tak jo mám poslední možnost." Shikaru rychle hnul hlavou dopředu. Jedinou hlavu neměl Asajake připoutanou drátem takže na něj půso bylo Kagemane no jutsu. Což spůso bylo Asajakemu náraz do jeho vlastního drátu. Poté se Shikaru rychle přemístil na strom u kterého byl Asajake připoutaný.I když ho přitom jeho vlastní drát zasáhl na tváři. Kagemane již po nárazu bylo zrušené. A nahoru do stromu se dráty nemohly nepozorovatelně dostat.
Vložil Tobicek, Út, 2012-10-09 23:53 | Ninja už: 5666 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Sarutobi Asajake
"Takže budu muset použít i tyhle." pomyslel si Asajake a aktivoval poslední dva dráty. První se postavil před Asajakeho tvář pro všechny případy a druhý vyletěl po Shikarově ruce aby ji omotal a pak by s ním Asajake mohl vláčet jak by se mu zachtělo. A aby své dílo dokončil, sedm drátů, které vyslal prve proti Shikarovi nechal opsat kružnici, takže dráty napravo mu šli po nohách a dráty nalevo po hlavě. Nakonec už jen přidal seknutí z obou boků drátem, který ho držel u stromu a bylo to.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil DarckDewy, Út, 2012-10-09 23:34 | Ninja už: 4610 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese
SHikaru klečel když v tom k němu zamířili dráty. Jediné co ho napadlo byli úhyby ale to nepřicházelo v úvahu. "Sakra co teď. Možnost výskoku není. Není možnost úhybu na pravou ani na levou stranu. A jeden mi míří přímo na hruď. Když rozložím pečetě zruší se akorát část jutsu. To můžu rysknout a při druhém se furt mohu pohybovat. Tak a mám to." Shikaru rozložil pečetě čímž se uvolnila ruka která poté zmizela. Shikaru udělal zase jednu z bezmyšlenkovitých věcí. Rozeběhl se proti drátu který mu mířil na hruď, což nemohl ale Asajake čekat. Tím se také vyhnul ostatním drátům. I když se musel sehnout aby ho netrefili ty co mířili jako biče trochu výš. Ale takési to vybralo svou daň Shikarovi drát probodl pravou ruku. Rána byla hluboko ale Shikaru běžel dál. Až nakonec vytrhl kus masa s kůží. Teklo z něj docela dost krve ale on nezastavoval. Nápřáhl se a rukou mířil přímo na nepřipraveného Asajakeho který se z vlastní blbosti nemohl hýbat a tím pádem ani kopírovat pohyby Shikara.. Pěst mířila přímo na držku...
Vložil Tobicek, Út, 2012-10-09 23:15 | Ninja už: 5666 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Sarutobi Asajake
"Hej, tak to jsi mě teda dostal." řekl, ale jako by sám chtěl zpochybnit svoje slova, zubil se u toho. "Tančíš rád? Možná bys měl začít." Hned jak to dořekl, z jeho rukávů vyrazily dráty. Konkrétně sedm drátů. Jeden, prostřední, mířil Shikarovi na hruď, dva na nohy, dva letěly mírně do stran aby mu znemožnily manévrování a dva s nápřahem jako biče směřovali z boků, aby Shikara chytily za nohy a uzemnili ho až se pokusí vyskočit. A během téhle celé přehlídky si začal Asajake pískat.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil DarckDewy, Út, 2012-10-09 23:10 | Ninja už: 4610 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese
"Nikdy jsem s tebou hýbat nechtěl." odvětil mu na otázku. Poté se k němu pomalu přiblížil ani ne na dosah drátu. Ale bylo to blíž než byl předtím. "Neměl jsem ani nemám důvod s tebou hýbat. Toto není můj trumf. Toto není ani začátek. Jen jsi mě vyvedl z míry tvými skvělémi shopnostmi. Ale teď je doufám konec." Shikaru si znova zaklekl. Vytáhl z kapsy vojenské pilulky. Nebylo to sice zdravé ale vzal si hned tři najednou. "Fuj to je hnus." procedil a poté začal vytvářet pečetě. "Drak, Tigr a Krysa" přemýšlel když je tvořil. Poté poslal chakru do stínu a z něj se začala kolem Asajakeho ovíjet ruka která mu pomalu mířila ke krku. Shikaru ani nemrkl a vyslal povel k zahájení škrcení co největší silou.
Vložil Jaden, Út, 2012-10-09 23:00 | Ninja už: 5930 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Takuya Riko - Tým 9 Památník padlých
„Hehé! Stejně bych vyhrál!“ zazubil se Takuya a nafoukl se, div neprasknul. Nemyslel to zle, ale takový už prostě byl. A bylo jasné, že jeho kolegům asi chvíli potrvá, než si na jeho svérázný způsob chování zvyknou.
„Ale stromy sejme každej! To není žádnej výkon...,“ svěsil ruce Takuya zklamaně, když mu sensei zatrhl jeho plány.
Když se Fugaku následně pustil do jeho sálodlouhého monologu o významu správné strategie v boji a váhy života jak jednotlivce, tak celého týmu, neudržel Takuya zhruba v polovině pozornost, začal těkat pohledem po okolí, a vrtat se přitom malíčkem v uchu.
„Neni lepší prostě všechny porazit?“ vypadlo z něho nakonec, se zamyšleným výrazem, když konečně vytáhl prst z ucha a opucoval si ho do kalhot.
Vložil Tobicek, Út, 2012-10-09 22:58 | Ninja už: 5666 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Sarutobi Asajake
Asajake měl v plánu si celý boj udržet klid a to se mu zatím dařilo. Když po něm Shikaru hodil kunaie a trefil je do vedlejších stromů, měl podezření, že něco chystá, ale rozhodně neměl v plánu mu v tom nějak bránit. Jak se sám naučil, nejlepší způsob jak zničit morálku druhého bylo nechat ho zahrát jeho trumf a až ten rozdrtit. Když si Shikaru zakryl oči sám je zavřel,a le rukama nepohnul když je otevřel, ucítil mírné cuknutí a při pohledu dolů mu to došlo. "Ahá, zapomněl jsem, že jsi taky Nara. Takže.. co bude dál? Máš můj stín, můžeš se mnou hýbat dle vůle, ale ptám se tě, vážně jsi vyhrál?" Asajake mluvil klidně, ani náznak nepokoje. Zatímco mluvil, drát omotaný okolo jeho prstu se okolo něj obtočil a pak Asajakeho přitáhl k nejbližšímu stromu. "A jak se mnou budeš hýbat teď?
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil DarckDewy, Út, 2012-10-09 22:47 | Ninja už: 4610 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese
"Sakra" sykl a poté pokračoval ve přemýšlení. "Nemám toho moc. Ale tahle se ho nedotku. Musím přemýšlet, je možný abych ho chytil do svého jutsu. Je to les ale toho si všimne. Světelná bomba. Směr za něj. Ne všimne si skládání pečetí. Co tahle udělat si tu obvod. Snad ho nenapadne ho zničit." Shikaru rychle šáhl do batohu. Zabodl do stromu za sebou dva kunaie které měli již silnější drát. Ale nespojovali se spolu. Nýbrž z dalšími dvěma které vrhl do stromů směrem k Asajakemu ale v úhlu 50°. Vytvořil sám pro sebe obvod který byl pro Asajakeho nesmyslný, ale dával smysl. Jen co tento obvod Shikaru doknočil vrhl dva kunaie se světelnými bombami směrem za dráty. Rychle si zakryl oči a prohlásil "KAI" doufal že to udělá i Asajake. A tak rychle vytvořil pečetě na Kagemane no jutsu. které po linii kterou vytvořil stín od tlustých drátů a všeho v okolí přímo jako pěšinku směrem k drátům vyslal svůj stín a doufal že Asajakeho chytne.
Vložil Tobicek, Út, 2012-10-09 22:30 | Ninja už: 5666 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Sarutobi Asajake
"Fíha, to tě toho naučili." neodpustil si Asajake, zatímco drát, který si poté, co ho ze sebe sundal omotal okolo pravého ukazováčku, začal létat okolo jako myslí poháněný bič a bleskově srazil všechny shurikeny. Nejdříve ty obyčejné, poté ty v jejich stínu vychílil bezpečně z dráhy a nakonec i ty, které po něm zase Shikaru hodil následně. "Jak sis mohl všimnout, shurikeny ani podobné zbraně ti nepomohou, budeš muset předvést nějáké opravdové schopnosti." 5íkal to s klidnou tváří, nehnul se ani o milimetr od místa kde poprvé zakřičel a jen si v klidu užíval vítr, který k němu přišel od míst, kde vybuchly Shikarovy lístečky.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil DarckDewy, Út, 2012-10-09 22:11 | Ninja už: 4610 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese
Asajake měl pořád nařážky. Ale z Shikarova slabého útoku se dostal rychle. "Tak poť dál nechci to tu Keijimu zničit.." Prohlásil s úsměvem. Ale dokať Asajake nedával pozor vrhl dva shurikeny bez výbušných lístků. A dva s výbušným v jejich stínu. Jediného čeho si mohl všimnout byly ty dva horní shurikeny a dole výbušné lísky. Které ale nemířili na něho, bylo to míření asi ve množině bodů metr od Asjakeho hlavy. "KAI" vyslovil ve chvíli kdy byly Shurikeny nejblíže Asajakemu. Poté ještě hodil dva shurikeny směrem na Asajakeho krk a pravé koleno. A doufal že ho alespoň tím jedním zasáhne.
Vložil Anata11, Út, 2012-10-09 21:25 | Ninja už: 5025 dní, Příspěvků: 998 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka
Areta tým 9 U památníku
Zajímavá slova říkala si v duchu Areta, když poslouchala senseiovu řeč. ,,Nejspíš máte pravdu,´´ přiznala dívka. ,,Ale jestli bych ještě mohla něco říct k tomu přeceňování sebe sama, myslím, že s tím problémy nemám, ale chápu, jak to myslíte. Jasně, že se má vědět, kdy přestat, sama doufám, že já to vím. No nic.´´
Tam, kde tančí listy... A hoří oheň
Stín ohně se mihotá po vesnici.
A listy jednou opět vyrostou. Sandaime Hokage
Vložil awen, Út, 2012-10-09 21:12 | Ninja už: 4912 dní, Příspěvků: 196 | Autor je: Prostý občan
Fugaku Fuin-sensei týmu 9 Památník
Jeho tváří se mihlo upřímné pobavení. Tys mě špatně pochopil, Takuyo, ukázat ano, ale zatím bez protivníka, můžeš použít stromy nebo to jen tak předvést, souboje si necháme na jindy. A ty říkáš, že jsi Inuzuka? Hmmm, už je to nějaký pátek co jsem měl s někým od vás co do činění, ale máte v rodině jistý milý přístup. A samosebou žádný normální člověk nevyhledává práci, v tom si jsme celkem podobní. Po krátkém úsměvu pokračoval ke slečně. A konečně, slečna. Přizpůsobivost je jedna ze základních vlastností úspěšných ninjů, zvláště pokud se pohybují v oblastech tajných operací na nepřátelském území. Na tom popisování sama sebe ale zapracuj, polovina z těch lidí zde na památníků zemřela, protože se nedovedli definovat, tedy neznali své hranice, což nutně vedlo k přecenění vlastních sil a v podstatě zbytečné smrti. Jednu věc si zapamatujte, teď už zase mluvil ke všem třem, postarejte se v první řadě o to, aby byla zajištěna bezpečná cesta z místa střetu pro vás, a lépe pro celý váš tým. Pokud ze sebe vydáte všechno a zemřete, už se do boje nikdy nezapojíte. Když se vám však podaří z boje stáhnout zhruba s polovinou sil, můžete zasahovat znovu, a jistě chápete, že to je jak pro vás, tak i pro vaši vesnici daleko výhodnější. Nevěděl, jak na ně zapůsobí takový monolog o smrti, které přiřazuje určitou nevýhodu pro celou vesnici, tedy je vlastně každá smrt v boji pouze přítěží, ale museli pochopit jeho ideu, a dle jeho názoru s tím snad nebude problém...
Vložil Naruki, Út, 2012-10-09 20:54 | Ninja už: 4239 dní, Příspěvků: 105 | Autor je: Prostý občan
Naruki Hyashi(Tým 1)
Ta slečna co se představila jako Mazushi její kamarádkou se z ní vyklubala Boa Yami můj sensej.Podívala se na dívku vedle mě a vyčetla jí že si toho nevšimla"aha takže se jmenuje Kasumi"pomyslím si.Řekla že už budeme moct začít s pořádnou prací a výhružně zvedla prst."Nemáme být náhodou tří?"zeptám se a obrátím se na senseje"začneme už s nějakými misemi?"ještě položím jednu otázku
Vložil Tobicek, Út, 2012-10-09 20:50 | Ninja už: 5666 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Sarutobi Asajake
Když Shikaru vyskočil, začal se Asajake smát, až se za břicho popadal. Co však nečekal bylo to, že po něm hodí kunaie s drátek a tak ho stihl drát dvakrát omotat dokola než jej Asajake zastavil pomocí techniky jifuriko. "Hej hej, vypadá to, že tady má někdo po probuzení stejně hroznou náladu, jako účes." S tím se okolo něj začaly otáčet dráty i s kunaii a osvobozovat ho tak z jeho pout. "No co, lepšího nic nemáš?"
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil DarckDewy, Út, 2012-10-09 20:41 | Ninja už: 4610 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese
Spal hlubokým spánkem když tu najednou.. Ho vzbudil ten magor. "A vážně tam musím jít? Nechce se mi.." řekl s nudou na tváři. Poté mu ale došlo co Asajake řekl. Hned vstal a doběhl do batohu. Vytáhl dva kunaie. Které byli svázené tenkým drátem kterého si Asajake na tu vzdálenost všimnout nemohl. "Kde jsou?" optal se ale poté mu to došlo. To ale Asajake přehnal. Shikaru se napřáhl. A vrhl kunaie každý jiným směrem ale tak aby drát Asajakeho zasáhl. Poté šáhl do batohu a vytáhl kožený pytlík, ve kterém byli Makibishi. "Ty ale potřebuju na misi." Čekal tam a jediné co vytáhl bylo šest Shurikenů z čehož byli dva s výbušným lístkem. "To jsi dělat neměl."
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Út, 2012-10-09 21:17 | Ninja už: 4372 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
Kasumi zůstala stát jako opařená. "Cože? Vážně jsem něco přehlídla?" pomyslela si. Kasumi bylo úplně jedno jak se jmenuje, když není její sensei, proto tomu nevěnovala pozornost a její namyšlenost se jí tentokrát vymstila. Pravda, že jí to bylo podezřelé, ale z úplně jiné věty a tohle ji vážně nenapadlo. "Takže ona je náš sensei? Co je o za pitomé hry!" pomyslela si naštvně. Stále nemohla uvěřit, že udělala chybu, o tréninku a misích genninů slyšela a věděla, že to už bude něco úplně jiného, než nějaká akademie, teď jí to konečně došlo, jestli chce i tady vynikat stejně jako tam, bude se muset začít snažit ještě víc a pracovat na sobě.
Když se konečně vzpamatovala přestala na ni zírat. Nejprve si řekla, že by jí mohla vyčíst, že nikdo si jméno nepamatuje napoprvé a ona jí ho taky musela zopakovat, ale pak si řekla, že tyhle výmluvy nemá zapotřebí, že mnohem důležitější pro ni bude naučit se vyrovnat s tím, že udělala chybu a nejspíš jich ještě pár bude.
Pak se podívala na dívku vedle sebe. "To jsme jako jenom dvě?" zeptala se překvapeně. "Dobře, já jsem připravená." řekla a ušklíbla se.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Tobicek, Út, 2012-10-09 19:40 | Ninja už: 5666 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Sarutobi Asajake
Když se probudil, nevěděl kolik je hodin, ale podle slunce odhadl, že už bude po poledni. Oba dva jeho kolegové spali a tak se posadil a chvilku přemýšlel nad hlubokými myšlenkami o svém životě. Když ho to přestalo bavit, jak nejtišeji mohl, postavil se, nahnul se k těm dvoum, zhluboka se nadechl a usmál se. "Poplách, útočí na vesnici, vstávat honem, už jsou tady!" zakřičel na ty dva z plných plic a už se těšil jak se zasměje jejich výrazům.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil Qasew, Út, 2012-10-09 19:10 | Ninja už: 5689 dní, Příspěvků: 1047 | Autor je: Prostý občan
Boa Yami Tým 1
Boa už očekávala, že bude odhalena, nicméně nestalo se tak.
"Kasumi..." podívala se na ní přísným pohledem.
"Neprošla si úvodní zkouškou, jako ninja musíš být obezřetný a nesmíš přestat dávat pozor... Dvakrát jsem se představila a pokaždé to bylo jinak, měla by sis toho všimnout..." začala jí pomalu objasňovat situaci.
"A protože tu máme již i druhou členku, můžeme začít s pořádnou prací" výhružně zvedla prst, nicméně na tváři se jí vykouzlil úsměv.
"Jsem Boa Yami, sensei Týmu 1" představila se a olízla rotopující se nanuk.
Vložil Anata11, Út, 2012-10-09 18:02 | Ninja už: 5025 dní, Příspěvků: 998 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka
Areta tým 9 U památníku
První věc, která napadla Aretu, když viděla posledního člena týmu, byla "hyperaktivní pako". A to, že chtěl okamžitě předvádět svoje schopnosti, jí tu myšlenku ještě potvrdilo. Ale pak si řekla, že se ještě ukáže, jaký vlastně je.
Z Ashiho měla dobrý pocit. Sice se nechtěla přibližovat k tomu jeho psovi, ale jak popisoval, že vyhodil do vzduchu nějaký dům, musela se pousmát.
,,No, tak já jsem Areta, ani nevím, co bych o sobě mohla říct, práce mi nevadí, ale nemusí se to nijak přehánět a... s lidmi dokážu vyjít více méně dobře, dokážu se přizpůsobit. Já nevím, neumím popisovat sama sebe.´´
Tam, kde tančí listy... A hoří oheň
Stín ohně se mihotá po vesnici.
A listy jednou opět vyrostou. Sandaime Hokage
Vložil sannin Naruto, Út, 2012-10-09 17:28 | Ninja už: 5092 dní, Příspěvků: 654 | Autor je: Prostý občan
Ashi InuzukaTým 9 (Monument)
Čo to má byť ?! spýtal sa vyvalene v duchu pri nástupe tretieho člena ich tímu. Zišla sa tu teda čudná zmeska osôb. To dievča vyzeralo celkom normálne, no ich sensei bol prívrženec zdravej stravy, navyše tie mačky. A tento teatrálny výstup sa skoro ani komentovať nedal.
"Nó, radšej to necháme na neskôr, ok ?" začal rozpačito. "Bol by som nerád ak by sme sa stĺkli už pri prvom stretnutí." dodal, no potom nasadil priatelskejší úsmev.
"Volám sa Ashi Inuzuka a toto je Ginmaru." predstavil sa a Ginmaru prívetivo štekol.
"Takže roboty sa moc nebojím, no aj tak ju nutne nevyhľadávam. Občasným voľnom ma určite nenaštvete. A v medziľudských vzťahoch som tiež dosť skúsený, ostatne už som sa stretol s kadejakými typmi ľudí. Mojou nevýhodou je to, že každá menšia úloha vyústi v menšiu katastrofu, presenjšie povedané výbuch. Raz som napríklad môjmu bývalému parťákovi vyhodil dom do vzduchu." štekavo sa zasmial. Na tú príhodu si ešte živo pamätal. Nevedel síce, či sa to dá zaradiť do kategórie drobné výbuchy, ale nechal to tak.
Vložil Jaden, Út, 2012-10-09 15:43 | Ninja už: 5930 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Moriko Inuzuka Cvičiště nedaleko Lesa Smrti
Moriko bručení a povzdechy jejích nových studentů zrovna moc na náladě nepřidalo, a tak jen ohrnula nos, trhnutím hlavy se naštvaně zadívala před sebe a přidala na ráznosti její chůze.
Kamimaru ji doběhl a zařadil se jí po levici, při čemž jí šťouchl čumákem do dlaně ruky, volně svěšené podél těla.
„Nech mě, Kamimaru! Gvr!“ zavrčela. Pro ní tak významný den, kdy dostala své první žáky a svěřenci, jí ti svěřenci budou takhle kazit? To teda ne!
Propletli se ulicemi a následně i porostem a stromy, než se zastavili na cvičišti, blízko Lesa Smrti, ze kterého sem pronikalo vzdáleně a tiše pár zvířecích skřeků. Cvičiště to bylo odlehlé, nijak extra vybavené. Byla to v podstatě kruhovitá travnatá plocha o průměru zhruba 20 metrů, ohraničená kolem dokola listnáči.
„Sednout!“ zavelela Moriko, když se zastavila zhruba uprostřed travnaté plochy cvičiště, otočila se k trojici, a rázně jim ukázala na zem, načež si sama sedla do tureckého sedu na trávu, a začala drbat Kamimarua, který si lehl vedle ní a položil si k ní hlavu na klín, mezi ušima. Nevěděla proč, ale uklidňovalo ji to.
„Tak mi o sobě něco řekněte! Jací jste, co vás baví, co nebaví, čeho byste chtěli dosáhnout, a tak dále,“ rozhodila rukama ledabyle a přejela pohledem po trojici.
Vložil Kyell, Út, 2012-10-09 11:07 | Ninja už: 5644 dní, Příspěvků: 1367 | Autor je: Účastník chuuninské zkoušky
Amao Hyuuga
Vyčkávajíc na poslední článek řetězu se zadíval na svou senseiku, která byla stejně jako jeho kolega ze stejné rodiny. Trošku náhoda, pomyslel si ironicky, ale alespoň tím bude zaručena maximální úspěšnost jejich technik. Nakonec se přidala poslední členka týmu a to byla dívčina z klanu Aburame. Jako první, co Amaa napadlo, bylo, že každý z nich je především senzor, on má oči, Inuzukové nos a Abburame své pomocníky. Tím byl pravděpodobně osud týmu zpečetěn. Ještě jednou se představil Hamitsu, aby i ona věděla, jak se jmenuje a poté, jako tým vyrazili do ulic Konohy. Všichni jí už museli znát zpaměti, ale procházka nikdy neuškodila. Mezitím se senseika tvářila velmi nadšeně, Amao jí upřímně záviděl ten její zápal, protože sám byl chladný jako kámen. Chladné racionální myšlení, to byl celý on. Na otázku se chvíli styděl odpovědět, ale nakonec se osmělil.
"Upřímně? Budete můj třetí tým, takže tomu nedávám velké šance, ale pokud budu mít šanci se s někým poznat a být mu partnerem na bojišti, inu proč ne."
Pronesl trošku zlotřile, tak jako tak ho zajímalo zlepšování sama sebe, než to, aby si s někým hrál na kamarádíčky. Ve skutečném boji to jen překáží.
Vložil Jaden, Út, 2012-10-09 00:19 | Ninja už: 5930 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Takuya Riko - Tým 9 Památník padlých
„To vaše kotě mě skočilo přímo do rámenu! A zdraví jídla nejim, ty chutnaj vždycky hnusně...,“ založil si Takuya dotčeně ruce na prsou, zakabonil se a zabručel, když tu mu po chvilce došlo, s kým má vlastně tu čest.
„Takže vy jste můj sensei?“ rozzářil se rázem a vyvalil na Fugakua oči, při čemž zcela ignoroval Aretu s Ashim.
„To je paráda! Naučíte mě jak se stát legendou?“ vychrlil na Fugakua okamžitě své přání, myšlené zcela vážně, a zatnul dlaně v pěsti.
Když je ale Fugaku oslovil jako celek a vyzval, ať mu o sobě něco povědí, případně ukáží, co umí, všiml si konečně i Arety s Ashim, a zapáleně se na ně zazubil.
„Já jsem Takuya Riko! Dobře si to jméno zapamatujte, protože se o mě a mých činech jednoho dne budou vyprávět legendy!“ napřímil se Takuya, vypnul hruď a píchl se do ní palcem, stále s tím sebejistým, bojovným úsměvem ve tváři.
„Klidně vám to dokážu! Jen pojďte!“ rozkročil se a natáhl před sebe pěsti, pohledem přitom přejížděje mezi Ashim a Fugakuem.
Vložil awen, Po, 2012-10-08 23:33 | Ninja už: 4912 dní, Příspěvků: 196 | Autor je: Prostý občan
Fugaku Fuin-sensei týmu 9 Památník
Z počátku ležérní ironický úsměv vystřídalo mnoho různých grimas a obličejů, až se vše ustálilo na překvapeném výrazu, kterým obšťastnil oba nové studenty. Tedy na rovinu, měl jsem připravené dvě odpovědi s tím, že kdybyste odhalili jednu, prohlásím za správnější tu druhou, ale dostali jste mě. Nepředpokládal jsem, že každý z vás zmíní jednu. Na tvář se vrátil ironický úsměv. Primárně šlo o to, sejít se někde v klidu a seznámit se, při výběru místa mi nakonec zbylo právě toto, jelikož jsem vám chtěl popřát co možná nejméně replik vašeho jména vyrytého do kamene. Tedy samosebou, sláva je důležitá a bojovat za vesnici také, ale jména z tohoto seznamu mají společnou jen jednu věc, jejich majitelé zemřeli během války, v podstatě se neřeší, zda zemřeli ve chvíli, kdy z posledních sil bránili důležitý průsmyk, jehož ztráta by ohrozila vesnici, nebo jestli zemřeli v marném, nic neznamenajícím měření sil dvou výzvědných skupin. V každém případě... Větu nedokončil, jelikož mu do zorného pole vběhla další postava, nepředstavovala hrozbu, byl to poslední člen týmu. Ještě pomalu ani nezastavil, a už na něj ukazoval prstem a mlel něco o dluhu. Vida, poslední člen týmu, ještě jsme se aani nepředstavili a už mu něco dlužím. Na rámen ale zapomeň, není zdravý, pokud budeš chtít, abych dluh vyrovnal, možná bych ti mohl uvařit nějaké zdravé jídlo, co ty na to? Jednou se mi dokonce povedlo i nepřipálit restovanou zeleninu. Pyšný výraz za chvilku zmizel pod nárazy zadržovaného smíchu. Jenom žertuju, samosebou bych ti to zdravé jídlo koupil. Škoda žes přišel déle, každopádně mě můžeš říkat třeba Fugaku, vy tři se doufám seznámíte také, čím líp se budete znát, tím méně pravděpodobné bude, že vás někdy někdo najde tady. Prst v rukavici opět výmluvně ukázal na pomník, to že třetí student výzvu možná nepochopí vůbec neřešil. A abychom tu takhle nekecali celý den, povězte mi něco o sobě, a pokud chcete, klidně mi i ukažte co umíte, rád se něčemu přiučím. Nejspíš nebude dlouho trvat a všem dojde, že ironický úsměv není tak úplně vyjádřením pocitů, jako spíš neutrálním výrazem, který pocity skrývá.
Vložil gibbirg, Po, 2012-10-08 21:04 | Ninja už: 4703 dní, Příspěvků: 63 | Autor je: Prostý občan
Aki Nikumo
Tým 14
"Mě tréning nevadí" odpověděl směle Aki, sice měl v plánu ještě několik věcí ale říkal si že na to bude mít spoustu času později. Přesto i kdyby skončili tréning až někdy večer, chtěl se podívat za rodiči na hřbitov "ale pokud se vám nechce tak to zas takový problém neni dodal "a můj element, no řekněme že mi bylo řečeno, že je to fuuton" po tom ještě přemýšlel co by se hodilo říct a ale nic ho nenapadlo a proto se zeptal na věc která ho zajímala "Sensei a co vy? Jak ste na tom s bojem?
Vložil Jaden, Po, 2012-10-08 19:02 | Ninja už: 5930 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Takuya Riko - Tým 9 Ichiraku Ramen, Památník padlých
Takuya se konečně dočkal a kuchař před něho postavil misku s rámen, na jehož hladině plavala dvojice feferonek.
„Áh! Itadaki-!“ přitáhl si Takuya s širokým úsměvem polévku blíž a chvilku ji hypnotizoval pohledem, než složil ruce s hůlkami k sobě a chystal se dát do jídla, když tu mu plány překazilo jakési kotě, kterému prostě přištálo v polévce a celou ji na něho chrclo.
Takuya zůstal chvilku v pozici se složenými dlaněmi a pootevřenou pusou, skoro jako by zkameněl, než jeho mozek zpracoval, co se stalo. Kuchař s asistentkou na něho a na kotě zůstali jen konsternovaně civět.
„Gyáh!“ zaječel najednou Takuya a nadskočil na židli, když mu došlo, že ta horká polévka, co má na sobě, vlastně pálí.
„Ty mrňousi zatracenej!“ popadl kotě za kůži za krkem a zlostě se na něho zadíval.
„Moc se omlouvám! Netuším, kde se tu vzalo!“ mával kuchař omluvně rukama a jal se kotě vyhodit. Asistentka si jen rukou přikrývala ústa a dusila smích.
„Počkej, opláchnu vás!“ dodala najednou s pobaveným úsměvem a Takuyu s kotětem prostě osprchovala hadicí na mytí nádobí.
„Super....děkuju....,“ vyprskl mokrý Takuya trochu vody a znovu propíchl kotě pohledem, když tu si všiml nějakého psaní, co mělo za obojkem.
„Moment!“ řekl a uhnul s kotětem, aby mu ho kuchař nevzal. Vzal mu lístek, položil kotě na stůl a dal se do čtení.
„Ahá! Takže za to může můj sensei!“ zvolal po chvilce jako nějaký detektiv, co právě vyřešil složitý případ, seskočil ze židle a uháněl pryč.
„Počkat! A kdo bude platit?!“ zařval za ním kuchař a naklonil se za ním, opíraje se o pult.
„Pardon strejdo! Sem švorc, někdy příště!“ zamával na něho za běhu Takuya a zazubil se.
„Ty kluku nezvedenej!“ pohrozil mu pěstí kuchař, načež si jen povzdechl a chytl se za čelo.
Asistentka se dala do smíchu.
Takže památník, jo? Vzpomněl si Takuya na to, co se psalo v dopise, co mu poslal po tom kotěti jeho sensei. Alespoň si myslel, že to byl jeho sensei. I když, ve skutečnosti mu to bylo jedno a moc nad tím nepřemýšlel, stejně neměl co na práci a tohle vypadalo minimálně jako pěkné dobrodružství.
Takuya proletěl ulicemi Konohy jako vítr, dokud se nezastavil na kraji lesíka, odkud bylo vidět na památník. A přesně u něho stál nějaký muž v cestovním plášti, který halil skoro celé jeho tělo, nějaké děvče, a kluk se psem.
„Oooi!“ přiběhl k nim Takuya a už za běhu na ně mával.
„Dlužíte mi rámen, ať už jste kdokoliv!“ zabodl proti Fugakuovi ukazováček pravačky Takuya, hned jak k trojici doběhl, a odhodlaně se rozkročil, s druhou rukou v bok.
RSS
| Česká stránka o seriálu NARUTO a BORUTO. Slouží pouze jako fan web, všechny postavy a příběh vymyslel Kishimoto Masashi, popř. TV-TOKYO, a také jsou jejich majiteli. Obrázky na webu patří jejich autorům. Titulky k anime a překlad mangy patří týmu Konoha.cz. Není dovoleno si je přivlastňovat (tzn. měnit jméno překladatele). Pokud je chcete použít, vždy uveďte zdroj. Články patří tomu, kdo je vložil, není-li uvedeno jinak. Prosíme, nekraďte tyto články do svých blogů. Konoha.cz je web bez komerčních reklam, o žádné nestojíme.
Keiji Nara (Tým 6)
Vzbudil ho nějaký křik. Byl to Asajake a říkal něco o útoku na vesnici. Keijiho to z míry moc nevyvedlo, protože věděl, že by jeho bratr ihned vše zjistil.
Shikaru to ale naštvalo a kluci se pustili do křížku. Keiji stále dělal, že spí, ale celý souboj sledoval. Během chvilky byl konec.
Se zamručením se posadil a podrbal se na hlavě.
"To co jsem právě viděl bylo...dětinské a hloupé. Člověk by čekal, že se budete umět líp ovládat. Jste jak malý parchanti fakt že jo...posbírejte si ten bordel co jste tu udělali a vysmahněte domů! Zítra v osm...ne devět hodin budete u brány."
Netvářil se nijak naštvaně, ani jeho tón hlasu tomu neodpovídal, ale i oni by měli poznat hranici, kterou je lepší nepřesahovat.
Ashi Inuzuka Tým 9 (Monument)
Nebolo to zvláštne. Toto bolo neuveritelné. S Ginmarom na celú tú situáciu civeli jak puky. Už-už chcel senseiovi niečo odvetiť, keď v tom opäť nastúpil Riko so svojou svojskou životnou teóriou.
"Nemyslím. Občas je jednoducho najlepšie sa zdekovať a nevyliezať. Ver mi máme s tým skúsenosti." odvetil a trochu sa pousmial. Situácií, kedy naňho leteli spŕšky kyseliny bolo naozaj dosť.
"Odvaha je fajn vec, no bola by blbosť sa púšťať do niečoho, načo proste nemáme, no nie ?" dodal a zadíval sa na senseia.
Shikaru Nara
V lese
Shikaru kašlal na nějaký jeho slova. Seběhl po stromě dolů doběhl k batohu a vytáhl lékárničku. Ruku si natřel takovou divnou mastí. A hned poté si jí zavázal. A na obličej položil akorát rozdrcené listí jelikož rána nebyla tak hluboká. Poté akorát vše vrátil do batohu. A znova v klidu usnul.. "Já ho nedokážu porazit. Nikdy!" to byli jeho poslední myšlenky..
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Sarutobi Asajake
Když se pokusil Shikaru praštit Asajakeho hlavou do jeho vlastního drátu, drát se jen prohnul, i když i tak to byla dosti nepříjemná zkušenost. Okamžitě poté se Asajake odpoutal a odhodil Shikarův drát i s kunaii. "Chceš v tom pokračovat?" zeptal se a protáhl si ztuhlé ramena, mezitím stáhl všechny dráty zpět k sobě. Měl teď jasnou výhodu, byl nezraněn, téměř se ani nepohnul a mohl dál útočit aniž by se vyčerpával, což Shikaru nemohl.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Shikaru Nara
V lese
Shikaru běžel s namířenou pěstí když v tom Asajake rychle přeskupil dráty. Většina jich mířila na Shikara. A jeden se postavil před Shikarovu ruku. "Tak jo mám poslední možnost." Shikaru rychle hnul hlavou dopředu. Jedinou hlavu neměl Asajake připoutanou drátem takže na něj půso bylo Kagemane no jutsu. Což spůso bylo Asajakemu náraz do jeho vlastního drátu. Poté se Shikaru rychle přemístil na strom u kterého byl Asajake připoutaný.I když ho přitom jeho vlastní drát zasáhl na tváři. Kagemane již po nárazu bylo zrušené. A nahoru do stromu se dráty nemohly nepozorovatelně dostat.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Sarutobi Asajake
"Takže budu muset použít i tyhle." pomyslel si Asajake a aktivoval poslední dva dráty. První se postavil před Asajakeho tvář pro všechny případy a druhý vyletěl po Shikarově ruce aby ji omotal a pak by s ním Asajake mohl vláčet jak by se mu zachtělo. A aby své dílo dokončil, sedm drátů, které vyslal prve proti Shikarovi nechal opsat kružnici, takže dráty napravo mu šli po nohách a dráty nalevo po hlavě. Nakonec už jen přidal seknutí z obou boků drátem, který ho držel u stromu a bylo to.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Shikaru Nara
V lese
SHikaru klečel když v tom k němu zamířili dráty. Jediné co ho napadlo byli úhyby ale to nepřicházelo v úvahu. "Sakra co teď. Možnost výskoku není. Není možnost úhybu na pravou ani na levou stranu. A jeden mi míří přímo na hruď. Když rozložím pečetě zruší se akorát část jutsu. To můžu rysknout a při druhém se furt mohu pohybovat. Tak a mám to." Shikaru rozložil pečetě čímž se uvolnila ruka která poté zmizela. Shikaru udělal zase jednu z bezmyšlenkovitých věcí. Rozeběhl se proti drátu který mu mířil na hruď, což nemohl ale Asajake čekat. Tím se také vyhnul ostatním drátům. I když se musel sehnout aby ho netrefili ty co mířili jako biče trochu výš. Ale takési to vybralo svou daň Shikarovi drát probodl pravou ruku. Rána byla hluboko ale Shikaru běžel dál. Až nakonec vytrhl kus masa s kůží. Teklo z něj docela dost krve ale on nezastavoval. Nápřáhl se a rukou mířil přímo na nepřipraveného Asajakeho který se z vlastní blbosti nemohl hýbat a tím pádem ani kopírovat pohyby Shikara.. Pěst mířila přímo na držku...
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Sarutobi Asajake
"Hej, tak to jsi mě teda dostal." řekl, ale jako by sám chtěl zpochybnit svoje slova, zubil se u toho. "Tančíš rád? Možná bys měl začít." Hned jak to dořekl, z jeho rukávů vyrazily dráty. Konkrétně sedm drátů. Jeden, prostřední, mířil Shikarovi na hruď, dva na nohy, dva letěly mírně do stran aby mu znemožnily manévrování a dva s nápřahem jako biče směřovali z boků, aby Shikara chytily za nohy a uzemnili ho až se pokusí vyskočit. A během téhle celé přehlídky si začal Asajake pískat.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Shikaru Nara
V lese
"Nikdy jsem s tebou hýbat nechtěl." odvětil mu na otázku. Poté se k němu pomalu přiblížil ani ne na dosah drátu. Ale bylo to blíž než byl předtím. "Neměl jsem ani nemám důvod s tebou hýbat. Toto není můj trumf. Toto není ani začátek. Jen jsi mě vyvedl z míry tvými skvělémi shopnostmi. Ale teď je doufám konec." Shikaru si znova zaklekl. Vytáhl z kapsy vojenské pilulky. Nebylo to sice zdravé ale vzal si hned tři najednou. "Fuj to je hnus." procedil a poté začal vytvářet pečetě. "Drak, Tigr a Krysa" přemýšlel když je tvořil. Poté poslal chakru do stínu a z něj se začala kolem Asajakeho ovíjet ruka která mu pomalu mířila ke krku. Shikaru ani nemrkl a vyslal povel k zahájení škrcení co největší silou.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Takuya Riko - Tým 9
Památník padlých
„Hehé! Stejně bych vyhrál!“ zazubil se Takuya a nafoukl se, div neprasknul. Nemyslel to zle, ale takový už prostě byl. A bylo jasné, že jeho kolegům asi chvíli potrvá, než si na jeho svérázný způsob chování zvyknou.
„Ale stromy sejme každej! To není žádnej výkon...,“ svěsil ruce Takuya zklamaně, když mu sensei zatrhl jeho plány.
Když se Fugaku následně pustil do jeho sálodlouhého monologu o významu správné strategie v boji a váhy života jak jednotlivce, tak celého týmu, neudržel Takuya zhruba v polovině pozornost, začal těkat pohledem po okolí, a vrtat se přitom malíčkem v uchu.
„Neni lepší prostě všechny porazit?“ vypadlo z něho nakonec, se zamyšleným výrazem, když konečně vytáhl prst z ucha a opucoval si ho do kalhot.
Sarutobi Asajake
Asajake měl v plánu si celý boj udržet klid a to se mu zatím dařilo. Když po něm Shikaru hodil kunaie a trefil je do vedlejších stromů, měl podezření, že něco chystá, ale rozhodně neměl v plánu mu v tom nějak bránit. Jak se sám naučil, nejlepší způsob jak zničit morálku druhého bylo nechat ho zahrát jeho trumf a až ten rozdrtit. Když si Shikaru zakryl oči sám je zavřel,a le rukama nepohnul když je otevřel, ucítil mírné cuknutí a při pohledu dolů mu to došlo. "Ahá, zapomněl jsem, že jsi taky Nara. Takže.. co bude dál? Máš můj stín, můžeš se mnou hýbat dle vůle, ale ptám se tě, vážně jsi vyhrál?" Asajake mluvil klidně, ani náznak nepokoje. Zatímco mluvil, drát omotaný okolo jeho prstu se okolo něj obtočil a pak Asajakeho přitáhl k nejbližšímu stromu. "A jak se mnou budeš hýbat teď?
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Shikaru Nara
V lese
"Sakra" sykl a poté pokračoval ve přemýšlení. "Nemám toho moc. Ale tahle se ho nedotku. Musím přemýšlet, je možný abych ho chytil do svého jutsu. Je to les ale toho si všimne. Světelná bomba. Směr za něj. Ne všimne si skládání pečetí. Co tahle udělat si tu obvod. Snad ho nenapadne ho zničit." Shikaru rychle šáhl do batohu. Zabodl do stromu za sebou dva kunaie které měli již silnější drát. Ale nespojovali se spolu. Nýbrž z dalšími dvěma které vrhl do stromů směrem k Asajakemu ale v úhlu 50°. Vytvořil sám pro sebe obvod který byl pro Asajakeho nesmyslný, ale dával smysl. Jen co tento obvod Shikaru doknočil vrhl dva kunaie se světelnými bombami směrem za dráty. Rychle si zakryl oči a prohlásil "KAI" doufal že to udělá i Asajake. A tak rychle vytvořil pečetě na Kagemane no jutsu. které po linii kterou vytvořil stín od tlustých drátů a všeho v okolí přímo jako pěšinku směrem k drátům vyslal svůj stín a doufal že Asajakeho chytne.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Sarutobi Asajake
"Fíha, to tě toho naučili." neodpustil si Asajake, zatímco drát, který si poté, co ho ze sebe sundal omotal okolo pravého ukazováčku, začal létat okolo jako myslí poháněný bič a bleskově srazil všechny shurikeny. Nejdříve ty obyčejné, poté ty v jejich stínu vychílil bezpečně z dráhy a nakonec i ty, které po něm zase Shikaru hodil následně. "Jak sis mohl všimnout, shurikeny ani podobné zbraně ti nepomohou, budeš muset předvést nějáké opravdové schopnosti." 5íkal to s klidnou tváří, nehnul se ani o milimetr od místa kde poprvé zakřičel a jen si v klidu užíval vítr, který k němu přišel od míst, kde vybuchly Shikarovy lístečky.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Shikaru Nara
V lese
Asajake měl pořád nařážky. Ale z Shikarova slabého útoku se dostal rychle. "Tak poť dál nechci to tu Keijimu zničit.." Prohlásil s úsměvem. Ale dokať Asajake nedával pozor vrhl dva shurikeny bez výbušných lístků. A dva s výbušným v jejich stínu. Jediného čeho si mohl všimnout byly ty dva horní shurikeny a dole výbušné lísky. Které ale nemířili na něho, bylo to míření asi ve množině bodů metr od Asjakeho hlavy. "KAI" vyslovil ve chvíli kdy byly Shurikeny nejblíže Asajakemu. Poté ještě hodil dva shurikeny směrem na Asajakeho krk a pravé koleno. A doufal že ho alespoň tím jedním zasáhne.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Areta tým 9 U památníku
Zajímavá slova říkala si v duchu Areta, když poslouchala senseiovu řeč. ,,Nejspíš máte pravdu,´´ přiznala dívka. ,,Ale jestli bych ještě mohla něco říct k tomu přeceňování sebe sama, myslím, že s tím problémy nemám, ale chápu, jak to myslíte. Jasně, že se má vědět, kdy přestat, sama doufám, že já to vím. No nic.´´
Tam, kde tančí listy... A hoří oheň
Stín ohně se mihotá po vesnici.
A listy jednou opět vyrostou. Sandaime Hokage
Fugaku Fuin-sensei týmu 9
Památník
Jeho tváří se mihlo upřímné pobavení. Tys mě špatně pochopil, Takuyo, ukázat ano, ale zatím bez protivníka, můžeš použít stromy nebo to jen tak předvést, souboje si necháme na jindy. A ty říkáš, že jsi Inuzuka? Hmmm, už je to nějaký pátek co jsem měl s někým od vás co do činění, ale máte v rodině jistý milý přístup. A samosebou žádný normální člověk nevyhledává práci, v tom si jsme celkem podobní. Po krátkém úsměvu pokračoval ke slečně. A konečně, slečna. Přizpůsobivost je jedna ze základních vlastností úspěšných ninjů, zvláště pokud se pohybují v oblastech tajných operací na nepřátelském území. Na tom popisování sama sebe ale zapracuj, polovina z těch lidí zde na památníků zemřela, protože se nedovedli definovat, tedy neznali své hranice, což nutně vedlo k přecenění vlastních sil a v podstatě zbytečné smrti. Jednu věc si zapamatujte, teď už zase mluvil ke všem třem, postarejte se v první řadě o to, aby byla zajištěna bezpečná cesta z místa střetu pro vás, a lépe pro celý váš tým. Pokud ze sebe vydáte všechno a zemřete, už se do boje nikdy nezapojíte. Když se vám však podaří z boje stáhnout zhruba s polovinou sil, můžete zasahovat znovu, a jistě chápete, že to je jak pro vás, tak i pro vaši vesnici daleko výhodnější. Nevěděl, jak na ně zapůsobí takový monolog o smrti, které přiřazuje určitou nevýhodu pro celou vesnici, tedy je vlastně každá smrt v boji pouze přítěží, ale museli pochopit jeho ideu, a dle jeho názoru s tím snad nebude problém...
Naruki Hyashi(Tým 1)
Ta slečna co se představila jako Mazushi její kamarádkou se z ní vyklubala Boa Yami můj sensej.Podívala se na dívku vedle mě a vyčetla jí že si toho nevšimla"aha takže se jmenuje Kasumi"pomyslím si.Řekla že už budeme moct začít s pořádnou prací a výhružně zvedla prst."Nemáme být náhodou tří?"zeptám se a obrátím se na senseje"začneme už s nějakými misemi?"ještě položím jednu otázku
Sarutobi Asajake
Když Shikaru vyskočil, začal se Asajake smát, až se za břicho popadal. Co však nečekal bylo to, že po něm hodí kunaie s drátek a tak ho stihl drát dvakrát omotat dokola než jej Asajake zastavil pomocí techniky jifuriko. "Hej hej, vypadá to, že tady má někdo po probuzení stejně hroznou náladu, jako účes." S tím se okolo něj začaly otáčet dráty i s kunaii a osvobozovat ho tak z jeho pout. "No co, lepšího nic nemáš?"
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Shikaru Nara
V lese
Spal hlubokým spánkem když tu najednou.. Ho vzbudil ten magor. "A vážně tam musím jít? Nechce se mi.." řekl s nudou na tváři. Poté mu ale došlo co Asajake řekl. Hned vstal a doběhl do batohu. Vytáhl dva kunaie. Které byli svázené tenkým drátem kterého si Asajake na tu vzdálenost všimnout nemohl. "Kde jsou?" optal se ale poté mu to došlo. To ale Asajake přehnal. Shikaru se napřáhl. A vrhl kunaie každý jiným směrem ale tak aby drát Asajakeho zasáhl. Poté šáhl do batohu a vytáhl kožený pytlík, ve kterém byli Makibishi. "Ty ale potřebuju na misi." Čekal tam a jediné co vytáhl bylo šest Shurikenů z čehož byli dva s výbušným lístkem. "To jsi dělat neměl."
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
Kasumi zůstala stát jako opařená.
"Cože? Vážně jsem něco přehlídla?" pomyslela si. Kasumi bylo úplně jedno jak se jmenuje, když není její sensei, proto tomu nevěnovala pozornost a její namyšlenost se jí tentokrát vymstila. Pravda, že jí to bylo podezřelé, ale z úplně jiné věty a tohle ji vážně nenapadlo.
"Takže ona je náš sensei? Co je o za pitomé hry!" pomyslela si naštvně. Stále nemohla uvěřit, že udělala chybu, o tréninku a misích genninů slyšela a věděla, že to už bude něco úplně jiného, než nějaká akademie, teď jí to konečně došlo, jestli chce i tady vynikat stejně jako tam, bude se muset začít snažit ještě víc a pracovat na sobě.
Když se konečně vzpamatovala přestala na ni zírat. Nejprve si řekla, že by jí mohla vyčíst, že nikdo si jméno nepamatuje napoprvé a ona jí ho taky musela zopakovat, ale pak si řekla, že tyhle výmluvy nemá zapotřebí, že mnohem důležitější pro ni bude naučit se vyrovnat s tím, že udělala chybu a nejspíš jich ještě pár bude.
Pak se podívala na dívku vedle sebe.
"To jsme jako jenom dvě?" zeptala se překvapeně.
"Dobře, já jsem připravená." řekla a ušklíbla se.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Sarutobi Asajake
Když se probudil, nevěděl kolik je hodin, ale podle slunce odhadl, že už bude po poledni. Oba dva jeho kolegové spali a tak se posadil a chvilku přemýšlel nad hlubokými myšlenkami o svém životě. Když ho to přestalo bavit, jak nejtišeji mohl, postavil se, nahnul se k těm dvoum, zhluboka se nadechl a usmál se. "Poplách, útočí na vesnici, vstávat honem, už jsou tady!" zakřičel na ty dva z plných plic a už se těšil jak se zasměje jejich výrazům.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Boa Yami
Tým 1
Boa už očekávala, že bude odhalena, nicméně nestalo se tak.
"Kasumi..." podívala se na ní přísným pohledem.
"Neprošla si úvodní zkouškou, jako ninja musíš být obezřetný a nesmíš přestat dávat pozor... Dvakrát jsem se představila a pokaždé to bylo jinak, měla by sis toho všimnout..." začala jí pomalu objasňovat situaci.
"A protože tu máme již i druhou členku, můžeme začít s pořádnou prací" výhružně zvedla prst, nicméně na tváři se jí vykouzlil úsměv.
"Jsem Boa Yami, sensei Týmu 1" představila se a olízla rotopující se nanuk.
Areta tým 9 U památníku
První věc, která napadla Aretu, když viděla posledního člena týmu, byla "hyperaktivní pako". A to, že chtěl okamžitě předvádět svoje schopnosti, jí tu myšlenku ještě potvrdilo. Ale pak si řekla, že se ještě ukáže, jaký vlastně je.
Z Ashiho měla dobrý pocit. Sice se nechtěla přibližovat k tomu jeho psovi, ale jak popisoval, že vyhodil do vzduchu nějaký dům, musela se pousmát.
,,No, tak já jsem Areta, ani nevím, co bych o sobě mohla říct, práce mi nevadí, ale nemusí se to nijak přehánět a... s lidmi dokážu vyjít více méně dobře, dokážu se přizpůsobit. Já nevím, neumím popisovat sama sebe.´´
Tam, kde tančí listy... A hoří oheň
Stín ohně se mihotá po vesnici.
A listy jednou opět vyrostou. Sandaime Hokage
Ashi Inuzuka Tým 9 (Monument)
Čo to má byť ?! spýtal sa vyvalene v duchu pri nástupe tretieho člena ich tímu. Zišla sa tu teda čudná zmeska osôb. To dievča vyzeralo celkom normálne, no ich sensei bol prívrženec zdravej stravy, navyše tie mačky. A tento teatrálny výstup sa skoro ani komentovať nedal.
"Nó, radšej to necháme na neskôr, ok ?" začal rozpačito. "Bol by som nerád ak by sme sa stĺkli už pri prvom stretnutí." dodal, no potom nasadil priatelskejší úsmev.
"Volám sa Ashi Inuzuka a toto je Ginmaru." predstavil sa a Ginmaru prívetivo štekol.
"Takže roboty sa moc nebojím, no aj tak ju nutne nevyhľadávam. Občasným voľnom ma určite nenaštvete. A v medziľudských vzťahoch som tiež dosť skúsený, ostatne už som sa stretol s kadejakými typmi ľudí. Mojou nevýhodou je to, že každá menšia úloha vyústi v menšiu katastrofu, presenjšie povedané výbuch. Raz som napríklad môjmu bývalému parťákovi vyhodil dom do vzduchu." štekavo sa zasmial. Na tú príhodu si ešte živo pamätal. Nevedel síce, či sa to dá zaradiť do kategórie drobné výbuchy, ale nechal to tak.
Moriko Inuzuka
Cvičiště nedaleko Lesa Smrti
Moriko bručení a povzdechy jejích nových studentů zrovna moc na náladě nepřidalo, a tak jen ohrnula nos, trhnutím hlavy se naštvaně zadívala před sebe a přidala na ráznosti její chůze.
Kamimaru ji doběhl a zařadil se jí po levici, při čemž jí šťouchl čumákem do dlaně ruky, volně svěšené podél těla.
„Nech mě, Kamimaru! Gvr!“ zavrčela. Pro ní tak významný den, kdy dostala své první žáky a svěřenci, jí ti svěřenci budou takhle kazit? To teda ne!
Propletli se ulicemi a následně i porostem a stromy, než se zastavili na cvičišti, blízko Lesa Smrti, ze kterého sem pronikalo vzdáleně a tiše pár zvířecích skřeků. Cvičiště to bylo odlehlé, nijak extra vybavené. Byla to v podstatě kruhovitá travnatá plocha o průměru zhruba 20 metrů, ohraničená kolem dokola listnáči.
„Sednout!“ zavelela Moriko, když se zastavila zhruba uprostřed travnaté plochy cvičiště, otočila se k trojici, a rázně jim ukázala na zem, načež si sama sedla do tureckého sedu na trávu, a začala drbat Kamimarua, který si lehl vedle ní a položil si k ní hlavu na klín, mezi ušima. Nevěděla proč, ale uklidňovalo ji to.
„Tak mi o sobě něco řekněte! Jací jste, co vás baví, co nebaví, čeho byste chtěli dosáhnout, a tak dále,“ rozhodila rukama ledabyle a přejela pohledem po trojici.
Amao Hyuuga
Vyčkávajíc na poslední článek řetězu se zadíval na svou senseiku, která byla stejně jako jeho kolega ze stejné rodiny. Trošku náhoda, pomyslel si ironicky, ale alespoň tím bude zaručena maximální úspěšnost jejich technik. Nakonec se přidala poslední členka týmu a to byla dívčina z klanu Aburame. Jako první, co Amaa napadlo, bylo, že každý z nich je především senzor, on má oči, Inuzukové nos a Abburame své pomocníky. Tím byl pravděpodobně osud týmu zpečetěn. Ještě jednou se představil Hamitsu, aby i ona věděla, jak se jmenuje a poté, jako tým vyrazili do ulic Konohy. Všichni jí už museli znát zpaměti, ale procházka nikdy neuškodila. Mezitím se senseika tvářila velmi nadšeně, Amao jí upřímně záviděl ten její zápal, protože sám byl chladný jako kámen. Chladné racionální myšlení, to byl celý on. Na otázku se chvíli styděl odpovědět, ale nakonec se osmělil.
"Upřímně? Budete můj třetí tým, takže tomu nedávám velké šance, ale pokud budu mít šanci se s někým poznat a být mu partnerem na bojišti, inu proč ne."
Pronesl trošku zlotřile, tak jako tak ho zajímalo zlepšování sama sebe, než to, aby si s někým hrál na kamarádíčky. Ve skutečném boji to jen překáží.
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Takuya Riko - Tým 9
Památník padlých
„To vaše kotě mě skočilo přímo do rámenu! A zdraví jídla nejim, ty chutnaj vždycky hnusně...,“ založil si Takuya dotčeně ruce na prsou, zakabonil se a zabručel, když tu mu po chvilce došlo, s kým má vlastně tu čest.
„Takže vy jste můj sensei?“ rozzářil se rázem a vyvalil na Fugakua oči, při čemž zcela ignoroval Aretu s Ashim.
„To je paráda! Naučíte mě jak se stát legendou?“ vychrlil na Fugakua okamžitě své přání, myšlené zcela vážně, a zatnul dlaně v pěsti.
Když je ale Fugaku oslovil jako celek a vyzval, ať mu o sobě něco povědí, případně ukáží, co umí, všiml si konečně i Arety s Ashim, a zapáleně se na ně zazubil.
„Já jsem Takuya Riko! Dobře si to jméno zapamatujte, protože se o mě a mých činech jednoho dne budou vyprávět legendy!“ napřímil se Takuya, vypnul hruď a píchl se do ní palcem, stále s tím sebejistým, bojovným úsměvem ve tváři.
„Klidně vám to dokážu! Jen pojďte!“ rozkročil se a natáhl před sebe pěsti, pohledem přitom přejížděje mezi Ashim a Fugakuem.
Fugaku Fuin-sensei týmu 9
Památník
Z počátku ležérní ironický úsměv vystřídalo mnoho různých grimas a obličejů, až se vše ustálilo na překvapeném výrazu, kterým obšťastnil oba nové studenty. Tedy na rovinu, měl jsem připravené dvě odpovědi s tím, že kdybyste odhalili jednu, prohlásím za správnější tu druhou, ale dostali jste mě. Nepředpokládal jsem, že každý z vás zmíní jednu. Na tvář se vrátil ironický úsměv. Primárně šlo o to, sejít se někde v klidu a seznámit se, při výběru místa mi nakonec zbylo právě toto, jelikož jsem vám chtěl popřát co možná nejméně replik vašeho jména vyrytého do kamene. Tedy samosebou, sláva je důležitá a bojovat za vesnici také, ale jména z tohoto seznamu mají společnou jen jednu věc, jejich majitelé zemřeli během války, v podstatě se neřeší, zda zemřeli ve chvíli, kdy z posledních sil bránili důležitý průsmyk, jehož ztráta by ohrozila vesnici, nebo jestli zemřeli v marném, nic neznamenajícím měření sil dvou výzvědných skupin. V každém případě... Větu nedokončil, jelikož mu do zorného pole vběhla další postava, nepředstavovala hrozbu, byl to poslední člen týmu. Ještě pomalu ani nezastavil, a už na něj ukazoval prstem a mlel něco o dluhu. Vida, poslední člen týmu, ještě jsme se aani nepředstavili a už mu něco dlužím. Na rámen ale zapomeň, není zdravý, pokud budeš chtít, abych dluh vyrovnal, možná bych ti mohl uvařit nějaké zdravé jídlo, co ty na to? Jednou se mi dokonce povedlo i nepřipálit restovanou zeleninu. Pyšný výraz za chvilku zmizel pod nárazy zadržovaného smíchu. Jenom žertuju, samosebou bych ti to zdravé jídlo koupil. Škoda žes přišel déle, každopádně mě můžeš říkat třeba Fugaku, vy tři se doufám seznámíte také, čím líp se budete znát, tím méně pravděpodobné bude, že vás někdy někdo najde tady. Prst v rukavici opět výmluvně ukázal na pomník, to že třetí student výzvu možná nepochopí vůbec neřešil. A abychom tu takhle nekecali celý den, povězte mi něco o sobě, a pokud chcete, klidně mi i ukažte co umíte, rád se něčemu přiučím. Nejspíš nebude dlouho trvat a všem dojde, že ironický úsměv není tak úplně vyjádřením pocitů, jako spíš neutrálním výrazem, který pocity skrývá.
Aki Nikumo
Tým 14
"Mě tréning nevadí" odpověděl směle Aki, sice měl v plánu ještě několik věcí ale říkal si že na to bude mít spoustu času později. Přesto i kdyby skončili tréning až někdy večer, chtěl se podívat za rodiči na hřbitov "ale pokud se vám nechce tak to zas takový problém neni dodal "a můj element, no řekněme že mi bylo řečeno, že je to fuuton" po tom ještě přemýšlel co by se hodilo říct a ale nic ho nenapadlo a proto se zeptal na věc která ho zajímala "Sensei a co vy? Jak ste na tom s bojem?
© by gibbirg
Takuya Riko - Tým 9
Ichiraku Ramen, Památník padlých
Takuya se konečně dočkal a kuchař před něho postavil misku s rámen, na jehož hladině plavala dvojice feferonek.
„Áh! Itadaki-!“ přitáhl si Takuya s širokým úsměvem polévku blíž a chvilku ji hypnotizoval pohledem, než složil ruce s hůlkami k sobě a chystal se dát do jídla, když tu mu plány překazilo jakési kotě, kterému prostě přištálo v polévce a celou ji na něho chrclo.
Takuya zůstal chvilku v pozici se složenými dlaněmi a pootevřenou pusou, skoro jako by zkameněl, než jeho mozek zpracoval, co se stalo. Kuchař s asistentkou na něho a na kotě zůstali jen konsternovaně civět.
„Gyáh!“ zaječel najednou Takuya a nadskočil na židli, když mu došlo, že ta horká polévka, co má na sobě, vlastně pálí.
„Ty mrňousi zatracenej!“ popadl kotě za kůži za krkem a zlostě se na něho zadíval.
„Moc se omlouvám! Netuším, kde se tu vzalo!“ mával kuchař omluvně rukama a jal se kotě vyhodit. Asistentka si jen rukou přikrývala ústa a dusila smích.
„Počkej, opláchnu vás!“ dodala najednou s pobaveným úsměvem a Takuyu s kotětem prostě osprchovala hadicí na mytí nádobí.
„Super....děkuju....,“ vyprskl mokrý Takuya trochu vody a znovu propíchl kotě pohledem, když tu si všiml nějakého psaní, co mělo za obojkem.
„Moment!“ řekl a uhnul s kotětem, aby mu ho kuchař nevzal. Vzal mu lístek, položil kotě na stůl a dal se do čtení.
„Ahá! Takže za to může můj sensei!“ zvolal po chvilce jako nějaký detektiv, co právě vyřešil složitý případ, seskočil ze židle a uháněl pryč.
„Počkat! A kdo bude platit?!“ zařval za ním kuchař a naklonil se za ním, opíraje se o pult.
„Pardon strejdo! Sem švorc, někdy příště!“ zamával na něho za běhu Takuya a zazubil se.
„Ty kluku nezvedenej!“ pohrozil mu pěstí kuchař, načež si jen povzdechl a chytl se za čelo.
Asistentka se dala do smíchu.
Takže památník, jo? Vzpomněl si Takuya na to, co se psalo v dopise, co mu poslal po tom kotěti jeho sensei. Alespoň si myslel, že to byl jeho sensei. I když, ve skutečnosti mu to bylo jedno a moc nad tím nepřemýšlel, stejně neměl co na práci a tohle vypadalo minimálně jako pěkné dobrodružství.
Takuya proletěl ulicemi Konohy jako vítr, dokud se nezastavil na kraji lesíka, odkud bylo vidět na památník. A přesně u něho stál nějaký muž v cestovním plášti, který halil skoro celé jeho tělo, nějaké děvče, a kluk se psem.
„Oooi!“ přiběhl k nim Takuya a už za běhu na ně mával.
„Dlužíte mi rámen, ať už jste kdokoliv!“ zabodl proti Fugakuovi ukazováček pravačky Takuya, hned jak k trojici doběhl, a odhodlaně se rozkročil, s druhou rukou v bok.