Vypravěč - ichi
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 3
Vypravěč - Stan.com
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 4
Vypravěč - Vikitori
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 6
Vypravěč - Kitabatake
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 11
Vypravěč - Davien
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Pozor, pozor, sličné dámy a chrabří pánové!
Bylo by záhodno a zároveň velmi fajn, kdybyste tento odstaveček pravidelně pročítali. Dozvíte se totiž novinky z místnosti a senseiové zde naleznou i žádosti z mé strany adresované jejich osobám.
5. 5. 2020 - Doplněno info k týmům zda nabírají nové členy, kdo je jejich vypravěčem, a kde hrají.
Vložil Davien, Út, 2012-10-02 11:48 | Ninja už: 5672 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan
Keiji Nara (Tým 6)
Zatímco vysvětloval, Shikaru se odebral na nějakou dobu pryč. Když se vracel bral si sebou batoh. Keiji doufal, že nehodlá na noc zůstat a půjde domů.
Přišel až k nim a zeptal se ho na misi. "No přece tak jak jsem to řekl ne? Asajake má na zítřek naplánovanou misi a ty jako nový přírůstek do týmu půjdeš s ním. Nějací banditi mají dostat za uši nebo co...tak nějak to brácha říkal."
Polévka už byla hotová. Keiji se natáhl do stanu pro tři dřevěné vyřezávané misky. Všechny naplnil a podal chlapcům. K polévce dostali ještě pečivo, které nakoupil v obchodě.
"Jste ve vývinu, tak pořádně jezte." Řekl s úsměvem a pustil se do své porce.
Vložil Uchiha Garasha, Út, 2012-10-02 10:16 | Ninja už: 6283 dní, Příspěvků: 364 | Autor je: Prostý občan
Toi Aburame
Toi rychlím pohybem rychle šahl po kunaich.Do kazdé ruky měl jeden z ostřím do stran.Pozoroval ty dva.Připadali mu nějaký divný.Však si něčeho vsiml.
,,Ono mezi sebou komunikují???"přemýslel v hlavě.
Při tom mu stale lítali brouci z tykve.Za jeho zady v okruhu metru a pul nešlo vubec nic videt jen černo což zpusobili Toivo brouci.
Stále je pozoroval však začínal více z hluboka dýchat.
,,Kruci kdo to je???Nemužu s nima bojovat jsem utahaný jestě s treninku."říkal si a nedal od nich pohled pryč.
,,Jsem Aburame,kdo jste vy a co tady dělam???"ptal se a najednou mu pred obličej vleteli dva brouci.
,,Ano vím to"řekl smerem k broukum.Při tom však nezhlížel pryč od nich
Dva maličci brouci viletěli vysoko do vzduchu.Byli malí a po rozdělení roje nešli moc videt.Obletli Toie a take ty dva však ej brali více okruhem.Spíše to vypadalo jak kdyby letěli uplně pryč.A však se vratili a vletěli uplně nenapadně na ty dva na každeho jeden.Posadili se na spodní čast zad.
,,Halo tak kdo jste"promluvil opět
Vložil DarckDewy, Po, 2012-10-01 17:41 | Ninja už: 4623 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese
Tak si ležel a nevnímal co se v okolí děje. Až mu najednou něco došlo. "Misi? To si ze mě děláte šoufky žejo?" Oznámil s nudným výrazem ve tváři. Poté pomalu začal vstávat. Ne že by mu byla zima. Ale zajímalo ho z čeho to Keiji dělá. A také se ho chtěl na něco zeptat. Jen tak se porozhlídl a poté vstal. "Tak za deset minut jsem zpátky." Pomalu začal odcházet z lesa. Asi hodně lhal jelikož tímhle tempem by tam nedošel ani do roka. Ale jen co se jim ztratil z dohledu. Trochu zrychlil. Šel do svého malého bytu vedle sídla klanu. Vešel dovnitř a hned vlezli do komory po své levici. Vytáhl tam odtať trochu větší batoh přes rameno. "To bude zase vopruz vláčet se s tím." zanadával v duchu a vyrazil zpět směrem do lesa. Bylo to minimálně dvacet minut co byl pryč. Ale když procházel kolem nich jen kývl na to že je zpátky. "Tak dobře teď si uděláme místo na spaní." řekl a přitom zívl. Hodil batoh ke stromu. "Joj a je to hotové." Poté ještě došel za Keijim "Jak jsi to myslel s tou misí?" optal se a čekal na odpověď a bylo mu jedno kdo to bude a něco mu o tom řekne.
Vložil Davien, Ne, 2012-09-30 19:16 | Ninja už: 5672 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan
Keiji Nara (Tým 6)
Chápal, co se mezi kluky děje, ale znát to na sobě nenechal.
"Já taky umím vařit! Základem je zůstat v klidu a nepanikařit, když se ti něco připaluje! A taky vhodný bylinky samozřejmě."
Řekl a zamíchal polévkou v kotlíku nad ohněm.
"Zítra vás čeká mise, tak by jste se měli připravovat nebo tak něco...jít dneska brzo spát a tak. Shikaru, ta nemusíš, ty už jsi prospal půl života."
Asajake se posadil vedle něj. Keiji se na něj usmál a začal mu popisovat, co do polévky dal a že vše se dá najít v lese.
"Ušetříš na tom spoustu peněz, protože v obchodech je všechno moc drahý, víš?"
Mluvil o penězích, ale účel byl samozřejmě úplně jiný. Svým zvláštním způsobem Keiji právě Asajakeho učil jak si obstarat teplé jídlo v lese daleko od civilizace. Doufal, že Shikaru též poslouchá, bylo dobré takové věco znát a umět. Je hezký ovládat stovky technik, ale k čemu to bude, když umřete hlady. Spousta shinobi na takové základní věci zapomíná.
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, St, 2012-10-03 19:37 | Ninja už: 4386 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi
Šla po ulici a uvožovala o dnešním dni, slunce jí pálilo do zad a tochu tak zpomalovalo uspávalo myšlenky. Dlouho si myslela, že dnešek bude právě ten den, kdy to všechno skončí, kdy už bude vše záležet jen na ní, ale opak byl pravdou. Čekala ji dlouhá cesta a právě dnes to teprve vše začínalo. Věděla, že bude dost možná těžká a bolestná, ale nebylo nic co by ji mohlo odradit. Mířila k budově Hokage a tušila co ji čeká. Bud muset s někým spolupracovat, s někým s kým si zaručeně nebude rozumět jak tomu bylo vžycky, s někým kdo jí denně poleze na nervy... "Ne! Slíbila jsem, že se pokusím být milá." pomyslela si a pochybovala, že jí to vydrží déle než obvyklých deset minut, ale slíbila to přece matce, tak se musí pokusit. Jak se tak blížila budově spatřila před ní stát nějakou nafintěnou osobu, pomalu a otráveně prošla kolem ní. "Dobrý ráno." pozdravila znuděným tónem a zývla si, přes to že ráno už bylo dávno pryč.
Protáhla se a kladla si otázku, jestli má moc velký průšvih, že jde pozdě jako obvykle. Jenže jí to bylo stejně jedno, jako všechno kolem, teď už s tím nic neudělá.
Vešla a stejně klidnou chůží jako doposud se došinula až ke dveřím. Ze zbytku slušného vychování zaklepala a bez čekání na odezvu do nich strčila a vešla. "Zdravím. Jdu z akademie." prohlásila aniž by na sobě dala znát lítost, že se zdržela.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Anata11, So, 2012-09-29 23:32 | Ninja už: 5038 dní, Příspěvků: 998 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka
Areta tým 9
Když k ní přiběhlo kotě, nejdřív ho chtěla ignorovat, ale když si všimla toho, co mělo za obojkem, a toho pohledu, kterým ji pozorovalo, vzala si vzkaz, přečetla si, kde se mají sejít, a oddychla si, že konečně něco ví.
Vydala se tedy na místo setkání a tam už viděla nějakýho chlapa a jednoho kluka se psem. Na psa úplně zapomnělo, a proto ji trochu zarazil. Né, že by měla ze psů vyloženě strach, ráda se na ně dívala, ale z co největší vzdálenosti to šlo. Snažila se nedát nic najevo a otočila se na toho chlapa.
,,Dobrý den, sensei,´´ pozdravila a představila se. Potom už jen čekala, jestli jí něco odpoví, nebo ještě počkají na zbývajícího člena týmu.
Tam, kde tančí listy... A hoří oheň
Stín ohně se mihotá po vesnici.
A listy jednou opět vyrostou. Sandaime Hokage
Vložil Tobicek, So, 2012-09-29 23:16 | Ninja už: 5679 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Akimichi Ikki Naibun
Po zběsilém běhu a chvilkovém čekání, během kterého se snažil pochopit o co jde, se objevil Nori s novým člověkem a začal cosi mlít. "Eh?" bylo jediné na co se zmohl jako odpověď Lauovi. Sice asi trochu pochopil co po něm Lau chtěl, ale jeho mozek se zasekl u té části, kdy měl mluvit s tím novým, dál to nešlo. "Nechápu." oznámil nakonec, na toho kluka moc ohled nebral, všiml si sice výhružných brouků, ale posílat hromadu potencionálního jídla Ikkiho směrem, když byl hladový se rovnalo obětině. Nakonec Ikki pokrčil rameny a jako by chtěl trochu Laua namíchnout zahýbal pusou, ukázal na kluka a zakroutil hlavou. Vcelku jasná znaková zpráva. "Chceš se na něj vrtět? Prosím, ale mě do toho netahej." Pak nad tím mávl rukou a tázavě se zadíval na Noriho, přičemž mu mimoděk hlasitě zakručelo v břiše.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil Akihiro, Pá, 2012-09-28 21:34 | Ninja už: 5953 dní, Příspěvků: 383 | Autor je: Prostý občan
Akihiro Kazuki Sídlo Kosukeho...
"Já nejsem nepříčetný!" Odfrkl si hlasitě Akihiro a uraženě se otočil od Tala pryč. Samozřejmě si ještě dramaticky nezapomněl překřížit ruky na prsou... Talovo mrknutí více méně ignoroval...
Pravda však byla, že opravdu byl dost nepříčetný... nebo lépe řečeno... morous... No jo no, ale co se teď od něj dalo taky čekat že?
Sám by si to však nikdy nepřiznal...
A kdyby přeci áno... rozhodně by to nedal najevo... alespoň ne před svými kolegy z týmu...
Služebné se stejně nakonec ani neobtěžovali odpovědět... prostě si pak jen tak odešli k výslechu a doslova je ignorovali... Nány jedny ignorantské... Pomyslel si Akihiro a jen tak protočil oči... Tento typ ženských fakt nesnášel...
Naštěstí však jeho utrpení nemělo už nějak déle přetrvávat...
Po chvíli totiž Will vyšel a nejspíš byl už s výslechem hotový...
Takže zamířil jen ihned k nim a následně se spolu všichni vydali ven...
Přesněji... do zahrad tohoto panství, k jednomu velkému stromu, kde mohli mít alespoň chvíli soukromí a klid...
No a navíc mohli dále probrat vše, co byla potřeba...
To však Akimu už bylo docela jedno... Hlavně, že už vypadli z toho přeumělkovaného a vyfintěného sídla toho zbohatlíka...
Konečně se zase mohl trochu více uvolnit...
Pořád to tu sice vypadalo dost přepychově, i když byli už na zahradě, ale hlavně že už nebyli uvnitř... to bylo hlavní...
Další rozebírání hloupostí však Akihirovi přerušil jejich sensei, který se pro tuto chvíli na ně zaměřil...
Úplně by i zapomněl, že jsou tu vlastně na misi...
"To jo... to bylo..." Povzdechl si ztrápeně Akihiro... Opravdu na něm bylo poznat, že v takovém místě se zrovna nejlépe necítí...
Ale už vypadal mnohem lépe...
"No jo no... to mě nějak uniklo... budu si to pamatovat..." Dodal ještě Aki a gecnul si přímo vedle Willa...
Dal ruky za hlavu a jen tak se rozvalil... Konečně klid!
Bylo zvláštní, že ani nijak mco neprotestoval nebo to nějak více neobkecával... Toto místo na něj mělo větší vliv, než by se na první pohled zdálo...
Aki se však pro tuto chvíli rozhodl relaxovat, takže dokonce zavřel i oči a nějak moc se nezajímal o to, co se kolem něj dělo...
Byla pravda, že relativně pozorně vyslechl vše to, co jim sensei říkal, ale nijak moc to neřešil... Nebo to alespoň nedával najevo...
Když se však pak Will zeptal na jejich názor, trochu to Akiho zaskočilo, ale... uznal, že je pravda, že více hlav více ví...
Proto nakonec si jen tak znuděně vydýchl... pootevřel jedno oko a řekl...
"Hm... chtělo by to asi nějaké informace, ale... muselo by se na to jít trochu jiným způsobem..." Na chvíli se zastavil, ale pak zase pokračoval...
"Málokdo se bude bavit s nějakými staříky, kteří se budou vyptávat na malou holku, která zmizela... ti vás pošlou tak do háje... kdo by se taky s někám takovým vybavoval... nic proti tobě Willíku..." ušklíbl se Akihiro, ale pak dále pokračoval...
Něco na tom, ale bylo...
"Chtělo by to někoho, kdo by se mezi ty puberťáky a tu mládež dokázal vmísit... někoho, kdo se nebojí otevřít hubu a dal by se s nimi do řeči a třeba by i něco zjistil... Třeba by mohl říci, že Reinu znal a ptal by se, jestli neví, kde je, že už ji dlouho neviděl... prostě... kdo by splynul s davem a po okolí by se o ní pokusil něco zjistit... No a... neuražte se, ale vám už pár vrásek a šedin přebývá na to, aby jste si mohl hrát na nějakého puberťáka..." Uchechtl se Aki a pak zase zavřel oči a dále relaxoval...
Zrovna teď se mu totiž nechtělo nic moc dělat, takže raději řekl jen svůj názor a dále se do toho nemínil plést...
Teď chtěl jen jedno... pořádně si odpočinout!
V gaučingu totiž držel první ligu! (xD)
Vložil sannin Naruto, Pá, 2012-09-28 20:21 | Ninja už: 5106 dní, Příspěvků: 654 | Autor je: Prostý občan
Ashi Inuzuka
"Aha Ginmaru, večera." zasmial sa štekavo keď sa k nim vyrútilo mačiatko.
Husky naň uprel prenikavý pohľad a nespúšťal ho z očí.
Ashi si od neho vzal list a rýchlo si ho prečítal.
"Ďalšie chodenie. Nemohol prísť rovno ?" zabručal a list schoval do vrecka.
"S tou večerou to bol vtip." uškrnul sa na psa, ktorý smutne zvesil hlavu.
O pár minút dorazili na miesto, kde videl stáť nejakého muža. Podišli k nemu.
"Vy budete asi náš nový sensei. Som Ashi Inuzuka a toto je Ginmaru." predstavili sa.
Vložil awen, Po, 2012-10-08 01:15 | Ninja už: 4925 dní, Příspěvků: 196 | Autor je: Prostý občan
Fugaku Fuin-sensei týmu 9
Sotvaže se s týmem vrátil do vesnice, už všechny čekalo překvapení. Po návratu domů dostal do ruky plány vedení na nové rozložení týmů. Nemohl říct, že by nebyl rád, čtyř členové bylo divné sestavení, i když by mohlo fungovat, kdyby všichni měli zájem. Klíčové je to slovo kdyby. Jeden člen týmu zůstal a Fugaku si nemohl stěžovat, zbytek pro něj byl samosebou záhadou. Z senseiů byl asi nejméně známý veřejnosti, v podstatě kromě úzkého kruhu přátel a vedení ho nikdo neznal, což mu vyhovovalo, a byl s tím spokojen. V den rozřazení proto byl na místě setkání přítomen, ale pochyboval, že kromě Yoshiho ho někdo z nových studentů pozná. Nicméně i informace, které o nich dostal on, nebyly nijak obsáhlé, avšak fotografie měl, proto sledoval skrumáž a když našel všechny tři členy, dupl bosou nohou do hlíny. U nohou se mu objevila tři koťata, chvilku jen zmateně koukala, kam se to dostala, ale když uviděla Fugaka, začli se mu sápat po plášti. Klid klid, mám pro vás tři úkol, minule jste si stěžovali, že nemáte nic na práci, já to samosebou nezapoměl. Usmál se a z kapsy vytáhl tři obálky se jmény svých budoucích studentů. Každému kotěti ukázal jednu fotku a pak mu za obojek připevnil příslušný dopis, koťata snadno pochopila, že je mají doručit, rozhodně nebyla hloupá, a brzy se tři černé válečky prosmíkaly prostorem hledajíce cíl. Na dopis napsal Fugaku každému jen pár slov: Sejdeme se u památečního kamene oslavujícího oběti ninjů, kteří za vesnici položili život, váš sensei. Sám se vydal nejdříve k sobě domů, a poté hned na místo srazu, byl tam velmi rychle a jistě jako první, pak už jen čekal...
Dvě koťata se vrátila velmi brzy za ním ke kameni a dopis neměla, chvilku si s nimi povídal, ale pak jim trochu pomohl s návratem zpět domů a čekal na třetí. Občas se zatoulalo, ale věřil, že svou práci odvede.
Všude tolik vůní, nohou a křiku, to by se z toho jeden zbláznil. Navíc mlíčko je stejně lepší než takové trajdání, co když mě někdo zašlápne? V tom malý Ryu uviděl chlapce, kterému měl doručit dopis. Prohlížel si kousek od něj dav a asi někoho hledal. S vědomím, že bude mít brzy pokoj, se za ním rozeběhl, ale plný nadšení přestal dávat pozor na nohy a po chvilce už ležel nakopnutý do boku asi metr od skrumáže v trávě. Zvedl se a otřepal, byl v pořádku, ale bok ho bude ještě dlouho bolet, navíc po zhodnocení situace v okolí zjistil, že chlapec zmizel. Vrátit se z nepořízenou nepřipadalo v úvahu, vypadal by jak pitomec, zvlášť po tom co tak vehementně škemral o úkol,
řekl si proto, že kluka určitě brzy najde, musel si jen někam odskočit. Vydal se proto cestou, na které ho naposledy viděl. Po chvilce ucítil neodolatelnou vůni. Vycházela z malého obchůdku u kraji cesty. Snad se nic nestane, když se podívám, o co jde... Hbitě se vyšplhal po stromě a přeskočil na střechu, z té seskočil na parapet a vlezl oknem dovnitř. Chvilku nasával vůně a než si ho někdo mohl všimnout, vyšplhal se na horní poličku, odkud konečně viděl, co to tak hezky voní. Bylo to něco připomínajícího polívku s nudlemi, ale vonělo to určitě líp, byl tak zabrán do pozorování misky, že mu trvalo asi minutu, než vzal na vědomí i kluka co seděl před ní. Jak se zaradoval, splní úkol a navíc se seznámí s novým druhem jídla, nahrbil se proto a skočil. V tu chvíli se však chlapec rozhodl, že začne jíst, a misku si posunul trochu blíže k místu, kde seděl. Ryu byl však už ve vzduchu a mohl řídit jen minimálně, dopadl na kraj misky, kterou zvrhl na kluka a sám přitom neušel troše té nudlové sprchy. Byl z toho celý omráčený, a tak dokonce zapomněl i ochutnat, jen civěl na kluka, jak jen nevinně malá koťata umějí, na zádech se mu vyjímal voskový papír se jménem Takuya Riko, ověšený několika nudlovými provázky, a ani nedutal.
___________________________________________________
pardon za čekání, dovolené a výlety....
Vložil Lee_CZ_, Pá, 2012-09-28 20:12 | Ninja už: 5623 dní, Příspěvků: 578 | Autor je: Prostý občan
Lau NadareNaibun
Lau čekal co se bude dít a jak jejich útok dopadne, jenže v tom jejich sensei vše ukončil a zase je čapl a běžel zase někam lesem. Pak se najednou zastavil cosi řekl a zmizel. "to je zase den" řekl si Lau, rozhodil ruce a šel si sednout na trávu kde svítilo slunce, protože ho trochu zebalo na zádech, když tam byl jen v kalhotách od pyžama. Po nějaké chvilce se opět objevil sensei, ale nyní s nějakým zakuklence, který hned začal vyšilovat. Lau jen protočil oči, zvedl se a přešel k Akichimu, poplácal ho po pravém rameni levou rukou a pak levačkou ukázal na toho kluka a pravačkou ukázal jako by mluvila pusa, tím chtěl naznačit ať to vysvětlí on, protože pochyboval, že by ten zakuklenec uměl znakovou řeč.
Will ReinjaKosukeho dům
Will nakonec vyslechl všechny z personálu a většinou se výpovědi schodovaly, navíc při výpovědi nevykazovali nějaké podezřelé chování, jako, že by se báli něco říci, nebo si byli docela sebejistí, takže Will usoudil, že nejspíše mluvil pravdu a asi s tím "únosem" nemají nic společného, ale stejně se od kuchaře, služebných a zahradníka se dozvěděl pár zajímavostí. Od služebných se dozvěděl, že mezi Kosukem a Reinou panovala velmi špatná nálada, hodně se spolu hádali a od kuchaře pak zjistil proč, bylo to kvůli tomu, že se před nějakou dobou přestěhovali na nynější sídlo, ale Reina byla zásadně proti tomu a proto se tak často hádali. Ale pak přišla docela zlomová informace od zahradnía, který Willovi řekl, že se tu nějakou dobu potuloval nějaký kluk. Když Will vyslechl všechny a věděl, že už mu niv víc neřeknou "děkuji vám, za váš čas, nyní se můžete vrátit ke svým povinnostem" řekl Will a otočil se na služebnou která je celou dobu provázela "děkuji vám, za ochotu, zjistil jsem vše co jsem potřeboval vědět, nyní se poradím se svými žáky porovnáme co víme a budeme pátrat dál, takže myslím, že vaše služby už nebudeme potřebovat děkuji vám moc za váš čas" řekl Will otočil se k té jeho rádoby trojičce a zamířil směrem pryč. Když mířil k východu, tak si všechny informace utříbil a dal do souvislostí, pak když vyšli ven, tak zamířil k jednomu stromu, porozhlédl se kolem a když si byl jist, že nikdo v okolí není, tak se opřel o strom a chytl se za čelo "chjo to tedy bylo" řekl Will a promnul si čelo a podíval se po jeho studentech "dobrá dedukce Akihiro, ale příště si jí raději nechej na takovéhle naše sezení, to se bude vždy konat, když budeme probírat podrobnosti" řekl Will zase si promnul čelo a spustil "takže po výslechu tech všech mohu s klidem říci, že v tom nikdo prsty neměl, odpovědi byly celkem podobné, ale přece jen sem se dzvěděl něco zajímavého. Jestli si pamatujete, tak ta služebná říkala, že ta holka docela často mizela, ale proč?" položil otázku a pak odpověděl "byla naštvaná na svého otce, protože se zde přestěhovali a jí to moc nesedělo, takže mezi nimi panovala válečná nálada, takže mi chvíli připadalo, že má Akihiro jistě pravdu a ona jen z trucu odešla" řekl Will, ale pak dodal "jenže pak jsem se od zahradníka dozvěděl, že se kolem sídla ochomejtal nějaký kluk, takže bych možnost únosu až tak nevyvracel" řekl Will a zase si promnul čelo "takže co si myslíte a co by jste navrhli" řekl a čekal co mu na to odpoví.
Vložil Jaden, Pá, 2012-09-28 04:38 | Ninja už: 5943 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Moriko Inuzuka Před Hokageho budovou
„Pche!“ odfrkla si otráveně Moriko, „ale určitě máš pravdu. Konečně ty víš nejlíp, jak bojuju!“ dodala a posměšně se na Boau zazubila, „a jmenuju se Moriko, slepice! Taky by sis to už mohla zapamatovat! Gvrr!“ zavrčela jako reakci její zkomolení Moričina jména.
„Nechceš si jít ničit zdraví a smrdět někam jinam, ty flákoto?!“ zavrčela naštvaně směrem k Boaze, když si zapálila. Pach to sice nebyl tak hrozný, jelikož měl nádech jahod, ale pořád to byl cigaretový kouř.
Naštěstí Moričinu pozornost upoutal nějaký klučina, hledající svého senseie.
„Hej, ty! Hyuugo! Pojď sem!“ zavolala na Amaoa a mávla na něho.
„Já sice nevím, kdo má být mým žákem, ale když ty nevíš, kdo je tvůj sensei, tak nás to spojuje, ne?“ zazubila se na Amaoa Moriko, stále sedící v tureckém sedu na zemi.
„Já jsem Moriko Inuzuka a tohle je Kamimaru,“ představila se s přátelským úsměvem Moriko a podrbala Kamimarua mezi ušima.
„Tohle je Katsuro, seznamte se,“ ukázala palcem na Katsuroa a rozhlédla se kolem.
„Sakra kde je ten třetí! Už mě to tu čekání začíná lézt krkem!“ zakabonila se, když se po senseiovi nikdo další z přítomných nesháněl a ani se k ní nikdo nehlásil.
Vložil Uchiha Garasha, Pá, 2012-09-28 13:09 | Ninja už: 6283 dní, Příspěvků: 364 | Autor je: Prostý občan
Toi Aburame
Čakal na svého spolupracovnika a najednou se někdo oběvil a čapl ho.
Toi něčekal a vyvolal ven několik brouku který lítali kolem něho.Však najednou se ta osoba vratila a omluvila se Toivi.Nechapal o co se děje.Najednou ho uchopil a přenesl pryč.Najednou se obevil mězi někým cizím.
Ta osoba mu řekla at se seznamí.
Toi neváhal a rychlím skokem odkočil smerem do zadu.
Pravou nohu šoupl vzat a ruce dal před sebe.
,,Kdo jste??? a kde to jsem ???"zeptal se a tu chvíli mu začalo vyletévat velké množství brouku z rukavu.Však začali vyletávat také s tykve kterou nosil na zadech.
Za Toiem bylo skoro uplně černo což spůsobilo velké množství hmyzu které povolal Toi ven.
Byl připravený zaútočit a také se branit.
Vložil Kyell, St, 2012-09-26 13:26 | Ninja už: 5658 dní, Příspěvků: 1367 | Autor je: Účastník chuuninské zkoušky
Amao Hyuuga
Začal nový den a Amao už nebyl dlouhou dobu v posteli. Chodil po doju v sídle svého klanu a netrpělivě vyčkával. Věděl totiž, že dnes se má hlásit u svého nového senseie, opět. Poslední dobou tady bylo hodně zmatků, co se týkalo organizace, ale takovéto změny naznačovaly, že se s tím vedení snaží něco udělat. Každopádně byl Amao nervózní, sám o sobě věděl, že není zrovna týmový hráč, ale bohužel, ostatní "kamarádi" mu nedali jinou možnost. Osud si člověk někdy nevybere, proto byl Amao raději sám na vlastní pěst a nemusel se spoléhat na druhé, popřípadě jim krýt záda. Asi po půl hodině neustálého kroužení v doju se rozhodl, že tam stejně jednou bude muset přijít a proto se rozešel k budově Hokage. Byl krásný slunný den a v Konoze to žilo, každopádně, všichni, kteří tady žili byli zvyklí na denní ruch kolem tržiště, obchůdků kolem cesty a skopičin malých dětí nebo rebelantských studentů akademie, kteří si hráli na ninje, Amao si prostě nemohl pomoct, ale připadalo mu to patetické. Pokud někdo chce být silný, musí trénovat a starat se, aby se tak stalo, ne si na to jen hrát. No každopádně to byla jejich věc, onn totiž viděl věci jinak než ostatní, bylo to především způsobeno jeho introvertností. Když došel poblíž budovy Hokage uviděl celkem početnou skupinku lidí. NO výborně, ještě tohle chybělo, další banda lidí. Nemá totiž rád příliš velkou společnost, proto se rozhodl to skoncovat okamžitě, aby se mohl se senseiem, popřípadě svými novými kolegy vypařit. Opatrně přišel blíž ke skupince a odkašlal si.
"Ehm... Zdravím ve spolek... Já jsem Amao Hyuuga a měl bych tady pravděpodobně hledat svého senseie, avšak naneštěstí netuším, kdo jím má být. Pokud to není moc troufalé, mohu se zeptat, zda někdo z vás není mým novým senseiem?"
Optal se formálně, řekl si, že první den by mohl být slušný a formální, až pak se rozhodne, jak se bude k ostatním chovat podle toho, jak se oni budou chovat k němu. Byla to jednoduchá úvaha.
Shibiki Aburame Naibun
Rozkazy zněly jasně, získat svitek, koneckonců jsme byli přepadová jednotka, nebo to tak alespoň vyznělo, už jenom sensei byl zářným příkladem. Proto se Shibiki skryl trochu dál od cílové skupiny a tiše vyčkával, on nebyl jedním z tich, kteří byli pro přímý střet, musel tedy být velmi opatrný. Náhoda tomu ale nechtěla, vypadalo to, že skupinky má rozepře už jen mezi sebou a do toho odvedl pozornost náš sensei, jeho preciznost byla obdivuhodná, ostatně jako jeho útok. Jeden z tříčlenné skupinky se zatoulal stranou až k Shibikimu, tady vycítil šanci, bude mít mnohem větší šanci v souboji jeden na jednoho, v lese, kde se může skrývat a využít svých předností, než v otevřeném boji proti více nepřátelům. Proto vytáhl z kapsy kunai, ohnal se s ním, tak jak je to učil sensei s jehlicemi a kunai se zabodl asi půl metru od Qho hlavy do kůry stromu.
"Tvým soupeřem jsem já..."
Utrousil Shibiki a okamžitě začal prchat ještě hlouběji do lesa, aby měl jistotu, že je nikdo rušit nebude.
Vložil Dubajz, Út, 2012-09-25 23:39 | Ninja už: 5965 dní, Příspěvků: 320 | Autor je: Prostý občan
NAIBUN
Shinru Yamanaka - Nori (1.-3.Div.)
Posedával v temné kanceláři a pospával s nohama na stole, když v tom mu někdo zaklepal dveře a přinesl svitek, Shinru si ho přečetl. Byly fyzické vlastnosti, jednoho nového genína.
"Hmm" přikývl. Shinru si sundal nohy ze stolu a začal se soustředit. Vzhledem k tomu že byl Yamanaka opravdu zkušený v přenosu mysli, netrvalo to ani dlouho a spojil se s jednim elitním ninjou který má na starost 3. divizi.
"Nori" Ozvalos e Norimu v hlavě, ten se ani moc nepozastavil. Jen se na to soustředil.
"Poslouchám" Odpověděl v duchu.
"Poslední přesun, vezmi ty dva a spoj se s týmem jedna" Nori přikývl popadl Laya i Akimiho a vyrazil lesem, doběhl an msíto kde byla 1. divize, respektive jenom její sensei.
"Inuzuko, beru sit o na starost." Vzhledem k postavení Noriho, mu sensei jen přikývl a odešel.
Poté Nori položil Laua a Akimiho a vydal se dolesa.
"Počkejt tu," Hlesl na něj a vydal se do lesa.
Po chvíli proběhl až na místo, kde potkal dvě osoby, byly to členové 1. divize. Nori jednoho z nich popadl a odskákal s ním až do věže, kde ho odevzdal strážím, jen se slovy.
"Nedostačující" Poté se otočil a vrátil se zpátky za zbylým členem.
"Toi Aburame, omlouvám se za přerušený tréning, ale nemáme navybranou" Znovu popadl i Toie a odnesl ho až k Lauovi a Akimimu.
"Seznamte se a začneme s tréningem
Vložil Tobicek, Út, 2012-09-25 21:06 | Ninja už: 5679 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Sarutobi Asajake
"Neboj, tady jsou magoři všichni... a kdyby se sem někdo normální náhodou dostal, ty by si z něj toho magora udělal rychle." řekl a protáhl se. "Ne, základ je maso naklepat," čirou náhodou mu prsty na obou rukou vykřupali stupnici, "až pak je třeba maso naporcovat," v Asajakeho rukávu se ozval tichý a táhlý zvuk kovu škrábajícího o kov," a nakonec pak musí přít samotné pečení," mezi prsty pravé ruky mu rychle proběhlo několik droboučkých záblesků," já osobně preferuji dozlatova, ale pěkně krvavý steak taky neodmítnu." prohlásil zcela konverzačním tónem a šel se posadit za Keijim.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil DarckDewy, Po, 2012-09-24 23:23 | Ninja už: 4623 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese
Koukal na Asajakeho jak kdyby mu totálně hráblo. "Hej jsi normální? Nebo bude mít Keiji tým ze samejch magorů. A né že bych ho vynechal." Řekl s ledovým klidem a úšklebem na tváři. Byl zvyklý jednat s nevyrovnanejma lidma ale tohle bylo i na něj moc. "Řeknu ti jednu věc. Nemám na tebe náladu. Chce se mi spát. Takže nazdar." Jen co to dořekl drkl mu rukou do ramene. Otočil se a šel si lehnout. "Mě nebuďte. Díky." Pohodlně ležel ale vždy připraven. Poté se ještě opřel o ruku. A podíval na Asajakeho "Hele. A porcovat maso umím. A dokonce lovit i divočáky." Poté si znova zalehl.
Vložil Tobicek, Po, 2012-09-24 23:01 | Ninja už: 5679 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Sarutobi Asajake
"Ne, už jsem to stihl pochopit, to byla ironie víš? Každopádně... umíš vařit? Docela mi vyhládlo... schválně jestli dokážeš vyjmenovat všechny části přípravy masa, nebo budeš potřebovat praktickou ukázku?" Usmál se takovým způsobem, který by vyvedl z míry i sochu. ne že by byl chladnej, vyjadřující hněv, odpor či snad pohrdání, prostě jen říkal '... aha, no...a?' Navíc k tomu předvedl ukázkové pozvednutí obočí a v očích výraz svaté nevinnosti. Ve výsledku by tento pohled donutil i sochu Davida si zdvořile odkašlat a sehnat si nějáké oblečení.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil DarckDewy, Po, 2012-09-24 22:48 | Ninja už: 4623 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese
"Pche. Zajíčku? Si o sobě nějak myslíš ne? Nemám na tebe vůbec náladu. Na takovýho Ehm.. " Řekl Shikaru na narážku od Asajakeho totálně znuděným tónem. Jen se překulil aby si sedl do tureckého sedu. "To si snad děla p***l. Tu ani nemusím bejt." Opřel se zády o strom. "A jo říkal jsem. Vadí ti to snad? Nemělo by." Ani se na Asajakeho nedíval když to pronášel. Poté se pomalu zvedl a vykročil směrem k jeho týmovému kolegovi. Šel hodně pomalu a když k němu dorazil. Zase něco vyhodil z pusy. "Chceš to znova říct. Nebo jsi mi snad rozuměl?" Otrávený hlas měl Shikaru na rtech vlastně téměř pořád.
Vložil Tobicek, Po, 2012-09-24 22:34 | Ninja už: 5679 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Sarutobi Asajake
Když poslouchal Keijiho, jen souhlasně pokyvoval hlavou. Na Shokarovu poznámku zatím nereagoval, jen čekal až Keiji skončí. Když se tak stalo, jen se na nového hošana koukl a znuděně pronesl: "Říkal jsi něco zajíčku?" Pak se postavil a oprášil si kalhoty. "Tak to nevím, Hokage nic neříkal, takže asi máš v tomhle pravdu. A kde ses vůbec flákal? Kde jsi zase vyhuloval no?" zasmál se, protože tyhle narážky vůbec nezněly protivně ani urážlivě. "Co dneska? Začneme úvodním lenošením, pak se přehoupneme k intenzivnímu odpočinku a zakončíme to pořádnou dávkou povalování?"
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil Davien, Po, 2012-09-24 19:46 | Ninja už: 5672 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan
Keiji Nara (Tým 6)
Došli k tábořišti. Příliš ho nepřekvapovalo, že tam na něj Asajake už čekal.
A jak se dalo čekat, měl na něj Shikaru nepříjemnou poznámku ihned jak ho uviděl.
"O žádných povýšencích v mém okolí nevím..." Poznamenal Keiji, posadil se k ohni a začal si připravovat jídlo do kotlíku, který nad ohništěm visel.
"Tady mě vždycky najdeš když budeš něco chtít. Nebudu se po tobě schánět a trvat na nějakém tvém tréninku. Ať už se v papírech píše co chce, já žádný váš sensei být nechci, můžu vám maximálně poradit..."
Tohle už Asajake nejspíš slyšel, ale jistý si Keiji nebyl. A kdyby to opravdu už jednou řekl, tak to opakoval kvůli Shikarovi.
"Teď mě tak napadá...ta vaše mise se asi nezrušila. Nejspíš bude zítra..."
Vložil DarckDewy, Po, 2012-09-24 17:58 | Ninja už: 4623 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
Cesta + Les
Shikaru jsi všiml že za ním Keiji de ale nijak to nedal najevo. Poté na něj začal Keiji mluvit. "To je mi jasné vím co je koloběh života. Proto ti to asi říkám." Procedil. Ale pokračoval s Keijim. "Hm. Něčeho dosáhnout. Možná sem chtěl." říkal si sám pro sebe. A pokračoval. Najednou vešli s Keijim do lesa. "Co ta.." než to stihl doříct. Vyděl tábořiště. "Tak tady bydlí. Heh..". Poté tam zahlédl dalšího člověka. Byl přibližně v Shikarově věku. A bylo i možné že je to jeho týmoví partner. Když kolem něj Shikaru procházel jen tak se ohlédl. Aby nebylo moc poznat že ho pozoruje. Poté ale zase pokračoval. Shikaru si všiml že nemá Byakugan. "Takže to bude nějakej povýšenec. Sarutobi to se někdo má." sykl a pokračoval ke stromu. Pod který si lehl. A sledoval dění okolo
Vložil Davien, Po, 2012-09-24 17:34 | Ninja už: 5672 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan
Keiji Nara (tým 6)
Shikaru byl na odchodu, ale šel tak pomalu, že ho Keiji stejně dohnal. Klučina šel směrem, kterým potřeboval.
Zařadil se vedle něj a pokračoval.
"Každý musí jednou umřít, to je jasný, je to koloběh života. Ale to znamená, že člověk by si měl užívat život plnými doušky, dokud to jde, ne? Protože náš čas je dost omezenej...Já jsem chtěl vždycky poznat svět víš? Nové kultury, zvyky a nové lidi. Vždycky jsem chtěl mít svobodu vlastního rozhodování. Jít kam se mi zachce, dělat si co uznám za vhodné a správné...a opravdu jsem kus světa prošel. Ale co ty? Tímhle tempem za svůj život sotva něco stihneš, když ho prospíš. To nemáš něco co by jsi chtěl v životě udělat? Něco co by jsi chtěl stihnout, než ti dojde čas? Neříkej, že se chceš celý život válet...to je o ničem."
Keiji usoudil, že už mluvil dost a zmlknul. Hodlal se vrátit do tábořiště. Asajake už ho musel hledat a bylo jen na Shikarovi, jestli ho bude následovat.
Vložil DarckDewy, Po, 2012-09-24 17:17 | Ninja už: 4623 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
U obchodu.
Ležel si tam a najednou se u něj opřel Keiji. Shikaru ho i když jen s s polovičním zájmem poslouchal. "Co čekám od života?" Ta otázka ho poněkuť dorazila. "Mno.. Nevím. Třeba si založit rodinu. Ale vážně nevím. Čekám asi smrt. Neber to tak že chci umřít. Ale je to nejistější věc v mim životě." Poté se zvedl. Sedl si na zíťku a podíval se na nebe. Z lesa vanuli listy. Které dělali dočasný stín. "Ale co ti to povídám? Ech.." řekl poté se zvedl a začal pomalu odcházet. Nevěděl kam jít tak šel prostě jen rovně. Byla to cesta jakoby ven z vesnice. Nešel rychle. Chůzí malýho dítěte by ho každý předběhl. Koukal se do země. Nečekal že by ho někdo zastavil.
Vložil Davien, Po, 2012-09-24 15:06 | Ninja už: 5672 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan
Keiji Nara (tým 6)
Zakroutil hlavou a pomalým krokem se vydal směrem k Shikarovi, který nyní ležel na zídce.
V klidu se o zídku opřel a sledoval nepříliš rušnou ulici.
Přesto, že měl dvě plné krabičky cigaret, vyjímečně po žádné nesáhl.
Nehodlal si hrát na velkého senseie ani žádného filozofa, ale chtěl vědět, na čem s tímhle klukem je a co od něj má čekat.
"Můžu se na něco zeptat, Shikaru?...Co čekáš od života?"
Vložil Tobicek, Ne, 2012-09-23 20:10 | Ninja už: 5679 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Sarutobi Asajake
Asajake se nikam necpal, zase se učit neměl zrovna chuť a tak si počkal až si většina lidí přečetla kde jsou a nikam se necpal. Když se konečně většina lidí vyklidila, teprve potom on sám šel vpřed a nakoukl do svitku. Našel se okamžitě, pro něj se nic moc nezměnilo, jen to, že měl nyní v týmu další lidi. Když zvedl hlavu, jen zahlédl z okna jak Keiji mizí v jedné ulici a on rozhodně neměl chuť spěchat a tak z kanceláře Hokageho šel ještě domů, kde uklidil věci, které si nachystal na misi, dal si polední svačinu a až pak se vydal na Keijiho tábořiště. Tam ho kupodivu nenašel, ale jelikož ohniště bylo ještě teplé, neodešel před dlouhou dobou a tak si sedl pod strom a čekal až se Keiji vrátí.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil DarckDewy, Ne, 2012-09-23 14:12 | Ninja už: 4623 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
U obchodu
Seděl si a jedl svůj rohlík když si všiml jak z obchodu vyšel Keiji.
"Co ten tady?" pomyslel si. Když dojedl vstal a odnesl pytlík do koše vedle kterého stál zaražený Keiji. "Nazdar." procedil mezi zuby když kolem něj procházel. Poté se Shikaru otočil. A došel zpádky k té ziťce. Sundal si vestu kterou složil a podložil si ní hlavu. Poté se natáhl na zíďku. "Tahle se mi to líbí." A ležel ve stínu. Čekajíc na to jestli Keiji příjde nebo odejde.
Vložil Davien, Ne, 2012-09-23 13:57 | Ninja už: 5672 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan
Keiji Nara (Tým 6)
Už nějakou dobu seděl u ohně. Stále ještě nebyl střízlivý.
Sáhl do krabičky pro další cigaretu. Zbývaly mu poslední dvě.
"Vymizely nějak rychle ne?"
Byl čas dojít si pro další krabičku. A také pro něco k jídlu, jelikož i to začalo už docházet.
Svým typickým pomalým pohodářským krokem se vydal zpátky do vesnice.
V trafice si koupil dvě krabičky. Napadlo ho, že by s tím mohl přestat, ale tuto myšlenku okamžitě zapudil.
Obešel Hokageho budovu a došel pro nějaké pečivo do svého oblíbeného obchodu. Když vyšel ven, všiml si toho kluka, Shikaru, jak se cpe u zídky nedaleko obchodu.
"Pokud vím, tak klan Nara má u svého sídla vlastní obchody."
Bylo mu jasné, že tam Shikaru nechodí, jen mu vrtalo hlavou proč. On sám tam nechodil, protože se klanu stranil a samotnému mu bylo v lese lépe, ale Shikaru byl normální člen klanu, nebo snad ne?
Vložil sannin Naruto, Ne, 2012-09-23 10:39 | Ninja už: 5106 dní, Příspěvků: 654 | Autor je: Prostý občan
Nendo Aburame
A pretoto je lepšie byť starý filozof pomyslel si keď sa rozhliadol okolo seba. Osobne bol nesmierne šťastný, že jeho vynechali, pretože ísť na koberček k Hokagemu dva krát za deň bolo trochu veľa na jeho povahu.
"Aki, Fei, vy ostaňte tu. Idem po Hiroshiho." povedal, keď uvidel že sa Areta a Katsuro už vrátili.
Čo najtichšie sa prebrodil cez trosky až na poschodie kde zbadal Hiroshiho.
"Chceš sa zabiť ?! vypadni odtiaľto !" sykol mu potichu aby nevyrušil Hokageho a potom sa pobrali späť.
"Dobre, tým 14 je kompletný." vyhlásil spokojne.
"Takže toto je Hiroshi Ryuuko. Hiroshi toto je Wong-Fei Hung a Aki Nikumo." stručne ich predstavil.
"Fajn, tak mi ideme. Majte sa." pozdravil ostatných senseiov a rukou pokynul aby ho jeho tím následoval. Odviedol ich do neďalekého parku.
"Preferujem tichšie miesta bez zbytočných trosiek a hluku, ak vám to nevadí. Dnes by sme skončili skôr, čiže ak by ste si ešte chceli poklábosiť s kamošmi, môžete sa vrátiť k hlavnej budove. Toto bude otázka desiatich minút. V rýchlosti mi teda povedzte vaše zameranie a podobné užitočné veci."
Vložil Qasew, Ne, 2012-09-23 10:36 | Ninja už: 5702 dní, Příspěvků: 1047 | Autor je: Prostý občan
Boa Yami Tým 1
Z povzdálí sledovala počínání své velké rivalky. Jako vždy se projevila její výbušnost a vše vypadalo tak jak vypadalo.
"Jak neslušné, nazívati tě ženou, možná jen ty trochu větší prsa ti přidávají ženskost..." povýšeně promluvila směrem k mladistvé člence klanu Inuzuka.
"Ale tak bojuješ furt stejně, taky tak neelegantně, no prostě hrůza mladá dámo..." její ruka zajela do kapsy, ze které vytáhla krabičku tenkých cigaret a jednu si zapálila. Pomalu vydechla dým s jahodovou příchutí a zadívala se po ostatních, ke kterým pomalu přicházeli studenti.
"Nudím se... Co ty na to Miroko?!" obě věděly co má Boa namysli. Už dlouho takhle nezápasily a od poslední remízy, která tak byla vždycky byla Boa nabuzená konečně dokázat, že Boobs královna konohy je ona. ()
RSS
| Česká stránka o seriálu NARUTO a BORUTO. Slouží pouze jako fan web, všechny postavy a příběh vymyslel Kishimoto Masashi, popř. TV-TOKYO, a také jsou jejich majiteli. Obrázky na webu patří jejich autorům. Titulky k anime a překlad mangy patří týmu Konoha.cz. Není dovoleno si je přivlastňovat (tzn. měnit jméno překladatele). Pokud je chcete použít, vždy uveďte zdroj. Články patří tomu, kdo je vložil, není-li uvedeno jinak. Prosíme, nekraďte tyto články do svých blogů. Konoha.cz je web bez komerčních reklam, o žádné nestojíme.
Keiji Nara (Tým 6)
Zatímco vysvětloval, Shikaru se odebral na nějakou dobu pryč. Když se vracel bral si sebou batoh. Keiji doufal, že nehodlá na noc zůstat a půjde domů.
Přišel až k nim a zeptal se ho na misi. "No přece tak jak jsem to řekl ne? Asajake má na zítřek naplánovanou misi a ty jako nový přírůstek do týmu půjdeš s ním. Nějací banditi mají dostat za uši nebo co...tak nějak to brácha říkal."
Polévka už byla hotová. Keiji se natáhl do stanu pro tři dřevěné vyřezávané misky. Všechny naplnil a podal chlapcům. K polévce dostali ještě pečivo, které nakoupil v obchodě.
"Jste ve vývinu, tak pořádně jezte." Řekl s úsměvem a pustil se do své porce.
Toi Aburame
Toi rychlím pohybem rychle šahl po kunaich.Do kazdé ruky měl jeden z ostřím do stran.Pozoroval ty dva.Připadali mu nějaký divný.Však si něčeho vsiml.
,,Ono mezi sebou komunikují???"přemýslel v hlavě.
Při tom mu stale lítali brouci z tykve.Za jeho zady v okruhu metru a pul nešlo vubec nic videt jen černo což zpusobili Toivo brouci.
Stále je pozoroval však začínal více z hluboka dýchat.
,,Kruci kdo to je???Nemužu s nima bojovat jsem utahaný jestě s treninku."říkal si a nedal od nich pohled pryč.
,,Jsem Aburame,kdo jste vy a co tady dělam???"ptal se a najednou mu pred obličej vleteli dva brouci.
,,Ano vím to"řekl smerem k broukum.Při tom však nezhlížel pryč od nich
Dva maličci brouci viletěli vysoko do vzduchu.Byli malí a po rozdělení roje nešli moc videt.Obletli Toie a take ty dva však ej brali více okruhem.Spíše to vypadalo jak kdyby letěli uplně pryč.A však se vratili a vletěli uplně nenapadně na ty dva na každeho jeden.Posadili se na spodní čast zad.
,,Halo tak kdo jste"promluvil opět
Shikaru Nara
V lese
Tak si ležel a nevnímal co se v okolí děje. Až mu najednou něco došlo. "Misi? To si ze mě děláte šoufky žejo?" Oznámil s nudným výrazem ve tváři. Poté pomalu začal vstávat. Ne že by mu byla zima. Ale zajímalo ho z čeho to Keiji dělá. A také se ho chtěl na něco zeptat. Jen tak se porozhlídl a poté vstal. "Tak za deset minut jsem zpátky." Pomalu začal odcházet z lesa. Asi hodně lhal jelikož tímhle tempem by tam nedošel ani do roka. Ale jen co se jim ztratil z dohledu. Trochu zrychlil. Šel do svého malého bytu vedle sídla klanu. Vešel dovnitř a hned vlezli do komory po své levici. Vytáhl tam odtať trochu větší batoh přes rameno. "To bude zase vopruz vláčet se s tím." zanadával v duchu a vyrazil zpět směrem do lesa. Bylo to minimálně dvacet minut co byl pryč. Ale když procházel kolem nich jen kývl na to že je zpátky. "Tak dobře teď si uděláme místo na spaní." řekl a přitom zívl. Hodil batoh ke stromu. "Joj a je to hotové." Poté ještě došel za Keijim "Jak jsi to myslel s tou misí?" optal se a čekal na odpověď a bylo mu jedno kdo to bude a něco mu o tom řekne.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Keiji Nara (Tým 6)
Chápal, co se mezi kluky děje, ale znát to na sobě nenechal.
"Já taky umím vařit! Základem je zůstat v klidu a nepanikařit, když se ti něco připaluje! A taky vhodný bylinky samozřejmě."
Řekl a zamíchal polévkou v kotlíku nad ohněm.
"Zítra vás čeká mise, tak by jste se měli připravovat nebo tak něco...jít dneska brzo spát a tak. Shikaru, ta nemusíš, ty už jsi prospal půl života."
Asajake se posadil vedle něj. Keiji se na něj usmál a začal mu popisovat, co do polévky dal a že vše se dá najít v lese.
"Ušetříš na tom spoustu peněz, protože v obchodech je všechno moc drahý, víš?"
Mluvil o penězích, ale účel byl samozřejmě úplně jiný. Svým zvláštním způsobem Keiji právě Asajakeho učil jak si obstarat teplé jídlo v lese daleko od civilizace. Doufal, že Shikaru též poslouchá, bylo dobré takové věco znát a umět. Je hezký ovládat stovky technik, ale k čemu to bude, když umřete hlady. Spousta shinobi na takové základní věci zapomíná.
Hyuuga Kasumi
Šla po ulici a uvožovala o dnešním dni, slunce jí pálilo do zad a tochu tak zpomalovalo uspávalo myšlenky. Dlouho si myslela, že dnešek bude právě ten den, kdy to všechno skončí, kdy už bude vše záležet jen na ní, ale opak byl pravdou. Čekala ji dlouhá cesta a právě dnes to teprve vše začínalo. Věděla, že bude dost možná těžká a bolestná, ale nebylo nic co by ji mohlo odradit. Mířila k budově Hokage a tušila co ji čeká. Bud muset s někým spolupracovat, s někým s kým si zaručeně nebude rozumět jak tomu bylo vžycky, s někým kdo jí denně poleze na nervy...
"Ne! Slíbila jsem, že se pokusím být milá." pomyslela si a pochybovala, že jí to vydrží déle než obvyklých deset minut, ale slíbila to přece matce, tak se musí pokusit. Jak se tak blížila budově spatřila před ní stát nějakou nafintěnou osobu, pomalu a otráveně prošla kolem ní.
"Dobrý ráno." pozdravila znuděným tónem a zývla si, přes to že ráno už bylo dávno pryč.
Protáhla se a kladla si otázku, jestli má moc velký průšvih, že jde pozdě jako obvykle. Jenže jí to bylo stejně jedno, jako všechno kolem, teď už s tím nic neudělá.
Vešla a stejně klidnou chůží jako doposud se došinula až ke dveřím. Ze zbytku slušného vychování zaklepala a bez čekání na odezvu do nich strčila a vešla.
"Zdravím. Jdu z akademie." prohlásila aniž by na sobě dala znát lítost, že se zdržela.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Areta tým 9
Když k ní přiběhlo kotě, nejdřív ho chtěla ignorovat, ale když si všimla toho, co mělo za obojkem, a toho pohledu, kterým ji pozorovalo, vzala si vzkaz, přečetla si, kde se mají sejít, a oddychla si, že konečně něco ví.
Vydala se tedy na místo setkání a tam už viděla nějakýho chlapa a jednoho kluka se psem. Na psa úplně zapomnělo, a proto ji trochu zarazil. Né, že by měla ze psů vyloženě strach, ráda se na ně dívala, ale z co největší vzdálenosti to šlo. Snažila se nedát nic najevo a otočila se na toho chlapa.
,,Dobrý den, sensei,´´ pozdravila a představila se. Potom už jen čekala, jestli jí něco odpoví, nebo ještě počkají na zbývajícího člena týmu.
Tam, kde tančí listy... A hoří oheň
Stín ohně se mihotá po vesnici.
A listy jednou opět vyrostou. Sandaime Hokage
Akimichi Ikki
Naibun
Po zběsilém běhu a chvilkovém čekání, během kterého se snažil pochopit o co jde, se objevil Nori s novým člověkem a začal cosi mlít. "Eh?" bylo jediné na co se zmohl jako odpověď Lauovi. Sice asi trochu pochopil co po něm Lau chtěl, ale jeho mozek se zasekl u té části, kdy měl mluvit s tím novým, dál to nešlo. "Nechápu." oznámil nakonec, na toho kluka moc ohled nebral, všiml si sice výhružných brouků, ale posílat hromadu potencionálního jídla Ikkiho směrem, když byl hladový se rovnalo obětině. Nakonec Ikki pokrčil rameny a jako by chtěl trochu Laua namíchnout zahýbal pusou, ukázal na kluka a zakroutil hlavou. Vcelku jasná znaková zpráva. "Chceš se na něj vrtět? Prosím, ale mě do toho netahej." Pak nad tím mávl rukou a tázavě se zadíval na Noriho, přičemž mu mimoděk hlasitě zakručelo v břiše.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Akihiro Kazuki
Sídlo Kosukeho...
"Já nejsem nepříčetný!" Odfrkl si hlasitě Akihiro a uraženě se otočil od Tala pryč. Samozřejmě si ještě dramaticky nezapomněl překřížit ruky na prsou... Talovo mrknutí více méně ignoroval...
Pravda však byla, že opravdu byl dost nepříčetný... nebo lépe řečeno... morous... No jo no, ale co se teď od něj dalo taky čekat že?
Sám by si to však nikdy nepřiznal...
A kdyby přeci áno... rozhodně by to nedal najevo... alespoň ne před svými kolegy z týmu...
Služebné se stejně nakonec ani neobtěžovali odpovědět... prostě si pak jen tak odešli k výslechu a doslova je ignorovali...
Nány jedny ignorantské... Pomyslel si Akihiro a jen tak protočil oči... Tento typ ženských fakt nesnášel...
Naštěstí však jeho utrpení nemělo už nějak déle přetrvávat...
Po chvíli totiž Will vyšel a nejspíš byl už s výslechem hotový...
Takže zamířil jen ihned k nim a následně se spolu všichni vydali ven...
Přesněji... do zahrad tohoto panství, k jednomu velkému stromu, kde mohli mít alespoň chvíli soukromí a klid...
No a navíc mohli dále probrat vše, co byla potřeba...
To však Akimu už bylo docela jedno... Hlavně, že už vypadli z toho přeumělkovaného a vyfintěného sídla toho zbohatlíka...
Konečně se zase mohl trochu více uvolnit...
Pořád to tu sice vypadalo dost přepychově, i když byli už na zahradě, ale hlavně že už nebyli uvnitř... to bylo hlavní...
Další rozebírání hloupostí však Akihirovi přerušil jejich sensei, který se pro tuto chvíli na ně zaměřil...
Úplně by i zapomněl, že jsou tu vlastně na misi...
"To jo... to bylo..." Povzdechl si ztrápeně Akihiro... Opravdu na něm bylo poznat, že v takovém místě se zrovna nejlépe necítí...
Ale už vypadal mnohem lépe...
"No jo no... to mě nějak uniklo... budu si to pamatovat..." Dodal ještě Aki a gecnul si přímo vedle Willa...
Dal ruky za hlavu a jen tak se rozvalil...
Konečně klid!
Bylo zvláštní, že ani nijak mco neprotestoval nebo to nějak více neobkecával... Toto místo na něj mělo větší vliv, než by se na první pohled zdálo...
Aki se však pro tuto chvíli rozhodl relaxovat, takže dokonce zavřel i oči a nějak moc se nezajímal o to, co se kolem něj dělo...
Byla pravda, že relativně pozorně vyslechl vše to, co jim sensei říkal, ale nijak moc to neřešil... Nebo to alespoň nedával najevo...
Když se však pak Will zeptal na jejich názor, trochu to Akiho zaskočilo, ale... uznal, že je pravda, že více hlav více ví...
Proto nakonec si jen tak znuděně vydýchl... pootevřel jedno oko a řekl...
"Hm... chtělo by to asi nějaké informace, ale... muselo by se na to jít trochu jiným způsobem..." Na chvíli se zastavil, ale pak zase pokračoval...
"Málokdo se bude bavit s nějakými staříky, kteří se budou vyptávat na malou holku, která zmizela... ti vás pošlou tak do háje... kdo by se taky s někám takovým vybavoval... nic proti tobě Willíku..." ušklíbl se Akihiro, ale pak dále pokračoval...
Něco na tom, ale bylo...
"Chtělo by to někoho, kdo by se mezi ty puberťáky a tu mládež dokázal vmísit... někoho, kdo se nebojí otevřít hubu a dal by se s nimi do řeči a třeba by i něco zjistil... Třeba by mohl říci, že Reinu znal a ptal by se, jestli neví, kde je, že už ji dlouho neviděl... prostě... kdo by splynul s davem a po okolí by se o ní pokusil něco zjistit... No a... neuražte se, ale vám už pár vrásek a šedin přebývá na to, aby jste si mohl hrát na nějakého puberťáka..." Uchechtl se Aki a pak zase zavřel oči a dále relaxoval...
Zrovna teď se mu totiž nechtělo nic moc dělat, takže raději řekl jen svůj názor a dále se do toho nemínil plést...
Teď chtěl jen jedno... pořádně si odpočinout!
V gaučingu totiž držel první ligu! (xD)
Ashi Inuzuka
"Aha Ginmaru, večera." zasmial sa štekavo keď sa k nim vyrútilo mačiatko.
Husky naň uprel prenikavý pohľad a nespúšťal ho z očí.
Ashi si od neho vzal list a rýchlo si ho prečítal.
"Ďalšie chodenie. Nemohol prísť rovno ?" zabručal a list schoval do vrecka.
"S tou večerou to bol vtip." uškrnul sa na psa, ktorý smutne zvesil hlavu.
O pár minút dorazili na miesto, kde videl stáť nejakého muža. Podišli k nemu.
"Vy budete asi náš nový sensei. Som Ashi Inuzuka a toto je Ginmaru." predstavili sa.
Fugaku Fuin-sensei týmu 9
Sotvaže se s týmem vrátil do vesnice, už všechny čekalo překvapení. Po návratu domů dostal do ruky plány vedení na nové rozložení týmů. Nemohl říct, že by nebyl rád, čtyř členové bylo divné sestavení, i když by mohlo fungovat, kdyby všichni měli zájem. Klíčové je to slovo kdyby. Jeden člen týmu zůstal a Fugaku si nemohl stěžovat, zbytek pro něj byl samosebou záhadou. Z senseiů byl asi nejméně známý veřejnosti, v podstatě kromě úzkého kruhu přátel a vedení ho nikdo neznal, což mu vyhovovalo, a byl s tím spokojen. V den rozřazení proto byl na místě setkání přítomen, ale pochyboval, že kromě Yoshiho ho někdo z nových studentů pozná. Nicméně i informace, které o nich dostal on, nebyly nijak obsáhlé, avšak fotografie měl, proto sledoval skrumáž a když našel všechny tři členy, dupl bosou nohou do hlíny. U nohou se mu objevila tři koťata, chvilku jen zmateně koukala, kam se to dostala, ale když uviděla Fugaka, začli se mu sápat po plášti. Klid klid, mám pro vás tři úkol, minule jste si stěžovali, že nemáte nic na práci, já to samosebou nezapoměl. Usmál se a z kapsy vytáhl tři obálky se jmény svých budoucích studentů. Každému kotěti ukázal jednu fotku a pak mu za obojek připevnil příslušný dopis, koťata snadno pochopila, že je mají doručit, rozhodně nebyla hloupá, a brzy se tři černé válečky prosmíkaly prostorem hledajíce cíl. Na dopis napsal Fugaku každému jen pár slov: Sejdeme se u památečního kamene oslavujícího oběti ninjů, kteří za vesnici položili život, váš sensei. Sám se vydal nejdříve k sobě domů, a poté hned na místo srazu, byl tam velmi rychle a jistě jako první, pak už jen čekal...
Dvě koťata se vrátila velmi brzy za ním ke kameni a dopis neměla, chvilku si s nimi povídal, ale pak jim trochu pomohl s návratem zpět domů a čekal na třetí. Občas se zatoulalo, ale věřil, že svou práci odvede.
Všude tolik vůní, nohou a křiku, to by se z toho jeden zbláznil. Navíc mlíčko je stejně lepší než takové trajdání, co když mě někdo zašlápne? V tom malý Ryu uviděl chlapce, kterému měl doručit dopis. Prohlížel si kousek od něj dav a asi někoho hledal. S vědomím, že bude mít brzy pokoj, se za ním rozeběhl, ale plný nadšení přestal dávat pozor na nohy a po chvilce už ležel nakopnutý do boku asi metr od skrumáže v trávě. Zvedl se a otřepal, byl v pořádku, ale bok ho bude ještě dlouho bolet, navíc po zhodnocení situace v okolí zjistil, že chlapec zmizel. Vrátit se z nepořízenou nepřipadalo v úvahu, vypadal by jak pitomec, zvlášť po tom co tak vehementně škemral o úkol,
řekl si proto, že kluka určitě brzy najde, musel si jen někam odskočit. Vydal se proto cestou, na které ho naposledy viděl. Po chvilce ucítil neodolatelnou vůni. Vycházela z malého obchůdku u kraji cesty. Snad se nic nestane, když se podívám, o co jde... Hbitě se vyšplhal po stromě a přeskočil na střechu, z té seskočil na parapet a vlezl oknem dovnitř. Chvilku nasával vůně a než si ho někdo mohl všimnout, vyšplhal se na horní poličku, odkud konečně viděl, co to tak hezky voní. Bylo to něco připomínajícího polívku s nudlemi, ale vonělo to určitě líp, byl tak zabrán do pozorování misky, že mu trvalo asi minutu, než vzal na vědomí i kluka co seděl před ní. Jak se zaradoval, splní úkol a navíc se seznámí s novým druhem jídla, nahrbil se proto a skočil. V tu chvíli se však chlapec rozhodl, že začne jíst, a misku si posunul trochu blíže k místu, kde seděl. Ryu byl však už ve vzduchu a mohl řídit jen minimálně, dopadl na kraj misky, kterou zvrhl na kluka a sám přitom neušel troše té nudlové sprchy. Byl z toho celý omráčený, a tak dokonce zapomněl i ochutnat, jen civěl na kluka, jak jen nevinně malá koťata umějí, na zádech se mu vyjímal voskový papír se jménem Takuya Riko, ověšený několika nudlovými provázky, a ani nedutal.
___________________________________________________
pardon za čekání, dovolené a výlety....
Lau Nadare Naibun
Lau čekal co se bude dít a jak jejich útok dopadne, jenže v tom jejich sensei vše ukončil a zase je čapl a běžel zase někam lesem. Pak se najednou zastavil cosi řekl a zmizel. "to je zase den" řekl si Lau, rozhodil ruce a šel si sednout na trávu kde svítilo slunce, protože ho trochu zebalo na zádech, když tam byl jen v kalhotách od pyžama. Po nějaké chvilce se opět objevil sensei, ale nyní s nějakým zakuklence, který hned začal vyšilovat. Lau jen protočil oči, zvedl se a přešel k Akichimu, poplácal ho po pravém rameni levou rukou a pak levačkou ukázal na toho kluka a pravačkou ukázal jako by mluvila pusa, tím chtěl naznačit ať to vysvětlí on, protože pochyboval, že by ten zakuklenec uměl znakovou řeč.
Will Reinja Kosukeho dům
Will nakonec vyslechl všechny z personálu a většinou se výpovědi schodovaly, navíc při výpovědi nevykazovali nějaké podezřelé chování, jako, že by se báli něco říci, nebo si byli docela sebejistí, takže Will usoudil, že nejspíše mluvil pravdu a asi s tím "únosem" nemají nic společného, ale stejně se od kuchaře, služebných a zahradníka se dozvěděl pár zajímavostí. Od služebných se dozvěděl, že mezi Kosukem a Reinou panovala velmi špatná nálada, hodně se spolu hádali a od kuchaře pak zjistil proč, bylo to kvůli tomu, že se před nějakou dobou přestěhovali na nynější sídlo, ale Reina byla zásadně proti tomu a proto se tak často hádali. Ale pak přišla docela zlomová informace od zahradnía, který Willovi řekl, že se tu nějakou dobu potuloval nějaký kluk. Když Will vyslechl všechny a věděl, že už mu niv víc neřeknou "děkuji vám, za váš čas, nyní se můžete vrátit ke svým povinnostem" řekl Will a otočil se na služebnou která je celou dobu provázela "děkuji vám, za ochotu, zjistil jsem vše co jsem potřeboval vědět, nyní se poradím se svými žáky porovnáme co víme a budeme pátrat dál, takže myslím, že vaše služby už nebudeme potřebovat děkuji vám moc za váš čas" řekl Will otočil se k té jeho rádoby trojičce a zamířil směrem pryč. Když mířil k východu, tak si všechny informace utříbil a dal do souvislostí, pak když vyšli ven, tak zamířil k jednomu stromu, porozhlédl se kolem a když si byl jist, že nikdo v okolí není, tak se opřel o strom a chytl se za čelo "chjo to tedy bylo" řekl Will a promnul si čelo a podíval se po jeho studentech "dobrá dedukce Akihiro, ale příště si jí raději nechej na takovéhle naše sezení, to se bude vždy konat, když budeme probírat podrobnosti" řekl Will zase si promnul čelo a spustil "takže po výslechu tech všech mohu s klidem říci, že v tom nikdo prsty neměl, odpovědi byly celkem podobné, ale přece jen sem se dzvěděl něco zajímavého. Jestli si pamatujete, tak ta služebná říkala, že ta holka docela často mizela, ale proč?" položil otázku a pak odpověděl "byla naštvaná na svého otce, protože se zde přestěhovali a jí to moc nesedělo, takže mezi nimi panovala válečná nálada, takže mi chvíli připadalo, že má Akihiro jistě pravdu a ona jen z trucu odešla" řekl Will, ale pak dodal "jenže pak jsem se od zahradníka dozvěděl, že se kolem sídla ochomejtal nějaký kluk, takže bych možnost únosu až tak nevyvracel" řekl Will a zase si promnul čelo "takže co si myslíte a co by jste navrhli" řekl a čekal co mu na to odpoví.
Moriko Inuzuka
Před Hokageho budovou
„Pche!“ odfrkla si otráveně Moriko, „ale určitě máš pravdu. Konečně ty víš nejlíp, jak bojuju!“ dodala a posměšně se na Boau zazubila, „a jmenuju se Moriko, slepice! Taky by sis to už mohla zapamatovat! Gvrr!“ zavrčela jako reakci její zkomolení Moričina jména.
„Nechceš si jít ničit zdraví a smrdět někam jinam, ty flákoto?!“ zavrčela naštvaně směrem k Boaze, když si zapálila. Pach to sice nebyl tak hrozný, jelikož měl nádech jahod, ale pořád to byl cigaretový kouř.
Naštěstí Moričinu pozornost upoutal nějaký klučina, hledající svého senseie.
„Hej, ty! Hyuugo! Pojď sem!“ zavolala na Amaoa a mávla na něho.
„Já sice nevím, kdo má být mým žákem, ale když ty nevíš, kdo je tvůj sensei, tak nás to spojuje, ne?“ zazubila se na Amaoa Moriko, stále sedící v tureckém sedu na zemi.
„Já jsem Moriko Inuzuka a tohle je Kamimaru,“ představila se s přátelským úsměvem Moriko a podrbala Kamimarua mezi ušima.
„Tohle je Katsuro, seznamte se,“ ukázala palcem na Katsuroa a rozhlédla se kolem.
„Sakra kde je ten třetí! Už mě to tu čekání začíná lézt krkem!“ zakabonila se, když se po senseiovi nikdo další z přítomných nesháněl a ani se k ní nikdo nehlásil.
Toi Aburame
Čakal na svého spolupracovnika a najednou se někdo oběvil a čapl ho.
Toi něčekal a vyvolal ven několik brouku který lítali kolem něho.Však najednou se ta osoba vratila a omluvila se Toivi.Nechapal o co se děje.Najednou ho uchopil a přenesl pryč.Najednou se obevil mězi někým cizím.
Ta osoba mu řekla at se seznamí.
Toi neváhal a rychlím skokem odkočil smerem do zadu.
Pravou nohu šoupl vzat a ruce dal před sebe.
,,Kdo jste??? a kde to jsem ???"zeptal se a tu chvíli mu začalo vyletévat velké množství brouku z rukavu.Však začali vyletávat také s tykve kterou nosil na zadech.
Za Toiem bylo skoro uplně černo což spůsobilo velké množství hmyzu které povolal Toi ven.
Byl připravený zaútočit a také se branit.
Amao Hyuuga
Začal nový den a Amao už nebyl dlouhou dobu v posteli. Chodil po doju v sídle svého klanu a netrpělivě vyčkával. Věděl totiž, že dnes se má hlásit u svého nového senseie, opět. Poslední dobou tady bylo hodně zmatků, co se týkalo organizace, ale takovéto změny naznačovaly, že se s tím vedení snaží něco udělat. Každopádně byl Amao nervózní, sám o sobě věděl, že není zrovna týmový hráč, ale bohužel, ostatní "kamarádi" mu nedali jinou možnost. Osud si člověk někdy nevybere, proto byl Amao raději sám na vlastní pěst a nemusel se spoléhat na druhé, popřípadě jim krýt záda. Asi po půl hodině neustálého kroužení v doju se rozhodl, že tam stejně jednou bude muset přijít a proto se rozešel k budově Hokage. Byl krásný slunný den a v Konoze to žilo, každopádně, všichni, kteří tady žili byli zvyklí na denní ruch kolem tržiště, obchůdků kolem cesty a skopičin malých dětí nebo rebelantských studentů akademie, kteří si hráli na ninje, Amao si prostě nemohl pomoct, ale připadalo mu to patetické. Pokud někdo chce být silný, musí trénovat a starat se, aby se tak stalo, ne si na to jen hrát. No každopádně to byla jejich věc, onn totiž viděl věci jinak než ostatní, bylo to především způsobeno jeho introvertností. Když došel poblíž budovy Hokage uviděl celkem početnou skupinku lidí. NO výborně, ještě tohle chybělo, další banda lidí. Nemá totiž rád příliš velkou společnost, proto se rozhodl to skoncovat okamžitě, aby se mohl se senseiem, popřípadě svými novými kolegy vypařit. Opatrně přišel blíž ke skupince a odkašlal si.
"Ehm... Zdravím ve spolek... Já jsem Amao Hyuuga a měl bych tady pravděpodobně hledat svého senseie, avšak naneštěstí netuším, kdo jím má být. Pokud to není moc troufalé, mohu se zeptat, zda někdo z vás není mým novým senseiem?"
Optal se formálně, řekl si, že první den by mohl být slušný a formální, až pak se rozhodne, jak se bude k ostatním chovat podle toho, jak se oni budou chovat k němu. Byla to jednoduchá úvaha.
Shibiki Aburame
Naibun
Rozkazy zněly jasně, získat svitek, koneckonců jsme byli přepadová jednotka, nebo to tak alespoň vyznělo, už jenom sensei byl zářným příkladem. Proto se Shibiki skryl trochu dál od cílové skupiny a tiše vyčkával, on nebyl jedním z tich, kteří byli pro přímý střet, musel tedy být velmi opatrný. Náhoda tomu ale nechtěla, vypadalo to, že skupinky má rozepře už jen mezi sebou a do toho odvedl pozornost náš sensei, jeho preciznost byla obdivuhodná, ostatně jako jeho útok. Jeden z tříčlenné skupinky se zatoulal stranou až k Shibikimu, tady vycítil šanci, bude mít mnohem větší šanci v souboji jeden na jednoho, v lese, kde se může skrývat a využít svých předností, než v otevřeném boji proti více nepřátelům. Proto vytáhl z kapsy kunai, ohnal se s ním, tak jak je to učil sensei s jehlicemi a kunai se zabodl asi půl metru od Qho hlavy do kůry stromu.
"Tvým soupeřem jsem já..."
Utrousil Shibiki a okamžitě začal prchat ještě hlouběji do lesa, aby měl jistotu, že je nikdo rušit nebude.
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
NAIBUN
Shinru Yamanaka - Nori (1.-3.Div.)
Posedával v temné kanceláři a pospával s nohama na stole, když v tom mu někdo zaklepal dveře a přinesl svitek, Shinru si ho přečetl. Byly fyzické vlastnosti, jednoho nového genína.
"Hmm" přikývl. Shinru si sundal nohy ze stolu a začal se soustředit. Vzhledem k tomu že byl Yamanaka opravdu zkušený v přenosu mysli, netrvalo to ani dlouho a spojil se s jednim elitním ninjou který má na starost 3. divizi.
"Nori" Ozvalos e Norimu v hlavě, ten se ani moc nepozastavil. Jen se na to soustředil.
"Poslouchám" Odpověděl v duchu.
"Poslední přesun, vezmi ty dva a spoj se s týmem jedna" Nori přikývl popadl Laya i Akimiho a vyrazil lesem, doběhl an msíto kde byla 1. divize, respektive jenom její sensei.
"Inuzuko, beru sit o na starost." Vzhledem k postavení Noriho, mu sensei jen přikývl a odešel.
Poté Nori položil Laua a Akimiho a vydal se dolesa.
"Počkejt tu," Hlesl na něj a vydal se do lesa.
Po chvíli proběhl až na místo, kde potkal dvě osoby, byly to členové 1. divize. Nori jednoho z nich popadl a odskákal s ním až do věže, kde ho odevzdal strážím, jen se slovy.
"Nedostačující" Poté se otočil a vrátil se zpátky za zbylým členem.
"Toi Aburame, omlouvám se za přerušený tréning, ale nemáme navybranou" Znovu popadl i Toie a odnesl ho až k Lauovi a Akimimu.
"Seznamte se a začneme s tréningem
Sarutobi Asajake
"Neboj, tady jsou magoři všichni... a kdyby se sem někdo normální náhodou dostal, ty by si z něj toho magora udělal rychle." řekl a protáhl se. "Ne, základ je maso naklepat," čirou náhodou mu prsty na obou rukou vykřupali stupnici, "až pak je třeba maso naporcovat," v Asajakeho rukávu se ozval tichý a táhlý zvuk kovu škrábajícího o kov," a nakonec pak musí přít samotné pečení," mezi prsty pravé ruky mu rychle proběhlo několik droboučkých záblesků," já osobně preferuji dozlatova, ale pěkně krvavý steak taky neodmítnu." prohlásil zcela konverzačním tónem a šel se posadit za Keijim.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Shikaru Nara
V lese
Koukal na Asajakeho jak kdyby mu totálně hráblo. "Hej jsi normální? Nebo bude mít Keiji tým ze samejch magorů. A né že bych ho vynechal." Řekl s ledovým klidem a úšklebem na tváři. Byl zvyklý jednat s nevyrovnanejma lidma ale tohle bylo i na něj moc. "Řeknu ti jednu věc. Nemám na tebe náladu. Chce se mi spát. Takže nazdar." Jen co to dořekl drkl mu rukou do ramene. Otočil se a šel si lehnout. "Mě nebuďte. Díky." Pohodlně ležel ale vždy připraven. Poté se ještě opřel o ruku. A podíval na Asajakeho "Hele. A porcovat maso umím. A dokonce lovit i divočáky." Poté si znova zalehl.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Sarutobi Asajake
"Ne, už jsem to stihl pochopit, to byla ironie víš? Každopádně... umíš vařit? Docela mi vyhládlo... schválně jestli dokážeš vyjmenovat všechny části přípravy masa, nebo budeš potřebovat praktickou ukázku?" Usmál se takovým způsobem, který by vyvedl z míry i sochu. ne že by byl chladnej, vyjadřující hněv, odpor či snad pohrdání, prostě jen říkal '... aha, no...a?' Navíc k tomu předvedl ukázkové pozvednutí obočí a v očích výraz svaté nevinnosti. Ve výsledku by tento pohled donutil i sochu Davida si zdvořile odkašlat a sehnat si nějáké oblečení.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Shikaru Nara
V lese
"Pche. Zajíčku? Si o sobě nějak myslíš ne? Nemám na tebe vůbec náladu. Na takovýho Ehm.. " Řekl Shikaru na narážku od Asajakeho totálně znuděným tónem. Jen se překulil aby si sedl do tureckého sedu. "To si snad děla p***l. Tu ani nemusím bejt." Opřel se zády o strom. "A jo říkal jsem. Vadí ti to snad? Nemělo by." Ani se na Asajakeho nedíval když to pronášel. Poté se pomalu zvedl a vykročil směrem k jeho týmovému kolegovi. Šel hodně pomalu a když k němu dorazil. Zase něco vyhodil z pusy. "Chceš to znova říct. Nebo jsi mi snad rozuměl?" Otrávený hlas měl Shikaru na rtech vlastně téměř pořád.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Sarutobi Asajake
Když poslouchal Keijiho, jen souhlasně pokyvoval hlavou. Na Shokarovu poznámku zatím nereagoval, jen čekal až Keiji skončí. Když se tak stalo, jen se na nového hošana koukl a znuděně pronesl: "Říkal jsi něco zajíčku?" Pak se postavil a oprášil si kalhoty. "Tak to nevím, Hokage nic neříkal, takže asi máš v tomhle pravdu. A kde ses vůbec flákal? Kde jsi zase vyhuloval no?" zasmál se, protože tyhle narážky vůbec nezněly protivně ani urážlivě. "Co dneska? Začneme úvodním lenošením, pak se přehoupneme k intenzivnímu odpočinku a zakončíme to pořádnou dávkou povalování?"
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Keiji Nara (Tým 6)
Došli k tábořišti. Příliš ho nepřekvapovalo, že tam na něj Asajake už čekal.
A jak se dalo čekat, měl na něj Shikaru nepříjemnou poznámku ihned jak ho uviděl.
"O žádných povýšencích v mém okolí nevím..." Poznamenal Keiji, posadil se k ohni a začal si připravovat jídlo do kotlíku, který nad ohništěm visel.
"Tady mě vždycky najdeš když budeš něco chtít. Nebudu se po tobě schánět a trvat na nějakém tvém tréninku. Ať už se v papírech píše co chce, já žádný váš sensei být nechci, můžu vám maximálně poradit..."
Tohle už Asajake nejspíš slyšel, ale jistý si Keiji nebyl. A kdyby to opravdu už jednou řekl, tak to opakoval kvůli Shikarovi.
"Teď mě tak napadá...ta vaše mise se asi nezrušila. Nejspíš bude zítra..."
Shikaru Nara
Cesta + Les
Shikaru jsi všiml že za ním Keiji de ale nijak to nedal najevo. Poté na něj začal Keiji mluvit. "To je mi jasné vím co je koloběh života. Proto ti to asi říkám." Procedil. Ale pokračoval s Keijim. "Hm. Něčeho dosáhnout. Možná sem chtěl." říkal si sám pro sebe. A pokračoval. Najednou vešli s Keijim do lesa. "Co ta.." než to stihl doříct. Vyděl tábořiště. "Tak tady bydlí. Heh..". Poté tam zahlédl dalšího člověka. Byl přibližně v Shikarově věku. A bylo i možné že je to jeho týmoví partner. Když kolem něj Shikaru procházel jen tak se ohlédl. Aby nebylo moc poznat že ho pozoruje. Poté ale zase pokračoval. Shikaru si všiml že nemá Byakugan. "Takže to bude nějakej povýšenec. Sarutobi to se někdo má." sykl a pokračoval ke stromu. Pod který si lehl. A sledoval dění okolo
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Keiji Nara (tým 6)
Shikaru byl na odchodu, ale šel tak pomalu, že ho Keiji stejně dohnal. Klučina šel směrem, kterým potřeboval.
Zařadil se vedle něj a pokračoval.
"Každý musí jednou umřít, to je jasný, je to koloběh života. Ale to znamená, že člověk by si měl užívat život plnými doušky, dokud to jde, ne? Protože náš čas je dost omezenej...Já jsem chtěl vždycky poznat svět víš? Nové kultury, zvyky a nové lidi. Vždycky jsem chtěl mít svobodu vlastního rozhodování. Jít kam se mi zachce, dělat si co uznám za vhodné a správné...a opravdu jsem kus světa prošel. Ale co ty? Tímhle tempem za svůj život sotva něco stihneš, když ho prospíš. To nemáš něco co by jsi chtěl v životě udělat? Něco co by jsi chtěl stihnout, než ti dojde čas? Neříkej, že se chceš celý život válet...to je o ničem."
Keiji usoudil, že už mluvil dost a zmlknul. Hodlal se vrátit do tábořiště. Asajake už ho musel hledat a bylo jen na Shikarovi, jestli ho bude následovat.
Shikaru Nara
U obchodu.
Ležel si tam a najednou se u něj opřel Keiji. Shikaru ho i když jen s s polovičním zájmem poslouchal. "Co čekám od života?" Ta otázka ho poněkuť dorazila. "Mno.. Nevím. Třeba si založit rodinu. Ale vážně nevím. Čekám asi smrt. Neber to tak že chci umřít. Ale je to nejistější věc v mim životě." Poté se zvedl. Sedl si na zíťku a podíval se na nebe. Z lesa vanuli listy. Které dělali dočasný stín. "Ale co ti to povídám? Ech.." řekl poté se zvedl a začal pomalu odcházet. Nevěděl kam jít tak šel prostě jen rovně. Byla to cesta jakoby ven z vesnice. Nešel rychle. Chůzí malýho dítěte by ho každý předběhl. Koukal se do země. Nečekal že by ho někdo zastavil.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Keiji Nara (tým 6)
Zakroutil hlavou a pomalým krokem se vydal směrem k Shikarovi, který nyní ležel na zídce.
V klidu se o zídku opřel a sledoval nepříliš rušnou ulici.
Přesto, že měl dvě plné krabičky cigaret, vyjímečně po žádné nesáhl.
Nehodlal si hrát na velkého senseie ani žádného filozofa, ale chtěl vědět, na čem s tímhle klukem je a co od něj má čekat.
"Můžu se na něco zeptat, Shikaru?...Co čekáš od života?"
Sarutobi Asajake
Asajake se nikam necpal, zase se učit neměl zrovna chuť a tak si počkal až si většina lidí přečetla kde jsou a nikam se necpal. Když se konečně většina lidí vyklidila, teprve potom on sám šel vpřed a nakoukl do svitku. Našel se okamžitě, pro něj se nic moc nezměnilo, jen to, že měl nyní v týmu další lidi. Když zvedl hlavu, jen zahlédl z okna jak Keiji mizí v jedné ulici a on rozhodně neměl chuť spěchat a tak z kanceláře Hokageho šel ještě domů, kde uklidil věci, které si nachystal na misi, dal si polední svačinu a až pak se vydal na Keijiho tábořiště. Tam ho kupodivu nenašel, ale jelikož ohniště bylo ještě teplé, neodešel před dlouhou dobou a tak si sedl pod strom a čekal až se Keiji vrátí.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Shikaru Nara
U obchodu
Seděl si a jedl svůj rohlík když si všiml jak z obchodu vyšel Keiji.
"Co ten tady?" pomyslel si. Když dojedl vstal a odnesl pytlík do koše vedle kterého stál zaražený Keiji. "Nazdar." procedil mezi zuby když kolem něj procházel. Poté se Shikaru otočil. A došel zpádky k té ziťce. Sundal si vestu kterou složil a podložil si ní hlavu. Poté se natáhl na zíďku. "Tahle se mi to líbí." A ležel ve stínu. Čekajíc na to jestli Keiji příjde nebo odejde.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Keiji Nara (Tým 6)
Už nějakou dobu seděl u ohně. Stále ještě nebyl střízlivý.
Sáhl do krabičky pro další cigaretu. Zbývaly mu poslední dvě.
"Vymizely nějak rychle ne?"
Byl čas dojít si pro další krabičku. A také pro něco k jídlu, jelikož i to začalo už docházet.
Svým typickým pomalým pohodářským krokem se vydal zpátky do vesnice.
V trafice si koupil dvě krabičky. Napadlo ho, že by s tím mohl přestat, ale tuto myšlenku okamžitě zapudil.
Obešel Hokageho budovu a došel pro nějaké pečivo do svého oblíbeného obchodu. Když vyšel ven, všiml si toho kluka, Shikaru, jak se cpe u zídky nedaleko obchodu.
"Pokud vím, tak klan Nara má u svého sídla vlastní obchody."
Bylo mu jasné, že tam Shikaru nechodí, jen mu vrtalo hlavou proč. On sám tam nechodil, protože se klanu stranil a samotnému mu bylo v lese lépe, ale Shikaru byl normální člen klanu, nebo snad ne?
Nendo Aburame
A pretoto je lepšie byť starý filozof pomyslel si keď sa rozhliadol okolo seba. Osobne bol nesmierne šťastný, že jeho vynechali, pretože ísť na koberček k Hokagemu dva krát za deň bolo trochu veľa na jeho povahu.
"Aki, Fei, vy ostaňte tu. Idem po Hiroshiho." povedal, keď uvidel že sa Areta a Katsuro už vrátili.
Čo najtichšie sa prebrodil cez trosky až na poschodie kde zbadal Hiroshiho.
"Chceš sa zabiť ?! vypadni odtiaľto !" sykol mu potichu aby nevyrušil Hokageho a potom sa pobrali späť.
"Dobre, tým 14 je kompletný." vyhlásil spokojne.
"Takže toto je Hiroshi Ryuuko. Hiroshi toto je Wong-Fei Hung a Aki Nikumo." stručne ich predstavil.
"Fajn, tak mi ideme. Majte sa." pozdravil ostatných senseiov a rukou pokynul aby ho jeho tím následoval. Odviedol ich do neďalekého parku.
"Preferujem tichšie miesta bez zbytočných trosiek a hluku, ak vám to nevadí. Dnes by sme skončili skôr, čiže ak by ste si ešte chceli poklábosiť s kamošmi, môžete sa vrátiť k hlavnej budove. Toto bude otázka desiatich minút. V rýchlosti mi teda povedzte vaše zameranie a podobné užitočné veci."
Boa Yami
Tým 1
Z povzdálí sledovala počínání své velké rivalky. Jako vždy se projevila její výbušnost a vše vypadalo tak jak vypadalo.
)
"Jak neslušné, nazívati tě ženou, možná jen ty trochu větší prsa ti přidávají ženskost..." povýšeně promluvila směrem k mladistvé člence klanu Inuzuka.
"Ale tak bojuješ furt stejně, taky tak neelegantně, no prostě hrůza mladá dámo..." její ruka zajela do kapsy, ze které vytáhla krabičku tenkých cigaret a jednu si zapálila. Pomalu vydechla dým s jahodovou příchutí a zadívala se po ostatních, ke kterým pomalu přicházeli studenti.
"Nudím se... Co ty na to Miroko?!" obě věděly co má Boa namysli. Už dlouho takhle nezápasily a od poslední remízy, která tak byla vždycky byla Boa nabuzená konečně dokázat, že Boobs královna konohy je ona. (