Než se rozhodnete jakékoliv z níže uvedených míst navštívit, napište o svém úmyslu adminovi místnosti. Ne každé místo je tím, čím se jeví být, a tudíž budete nejprve potřebovat nějaké info, než se tam vydáte.
Tsuiraku Heki
Padající slza je vodopád na území země Ptáků, kde před léty zemřela Toki, feudální paní země Ptáků, při politickém atentátu. Říká se, že když je bezměsíčná noc, často ta je vidět jak její duch tančí na hladině. Ať už je to pravda nebo ne, toto místo se stalo symbolem pro ty, co věří, že v lidech existuje dobro a naděje.
Údolí zúčtování
Toto stinné údolí je zahaleno v mlze, která prakticky nikdy nemizí. Tato mlha je tak hustá, že je prakticky nemožné v ní bez nějaké oční techniky jako je Byakugan nebo Sharingan cokoliv vidět. Údolí zúčtování je proslulé nejen bylinou zvanou Rostlina oční léčby, která prý dokáže zázraky, jde-li o léčbu nemocí či zranění, týkajících se očí, ale také legendou, dle které je toto údolí útočištěm bytostí, připomínajících lidi, které prý nemají oči a chodí po čtyřech jako zvířata.
Kinumichi
Tato cesta je nejrychlejší spojnicí mezi Kumogakure, Konohagakure a Sunagakure no sato. Ikdyž není příliš pohodlná, je zdaleka nejrychlejší, ovšem je také oblíbeným tábořištěm banditů a pro uspěchané obchodníky často i smrtelně nebezpečná, proto se stala oblíbeným letoviskem všech silnějších ninjů s vražednými choutkami, kteří se sem chodí zabavit vražděním mnohdy nezkušených banditů, kteří sídlí podél cesty.
Karigoya
Karigoya je malé sídlo v jendom z bočních údolí Země démonů. Tamní půda je velice úrodná, což dokazují divoké lesy v údolí. Dlouhou dobu bylo toto sídlo, původně vytvořené jako letní sídlo kněžky, nepoužívané. Znovu obydleno bylo až před několika málo lety, kým, to však není známé.
Akagahara
Jedná se o palouček obehnaný skalisky, plný pastí a nástrah, který se kdysi využíval namísto chuuninské zkoušky. Každý, kdo se odtud vrátil živý, byl uznán chuuninem. V centru se nachází malá soška, které když se člověk dotkne či s ní pohne, spustí mechanismus, který aktivuje dřevěné loutky, které vylezou z úkrytů ve zdech a vrhnou se na dotyčného. Loutek je zde neznámé množství, takže je velice těžké se jich zbavit. Lze je však deaktivovat vrácením sošky na její místo.
Sora-ku
Zdánlivě opuštěné město. Ve skutečnosti zde ale kvete černý trh se zakázanými zbraněmi a technikami díky obchodníkům, kteří zde žijí a skrývají se před autoritami. Pocestní, co sem zavítají, buď dobře vědí, do čeho jdou, a nebo se obvykle nedožijí rána.
Díra
Jedná se o jakousi oázu kdesi na hranicích Země ohně, uprostřed jinak neúrodné pustiny. V jejím centru se kdysi nacházela vesnice Tonika. Podle legend byla Díra kdysi dávno svatyní s mnoha poklady. Někteří dokonce tvrdí že se v ní nachází mocný zdroj nadpřirozené energie. Dnes je však toto místo naprosto opuštěné. Lovci pokladů odtud už ukradli vše, co šlo, a víc se sem nikdo nevrátil.
Hora Katsuragi
Na vrcholku této hory se nachází malé sídlo bývalého klanu Tsuchigumo, který zde kdysi dávno střežil mocné kinjutsu, schopné srovnat se zemí plocho několik kilometrů velkou. Bariéra, která toto místo kdysi chránila, drží dodnes, a přesto, že je dávno známé, že ono kinjutsu již neexistuje, mají zdejší evidentně stále co chránit.
Stanice odměn v Zemi ohně
Tajné místo černého trhu, kde si námezdní lovci vyzvedávají odměny za své úlovky, tvářící se navenek jako pouhý obchod s občerstvením pro pocestné, dohlížející zároveň na chod zdejšího vedení vysokého napětí. Za jedním z pisoárů se ale nachází tajná místnost, kde probíhají všechny ilegální transakce a výkupy těl.
Ostrov přivolání
Ostrov na východ od Země ohně a na jih od Země blesků. V dávné minulosti zde skupina vědců experimentovala se všemi možnými živočichy ve snaze stvořit ultimátního tvora pro Kuchiyose no Jutsu, což se jim i podařilo. Jejích výtvor se jim ale vymkl a všechny je povraždil, načež byl později sám zabit skupinkou ninjů z Konohy. Od té doby je tento ostrov opuštěný. Kdo ví ale, kolik nezdařených experimentů se zde zabydlelo?
Údolí mraků a blesků
Údolí mraků a blesků se nachází na území bývalé Země blesků. Pahorek tu střídá pahorek, mezi nimiž se rozléhá rozsáhlá vodní plocha. Vzhledem k nadmořské výšce se zde také často tvoří mraky přímo u země.
Město Shukuba
Shukuba se nachází na území Země ohně, nedaleko Konohy. Toto město se zaměřuje prakticky jen a pouze na „turismus“. Nachází se zde nespočet motelů, veřejných domů, kasín a lázní. Kvůli blízkosti Konohy zde ale podsvětí moc nekvete. Pro ninju je zde nebezpečí v podobě peněz, alkoholu a žen však na každém rohu.
Ostrov Nanaku
Další ostrov na východ od Země ohně a na jih od bývalé Země blesků. Tento ostrov je proslulý bohatými zásobami léčivých bylin, ale také jedovatých rostlin. Ráj pro každého medika či traviče.
Bufet Kari života
Tato malá restaurace, ležící v Zemi řek, je rájem pro masochisty či milovníky opravdu pálivých jídel. Recept na proslulé Kari života se zde dědí a ani v současnosti nepřestává ničit chuťové pohárky hostů, co sem zavítají.
Sedmá fronta
Bývalé bojiště Čtvrté velké války ninjů. Pustina s podivnou, růžovou půdou, koncentrovanou poblíž jezera, kterému vévodí ocelová socha, připomínající odpočívajícího bůžka. Hrubé zacházení či prudký pohyb se zde nevyplácí. Ze země se totiž může zvednout mračno růžového prachu, který je jedovatý.
Ocelová socha je dutá, plná různých místností a chodeb, díky čemuž je často využívána lidmi na útěku či pašeráky.
Hrad Kazahana
Dnes již pouze trosky kvůli požáru, který před mnoho lety hrad Kazahana zachvátil. Říká se, že je v této zřícenině v Země sněhu ukryt poklad, ale málokdo tomu věří.
Tréninková jeskyně
Opuštěné sídlo neznámého šlechtice, které dnes již neslouží nikomu, leda náhodilým pocestním či těm, co hledají klid na sebezdokonalování. Většina prostor je vyhloubena ve skále a dřevěný zbytek je relativně zachovaný, skýtající celkem pohodlné bydlení i po tolika letech, za což může možná to, kolik dočasných majitelů se zde vystřídalo a komplex používalo.
Stanice odměn v Zemi země
Tato věž, působící navenek jako poutní místo, plní stejý účel, jako stanice v Zemi větru. Běžný poutník si zde může odpočinout a posilnit se, ti zasvěcenější si přijít na nemalý peníz.
Rouran
Z kdysi majestnátního království v Zemi větru velikosti města dnes zbyly jen trosky. Podle legend se zde nachází brána do minulosti.
Les Jofuku
Les rozléhající se na stejnojmenné hoře na hranicích Země ohně. Povídá se, že je prokletý. Co se ale ví jistě, je, že zde roste bylina Jofuku, která prý dokáže divy, jde-li o výrobu léčiv na šlachy, vazy, svaly a kosti.
Východní, velká, písečná duna
Opuštěná duna kdesi v Zemi větru, které dominuje obrovský, plochý kámen, který byl kdysi dávno využíván Orochimarem jako jeden z jeho úkrytů. V ne tak daleké minulosti se zde ukrývala banda nukeninů, když unesli feudálního pána Země větru, než byli zlikvidování ninji ze Sunagakure.
Ostrov Mokuzu
Ostrov ve tvaru měsíce, kde si cestovatelé doplňují zbraně a zásoby. Je sídlem podsvětí a černého obchodu. Lapkové si zde rádi smlsnou na jakémkoliv neopatrném mořeplavci, který sem zabloudí, aniž by věděl, co za ostrov to je. Kdo při příjezdu nedá tajný signál, riskuje být potopen a oloupen.
překlik, smazat prosím
Pochopil už proč se tak přiblble tvářil a první věcí, kterou udělal bylo, že dal jezevci pěstí přímo do čumáku ten poté zmizel neznámo kam."Díky za upozornění"řekl již trochu uvolněněji, ikdyž se hned podivil tomu co po něm Akira vyžaduje. Ikdyž jeho zaměření je spíše na jiné části, než jsou zbraně, ale přežívat se naučit musel, a tak ikdyž s trochu otráveně hodil kunai, který mu Akira podal, přímo do stromu. Pouhých deset metrů mu naštěstí nedělalo problém.
Akira Yakuza
"Che deš na věci docela zpříma"Řekl trochu odpudivě Akira."Myslim si že kluk jako je on ještě neumí ani využít chakru,ale uvidíme co se z něj vyklube"Říkal si pro seba a zaklonil hlavu zpátky pohledem do nebe."Nejprve by si mohl odehnat toho jezevce z tvého baťohu"Řekl mu trochu se smíchem v ústech.Pootočil se bokem ke břehu pramenu a sáhl do malé taštičky s ninja potřebamy,vytáhl kunai hodil ho do vzduchu tak že spadl asi 5cm od Toshihira "Toshihiro jsi říkal žejo?Co kdyby si se trefil tamhle dotoho stromu co já,řekl a ukázal na strom který byl asi 10metrů od Toshihira
Toshihiro Ameyuri
"Mé jméno je Toshihiro Ameyuri" odpověděl na žádost Akiry jak nyní zjistil. Prohlížel si jej stále podrobněji, ikdyž něco jej od něj trochu odtahovalo, ale touha po síle mu dodalo odvahu."Jste dostatečně skušeným ninjou aby jste mě mohl učit ?" zeptal se přímo, něměl rád pochodovaní kolem horké kaše. Ačkoliv mu připadalo divné, že Akira má takový přibliblý výraz neřešil, protože stále čekal jestli se z tohoto chlápka vyvine nějaký silný člověk a nebo jestli je to někdo kdo není ani ninja.
Akira Yakuza
Odpočíval v pramenu když v tom na něj ležící psotava něco promluvila.Nikdy ji neviděl,ale jelikož se ocitli na stejném místě s tak harmonickou atmosférou skliděm odpověděl" Jsem Akira Yakuza koho to zajímá?" Zeptal se otevřel oči a hlavu otočil na mladíka.Chvilku na něj beze slov koukal a pak očima shlédl na jezevce který se začal potichu mladíkovy hrabat v baťohu.Začal se mírně smát ale bez upozornění na jezevce čekal na odpověď
Toshihiro Ameyuri
Poté co se mu po několika dnech vysušil celý plášť, tak se vydal na cestu. Šel tam kam jej nohy vedly, až došel do malé vesničky, kde byli horké prameny. Po zjištění, že jeho peníze jsou na nule došel k závěru, že nerušeně vykoupat se může jen v lázních. V noci, když v celých láznich nikdo nebyl pořádně se umyl a poté co se oblékl šel opět spát pod strom, který se nacházel hned vedle pramenu. Jeho odpočinek, ale vyrušil neznamý muž, na kterého zezačátku vůbec nedbal, a tak se stalé pokoušel zavřít oči a spát, ale poté co se na něj muž podíval, se mu hlavou probleskla myšlenka, že to může být někdo kdo jej chce zabít, ale tuto myšlenku rychle zahnal přece jen je nyní snadná kořist, a tak by se potencionální vrah nemusel maskovat."Zdravím, mohl by jste se mi prosím představit" pronesl k neznámemu a čekal na jeho reakci.
Akira Yakuza
Akira prochzel malou cestičkou uprostřed lesa klidnou chuzí a u toho pozoroval mraky.Najednou mu hlava sjela dolu očima přímo na mapu kterou držel."Jsem 5mil od hranic mezi Ohnivou zemí a zemí Zvuku,za 2mile by tu mělo být městečko s horkým pramenem,asi tam počkám přez noc"Řekl si pro sebe a při představě horké lázně zrychlil krok,když došel do městečka koupil si malý zákusek v obchodě a vydal se kousek za vesnici k horkému pramenu,když přišel k pramenu vyndal si promočené věci od předešlého deště na větev stromu vedle nich suché a naložil se do pramenu,vklidu odpočíval,když v tom ho vyrušil mladík který pochrapoval opřený o strom o kus dál.Jen se trochu zamračil a odpočíval dál
Toshihiro Ameyuri
Slunce zrovna vycházelo a jeho první paprsky mu svítily na obličej a to ho donutilo posadit se a opřít o strom. Přemýšlel o své vlastní minulosti, o smrti rodiny, smrti sestry a o sebevraždě otce. Všechno to byli věci, které mu konečně dovolily uskutečnit tu možnost a jít kam se mu chce. Cesta na místo kde nyní odpočívá zabrala několik dní, které nebyli zrovna procházkou růžovým sadem. Měl tu možnost utkat se s nepřítelem, kterého by nedokázal porazit nikdo a tím nepřítelem bylo počasí, které ho němělo moc v lásce, a tak se asi rozhodlo že jej obdaří vodní sprchou, z které by se mohli naplnit řeky a bohužel slunce nesvítí tak dlouho, aby mu jeho o několik litrů vody težší plášť vysušilo, ale naštěstí zbytek jeho oblečení je suchý. Nyní má ještě mokrý plášť přehozený přes vetěv, aby se mu vysušil. Bude trvat ještě dlouhou chvíli, než mu plášť uschne, a tak se smířil s tím, že zde pobude ještě několik dní. Po zjištění že na tomto otravném místě bude muset strávit ještě dlouhou dobu se rozhodl jít do stínu stromu a odebrat se do říše, kde je jen on svým pánem a kde jej nikdo nebude rušit, rozhodl se odejít do říše snů, a tak po několika hodinách od východu slunce opět usnul.
Nishi Yauri
„Jesné Kekkei geikan! Vedel som to ! No ehm pán Dekiru...“ Nishiho hlas zvážnel a ukludnil sa. „ Ja osobne proti vám nemám nič ja len konštatujem to čo hovoria ostatný. Ale pokial ja dobre viem tak pravdepodobne ako vravíte VAŠA rodina bola pri tých pokusoch celá ... ako by som to povedal... „ Nishi hľadal chvíľku v hlave slušný výraz. „ Umlčaná.“ Vtom mu svitlo ,že slovo Umlčaná nie je dobré nahradenie /zomreli za záhadných príčin/
a rýchlo sa snažil vyvliecť zo svojich mudrovačiek a až príliš nápadne zmenil tému.
„To je vlastne jedno.. Budem vám teda veriť ,že to boli správny ľudia a chceli mier atak ďalej... Ale načo ste ma vlastne zavolali sem? Som len Gennin z klanu Y... Nishimu zaiskrilo v očiach. Počkať! nechcete na mne náhodou robiť pokusy aby ste zistili tajomstvo môjho Kekkei geikan?!“ Urobil jeden krok od Dekiruho a vo veľmi kŕčovitom postoji čakal na jeho odpoveď.
Naruto Abudai [canceled] open New project >>>
My Last Hope
Shinobi Wars [canceled] open New project >>>
Naruto Shadows [canceled] open New project >>>
Shinobi Generation Unleashed [canceled] open LAST project >>>
Shinobi Risings [Alpha version]
Dekiru Kagayaku
Zamračil a v očiach sa mu zablýskalo. "Žiadny bláznivý vedci. Bola to organizácia veľkých ľudí, ktorý svoju veľkorysosť, múdrosť a čas venovali pre dobro tejto mizernej krajiny !" zavrčal a akoby presne na zdôraznenie doľahol ďalší blesk. Nenávidel ľudí ktorý sa k obeti jeho otca a ostatných správali ľahkovážne. Chvílu tam stál a ukľudňoval a potom znovu pokračoval. "Dekiru Kagayaku. A nechceli ovládnuť klan, ani techniku, ale Kekkei Genkai. A po ďalšie nechceli ju ovládnuť, chceli ju vytvoriť a s pomocou nej skončiť toto všetko krviprelievanie a plienenie ! Ak ma však považuješ za bláznivého chlapa čo nemá všetkých po hromade, môžeš ísť von. Ale ako som povedal. Lovci sú pri sile." Teraz hovoril trochu kľudnejšie, ale aj tak tam bol náznak hnevu. "Prepáč, že som tak vybehol. Moja rodina bola do tohto výskumu osobne zainteresovaná. Ten projekt má pre mňa obrovskú cenu." Zamumlal po chvíli ticha.
Nishi Yauri
Nishi držal v lavej ruke List , ktorý dostal a pravou rukou pritom neprestajne klopal. Zdalo sa mu to ako večnosť no nevadilo mu to dokola si totiž čítal list. „Odkial o mňe vedeli?“ Vtom sa rozleteli dvere. V medzere medzi nimi a zárubňou sa objavila bledá tvár bledšia ako duch ,ktoréj by sa zľakol aj pri dennom svetle. Vtom buchol blesk do vedľajšej budovy a svetlo oslnilo tvár oného muža. V tomto okamihu sa Nishi zlakol druhý krát a z listu v ruke mu ostala papierová gulička.
Osoba ho bez varovania vtiahla dnu a zakričala jeho meno. „Preboha!“ vykríkol Nishi a reflexne skladal pečate na hociakú techniku. No strach mu nedovolil ani len priložiť ruky k sebe. Vtom ho však už postava pustila a začala naňho rýchlo rozprávať.
Nishimu Búšilo srdce tak rýchlo ,že ho v temnej hale polo počuť aj s ozvenou. Kým sa Nishi spamätal a ukludnil daná osoba niečo vravela no to čo Nishi zachytil bolo len : Vitaj v organizácii Tsuki no Pasu."
„ Uf to ste mi dal!“ začal Nishi „ Volám sa Nishi Yauri som z klanu Yauri a prišiel som sem na odporučenie jedného chlapíka... Inak povedané dal mi tento list.“ Nishi podal gulu papiera Mužovi. „ Prepočul som vaše meno. Ako sa voláte?“ Nishi odpoveď ani nečakal rozmýšlal už totiž nad tým iným menom. „Tsuki no Pasu. To mi niečo hovorí. Myslím ,že otom bolo niečo písané v starej knihe dejepisu ešte z obdobia pred vojnou. Hmmm... Bola to škola bláznivých vedcov ,ktorí si mysleli ,že ovládajú všetky techniky sveta.. Alebo všetky klany sveta? Už si nepamätám presne. Je to niečo medzi Justu a klanmi... Snáď mi to povie on“.
Naruto Abudai [canceled] open New project >>>
My Last Hope
Shinobi Wars [canceled] open New project >>>
Naruto Shadows [canceled] open New project >>>
Shinobi Generation Unleashed [canceled] open LAST project >>>
Shinobi Risings [Alpha version]
Dekiru Kagayaku
Driemal, keď v tom začul ten zvuk. Klop, klop... To neni možné pomyslel si a načúval. Klopkanie neprestávalo. Po dlhom mesiaci sa konečne od srdca usmial. Z vešiaka vytiahol kabát, na hlavu natiahol klobúk a dlhými krokmi vkĺzol na chodby sídla. Bolo dosť špinavé, no ako hlavný stan stačilo. Sviece chodbám dodávali krásnu útulnosť. Teraz však nemal čas na obdivovanie rodinného majetku, dole niekto čakal. Náhlivo prebehol do vstupnej haly. Tam opatrne nakukol poza dvere. Stál tam ten chlapík ktorého si vytipoval. Keď vystrčil celú hlavu, udrel blesk a vyblednutú a schudnutú tvár mu ožiarilo svetlo. Musel vyzerať strašidelne. "Nishi Yauri." poznamenal skôr sám pre seba ako pre hosťa. Zdrapil ho za rameno a vtiahol ho do rezidencie. Usmial. "Skvelé že si dorazil. Ospravedlňujem sa za ten list, no lovci sú pri sile, všetci sú podozrievavý... Každopádne vitaj, moje meno je Dekiru Kagayaku a ocitol si sa v srdci organizácie Tsuki no Pasu."
Nishi Yauri
Štyri dni pred dneškom!
Dnes je ten deň. Dnes sa ešte Nishi zobudil v malom byte v najhoršej štvrti v obchodnom mestečku niekde medzi Konohou a Kiri ale zaspávať už bude inde. Jeho cesta začala. Nishi si ešte pred raňajkami zbalil všetky svoje veci, tak veľa ich zase nemal, vzal si všetky svoje peniaze , obliekol sa a rozlúčil sa so svojou staručičkou malou smradľavou izbou. Plný eufórie a nadšenia zišiel dolu schodmi priamo na ulicu.
Vtom čase na ulici nebol ešte skoro nik no už sa otvárali prvé podniky a lahôdky. Nishi počkal na tie prvé a hneď si objednal svoje posledné raňajky. Čašník bol ešte úplne ospalí ale Nishi práve naopak. Nikdy predtým si anilen nepomyslel ,že bude takto skoro vstávať a ešte k tomu s radosťou.
Nishi dojedol raňajky , čašníkovi dal tučné prepitné a odišiel smerom k bráne od mesta.
Ulice sa medzičasom celkom zaľudnili. Nishi mal problém prepchať sa cez všetkých ,ktorí išli opačným smerom ako on , dnu. Ďalší fakt ,ktorý prispel k tak preplneným uliciam bol ten ,že bol tretí deň nepárneho mesiaca čo znamenalo , Jarmok. V meste sa konali trhy so všetkým možným aj nemožným tovarom.
Trvalo mu skoro desať minút kým sa prebojoval až ku koncu hlavnej ulice mesta priamo pred veľkú bránu. Od konca mesta a začiatku nevej éry ho delili len dva možno tri metre. Čo boli asi 4 či 5 krokov. 1, 2, 3, už tam skoro bol keď vtom.... „ Chceš to vlastne?“ pýtal sa sám seba. Jeho vlastná neistota z nového neznáma ho zastavila presne na hranici. „ Kam vlastne pôjdeš? Nemáš plán nemáš ani len tušenie kde sa schovávajú shinobi. Čo urobíš? Ktorým smerom pôjdeš? ... Pozri na tých ľudí je ich tu stovka možno dve.. A ty si sám úplne sá...“ Myšlienkový tok mu prekazil silný náraz. „Prepáčte.“ Vyhŕkol Nishi automaticky. „to nič bola to moja chyba ospravedlňovala sa neznáma tmavá osoba ,ktorá zmizla v dave skôr ako sa objavila. „To bolo divné..“ Zamyslel sa Nishi a pritom si strčil ruku do vrecka aby vytiahol mapu. No namiesto mapy mal v ruke kus papiera.
Stálo v ňom : Počul som, že v tomto nebezpečnom svete hľadáš pomoc alebo útočisko. Taktiež som sa dozvedel o tvojom nadaní, a zistil som že by si sa mi hodil. Ak ponuku prímaš, čo najskôr príď Mayonaka no sōgen, na hranici Zeme Zeme a Zeme dažďa.“
Nishimu prebehol mráz po chrbte ale vzápätí sa mu rozžiarili oči. „ A je to jasné, Smer za mňa vybral osud ! Mayonaka no sōgen. ! „
Dnešok!
Cesta krížom cez Zem Ohňa mu trvala tri dni. A ďalší deň sa motal po hraniciach zeme Zeme a Zeme dažďa a pýtal sa asi každého koho stretol ,kým našiel to čo hľadal malá osada menom Mayonaka no sōgen. Nishi bol úplne zničený s takmer trojdňového behu. Jeho kondička už nebola to čo bývala. Chvíľu mu trvalo kým našiel starú vilu ,ktorú obyvatelia Hraničných miest nazvali dom toho čudného ale nakonec konečne stál pred dverami. „Halo je tu niekto?“ Bum . Bum. zaklopal.
Naruto Abudai [canceled] open New project >>>
My Last Hope
Shinobi Wars [canceled] open New project >>>
Naruto Shadows [canceled] open New project >>>
Shinobi Generation Unleashed [canceled] open LAST project >>>
Shinobi Risings [Alpha version]
Dekiru Kagayaku
Tsuki no Pasu
Sedel vo svojej pracovni, ostatne ako celý uplynulý týždeň. Bolo na ňom vidieť že už dlhšiu dobu nespal. Pod očami mal sivé kruhy a trocha schudol. Nič sa nedalo robiť. Len čakať. Listy boli rozposlané určitým ľuďom. Bola otázka času kedy sa ozvú. To čakanie bolo preňho nekonečne dlhé. Rozhliadol sa po miestnosti. Na chbtoch kníh boli názvy od Alchýmie po jedy. Načo, načo kládol si otázku stále dookola. Na čo má všetky tieto múdrosti v dome, keď ich nedokáže využiť. Voja. Najhoršia vec za posledné generácie. Keď jedna skončila a výskum sa rozbehol, začína druhá. Ďalšia vec boli Lovci. Mal z nich zmiešané pocity. Trochu sa ich obával, no aj tak mu pripadali bez vnútorného myslenia, keď sa snažili zničiť niečo také rozmanité ako umenie Shinobi. Povzdychol si. Aj počasie bolo ako jeho nálada. Búrky bola každý deň. Rozímal v kresle a znovu si všetko opakoval a preberal, znovu a znovu. Teraz musel konať rýchlo. Ak chce odhaliť tajomstvo Kekkei Genkai, musí sa extrémne rýhlo rozhýbať.