Zvládli byste obětovat svůj život pro někoho, koho máte rádi?
Vložil Lissi, Út, 2009-07-28 17:28 | Ninja už: 5448 dní, Příspěvků: 22
Dokázali byste pro někoho obětovat svůj život?
Pro koho a za jakých okolností byste to udělali?
Nebo proč si myslíte, že byste to nedokázali?
Dostali jste se do nějaké podobné situace?
Zachránili jste někoho?
Napište ostatním svůj názor či příběh.
Zde můžete k danému tématu řešit vše, co nebude porušovat Pravidla smeťáku.
Pokud budete chtít toto téma jakkoli upravit, napište svůj názor SEM. V případě, že s tím bude souhlasit více uživatelů se téma příslušně upraví.
Spam pište SEM.
Ne. Myslete si o mně co chcete, ale já bych se prostě nedokázala postavit před někoho, na kom mi záleží, tím ho zachránit a přitom sama zhebnout. A myslím, že by to nedokázala většina z nás.
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
jo
http://www.google.com/imgres?start=175&hl=cs&client=firefox-a&hs=TMD&sa=...
This is GOD
Bohužel si myslím že polovina co napsala ANO to jen tvrdí a kdyby na to mělo dojít tak instinktivně by zabili toho svého blízkého než sebe to je bohužel lidský put sebezáchovy a tak to bude napořád.
Jen něco k těm výsledkům, mohl by mi někdo pls pospat rozdíl mezi možná a nevim (usuzuji že to slovo pod možná znamená nevim)? Mě ty dvě věci u týhle otázky totiž připadaj naprosto stejný.
Jsem fanda LittleKurriboh Yu Gi Oh: The Abridged Series a Team FourStar Dragonball Z: The Abridged Series.
Stahujte anime aniž byste opustili Konohu - http://147.32.8.168/?q=forum/341
Určite pre svoju mamu a sestru.Títo ľudia mi dali viac ako ktokoľvek iný.
No ale čo už život je krutý.Takže takto je to u mňa.
A potom ešte pre ďalších 2 ľudí a to je moja najlepšia kamarátka Bia a chlapec do ktorého som bohužiaľ nešťastne zamilovaná
I
LOVE
JAPAN
Nie. Pretože by som v prvom rade myslela na seba.
A ako všetci vieme, zomrieť, nie je nejako moc výhodné.
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
Obětovat se pro někoho, koho nejvíce miluji mi připadá jako dobrý způsob jako odejít z tohoto světa. Ač by třeba o to nestál, raději bych se zabila, než aby zemřel ten, jehož nejvíce miluji ^^
Tá prvá veta je z Twilight,nie?
I
LOVE
JAPAN
Ano, je ... A také přesně vystihuje to, co bych udělala
Probůh... to je otázka... dokázala bych se obětovat pro každýho svýho přítele... i když by sme se zrovna hrozně hádali... zachránila bych je i za cenu, že bych skončila jako Hidan...
Jsem chodící snílek.. Když mě zastihnete v téhle realitě, máte víc štěstí, než tušíte..
Napsala bych sem *Jasne*, ale prece jenom jsem clovek. Mozna, ze bych to dokazala, ale mozna i ne. Ja jsem strasny srab a nesmirne se bojim smrti, ale kdyby slo o nekoho, na kom mi hodne, ale opravdu hodne zalezi, tak bych o te smrti asi uvazovala. Ale asi bych to neudelala. Nepatrim zrovna k tem statecnym lidem, kteri maji odvahu darovat zivot druhym.
Kdyz nekdo zazije vsechno, co chce, vyzkousi si vsechno, co chce a ma vsechno, co chtel, tak se asi smiri s tim, ze zachvili prijde jeho cas.
Ale nikdy nevis, co se stane nebo co te ceka, tak svemu zivotu necham volny prubeh a uvidime, co prijde.
ano kdyby to byl někdo důležitý jako např.:koho znám celý život tak určitě
určitě,ale není ta osoba.
Když jednou okusíš létání, budeš už navždy kráčet s pohledem upřeným k nebi, protože jsi tam již jednou byl a toužíš se tam vratit...
Zemřít pro záchranu milovaný osoby? Jo, takovou smrt bych bral.
já osobně radši v 80
ve vířivce s dvacítkama 
Foxtrot Uniform Charlie Kilo...
Fuj, radši řeknu svůj oblíbenej citát: ,,Je lepší vyhořet než vyhasnout."
Neni to "Je lepší shořet než vyhasnout" ?
Já s timhle citátem hodně souhlasim 
Já si nedokážu představit že bych zemřela někdy v 70 na nákou trapnou nemoc 
"Imperfection is beauty, madness is genius and it is better to be absolutely ridiculous than absolutely boring..." - Marilyn Monroe.
nikdo neví
jestli to dokže 
, ALE myslím, že ti c se připlížili k smrti snad tuší 
Foxtrot Uniform Charlie Kilo...
Řeknu to prostě.. nechci to tu vypysovat...
Každý jednou zemře (pokud se věda nepřetrhne)
A když už zemřít.. tak aspoň pro někoho.. nebo pro něco..
Představte si... (dám jeden ze sta příkladů)
Je vám 80.. víte že už to moc nezvládáte..
A víte že někomu mladšímu... musej (např implantovat srdce)
Tak.. bych se pro něj obětoval..
Fb: Nečum Nahlas
Dokud nebude opravdu nutnost, věda se nepřetrhne. Ani v případě, že jde o nesmrtelnost i těch vědců samotných.
Důvod smrti je každého věc, ale způsob si vybere jen minimum. To, pro co chce každý umřít je jen únik od reality. Pokud už žiji, musím po sobě něco zanechat. Každý po sobě něco zanechá, ale ve většině případů to není víc než zapomenutá světočára a hrstka hlíny. Proč je tak důležité po sobě zanechat víc, když se to stejně propadne v hlubině minulosti? Nejdůležitější jsou informace, ale ne ty, které zjistíme, ale které po nás zůstanou, stejně tak ne ty, které po sobě zanecháme vědomě, ale nevědomě.
Nesmiřitelná logika toho, že dál nic není. To dělá sny. Falešné sny, které nás udržují až do smrti, po které už si nebudeme na nic stěžovat.
Zemřít pro někoho znamená předčasně vyměnit svůj život za jeho, který stejně skončí, tedy se ve výsledku nic nezmění. Jeden zemře dříve, druhý později. Kdo, to jediné můžeme určit, ale smysl to bude mít jen pro minimum lidí.
Srdce (a orgány celkově) osumdesátiletých lidí je věkem již tak opotřebované, že se ho téměř vůbec nevyplatí použít pro transplantaci mladších lidí. Proto i v tomto případě je to jen další negramotnost lidí z nedostatku informací, pro které udělají naprosto zbytečná rozhodnutí, která nakonec ani nedopadnou tak, jak chtěli. Jde tedy jen o ten sen, kdy většina zemře pro něco, v co věřili, tedy zemřeli šťastně, ale ve výsledku to nic nezmění. Tedy jsou z tohoto pohledu opět sobečtí jako sebevrazi. Pomohou pouze sobě, nikomu jinému, i když si stále myslí opak.
Mohu většinu podobných lidí ubezpečit akorát v tom, že z pohledu relativity žijeme ve vesmíru nekonečně dlouho, tedy se celý náš život do vesmíru samotného vepisuje pomocí záření, ať už od nás odraženého nebo námi produkovaného, protože je záření kolem nás neustále přítomné, a elektromagnetické záření má nekonečný dosah. Proto se vše, co uděláme, uchovává. Dokonce i mozek při své funkci produkuje elektrické pole, které se měří na EEG, tedy se i naše veškeré myšlenky uchovávají. Proč chtít něco víc, pokud už vím jen tohle? Protože si to většina stále nedokáže připustit, a já sem píšu opět další zbytečnou věc.
Wittgenstein:
Co se vůbec dá říci, dá se říci jasně; a o čem nelze mluvit, k tomu se musí mlčet.
Bernard Bolzano:
Věta neodporuje teprve tehdy žádné ryzí pojmové pravdě, neodporuje-li žádné ryzí pojmové pravdě, že existuje myslící bytost, která o této větě vysloví podle pravdy soud, že neodporuje žádné ryzí pojmové pravdě.
Nemůžu si pomoct, Alu, ale ty jsi nic nepochopil... Nebudu se s tebou hádat, protože ti nemůžu v tvých faktech konkurovat. Tady nejde o vědu, tady jde o něco víc, o víru o duši a jestli nejsi schopen tyto věci akceptovat, pak je mi tě líto. Nepřikládáš věcem, které dělají člověka člověkem žádnou váhu a pouze hovoříš o zbytečných faktech. Nebudu se s tebou hádat, jestli je to sen, či iluze, ale jen díky tomu žijeme. Musel jsi být někdy zamilovaný, neříkej, že budeš tento cit (a jakýkoliv jiný) pokládat za pouhé působení hormonů apod. I když tobě něco takového psát je zbytečné a ztráta času...
Dotyčný pouze mluvil o tom, že pokud by již jeho existence byla zbytečnou, tak by mu nevadilo jí ukončit jen proto, aby jiný člověk mohl žít déle. Jestli budeš brát lidem iluze, víru a sny, tak budeš nenáviděný.
Jestli ti stačí tohle, pak jsi šťastný člověk.
Woohoo, your amazing uke is back! *double peace sign*
Víte co je pech? Když jste osobní lékař šíleného diktátora a máte mu oznámit že trpí Hippopotomonstrosesquipedaliophobii, což je strach z dlouhých slov.
Řekl bych že je zde spíš poukázáno na to, že ať už se lidi snaží tvářit všelijak, nakonec jsou i "hrdinové" pokrytci jako všichni ostatní.
To, že si někdo nedělá iluze o tom, jaký jeho život skutečně je (tzn. prázdný, beze smyslu, osudu, v podstatě dost nudný) spíš prokazuje větší statečnost než věčné snílkovství toho masového hrobu myšlení který můžeš zvát společností.
Mine is the fury
Podľa mňa to nepíšeš zbytočne. Ľudia si to prečítajú a aspoň niektorým z nich to zapne a naozaj o tom popremýšľajú.
Pokiaľ to nezažijete a neprežijete, aby ste o tom mohli povedať niekomu, ste na smiech s tým svojím vystatovaním sa 
A keby si si fakt myslel, že je to zbytočné, ani by si ten komentár nedopísal, alebo by si ho ani nezačal
----
Aby som nebola OT... Polemizovať o tom, či by ste za niekoho dali svoj život je zbytočné. Takto má každý kopu kecov, ale keď sa skutočne stane niečo takého, mnohí z vás sa rozklepú od strachu a ani ich to nenapadne. A kde sú potom tie silné reči?
Alebo nadávaním. Vyberte si.
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
No a kdybyste se všichni, co byste se ''obětovali'' dostali strach?
100% byste byli ve stresu a nevědi jak se zachovat.
Nemám ráda přecenování ale tohle je taky na hlavu....Proč je tak podcenuješ?Jeden hned řekne jo druhej hned řekne ne....Aniž by to nějak vysvětlil,přemejšlel o tom....Strach dostaneš ale na každýho ten "strach" působí jinak někdo je ještě statečnější jinej jenom čumí před sebe a nic nedělá....
"Imperfection is beauty, madness is genius and it is better to be absolutely ridiculous than absolutely boring..." - Marilyn Monroe.
To je pravda.
Nikomu bych to nepřál,musí se dotyčný člověk cítít strašně.
Je pod nátlakem a to všechno...
A navíc, za jakých okolností by se to stalo?
To mi připomíná, jak se teď stratila ta 9ti letá Anička. Hrůza a nikdo ji nemůže najít .-(
Hele, je sice ošklivý, že se holčička ztratila, ale na světě je mega dětí, co se ztratili. Navíc je toho o ní všude jak na..nakakáno, takže větším připomínáním donutíš lidi spíše k ignoranci, než k lítosti, nebo čeho chcete docílit tím, že o ní mluvíte úplně všude.
Nová Shelly přichází, asi tak...nestačím se divit, jak jiná jsem tehdy byla, a za pár let jistě budu valit oči stejně. Takže jestli někde uvidíte můj starý komentář, nelekejte se, okay? ^^
Podpis nijak řešit nebudu, stejně by ho nikdo nečetl :'D
+ Smazala jsem většinu povídek a začínám od začátku, ačkoliv na konoze už nestraším tak často.
Asi tak no...Mě strašně zaráží že ted po 2 nebo 3 měsících o ní pořád mluvěj...Mě to příde strašně nespravedlivý vůči všem ostatním ztraceným o kterých byli 2-3 reportáže a konec zatimco o ní hlásili denně cca 6 reportáží na jednom programu
"Imperfection is beauty, madness is genius and it is better to be absolutely ridiculous than absolutely boring..." - Marilyn Monroe.
Ono to je hlavně tím, že její případ je poněkud vyjímečný - aby po ní nebylo (skoro doslova) ani stopy po tak dlouhý době, to už je podezřelý. Navíc to připomíná jiný, už starší případ - Honzíka, který se ztratil před dvanácti lety.
Hybrid - Blind Side
FF Kniha