Akamaru

„A kam jedete?" zeptala se Mira, aby nedošlo k nějaké bitce.
„Jedeme... Hmmm..." „Utužovat náš vztah," pomohla mu Konan a zamilovaně na něj pohlédla. Pein jí to oplatil.
„Nějaké dotazy?"
„Kdy odjíždíte?" Hidan se zdál naprosto nadšený.
„Ve tři hodiny."
„Tak pozdě? Nechcete dřív? Aby jste to stihli..." přemlouval je.
„Ne. Rozchod!"
Tma...
Místo pro čarovné lidi :33

[hide=xD]
Co chceš?
http://www.zahubicku.eu/ludvik-tvuj-virtualni-kamos/ Nejvíc!!!
http://z0r.de/L/z0r-de_31.swf

Zdravím.
Taky zdravím.
Hm.
Nálada pod psa?
Jo.
Můžu se tě zeptat proč?
Můžeš to zkusit.
Proč?
Co se staráš? Stejně tě to ve skutečnosti nezajímá. Nikoho nezajímají ostatní lidé. Jediné co chtějí jsou pomluvy, drby a žhavé novinky. Ale když je ti nejhůř, nikoho nezajímáš. Prostě konec, tečka. Jé, ty ještě existuješ? Můžeš odplout, stejně už jsi za vodou.
Myslíš?
Jo, přesně to si myslím. Navíc když uděláš něco špatně, všichni si toho všimnou, ale když to uděláš dobře? Nebo uděláš něc navíc? Nene, najdou chyby. A všichni něco umí.
Ty přece-
Ne. Táhněte s tím. Jsou lidi, co dělají věci kratší dobu než já, a dělají je stokrát líp.
S tím se musíš smířit. Pokaždé tady někdo takový bude.
Ale.. Nemůžu zazářit alespoň v něčem?
To chce Píli. A musíš se tomu věnovat. A musí tě to bavit.
A když nevím, co je ta správná věc, do které vkládat tolik energie?
Tak si vyber to, co tě nejvíc baví.
Ale to, co mě nejvíc baví, nikoho nezajímá. A nejsem v tom natolik dobrý, abych se někam dostal.
Ani s pílí?
Ani s pílí. Chce to talent. Bez talentu můžeš mít píle, kolik chceš, a je ti to k ničemu. A já nemám ani jedno.
Co takhle skusit něco nového?
Ale čeho tím dosáhnu? Budu stále jenom zbytečná existence. Co přesně by se stalo, kdybych ted zmizel? A nebo kdybych nikdy neexistoval? Bylo by o pár povídek méně. Tečka.Moje místo by obsadili jiní, lepší.
Ale ty existuješ, takže máš možnost něco změnit.
Sám?
Jo. Nebo se obklop lidmi, kteří ti pomůžou.
Ale to je těžké!
Kdyby to bylo lehé, ztratilo by to kouzlo. Dělal by to každý. A co ty víš, třeba právě ty něco dokážeš. A kdyby ne tak co. Tak nic.
Hmm.
He? Já mám poslední slovo? To se tak často nestává! Že by má řeč konečně zapůsobila?
Ne. Jsou to obyčejné kecy, kterých je v každé knížce milion, v béčkových povídkých i tři miliony, ale jsou to pořád jen kecy.
Ale na chvíli jsem tě přesvědčil, ne?
Hmm.
JO! Konečně! Asi bych těch béčkových povídek měl číst víc.
To at tě ani nenapadne. Pro dnešek ti to možná vyšlo, ale příště ti na takové sentimentální kýče neskočím.
Vidíš, s úsměvem ti to sluší mnohem víc.

Vy říkáte pohádky, my říkáme Anime de arimasu.
Vy říkáte dobrou noc, my říkáme Oyasumi.
Vy říkáte auto, my říkáme Nyan Cat.
Vy říkáte Justin Bieber, my říkáme Vocaloid.
Vy říkáte meče, my říkáme Bleach.
Vy říkáte realita, my říkáme anime.
Vy říkáte debil, mi říkáme baka.
Vy říkáte komix, my říkáme manga.
Vy říkáte země, my říkáme Hetalia. (Hetalia = anime)
Vy říkáte ahoj, my říkáme konnichiwa.
Vy říkáte kluk, my říkáme shounen.
Vy milujete popstars, my anime hrdiny .
Vy se učíte Japonštinu ve škole, my z anime.
Vy brečíte, když postava umře; my máme duhu emocí.
Vy cítíte jen, co cítí vaše oblíbená postava; my cítíme, co cítí všichni.
Vy říkáte oceán, my říkáme ONE PEACE!
Vy říkáte rodina, my říkáme FAIRY TAIL!
Vy říkáte ninja, my říkáme Naruto!
Vy říkáte detektiv, my říkáme L.
Vy říkáte zloděj, my říkáme Kaito Kid. (z anime Magic Kaito)
Vy si myslíte, že my jsme šílení; my si myslíme, že vy jste prostě normální.
Vy si myslíte, že jsme Fangirls/Fanboys, ale my jsme všichni Otaku.