manga_preview
Boruto TBV 13

NFFORPG - Konohagakure no Sato

HOKAGE ZÁSTUPKYNĚ STARŠÍ STARŠÍ
       
 Hiroko Satsuma  Yuhi Shinzare  Fumiko Abe Tsutomi Itou 


Konoha Keimu Butai neboli Jednotky Konožské vojenské policie je speciální útvar zabývající se jak prací pořádkové policie, tak i vyšetřováním shinobi.

VELITEL ZÁSTUPKYNĚ
Taterou Sarutobi Kotoka Hyuuga

Tým 1

Vypravěč - Jaden
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 2

Vypravěč - ichi
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 3

Vypravěč - Stan.com
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 4

Vypravěč - Vikitori
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 6

Vypravěč - Kitabatake
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Tým 11

Vypravěč - Davien
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum

Sensei

Studenti

Pozor, pozor, sličné dámy a chrabří pánové!

Bylo by záhodno a zároveň velmi fajn, kdybyste tento odstaveček pravidelně pročítali. Dozvíte se totiž novinky z místnosti a senseiové zde naleznou i žádosti z mé strany adresované jejich osobám. Kakashi YES

5. 5. 2020 - Doplněno info k týmům zda nabírají nové členy, kdo je jejich vypravěčem, a kde hrají.


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, So, 2019-01-05 00:49 | Ninja už: 4172 dní, Příspěvků: 675 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Miki Hakumei, tým 5

Vychutnával si rýžovou pochoutku a neopomenul dávat pozor na své okolí. K jeho štěstí byla paní zatím výřečná a hned ho neodpálkovala. Musel si přiznat, že se toho bál. Nikdy nic takového nedělal, ale na druhou stranu neměl ani problém s lidmi. Snad každý ho musel zbožňovat. Plavé vlasy, modré oči, okouzlující úsměv, prostě chodící dokonalost.
"Vážně v blízkosti nic jiného není? To musíte mít tady velkou klientelu , ne?" snažil se dále nenápadně zpovídat starší dámu, "no, dovolená bych to úplně nenazval. Kdybych se flákal doma, ani bych sem nedošel." nadhodil nějaký ten vtípek se svou elegancí a charismatickým úsměvem. Věřil, že lidé se rádi smějí, a také toho chtěl využít.
A lidé z jiných vesnic navštěvují?" olízl tyčku z druhého danga a pustil se do posledního. Snažil se v paní vzbudit dojem milého zvědavého chlapce, v což doufal, že se mu daří. Také doufal, že ho nikdo nesleduje. Kdyby se dostal do nějaké šlamastiky, sensei by nebyla moc ráda a on nechtěl vědět, jako vypadá, když se naštve.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Út, 2019-01-01 23:39 | Ninja už: 6068 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Takuya Riko
Tým 11

„No jo ale ten prevít furt zdrhá!“ zalamentoval černovlásek. Nejraději by to s Bestií vyřešil teď a tady, ale tenhle záporák se choval strašně divně. Proč jim prostě sám nepřišel říct co má za problém!?
Kumaru ho pak ale zničehonic zatáhl k sobě za kmen, načež ho upozornil na Rin, která se procházela parkem opodál.
„Co!?“ vyvalil na muže genin oči, ale dřív než se zmohl na další protest, vystrčil ho Kumaru zpoza stromu a on se musel honem rychle skrýt za nejbližší stromek, aby si ho Rin nevšimla.
„Chmpf! Kdo se vo ňákej blbej trénink sledování jako prosil!? Proč se jí prostě nemůžu jít zeptat!?“ šklebil se otráveně černovlásek, krčící s v křoví, zkrz které sledoval jejich malou podezřelou. Už jednou se jí ptal, takže si nebyl jistý, k čemu mělo být tohle celé dobré, ale mise byla mise a Kumaru přeci jen jounin a jeho sensei. Třeba se mu trénink plížení bude jednou hodit.

Ren Kurogami
Tým 2
Vesnice Izumizaki
Zedník se zastavil, když se k němu dívenka rozeběhla, načež se usmál a dřepl si na bobek, aby ji mohl pohladit po vlasech, při čemž na ni lišácky mrkl a přitiskl si ukazováček na rty.
Poté se opět narovnal a doznívajícím úsměvem ve tváři, ve které hrál jinak relativně neutrální výraz, kráčel dál k přihlížejícím před hospodou, přejížděje jejich tváře soustředěným pohledem, jako by někoho hledal.


Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Po, 2018-12-31 01:20 | Ninja už: 5853 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Nara Nanami
Tým 3
domov -> kancelář Hokage

Překvapeně mrkla nad rychlostí, s níž dostala odpověď na svou nevyřčenou otázku. Ještě překvapivější pro ni však bylo zjištění, že mladík stojící jen kousek od ní patří do stejného týmu, jako i ona nyní.
"Děkuju," odpověděla zdvořile na informace o jejím novém senseiovi i týmu a s úkonou vyšla že dveří kanceláře. Ať už za to mohl uspěchaný příchod nebo rychlý spád, s jakým přišly nové informace, bylo pro Nanami trochu udivující, že i její nový sensei patřil do klanu Nara. Ale když se nad tím krátce zamyslela, možná to vlastně vůbec zvláštní nebylo?
Z vlastních myšlenek ji vytrhla ruka směřující jejím směrem. Pomalu od ní zdvihla pohled až ke chlapcově obličeji a obočí jí samovolně poskočilo vzhůru. Takže sensei byl z klanu Nara a týmový kolega pro změnu zase Uchiha? To byla působivá kombinace.
"Ahoj," odpověděla s podobně širokým, veselým úsměvem na tváři.
"Jsem Nanami Nara. Půjdeme najít našeho senseie?" pokývla hlavou ke straně.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, So, 2018-12-29 12:18 | Ninja už: 5025 dní, Příspěvků: 778 | Autor je: Prostý občan

Danno Yamanaka
Tým 12
Cvičiště

*Orientaci v bojišti zvládli. Neudělali zatím žádnou chybu. To je v pořádku. Odvést cíl někam z dosahu, ideálně mezi stromy. To je v téhle situaci v pořádku. Dobře, dobře.*

Použití elementární techniky považoval takhle brzy za zbytečné. A co se téhle situace týče, měli by zapracovat na jedné důležité věci. Ale to se všechno naučí až časem. Od toho je tohle trénink.
Mířenému proudu vody nebylo tak těžké se vyhnout. Nepotřeboval na to ani příliš zrychlovat. Neutíkal ale moc daleko. Byl zvědavý, jestli správně odhadl své žáky a jestli už jsou vážně tak sehraní.
"Máte poslední šanci se vzdát! Jinak zemřete všichni!" prohlásil se vší vážností.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Ne, 2018-12-23 19:10 | Ninja už: 3673 dní, Příspěvků: 810 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Naoko
Tým 5

Cesta proti proudu řeky
Všechny Naoko postupovali obezřetně a každý náznak lidské přítomnosti detailněji prozkoumali. Bohužel všechny stopy, které zatím Naoko našli, nevypovídali o ničem podezřelém. Dokonce kolem nebyl ani žádný tygr se kterým by prohodila pár slov. Při této myšlence se lehce ušklíbla a ať se snažila sebevíc nedokázala si vybavit co se s tygrem stalo. Možná, nezačala blouznit ze ztráty krve, dozvěděla by se tehdy víc. To však odvál čas, ale přesto si Naoko slíbila, že jestli ty dva ještě někdy potkají, uspokojí svou žízeň po informacích. Ten tygr byl nakonec docela fajn. Ze zamyšlení ji vytrhlo zapískání, které Naoko používala jako signál a bez váhání vyrazila k epicentru pískotu.
"Ten povlak," upozornila zbylé tři Naoko čtvrtá Naoko a ukázala na zvláštně oslizlé kameny.
"To musí být ono. Odeberu vzorek," pravila jedna z dívek, vyndala z batohu uzavíratelné flaštičky a nabrala do jedné nich kunaiem vzorek. To, že to bylo všude znamenalo, že se do řeky uvolnilo velké množství oné látky, nebo, že se stále ještě uvolňuje. Po odebrání vzorku si nandala batoh zpět na záda a vydala se dohnat své tři klony, které se mezitím pustili do hledání. Ty oslizlé kameny v Naoko zanechávali jistou dávku znepokojení, protože pokud se jednalo jen o nějaké pašeráky, kterým se do řeky podařilo vysypat nějakou zásilku pašovaných látek, nikdy by to nemohlo mít takové následky. Proud by se o to postaral a množství vody by onu látku zředilo. Tohle vypovídalo buď o gigantickém množství, nebo o stálém přísunu látky do řeky. Naoko opět napadlo odpadní potrubí z nějaké chemické továrny. Nic jiného jí nedávalo smysl.

Shikamuro Nara
Sensei Týmu 3

Deska na jezeře
Junna se rozhodla bojovat, i když vypadala, že bude brzy na konci se silami a když musela tušit, že je to předem prohraný boj. Obě hozené zbraně Shikamuro jedním mávnutím umělé paže odrazil a zaútočil na dívku sérií výpadů, které byli rychlostí na úrovni pokročilého genina a které se zjevně snažili, vytlačit dívku do vody.
"Odpovídej bez myšlení na otázky," zazněl Junně do ucha Shikamurův hlas z mechanické berušky, která stále seděla dívce na rameni.
"Jakou má Amio barvu vlasů?" Zaznělo ve chvíli, kdy na dívku Shikamuro zaútočil poprvé.
"Jaký typ schodů vede do mé dílny?" zazněla druhá otázka po třech vteřinách, které měla dívka na odpověď pro první otázku, aniž by Shikamuro polevil v útoku, i když to vypadalo, že útočí jen tak rychle, aby se dívka dokázala útoku vyhnout. Pomalu ji však tlačil do rohu, kde by neměla úniku.

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Ne, 2018-12-23 17:35 | Ninja už: 5797 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan

Bestie z Kasugawy

"Samozřejmě." Přisvědčil Utari, když vyšli ven ze stanice.
"Je to jako rozmotávání uzlu, prostě jen musíme zjistit kde zatáhnout." Řekl dívce zamyšleně. Všechny ty informace musely přeci k něčemu být!
"Co ti zločinci nebo děti, říká ti to něco? Jedna ta holčina měla každý očko jiný, taková by tu byla známá, kdyby byla naživu, ne?"

"Hmmm...samozřejmě, že ne..." Odpověděl Kumaru a zamyšleně prsty přejížděl po kůře stromu.
"...jen říkám, že existuje možnost, že ji nemůže používat k pohybu. Tam na střeše rozhodně nějakou techniku použil, takže s chakrou pracovat umí."
Jounin se podrbal ve vousech.
"Hmmm...z toho asi moudřejší nebudeme. Musíme se s Bestií pořádně střetnout, abychom zjistili víc nebo to celé rovnou ukončili-"
Najednou se ninja přitiskl ke kmeni stromu, sáhl po Takuyovi a přitáhl ho k sobě.
"Hmmm...ta holka je přímo támhle, vidíš ji?" Zabručel tiše.
Rudovlasá dívka ve volných letních šatech šla bosa po trávníku téměř na opačné straně parku.
"Hmmm...vypadá to chlapče, že ti nastal trénink sledování, tak mazej a nepodělej to! Já se za ty ostatní stromečky vážně neschovám, je to na tobě." Vysvětlil chlapci a vystrčil ho z poza stromu.

Obrázek uživatele Kyell
Vložil Kyell, Ne, 2018-12-23 15:11 | Ninja už: 5783 dní, Příspěvků: 1367 | Autor je: Účastník chuuninské zkoušky

Ito Uchiha
Kancelář Hokage

Ito jen poslušně stál a poté, co zaslechl totožné sdělení, které obdržel i on, trochu nechápavě se zadíval na Hokage-sama. Ta na něj jen kývla a doplnila, že tady slečna je jeho nová kolegyně. Trochu zaskočen pootevřel ústa a přeměřil si dívčinu pohledem. Nakonec se jen pousmál a s kývnutím se rozloučil jak s Hokage-sama tak s její zástupkyní. Otevřel dveře a protáhl se ven, v tichosti počkal, než se k němu připojí jeho nová kolegyně a na nic nečekal, ve dvou se přece bude hledat lépe. Slušností ale bylo prvně se představit.
"Ahoj, já jsem Ito, Ito Uchiha. Jak nám bylo řečeno, od nynějška spolu budeme asi v týmu, moc mě těší."
Zazubil se a natáhl k Nanami dlaň. Ani nepostřehl její jméno, představila se vůbec?

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Pá, 2018-12-21 21:00 | Ninja už: 6288 dní, Příspěvků: 2187 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Otrava v Nakanojo

Lidská činnost ale nebyla nikde příliš patrná. Místy mohla dívka nalézt různé pravidelné stezky, které byly normálně používané zdejšími na cestách lesem, ale nic víc. Ani přímé okolí řeky nebylo jiné. Jen kamení se velmi zvláštně lesklo. Když se dívka podívala blíže, mohla spatřit divný povlak, který na dotek působil slizce.

Postarší žena se usmála. „Krásný den,“ kývla k němu a podala mu jeho objednávku. „To tedy je. Jsme v okolí jediné město, takže nás často navštěvují i lidé z okolních vesnic. Rozhodně to není špatné živobytí.“ Pak se zahleděla na chlapcovu čelenku. „Copak tady ale dělá shinobi z Konohy? Že by dovolená?“ dotázala se přátelsky.

Umeko Okazaki
Sensei týmu 4
Jižní cvičiště
Umeko seděla na větvi jednoho ze stromů a pohupovala nohama. Bylo neuvěřitelné, jak byly ty děti pomalé a neohrabané. Vždyť od sebe byly jen pár let a přesto mezi nimi viděla takový rozdíl. Byla si naprosto jistá, že jejich další trénink bude prostě tvrdý a ona z nich bude muset sedřít kůži, jinak se nikdy nedohrabou na víc, než doprovázení babičky na houby.
Natočila si dlouhý pramen vlasů na prst a zase ho rozmotala. Bude z nich muset uplácat tým, ale nejdřív – vzpomněla si na Yasua – jim bude muset dokázat, že sami jsou jako genini nic.
S tím se vzepřela na rukách, postavila se a zmizela.

Hiroko Satsuma
Jedenáctá hokage
Radnice
Yuhi Sinzare
Zástupkyně
Rednice
„Nic tak hrozného se nestalo, jen trošičku zapracuj na klepání,“ věnovala mu drobný úsměv hokage. Yuhi se mezitím přesunula ke dveřím, načež od nich polekaně odskočila.
„Už zase?“ zajíkla se.
Do místnosti vstoupila drobná dívka a Hiroko si promnula kořen nosu. „Tým tři, velitel Nara Shikamuro. Než se strhl ten šílený liják, zahlédla jsem někoho, kdo vypadal jako tvůj sensei, na monumentu. Zkusila bych to tam,“ zopakovala ty samé věty a pokynula k Itoovi. „Tohle je tvůj nový kolega, aspoň nebudeš hledat sama,“ dodala.
Když děti odešly, Yuhi si přiložila prsty ke spánku. „Mám vypsat nějakou ceduli?“
„Ano. Po zaklepání vyčkat vyzvání.“

Smrt na stavbě

Akane její pohled zaregistrovala a mile se na ní usmála. Hanako vždy působila tak plaše a ji napadlo, že by potřebovala povzbuzení. Stejně jako zbytek lidí se i ona rozhlížela, dokud se neozval výkřik.
„Támhle!“ vyjekl kdosi a dav ztichl. Kromě drobného šustění, dechu přihlížejících a drnkání na shamisen byly slyšet také jediné kroky. Kroky muže, který měl být mrtvý.
„Jé! Už je tu zase, Ren-san!“ vyhrkla radostně Natsuko a vyběhla zedníkovi naproti. „Pane! Pane! Kdo vás zabil?“ vyzvídala pak.


Obrázek uživatele Kyell
Vložil Kyell, Čt, 2018-12-20 21:27 | Ninja už: 5783 dní, Příspěvků: 1367 | Autor je: Účastník chuuninské zkoušky

Ito Uchiha
Kancelář Hokage

Šokovaná zástupkyně Hokage nevypadala příliš nadšeně z toho, jak tam Ito vrazil. Její pohled mluvil za vše. Ito se neodvážil už ani pípnout a provinile se zadíval na Hokage. Musel uznat, že na živo to byla celkem kočka.
Ta téměř vůbec nereagovala, jen kývla a začala se hrabat ve spisech, pravděpodobně hledala jeho složku nebo tak. Nakonec z ní vypadlo jméno senseie a dokonce i místo, kde by ho mohl najít. Shikamuro Nara opakoval si v hlavě. Klan Nara měl v Konoze velmi dobré jméno a Itovi se zamlouval, protože jeho členové byli velice inteligentní a proto se hodilo je mít poblíž. Pokud bude jeho sensei Nara, což asi bude, může se toho od něj dost naučit.
"Mockrát děkuji a ještě jednou se omlouvám."
Uklonil se jak k Hokage, tak k zástupkyni a na moment se zadíval oknem ven, bylo tam dost nepříjemně, ale co, první den si holt nevybere. Když už se chystal k odchodu, dveře se rozrazily a do místnosti vletěla neznámá dívka. Přesně tak jako to před chvíli udělal on. Už se nedivil, že na to Hokage nereagovala. Trošku zaskočeně zůstal stát na místě a čekal, jestli ho někdo pobídne k odchodu, nebo jestli radši slušně počká, než si slečna vyřídí své a teprve poté odejde.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, St, 2018-12-19 20:49 | Ninja už: 5853 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Pěstitel rýže

Nara Nanami
Tým 3
domov -> kancelář Hokage

"Ha!" usadila se prudce na posteli a doširoka rozevřenýma očima se zadívala na protější zeď svého pokoje. Když je vzápětí stočila k oknu hned vedle, vytřeštila je ještě víc a urychleně ze sebe shodila deku.
Slunce bylo již vysoko na nebi, sluneční paprsky dopadaly dávno na střed dřevěné podlahy a to znamenalo jediné. Zaspala!
Urychleně začala pobíhat po pokoji sem a tam, sbírat přitom svršky a na přeskáčku si je oblékat, aby co nejrychleji dohnala ztracený čas.
"Hagumi!" vyhrkla při poskakování po jedné noze, když si natahovala levou podkolenku.
"Hagumi, honem! Už je moc hodin!" vrazila zády do skříně, popadla ze země svou taštičku a rychle vyběhla z pokoje.
"Hagumi!" vrazila do vedlejších dveřích sestřina pokoje, narozdíl od jejího byl však naprosto uklizený a prázdný. Hagumi byla pryč. Nanami dvakrát překvapeně zamrkala, než se rozeběhla po schodišti dolů. Spěšně nakoukla do kuchyně, kde chyběla jedna ze dvou snídaní. Takže Hagumi musela už dávno odejít na Akademii a nevzbudit ji.
"No tedy," založila si ruce v bok, vzápětí si však uvědomila, že má zpoždění a musí být už dávno někde jinde. O pět vteřin později proto hlasitě bouchly vchodové dveře a Nanami pelášila po ulici směrem k budově Hokage.
"Dobré ráno, paní Koneko!" pozdravila ve spěchu postarší paní, která právě vymetala ze dveří zbytky prachu.
"Dobré, Nanami, dobré," zakývala hlavou na odpověď, aniž by zaznamenala dívčin spěch.
O několik minut později se vyřítila z hlavní třídy a vběhla do otevřených dveří budovy. Po schodech vyběhla s hlasitým oddechováním, takže se před dveřmi pracovny musela na okamžik zastavit, opřít dlaněmi o kolena a zhluboka vydýchat. Teprve poté se zase narovnala, třikrát krátce klepla a vstoupila bez vyzvání dovnitř.
"Dobrý den, Hokage-sa- Jejda," vypadlo z ní, jakmile si všimla dalších osob v místnosti. Možná přeci jen měla počkat, než ji pozvou dovnitř.

Torashi Hanako
Tým 2
Vesnice Izumizaki

Tiše následovala Akane směrem ke hloučku lidí, kteří se srocovali před dveřmi hostince. Neprotestovala, ani neříkala vůbec nic. Nebylo ani co říkat. Měly tu přeci vyhlížet potencionálního vraha. Jenomže co měly udělat, pokud by ho skutečně objevily?
Hanako si byla jistá, že by to měla vědět, jenomže... Nevěděla. Neměla nejmenší tušení, jak v takové chvíli jednat. Měly ho jen sledovat? Měly ho pronásledovat? Nebo snad přímo proti němu vystoupit? Jen při té myšlence jí v krku rostl velký knedlík a na čele se začínaly perlit kapičky studeného potu. Byla takhle bezradná i Akane? Hanako stočila na okamžik pohled ke své kolegini. Upřímně doufala, že ne a narozdíl od ní věděla naprosto přesně, co dělat. Tak jako Ren.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Út, 2018-12-18 12:36 | Ninja už: 6288 dní, Příspěvků: 2187 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Junna Sasaki
Tým 3
Na jezeře
Junna zadýchaně vzhlédla a zarazila se. To se právě dozvěděla, že nepůjde na misi, dokud ho neporazí? Jak to měla udělat? Byla unavená, ne-li vyčerpaná, a před ní stál jounin. Klobouk i jeho výraz vlastně nevnímala.
‚Na akademii? A jak tam chceš vydržet? Jsi malá, slabá a nic nevydržíš.‘ Věta stará několik let se jí po dlouhé době rozezněla v hlavě. Dívka stiskla ruce v pěst.
Bylo to zvláštní, ale nikdy se ještě nedostala do takového stavu vysílení, jako při tomhle tréninku s Shikamurem. Musel to tušit. A jí se díky tomu vracela nechtěná slova, jako kdyby měl její otec opravdu pravdu.
‚Ne, mýlí se,‘ hlesla v duchu dívka a zamračila se na muže před sebou. [i]‚Nemá pravdu.‘
Očistně se nadechla a vydechla. Musela myslet logicky. Určitě existoval způsob, jak ho dostat, jinak by to po ní ani nechtěl. Nacházela se snad odpověď v tom shození do vody?
Dívka si upravila brýle na nose, vytáhla dva kunaie – do každé ruky jeden –, a zatočila s nimi na prstě, aby na ně namotala kus lanka. Nejprve ho bude muset vyvést z míry, pak se uvidí. S tím se rozeběhla a vrhla po muži, nebo spíše vedle něj, nůž, načež přímo po něm vrhla hvězdici

Onigiri Ueda
Tým 11
Kasugawa, policejní stanice
Onigiri sledovala fotografie a ukládala si podoby dětí do paměti. Jestli ale laboratoře potvrdily shodu, pravděpodobně už nebylo, co řešit.
Moki ji ještě varoval ohledně jejích dalších slov a ona se na něj omluvně usmála. „Nebojte, o mém podezření víte jen vy a tady Utari-san. Nezmínila bych se jen tak někomu. Jsem si naprosto vědomá, jaké problémy bych mohla způsobit, kdybych moc mluvila.“
Ještě si rychle zapamatovala zprávy o třech zločincích a s díky převzala adresu na bývalou ředitelku sirotčince.
Ještě se rozloučila a opustila stanici. „Tohle je strašně zamotané,“ svěřila se pak Utarimu.


Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Po, 2018-12-17 21:13 | Ninja už: 4172 dní, Příspěvků: 675 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Miki Hakumei, tým 5

Miki byl odpálkován, ale nijak si nestěžoval, aspoň měl čas si projít město a něco zjistit. Užíval si krásnou procházku rušným městem, dokud nedorazil na náměstí, kde to opravdu žilo. Nasál vůni jídla a vydal se do vřavy. Občas se zastavil u nějakého stánku s oblečením, občas u jídla a někdy jen tak rozjímal nad hádkami lidí o cenách. Jako pěst na oko ho do tváře udeřila vůně slaďoučkého dobrého danga. Moc se o této malé vlastnosti nezmiňoval, ale uměl vycítit výborné dobroty, pak ho většinou chytla babička, která mu vyťala políček a poslala ho polemizovat o zmizelém sladkém do kouta. Miki se ohlédl oním směrem a vyrazil za vůní. Jakmile došel ke stánku, prohlédl si majitelku a nahodil svůj šarmantní úsměv.
"Přeji příjemný den. Krásně vám to tu vonní, to já poznám. Ale...ještě lépe to musí chutnat." mrkl na prodavačku a rovnou si koupil troje dango. První zhltl raz dva, druhé si již vychutnával.
"Musí to být radost tady prodávat, ne?" pokusil se nadhodit neutrální téma na konverzaci. Mohl by zde zjistit zajímavé informace. U stánku s jídlem, proč ne. U Mikiho bylo skoro vše možné, od provokování Naoko po získávání informací u jídla.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Pá, 2018-12-14 00:35 | Ninja už: 6068 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Takuya Riko
Tým 11
Ulice Kasugawy,
Při Kumarových výčitkách naskočila Takuyovi žilka na čele.
„Hele já za to nemůžu že nejsem žádnej detektiv jo!?“ ohradil se. Kumaru ale pokračoval a nakonec mu svou teorii vysvětlil.
„To nevim,“ založil si Takuya ruce na prsou a zavzpomínal se. Na tu techniku si pamatoval moc dobře, jen ne na její jméno. Tomu, že by ten chlap nepoužíval chakru, se ale jen těžko věřilo.
„A ste si jistej že neumí používat chakru?“ vzhlédl ke Kumarovi skepticky, „třeba ji jen používá nerad...“


Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Po, 2018-12-17 21:18 | Ninja už: 3673 dní, Příspěvků: 810 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Naoko
Tým 5

Cesta proti směru řeky
Když se Naoko přemýstila za tábor, bez váhání vytvořila tři stínové klony a s nimi se vydala na průzkum. Dvě Naoko na každé straně, jedna u řeky a druhá třicet, až padesát metrů na souši, jak situace požadovala. Úkol byl jednoduchý. Najít stopy lidksé přítomnosti tam, kde by to bylo nejméně očekávané. Skutečná Naoko kráčela po levém břehu a pátráním po čemkoliv se snažila pročistit hlavu. Moc jí nedávalo smysl, proč si nakonec vybrala okolí řeky, když bylo dobrodružnější vybrat si město. Pokud slo o pašeráky, nejspíše mají důmyslný systém, který průzkum blízkého okolí nejspíše neodhalí. Na druhou stranu byla jako Kunoichi cvičená hledat stopy a lidé po sobě pokaždé zanechali hodné stop. Navíc, pokud používali stejné cesty a skrýše.

Shikamuro Nara
Sensei týmu 3

Na jezeře
Uprostřed plovoucí plošiny stál Shikamuro s překříženýma rukama a s vážnM výrazem hleděl na Junnu.
"Chakra, kterou využíváš ke zlepšení pohybu se dá využívat stejně efektivně i ke zlepšení tvého Taijutsu. Každopádně náš tým je značně oslaben a na misích bychom byli pro Konohagakure jen poskvrnou. Pokud se chceš dostat na misi mimo Konohu, musíš mě z této plošiny schodit do vody, nebo mě porazit jiným způsobem." zahřimal a celou vážnost situace podrýval jeho mnohobarevný deštníkový klobouk. Bylo docela vidět, že se mu nedaří držet vážnou tvář moc dlouho a že hrát si na drsného senseie mu prostě nejde.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Út, 2018-12-11 00:49 | Ninja už: 6288 dní, Příspěvků: 2187 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Otrava v Nakanojo

Suzume se musela ovládnout, aby se nerozesmála. Protože Naoko znala, bylo jí jasné, kdy hraje a kdy ne, a proto mohla dění posuzovat jako vědoucí pozorovatel. Zmínění pláže ale už bylo příliš a nyní muselo být jasné i Akihirovi s Mikim, že si z nich utahuje.
„Budu radši, když si projdeš město. Jídlo zvládnu připravit,“ odvětila pak Mikimu.

Naočina cesta směřovala k pramenům řeky. Okolí vodního zdroje ale zatím nevykazovalo žádné známky ničeho neobvyklého. Cesta se začala nenápadně zvedat, stejně jako koryto rámované buďto kusy hlíny, nebo kamením, které vodní živel klidil ze své cesty.

Radnice se nacházela v jednom z tří bloků domů rámujících trojúhelníkové náměstí, do nějž ústilo celkem šest ulic; dvě na každém rohu. Uprostřed náměstí stála kašna, z níž ale netekla žádná voda. Kolemjdoucí ani nevypadali, že by je to udivovalo. Na okraji kamenné ozdoby pak vysela cedule hlásající: Nedotýkat se povrchu.

Město bylo v tuto denní dobu velmi živé. Vzhledem k jeho velikostí mělo i několik menších náměstíček. Miki zrovna na jedno takové došel. Lidé se tu jen hemžili a měli proč: celý plac byl zaplaven stánky s občerstvením, potravinami i oblečením.

Hiroko Satsuma
Jedenáctá hokage
Kancelář
Yuhi Shinzare
Zástupkyně hokage
Kancelář
Hiroko se opřela na židli a založila si ruce za hlavou, čímž se zároveň protáhla.
„Unavená?“ zajímala se Yuhi, uklízející další spis do knihovny. „Mohla bych nám skočit udělat čaj,“ usmála se druhou ženu.
„To bys byla hodná,“ věnovala lehké povytažení koutků, což v jejím případě znamenalo přátelský pohled plný díků.
Dveře se náhle rozrazily, až hokage cukla rukama a Yuhi párkrát zažonglovala hrníčkem hlavy vesnice. „Co to kruci!“ zahalekala zástupkyně a upřela na chlapce nasupený pohled.
Hiroko položila ruce na desku stolu a povzdychla si. „Chápu,“ kývla a nahlédla do spisů. „Tým tři, velitel Nara Shikamuro. Než se strhl ten šílený liják, zahlédla jsem někoho, kdo vypadal jako tvůj sensei, na monumentu. Zkusila bych to tam.“

Junna Sasaki
Tým 3
Pod hlavou prvního
„Epčí!“ kýchla hlasitě, div jí z nosu nesklouzly brýle. Ty si musela sundat a schovat do pouzdra, protože přes ně viděla ještě hůře než bez nich. Pak se postavila a zběžně oprášila, ačkoliv to bylo zbytečné. Byla naprosto promočená. Musela se začít hýbat, nebo se do ní dá zima.
Chtěla se rozejít, jenže cosi na ní začalo mluvit. Dívka se na to něco podívala a leknutím sebou trhla. „A-ahoj,“ pípla překvapeně. Shikamuro měl zvláštní vynálezy.
Vykročila k jezeru a zahlédla na hladině tmavou a rozmazanou skvrnu. Pomocí chakry se odrazila, jak se přiblížila ke skvrně, uvědomila si, že jde o malou destičku, na kterou když dopadla, málem se odporoučela do vody. Vypomohla si další chakrou a roztaženýma rukama našla balanc. Celá byla hrozně zadýchaná, ale snažila se nemít příliš dlouho otevřená ústa. V takovém slejváku se mohla udusit začít dusit.
Následovalo několik pádů a návratů na start, než se konečně dostala na plošinu. Měla toho plné zuby.


Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, So, 2018-12-08 04:32 | Ninja už: 5797 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan

Bestie z Kasugawy

Seržant přikývl. "Ano, mezi zabitými byli i zločinci. Malé i velké ryby bez rozdílu, ale bylo jich jen pár. Většinou je najdeme dost polámané, ale aspoň živé.
Na jednom z míst činu jsem byl včera s vaším kolegou, vidím, že se nejspíš nezmínil."
Onigiri dále rozváděla svoji teorii, zatímco seržant hledal složky k případu a dívku bedlivě poslouchal.
"V záznamech se píše, že ty děti zemřely tři. Murakami Kenzo, Murakami Aida a to třetí dítě byla Kasumi Kenmotsu."
Pan Moki ukázal dívce trojici fotografií obětí požáru.
Na první byl mračící se baculatý černovlasý mladík s modrýma očima. Na druhé pohledná dívka s vlněnými kadeřemi barvy bronzu. Jedno oko měla zelené, druhé modré. Oba vypadali zhruba na deset let. Na třetí a poslední fotografii byla usmívající se modrooká blondýnka s copánky, o něco mladší, nemohlo jí být více než sedm let.
"Personál sirotčince samozřejmě nahlásil hasičům a policii tři chybějící děti. O ostatky se pak postarali lidi z místní laboratoře, kteří potvrdili shodu Murakamiových. U té třetí dívky se to nepotvrdilo, protože byla nalezenec a rodiče neznámí." Vysvětlil seržant a pohodlněji se uvelebil v židli, aby mohl pokračovat.
"Ano, s chakrou jde jistě mnoho věcí, ale nikdo mi nikdy neutekl s mečem v těle. Za mých mladých let jsem na cestách potkal různé lidi. Bojoval i se shninobi, když bylo potřeba, ale tohle? Ať už je to kdokoliv, mohl mě tu noc zabít, ale neudělal to, možná mezi námi opravdu dělá rozdíly, nebo se mýlím a je to prostě jen násilnický pomatenec."
Když Onigiri vstala a uklonila se, seržant si promnul hustý knír.
"Víte slečno Onigiri, nechci teď znít, jako že vám nechci příliš pomoci, ale musíte si být opravdu jistá, než obviníte člena policejní jednotky, už takhle máme dost pošlapanou pověst a jakékoliv obvinění, byť i nepravdivé, může na nás mít špatný dopad. Nic vám samozřejmě nebrání s Kenzem promluvit a dám vám ještě adresu na bývalou ředitelku toho sirotčince."
Muž natáhl unaveně ruku a jediným prstem klepl do klávesnice. Obrazovka počítače se přepnula na záznamy obětí Bestie.


"Myslím, že už si konečně půjdu lehnout. Jsem si jist, že máte o čem přemýšlet." Prohlásil seržant a podal dívce lísteček s adresou bydliště paní Watanabe, bývalou ředitelkou vyhořelého sirotčince.

"Hmmm...ne." Zabručel Kumaru suše. Kluk se nezamyslel snad ani na chviličku. Ninja se opřel o strom a založil ruce na rozložité hrudi.
"Hele poradím ti. Nikdy nevěř tomu, co tě napadne jako první. Vždycky je to blbost! Nejde mi o to, aby jsi mi odpověděl co nejrychleji nebo hádal. Vím, že tě přemýšlení bolí, ale občas musíš zapnout mozek, jinak tě nikdy nikam nebudu moci poslat samotného a vždycky tak budeš muset někomu dělat ocásek." Nesmlouvavým gestem utnul klukovy výhrady.
"Teď k věci. Pamatuješ si jak se Bestie dostala po tom pádu na střechu? Odrážela se od stěn protilehlých budov. Je to nejjednodušší způsob, jak to provést bez chakry. Proč se takhle zdržovat, když to mohu jako ninja vyběhnout rovnou? Navíc, když mám tři ninji v patách a k tomu všechny policisty ve městě.
Chci tím říct to, že je dost možné, že náš cíl nepoužívá chakru k pohybu, ale mate mne ta technika co použil na střeše. Jak že se to jmenovalo? Nějak si nemohu vzpomenout...každopádně kdyby to byla pravda, naši kořist musíme uhnat na otevřeném prostoru, protože budeme pohyblivější a nebude se tak moci nikam ukrýt." Podělil se ninja o myšlenku.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Pá, 2018-12-07 05:13 | Ninja už: 3673 dní, Příspěvků: 810 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Shikamuro Nara
Sensei týmu 3

U jezera
Jestli se zdála průtrž prudká, nebylo to ještě nic oproti tomu, co nastalo ve chvíli, kdy Junna doskočila na zem po překonání třetí překážky. Rozpršelo se tak hustě, že bylo vidět sotva na metr okolo sebe, navíc se k tomu přidala i mlha, ktetá přišla jakoby nic.
"Někde na jezeře je plovoucí plošina. Důvěřuj svým instinktům a najdi si cestu. Když spadneš do vody, vrať se na břeh a zlus to znova." oznámil Junně zelený mechanický nosorožík, sedící na jejím rameni Shikamurovým hlasem.

Kaito Sarutobi
Tým 1

Deštivá Konoha
Kaito otevřel dveře a lehce sebou zaskočeně trhl, protože se právě chystal vyjít z radnice ven, ale nějak si neuvědomil, že začalo pršet. To, že se rozpršelo zahlédl už v kanceláři Hokage, ale za tu dobu se mu to úplně vykouřilo z hlavy.
”Doma je doma,” pravil se skeptickým úsměvem, načež vyrazil tím nečasem domů. Než však stihl dojít domů, ač to bylo kousek, protože rodina Sarutobi žila v centru, z deště se stal monzunový slejvák, takže když Kaito dorazil domů, byl absolutně durch. Podle bot doma zastihl jen mamku, která jeho příchod vůbec nezaregistrovala. Kaito se tedy vyzul a vydal se ji hledat. Díky hlasitému bubnování kapek nebyly jeho kroky slyšet, proto si ho nevšimla, když ji našel ve svém pokoji, sedět na jeho posteli, hledící smutně z okna. V takové chvíli měl Kaito běžně hromadu vtipných oslovení, ale když spatřil její oči v odrazu skla, nezmohl se ani na jedinou. Hrdlo se mu sevřelo a proto musel klouby prstů lehce zaklepat. Matčin pohled, jako kdyby se vrátil z nějaké dálky a pomalu zaostřil na sklo, přes které se v odrazu jejich oči střetli.
”Kaito!” vypískla a bez váhání vyskočila, aby syna objala. Ten jí dvěma spěšnými kroky vydal vstříc a uprostřed pokoje se matka se synem objali.

”Dobrý… to je dobrý, mami! Snad nechceš, abych prasknul,” bránil se Kaito dalšímu nabízenému jídlu. Po přivítání a odvyprávění historek z natáčení se Kaitova mamka rozhodla, že pět dní pohřešování je stejné, jako měsíc hladovění a pokusila se do svého syna nacpat vše, co se dalo za tak krátkou chvilku ukuchtit.
”Říkám, že mám dost! Navíc musím za Uruzawou-sensei. Je v nemocnici a už prý může mít i návštěvu,” jeho tón jeho mamku umlčel a když nasadila výraz smutku, Kaito zamával rukama.
”Přestaň se takhle koukat, jo?! Nakonec jsme to přežili a to je hlavní.”
Naposledy ji obejmul, políbil tvář a poté vyrazil cestou k nemocnici. Tentokrát však v suchém a s deštníkem, což bylo nakonec jedno, protože proti tomu lijáku byl deštník stejně zbytečný. Proto, když Kaito dorazil do nemocnice, měl suchá jen ramena. Na recepci si zjistil číslo pokoje a než by se kdo nadál, stál před dveřmi. Pozvedl s hlubokým nádechem ruku, zaklepal a po třech dlouhých vteřinách vstoupil.

Obrázek uživatele ʭSasuke Uchihaʭ
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Čt, 2018-12-06 20:09 | Ninja už: 4511 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních

Kasumi Hyuuga
(Tým 1)
kancelář Hokage --> cvičiště

Naprosto ignorovala nějakého Uchihu, kývla na pozdrav Kaitovi, když odcházel a pak s Midori mlčky čekly, až se objeví jejich sensei. No nemusely čekat dlouho, Homura opustil kancelář jen co to šlo. Stručně jim dal pokyny, že mají dva dny na to dát se po té cestě dohromady, což bylo vlastně víc, než vůbec doufala.
Pak začal působit trochu nervózně, podivně se ošil, než jim řekl, že odvedly dobrou práci. Musela se trochu podivit nad tím, že chlap v jeho věku vypadá, jako by ho bodali vidlema, když má něco takového říct, ale po tom všem co teď zažili si uvědomovala, že přesně tyhle věci by jí chyběly.
"No, taky jste nebyl úplně špatnej sensei," prohlásila svým typicky drzým způsobem, oproti druhé dívce, která vypadala úplně zaskočená.
"Tak na cvičišti," prohodila rychle, pak už se raději rychle odebrala pryč, aby ji ještě nestihl prohodit zdí.

Kasumi měla dva dny na to užít si zase vesnice, než nadešel čas, kdy měla dorazit na cvičiště. Přestože žily na stejném místě, Midori za tu dobu vůbec nezahlédla. Proto se s ní viděla znovu až na cvičišti. Zdálo se, že tady sedí už pěknou dobu.
"Ahoj," pozdravila, trochu ji zajímalo, kde byla Midori celou dobu, jeslti ji jen míjela, nebo měla něco na práci. Pak se ale v duchu okřikla, že by radši měla mít starost o to, co má na práci sama a začala se protahovat s vědomím, že určitě dostanou zase do těla.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, St, 2018-12-05 21:39 | Ninja už: 4172 dní, Příspěvků: 675 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Miki Hakumei, tým 5

Přemýšlel nad odpovědí pro Akihira. Pokud starostka je taková ženská, jak o ní tvrdí chemik, byla tu vysoká pravděpodobnost, že někdo tahá za nitky a nemusí jen to. Spousty věcí bylo očím neviděno. Zde to nemuselo být výjimkou. Sensei jim dala na vybranou, kam by kdo mohl.
"No, klidně můžu pomoct s jídlem, beztak ani moc nevím, jak mám postupovat," podrbal se nervózně na týle, přičemž se nesměle usmál, "ale jestli nechcete, tak bych bral spíš to město." mrkl na sensei. Město pro něj představovalo v tuto chvíli nejjednodušší možnost. Řeku a okolí, tam by moc nevěděl, co hledat a vidět se opalující Naoko, jak nádherně od ní ta lež zněla. Co se týkalo politiky, rád přenechá neznámé věci zkušenějším, ještě by řekl něco zlého a mohli by ho rovnou degradovat. Město pro něj zároveň byla i možnost, jak poznat nové lidi a zkusit nové věci. Ne každý den se mu stávalo, že opouští zdi Konohy.

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, St, 2018-12-05 19:54 | Ninja už: 4416 dní, Příspěvků: 807 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Midori Huuga
Tým 1
chodba v budově Hokage -> cvičiště ´tam u nich´

Těžko říct, jestli to bylo náhodou, nebo jestli se její shinobi schopnosti nějak posunuly, zřejmě si všimla občasných pohledů, které jejich směrem ten neznámý kluk vrhal. Nijak se k tomu nevyjadřovala, jen odklonila hlavu tak, aby jí alespoň neviděl do obličeje a snad doufala, že to pomůže.
"Tak zatím." Rozloučila se s Kaitem s lehkým úsměvem a nijak nenarušovala to ticho, které následovalo poté co zmizel. Pravděpodobně trvalo až do doby, než z kanceláře vylezl jejich sensei, nebo prostě tu dobu nějak nevnímala.
Ono volno nečekala, ale musela uznat, že je více než vítané. Proto tedy vděčně přikývla a už se otočila na odchod, když zaslechla onu pochvalu. "Zdá se mi to, nebo je to už podruhé, co něco podobného řekl." "Děkujeme." Otočila se a už na pohled bylo jasné, jak jí to dodalo motivaci a energii, protože její úsměv tentokrát doprovázelo krátké zazubení se a pak rychle zmizela pryč.
Za tu dobu, co jsou spolu v týmu si všimla, že Kasumi se s ní nikde blízko čtvrti Hyuuga tahat nechce a tak to vyřešila tím, že utekla napřed.

Den následující po zítřku vyrazila poměrně pozdě a přesto v čas. Ono cvičiště tam u nich zase tak daleko neměla a tak si to mohla dovolit. Dokonce se jí tam asi podařilo dostat se první s dost velkou časovou rezervou. Samozřejmě prostor nijak zvláště neprohlížela, takže je možnost, že se tam mimo ní nacházel i někdo jiný. Posadila se zády k nejbližšímu pevnému objektu a trpělivě čekala, až se objeví ostatní.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Út, 2018-12-04 20:00 | Ninja už: 6288 dní, Příspěvků: 2187 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Onigiri Ueda
Tým 11
Kancelář pana Mokiho
„Lovec lidí?“ zamrkala překvapeně. Moki jí začal poskytovat další informace a dívka se sice mračila, ale přikyvovala. Na otázku nestihla odpovědět, ani by ji vlastně nenapadlo to, co říkal Utari a tak jen dál poslouchala. Pak jí obočí vystřelilo vzhůru. „Mezi zavražděnými byli i zločinci?“ zeptala se překvapeně. Tohle jí před tím nikdo neřekl.
„Tohle je hrozně divné,“ spojila ruce na klíně a zamračila se na ně. „Když jsme byli na cestě do Kasugavy, řekl jste, že Bestie utekla s vaším mečem a o dva dny později byl váš meč na vašem prahu – čistý, a dokonce nabroušený a ke všemu zabalený. Prostě ve stavu, jako kdyby vám ho vracel kovář. Ten člověk se tedy buď vyzná v mečích, což by, teoreticky, mohlo odpovídat někomu… někomu z Namury? Říkal jste, že syn Murakamiho-san z Namury byl. Co když nezemřel? Jak Utari-san říkal, po velmi intenzivním požáru zbydou po člověku jen zuby. Byly to opravdu zuby těch dvou?
Co se týče mého tipu na Kenza-san, při našem posledním souboji použila Bestie nějakou divnou techniku, takže… Co když používá chakru? Navíc… Pod svícnem bývá největší tma, ale asi… asi se pletu,“
vysvětlila dívka a při poslední myšlence se usmála.
„Nicméně z toho, co říkáte, by bylo logické, že se vám mstí jejich děti. Nebo někdo za ně? Nedá e zjistit, s kým se děti před tím požárem scházely? Také by mě zajímaly, kdo byli ti zavraždění zločinci. Co vlastně udělali.“ Vstala od stolu a uklonila se. „Bylo by to možné? Moc by nám to pomohlo.“


Obrázek uživatele Kyell
Vložil Kyell, Ne, 2018-12-02 09:39 | Ninja už: 5783 dní, Příspěvků: 1367 | Autor je: Účastník chuuninské zkoušky

Ito Uchiha
Kancelář Hokage

Jak se s nimi může tak bezstarostně bavit? Vždyť jsou to Hyuugové!
Nechápavě kroutil hlavou nad partičkou, která se vesele vybavovala snad ne ani 3 metry od něj. Musel začít pravidelně dýchat, ale stejně se neubránil tomu, že snad každých 30 sekund těkl pohledem do strany, jestli tam ještě pořád jsou. A kupodivu tam ještě pořád byly.
Ve chvílích jako byly tyto, proklínal svou neschopnost. Jeho paranoia ho vždy utvrzovala v tom, že jeho otec měl pravdu a je jen budižkničemu, který nedokáže probudit svůj Sharingan.
Nakonec to možná bylo dobře, protože kdo ví, co by se stalo, kdyby uměl svou Kekkei Genkai vyvolat, možná by se strhla i bitka. Ani klučinovo přátelské gesto ve formě pomrknutí Itovi nikterak nepomohlo, spíš naopak. Teď měl chuť praštit i jeho.
Ze zahloubání jej vyrušil spásný zvuk, zaskřípění kovové kliky a otevření dveří. S pohledem malého dítěte těšícího se na odměnu koukl na muže, který za sebou zavřel. Spása! Konečně může dovnitř.
Vyčkal strategicky pouze pár vteřin, než se dveře úplně uvolnily a vyrazil rychlostí blesku, třikrát hbitě zaklepal a na nic nečekal, vzal za kliku, otevřel, protáhl se dovnitř a zavřel za sebou.
S velkým oddychem se opřel o dveře a sklopil hlavu. Bezpečí, konečně je od nich pryč. S trochou štěstí za pár minut vypadnou a chodba bude volná, teď konečně může řešit to, proč tady byl. Pro co že tady vlastně byl? No jo, rozřazení u Hokage...
Cuknul sebou, jelikož až teď mu došlo, že je v kanceláři Hokage, opřený o dveře a ne úplně slušně sem vtrhnul. Vyvalil oči a velice pomalounku pozvedl hlavu, aby zjistil, jak moc je situace zlá. Raději na nic nečekala a začal s omluvami.
"Etoo, já se moc omlouvám... Venku bylo, venku bylo... Plno, takže jsem se musel prodrat a tak."
Zakoktával se, pocítil, jak mu začíná bít rychle srdce a dech se rovněž zrychluje.
"Jmenuji se Ito Uchiha a měl jsem se dnes dostavit ohledně rozřazení do týmu."
Vyhrkl ze sebe, odrazil se od dveří a stál téměř v pozoru čekajíc pěkný sprdunk.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Čt, 2018-11-29 22:12 | Ninja už: 6068 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Homura
Tým 1
Kancelář hokage
Když za sebou zavřel dveře, věnoval krátký pohled Itovi a obrátil se na Midori s Kasumi, které tam na něho čekaly.
„Dneska a zejtra máte volno. Za dva dny se sejdeme v osm ráno na cvičišti tam u vás,“ oznámil jim svým typickým způsobem, načež se krátce odmlčel, párkrát těkl pohledem stranou a podrbal se za krkem.
„Dobrá práce,“ vypadlo z něho nakonec, zatímco si prohlížel cosi na stěně.


Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2018-11-28 23:07 | Ninja už: 3673 dní, Příspěvků: 810 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Kaito Sarutobi
Tým 1

Před kanceláří Hokage
"No, tak abych to neprotahoval... ," pousmál se Kaito a okem zavadil o Ita, který se nyní tvářil jako zapomenutý papiňák na plotně. Možná proto se na vteřinu odmlčel, než opět pokračoval. Ito vypadal, že nemá dobrý den a proto na něj Kaito povzbudivě mrkl. Dál se však věnoval dívkám.
"Chci tím říct, že jsem nejspíš týden nezvěstný, když jsem se jako jediný z týmu nevrátil z mise a měl bych rozhlásit po Konoze, že žiju. Každopádně u mě máte oběd, abych si pojistil, že se nevidíme naposledy. Sayōnara," s pobaveným úsměvem jim zasalutoval a bez dalšího protahování se vydal zaoblenou chodbou pryč, až se ztratil z dohledu. Musel jít domů a poté do nemocnice. Na nic jiného stejně neměl myšlenky.

Obrázek uživatele Kyell
Vložil Kyell, St, 2018-11-28 20:43 | Ninja už: 5783 dní, Příspěvků: 1367 | Autor je: Účastník chuuninské zkoušky

Ito Uchiha
Před kanceláří Hokage

Dutý zvuk způsobený nárazem kloubů do dveří se rozléhal po celé chodbě. Přehnal to snad? Zaklepal moc rázně?
Ito stál nehnutě před dveřmi a nedovolil si ani o krok ustoupit, s každou následující vteřinou se jej zmocňovala čím dál tím větší nervozita, protože se dveře ne a ne otevřít. A aby vešel sám, na to rozhodně neměl odvahu. Zevnitř žádné hlasy neslyšel, měl by zaklepat znovu?
Už pozvedával zaťatou pěst, ale v tom se dveře otevřely a než se stačil vzpamatovat, už kolem něj proplouvali jeho kolegové, nestačil říct ani píp. Jen rychle udělal 3 kroky stranou a lehce kývnul na pozdrav.
Alespoň to si myslel, než si všiml poznávacího znamení. Vše mu potvrdil ještě klučina, který se nedokázal udržet na uzdě a začal bulet. Věta, kterou pronesl v Itovi okamžitě zažehla atomovou reakci.
Pohledem si přejel obě holčiny a možná až neslušně dlouho zůstal zírat na jejich tváře, resp. jejich oči. Byly to ony!
Zaťal pěst a začal skřípat stoličkami o sebe. Cítil v hrdle hořkost, ale nesměl ztropit scénu, ne hned první den. Proto jen tiše bublal a s hlavou sklopenou počítal každičkou nanosekundu, jen aby se už konečně otevřely dveře a oddělily ho od téhle Hyuugovic chátry.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2018-11-26 17:26 | Ninja už: 6288 dní, Příspěvků: 2187 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Junna Sasaki
Tým 3
Pod hlavou prvního
Vyslechla Shikamurovo vysvětlení a vzhlédla k němu. Tvářil se hrozně vážně, což bylo samozřejmé, protože měl naprostou pravdu, a kdyby se jí tohle stalo v akci, nejspíše by tu už nebyla.
„Ano, pane!“ zamračila se odhodlaně, srovnala si brýle a rozeběhla se na start. Musela se lépe soustředit, jinak se nikam neposune!
Vystřelila z místa. Krok za krokem a brzy i skok za skokem překonala šikmé destičky a čekala ji další zkouška. Očistně se nadechla a znovu se dala do běhu.
Ne této atrakci se rozbila třikrát, než jí proklouzla bez zranění, ale alespoň si na první potvrdila svůj nově získaný um pohotově měnit množství chakry v chodidlech.
Třetí zkouška byla časově náročná. Sliz byl divný, měnil vlastnosti povrchu a Junně několikrát došel čas, než se vyškrabala nahoru.
Nakonec to ale zvládla. Vydýchaně se zapřela o kolena na druhé straně třímetrové zdi a otřela si čelo. Byla potlučená, promočená a špinaví od bláta a slizu, ale dokázala to. A teď ji určitě čekal další úkol.
Hodlala podstoupit všechno, co by jí Shikamuro připravil. Získal si u ní velké sympatie a ona nehodlala zklamat ani jeho, ani sebe.


Obrázek uživatele ʭSasuke Uchihaʭ
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Po, 2018-11-26 17:17 | Ninja už: 4511 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních

Kasumi Hyuuga
(Tým 1)

kancelář Hokage

Byla překvapená, jak dlouho a rozsáhle Kaito popisoval situaci, bylo na něm znát, že tahle mise pro něj měla osobní význam. Stála narovnaná, koukala před sebe jako voják a nic neříkala. Hokage se sdála s informacemi spokojená, takže se jí trochu ulevilo, to že to bude celé na nich mohl Homura taky vytáhnout trochu dřív, než při vstupu do kanceláře.
Midori působila trochu nervózně, ale zvládla to a to že Kaitův tým je nejspíš živý a v rámci možností zdravý, byla dobrá zpráva. Když je jejich sensei vystrčil na chodbu, aby na něj počkali, konečně si oddechla, ale Kaito ji překvapil. Jak zatím znala jeho povahu, určitě od něj nečekala nějakou omluvu, co ji ale zaskočilo mnohem víc bylo, že asi poprvé od někoho slyšela takhle formulovat, že mu byla čest bojovat se členy Hyuuga klanu, aniž by poukazoval na rozdíl v jejím a Midoriiném postavení. Musela si připustit, že možná nebude tak nesympatický, jak se jí zdál.
"D-díky, že jsi nám pomohl, snad to s tvým týmem bude v pořádku," snažila se, znít formálně, ale hlas jí trochu zadrhl.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Ne, 2018-11-25 20:46 | Ninja už: 3673 dní, Příspěvků: 810 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Otrava v Nakanojo

Naoko
Tým 5

Chemický tábor
Naoko si vyslechla vše potřebné a lehce se pod maskou ušklíbla. Jediné co zatím měli bylo pár nepodložených dohadů, podle kterých by se mohlo šlápnout vedle. Pokud tu šlo o pašování a bylo do toho zatažené město, bylo nutno postupovat v rukavičkách.
"Vezmu si okolí řeky. Třeba najdu pláž, kde se bude dát opalovat," pravila sladkým hláskem holčičky, která přijela do této díry na dovolenou a donutila se hledat na tom pozitiva. Pod maskou se však žádný úsměv neskrýval. Důvodem byl Akihiro. Stále se předvádějící a ze všech nejdokonalejší Akihiro. Z těch tří možností by si Naoko nejraději vybrala radnici a ekonomiku, ale tam hrozilo, že by se dostala do střetu zájmů a to nepřipadalo v úvahu. Když do všeho tak napjatě strká nos, prosím, Naoko mu nechá volnou cestu. Okolí nálezu té látky bude pro hledání stejně dobré, ne-li lepší. A když na to přišlo, dokáže vézt průzkum za celý tým sama.
"Kdyby něco našla, pošlu zprávu," dodala spíše k Suzume a suverénně vyšla ze stanu ven, kde zmizela uprostřed obláčku kouře.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, So, 2018-11-24 19:17 | Ninja už: 6068 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Takuya Riko
Tým 11
Ulice Kasugawy,
Mladík Kumara mlčky poslouchal a sledoval na co muž ukazoval, žvýkaje při tom dál uzené maso s pečivem, jako by to měl snad nastavené na autopilota.
Kumaru měl podle všeho nějakou teorii, na kterou se snažil svého žáka nenápadně upozornit a podnítit tak v něm vlastní dedukční schopnosti. Z výrazu Takuyy se ale zrovna pochopení moc vyčíst nedalo. Kdo ví, jestli se vlastně soustředil na mužův výklad, nebo spíš na chuť šunky?
„... Hmm...“ polkl sousto Takuya a podrbal se zamyšleně na bradě.
„Že se rači vodráží vod zdí než aby je vybíhal?“ přišel s prvním, co ho napadlo, a znovu se zakousl do šunky. Přemýšlení nebyla zrovna jeho silná stránka, dokud nemusel jednat instinktivně...

Ren Kurogami
Tým 2
Vesnice Izumizaki
Zatímco se obě dívky vydaly k hospodě, kde narazily na formující se hlouček dělníků, pokračoval Ren ve své hře. Dál jemně brnkal na shamisen, zdánlivě nedbaje všeho, co se kolem něj dělo.
Ulice ve které seděl, vedoucí k hospodě, zela prázdnotou. Pravý opak hloučku, který se stvořil před hospodou a do kterého se Akane s Hanako připletly. Ani Natsuko nechyběla.
Renovu samotu ale nakonec přerušil nově příchozí, který do ulice vkročil zpoza rohu.
Prošel kolem chlapce, s nímž si nevyměnil ani jeden pohled, a kráčel dál, vstříc davu před hospodou. Čím blíže byl, tím jasnější bylo, kdo to je. Byl to ten dělník, co vstal odpoledne z mrtvých.


Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Pá, 2018-11-23 17:46 | Ninja už: 4416 dní, Příspěvků: 807 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Midori Hyuuga
Tým 1
Kancelář Hokage->chodba

Když Hokage-sama na její otázku přikývla, něco uvnitř ní se uvolnilo. Neuvědomovala si, že to tam bylo, dokud to nezmizelo.
Když pak ovšem začal mluvit Kaito, začaly se v ní míchat různé pocity. Takže i kdyby byla člověkem projevujícím emoce více vizuálně, nedokázala by se rozhodnout, která převládá a kterou tedy na svém obličeji zobrazit. Naštěstí se tím vůbec nemusela zabývat a její výraz zůstával stále neutrální.
Samozřejmě byla ráda, že je tým mladého Sarutobiho naživu. Nicméně před Hokage nechtěla nijak zdržovat, možnost probrat to dostanou na chodbě. Přinutila se nenadskočit při rázném zaklepání. A když byli propuštěni, kývnutím poděkovala Homurovi za slova uznání a zároveň tím potvrdila, že na chodbě opravdu počká.
Vylezla ven co nejdříve za Kaitem a v tichosti minula osobu stojící za dveřmi. Jen drobné pokývnutí na pozdrav, kterého si ani nemusel všimnout.
Pohled na Kaitovu uslzrnou a usměvavou tvář jí ani ne překvapil, jako spíš lehce dojal. A ve chvíli, kdy jim začal děkovat, jakoby pomalu čekal, že už se neuvidí, což při zpětném pohledu dávalo i smysl, jenom zavrtěla hlavou.
"Také mi bylo ctí." pronesla jako reakci na jeho řeč, snad jen proto, aby to nevypadalo, že jí nevnímala. To, co jí leželo na srdci už od konce jejich hovoru s Hokage-sama. "Jsem moc ráda, že je tvůj tým naživu a relativně v pořádku."
Být trošku méně stydlivá, byla by jej asi objala, takto jen stála na místě, kde se zastavila a v jejím výrazu se objevilo to štěstí, že jsou ony hypotézy o mrtvých lidech vyvráceny.