NFFORPG - Okolní svět

Sayuri Sugito

"Pff...říká někdo, kdo se chce Sugito tak moc přiblížit, že si pořídí své dvě loutky. Samozřejmě bych tě tady mohla nechat chcípnout, což by snad stačilo na jejich poražení, ale kdo chce pak vypisovat hlášení a vysvětlovat proč a nač, že ano? Prohrál si Iryzo," pak se naklonila trochu blíže k němu,"a my víme, že to není poprvé." Pak ho poplácala po tváři a vstala. "Pár dní tě budou brnět nohy, možná občas se ti zatočí hlava, ale to pomine. Každopádně si teď zavolej někoho, kdo tě odnese domů, dej tomu čas."
Poté už se otočila, kývla na rozhodčího a vyrazila k nově otevřeným dveřím do druhého kola.
Musela se po cestě trochu napít, trochu jí bolela hlava, cítila se nesvá, ale tohle bude muset nějak zvládnout. Naštěstí netrvalo dlouho a dorazila do cíle své cesty, nebyl důvod, ale stejně ji překvapilo, že je tam ještě někdo další, poznala, že je to jeden z klanu, ale neznala ani jeho jméno, jen jeho od vidění. Moc se s ostatními v klanu nepřátelila a on nebyl výjimkou, takže jen kývla na pozdrav a šla si sednout kousek od vchodu na zem, namočila si jeden obvaz, co měla v brašničce, nic lepšího neměla a trochu si jím navlhčila čelo, aby jí to ulevilo od bolesti hlavy.

Iryzo Yoris
stanoviste B,F

Už nevnímam čo sa okolo mňa deje srdce mi bije pomalšie a pomalšie
*čo to? Moje srdce je slabšie a slabšie? Sayuri ti k***a nenavidím tie tvoje jedy. Máš katanu ale vôbec s nou nič nevieš. Načo ti je? Keď sa schovávaš za tvoje p*******e bábky. Aj keď ninja nebojuje fér ale aspoň sa neschováva za druhých ako ten tvoj klan Sugit* norí sa v mojej hlave keď ku mne príde Sayuri a pichne mi protilátku. Zrazu sa cítim ako v odstredivke niečo so mnou trasie onedlho na to ma niečo udiera. Začnem pomalí rozliepať oči a počujem naliehanie Sayuri. Iba sa ušrniem
„Keď som prehral tak prečo si s nimi neporadíš? Aspoň vidno aký si zbabelec schovávaš sa za svojimi hračičkami ale keď si máš poradiť z obyčajnými tienami tak ma musíš zachraňovať. Kebyže bojuješ s tvojou katanov tak by si sa nemusela naháňať s nim“ poviem a znova sa usmejem. Ako som rozprával tiene sa zregenerovali a vydali sa späť na Sayuri.
*To stačilo. Hrať sa budeme aj nabudúce a sľubujem vám že budete môcť niekomu ublížiť * poviem v duchu a tienie sa rozplynú

Sayuri Sugito
stanoviště B, F

Sayuri se objevila na druhém konci místnosti a ani neměla čas se pořádně zorientovat, přízraky se na ni řítí z jedné strany a jedním okem zahlédla, že šel Iryzo zemi.
"To si děláš srandu, ty potvory s ním už nejsou spojení?!" posteskla si. Neměla už na nic čas, mohla zkusit jediné, přeseknout je. Vytáhla katanu a sek vedla od jednoho stínu ke druhému, jakmile sek dokončila, uskočila. Vypadalo to, že jsou zranění a ona si mohla oddechnout, bohužel se ale spletla. Pomalu se zase oba začaly regenerovat, jakoby se nechumelilo.
Sayuri bylo nyní jasné, ač to dělala velmi nerada, co musí udělat. Nečekala na nic a vyrazila k Iryzovi, který v bolestech ležel na zemi. "Ty parchante, ty mě skoro zabiješ a já tě tady zachraňuju, život je velmi ironický." pomyslela si Sayuri a rychle vytáhla jednu stříkačku protijedu z kapsičky a bez servítek mu ji bodla do žíly na krku.
Všimla si po očku, že má ještě chvilku, než zahájí další útok.
Takže začala s Iryzem prudce třást, měl by být teď mimo, ale ona ho musela vzbudit, aby je alespoň odvolal.
"Vstávej, dělej, prohrál si a ty tvoje příšerky tady pořád běhají. Okamžitě je odvolej nebo si mě nepřej. Slyšíš?! No tak už se prober!"
Párkrát mu i vlepila facku, aby už se konečně probral.

Iryzo Yoris
stanovište B,F

Namiesto Sayuri trafím kameň ktorí sa tam vyskytol namiesto Sayuri.
„Sakra “ skríknem a zvrtnem sa na päte okolo celej svojej osy aby som zbadal Sayuri. Prízraky uväznené medzi štyrmi stenami sa vzniesli ponad strop a znova vyrazili na Sayuri. Išiel som sa k ním pridať no ako som spravil pár krokov ucítil som neskutočnú bolesť v celom tele ktorá ma skolila na zem. Zvieram sa v kŕčoch ale ešte dýcham a tiene sa stále blížia k Sayuri. Netrvalo im dlho a boli pri nej a útočili na ňu z každej strany

Mino Namitary

Axen se jen taktak vyhnul jeho kunai, hned poté začal Mino jednat, sehnul se na zem, a zvedl ležící zhaslou pochodeň o kterou zavadil. přiložil si jí k ruce do které soustředil katon, jelikož byla pochodeň namočená v zápalné kapalině, okamžitě vzplála. Mino byl sice na chvíli odhalen, ale okamžitě pochodeň hodil směrem kterým předtím kunai. (Na Axena). Když pochodeň letěla na Axena asi v půlce letu si všiml, že pochodeň minul kunai, který hbytě vrhl Axen, hned jak Mino zapálil pochodeň. Pochodeň dopadla na zem asi metr za Axena, tudíž ho osvítila a viďet Axenova postava a asi 2 metry x 2 metry okolo Axena. Mino se okamžitě rozeběhl spolu s klony směrem na Axena, nejprve skočil pěstí na Axena jeden z klonu, Axen se mu celkem snadno vyhnul. Ovšem nejspíše nečekal, že je to pouze Minovo klon, proto se hned otočil za klonem a hodil na něj kunai. Ve chvíli, kdy kunai trefil klon, prolítl jím a klon zmízel, okamžitě jak kunai prolétl Minovo klonem, Axenovi okamžitě došlo, že je to klon a hned se otočil, ale v tu chvíli bylo pozdě.
"Dainamikku Entorii" Ozvalo se z Minových úst, asi 10 centimetrů před Axenem. Na to už Axen nedokázal zareagovat a mino ho trefil přímou ranou těsně pod ohryzek. Axen odlétl asi dva metry a spadl na zem s opravdu se snahou lapal po dechu, až se mu to asi po 5 vteřinách pvoedlo, v tu chvíli ale už Mino stál nad Axenem a jen zlehka mu položil kunai na hruď na znamení toho, že by ho v tu chvíli mohl dodělat.
"Děkuji ti" Řekl Mino a uklonil se nad kvalitami soupeře.
"Halóóóó, co jako bude teď?" Zakřičel na msítnost s očekávánim odezvy Yona. Mezitím zapálil všechny pochodně a opět rozesvítil celou místnost. Všiml se že byla docela zdevastovaná, ale on jen v klidu došel pro lístek pod kamenem, který si vzal, poté výbušný lístek pod svým klonem, kterého nechal zmizet. Potom si jen sedl na jeden z kamenů a čekal kdy pro něj někdo přijde. V tu chvíli už druhý kluk z místnosti odešel

Sayuri Sugito
cesta F

Sayuri nyní už ani neměla v plánu Sasoriho vyvolávat, bylo to podle ní již snad i zbytečné. I když nemohla se radovat dlouho. Iryzo nejspíš použil techniku problesknutí a mé malé pastičce se vyhl. Sayuri jen sykla nespokojením. Viděla následně, jak se na ní Iryzo řítí. Věděla, že nestačí udělat nic, aby nedostala alespoň jeden zásah, takže se rozhodla to řešit jednoduše. (přichází TA chvíle Paty, už se hýbe )
"Hele Iryzo, já ti nevím, myslíš, že ten kámen bude potřebovat náplast a nebo zavoláme rovnou doktora." zavolala na něj Sayuri z druhého konce místnosti. Na jejím místě se totiž objevil kámen. Použila Kawarimi no jutsu, aby nemusela uhýbat před jeho meči, navíc Iryzo byl vždy typ na krátkou vzdálenost, takže nebylo radno si ho nechávat dlouho u těla. Poté jen škubla palcem a ukazovákem, Yuki otevřela ústa a z nich ji vystřelily senbony s velkým rozptylem. Na některých byly výbušné lístky jiné byly obyčejné. Sayuri upřímně nevěděla, jestli to vůbec proti tomu jeho brnění obstojí, ale přece jen už ho nechtěla zranit, jen čekala, až si jed vybere svou daň, což už očekávala.

Mino Namitary

Postával změněný v kámen v rohu místnosti, když uslyšel že soupeř začíná jednat.
"On už zvládně i Kuchiose no jutsu?" Zeptal se sám sebe.
"No jestli mi nepřidělili na souboj nějakého jounina, tak to moc velké zvíře nebude, navíc podle toho co jsem slyšel je to nejspíše podzemní tvor.... mám nápad" Mino se změnil na svou normální podobu a pod sebe opět na zem upevnil výbušný lístek. Poté zvedl jeden docela těžký kámen a položil ho na výbušný lístek a stoupl si na něj.
"Teď nemůžu útočit když sou v přesile, předpokládám že zautočí ze země... doufám že ho potěší moje překvapení" Přemýšlel Mino. Myslel si že tvor bdue útočit ze země a tudíž nejprve aktivuje výbušný lístek a poté se až dostane k Minovi.
"No nic méně začneme něco dělat...."
"Bushi no jutsu" Zaznělo tiše na místnost a před minem se objevili další 3 kloni. Byli nehmotní a tudíž ani neubírali moc chakry. Kloni se rozeběhli zkrze místno zuřivě s křikem a s kunaiem v ruce. Nevěděli kam běží a proto křižovali místnost, trvalo to chvíli a jeden klon proběhl přímo zkrze Axena.
"Támhle" Mino neváhal a okamžitě směrem, kde vycítil z klona Axena hodil kunai. Zároveň si pořád dával bacha na tvora v pod zemí a navíc vnímal i svého klona, který pořád stál na stejném místo.

K BOJI

Dube Bunshin no jutsu je jen optická iluze, ty klony nepůsobí na prostředí kolem a rozhodně ani neřvou xD
Jinak způsob, jakým jsi Axena odhalil proveditelný je, jen navrhuju, abyste si hodili virtuální kostkou, páč to, jestli tvůj klon do Axena naběhne, nebo ne, je dost o štěstí.
Ovšem pokud nechcete a dohodnete se bez toho, prosím

Axen Jigoku - Čierne piesky

Axen na strope vyčkával. Jeho súper zatiaľ nejavil žiadne známky pohybu.
"Takže už to hrá so mnou. Táto hra je naozaj náročná...." pomyslel si. "To ticho a to všetko proste to je niečo nepredvídateľné a trochu aj strašidelné. No nič rozprúdim to." doplnil.
Zoskočil na miesto na ktorom pred tým stál. Počas letu si vytiahol jednu obyčajnú dymovú bombu. pri dopade s ňou buchol o zem.
"Kuchiyose no Jutsu" zaznelo z jeho úst.
Nič však neprivolal. Bol to len čisto psychologický ťah.
"Buď ticho! Nechcem počuť jediné slovo. Nájdi ho podľa čakry, zavŕtaj sa do zeme a zaútoč keď budeš vedieť že to nečaká. Choď!" prikázal imaginárnemu stvorenie a nohou začal šúpať o zem vo veľkej rýchlosti. Zvuk naozaj znel ako keby sa niečo zavŕtavalo do zeme.
"Toto ho aspoň udrží v strehu." prešlo mu hlavou.

Mino Namitary

Pozoroval výbuchy a spolu s nimi i zvýřený prach, vzhledem k tomu, že tentokrát Axena vůbec neviděl, usoudil že už bude blíž a proto zůstal pořád nepozorovaný v henge no jutsu a v hlavní roly zatím ponechával svého obyčejného klona.
"Myslím si, že už to moc dlouho nevydrží" Pomyslel si a vyčkával na další tahy Axena

Axen Jigoku - Čierne piesky
Cesta C

Axen priložil obe dlane na zem a sústredil do nich čakru. Využil svoj element fuuton. Čakru z rúk prudko vypustil a zdvihol tak obrovský oblak prachu a piesku, ktorý ho úplne zakryl. Toto jutsu nieje nejako namáhavé a preto ho spravil ešte dvakrát. Zdvihol sa tak obrovský oblak zakrívajúci naozaj veľkú časť plochy na ktorej sa nachádzal.
Jeho súper nezaháľal a hodil ďalšie dva kunaie. Dalo sa predpokladať, že aj tie na sebe mali výbušné lístky. Keďže bol Axen skrčený, kunaie nešli priamo naň. Cítil však závan na jeho vlasoch čo naznačovalo, že preleteli nad ním. V ten okamih Axen vyskočil. Zazneli ďalšie dve rany ako z dela a nasledoval kratučký záblesk svetla. Nebolo však možné Axena vidieť. Vďaka obrovskej mase prachu a piesku vo vzduchu sa dokázal Axen dokonalo ukryť...
"Au...Mal by sa upokojiť. Nejako si tie výbušné lístky obľúbil. Nechceme to tu predsa celé zrútiť..." povedal si v hlave.
Axen sa práve nachádzal na strope približne v strede miestnosti. Nohy mal položené na strope rovnako ako aj chrbát. Boli však v kolenách pokrčené. "Som mu tak blízko ale pritom tak ďaleko. Tma je naozaj fascinujúca." preblesklo mu mysľou.
Zatiaľ svojho súpera len študoval, to sa však môže každú chvíľu zmeniť.

Mino Namitary

Všiml si jen letícíhot těla na stranu, znovu bylo jen ticho a tma a proto se změnil z Henge zpátky.
"Ještě, že mám dost velkou zásobu zbraní" Mino sáhl pro další dva kunai s výbušnými lístky a hodil je směrem, kde si myslel, že je Axen. Poté se opět proměnil v kámen a následovali další dva velké výbuchy. Klon pořád jen nečině stál na místě a vyčkával co se bude dít.

Axen Jigoku - Čierne piesky

Pozorne načúval súperovi, ktorý sa na niečo chystal. Vďaka čakre, ktorú smeroval do uší sa jeho sluch výrazne zlepši. Začul, ako súper s niečím manipuluje, z nejakou ručnou zbraňou. Presnejšie to bol štrngot ktorý zbraň spôsobila pri vyberaní.
Vedel že sa niečo chystá a tak uskočil asi dva metre doľava. Vyplatilo sa to. Počul vrhnutie a taktiež odrazenie od steny. V tom však zaznel silný výbuch, ktorý celkom slušne poničil stenu. Počas záblesku svetla bol vidieť Axenov dokonalý obrys počas letu vzduchom. Dopadol na zem a skrčil sa. "Teraz by som ja mal hovoriť au..." preblesklo mu hlavou. Oči mal však stále zatvorené.
"Fajn. už to pomaly začína. Jediná vec čo je horšie ako úplná tma je to ticho. Nekonečné ticho, rozliehajúc sa v ničom. Zatiaľ to ide... Predpokladám že teraz bude stále útočiť....." opäť uvažoval.
Bol stále ticho a stále mal zavreté oči. Nemienil nič robiť. Zatiaľ...

Mino Namitary

"Noo mám takovej pocit, že mu to takhle vyhovuje" Pomyslel si a vyrazil zpět za svým klonem. Stoupl si za něj a z brašny vytáhl jeden kunai s výbušným lístkem. Chytl ho do ruky a hodil ho prudce přímo před sebe tím směrem, kde naposledy tak nějak zaznamenal soupeře. poté se vrátil zpět do rohu a nechal klona stát pořát tam kde byl. Když slyšel, že se kunai odrazil od zdi, okamžitě ho nechal vybuchnout.
"Henge no jutsu" Mino se proměnil v rohu v jeden z kamenů, které se odlomili od zdi díky výbuchu z lístků. Ve chvíli výbuchu se rozesvítila skoro celá místnosti, ale spíše jen strana soupeře. Jelikož lístek vybuchl ve zdi přímo za soupeřem, byl jasně vidět obrys Axena.
"Tak pojď, nebo tu chceš pokračovat s výbuchy?" Zakřičel klon, ale to už se celá místnost ponořila opět do tmy.

Iryzo Yoris
stanovište B,F

Bežím na Sayuri čiastočne skrytí za tieňom keď zbadám ako Sayury pokladá ruky na zem došlo mi že má niečo zaľubom neváham a do nôh sústredím chakru. Tieň ako by vycítil čo sa chystám spraviť a posunul sa na bok ja som sa rýchlo rozbehol na Sayuri. Pohyb bol slabo vyditelní (technika preblesknutia) spomalím až keď som meter od nej dám sa do podrepu z úmyslom vyskočiť no dostal som silní krč do nôh. Viem že nevyskočím dostatočne vysoko a keby nezatnem zuby krč ma pošle hneť k zemi pred Sayuri. Od výskoku upustím a prudko sa odrazím k Sayuri pričom ľaví scimitar pripravím k bodnutiu a praví mam nachystaní k obrane od Yuki tak aby som s nim veďel z mojej pravej straní seknúť po Sayuri.

Axen Jigoku - Čierne piesky
Cesta C

Mal zatvorené oči a pozorne načúval tomu, čo sa jeho súper chystá urobiť. Samozrejme že mal komentár ku pochodniam. Axen však týmto poznámkam nevenoval vôbec žiadnu pozornosť. Nevenoval mu čo i len jediné slovko. Stále neotváral oči a stál na mieste.
Netrvalo dlho a nepriateľ začal niečo robiť. Axen mierne pootvoril jedno oko. Zbadal ako jeho ruka na krátku dobu svieti. No keď zhasla, ozval sa bolestný škrek. Axen zavrel oči a pomalým pohybom i jednu ruku priložil na čelo.
"Teraz existujú iba dve možnosti. Buď bojujem s totálnym idiotom alebo niečo chystá. To je ale jedno. Ja nehrám jeho hru. Začal som ju ja a tým určujem pravidlá. Vlastne len jedno. Hrobové ticho!" prešlo mu hlavou a všetky ostatné myšlienky zahnal. Sústredil sa len na tok svojej čakry a sluch. Nechal svoju čakru prúdiť a sústreďoval malé množstvo do uší.
Ďalej stál a vyčkával.

Mino Namitary

"Heh, tak to bdue zajímavé" Pomyslel si, když začal soupeř bojovat.
"Nemyslíš že by ty pochodně šli zhasnout ještě nějak drastičtěji?" Zeptal se nahlas a trochu se pousmál.
"Mě tama nevadí" Dodal, a přímo pod sebe nalepil na zem, výbušný lístek.
"Bushin no jutsu" Pošeptal pro seba a vedle něj se ve tmě objevil klon. Mino odskočil do rohu místnosti. Klon, terý stál na místě Mina pomalu zvedl ruku dozvduchu a ta se mu rozsvítila oranžově, okolo ruky mu plynuly malé plamínky, které způsobili světlo asi tak metr krát metr, Ale jen asi na 5 vtřin a světlo poté zhaslo.
"Au! Ozval se bolstivý skřek, od Minovýho klona, hned potom co zhaslo světlo"

Sayuri Sugito - Černé písky
cesta F

Sayuri se udělaly hvězdičky před očima a trochu podřepla, zatímco Yuki odhodila Iryza. Byla zaskočená jeho posledním útokem, trochu se jí točila hlava, ale nebylo to na omdlení, alespoň pro zatím, pak si bude muset ale alespoň na chvíli lehnout.
„Hm, už to bude touto dobou zhruba minuta od nákazy. Naštěstí je to pako zvyklé na taijutsu, takže se bude jed alespoň rychle šířit. Takže už by měl určitě poznat, že je otrávený a teď jen musím počkat, až to s ním šlehne úpln,ě což by mělo být za zhruba 2 minuty, možná, pokud tady bude pořád pobíhat jako kamzík, tak i dříve. Takže to budu hrát na čas, nesmí mě do té doby dostat. To bude v pohodě, je to 2 na jednoho, zabavit ho na chvíli dokážu.“
V tom se ale vedle Iryza vytvořily jakési dvě potvůrky, které šly přímo na ni a na Yuki. „ A sakra. Takže toliko k mé převaze…“ pomyslela si Sayuri naštvaně. Byla přímo vedle Yuki a sledovala, jak se k ní a k loutce blíží ty dva černé individua a za jedním z nich, které bylo zjevně zaměřeno na Sayuri, jde Iryzo. Přiložila ruce k zemi a soustředila do ni chakru. „Doton: Kjói kami no cuči.“ Ze země v tě chvíli vyrazili hlíněné bodce. Čtyři kolem každého útočníka. Ty kolem přízraků byly celkové o dost silnější a mohutnější než kolem Iryza, jelikož Sayuri předpokládala, že budou o něco silnější. Bodce vyrazily ze země velmi blízko těl útočníků, takže měly i menší prostor k pohybu. Kolem každého jakoby se vytvořila věžička. Pak si rychle vytáhla tři senbony, na kterých měla výbušné lístky a pomocí chakry každý poslala do horní části věžičky a dovnitř. Za pár vteřin se pak ozvaly výbuchy.
„Ty černé potvůrky, nevím, jestli je můžu zranit, ani nevím, jestli je můžu seknout. Není radno se k nim přibližovat. A po Iryzovi nemůžu jít, když je krytý těma dvěma. Počkám si, až to s ním šlehne. Doufám, že ty výbuchy jim alespoň něco udělaly, snad Iryzovo brnění ten nápor nevydrží. Teď alespoň vyrovnám počty.“ A zatímco se před ní objevily hliněné věžičky s jejími vězni, ona si sáhla si po svém druhém svitku, zatím jej nevyvolávala, ale už ho měla alespoň po ruce.

Axen Jigoku - Čierne piesky
Stanovište A,C

V napätí čakal, čo sa bude ďalej diať. Pred ním sa začala odhaľovať jedna veľká miestnosť v ktorej strede stál Yon, teda skôr jeho klon. Na druhom konci veľkej miestnosti zbadal postavu. Netušil o koho ide, viac-menej ho to ani netrápilo.
Keď obaja podišli bližšie, Yon im vysvetlil o čo ide. Bolo to jednoduché. Boj!
Axen odskočil hneď po Yonovi asi 2m dozadu. Pohľadom si rýchlo prešiel miestnosť. Bola osvetlená štyrmi pochodňami. "Zbavím sa ich." preblesklo mu hlavou. Nevedel síce aké schopnosti má jeho nepriateľ, ale na toto cvičenie neprišiel s rozhodnutím za každú cenu vyhrať. Išlo mu o to naučiť sa niečo nové a toto bola príležitosť. Predsa len takáto šanca na ozajstný boj sa mu nenaskytne úplne každý deň.
Pravou rukou si vybral zvitok z jedného z dvoch batôžtekov zavesených na opasku. Rýchlo ho začal roztvárať. Odmotal asi 1m zvitku. Boli na ňom rôzne symboly. V tomto zvitku mal zapečatené klasické ninja vybavenie. Priložil ľavú dlaň na jeden zo symbolov. Objavil sa menší obláčik dumy. V jeho ľavej ruke sa objavilo niekoľko kunaiov, mali na sebe výbušné lístky. Svoj zvitok z pravej ruky pustil na zem a z ľavej si zobral dva kunaie. Vyskočil do vzduchu a dva rozhodil. Druhé dva rozhodil pri dopade na zem. Žiaden kunai však nemieril na jeho súpera. Všetky sa zabodli vo veľmi tesnej blízkosti pochodní. Axen sa okamžite skrčil a popadol svoj zvitok na zemi. Medzi tým začali výbušné lístky vybuchovať. Výbuchy zmietli pochodne na zem a zavalili ich oblakom piesku prachu. Táto kombinácia ich uhasila a v miestnosti v ktorej sa bojovalo zostala tma. Úplná tma bez akejkoľvek šance vidieť si na vlastné ruky priamo pred sebou.
Axen sa bez jediného slova postavil. Svoje oči zavrel. Vedel že mu teraz budú na nič. Mohol sa riadiť iba ostatnými zmyslami. Teraz už len vyčkával a uvažoval o ďalších možných ťahoch jeho súpera.

Boj Sayuri vs. Iryzo

Iryzo Yoris – Čierne Piesky
Stanvište B,F
Po útoku sa dostanem na kolena. Trochu rozdíchavam kŕče v tele a nejako si neuvedomím že Sayuri použila na mňa Futon: Kaze no seige. Uvedomím si to až keď som pár metrov ďalej ako som bol. Ešte že mám na sebe to brnenie inak by bolo po mne. Keď útok ustane postavím sa na nohy pričom sa mi trochu zatočí hlava ale nedám na sebe nič poznať iba sa usmejem a v očiach mi je vidieť nenávisť ktorá vychádza priamo z môjho srdca. Okolo mňa začne stúpať čierna energia ktorá sa zhmotní v dva prízraky.
„Trochu som upravil počet bojujúcich“ poviem a prízraky bez váhania vyrazia vpred. Jeden sa sústredí na bábku a druhý na Sayuri. Ten čo útočil na Sayuri zmenil svoje paže na bodce a snažil sa ju prebodnúť. Ten druhý čo útočí na Yuki zmenil jedno rameno na veľké kladivo a druhé na bodec.
Ja som šiel za prízrakom ktorí sa vydal na Sayuri zaútočiť v momente keď Sayuri vyblokuje prízrakov útok alebo na neho zaútočí. Som pripravení využiť každú príležitosť

Daisuke Sugito
StarCity
Daisuke čekal napjatý, odkud na něj co vyskočí, ale nic se nestalo.
Ozval se Yonův hlas, stěna před ním spadla k zemi a on na Yona jen nedůvěřivě civěl.
Po chvilce ale usoudil, že snad vážně o nic nejde, a že měl doopravdy prostě štěstí, i když se mu to nechtělo věřit.
Polevil trochu ve své ostražitosti a vykročil nově otevřenou cestou, směrem k onomu StarCity, o kterém Yon mluvil jako o místu odpočinku.
Když tam dorazil, sedl si do tureckého sedu na zem, opřel si loket o kolenu a podepřel si dlaní bradu.
Byl zvědavý, co se bude dít dál. Bylo jasné, že štěstí mít pořád nebude.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Tréningové cvičení č. 2 Sunagakure no Sato

Stanoviště cest B, F
Tlumeně jste slyšeli, jak se srolují i nepřátelské vlajky.
"Vypadá to, že jste všichni na místě" ozval se klon, který už netrpěli vyhlížel účastníky jeho stanoviště.
"Můžete vstoupit" obě stěny pod jeho slovy spadly na zem a nepřátele na sebe rázem viděli.
"Iryzo a Saryui, vítejte v bojové aréně" přivítal je a oba došli až do středu arény.
"Asi vám nemusím vysvětlovat, co je vaším úkolem" pousmál se.
"Bojujete, dokud jeden z vás nepadne, ovšem pozor, nepřežeňte to, protože tu nechci žádné mrtvoly, kdo by to uklízel..." povzdychl si a zvedl pravou ruku do vzduchu, tak jako tomu bylo na předcohzím stanovišti, pak přeskočil na vyvýšeninu u jedné stěny.
"Boj začíná!"

Pořadí postů první píše Iryzo, pak až Saryui.

Stanoviště cest A, C, D
Postupně se ozvou ještě další srolování vlajky.
"Můžete vstoupit" tři strany stěn, které přestím tvořily trojúhelník taktéž spadly do středu a na poli byly rázem tři postavy.
"Mino, Hirotado, Axen, vítám vás" přivítal trojici.
"Jednoduché pravidlo, kdo přežije vyhraje" zasmál se.
"Samozřejmě se nezabijte, prostě ti dva, kteří padnou do bezvědomí prohrávají, poslední přeživní na nohách přežije, začnšte s boji!" křikl energeticky a uskočil na vyvýšeninu u jedné stěny.

Pořadí postů, Axen, Davien, Mino

Stanoviště cesty E

Žádné další srolování vlajky nenastalo a Yon jen zařval.
"Pojď dál..." stěna spadla a za ní se objevil Daisuke.
"Gratuluju, postupuješ do druhé fáze, vybral sis volnou cestu bez boje" mile se usmál a ukázal mu na žluté dveře, které značily jediný z východ arény.
"Cesta končí v StarCity, které je koncem této etapy, můžeš si tam odpočinout a připravit se na další etapu cvičení" řekl a rozplynul se. Dveře žluté barvy se otevřely dál.

Zprávy pod čarou

Tááákže! Na souboje máte od teď celých 10 dnů, prostě budou všechny hotové do 28.7!

Protože moje oko rozhodčího nebude moct sledovat posty, pověřuju tímto Jadena na post hlavního rozhodčího (protože nemá žádnou funkci ani činnost v 1. etapě) takže cokoliv se jemu nebude líbít vám může nařídit předělat jasné?

Případné dotazy na skype

Mino Namitary

Cesta A

Mino poté co si vyslechl chlápka jménem Yon, nebo spíše jeho klona, jen přikývl hlavou a vydal se do tunelu pod písmenem A. Nikdo mu neřekl kolik má času, tudíš šel klidným tempem, tmavým tenele. Yona poslouchal, ale né uplně, pořád se zamýšlel nad černým tunelem a proto mu pár slov uniklo. Moc se nebál na tmu byl zvykli, ale nechtěl nic uspěchat. Byl připraven zareagovat, ale přišlo mu nepravděpodobné, že by něco přišlo už teď. Asi po 20 minutách chůze, došel až ke dveřím, které okamžitě prošel. Před ním se objevila páka.
"Někdo tu mluvil o páce?" Zeptal se sám sebe.
"Dobře než ji spustím, nejspíše přijde nějaký boj nebo tak něco, když bude jeden na jednoho tak mi nic nezbyde, ale jinak se spíš schovám a počkám než se vymlátěj" Pomyslel si Mino a škodolibě se usmál.
"Deme na to" zakřičel a zatáhl pákou.

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, 2.div.
cesta D
Byl to průšvih. Hrozný průšvih! Asi jako když se zapomene na nějaké výročí, nebo tak něco...
Jeho minulé cvičení bylo totální fiasko a ani ho nedokončil při vědomí. Tenkrát jej vypráskali Daisuke a Tekuard. Samozřejmě u toho byl zase Yon, takže to pro něj ani dobře dopadnout nemohlo.
Ale kdyby náhodou musel bojovat, tak rozhodně by si vybral tu Kočku kousek od něho.
Nejspíš patřila mezi ty drsnější typy, ale s tím se uměl srovnat. Měla stylové tetování, poměrně pěknou postavičku, ještě něco udělat s tou nevýraznou barvou vlasů a záviděl by mu jí i Raizo.
Když si všimla, že se na ni dívá, jen na ní stylově mrkl a odvrátil pohled směrem ke své cestě.
Yon to odstartoval.
Poklusem se vydal po své cestě. Skončil v tunelu.
"Je tu tma jak...ne, nebudu sprostej!"
Sáhl po sirkách v zadní kapse u kalhot. vždycky je měl u sebe, protože mnohá děvčata byly kuřačky a občas prostě chtěli připálit. Neb vždy připraven...
Škrtl a rozsvítil si.
"To je jak z nějaký hororovky! Co to má bejt?! Stezka odvahy?" Yon je přesvědčoval, že cesta bude bezpečná ale jemu to přišlo jako kravina a že to řekl záměrně, aby přestali dávat pozor.
Sirka dohořela až k jeho prstům.
Tunelem se ozvalo velmi hlasité zaječení a poté dlouho ticho.
Hirotado byl nalepený na stěně a skoro ani nedýchal.
Museli ho slyšet snad všichni soutěžící a možná i nějaké potvory tady z tunelu.
Po pěti minutách se odhodlal a šel dál. Pomalu mu začaly docházet sirky, když v tom narazil na dveře. Potichu je uchopil za kliku a nakoukl za ně. "Halo?"

Axen Jigoku - Čierne piesky
Cesta C

Axen stál s rukami vo vrecku počúvajúc klona, ktorý pri ňom stál na štarte. Po chvíli mu hodil mapu. Roztvoril ju a poriadne si ju prezrel. "Hmm...No som zvedavý čo ma čaká." povedal potichu a mapu schoval do vrecka.
Netrvalo dlho a Yon ho odštartoval. Axen vyrazil. Mala to byť síce len cesta ale očakával akúkoľvek pascu. Preto sa dôkladne obzeral po okolí ktoré bolo však pokojné. Možno až moc.
Cestu prebehol celkom rýchlo až sa dostal k nejakým dverám. Chvíľu pred nimi stál a prezeral si je. Nevyzerali podozrivo no nevedel čo je za nimi. Stál tam asi minútu až konečne vošiel dnu. Dostal sa do miestnosti po ktorej sa trochu poobzeral. Zbadal páčku za ktorú bez váhania zatiahol. Začali sa ozývať zvuky pripomínajúce zvuk pracujúceho mechanizmu či zariadenia. Zbadal ako sa pred ním vystúpila vlajka jeho farby. "No, som tu. Čo teraz?" preniesol sám k sebe.

Sayuri Sugito - Černé písky
cesta F

Sayuri stála před vchodem do svého tunelu označeným písmenem F, dostala instrukci od jednoho z klonů a pořádně si svou cestu prohlédla.
"No, jak to tak vidím, tak mám druhou nejhorší cestu. Sakra." povzdechla si tiše Sayuri a na znamení vešla do temného tunelu. Cesta jí trvala poměrně dlouho, neměla ani prozatím žádnou ze svých loutek, pro úzký prostor by zrovna teď nebyla nejvhodnější, takže si vzala do ruky pouze svou katanu, kterou používala jen zřídka, spíše v takových situacích než v boji, aby měla dostatek prostoru. Procházela chodbou poměrně obezřetně, Yon jim říkal, že jde jen o cestu, ale přesto se nechtěla nechat jen tak překvapit.
Měla v ruce dokonce i baterku (pro Jadena ), kterou si naštěstí vzala z domu.
Po zhruba 15 minutách chůze došla na konec k mohutným dveřím. Teprve teď si baterku schovala do svého malého ruksaku, katanu vložila do pouzdra a ujistila se, že má po ruce svitky se svými loutkami.
U brány zatáhla za páku a obezřetně vešla. Před sebou uviděla stěnu a jakýsi stín vlajky.

Daisuke Sugito
Cesta E
Daisuke si povzdechl. Už zase byl někde, kde být neměl. Při nejmenším z toho měl dost špatný pocit.
Stál na počátku tunelu, kterým se měl každou chvíli vrhnout vpřed.
Další Yonovo cvičení. Na mysl mu vytanuly vzpomínky na poslední cvičení, na kterém byl s Tekuardem. Nebylo to nic příjemného, ale utužilo to i jejich pouto a zocelilo je to.
Klon zvedl ruku, křikl: „Vyražte!“ a trhl s ní dolu, načež Daisuke vyrazil vpřed.
Přes to, že klon říkal, že je na cestě nic nečeká, Yonovi se pomalu nedal věřit ani nos mezi očima, proto se Daisuke držel na pozoru.
Po chvíli dorazil na konec cesty a obezřetně otevřel ony dveře.
Nic se nestalo, a tak rovnou přikročil k páce a zatáhl za ni. Jakmile tak udělal, odskočil od ní a připravil se vyvolat své loutky. Od Yonových zkoušel nešlo čekat nic dobrého.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Cesta B

Stojím pred cestou ktorú som si vybral spoločne z Yonovím klonom ten mi hodil mapu. Chvíľku váham a pozriem si ju.
„Tak moja cesta vyzerá byť fajn“ poviem si pre seba a mapu si schovám do kapsičky. Klon ešte niečo povedal a ja sa iba usmejem.
„Tak aj keby to nemala byť cesta ale bojová steska tak tento raz to zlatý nevyhrajú. Lebo som tu ja“ rieknem klonu a pripravím sa keď nás klon upozornil. Keď Yonov klon dal pokyn že môžem isť vpred neváhal som a poklusom sa vydám na cestu. Po ceste sa obzerám okolo seba či tu nie sú nejaké pasty a podobne.
*Aj by som mu chcel veriť ale je to zlatý a im sa teraz nedá veriť pcháju nosy tam kde nemajú* prebehne mi hlavou a poklusom bežím ďalej až kým neprídem pred dvere. Prídem k ním pozorne si ich poprezerám či neuvidím nejakú pasť.Potom ich trochu ohmatám a keď sa uistím že to je v poriadku pokúsim sa ich otvoriť. Ale dvere sa otvorili bez žiadaného problému.
Za dvermi sa trochu porozhliadnem a keď zbadám páku prídem k nej a zatiahnem za ňu. Ozve sa zvuk ako by sa dával nejaký mechanizmus do pohybu a zrazu na druhej strane zazriem ako sa vynorí vlajka mojej farby.
Ruky položím na svoje scimitare a čakám čo sa stane. Pozerám na každú stranu a som pripravení ako by malo niečo na mňa vyskočiť

Tréningové cvičení č. 2 - Sunagakure no Sato

Yonovy klony stály na všech stanovištích společně s jedním vybraným geninem. Nikdo nevěděl, jakou cestou se kdo bude ubírat, byl to prostě los náhody.
"Tákže" spustily rázem všechny klony.
"Vítám vás na druhém tréningovém cvičením, některé staré tváře vidím již podruhé, máme tu i nováčky, to však nic nemění na tom, že to bude boj..." Klony hodily po genninech mapu. Gennini mohli nyní mapu rozevřít, klony se trollovitě zasmály.
"Tentokrát je cesta opravdu jen cestou, nic zlého vás tam nepotká, takže po cestě dojděte až do konečného stanoviště. To že se vám cesty kříží nic neznamená, možná tam potkáte pár lidí, ale je to nepravděpodobné. Každý z vás si svou disciplínu zvolil sám, takže si moc nestěžujte." klony daly ruce nahoru a podívali se na hodinky. Start byl přesně v 8:00. Do tohoto času zbývala necelá minuta.
"Připravte se..." začalo běžet posledních 30 sekund.
"Pozor!" 10 sekund do startu.
"Vyražte!!!" rukou švihl dolů a gennini mohli vyrazit.

Další info v dalším stanovišti.

Yamamoto Endo
Trochu zauvažoval nad vztahy mezi zeměmi. Nijak moc se tomu nevěnovat, zakže to pro něj bylo něco nového. Z přemýšlení ho vyrušily hlasy. A rána. Prudce se otočil a vyhlédl z obchodu.
"Tři na jednoho? Tak na to bych se podívala." málem se zasmál. I za takovéhle situace si zachovávat utajení. Nesměl navíc používat žádné techniky. Ale potom ho pohltil vztek. Několika skoky byl u těch tří.
"Nějaký problém, pánové?" vykašlal se na rušení henge. Pokud to bude jenom trochu možné, zvládne je pomocí taijutsu a nebude muset použít sklo. I když, kdo by to poznal že. Na následky svého jednání se běžně v takových situacích moc neohlížel.

.

„Konohy? Žertujete? Tady jsme v Zemi Vody! Kdyby se tu ukázala Konoha, stalo by se z Asatsuyu bojiště!“ řekla Nanako a vyvalila na dvojici překvapeně oči.
„Poslali jsme několik proseb o pomoc do Kirigakure no sato, ale zatím se nám nikdo neozval,“ řekla smutně Kana, „zdá se, že jsme na to sami…,“ dodala sklíčeně.
Michiyo se mezitím odvrátila od škvíry ve dveřích. Noví poutníci v týhle díře? Divný.
Sebrala se a místo do prodejny, jak po ní chtěla Kana, zamířila ke dveřím zadního východu, kudy také odešla.
Na náměstí se mezitím otevřely dveře poničeného obchodu a ven vyšel postarší muž, s několika prkny a hřebíky v ruce, a zbědovaným výrazem ve tváři.
Přiložil jedno z prken na rozbitou výlohu a začal do něho zatloukat hřebíky, když tu se za ním objevila trojice stínů.
„Hej staříku!“ křikl jeden z mladíků hrubě. Byli oblečeni dosti neurvale a přes rameno si každý nesl buďto zahnutou trubku nebo prkno s hřebíky.
Stařík ztuhl na místě a rozklepaně se otočil.
„Copak ses sakra nepoučil?! Dokud nám nezaplatíš, nemusíš se obtěžovat s opravama!“ naklonil otráveně prostřední mladík, s černými krátkými vlasy, hlavu na stranu, odkopl starce stranou, a ránou trubkou přelomil právě přitlučené prkno vejpůl.
„To ti ten kšeft máme fakt zapálit, abys to pochopil? He?“ přešel k němu blíž onen mladík, s jasným pohledem někoho nadřazeného, s kapkou krvelačnosti.
„P-prosím! Nemám vám co dát! Všechno jste si vzali! Mám jen svoje zboží, které si nikdo nekoupí, když mi budete takhle ničit obchod!“ koktal ustrašeně stařík, sedící na zemi.

.
Kinari

Kinari si to kráčel přes vesnici, oblečený dosti obyčejně.
Před chvílí do ní akorát vstoupil a tak procházel celkem opuštěnou částí na jejím okraji.
Minul starý prázdný dům a pokračoval dál.
Copak asi dělá? Usmál se sám pro sebe a zahleděl krátce k nebi.
Po pár minutách chůze si všiml jakéhosi vandráka s velkým vakem na zádech.
„Žebrák a tady? Ten bude do večera pryč nebo mrtvej, blbec jeden!“ odfrkl si a pokračoval dál.
Jak se přiblížil k náměstí, zaslechl nějaké hlasy.
To tam ti tři zase dělaj bordel? To si dělaj srandu, ne? Zamračil se a zrychlil.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!