NFFORPG - Okolní svět

Shinju Nishi
Země světla

Protože se soustředila na to, co se děje před ní, ani neslyšela, jak se za ní objevila Kay. Vidět jí nemohla, a tak vůbec netušila její přítomnost, dokud neslyšela název techniky. V tu chvíli se začala otáčet, ale bylo už trochu pozdě. Jejím tělem začal projíždět elektrický proud. Netrvalo však ani dvě vteřiny, možná snad jen jednu, dokud se nepřiřítil Rakki, který Shinju samozřejmě celou dobu ostražitě hlídal, a když se dostala do problémů, neváhal využít svou jedinečnou rychlost, aby jí pomohl. Strhl jí k zemi, aby jí odpoutal od ruky, přes kterou probíjely blesky, a mocnými předními tlapami jí přimáčkl hrudník k zemi. Hlavou jí projela ostrá bolest, když se praštila o tvrdou zem, ale právě ta jí dostala z omámení, až polovičního bezvědomí, do kterého jí dostala nepřítelovo jutsu. Shodila ze sebe lišáka a rychle vyskočila na nohy. Instinktivně sáhla na záda, aby z nich sňala svůj luk, ale nenašla ho tam. Zaklela, když ho viděla pár kroků od sebe. Musela ho upustit, když dostala šok. Se svojí blbostí teď ale nic nenadělá. Nechala Katsua v jeho boji s druhým z nepřátel, ona nikdy nebyla moc týmový hráč, a navíc, když čelí více lidem najednou, každý si musí hlídat toho svého.
Už zase začínalo jít lépe vidět, ale nepřítele Shinju stejně nikde nespatřila.
,Možná používá nějakou techniku,' pomyslela si, když si vzpomněla, že vůbec nepochytila pohyb za svým ramenem. Proto sáhla do pásu, který měla kolem pasu, a vytáhla z něj dlouhý drát. Neblýskal se, jak by to dráty měly dělat. Byl spíše matný, na některých místech zbarven až do fialova či do zelena. Shinju uskočila pár kroků dozadu, rozmáchla se a jeden konec drátu pustila. Zčásti jeho pohyb kontrolovala svou chakrou, a tak by měla docílit toho, že opíše oblouk a vrátí se jí zpátky do ruky. Tím by polapila každého nepřítele, který by byl v dosahu. Jakmile se drát vrátil, Shinju jím trhla, aby zjistila, jestli se něco chytilo.

I'm... so... CRAZY! Mwahaha!

Why Are YOU Evil?

Ake Hoku, Katsu Shinchi
Ake se zastavil na soše a vyčkával do poslední chvíle, než se odrazil téměř přímo vzhůru, čímž přeskočil vlnu bublin. Svůj skok si vyměřil přesně tak, aby dopadl Katsuovi na hlavu, ten však vůbec nebyl překvapen a odskočil, přičemž za sebou zanechal několik bublin, ty vybuchly, jakmile se Ake dopadl na místo. Ke Katsuově škodě, ani ake nebyl v boji nováček a tak vyskočil na druhé straně kouře. tím si však on a Katsuo vyměnili místa. Katsuo teď stál zády k soše, necelý metr od ní a Ake, aniž si to uvědomi, stál zády k Shinju. "Nejsi špatný." zakřičel Ake do kouře. "To se nedá říct o tobě." ozvalo se mu z druhé strany uštěpačně a skrz výřící prach po výbuchu se na Akeho vyvalila další vlna Katsuových kyselinových bublin.

Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Cesta do zeme čaju

Vyrazil som zo suny a smerom k Zemi čaju. Nahodil som rezké tempo až sa dostanem čím skôr do malej vesnice. Moje kroky sa menili v míle a bol som čoraz bližšie k mojmu cielu a úlohe. Počase som si dal kuklu dole *Tu ma nikto nebude poznať a nikto nebude tušiť že som od čiernich. * pomyslím si. Kuklu som si dal do batohu kde som narazil na svoju ochrannú čelenku ktorú nosievam na čele no teraz si ju dám na rameno pod plášť. Neustále kráčam a cesta mi príde monotónna. Cestu si krátim premýšľaním nad vecami čo sa môžu stáť ale nezabúdam sledovať svoje okolie. Takto mi prejde celý deň a už sa začalo stmievať, najviší čas si hľadať nejaké miesto na prespatie

Kasai Otoko

Kasai stále seděl a snažil se nepokazit obřad, ale byl oto hodně složité, mnohem raději by udělal kolem celé skupinky Bariéru a vše by bylo v pořádku, ale nemohl se vůbec pohnout dokud obřad neskončí "prosím můj pane, všemocný Amatatsu dej nám sílu, aby tohle utrpení už skončilo" řekl si pro sebe Kasai a doufal, že to jeho partneři zvládnou.

Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")-Suna
Vesnice v zemi větru-čtvrtý den ultimáta

Druhý den-večer

Blížil se k vesnici. Nasadil mírně unavený obličej a potlačil svou chakru tak, aby ho nedokázal vycítit nikdo, pokud by cíleně nehledal přítomnost chakry, což bylo nepravděpodobné. Už z dálky viděl, že vesnice není v ideálním stavu.... několik budov bylo ohořelých, někde dokonce stavení lehla popelem celá. Ve vzduchu byl cítit popel, ale kouř už ne, spáleniště byla zřejmě už několik dní stará. Poznal, že lidé, které sem tam zahlédl mezi domy se bojí. Kráčeli pomalu a shrbeně, se svěšenými rameny, jako by nad nimi někdo vynesl neodvolatelný ortel smrti. Z map co objevil v Suně věděl, že vesnice není veliká, i uspořádání budov bylo podobné, ale informace zbylého rázu tam nenašel. Zajímalo ho, jaký materiál převažuje při stavění obydlí. Sice okolo místa byla oáza, ale přesto dřeva neměli mnoho. Vešel mezi první domy, děti, které hoo viděly, se nejdříve poplašeně shlukly do chumlu, ale když se Senji přívětivě usmál, zase si šli hrát, byť ho pečlivě pozorovali. Když uviděl první dospělé, dopadlo to podobně. V jejich očích byl strach. Zastavil jednu ženu, i když se od něj původně snažila dostat pryč, a zeptal se jí: Dobrý večer, mohu se zeptat, zda tu ve vesnici není nějaké místo, kde bych mohl přespat? A co se tu vůbec stalo? Nějaké samovznícení od slunečního žáru? Takové nehody nebyly vůbec vzácné, navíc nevěděl, jak jinak stočit řeč na situaci ve vesnici. Jmenuji se Uriu Samusoke, cestuji po Zemi větru a navštěvuji místa, o kterých mi psal můj otec před tím, než zmizel neznámo kam.

Hirotado Yutsurai/Zlaté písky
Země Větru, cesta do přímořské vesnice
Hirotado kráčel noční pouští. Měsíc mu svítil na cestu. Přesto ale musel dávat pozor, protože tvorové pouště vylézali výhradně v noci.
Vesnice jako taková ležela u pobřeží a v poslední době ji zaplavovala voda. Bylo zvláštní vidět, jak obyčejní lidé za vším vidí ninji. Vsadil by boty, že kdyby místo potopy přišlo zemětřesení, také by poslali požadavek do Suny a on by teď stejně šlapal pouští.
Každopádně udělá svoji práci nejlépe, jak bude umět, přeci jen musí dělat čest své vesnici.
Takto šlapal až do dopoledne. Poté začalo být přilíš horko a Hirotado usoudil, že by nebylo moudré dále pokračovat v cestě. Navíc byl velmi ospalý z probdělé noci.
Jelikož nehodlal pokračovat dále, vytáhl starou mapu, kterou mu dal seržant Kagawa ze Zlatých. Hiro věděl přesně, k jakému cíli směřuje. Jeho aktuálním cílem byla jeskyně vyznačená na mapě.
Po půl hodině chůze onu jeskyni skutečně našel. Zde prospal celý ten horký den a po západu slunce se znovu vydal ne cestu.
Jak očekával, k vesnici dorazil za úsvitu. V těchto končinách už nebyla poušť taková, jakou ji znal z domova. Zdejší povrch byl kamenitý a s pískem měl jen pramálo společného.
Hned jak uviděl první lidi, zamával jim, aby nedošlo k nějakému omylu.
"Vy jste posílali žádost do Sunagakure no Sato?"

Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")-suna
Cesta mezi Sunou a cílovou vesnicí-první den-země větru

Už byl na cestě několik hodin. S mapou, kterou sehnal v Suně dokázal postupovat velmi rychle, ale i tak věděl, že dříve nežli druhý den večer se do cíle nedostane. Chvilku po poledni se stavil v oáze, kde se trochu najedl, napil a přečkal nejhorší vedro, pak opět pokračoval dále. Informace, které dostal ohledně úkolu byly velice strohé, ale pokud cíl skutečně používal dva elementy, má nejspíš jedinou šanci, jak ho porazit. Překvapení. Neznal styl boje, který praktikoval cizinec, ale ten nejspíš nebude čekat odpor ninji, i když ne příliž silného. Při promýšlení strategií mu čas rychle ubíhal a brzy se začalo stmívat. Na deset minut se zastavil kvůli získání vody, složil pár pečetí a změnil oblečení, plášť si sice nechal ale pod něj přibral teplejší noční úbor. Po svlažení rtů ještě nějakou chvíli šel pouští a správný směr odhadoval podle měsíce a hvězd, světla měl stále dost a teprve když mu začala být zima, rozmístil kolem sebe obvyklé ochranné prostředky a uprostřed chráněné zóny se na několik hodin uložil ke spánku s batohem pod hlavou.

Druhý den

Vstal brzy ráno, jen co se slunce vyhouplo nad obzor. Noc proběhla bez potíží a proto se trochu rozhýbal, opět pomocí jutsu zajistil vodu k pití a trochu pojedl ze zásob. Podle slunce snadno určil světové strany a vydal se dále k vesnici, která byla jeho cílem. Postupem dne procházel několika oázami, které byli značené na mapě, a potkal i pár přírodních úkazů co v mapě značeny nebyli, přecijen to byla pouze kupecká mapa. Rychle si tam uhlíkem načrtl vše nové a pokračoval dále. Slunce už klesalo k západu když dorazil na místo, nevelká vesnička, z jedné strany krytá jezírkem, se mu odhalila po překročení poslední duny. Sednul si na zem a trošku se upravil. uhlíkem ušpinil jak svůj obličej, tak i plášť, i když ten nijak důkladně, aby ho pak mohl opět vyčistit. Schoval brýle i čelenku, z batohu naopak vytáhl šátek a uvázal si ho kolem čela. Nakonec provedl ještě pečetě na Henge no jutsu a změnil svou podobu na mladého, ale v životě často pracujícího muže s obyčejným, nepříliž hezkým obličejem. Se svou výbavou se vydal směrem k vesnici, první úkol byl získat informace, bude se vydávat za poutníka, co chce prodat několik věcí které našel v poušti a zase bude brzy pokračovat dále....

Před třemi dny.

A byl klid. Všechen křik lidí rázem jakoby ustal. Nebylo to však z naděje na lepší zítřky, bylo to ze strachu. Po vesnici se procházel divně vyhlížející muž, který hořel. Byl pokryt plameny. Naháněl strach dětem, ženám a i otrlým mužům. Nebylo to nic neobvyklého. Vždyť právě tento muž jim zničil půlku vesnice jen tím, že se na ní podíval.
"Je to určitě ninja" špitl jeden stařešina.
"Informujte Sunu, tohle sami nezvládneme" popohnal mladého klučinu, aby se nenápadně vytratil a poslal sovu s žádostí o pomoc, klučina běžel, co mu nohy stačily, když se konečně dostal do domu starosty, kde byl přivázán poštovní orel se znakem Suny. Roztřepaně na papír popsal situaci vesnice a ihned sovu poslal.
"Do týdne se vrátím! Vaše peníze, majetek, bohatství, vše bude ve středu vesnice a já si to vemu, když ne, zbytek vesnice i s vámi se stane popelem. Po těchto slovech se jeho tělo rozpadlo na prach, což vyvolalo ještě větší zmatek. Všichni křičeli a pobíhali kolem, snaha uklidnit byla zanedbatelná. O kus dál, na kopci, ze ze země objevila podivně vyhlížející postava, která se jen hlasitě smála... Čas běžel.

Vlny dnes byly znovu velké. Mlátily do přístavu div ho nerozbily. Lidé jen ze strachem z oken sledovali, co se to s jejich městem děje. Nikdy se to tady totiž nedělo, moře bylo vždy klidné, bez větších vln, to vše do té doby, než se tu potopila ta loď a objevil se její přízrak. Divná postava se zjevovala na břehu každý den, jako blesk z čistého nebe a rozzářila okolí, dnes tomu nebylo jinak.
"Nedívej se" schovala jedna z matek svému dítěti oči. Postava pak znovu zmizela. To byl pro lidi signál, aby se schovali, protože věděli co bude následovat. Moře pokleslo a pak se k městu vyřítily 2 obrovské vlny, které rozházely přístav a voda natekla do ulic města...

Kay Arashi
Země světla

Bylo jí víc než jasné, že potřebují ty mnichy co nejrychleji omráčit - a nebo zabít. Tak krutá ale nebyla, tak se hodlala uchýlit "jen" k omráčení.
Přistála na zemi kousek za Shinju, a na sekundu znehybněla. Pak rychle poskládala pečetě a zvedla levou ruku do výše očí vedle svého obličeje. „Raiton: Shogeki."
Rukou okamžitě vystřelila kupředu, přímo do Shinjuiných zad. Byla kousek za ní, a tak předpokládala, že mniška nestihne uhnout. Pokud se Kayina ruka dotkla Shinjuiných zad, Shinju se pak cítila, jakoby se na tři vteřiny dotkla pěkně nabitého elektrického ohradníku.
Pokud se Kay technika podařila, dívka ještě rychle provedla pokus podrazit mnišce nohy, aby ji dostala k zemi.

Shinju Nishi

Už se chystala natáhnout a vystřelit, když se o útočníka postaral jeden z jejích společníků. Přikývla, když jí Katsuo řekl, ať ochraňuje ty, kteří provádějí rituál. To jí ale pořád nezabraňovalo pomoct i v boji, i když zatím se nenaskytla příležitost. Momentálně na žádného protivníka neviděla, takže by bylo vcelku hloupé použít Yuki-Dama, a Fubuki by bylo ještě zbytečnější, protože už teď byla viditelnost snížená. Navíc, to byla technika, kterou používala, když bojovala sama, protože se dokáže spolehnout pouze na čich a na sluch. Nevěděla ale, jak je na tom Katsuo. Musela prostě počkat, až bude mít někoho z nich na dohled a vystřelit po něm šíp, kterým se ho bude snažit alespoň škrábnout. Díky jedu, i když tam byl už pár dní nevyměněný, by to mělo protivníka rychle znehybnit. Rakkiho poslala k Niriokimu, sama zůstala u Kasaie. Ti dva byli vpředu, Hasashi byl až za nimi, takže nepotřeboval tolik ochrany, i když samozřejmě dávala pozor, aby se mu také nic nestalo.

I'm... so... CRAZY! Mwahaha!

Why Are YOU Evil?

Ake Hoku
Poté co Kay vyběhla, ješě vteřinku setrval na místě a pak vyrazil za ní. Narozdíl od ní, on sám si ještě šetřil drahocený čas Kussetsu no jutsu. Nejdříve využil zákrytu kouřové clony, v tu chvíli si nasadil šátek přes obličej, aby h nebylo poznat, poté proběhl kouřem, směrem za hlasy a když byl na okraji kouře, vyrazil se sebe pokřik se kterým se prohnal přes pečetní kruh a kopem zaůtočil sedícímu Kasaiovi na hlavu.

Nirioki, Hasashi, Katsuo
Ve chvíli, kdy se na scéně objevil kouř, nastal zmatek. Nirioki zaražen náhlou změnou situace přestal odříkávat mantru, byl dokonce tak zaražen, že si ani nevšiml, že se s pečetí začíná dít něco špatného. Namísto toho Hasashi se usmál, ale vůbec ne vesele a hezky, spíše velice nepěkně a děsivě. Pár vteřin nato Hasashi navázal na Niriokiho mantru, tam kde skončil. Rituál musí pokračovat. Nirioki úlevou nad tím, že Hasashi pokračuje v rituálu ještě zvýšil úsilí a přítok vlastní chakry, nevědomky tak urychlujích osvobození démona. Katsuo, i přes své vlastní překvapení nedal nic najevo, jen tam tak stál a sledoval vývoj situace. V tom Katsua upoutal drobný stín v kouři, ale to už se stín proměnil v křičící postavu, která běžela na Kasaie. Rituál musí pokračovat, nenechám nikoho zmařit všechno tohle úsilí, nenechám Merui zemřít pro nic za nic. Dále se Katsuo nerozmýšlel a techikou problesknutí se dostal přím před Kasaie a levým předloktím vykryl kop, zatímco v pravé ruce už držel svůj bublifuk a přikládal ho k ústům. Když vyfoukl oblak bublin, útočník na nic nečekal, odrazil se od jeho předloktí a skočil soše na hlavu. "Shijnu, zůstaň prosím zde a postarej, se ochraň ty, co provádějí rituál." S těmito slovy se Katsuo vrhnul dopředu a vyfoukl nový oblak bublin proti nepříteli. A tím jejich boj teprve začal.

Otec Merui
Muž, pečlivě schovaný za stromem, kousek od místa, kde právě začínal tvrdý boj o démona, nervózně pozoroval situaci a vyčkával na svůj okamžik.

Kasai Otoko

Kasai se usadil na své místo a začal se soustředit. Chvíli to bylo v pořádku, ale to co očekával najednou přišlo, malá Merui začala křičet bolestí, ale Kasai nepolevoval a dál se soustředil, i když mu to rvalo srdce. Pak se, ale najednou ozvaly výbuchy, Kasai to vůbec nečekal, ale pak se hned uklidnil a jen řekl "je to na vás, my musíme pokračovat" řekl a pak se zase začal soustředit.

Shinju Nishi

Jakmile rituál započal, musela odvrátit pohled. Nemohla se dívat, jak Merui trpí. Slyšela jen monotónní hlas Niriokiho, který značil, to stále pokračuje. Věděla, že to bude velmi dlouhý obřad, ale již teď moc chtěla, aby skončil. Merui ale zatím byla v klidu. Tedy alespoň neplakala a nekřičela, takže když se na ní Shinju nedívala, ještě to šlo jakž takž vydržet. Teprve když dívenka spustila, Shinju to už nevydržela a v očích se jí slzy zaleskly také.
V té chvíli se ozval výbuch.
,Jak jsem mohla polevit v ostražitosti? Sakra!' Doufala sice, že se to obejde bez komplikací, rozhodně ale měla dávat větší pozor. Jakmile jí zahalil dým z kouřové bomby, instinktivně uskočila dozadu, aby se z kouře dostala. Přes kouř útočníky ale neviděla. Oni ale zajisté věděli, kde se nachází ona, tudíž byli ve výhodě. Přiskočila ke Kasaiovi.
,,Co chceš teď dělat? Rituál se musí dokončit, ale vás tři nemůžu ohlídat." Když čekala, než jí Kasai odpoví, vytáhla ze zad luk a z velkého toulce jeden šíp, který následně zasadila. Luk ještě nenatáhla, akorát čekala, až se útočník vynoří. Natáhnout a zamířit dokázala rychle. Oči měla stále otevřené, ale vnímala hlavně sluchem. V takovém zmatku jí zrak moc nepomůže a pach vetřelců přebíjely věci, které sem byly dodány na rituál. Rakki se stále držel u její nohy, ale velké uši měl našpicované a hýbal s nimi do všech stran. Viděla tedy, že vsadil na stejný smysl jako ona.

I'm... so... CRAZY! Mwahaha!

Why Are YOU Evil?

Kay Arashi
Země Světla, Yohei

Celý rituál sledovala s podivným šklebem na tváři. Těžko říct, jestli jí bylo líto té dívčiny, nebo jí samé. Kdo ví, co se z toho vyklube.. Po celou dobu si připravovala všechno potřebné. Kouřové bomby, kunaie s výbušnými lístky a dýmovnice. A když zaslechla dětský pláč, ušklíbla se, aby zakryla nervozitu.
,,Hai.'' přikývla, hmátla do kapes a vytáhla černý šátek, kterým si zakryla tvář tak, že jí koukaly jen oči a vrch hlavy.
,,Jdem na to.''
Nejdříve čapla kunaie, které rychle rozeslala směrem k lamionům v okolí mnichů. Jakmile vybouchly, hodila dýmovnici směrem pod schody, a brzy se odtamtud začal linou fialový dým.
S úšklebkem tasila v jedné ruce kunai, v druhé svoji hůl. Pak aktivovala Kussetsu no jutsu, a vyskočila zpoza křoví. Hodila přitom k mnišce (Shinju), která byla k ní nejblíž, kouřovou bombu, a ohnala se jí holí i kunaiem po hlavě.

Ake Hoku
Už nějákou dobu ležel ve sněhu za křem a pozoroval dění kolo sochy. Bylo to pro něj trochu stresujcí tam tak ležet, pozorovat a čekat na něco, co možná ani nepříjde. V tom ticho prořízl výkřik následovaný pláčem. "Půjdeme Kay-chan?"

Dělal, jakože přemýšlí a vymýšlí co nejlepší plán. Opak byl pravdou. Chtěl se co nejdříve pomstít tomu hajzlovi, i kdyby pro to musel využít jeho přítěž Terukiho.
"No, obětujeme jeden důl, nic jiného mě totiž nenapadá, když se rozdělíme, zabije nás, ale když ho porazíme přímo u dolu tak to bude vklidku ne? Zničíme, nebo alespoň oslabíme jeho a pak se postaráme o to jeho zvířátko a všichni budou šťastní... To jsem ale stratég co?" na tváři se mu objevil tento výraz. Vstal z postele a začal se pomalu protahovat, cítil se opravdu dobře, furt ale nezjistil, jak dlouho mu bude takhle úžasně.
"Kolik mám teda času?" zeptal se již poněkud vážněji.

Země vln

Teruki Akiharu

Teruki sa netváril nadšene, na jeho tvári však nebolo možné poznať nijakú emóciu. Nakoniec len mykol plecami.
"Fajn. ostávajú 2 bane. Jedna na východe a jedna na západe, ak si správne spomínam. Najskôr zaútočil na sever, potom na juh a nakoniec na juhozápad..." Prehovoril Teruki skôr sám pre seba.
"Z baní po jeho útoku vymizne všetko zlato a jeho domáci maznáčik je pokrytý zlatom, takže vieme, prečo napáda bane. Ak by sme mu zabili maznáčika, zrejme by sme mu zmarili jeho plány."
Modrovlasý muž si zamyslene hrýzol spodnú peru. "Zvyšné bane sú každá na inej strane ostrova," zamračil sa. "Ak sa rozdelíme, neporazíme ho. Ak by sme vytvorili klony, je šanca, že by sme nestihli doraziť k bani, na ktorú zaútočí."
Chvíľu len tak mlčky hľadel niekam pred seba, potom len pozrel na Q. "Nejaké nápady?"

Kasai Otoko

Kasai kráčel vedle Niriokiho a na jeho připomínku jen tiše dodal "nebojte nijak do vašeho rituálu nezasáhneme, ale...." odmlčel se "náš názor na to znáte, takže jakmile dokončíme zapečetění, tak odejdeme" řekl a pak se zase usmál aby neudělal nic podezřelého a Merui nepojala podezření. Když došli na místo, tak se rozhlédl, nelíbilo se mu zde, ale bylo to velmi zvláštní. když uviděl hasashiho, pokynul hlavou "přeji dobrý den Hasashi-san" pozdravil ho a když měl rituál začít, nikdo se nepřihlásil a on to samozřejmě chápal. I jemu se to příčilo ,ale jako jediný z nich pro to měl dostatečné zkušenosti "nebojte vydržím co nejdéle aby jste toho byli ušetření" sykl k nim, ale aby to slyšeli ne oni dva, pak na ně mrkl a sedl si do kruhu "takže můžeme začít" řekl a mrkl na Merui aby ji zbytečně neznervózňoval.

Shinju Nishi
Země světla

Vzadu za ostatními pomalu kráčela Shinju. Sledovala, jak si Katsuo hraje s Merui. Bylo od něj hezké, že se snaží udržet děvčátko šťastné. Ona by to nezvládla, a i přes to, že jí dost lidí z Kirigakure, kvůli tomu, že často mlčela a bezvýrazně přihlížela ponížení i utrpení, považovalo za bezcitnou, málem jí pukalo srdce, jen když se na Merui podívala.
Po několika minutách se konečně přiblížili k místu, kde mělo probíhat pečetění. I když by byla nejraději, aby sem Merui vůbec nemusela, byla ráda, že už jsou tady, protože se tak blížila doba, kdy to konečně začne a ona bude moct myslet alespoň trochu na něco jiného. Čím více se blížili, tím štiplavější vůně jí stoupala do nosu. Protože díky svému spojení s Rakkim měla trochu ostřejší čich než ostatní, litovala, že tu musí být i lišák, který měl minimálně ještě třikrát lepší čich než ona. Musí mu z toho být špatně. Ani Shinju se necítila moc dobře, ale ne kvůli vůni. Spíše měla špatný pocit, protože pach, linoucí se od pečetě, přebije všechny pachy potencionálních nepřátel. Necítila ani skupinku mnichů jdoucích před ní, a to byli jen pár kroků vzdálení.
Pozorovala, jak Katsuo ukládá Merui do středu pečetě, a měla na krajíčku. Nemohla tu samozřejmě začít brečet, jak by to asi vypadalo? Měla ale pocit, že až to začne, nebude to moci zastavit. Když Nirioki řekl, že jeden z nich má jít, nemohla se odhodlat. Původně chtěla jít jako první, ale teď to nedokázala. Zavrtěla hlavou, stejně, jako Katsuo. Doufala, že se toho ujme Kasai. Asi by to nezvládla, a mají přece Merui udržet co nejdéle v nevědomosti.

I'm... so... CRAZY! Mwahaha!

Why Are YOU Evil?

Země světla

Hasashi

Jakmile mu Nirioki přikázal vše připravit, okamžitě se vzdálil a šel do sklepa, kde skrýval svoje vybavení. Vzal si obří pytel, do něj naskládal všechny vonné svíce, tyčinky, jakési ty posvátné levandule a všechny ty blbosti okolo. Ale to o co mu šlo především, bylo jeho vybavení. Odsunul barel s vodou od stěny a opatrně zaťukal na cihlu. Zjistil, že to byla ta, kterou potřeboval, opatrně ji vyndal ze stěny a převrátil ji.
Byla to dutá cihla, do ruky mu spadlo pár kunaiů a shurikenů. Schoval je pod mnišské roucho a usmál se od ucha k uchu.
"Tak jsem se toho konečně dočkal..."
Hodil si pytel na záda a utíkal na místo určení. Byl zde o pár desítek minut dříve než naši mniši, jelikož moc nespěchali. Bylo to pochopitelné. Rozmístil do všech rohů vonné svíce i vonné tyčinky a všechny je zapálil, začaly vydávat neuvěřitelně silnou aromatickou vůni, někomu by z toho mohlo být až špatně, pokud na to jeho nos nebyl připraven. Poté ještě jednou překontroloval i nakreslený kruh, vše sedělo. Tedy podle jeho představ.
Znak, který měl znamenat slovo uzamknout, byl nyní upravený a šikovně zamaskován tak, aby zde bylo slovo odemknout. Poté přešel k soše a nechal se hypnotizovat magickou září.
"Za chvíli to budeš mít za sebou, šmejde!"
Usmál se ďábelsky nad sochou a poté si šel sednout na své místo v kruhu, zavřel oči a dělal, že se pekelně soustředí, aby to mělo tu správnou atmosféru, až přijdou ostatní.

Katsuo, Merui, Nirioki

Nirioki s obavou sledoval Katsua, který nesel Merui na ramenou a moc se mu to nelíbilo. Pomalu se přikradl ke Kasaiovi a začal šeptat.
"Doufám že Hasashi vám vysvětlil co a jak, jakmile přijdeme, Merui nesmí vidět ani jednu pochybnost, protože jakmile jednou začneme, bude pro ni pozdě, takže se laskavě snažte!"
Syknul po Kasaiovi, jelikož nervozita začala velmi prudce stoupat. Katsuo jen očkem kouknul po Niriokim a trochu se zamračil. Na Kasaiovu poznámku raději nereagoval, nejraději by to totiž udělal, ale bohužel nemohl. Takže se rozhodl alespoň Merui do poslední chvíle držet nad vodou.
"Já budu princezna, tak se snaž koníku."
Tvářila se důležitě a sem tam potáhla Katsua za vlasy, aby přidal.
"No jo, no joooo... Princezna chce přidat! Není problém!"
Přidal do kroku a začal obíhat kolem skupinky mnichu, Merui se držela zuby nehty a pištěla radostí.
"Koníku, wuhuuu!"
Pištěla okolo a poté si Katsuo všimnul Niriokiho a jeho přísného pohledu. Takže zpomalil a zařadil se zpět do řady.
"Uf... Koník už nemůže..."
Merui jen protočila oči, ale přijala to.
Chvíli ještě takhle šli a poté to přišlo. Byli na místě. Opět zde čekala ta temná a podlá atmosféra, všichni tiše prošli branou a ocitli se na velkém betonovém palce, na jehož pravém kraji v kruhu seděl Hasashi v kruhu a vypadalo to, že se soustředil.
"Tak, je to tady!"
Zatleskal Nirioki a z posledních sil se snažil předstírat tohle hloupé divadlo.
"Poprosím vás, dovezte naši princeznu až do středu kruhu, tady totiž proběhne proces poprinceznění, jakmile tady skončíme, bude z Merui opravdová a pravá princezna!"
Pobídl Katsua a ten se díval jen do země. Chvíli váhal, jestli to má opravdu udělat, nakonec se rozhodl udělat jeden krok a další a další a dovedl Merui až do středu kruhu, sundal ji z ramen a položil do menšího kruhu.
"Tady teď musíš zůstat ať se děje, co se děje jo? A neboj, já jsem tady, tak se když tak dívej na mě."
Mkrnul na Merui a ta jen přikývla, sedla si na studenou zem a začala se dívat okolo Vypadalo to tu strašidelně...
"No a nyní poprosím prvního z vás, který se k tomuto rituálu připojí, ať si sedne do kruhu vedle Hasashiho, třetí je určen pro mě. Jakmile jednou rituál započne, budete muset vydržet v kruhu až do doby, dokud vás někdo jiný nevystřídá. Takže se prosím domluvte a poté můžeme začít."
Nirioki se šel postavil do svého kruhu a kontroloval okolí, vše bylo tak, jak má být...
Katsuo se podíval na Kasaie a zakroutil hlavou.
Promiň, ale tohle po mě chtít nemůže,š já první jít nemůžu..."
Zakroutil hlavou a šel co nejvíce na bok a sem tam se pokusil zasmát se na Merui. Až si někdo stoupne do kruhu, celý rituál započne...

Rokubi

... Konečně... Další šance na svobodu...

Qasew Aragi
Země vln

Celý souboj se mu znovu promítl v hlavě. Viděl to vše znovu, viděl to, jak byl v podstatě úplně k ničemu. I když byl jednoho času schopný zabíjet menší ryby na potkání, teď už to tak nebylo, jeho předchozí síla jakoby odešla se Shinjirem...
"Laki!" vzpomněl si na summona, který prodělal také dost vážné poranění, doufal ale v to, že bude v pořádku a že se o něj jeho lidé postarají. Nechtěl ho tedy vytahovat ze summoní říše, třeba je právě na regeneraci.
"Děkuji za tu skvělou bylinu" usmál se. Bylo to snad poprvé, co byl na jeho tváří upřímný úsměv vůči Magishovi.
"Ale teď chci chvíli klid" otočil se na bok, zavřel oči a usnul.

Asi 8 hodin timeskip.

Probudil se, dalo by se říct plný energie. "Profesionálně" ze sebe sundal všechny hadičky a postavil se na nohy, plný energie a vášně. Z kapsy vytáhl kapesní hodinky. Rozhlížel se, jestli tu někde není Magisho, nebo někdo podřadnější, jako třeba Teruki.
"Heeej, kolik času mi zbývá?!" začal si s hodinkami hrát, aby je mohl nastavit tak, jak by chtěl...

Kay Arashi
Země Světla, Yohei

Mlčky vyslechla Akeho, načež pouze přikývla. Hmátla do kapsy, načež vytáhla několik kouřových bomb. ,,Chtělo by to při útoku stále rozhazovat kouřový bomby, abychom udrželi zmatek, a mniši nás pokud možno nespatřili.'' dodala, opatrně si přendala kouřové bomby z ruky do ruky a ušklíbla se. Byla dost zvědavá, jak to zvládnou.. Ale nějak to bude muset jít.

Podsunula si nohy pod sebe a usadila se na zem v tureckém sedu. Koukala skrz mezeru v křoví na plácek před nimi, trpělivě čekajíc, až to všechno začne.

Ake Hoku
Yohei
Ake si kleknul vedle Kay a pořádně si prohlédl místo. Ze svého místa neměl moc dobrý výhled, ale měl dojem že na zemi źahlédl jakési znaky. Po pečlivém prozkoumání celého místa se usmál a přikrčil se za křoví, kdyby náhodou někdo takhle časně šel okolo. "Já bych navrhl dát někam pod ty schody dýmovici a do pár lampiónů výbušné lístky. Až příjdou, nejspíš zaujmou pozici okolo té sochy, takže okolní výbuchy nejdřív by mohli rozhodit jejich soustředění a hlavně duševní pohodu, následná dýmovnice by je mohla nahnat tím směrem v domění falešného útoku a nakonec bychom tam mohli my, pod ochranou Kussetsu no jutsu, vlítnout zezadu a napadnou zcela odkryté mnichy." Celý tento svůj 'malý' porslov doprovázel Ake vysvětlujcími gesty, takže vypadal jako děcko před otevřením vánočního dárku. "Co něpadlo tebe?" zeptal se nakonec.

Magisho

Jakmile se Qasew probral, usmál se a pomyslel si, že bylina jim zase jednou pomohla z brindy. Poté se Qasew pustil do své řeči, výřečný byl teda dost, to se muselo nechat, ale na někoho, kdo se málem udusil ve vlastní krvi, měl až moc bujarou vyřídilku.
Byl tiše a nechal Terukiho ať si to spolu vyřídí. Jakmile však začal poskytovat informace ohledně útočníka, který začal plenit jejich doly, začal pořádně naslouchat a spojoval si důležité informace. Ta uječená příšera, bylo to opravdu zvláštní a Teruki si to pravděpodobně správně spojil.
Jakmile jej Teruki vyzval ke slovu, přikývnul a podíval se na Qasewa.
"Myslím, že nemusíš děkovat, to co jsem udělal, jsem udělal i zároveň pro náš vlastní prospěch. Co se týče boje, myslím si, že byste si měl ještě alespoň půl dne odpočinout, náš kriminálník zaútočí na jeden důl přibližně jednou za 2 dny. Možná je tohle nějaká stopa, která nám může pomoci ho porazit. Spolu s informacemi, které nám nyní poskytnul Qasew-san...
Pokud je to tak, jak říkáte, měli byste se zaměřit na to divné stvoření, a co se týče toho nepřítele, s tím vám bohužel moc neporadím... Zbývají 2 doly a tím klesají i naše šance, takže... Ač to říkám nerad, pravděpodobně budu muset souhlasit s Qasewem-san a poprosit vás, jestli tohoto kriminálníka neporazíte jednou pro vždy!"
Dokončil jsem svou řeč.

Shinju Nsihi
Země světla

Mírnou úklonou se Niriokimu také omluvila za zdržení. Počkala, až si Katsuo usadí dívku na ramena, a pak s ostatními vyšla dopředu. Zatímco Kasai a Katsuo kráčeli vedle sebe, ona si od ostatních udržovala odstup. Dost těžké bylo dívat se na šťastnou Merui, natož, aby musela být poblíž. Shinju si povzdechla. Tohle nejspíše bude to nejtěžší, co zatím v životě udělala. Když se to tak vezme, ještě nikdy nebyla úplně sama, a vždy se mohla spolehnout minimálně na svého senseie. Teď ale najednou byli kolem jen tři trénovaní shinobi včetně jí a okolí bude spoléhat na její sílu a výdrž. Zaťala pěsti. Musí být silná, musí to vydržet. Rakki si jejího rozčarování všiml, takže jí nenápadně otřel ocas o nohu, aby jí ukázal, že stále není sama a nikdy ani nebude. Shniju se trošku pousmála, ale pak se její obličej opět stáhl do nečitelného a bezvýrazného. Snažila se, aby na ní nikdo nepoznal, jak jí je, a prostě jen šla za ostatními.

I'm... so... CRAZY! Mwahaha!

Why Are YOU Evil?

Modrovlasému mužovi navrela žilka na spánku a párkrát mu myklo pravým obočím nad reakciou Qasewa. Niekedy jeho flegmatická povaha na chlapca nestačilo a on sám sa čudoval, že chlapec neskončil v takomto stave jeho pričinením.
"O byline ti povie Magisho-sama." Pozrel na spomínaného muža, akoby očakával súhlas, ale potom pokračoval ďalej. "Našiel som ťa ležať v bezvedomí, zmláteného, akoby ťa napadlo celé komando ninjov. Magisho-sama ťa ale našťastie dokázal dať dokopy, ale ostal si v bezvedomí, z ktorého ťa prebrala až spomínaná bylina." Odmlčal sa. "Myslím, že bez nej by si si pospal ešte týždeň, možno aj viac." Teruki pokrčil plecami.
"Na bojisko ísť môžeš, ale nebudeš môcť zasahovať," prehovoril po chvíli. "Ak teda chceš ešte niekedy vôbec bojovať či trénovať."

Qasew Aragi Země vln

Až teď mu to vlastně došlo, měl absolutní časové okno, nevěděl, jak dlouho byl v bezvědomí, jestli už třeba dávno není po všem, navíc, Teruki začal mluvit o nějaké bylině. Vůbec nevěděl co se to právě děje.
"Myslím, že jsem mluvil dost, je řada na vás, jaká to je bylina a co se mnou vlastně je? Žiju ještě vůbec?" zeptal, přičemž svou otázku tónoval dosti nezdvořilým, a poměrně křiklavým tónem. S usměvavé tváře se znovu stala ta normální, nabručená.
"Víc neřeknu, dokud nepůjdeme na bojiště..." odmlčel se.

Teruki Akiharu

Po prvej vete svojho študenta len prevrátil očami nad Qasewovým egom.
Pri zmienke o "hnusnej krikľavej svini" Teruki mierne nadvihol obočie. "To by vysvetľovalo tie čudné diery v bani.
Pozorne si vypočul všetky informácie, ktoré Qasew mal a občas len mierne pokýval hlavou.
Keď Qasew dohovoril, Teruki ostal ticho stratený vo svojich vlastných myšlienkach. Nakoniec mierne zatriasol hlavou a zamyslene pozrel na chlapca.
"Qasew-kun, nemyslím si, že si v stave, aby si sa zúčastnil boja," prehovoril otvorene, lebo zahmlievanie skutočnosti nemal v láske. "Si slabý, len pred pár minútami si sa prebral z bezvedomia a aj to len vďaka bylinke."

Kay Arashi
Země Světla, Yohei

Pouze se ušklíbla, přitáhla si kabát blíže k tělu a vyrazila vedle Akeho.
Byly to opravdu 2 kilometry, možná ani to ne, avšak Kay to připadalo jako nekonečné plahočení se. Bylo asi 4:45, když se před nimi objevilo houští, které bylo Kay vysoké asi do pasu. A za houštím bylo právě to místo, pečetní místo.
Kay se u křoví zastavila a dřepla si; stále však viděla jen tak tak na plácek před sebe, a z plácku byla jen těžko spatřitelná.
Jakás vstupní brána, plac z betonu, na němž byl nakreslen jakýsi symbol, a obří socha.. Hmm, to bude zajímavé.
Kay se ušklíbla, rozhlédla se, zda čirou náhodou není někdo okolo, a pak teprve se ohlédla na Akeho.
,,Tákže?"

Kasai Otoko

Jen si povzdechl a trochu se usmál "díky" poděkoval a pak všichni šli za Niriokim. Když ho uviděl, tak se omluvně uklonil "promiňte NIrioki-san, můžeme pokračovat" řekl a podíval se na Katsua jak si bere Merui na ramena a když vyrazili, tak se jen k němu přiblížil a do jeho ucha zašeptal "jen prosím neutíkej" řekl Kasai a pak šel zase normálně. Viděl jak to Kasaie vzalo a tohle u něj byl znak jeho síly, byl silnější, než si sám myslel.