DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Kira Sugito - Zlaté písky
Tým C - Cesta K
Tak Nadai má nové domácí mazlíčky. Pomyslí si, když uvidí dva velké vlky. Já chci taky!
Mlčky vyrazí za Nadaiem a je ráda, že vlci opravdu poslouchají, stejně to bylo takové zvláštní. Ale určitě se budou někdy hodit, možná dřív, než si myslí. Uvidí se.
Poušť vypadala pořád stejně, moc písku, vítr, příšerné horko, ale... No fuj! Kira se trochu zachvěje a polkne. Pohled na rozmasakrované tělo uprostřed cesty není nic pro Kiřin žaludek. Musí odsud hned vypadnout!
"Nadai," zamumlá lehce vyděšeně."Vážně tudy musíme jít?"
Zhluboka se nadechla. Tohle bude dobrý. Bude to dobrý. Prostě to obejdou a bude to dobrý. Všechno bude ok. Snad.
Společně s Nadaiem a vlky obešla to... říkejme tomu pozůstatky zvířete a dál pokračovali v cestě. Ale teď už se tu Kira necítila vůbec, ale vůbec bezpečně. Jediné, co jí bránilo v tom aby srabsky vzala nohy na ramena, byl Nadai.
číslo: 6
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Tekuard Ashikaru
Rozmýšlel se,zda to udělat.Pak si řekl,že už je stejně pozdě někoho volat a do špitálu se mu nechtělo.Proto vypil lahvičku celou.Pak začal ztrácet vědomí.Tma.Z dálky volal nějaký hlas jeho jméno. pak zase seděl ve stanu.omalu se ohmatal.Žil.Nebyl úplně v pořádku,ale žil.Usmíval se,když mu Daisuke radostně řikal něco,co přes pulzování krve ani neslyšel."Takže je ti jasný,že v nejbližší době vyřadíme elitní gardu i s rozvědkou?"zeptal se.Daisuke odešel a on jednoduše odpočíval.Katanu i wakizaši ale i v tomhle stavu pořád připravené,pro případ,že by musel přes okolnosti bránit klona.Nestalo se tak.Nerozumněl Daisukeho vyměnˇování loutek,ani upravení té záclony,ale přisuzoval to otupělosti."Nicméně teď tady budem muset ještě chvíli vydržet,ještě se tak úplně necejtim na cestu.Navíc je tu krásně"řekl a jakoby se zasnil.Pak znovu usnul.Doufal,že jednoho dne to Daisuemu splatí.Navzdory všem nebezpečím,všem nástrahám to vyjde.Oni to vyhrajou.
Yon Ki
Sestavil stan, ve kterém všichni přenocovali, ráno se pak najedli a začli nový den. Nikdo ještě nedorazil na místo zkoušky, takže jen čekali. Lovci vyrazili, pak Yona ale vyrušil nějaký další kluk.
"A ty tu chceš co?" zeptal se ho, né moc příjemným tónem. Dnešní den byl jaksi divně naladěn, možná kvůli tomu, že se už 3 dny pořádně nevyspal...
Vyhodnocovací příspěvky
Tým A
Vyjmete z podstavce svitek. Pomalu jej rozložíte a přečtete si, co je na něj napsané: "Tato oáza obsahuje něco, co budete v budoucnu potřebovat, smutek všech ale způsobil, že se klíč dostal až na dno tohoto jezera. Někdo v něm ale žít může, musí mít ale hodně tvrdý žaludek, žít ve smutku všech." Tento malý proslov vás nutí přemýšlet proč je ten klíč tak důležitý a jestli to vůbec stojí za to ho hledat. Můžete se tedy vydat pro klíč, nebo prozkoumat budovy a nebo opustit tuto oázu.
Tým B
Všechno co jste udělali nemělo za následek žádnou katastrofu ani pohromu. Už zase převládá typické pouštní počasí, je dost vedro a fouká silný vítr. Můžete opustit oázu, nebo ještě chvíli zůstat a načerpat nové síly.
Do zotavení Tekuarda zbývá 1 komentář.
Tým C
Opustíte oázu a pokračujete po cestě K. Vlci vás loajálně doprovázejí a jsou potěšeni vaší přítomností. V tom ale něco zavětří a trochu zrychlí. Vy je samozřejmě hned následujete a to co rázem vidíte vám poněkud zvedne žaludek. Na cestě leží mrtvola zvířete, která už poněkud zapáchá, všude kolem jsou rozházeny její části těla a její vnitřnosti. Vypadá to, jako by jí nějaké zvíře úplně roztrhalo. Nevíte co za tím stojí, tento nález vás ale utvrdil v názoru, že už tady asi není tak bezpečno jako tomu bylo předtím...
Lovci
--- Lovci mohou pokračovat v cestě ---
Daisuke Sugito - Tým 2
Oáza
Daisuke sledoval, jak si Tekuard nahnul k ústům modrou lahvičku a sváděl vnitřní boj, zda ho nemá chytit za ruku, vytrhnout mu lahvičku a přivolat pomoc, a nebo jestli má opravdu doufat v zázrak.
Ale když Tekuard vypil celý obsah lahvičky, bylo pozdě měnit rozhodnutí.
Tekuadovi se najednou začali zavírat oči, až je zavřel úplně a vypadal, že ztratil vědomí.
„Teku? Teku! Sakra Teku!“ Naklonil se nad něj vyjeveně Daisuke a zatřásl jím.
Tekuard naštěstí po chvilce oči znovu otevřel a pousmál se.
Daisuke dosedl zpátky na postel, jako by z něj někdo sundal stokilové závaží.
„Tohle mi už nikdy nedělej, jasný?“ Pohrozil mu prstem, pousmál se a promnul si obličej dlaněmi.
Pak se podíval ze stanu ven a zjistil, že i kobylky jsou už pryč.
Konečně se na ně začíná osud opět trošku usmívat. Ale nechtěl to zakřiknout.
„Ok, vypadá to, že jsi měl šťastnější výběr, než já. Od teď si budu házet tebou, místo mincí,“ prohodil k Tekuardovi Daisuke, pousmál se, hýbl prsty a vyšel ven před stan, s Kamaitachim za zády.
Tak jo, počkáme, než se Tek zotaví a pak budeme pokračovat. Rozhlédl se po oáze Daisuke.
Ale čekat, až si sem pro ně někdo přijde také nechtěl. Bylo zapotřebí se připravit na potencionální útok.
Daisuke si prošel celou oázu, aby zjistil, v jakém prostředí by mohli bojovat a jak ho nejlépe využít pro své účely.
Kolem jejich stanu rozložil opět několik výbušných lístků, za stan a na obě strany, vchod nechal volně přístupný. Lístky byli v takové formaci, aby při výbuchu stan nepoškodili. Do druhého, cihlového domku umístil také několik výbušných lístku, které explodují hned, jak do domu někdo vstoupí a vyhodí ho i s příchozím do povětří. Dál se rozhlížel po okolí a přemýšlel. A najednou ho něco napadlo.
Daisuke zvedl pravou ruku, Kamaitachi zmizel v obláčku kouře a Daisuke vyrazil k směrem k cestě, po které přišli.
Za chvíli se vrátil do stanu a za ním se sunul Kamaitachi. Daisuke ho umístil do vchodu a kolem krku mu opatrně uvázal provázek, za který ho přichytil ke látce nad ním a udělal pečeť. Kamaitachi se přeměnil na plachtu, která kryla vchod do stanu. Pak Daisuke udělal další pečeť a před ním se objevil další Kamaitachi, kterého schoval opět do kouta ve stanu kus od vchodu. Poté si sedl na postel a opřel se dlaněmi za sebe.
Tak, doufám, že od teď se nás štěstí jen tak nepustí. Pomyslel si a zahleděl se do stropu.
Richi Tyoshi
Oaza 1
Richi po par hodinách usnul.Ráno když se probudil ucítil, že Senji je vzůru.Pomalu se chtěl zvednout tak dal ruce nad sebe a chtel jen zvednout plašt.Ten však nešel
,,Kruci asi na to nalítal písek"řekl si.
Richi se pokrčil ohnul se skoro až k špičkám nohám.Pak prudce se odrazil.Ucítil jak pres plást do kterého narazil bral sebou nahoru i písek.
Když vyskočil s jamy a dopadl na písek venku začal se celí oklepavat.
Po tom co se oklepal se pomali vydal za Senjim a začal mu pomahat v jeho činnosti
Chika Sugito
Tým 2
Ještě naposledy, než odešla z domu, se postavila před zrcadlo. Se zamračením si upravila triko a kamu, která se schovávala pod rukávem, posunula tak, aby jí při běhu nepřekážela a nechrastila. Když se správně neumístí, řetěz, ke kterému je připojena, může být poměrně hlučný. Zkontrolovala si, jestli v kapsičce na předloktí jsou všechny tři svitky, které by se jí mohly hodit, a jednou rukou jen rychle zajela do brašny na zbraně, jestli se tam nachází všech deset kunaiů a shurikenů, které ode dneška bude nosit s sebou. Pak se chodbou, ve které se nacházela, rozezněl nádech a pomalý výdech. Chika položila ruku na kliku, zabrala, a ještě než se za ní dveře zabouchly, zavolala naslepo do domu: ,,Nečekejte na mě!"
Jak běžela ulicemi, spousta lidí se na ní otočilo, aby zavolalo na pozdrav. Ona je ignorovala. Přeci jen, tohle je velký den, který změní její život od základů. Teď nemá na známé čas. Jediné, na co myslela, byl tým. Jaký bude sensei? Jací budou ostatní? Bude to zvládat? Vždyť teprve včera složila zkoušku na akademii! Nebude moc pozadu?
Po několika minutách konečně dorazila ke svému cíli. Byla jím velká budova ve středu města, ke které se sbíhaly všechny cesty. Sídlo Kazekageho, kam měla přijít, aby jí pověděl o jejím týmu. Vstupní dveře do budovy otevřela se sebejistým úsměvem. Tenhle den, to byl zatím nejlepší den jejího života. Chvílemi sice byla nejistá a nervózní, ale pocit štěstí a uspokojení výrazně převládal. Stále si jistá sama sebou proběhla dlouhými chodbami a ihned po zaklepání vrazila do Kazekageho pracovny.
,,Zdravím, Kazekage-sama, jsem Chika Sugito, včera jsem dodělala Akademii a jdu si pro informace o týmu," vychrlila ze sebe. Pak s úsměvem čekala, co jí Kazekage řekne.
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
oáza 1
Byl rád že v noci nelezl do díry vedle sebe, věděl že i on bude skoro zavátý pískem, ale v díře bylo pískové boží dopuštění. Zvednul se z písku, právě vycházelo slunce a začalo se oteplovat, oklepal se, díky svému plášti mu písek nezalezl dovnitř, za což byl moc vděčný, ale i tak se troška dostala do míst kde dost svědil, avšak práce čekala. Upravil se a oznámil partnerovi, že by měli prohledat budovy, nejdříve se ale šel podívat co je na podstavci u jezírka, jako druhou měl v plánu prohledat tu sděnou budovu, pak tu druhou a nakonec se budou moci vydat do druhé oázy. Nechtěl nic uspěchat a vždy bude postupovat opatrně, ale ani nechtěl zbytečně stácet čas, proto posbíral kunaie z písku, neutralizoval past a jednotlivé složky také uklidil. Když konečně smotal i drát, vydal se směrem k podstavci a očekával, že ostatní ho budou následovat.
Iryzo Yoris- čierne piesky
Axen mal zase nejakú poznámku na Daviena v mysli pokrútim hlavou ale vôbec nič nedám poznať *Axen tie tvoje poznámky a to sa chceš držať vzadu takto pritiahneš až moc pozornosti* chcem už povedať ale zadržal som sa a nechám si to pre seba. Davien začne hovoriť v čom kto vyniká. Keď príde na mňa môj vek „T..“ vyslovím iba jedno písmeno a zadržím sa *To by som sa pozrel síce som mladí ale s nimi to viem dobre a verím si že by mal čo robiť * dopoviem naštvane v duchu doslova kričím ale na vonok som kľudni a iba prikývnem. „Čo ak tieto zbrane používam ako zástierku aby si to čo ste povedali o mne ostatní mysleli? Čo ak sa práve špecializujem na niečo iné?“ spýtam sa Daviena a som zvedaví čo povie. Keď Axen niečo odpovedal a potom sa pozrel na mňa „To je dobré chcelo by to nejako vylepšiť až ma tak ľahko neodhadnú“ poviem Axenovi
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen sa nad odpoveďou ktorú mu Davien poskytol poriadne pousmial. "Je naozaj dosť dobrý, no mňa odhadol celkom dobre povahovo. Aj keď s mojím výzorom to zas tak ťažké nieje." prešlo mu hlavou.
"No tak to bolo naozaj dosť dobré. Ale tak to čo sa týka Emneja, zas tak zložité odhadnúť jeho bojový štýl...." Povedal. Potom sa otočil smerom na Iryza. "Ako nič proti..." Potom pokračoval: "Dobre nechám tých zbytočných otázok. Teraz tie dôležitejšie. Ako budeme trénovať?"
Kemuri Banghaku
Zlaté písky
Kemuri hleděl z úzkého, trochu šmudlaného okna ven na ulici. Byl obyčejný den v Sunagakure no Sato, další z mnoha obyčejných dní v Kemuriově obyčejném životě.
Kemuri se s vyhlídkou na další nudný den maliličko zamračil a promnul si rukou čelo. Měl pocit, že na něco - něco velmi důležitého - zapomněl. Setkání? Vyzvednutí si nějakého zboží? Návštěva příbuzného? Možná jo a možná ne... Kemuri si nemohl sakra vzpomenout.
Nakonec se na to vykašlal a vstal z postele. Dlouze se protáhl a párkrát uklonil hlavu ze strany na stranu, jednou mu v ní celkem hlasitě ruplo. V malém pokoji však nebyl nikdo, kdo by ten nepříjemný, praskavý zvuk slyšet.
Kemuri si prohrábl vlasy a přešel ke dveřím pokoje, kde hmátl pro tenkou bundu. Dnes bylo celkem teplo, tak si Kemuri vyhrnul rukávy až po lokty a vyšel ven z pokoje.
Rychle zdupal schody a zastavil se před vstupními dveřmi domu. Jeho rodiče už byli dávno v obchodě, ale díky bohu že si Kemuri všiml velkého kusu papíru, který předešlý večer přilepil na dveře. Jinak by na tu důležitou věc zřejmě vážně zapomněl, jak znal svoje štěstí.
Na papíře stálo Zlaté písky!!, napsáno červeným inkoustem. Kemuri svrašil čelo, ale trochu se pousmál. Blbec by málem zapomněl na tak důležitou věc.
Otevřel tedy dveře a vyšel na ulici. V centru Suny bylo živo, tak jako každý den. Kemuri nezaváhal a zapletl se do davu, který mířil k bráně vesnice. Cestou se rozhlížel, zda neuvidí jeho, Daviena, nebo Yona. Neznal je osobně, ale předpokládal, že by se měl dostavit právě k nim. A z toho, co se ke Kemurimu doneslo, by měl být právě Yon u vesnické brány.
Kemuri se pak odtrhl od davu, a zůstal stát kousek od brány. Byl možná až moc klidný, tvářil se opravdu vážně.
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
Tentokrát už se nezasmál. "Vy mne velice podceňujete, mladý muži."
A také by na to mohli doplatit pokud si nedají pozor. Pomyslel si a pokračoval. "Tady tvůj kolega má u pasu něco jako čepele, nejsou to klasické meče, možná šavle? Z toho usuzuji, že nejčastěji používá právě tyto zbraně a útočí na blízko. Vzhledem k jeho věku ale usuzuji, že až tak dobrý šermíř nebude. Tvoji kolegyni znám dobře, takže tam se naní o čem bavit a ty...jsi spíše tichý typ, tvůj bojový styl není ihned znát, možná využíváš momentu překvapení a raději útočíš ze zálohy. Jsi přesný obraz toho, jak by měl člen Černých vypadat. Stačí ti, co jsem si domyslel?"
Axen Jigoku - Čierne piesky
Keď mali predstavovanie za sebou, Davien oznámil že sa presunú na severné cvičisko. Netrvalo dlho a vyrazili. Počas chôdze si Axen Daviena pozorne prezrel. Potom svoj pohľad namieril na Iryza. Bolo na ňom vidieť že premýšľa. Nebolo ťažké uhádnuť nad čím. "Dúfam že nebude zbrklý..." pomyslel si.
Keď Davien poznamenal že každý z nich je originál a že budú tréning venovať zlepšovaniu ich schopností, Axen sa len z nedôverivým tónom spýtal. "Nepoznáte čo dokážeme ale aj napriek tomu sa chcete venovať zlepšovaniu tých schopností? Čakáte snáď že vám je prezradíme?" Axen bol vážne zvedavý na to čo mu Davien odpovie....
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Keď sa všetci predstavíme Davienovi svojimi krycími menami. Povie že sa presunieme na severné cvičisko. Ako to započujem odrhnem sa od svojej zábavky a vydám sa smerom na severné cvičisko. Po ceste Davien spomenul že každý je originál *Tak to je jasné len by ma zaujímalo ako to vie z tým mečom. By som si to sním hneď rozdal boj iba z mečmi štýl Kenjutsu. Kto je lepší či ja alebo on. Škoda že sa idem držať vzadu až nezistia celú moju silu. Keď budem vedieť na 100% že nestojí na strane ôsmeho ale je na našej strane tak sa s nim utkám a zistím čo v ňom je a aj čo je vo mne. A ak je na strane ôsmeho tak ak k tomu dôjde tak sa s ním stredne v boji na život a na smrť o to viac adrenalínu tam bude * premýšľam a pozerám si Davienov meč pričom stále kráčam spoločne z ostatnými na severné cvičisko. *Že by som sa s ním dal do reči už teraz? Čím by som mal tak začať? Prídem k nemu Sensei Davien ako to je s vami? To bude asi hlúpe* zmením pochody svojich myšlienok *Iryzo nebuď zbrklí všetko má svoj čas ideme krok za krokom najskôr preskúmame jeho dom a pomalí sa s ním zblížime * Poviem si napokon *Ale musím byť opatrní až ma neoblafne a ja ho dovediem do kultu a on bude na strane ôsmeho* hovorím sám zo sebou až napokon dorazím na severne cvičisko. „Tak a čo teraz? Do čoho sa mám pustiť?“ spýtam sa a pozriem na Daviena
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Nadai Sugito - Zlaté písky
Tým C
Oáza --> Cesta K
Nadai pozoroval vlky a stalo se něco, co ani on sám nečekal. Vlci se poklonili. Moc toho o tomhle druhu zvířat nevěděl, ale všeobecně to platilo pokoru a uznání. Nadai proměnil svou loutku zpět na klona a nechal ho u zdi. Sám se vydal pomalu k vlkům. Opatrně krok za krokem, až stál téměř před nimi. Opatrně se taktéž poklonil a sklopil pohled k zemi. Kupodivu vlci zůstali stát. Pravděpodobně jej respektovali. Opatrně se k nim přiblížil, každému z nich se zpříma podíval do očí a pohladil je po hlavách. Vlci to přijali a trošku zafuněli.
Vypadalo to, že Nadai začne věřit na osud. Nechtěl jim ublížit a oni zase jemu ne. Poté pomalu poodešel zpět za Kirou. Vešel do pokoje a vyzval klona, aby mu opět vylezl na záda. Přehodil přes ně plášť a naznačil Kiře, že pokračují dále. Ještě než vzal klona na záda, nabral 2 lahve vody a poté vyrazili. Skryl svou ruku, kterou ovládal Faie a družina, která nyní byla o 2 vlky bohatší, se vydala na cestu. Nadai se kouknul na vlky, vyzval je, aby je následovali a rozešli se k dalšímu stanovišti.
(cesta K) (3)
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Hirotado Yutsurai a Hiren
Zlaté písky/Lovci
Hirotado frajersky tvrdil, že je připravený na všechno, ale tohle ho fakt zaskočilo. Měl lovit lidi a vyřazovat je ze hry ničením jejich krystalů, sám ale o ty své nesměl přijít. Yon ho poplácal po zádech, ale to ho zrovna moc neuklidnilo. Byl celý bledý a ztuhnul na místě.
"Sakra Hiro, dej se dohromady! Co jsi čekal?! Nikdo netvrdil, že to bude jednoduchý ne?! Třeba se ti povede odrovnat nějaký dva slabochy a bude to v klidu..."
Jeho dramatické uvažování přerušil Hiren. "Snad nemáš strach, borče? Ke Zlatým přijímají každého, jen ne zbabělce."
Hirotada to trochu zaskočilo. Ten starší kluk měl pravdu. Když ho bude omezovat strach, tak se nikam nedostane. Začal se dlouze nadechovat a vydechovat. Dělával to často, až příliš často se potřeboval uklidnit.
Hiren se naposledy obrátil na Yona. "Víš Yone, já umírat nehodlám."
Naznačil zelenáčovi aby ho následoval a rozběhli se do pouště. Měli poměrně ztrátu, ale tu dožene a vyřadí jich co nejvíce...
Běželi nějakou dobu, pak najednou Hiren se zvedlou paží zastavil a na zemi rozložil mapu. "Dívej, tady jsou relikvie a tady k nim vedou vyznačené cesty. Tady to je oáza, tam pravděpodobně bude nejvíce týmů. Tobě doporučuju dostat se k nějakému místu relikvie tam počkat a připravit se. Já budu stopovat jeden z týmů a půjdu jim po krku, dokud je nedostanu. Touhle cestou ještě poběžím s tebou, pak se rozdělíme."
Spolu vyrazili cestou, na mapě vyznačenou jako "b".
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
Konečně se mohli pohnout z místa. "Dobrá, nyní se přesuneme na severní cvičiště. Touhle dobou tam nikdo není." Strážím vydal rozkazy jak se mají chvovat během jeho nepřítomnosti a kdo bude velet. Poté se otočil a vydal se směrem k severnímu cvičišti.
"Každý z vás je originál, proto připravím pro každého z vás zvláštní cvičení, které vám pomůže rozvinout váš potenciál. Možná pokud nám zbyde čas, pokusíme se vylepšit nějaké vaše techniky, budete-li chtít."
Vyhodnocovací příspěvky
Tým A
Přežijete noc v poušti. Ráno se probudíte a nic moc se vám nestalo. Všchno vypadá klidně, bez sebemenšího náznaku nebezpečí. Můžete prozkoumat tuto oázu, nebo pokračovat v cestě nějakou cestou.
Tým B
Roj odletěl. Váš problém s Tekuardem stále není vyřešen. Tekuard přemýšlí nad modrou nálevku, něco jako snaha zachránit si život, ho přinutí ampulku vypít. Nastává pro vás asi nejdelší minuta života. Tekuardovy oči se zavřou a jeho tep zeslábne. Pak rázem jakoby zázrakem otevřel oči. Je vysílený, unavený, ale žije. Bude potřebovat nějaký čas na zotavení.
Do zotavení Tekuarda zbývají 2 komenty.
Tým C
Začínáte bojovat s vlky. Písek je ještě více rozedráždí ale rána do čumáku jim ukáže kdo je tady pánem. Zdá se to být až neuvěřitelné, ale vlci si lehnout na zem a jakoby se pokloní. Zdá se, že v Nadaiovi vidí nějakého vůdce smečky. Ačkoliv jsou to vlci, zdají se být velmi loajální a zvířata smečky. Můžete vlky zkrotit a využít je pro vaše účely. Můžete pokračovat pomocí některé z dalších cest.
Tekuard Ashikaru
V hlavě se mu honili různé myšlenky."Bomba,bodák,summon,cokoliv by mě mohlo roztrhat,proboda,zničit.Od všeho jsem se snažil vyvarvat,tak nevim,jetli si mám gratulovat k tomu,že se mi to povedo,nebo se proklínat na to,že jsem na tu mrtvolu vůbec šahal.Kdo to kdy viděl...." a po tomto sloě si začal dávat spoustu zde nepublikovatelných jmen.Celou noc nespal a nedokázal si předstait,jak strašně vypadá.Upřímně doufal,že protijed zabere a byl nesmírně vděčný,že se o něj Daisuke tak stará.Pak mu ale byl položen návrh na červenou světlici."Samozřejmě,je to jenom cvičení,ale i to by se mělo brát s hrdinstvím"řekl,i když věděl,že tohle hrdinství by si měl nechat na někdy jindy.Až se to bude hodit."No dobře,vystřel ji"řekl,ale hned na to se začal obávat o Daisukeho osud v tomto cvičení.i když pravda,proti ostatní nebyl zrovna moc důležitý.Ale přesto"Vem tu modrou pilulku a oddávkuj jí přesně jako tu předtím.Pokud to nezabere,je to už stejně jedno,snad se stane zázrak"řekl.Pak se usmál"Škoda,že tady nemáš nějakej kus papíru,abys kvůli mě snad neměl nějaký problémy"chápal,že jeho humor je zde mimo,ale třeba je to naposled tak proč ne."Udělej, to,nebudu se pak tejden válet posteli,aby mě někdo ošetřoval stejně jako ty teď.Každopádně ti teď musim říct co nejupřímnější díky,i kdyby to náhodou nevyšlo."dodal.Na poslední slova teď vážně neměl náladu."Opovaž se ji vystřelit"řekl tónem,který zněl sice výhružně,ale v podtónu to byla jenom sranda.
Daisuke Sugito - Tým 2
Oáza
Ráno Daisukeho vzbudil výbuch. Lístky zareagovali na něčí pohyb a explodovali.
Okamžitě se vzbudil a prudce se posadil. Začal se rozhlížet kolem sebe, jestli je Tekuard i klon v pořádku.
Klon byl v pohodě a stejně jako Daisuke seděl na posteli a rozhlížel se kolem. Ale Tekuard na tom byl hůř. Protijed nezabral. Daisuke hýbl prsty a z hromady harampádí v koutě, vyskočil Kamaitachi. Daisuke se s nim rychle vyhrnul ven, aby zjistil, kdo na ně útočí.
Ale místo nepřítele v lidské podobě, ho venku čekalo něco jiného. Roj kobylek. Daisuke několikrát zamával rukama, aby hmyz odehnal od sebe, ale bylo ho příliš mnoho. Rychle se vrátil do stanu. O útok nejspíše nešlo, nenapadal ho jediný klan, který by pocházel ze Suny a zabýval se hmyzem.
Smůla se jim evidentně lepila na paty.
Daisuke hýbl ukazováčkem a palcem a Kamaitachi se opět uvelebil v koutě stanu.
Pak přešel k Tekuardovi a položil mu ruku na čelo. Měl horečku. Daisuke si opřel lokty o kolena, propletl prsty a opět palce o bradu. Tekuard je otrávený jedem a jeho stav se zhoršuje a venku je roj kobylek. Krásné vyhlídky.
Riskovat kamarádovo zdraví, nebo možná i život, rozhodně nechtěl, a tak jediná možnost, co jim zbyla, byla červená světlice.
„Teku, už jsi trpěl dost. Je to jen cvičení. Přivolám ti pomoc,“ podíval se Daisuke na Tekuarda.
Nadai Sugito - Zlaté písky
Tým C
Oáza
Nadaiovi se líbila myšlenka hlídky, a proto s Kirou souhlasil. Ukázalo se, že první dojem, který v něm zanechala, byl velmi milný.
Rozdělili si s Kirou noc na 2 části a on hlídal první, chtěl se trochu prospat, měl toho přeci jen za jeden den dost. Zachumlal se do svého pláště a spolu s klonem spal v první místnosti, kterou prohledali. Kira zatím hlídkovala venku. Přesně ve 2 hodiny v noci se probudil a vystřídal již unavenou Kiru. Musela si taky odpočinout a v poušti to platilo dvakrát. Celou noc se díval okolo a nic zvláštního se nestalo. Ač nechtě na pár desítek minut mu spadly víčka a probudilo ho tiché našlapování a zvuk křupajícího pásku. Nadai vyskočil na nohy a uviděl 2 vlky.
Opatrně houknul na Kiru, aby zůstala s klonem vevnitř a popřípadě zablokovala dveře svou loutkou. Nadai se podíval okolo, nikoho kolem sebe neviděl. Uvolnil Faiovu přeměnu a za jeho zády byla opět jeho stará loutka. Musel vlky nějak šikovně zahnat, nechtěl je zabíjet, přeci jen jednali teritoriálně, ač mu teda nešlo do hlavy, kde se tady vzali vlci. Nadai roztáhl prsty a to už se dal do akce Fai. S typickým loutkovým klapáním se rozletěl na oba vlky, a když byl těsně před nimi, Nadai prudce trhnul levou rukou a Fai začal reidit v písku a pomocí menšího poryvu se mu podařilo vytvořit menší písečný oblak, který rozptýlil psy. Všeobecně platilo, že nikdo neměl rád, když mu písek létá do očí. Jakmile se tak stalo, Nadai rychle zapracoval prstíky a Fai zaťal obě pěsti. Přiletěl k vlkům a každému z nich uštědřil ránu do čenichu. Okamžitě poté se vzdálil. Nadai doufal, že to vyjde a nebude jim muset ublížit...
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Richi Tyoshi
[b]Oaza 1[/b
Vratili se zpět do oazy kde si všimli vecí které prehlídli když tu procházeli.Okolní teplota začala klesat a světla obývalo.Senji si začal dělat takovou ,,bezpečnou zonu" a místo kde prespí.
Když pomalu zalehaval došel k němu Richi.
,,Mužeš být v klidu.Vezmu si hlídku a až budu chtít vystřídat tak tě vzbudim já stejně moc nespím"řekl mu a kousek popošel.Schodil ze sebe krosnu a nasledně zvedl nad hlavu obě své ruce.Celé jeho paže začali zařit jak se pokrili raitonem.Ten kdo koukal tak najednou ve mě mohl jasně uvidet Richiho.Pak rychle sjel rukama dolu a mířil dlanemi na písek.Najednou s dlaní mu vyleteli blesky.
Stik s pískem udělalo jamu.
Richi se otočil ke krosně a s ní si vytahl 4 tyče.Ty zabodl na okraje jámy.Vzal krosnu hodil jí do jamy a pak skočil do jami tež.Byl asi jen 1.5 vysoka a 2 metry dlouhá ale na prespaní to stačilo.
Když do ní skočil otočil se směrem ke klonu.
Svou levou paži zvedl nad hlavu a celou jí pokryl raitonem aby se ukazal.
,,Yonuv klon??? Pojd sem.A ty jestli chceš pojd taky nejak se smrsknem."řekl a druhou rukou šáhl znovu do krosny a vyndal si masku kterou si nandal.Když k němu klon došel tak ,,zhasnul"svou paži a sundal si svuj plast který hodil pres tyče a použil ho jako střechu.
Do jami si sednul do tureckýho sedu a hlídal jakoukoliv chakra stopu.
Vitr který pousti panoval pomalu presouval i písek na Richuv plast a tak jeho ukryt nesel ani videt.
Vyhodnocovací příspěvky
Tým A
---
Tým B
Zkoušíte zelenou ampulku, bohužel. Tekuardovi se jinak neulevilo, by naopak, je mu ještě hůře, upadl do vysokých horeček. Venku se v noci nic nedělo. Ráno vás ale probudí jakési vrzání, nebo něco jako nějaké podviné tření. Když vyjdete ze stanu okamžitě na vás naletí otravný hmyz. Musíte se hned vráti zpátky do stanu. Dojde vám, že jste ve středu kobylčího roje, musíte počkat, než odejdou, aby jste mohli pokračovat.
Roj bude pryč za 1 komentář.
Do smrti Tekuarda zbývá 1 komentář!!
Tým C
V tábořšti se přes noc nic neděje. Když se ale ráno probudíte, vidíte, že všude kolem jsou vlci. Celkem jsou dva, ale jsou dost velcí. Měli by jste je co nejrychleji porazit jinak se nedostanete do další oázy.
Sayuri Sugito
Bylo jasné, že by neměli ostatní znát jejich pravou identitu, ale tahle šaškárna se jí zdála zbytečná, Sayuri bylo divné, jak je možné, že Davien nezná pravým jménem i zbytek týmu, byly jen dvě možnosti, buď se je snaží Davien jen oblbnout a jejich identitu zná, ale chce, aby se cítili v bezpečí nebo ji opravdu nezná a Akemi mu nedůvěřuje, zbývá jediná otázka, která odpověď je ta správná. Byly tady ještě možnost, že se drží jen předpisu a skutečně je nezná jen proto, že nemá důvod je znát, ale Davien jí nikdy nepřišel jako předpisový sensei. Nebo ho jen jejich identita nezajímá, takže se Akemi ani neptal a bral to tak, jak to je, jsou z Černých písků, tudíž identita tajná, ale to jí taky nepřišlo moc pravděpodobné.
"Nebo jsem vedle, jak ta jedle a ani jedna z teorií není ta správná." pomyslela si, když si probrala v hlavě všechny své myšlenky.
"Mé jméno je Takashi Sugito." řekla jen. On znal její pravou identitu a ona to věděla, bylo to jen naoko, ale na hru přistoupila. Klan však bylo zbytečné popírat, mohlo by to vyvolat jen otázky, kdyby ji někdo viděl s loutkami a přitom neměla jméno Sugito.
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Oáza 1
Došli zpět do oázy, všechny budovy však byli neznámé, nemohli jen tak napochodovat do neznámého prostoru a usnout, nevěděli, zda tam na ně nečeká nějaké překvapení, a proto se raději utáboří venku, i když i to má svá úskalí. Vybral proto místo kousek od vody, které z větší vzdálenosti nebylo vidět přes písečné přesypy. Byla už pořádná zima, teplota se zjevně blížila nule, přitáhl si proto plášť blíže k tělu aby aspon trošku zamezil unikání tepla. Vytáhl pár výbošných lístků a dvakrát tolik kunaí, k polovině přivázal lístky, spojil je drátem a rozmístil ve větším kruhu kolem vybraného místa. Pokud by někdo zavadil o drát, nejbližší dva lístky by vybuchly, věděl, že to není zas tak neznámá past a každý by ji nejspíš odhalil, ale to nebyla jediná věc kterou měl v plánu, vzal do ruky ostatní kunaie.Suiton: Mizu Kuchiyose no Jutsu. Obcházel znovu celý kruh a uvnitř tvořil kruh menší, kunaie z ruky zastrkával pod písek, aby nebyli vidět, přesně za kunaie s lístky, aby je ráno opět našel. Když byl hotový, spokojeně se na výtvor podíval a s potěšením pocítil závan mrazivého větru, teplota zřejmě klesne pod nulu, to je vše co potřebuje. pomalu se odebral do středu kruhu a sdělil ostatním at v noci nikam nechodí a dávají pozor na drát. vyhloubil si v písku mělkou dlouhou díru, měl v plánu se přikrýt pískem, ještě stále měl slušnou teplotu a navíc jistě bude lépe izolovat teplo než kdyby ležel jen tak. Nebude to pohodlné ale nezmrzne a i si odpočine, sice pouze na půl kvůli stálému nebezpečí, ale i tak se to bude počítat. Pod hlavu si hodlal dát něco nepoodlného, aby neusnul hlubokým spánkem a v polobdění vydržel celou noc. Něco pojedl a trochu se napil, čekal zda někdo z přítomných bude něco namítat, či snad připojí ještě vlastní bezpečnostní opatření.
1
Daisuke Sugito - Tým 2
Oáza, oblé obydlí
Daisuke prohledal celý druhý dům důkladně, ale bohužel nic užitečného nenašel. Žádnou knihu, poznámku o protijedech, nic.
Když se podíval k nebi, zjistil, že už bude brzo tma. A noci v poušti nejsou zrovna přívětivé, přestože byli v oáze.
Vydal se proto k Tekuardovi i s Kamaitachim v zádech, který mezitím uvedl své tělo do původní polohy.
Když však uviděl, že se Tekuardovi přitížilo. Přidal do kroku a v mžiku byl u něj.
„Našel jsem 3 protijedy, ale nevím, který je ten pravý…,“ řekl, když ho podepřel a pomohl mu vstát.
„Pojď, probereme, co dělat, až budeme uvnitř,“ řekl a kývl směrem k tomu oblému domu.
Došli dovnitř a Daisuke pomohl Tekuardovi si lehnout na jednu z postelí, co tam byly.
Na stolek vedle postele rozložil jeden svitek a udělal pečeť. Na svitku se objevil chléb a nádoba s vodou, které si s sebou vzal z domova Daisuke.
Kamaitachi zmizel v obláčku kouře a Daisuke si sedl na postel vedle Tekuarda. Začalo to slibně, a pak se to takhle zvrtlo.
Jestli mu chce pomoci, zbývá mu pouze jedna možnost, a to je metoda pokus/omyl. Buď protijed zabere, nebo mu přihorší. Bylo to riskantní, ale nic lepšího se nenabízelo.
Daisuke dal Tekuardovi napít vody a pak se zadíval na ty tři ampulky. Chvilku váhal, ale pak se rozhodl pro zelenou, odšpuntoval lahvičku a dal její obsah Tekuardovi vypít. Pak se jen modlil, aby to zabralo.
Pak se zvedl a obešel jejich obydlí. Kolem celého domu umístil do písku výbušné lístky tak, aby se aktivovali pohybem a aby při výbuchu zranili všechny, kdo budou v bezprostřední blízkosti u domu, ale dům nezničili. Umístil je tak, že se normální vchod dal stále použít a ujistil se, že nejsou vidět. Když se vrátil dovnitř, uvolnil pečeť na jednom nátepníku a přivolal zpět Kamaitachiho, kterého umístil do rohu vedle dveří a zamaskoval ho nějakým harampádím, co v domě našel.
Na druhou stranu dveří umístil světlici a k její spoušti přidělal provázek, který natáhl přes vchod. Kdyby dovnitř chtěl někdo vstoupit, strhne ho a světlici spustí, která Daisukeho probudí a on zasáhne.
Svlékl si vestu a přikryl s ní Tekuarda.
Pak ulehl a doufal, že ráno se jejich situace zlepší a přes noc nezhorší.
Klon Akemi ležel na posteli nejdál od dveří hned vedle Tekuarda. Daisuke ležel ke dveřím nejblíž.
Číslo: 3
Kira Sugito - Zlaté písky
Oáza 3
„Klíč,“ pousmála se a prohlédla si ho. Takže pokud jí nic neuniklo, měli v zásobě deník a klíč. Vrtalo jí hlavou, k čemu by tak mohl být klíč, snad se to brzy objasní.
„No, vypadá to tu jakžtakž dobře Nadai, co říkáš?“ Usmála se a zdálo se jí to tu jako vyhovující místo. Lepší už to v téhle poušti asi nebude. „No, asi bysme měli držet hlídky… Ne že by se mi nějak extra chtělo, ale bude to asi jistější.“
„Takže, jestli ti to nevadí, tak budu mít první hlídku.“ Nevinně se usmála a podrbala se ve vlasech. Předpokládala, že Nadai svůj čas využije a zdřímne si, to by udělal každý normální člověk. Jenže Nadai zas tak normální nebyl. Pak pohledem střelila ke klonu. Spí klon vůbec? Ptala se sama sebe.
Dnes už nechala plavat tolik věcí a tohle byla jedna z nich. K ničemu to důležité nebylo, tak nač se tím zabývat?
Po nějaké době trochu začala litovat svého rozhodnutí mít první hlídku, byla strašně unavená, měla hlad, byla jí trochu zima a z tohohle místa šel celkem strach. Kdyby na ní teď něco vybaflo, asi by začala hrozně ječet.
Přitáhla si zlatý plášť blíž k tělu a doufala, že se nic převratného dnes v noci nestane.
číslo: 2
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Yon Ki Zlaté písky
Všichni si postupně odcházeli chystat své zkoušky. Výzva Akemi se mu líbila a proto jí přijal. On sena svou zkoušku připravovat nemusel, byl na ní připraven už dlouho. Všímaví si na jeho ruce mohli všimnout něčeho, co vypadalo jako páv, který za sebou vleče svůj ocas a na druhé ruce, v jeho dlani, byla vytetována tlama tygra, který se chystá na něco zaútočit. Zaujala ho krystalová destička, která vypadala jako nějaká mapa. Postupně se snažil podívat, kde kdo je, pak mu to ale ukázaly 3 světlice, které se objevily každá z jiného místa. Bylo mu jasné, že obsadili první tři oázy. Zdálo se že už lovci konečně dorazili.
"To víš Hirene, kdo bude chránit rodinu když my zemřeme" zasmál se, aby tuto ponurou myšlenku nějak oživil. Pohledem projel i Hiropatku, který přišel také.
"Takže, pravidla jsou jednoduchá, vaším úkolem bude ničit krystaly těm, kteří se snaží získat relikvie, tedy všem, co tam jsou. Vy je ale budete mít také, takže si na ně dávejte bacha. Vy jakožto lovci se můžete pohybovat jakkoliv chcete. Tu hru s pastmi mimo cestu si můžeme odpustit. Celkem mě překvapuje, že jsou tak zbrklí a zmatení z toho, že ani nepoznají co je sranda a co ne" když vedl dlouhý proslov Gashi vytvořil čtyři růžové krystaly. Gashu také upozornil, že jsou pevnější než ty, které mají gennini.
"Samozřejmě, když vám je oba zničí, můžete se vrátit pro nové, ale dávejte na ně pozor, a hlavně, nenechte si je ukráct! Co by to bylo za ostudu pro vás" trochu po nich zařval, ale oba, nebo alespoň Hiren, věděli, že to tak nemyslel.
"Jo ty, ehm, noooo, Hiropatko, jestli chceš do písků znič dva krystaly soupeřů a mělo by to stačit" došel k němu a poplácal ho po zádech, aby mu dodal trochu toho sebevědomí.
"No a to je myslím vše, jinak pro vás žádné pravidla neplatí, jen pozor, v klidném pásmu na ně neútočte, tam se o to postarají ty šelmy, které tam přežívají" opět se hlasitě zasmál, podal jim krystaly a mapy a dal jim pokyn k tomu, aby odešli.
Vyhodnocovací příspěvky
Tým A
V poklidu se vracíte zase zpátky do oázy. Cestou se nestane nic zajímavého, co by vás mohlo ohrozit. Dorazíte ke vstupu do oázy. Nemůžete pochopit, jak to že jste si toho minule nevšimli. Uprostřed oázy je velké jezero.
U jezera leží jakýsi podstavec, na které je nějaký svitek. Dále si můžete všimnout nějaké rákosové chatrče.
Vedle chatrče pak stojí velký dům, který je postaven z pevnějšího materiálu a dokáže ochránit před nejrůznějšími nástrahami přírody.
Začíná se ale stmívat a během chvilky přejde horké počasí do chladivé noci. Měli by jste se někde ubytovat, ale nevíte co kde je. Chybí vám trocha času, aspoň troška, bohužel se vám jí ale nedostává a tak budete muset přenocovat pod širým nebem. Toto spaní pod širákem vám zajistilo stop stav na jedno kolo.
Napište číslo 1-4.
Tým B
Po úspěšném prohledání prvního domu se díváte do domu druhého. Pro vaše velké zklamání neobsahuje nic více než postele a nějaké nádoby, které jsou pravděpodobně na vodu. To vás ale moc nezajímá, spíše vás zajímá stav vašeho přítele Tekuarda. Ten momentálně trpí silnými bolestmi hlavy, ale také ho trápí křeče v žaludku. Hrozivou zprávou pro vás je to, že tyto příznaky jsou pouze mírné a bude hůř.
Začíná se ale stmívat a během chvilky přejde horké počasí do chladivé noci. Měli by jste se ubytovat někde, kde nebudete vystaveni vlivům chladné noci, Tekuardovi zima nepomůže a jeho stav by se mohl zhoršit.
Do smrti Tekuarda zbývají 4 komenty.
Napište číslo 1-4.
Tým C
Začínáte s průzkumem druhé části domu. Zdá se, že bude také úspěšný a vy něco najdete. Vstoupíte do skladu, který ale vypadá jako nějaký sklad válečného materiálu. Vydedukujete, že tato kolonie byla kolonie zbrojní. Můžete si tedy do svým zásob vybrat nějaké zbraně. Při průzkumu vás zaujmou nejvíce dvě věci. Jedna z nich je zelený klíč.
Dále si v rohu všimnete batohu, do kterého se vleze až 6 příběhových předmětů a můžete v něm přepravovat i relikvie. (viz. obrázek hore
). Nic jinčího už sklad neobsahuje.
Začíná se ale stmívat a během chvilky přejde horké počasí do chladivé noci. Měli by jste se ubytovat někde, kde nebudete vystaveni vlivům chladné noci.
Napište číslo 1-4.
Tímto příspěvkem je ukončen 1. den tréningu!
Axen Jigoku - Čierne piesky
"No dobre, pardon za moju zbytočnú poznámku." poznamenal Axen pričom sa mierne uklonil na náznak ospravedlnenia. "Ja vám ale aj tak neverím. No napriek tomu si vás musím držať pri tele. Pôsobíte na mňa dosť záhadne. Ale ja sa asi ani nemám čo ozývať." prešlo mu hlavou.
Iryzo sa potom predstavil svojím krycím menom. Axen sa len mierne zamračil. Nemal totiž rád tieto krycie mená. No len smola že nikomu na tom či tie mená rád má alebo nemá nezáležalo. Axen sa teda ešte raz uklonil a povedal. "Moje meno je Ishida. Veľmi ma teší...."
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Davien sa nám predstaví a povie že je náš dočasní sensej a máme sa mu predstaviť krycími menami. *Tak krycími menami ešte že som sa nepredstavil hneť ako sme z Axenom prišli. * Mierne sa ukloním „Volám sa Enmej. A bude mi cťou trénovať týchto pár dni pod vami “ Poviem pričom meno Enmej zdôraznim aby si to každý uvedomil a neoslovoval ma Iryzo ale Enmej. Napokon sa vystriem a ruký si opriem o scimitare. „Čo nás dnes bude čakať? Budeme mať niečo extra alebo niečo obyčajne?“ zvedavo sa spýtam a pozerám sa Davienovi na šatku ktorú ma na očiach snažiac sa zazrieť ako tak jeho oči ale po chvíli ma to prestane baviť skôr nájdem zábavku všímaní si detailov každého zo zlatých pieskov. Robím to tak aby si ma nikto nevšimol ani moji Timovi partneri . V tom Axen položil Davienovi poznámku ja si ju moc nevšímam ale každé jeho a aj Davienove slovo zachytím
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
Nad Axenovo poznámkou se pobaveně usmál. "Opravdu vás všechny neznám a vaše Velitelka by ihned zjistila, že sháním informace. Je to její práce. Navíc, kdybych tě uprostřed Suny, nebo třeba i zde oslovil jménem, brzy by tě znala celá vesnice.
Akemin původní tým znal, ale byli tu i členové navíc, takže jednal se všemi stejně, jako by je neznal.
Nikam se tedy neposunuli a stále byli u jmen. Bylo to jen plýtvání jejich času.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Davien si obzrel všetkých troch, Axen sa naňho pozeral podozrievavým pohľadom. Bol zvedavý na to či Davien poznamená niečo o tom že on a Iryzo boli pri jeho dome. Davien sa však zachoval tak ako Axen predpokladal, vôbec sa o tom nezmienil.
Potom ich požiadal aby sa predstavili aspoň svojimi krycími menami. Axen len mierne pohodil hlavou. "Mám z vás taký pocit že vy naše mená už aj tak poznáte. A načo by som vám mal hovoriť svoje krycie meno keď to skutočné si aj tak môžete ľahko zistiť. Predpokladám že nejaké tie kontakty a "spojky" na okolí máte. Nemám pravdu?" spýtal sa ho.