Popravdě, začala jsem tužkou. První náčrt vypadal dost propracovaně na to, že jsem se o to snažila zrovna já. Bohužel jsem byla nespokojena s tím, že jsem nedokázala pěkně vyobrazit ruce, jak Sakumo nabízí svou zbraň a navíc jsem ho měla na pohled moc tlustého. Jelikož jsem tlouštíka objevila, když už jsem měla jasně dané linie, které má guma efektivně nevygumuje, tak jsem musela začít od začátku. Zde jsem mu udělala tělo zase menší, asi o ten kus, co byl předtím větší.
Tohoto faktu jsem si všimla, až když jsem byla ve fázi "pastelky", ve které jsem neměla odvahu začínat zase na novo.
Fáze "pastelky" je můj smrťák, protože se v mém okolí horko-těžko najde něco, co bych byla ochotna pojmenovat jako pastelky. Ale pokud jinak nedáte, nachází se u mě velice oblíbené super-tlusté pastelky. Tyto "pastelky" na kancelářském papíru neochotně kloužou a hodí na něj vozkovou vrstvu, přes kterou se už další barva, na vyplnění bílých mezer, nedostane.
A co nezkazí pastelky, to dokoná umělé světlo a nedoostření foťáku, popřípadě snaha vytáhnout nějaké barvy z obrázku, i když tím zvýrazním zase jeho nedostatky. Nicméně, za lážo-plážo pozadí mohu zcela já, protože jsem se snažila s výrazně žlutou udělat okolo Sakuma paprsky, které vyzařují obyčejnou žlutou dále. Tam jsem chtěla, aby linie byly znatelné, ale myšlenku předběhl můj neum.
Vážně jsem se ale snažila ...
Je to v pořádku, Rosme. Mezírky ve vybarvení způsobené samotným papírem a barvami vypadají jinak, než mezery mezi ledabylými tahy. A na detailech oblečení je poznat, že sis s obrázkem hrála. Mně se ta kresba líbí a misi uznávám. Navíc ten vztah se ti vyjádřit povedlo, i ze Sakumova výrazu je cítit otcovskou hrdost a náklonnost, i když není vyjádřena tak výrazným gestem.
Pravidla a rady ohledně vkládání obrázků najdete na stránkách Jak přidat obrázek a Pravidla vkládání FA.
Jinak pořád na Konoze funguje hra Útok na Konohu, kde si můžete pořádně zmasakrovat pár „padouchů“.
Děkuji.
Popravdě, poprvé jsem se chtěla pustit do Minata nebo Kushiny, ale nechtěla jsem jít s jejich otci moc do neznáma, tak jsem se dostala k této třetí volbě. Hodně záleží na náladě (a taky na čase; jsem ráda, že jsem se stihla do konce mise vrátit do civilizace). Neměla jsem prostě náladu kreslit bezmezně milujícího otce, ale otce, který miluje, ale i silně cítí svou povinnost ninji, která občas ono otcovství zastře.
Každopádně, dneska si rvu vlasy, že jsem se vzdala jednoho úsměvného detailu. Původně jsem chtěla Kakashimu do ruky strčit nějakou "zajímavou" knížku.
Po několika letech tichého navštěvování Konohy jsem do ní nakonec doopravdy vstoupila. Tak mě tu máte!
Myslím, že Kamasutra by se tam výborně hodila.
Jinak se mi obrázek taky líbí, zvládla jsi dobře vystihnout výrazy postav a celkovou emoci z obrázku, že bych i bez popisu poznala základní myšlenku, kterou jsi se snažila zachytit. Máš pravdu, celá Vůle ohně je jen kolektivistická propaganda..