Sabaku no Gaara - z písku

Ne, že bych chtěla provokovat. Prostě jsem byla zoufalá. Seděla jsem na rozpáleném písku a přemýšlela o Narutovi. Když mě viděl bratr, řekl mi: běž se vykoupat, něco pro tebe mám. No a tak jsem šla vstříc vlnám do mělkého Jaderského moře trochu zakaleného od písku. Písek. Všude písek.
Byla jsem ve vodě asi hodinu. Fakt nekecám. Seděla jsem ve velkém nafukovacím růžovém kruhu a byla tak trochu v polospánku. Když jsem se šla usušit, spadla mi brada.
Můj bratr pro moji misi postavil Gaaru.
Ano, vím, teď už to na té pláži není. Ten stroj podobný bagru s tím měl asi problém tak to rozválcoval. Ale tímto chci poděkovat mému nii-chan že to pro mne postavil!

Pláž v Silvi Marina, Itálie

Historka: seděli jsme na balkóně a hráli scrabble. Miluju tu hru, je fakt boží. Zoufale jsem se snažila se svými písmeny předehnat mamku. Brácha se na hru moc nesoustředil, ostatně scrabble ho moc nebaví. Místo toho se díval na otce. "Hele, tati, myslím, že bys možná měl trochu zhubnout. Alespoň v létě, kdy nesedíš celé dny za počítačem." Táta mu vrátil znuděný pohled. Poznala jsem, že uvnitř bublá vzteky. "Náhodou, vždyť celé prázdniny jezdím na kole," řekl s ledovým klidem. Pak vstal a oznámil nám, že jde pro svíčku, protože už na to nevidí. Vrátil se s těmi žlutými svíčkami co voní jako repelent a odpuzují komáry (ani se jim nedivím). Když dosedl na svoji plastovou židli, ozvalo se slabé praskání. Asi vteřinu na to, se židle rozlomila vejpůl a my se začali nehorázně chechtat...