Misuzu – poradna pro Narutošílence

Dopoledne - v šatně
Už asi hodinu jsme na místě. Třeští mi hlava a už ani pokoušet se vytvořit Chouju giga, tak si čtu. Kámoška si přisedne a začne si číst taky, ale řiká něco na způsob "Proč si čteš takovýhle blbosti" a já se jenom usměju a odpovím: "Anata wa baka." Kámoška už tuhle větu slyšela nejmíň 10 000 000x a pořád netuší, co znamená, tak radši vždycky zmizí.

Dopoledne - znovu v šatně
Máme se převlíkat do kostýmů, ale pořád tam otravuje nějakej kluk z cizího družstva. Já k němu přijdu a řeknu: "Hele, když už nás chceš šmírovat, tak aspoň použij henge." Kluk na mě čuměl jak na blázna, mumlal něco ve smyslu "Tý holce hráblo" a nakonec odešel.

Asi o hodinu později
Fandíme dalšímu týmu ze stejnýho oddílu jako my a když docvičí, přichází hodnocení. Vytýkali výraz a ještě něco, ale já už neposlouchala a zařvala jsem už ze dveří od šatny: "Urusai!"

A o další chvíli později
Už jsme vystoupili a já myslela, že vyplivnu plíce. Ale nudila jsem se, tak jsem potom běhala kolem dokola tělocvičny a křičela jsem do toho (máme zelený obleky): "Jsem zelená šelma Listové!"

Pátek - cesta do školy
Tentokrát jsme si řekla, že to vezmu zkratkou, ale to je z fakt velkýho krpálu a ještě v lese. Tak jsem běžela a přede mnou strom, tak jsem vyskočila a koncentrovala jsem chakru do nohou, ale místo toho, abych po tom stromě vyběhla, jsem do něj jednoduše napálila. Když jsem dorazila do školy, učitelka se mě ptala, proč mám na bradě zaschlou krev

A pak pátek o přestávce
Hráli jsme šlapanou a já měla zrovna slovo. Měla jsem na sobě zrovna modrou mikinu podobné té, co má Hinata, tak jsem ťukala prstíčkama o sebe a nakonec jsme znenadání vystartovala se slovy "Šanaró" a šlápla jsem hned dva kluky, který to fakt nečekali.

Pondělí - tělák
Běháme osmistovku a učitelka odstartuje. Já vyběhnu a dlouho se držím první, ale pak zvolním tempo a dám si ruce za záda, tak jako běhá Naruto. No jo, ale do cesty se mi připletla veverka (ano čtete správně) a já jakožto správná kunoichi chtěla zastavit, ale kvůli dost vysoké rychlosti to nešlo a já neohrabaně zakopla a rovnou na obličej. Odneslo to moje koleno a kupodivu loket, i když nevím, jak ten. A veverka se mě ani nezeptala, co se mnou je a běžela dál.
A pak vybika. Mam docela ránu a holky se ode mě radši při vybice drží dál. Ale kámoška zapomněla, že je v soupeřním týmu a neutekla, tak jsem po ní hodila fakt velkou ránu se slovy: "Šanaró!" Chudák holka dostala pořádnou ránu do nohou a spadla na kámošku za ní :D

Úterý - občanka
Měli jsme úkol, abychom si udělali vlajku. Ale ona neřekla, jakou vlajku a já (samozřejmě) na to zapomněla, takže jsem o přestávku rychle něco načmárala, duchem nepřítomná. A když chtěla, abychom jí to ukázali, spadla jí čelist, stejně tak i mě, protože jsem nakreslila znak Listové vesnice. Kámoš zase výtlem a já červená až za ušima radši obrázek rychle schovala.

Středa - hudebka
Měli jsme se naučit libovolnou písničku a když mě učitel vyvolal, písnička mi vypadla z hlavy a já začala dost nenápadně improvizovat a místo My heart will go on jsem zaspívala For you od AZU. Učitelka čuměl s otevřenou pusou a nakonec mi dokonce zatleskal a řekl, že chce překlad. Tak jsem tam vyšvihla i překlad a nakonci jsem zařvala: "Naruto Forever!!!"

Středa - děják
Probíráme Japonsko a učitelka se zeptala, co o něm víme, takže jsem se přihlásila a začala jsme mluvit o manze a anime. Už to bylo asi patnáct minut a já přišla přes kulturu už k technologiím a pořád jsem mluvila dál, učitelka mě zastavila a zeptala se: "Je vůbec něco, co o Japonsku nevíš?" A já odpověděla: "Křestní jméno Kishimota."

Čtvrtek - Matika
Souměrnosti. Moje noční můra. Měli jsme si nakreslit obrázek a pak za pomocí osový souměrnosti jí přenýst na druhou půlku papíru. No jo, jenomže, když kreslíte kyuubi Naruta, tak to jde dost těžko. Nakonec učitelka řekla: "Budeš mi to mango kreslit ještě někam?" A já odpověděla: "Mango ne, ale mangu jo."

Pátek - výtvarka
Volná hodina je nejlepší. Tak nám učitelka řekla, ať nakreslíme, co chceme a pak o tom obrázku něco řeknem. Takže jsme namalovala mě a Naruta, jak jíme ramen. Když jsem stála před tabulí, hrdě jsem prohlásila: "Naruto a já jíme rámen -ttebane. V Ichiraku rámen je nejlepší, ale tam se asi jenomtak nedostanem, protože je v Konoze a ta je dost daleko, ale kdo chce, může setam klidně dostat, za pomocí nějakýho portálu. Naruto je hrdina vesnice a jenom tak pro zajímavost se mi dost-" Učitelka mě přerušila: Ok, kdo jde další?"

A pak cesta domů.
Z města domu je to pořádnej krpál a mě dost bolely nohy, takže mě doběhl kámoš, kterýmu jsme statečně unikala. Zeptal se: "Bereš kox nebo marihuanu?" Načež jsem mu odpověděla dobře mířenou ránou (dost silnym pohlavkem) se slovy: "Dattebane!"