Než se rozhodnete jakékoliv z níže uvedených míst navštívit, napište o svém úmyslu adminovi místnosti. Ne každé místo je tím, čím se jeví být, a tudíž budete nejprve potřebovat nějaké info, než se tam vydáte.
Tsuiraku Heki
Padající slza je vodopád na území země Ptáků, kde před léty zemřela Toki, feudální paní země Ptáků, při politickém atentátu. Říká se, že když je bezměsíčná noc, často ta je vidět jak její duch tančí na hladině. Ať už je to pravda nebo ne, toto místo se stalo symbolem pro ty, co věří, že v lidech existuje dobro a naděje.
Údolí zúčtování
Toto stinné údolí je zahaleno v mlze, která prakticky nikdy nemizí. Tato mlha je tak hustá, že je prakticky nemožné v ní bez nějaké oční techniky jako je Byakugan nebo Sharingan cokoliv vidět. Údolí zúčtování je proslulé nejen bylinou zvanou Rostlina oční léčby, která prý dokáže zázraky, jde-li o léčbu nemocí či zranění, týkajících se očí, ale také legendou, dle které je toto údolí útočištěm bytostí, připomínajících lidi, které prý nemají oči a chodí po čtyřech jako zvířata.
Kinumichi
Tato cesta je nejrychlejší spojnicí mezi Kumogakure, Konohagakure a Sunagakure no sato. Ikdyž není příliš pohodlná, je zdaleka nejrychlejší, ovšem je také oblíbeným tábořištěm banditů a pro uspěchané obchodníky často i smrtelně nebezpečná, proto se stala oblíbeným letoviskem všech silnějších ninjů s vražednými choutkami, kteří se sem chodí zabavit vražděním mnohdy nezkušených banditů, kteří sídlí podél cesty.
Karigoya
Karigoya je malé sídlo v jendom z bočních údolí Země démonů. Tamní půda je velice úrodná, což dokazují divoké lesy v údolí. Dlouhou dobu bylo toto sídlo, původně vytvořené jako letní sídlo kněžky, nepoužívané. Znovu obydleno bylo až před několika málo lety, kým, to však není známé.
Akagahara
Jedná se o palouček obehnaný skalisky, plný pastí a nástrah, který se kdysi využíval namísto chuuninské zkoušky. Každý, kdo se odtud vrátil živý, byl uznán chuuninem. V centru se nachází malá soška, které když se člověk dotkne či s ní pohne, spustí mechanismus, který aktivuje dřevěné loutky, které vylezou z úkrytů ve zdech a vrhnou se na dotyčného. Loutek je zde neznámé množství, takže je velice těžké se jich zbavit. Lze je však deaktivovat vrácením sošky na její místo.
Sora-ku
Zdánlivě opuštěné město. Ve skutečnosti zde ale kvete černý trh se zakázanými zbraněmi a technikami díky obchodníkům, kteří zde žijí a skrývají se před autoritami. Pocestní, co sem zavítají, buď dobře vědí, do čeho jdou, a nebo se obvykle nedožijí rána.
Díra
Jedná se o jakousi oázu kdesi na hranicích Země ohně, uprostřed jinak neúrodné pustiny. V jejím centru se kdysi nacházela vesnice Tonika. Podle legend byla Díra kdysi dávno svatyní s mnoha poklady. Někteří dokonce tvrdí že se v ní nachází mocný zdroj nadpřirozené energie. Dnes je však toto místo naprosto opuštěné. Lovci pokladů odtud už ukradli vše, co šlo, a víc se sem nikdo nevrátil.
Hora Katsuragi
Na vrcholku této hory se nachází malé sídlo bývalého klanu Tsuchigumo, který zde kdysi dávno střežil mocné kinjutsu, schopné srovnat se zemí plocho několik kilometrů velkou. Bariéra, která toto místo kdysi chránila, drží dodnes, a přesto, že je dávno známé, že ono kinjutsu již neexistuje, mají zdejší evidentně stále co chránit.
Stanice odměn v Zemi ohně
Tajné místo černého trhu, kde si námezdní lovci vyzvedávají odměny za své úlovky, tvářící se navenek jako pouhý obchod s občerstvením pro pocestné, dohlížející zároveň na chod zdejšího vedení vysokého napětí. Za jedním z pisoárů se ale nachází tajná místnost, kde probíhají všechny ilegální transakce a výkupy těl.
Ostrov přivolání
Ostrov na východ od Země ohně a na jih od Země blesků. V dávné minulosti zde skupina vědců experimentovala se všemi možnými živočichy ve snaze stvořit ultimátního tvora pro Kuchiyose no Jutsu, což se jim i podařilo. Jejích výtvor se jim ale vymkl a všechny je povraždil, načež byl později sám zabit skupinkou ninjů z Konohy. Od té doby je tento ostrov opuštěný. Kdo ví ale, kolik nezdařených experimentů se zde zabydlelo?
Údolí mraků a blesků
Údolí mraků a blesků se nachází na území bývalé Země blesků. Pahorek tu střídá pahorek, mezi nimiž se rozléhá rozsáhlá vodní plocha. Vzhledem k nadmořské výšce se zde také často tvoří mraky přímo u země.
Město Shukuba
Shukuba se nachází na území Země ohně, nedaleko Konohy. Toto město se zaměřuje prakticky jen a pouze na „turismus“. Nachází se zde nespočet motelů, veřejných domů, kasín a lázní. Kvůli blízkosti Konohy zde ale podsvětí moc nekvete. Pro ninju je zde nebezpečí v podobě peněz, alkoholu a žen však na každém rohu.
Ostrov Nanaku
Další ostrov na východ od Země ohně a na jih od bývalé Země blesků. Tento ostrov je proslulý bohatými zásobami léčivých bylin, ale také jedovatých rostlin. Ráj pro každého medika či traviče.
Bufet Kari života
Tato malá restaurace, ležící v Zemi řek, je rájem pro masochisty či milovníky opravdu pálivých jídel. Recept na proslulé Kari života se zde dědí a ani v současnosti nepřestává ničit chuťové pohárky hostů, co sem zavítají.
Sedmá fronta
Bývalé bojiště Čtvrté velké války ninjů. Pustina s podivnou, růžovou půdou, koncentrovanou poblíž jezera, kterému vévodí ocelová socha, připomínající odpočívajícího bůžka. Hrubé zacházení či prudký pohyb se zde nevyplácí. Ze země se totiž může zvednout mračno růžového prachu, který je jedovatý.
Ocelová socha je dutá, plná různých místností a chodeb, díky čemuž je často využívána lidmi na útěku či pašeráky.
Hrad Kazahana
Dnes již pouze trosky kvůli požáru, který před mnoho lety hrad Kazahana zachvátil. Říká se, že je v této zřícenině v Země sněhu ukryt poklad, ale málokdo tomu věří.
Tréninková jeskyně
Opuštěné sídlo neznámého šlechtice, které dnes již neslouží nikomu, leda náhodilým pocestním či těm, co hledají klid na sebezdokonalování. Většina prostor je vyhloubena ve skále a dřevěný zbytek je relativně zachovaný, skýtající celkem pohodlné bydlení i po tolika letech, za což může možná to, kolik dočasných majitelů se zde vystřídalo a komplex používalo.
Stanice odměn v Zemi země
Tato věž, působící navenek jako poutní místo, plní stejý účel, jako stanice v Zemi větru. Běžný poutník si zde může odpočinout a posilnit se, ti zasvěcenější si přijít na nemalý peníz.
Rouran
Z kdysi majestnátního království v Zemi větru velikosti města dnes zbyly jen trosky. Podle legend se zde nachází brána do minulosti.
Les Jofuku
Les rozléhající se na stejnojmenné hoře na hranicích Země ohně. Povídá se, že je prokletý. Co se ale ví jistě, je, že zde roste bylina Jofuku, která prý dokáže divy, jde-li o výrobu léčiv na šlachy, vazy, svaly a kosti.
Východní, velká, písečná duna
Opuštěná duna kdesi v Zemi větru, které dominuje obrovský, plochý kámen, který byl kdysi dávno využíván Orochimarem jako jeden z jeho úkrytů. V ne tak daleké minulosti se zde ukrývala banda nukeninů, když unesli feudálního pána Země větru, než byli zlikvidování ninji ze Sunagakure.
Ostrov Mokuzu
Ostrov ve tvaru měsíce, kde si cestovatelé doplňují zbraně a zásoby. Je sídlem podsvětí a černého obchodu. Lapkové si zde rádi smlsnou na jakémkoliv neopatrném mořeplavci, který sem zabloudí, aniž by věděl, co za ostrov to je. Kdo při příjezdu nedá tajný signál, riskuje být potopen a oloupen.
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Cesta
Kahimi stáhla za kmen stromu a zacpala Brainovi ústa ještě dřív, než si ho stihli ti dole všimnout. Dala mu pohlavek a naznačila aby byl potichu.
"Říkala jsem ti, že nechci žádné zbytečné upozorňování idiote." procedila mezi zuby. Ti dole vypadali zaujati sami sebou, takže si jich nevšimli, ovšem jednomu páru očí neunikli.
Naznačila mu, ať se tiše vydá za ní, vydala se vzhůru po kmeni a přeskákala nad bojujícími a pokračovala dál v cestě. Po chvíli se zase dostala napřed a pomalu se připravovala na položení oasti pro Braina.
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Kara Momochi
Tým Goku
Cesta Kinumichi
Byl to už nějaký ten čas, co naposledy spatřili živou duši.
Cesta se s každým dalším krokem zdála delší a delší a vedro, které začínalo být čím dál méně snesitelné k tomu zrovna nepřispívalo v dobrém.
Otenba na tom však byl o něco lépe. Přeci jen si mohl spokojeně kráčet ve stínu své páníčky, ale bylo na něm vidět, že toho má taky dost.
Po delším uvažování se tedy oba rozhodli pro menší pauzičku.
Byli z toho ale vcelku nesví a to hlavně z důvodu, že se nacházeli na dost nebezpečné cestě.
Každou vteřinou na ně totiž mohl někdo zaútočit a tak museli být maximálně ostražití. Nyní však zasedli do chládku pod jedním stromem a zdálo se jim býti všechno ukradené. Byl to totiž už nějaký ten čas, co utekli z vesnice a nějaký ten čas, co naposledy v klidu odpočívali.
Nakonec ale přeci jen měli dohromady opravdu výborný čich, takže by měli možného nepřítele rychle odhalit.
Nyní se nacházeli v zemi Řek. Nevěděli kde přesně a ani vlastně moc dobře nevěděli kam vlastně jdou. Chtěli nyní pouze najít nějakou civilizaci, kde by se mohli lépe zorientovat a pokud možno doplnit zásoby a získat nějakou mapu.
"Na chvíli si zdřímnu, tak buď prosím ve střehu Otenbo."
Zamumlala si, sundala si sekyru, kterou položila vedle sebe, hlavu si podložila rukama, zavřela oči a pokusila se na chvíli zaspat.
Věděla, že se na Otenbu může spolehnout, takže po chvilce spokojeně usnula. Nespala však příliš dlouho. Ve snu totiž spatřila tvář. Ta tvář patřila jejímu otci, který prosil o pomoc.
Když se Kara probudila, ucítila na svém obličeji zvlášní vlhko. Když si přejela rukou po tváři, všimla si, že jsou to slzy, jelikož voda tekla směrem od očí. Vůbec nevěděla proč brečela, ale stalo se to, ikdyž to pro někoho jako je ona byla maximálně zvláštní.
Každopádně si utřela slzy, vztala a sebrala sekyru. Byl čas pokračovat. Nemohla totiž zapomenout na svůj cíl.
Pokračovali tedy dál v nekončící cestě. Jelikož ale Otenba celou dobu, co Kara spala hlídal, tak jí přišlo nesprávné, aby si i on neodpočinul, takže ho vzala a schovala do svého bujného výstřihu a sama kráčela dál. Nevěděla však, jak dlouho to vydrží. Navíc s sebou ještě táhla onu obří sekyru. Vzdát se pro ni ale za žádnou cenu nebyla možnost.
제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게
Yamako Asaki a.k.a Brain Heriot
Tím Kahimi
Les
Spokojne som si poskakoval, ale zrazu sa veďľa mňa opäť zjavila. Kládla mi zaújmavú otázku a potom do mňa hodila kúrovú bombu. Ja som niečo také však čakal a poriadne som sa odrazil od konára, na ktorom som bol a vyšiel som z kúru.
"Pretože..." chcel som odpovedať na otázku, ale v tom som uvidel bitku neznámych ľudí. Všimli si ma.
"Nenechajte sa rušiť, ja len prechádzam," povedal som a priblblo som sa usmial. Oni sa však rušiť s radosťou nechali...
,,Vyzerá to, že už je tu prvá prekážka," usmial som sa na ženu, vytiahol som kunai a čakal na to, čo urobia tí ľudia
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Cesta
Kahimi nečekala na to až k ní kunai dorazí a okamžitě se znovu vydala na cestu. Za zády se jí ozval výbuch.
"Proč plýtváš výzbrojí zelenáči?" křikla, když skočila okolo něj a hodila před něj jednu z kouřových bomb. Rozesmála se a znovu ho předběhla a zase s o něco vyšší rychlostí se dostala kus před něj.
Podívala se dolů, na cestu k vesnici a zamračila se. Leželo na ní několik mrtvol a probíhal zde souboj.
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Yamako Asaki a.k.a Brain Heriot
Tím Kahimi
Les
Usmieval som sa, keď v tom zrazu na mňa niekto zakričal, že kunaie sa chcú zakúsnuť do môjho zadku. Bola to tá žena.
Do ri*i pomyslel som si. Nevedel som, ako sa predomňa dostala, nikde som ju nevidel. Potom ma zrazu niečo oslepilo. Nevedel som, kde sa mám pohnúť a zároveň som sa bál zadkožravých kunaiov. Skákal som všade možne, našťastie, kunaie ma netrafili. Potom tam tá žena už nebola. Opäť som sa rozoskákal. Už bolo ráno druhého dňa, takže už nebola tma. Onedlho som tú ženu opäť uvidel. Preskočil som ju a hodil som kunai s papierovou bombou na konár nad ňou. Potom som len začul výbuch. Nechcel som ju zraniť, len spomaliť. Onedlho som už uvidel aj veľké budovy dediny.
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Cesta
Kahimi dokončila pečetě ještě než si jí Brainu všimnul, takže to co Brainu přeskakoval, bylo její kawarimi. Zatímco byl Brainu zaměřený na její kopii, Kahimi vzala jednu kouřovou bombu a flashbang. Kousek nad ním ho předehnala a hvízdla na něj.
"Moc pomalý náfuko! Pohni nebo tě hryzne pár mých kunaiů do zadku!" Zasmála se a hodila mu před obličej flashbang, čímž ho oslepila a zpomalila. Snadno se dostala pár desítek metrů před něj, takže mu zmizela z dohledu. Počkala až Brainu bude znovu na cestě a běžela za ním.
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Hotto Pakura
Mizerná práce
"Tohle mi má ublížit?" Pomyslel si Hotto a nastavil proti kataně své tanto. Čepel trochu odskočila s mírným cinknutím a Hotto na nic nečekal a hned vrhnul špičku tanta na hruď svého nepřítele. Ninjové moc tuhle možnost nevyužívají. Kunaie jsou praktičtější, ale teď na ně nebyl čas. Tanto má vlastně stejný účinek.
Hned po hodu přitáhl ruce k sobě a složil je v pečeť. Pro jistotu si chystal další krok i když by nebyl moc rád, že ho musí použít.
V duchu si vzpomínal na podobu techniky a samotný její název.
Genesis Sabure
Ti co sa skryvaju v udoli
VYzeralo to, ze sa z toho dostali. To by vsak nesmel byt Shiro, aby to dajak neskomplikoval. Keby nebol Genesis uplne chladny clovek, aj by mu bolo Daisukeho luto. Vedel vsak, ze tentokrat musi byt ticho, aj shiro ma svoje hranice. Gokua sa nebal a za tvrdy trening by bol iba rad. Dufal len, ze to naozaj bude trening a nieto, cim sa mu vyhrazal...
Uz-uz sa chcel otocit na pate, ked vtom ta otravna zenska zase zacala marnit cas. Fakt jej asi nedochadzalo, ze o nu Goku nema zaujem. NA potvrdenie jeho myslienok ho Goku zacal nenapadne stuchat laktom. Genesis sa najskôr na tom chcel zasmiat, ale potom mu doslo, ze za pomoc Gokuovi by mohol dostat podstatne miernejsi trest. Preto ho chytil za rameno a mierne nim trhol, prec od tej zenskej. ,,Ospravedlnujem sa ze vam kazim romantiku, ale naozaj musíme ist. Iste chapete, ze Goku je velmi zasadovy clovek a niektore veci proste nepockaju...takze zbohom'' a krokom, ktory nepripustal ziadne diskusie vyrazil, mierne tahajuc Gokua.
Yamako Asaki a.k.a Brain Heriot
Tím Kahimi
Cesta
Spokojne som pokračoval ďalej, kedže som ju nikde nevidel. Usmieval som sa. Pomaly už svitalo, ani som si neuvedomil, aký čas bol. Pokračoval som a potom som ju uvidel. Vyzerala nejak zvláštne. Bola to ona?
Asi zasa kuje nejaké pykle... premýšľal som. Akonáhle som sa k nej dostal, preskočil som ju, ale nie tým spôsobom, ako predtým.
Bude to ľahšie, než som si myslel pomyslel som si a povýšenecky som sa usmial.
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Cesta
Kahimi se usmála když vběhla do kouřové clony. Jo tenhle mě bude bavit. Přidala do svých nohou chakru a vyskočila nad kouř a pomocí chakry, kdy se přilepovala na stromy skákala nad kouřem.
Dopadala tiše, jako sněhová vločka a brzy ho viděla pod sebou. Nemohl ji slyšet, ani jej nesledovala a ani na něj nemyslela, aby ji nemohl vycítit.
Odskákala tiše od něj a uvažovala, co udělá dál. Rozhodně si zasloužil uznání za využití nepřesně určených pravidel, ovšem přesně tak i výtku, za zbytečné plýtvání výzbrojí.
Složila pečetě pro kawarimi a hodlala se pobavit.
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Yamako Asaki
Tím Kahimi
Cesta
Žena ma opäť predbehla a to už som bol takmer na pokraji svojích síl.
Sakra! pomyslel som si. Pridal som. Zaostával som a hľadal som si vhodný strom na rovnakú fintu ako predtým. O pár metrov som ju našiel. Urobil som to isté, ale žena mi bola v pätách.
,,Čo tak kus faulovania?" usmial som sa. Z tašky na pomôcky som vybral dve kúrové bomby. Hodil som ich tesne pred ženu. Nezraní ju to, len na chvíľu oslepí a spomalí. Ja si zatiaľ pohnem.
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Cesta
Kahimi se usmála když jí stačil dohnat. Zvládáš čtvrtinu mé rychlosti chlapče, většina před tebou to nedokázala, ukaž mi jestli zvládneš i víc. Pomyslela si a opět ho s lehkostí předehnala. Na její straně hrála řáda let tvrdého tréninku a zkušeností a netřeba říkat, že také geny hrály svou roli. Usmála se, když mu ladně zmizela z dohledu. Pokud jí nedožene, položí mu past, pokud ano, uvidí, jestli ještě víc zvládne zvýšit dosavadní rychlost. Pomyšlení, že by se našel student, co by jí stačil vhánělo Kahimi adrenalin do žil.
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Yamako Asaki
Tím Kahimi
Cesta
Chvíľu som viedol, ale tá ženská ma predbehla. Snažil som sa ju predbehnúť, ale bola rýchla. Táto poloha mi celkom vyhovovala, mohol som venovať pozornosť jej pozadiu, ale bál som sa tých pastí. Potom trochu zmenila smer, ale ja som jej bol v pätách. Zanedlho som skočil na väčší strom a preskočil som ju. Opäť som bol pred ňou.
Pff... ženské... pomyslel som si pri pomyslení, že by ma mohla poraziť.
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Cesta do vesnice Takawamury
Kahimi odpočítala deset sekund a vydala se za ním. Okamžitě šel poznat rozdíl v jejich schopnostech. Hned ho dohnala a chvíli mu běžela po boku. Bez námahy ho pak předehnala a zmizela mu mezi větvemi. Pokud jí do půl minuty nepředežene nachystá mu první past. Zároveň také trochu změnila směr a mířila k Takawamuře. Uvažovala jestli ho naučí při pohybu využívat chakru, ale pak nápad zavrhla. Nejdřív jí bude muset stačit bez chakry. Čekaly je tři dny cesty a ona nehodlala zastavit dřív, než druhý den. Kdyby využíval chakru, snadno by jí spotřeboval.
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Yamako Asaki
Tím Kahimi
Dom
,,No, bolo to tak... to je dlhý príbeh," nechcelo sa mi rozprávať o svojom bývalom tíme, ani o mojej odmene a ani o cudzincovi v krčme. Žena sa tam začala s tým mužom hádať a vyhrážať sa mu smrťou. Pýtala sa na nejaký východ slnka, ale ja som tomu nerozumel.
,,Môžem to urobiť ja? Na špinavú prácu som dobrý," ozval som sa, ked zaznela výhražka smrti. Padli slová o nejakých informáciach a potom Kahimi bodla toho muža do oka.
,,Nezabudni, že ak budeš potrebovať nejakú špinavú prácu, som tu ja," povedal som. Potom žena zahájila môj tréning. Okamžite som sa rozbehol do najbližšej druhej dediny.
Kuje nejaké pykle... pomyslel som si. Sem tam som sa obzrelal a bežal som ďalej.
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Dům
Kahimi si povzdechla.
Výborně, tak mi aspoň můžeš říct, co se zde stalo a proč skončil jako boxovací pytel. Sklonila se k muži a dala mu k nosu malou lahvičku. Jeho nos začal nasávat ostrou vůni a pomalu se probíral. Nakonec se s rozkašláním probral a nadával. Jakmile uviděl Braina, ve tváři se mu objevil uztrašený výraz.
"T-Ty!?" Kahimi tázavě povytáhla obočí.
"Jak vidím už se znáte, takže to zkrátíme, tam kde vychází slunce..." nedokončila větu a čekala až řekne on svou část hesla. Chvíli se roztřeseně ani nenadechl.
"Věř mi že na tohle nemám čas, buď mluv, nebo tě zabiju." muž sebral poslední zbytky odvahy a roztřeseným hlasem promluvil.
"Tam kde vychází slunce, tam tvoří se nejtemnější stíny." Kahimi pokývala souhlasně hlavou. Podala mu ovoce ať se nají a on se do něj opatrně, ale následně s chutí pustil.
"Kde to je?" zeptala se Kahimi a on se s nově nabytou sebedůvěrou usmál.
"Něco tě to bude stát pokud to chceš." usmála se na oplátku a chytila ho pod krkem.
"Dej mi to co chci dobrovolně, nebo tě vážně zabiju." Zavrčela na něj a pevněji sevřela jeho hrdlo. Docházela jí trpělivost a jemu kyslík. Nakonec jen ukázal z posledních sil ke stěně naproti a ona ho pustila. S kašláním se zvedl a odkryl tajnou dutinu ve zdi. Podal jí svitek a stále se držel za hrdlo. Přečetla si informace a zamračila se.
"Tyhle informace jsem dala já tobě. Máš něco dalšího? muž bojácně zavrtěl hlavou. Kahimi si znovu povzdechla. Vzápětí se muž sesunul na kolena, když mu okem prorazila kunai skrz lebku.
"Tak jo Brainu, myslím že je jasné že tenhle informátor selhal. Tudíž teď je na řadě tvůj trénink." Vyskočila z okna a ladně dopadla na zem.
"Běžíme až do další vesnice, jestli nebudeš přede mnou, budu ti klást smrtelné pasti. Máš deseti vteřinový náskok."
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Yamako Asaki
Tím Kahimi
Dom--->Stánok--->Dom
Žena ma poslala po nejaké jedlo pre toho chlapa.
Pff... najprv ho mám zmlátiť, potom ošetriť, čo je to kur*a za systém? spytoval som sa v hlave. Bežal som z domu k najbližšiemu stánku so zeleninou a ovocím.
,,Dajte mi to najlacnejšie ovocie a rybu!" povedal som predavačovi. Ryba bola samozrejme pre mňa.
,,Prepáčte, ale mi tu rybu nemáme... ale máme tu chutné ovocie," predavač vyzeral sklamane, ale pri ponuke ovocia sa mu oči rozjasnili.
,,Se*iem na vaše ovocie, chcem rybu!" pomali som strácal nervy.
,,S-skúste to o pár..." predavač vetu nedokončil, lebo som ho zastavil
,,Dajte to sem!" povedal som a bežal som späť do domu.
,,Mám ovocie, ale neviem ho vyliečiť..." zahlásil som žene. Potom som jej podal aj svoju vodu pre toho chlapa.
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Dům
Kahimi se otočila od svitku co zrovna četla když vešel Brainu a hodil dovnitř jejího informátora. Zlehka se zamračila a vlasy jí zavlály o něco divočeji. Pečeť na tváři jí pomalu přestávala zářit a ona se sklonila nad chlapíkem aby si ověřila, jestli opravdu žije.
"Prober ho a ošetři mu rány, pak najdi nějaké jídlo a dej mu najíst, až od něj získáme informace, rozhodnu se, co budeme dělat dál." podmračeně mu řekla co má dělat a dál se věnovala svitkům. Nějaké měla dané stranou a hledala další, co by se jí mohly hodit. Trochu se jí nelíbilo, že její nový student řeší věci tak násilně a nápadně, ale třeba to byl jen ojedinělý případ. Počká si jak se vše bude vyvýjet dál a podle toho se pak zařídí. Podívala se na Braina který si prohlížel knihy.
"Čím dřív začneš, tím líp. Lidi budou zvědaví proč je jeho dům poničený a budou slídit až to zjistí, takže si pohni." Přestala upouštět chakru a vlasy jí přestaly povlávat kolem hlavy. Sbalila svitky co se jí hodily.
"Nezapomeň, že pak tě ještě čeká trénink."
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Yamako Asaki
Tím Kahimi
Keď mi žena zadala úlohu lensom sa pousmial. Okamžite som vyšiel z domu a bežal tam, kde som toho chlapa hodil. V krčme bol už mierne omámený alkoholom. Keď ma uvidel ,vyzeral vystrašene a zmätene.
,,Ahoj, ešte ťa potrebujem," povedal som mu a usmial som sa naňho. Potom som ho zobral na chrbát. Po ceste robil problémy, tak som zobral kunai a rukoväťou som mu švacol po hlave a tým som ho omráčil. Potom so ho zobral k žene a hodil som ho na zem.
,,Nie je mrtvý, len omráčený a nabitý alkoholom," vysvetlil som a pozeral som si nejaké knihy toho chlapa. Všetky boli bez obrázkov.
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Dům
Kahimi se zamračila.
"Na hotel nemáš čas, tvůj první úkol jako mého učně, chci abys zjistil co se zde stalo a našel mi muže co zde byl. Má pro mě cenné informace. Tvůj úkol je ho ku mně co nejefektivněji dovést, s co nejmenším rozruchem." řekla a dál se hrabala v policích. Její pečeť na tváři začala zářit, tak začala vypouštět chakru a vlasy jí začaly vlát kolem hlavy. Nohy se jí pevně přilepily k podlaze a ona se mračila. Poslední dva dny vůbec netrénovala a pečeť v ní nastřádala až moc chakry.
"Až to zajistíš, bude trénink, nic nejez ani nepij, bylo by ti špatně, teď běž." zaúkolovala ho a zvýšila výdej chakry takže jí vlasy zavlály o něco divočeji.
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Yamako Asaki
Tím Kahimi
Žena mi začala hovoriť svoje pravidlá. Nohy nás doviedli až do domu, kde som bojoval s tým chlapíkom.
,,Aj ja som dosť hľa-..." chcel som povedať, že aj ja som dosť hľadaný, ale to by som jej potom musel prezradiť svoju identitu a pravdu o svojej rodine.
,,Ja som obyčajný nukenin," povedal som a usmial som sa ako mesiačik na hnoji.
,,Mali by sme si ísť niekde odpočinúť, neďaleko odtiaľto je jeden útulný hotel," Hotel som mal zaplatený ešte na dnes a nechcel som to nevyužiť.
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Lesík
Kahimi po celou dobu jeho projevu zachovávala kamennou tvář.
"Sečteno podtrženo, chceš mi lozit za zadkem a chceš abych plýtvala svým časem na tvé cíle, když energii a úsilí co do tebe vložím, můžu klidně vynaložit na své cíle?" šla dál až došla mezi první budovy vesnice.
"Studenty jsem měla před rokem a všichni do pár týdnů zemřeli, nemyslím že mám potřebu mít společnost." Cílevědomě si obhlížela domy a vešla do domu, kde předtím zápasili Brainu a Hakahori s neznámým mužem.
"Jestli ale fakt tak chceš, tak tě učit budu, zvlášť když tu chceš mít ten nový svět, ale povím ti pár pravidel..."
Rozhlížela se po rozmlácené místnosti.
"Za 1. Žádné podrazy, nebo tě zabiju, za 2. Mám své cíle a těmi se budu řídit, ohledy neberu na nikoho, za 3. Jediná zmínka že nechceš, nemůžeš nebo nezvládneš a končím s učením, samozřejmě ale, že si můžeš být jist, že to co tě naučím, si pak taky vezmu zpět. A za 4. Jsem docela hledaný nukenin takže nechci žádný rozruch. Jestli chceš dělat bordel, prosím, ale najdi si pak k učení někoho jiného. střepy jí zakřupaly pod nohama a ona se zamračila. Její informátor byl už nejspíš mrtvý.
"No a ještě poslední věc. Mír nikdy nedostaneš bojem, ani zotročením, jediné co tímhle získáš bude falešný pocit svobody, nenávist a strach. A to je to, co plodí konflikty, boje a nakonec i války. A bez válek nikdy nemůžeš mít nový svět. A když nemůžeš mít nové, neměň to staré, co dobře funguje." začala se prohrabovat svitky v knihovně a některé dávat stranou.
"Tak co, pořád chceš jít se mnou?" čekala jestli se pořád bude chtít přidat k ní.
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Yamako Asaki
Tím Kahimi
Les
Žena sa snažila odísť po naších stopách.
,,Mohol... mohol by som vám robiť spoločnosť..." skoro som nepostrehol že Hrobník odišiel.
,,Sme sami... pôjdeme spoločnou cestou, kým nenajdeme to čo hľadáme... potom odídeme... ja sa stanem diktátorom sveta a vy... vy si budete robiť čo chcete. Len potrebujem pomoc... a sľubujem vám dobré miesto v novom svete..." vysvetľoval som svoj plán žene. Čakal som, či ma vezme so sebou
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Lesík
Kahimi se podívala na Yamaka.
"Měj úctu ke starším, zvláště pak k ženám a netykej jim na potkání." Nadzdvihla nevraživě obočí a odvrátila se od něj. Koukla se okolo a na zemi viděla v mělké hlíně stopy.
"Nicméně díky za návrh, ale už vím kam mám jít." Vydala se pomalu Směrem odkud ti tři přišli, tedy zpět do vesnice. Na Brainovi tedy záleželo, zda se vážně chce učit a dokáže Kahimi něčím zaujmout, nebo to vzdá, a skončí jako většina řádových podprůměrných vrahů a záškodníků.
Hakahori Migi
Tuláci
Kaitouovy mise - Hakahori na cestách
Od toho dne co se Riku, Brainu a Hakahori rozdělili, se Hakahori poflakoval jen tak mezi různými vesnicemi, trénoval, sem tam i pracoval, až jednoho dne narazil na tabuli s misemi, od jakéhosi Kaitoua. Bez váhání strhl jednu B-čkovou misi a za našetřené peníze, si koupil foťák a slaměný klobouk. Posunul si ho do čela, přes záda přehodil lopatu a na krk pověsil foťák.
"Budovy kagů, těšte se!" S těmito slovy vykročil směrem ke Kirigakure, která k němu v tuto chvíli byla nejblíže.
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Yamako Asaki
Tím RikuTím KahimiLes
Niekto prišiel. Riku utiekol. Nevedel som čo sa deje. Riku tú ženu poznal? Začala sa nás pýtať, či nevieme, či je tu niekde dedina a napravovala Hrobníka v jeho postoji.
,,Áno, je tu jedna dedina... mohol by som ťa do nej doviesť, pod podmienkou, že ma naučíš nejaké techniky," došlo mi, že vie niečo ninjovské, kedže opravovala Hrobníka v jeho postoji.
,,Mimochodom, ja som Brain... Brain Heriot..." musel som stále používať krycie meno, kedže Hrobník by to spoznal, plus, neviem, či tej žene môžem veriť.
,,Neviem, či môj kamarát chce ísť s nami..." očami som kývol na Hrobníka. Kedže je Riku preč, už nás nič nespojuje a každý môže ísť svojou cestou.
.
.
.
Mizerná práce
Hotto měl skvělou šanci to vše skončit, i když ne bez úhony, ale on se rozhodl zariskovat.
Vyhnul se kunaii, lehce škrábl muže na krku a stočil se do kotoulu, aby se následně pokusil muži podkopnout nohy.
Ten, trochu vyvedený z míry nenadálým zvratem děje, padl naznak a hekl.
Nehodlal se ale nechat tak lehce zabít jako ti slaboši kolem nich a ohnal se po mladíkovi po nohách svým mečem, aby ho donutil se od něho vzdálit.
Kahimi Hutetsuu
Tým Kahimi
Lesík
Kahimi se prodírala lesem a hledala vesnici, kde byli lidé co hledala viděni naposledy, když narazila na tři muže. Vlastně dva z nich byli oproti tomu druhému o dost mladší. Jeden z mladších seděl a měl složenou pečeť pro soustředění a ten druhý stál se straším kousek opodál. Zarazila se a koukala na ty tři. Starší se urychleně vydal pryč a zůstali tam jen ti dva.
"Neviděli jste někde poblíž vesnici?" směřovala spíš ke stojícímu clapci, protože ten co seděl, se soustředil a hlína před ním se líně pohybovala. Přistoupila k němu a upravila mu postoj rukou.
"Takhle je to správně, půjde ti to snáz." Poučila ho a pak se tázavě koukla na toho druhého a čekala na odpověď na svou předchozí otázku.
Hakahori Migi
Tuláci
Hakahori trénoval, když se tam připletla nějaká žena. Byla bledá a dle oblečení a přeškrtnuté čelenky byla nejspíš ze skryté sněžné. Opravila mu držení pečetě a opravdu, šlo mu to najednou snadněji a pomalu začínal přicházet na kloub pohybování se zemí. Po chvíli dokázal pohybovat s okolní zemí jak chtěl. Když se rozhlédl stál tam jen Brainu a ona. Jelikož Riku zmizel, rozhodl se najít lepšího učitele než byl Riku. Beze slova se zvedl a oprášil.
"Měj se vrahu, buď tak laskav a tuhle milou slečnu nezabij, jinak bych tě už fakt musel zakopat." Ušklíbl se a vydal se pryč od vesnice a těch dvou, jiným směrem než přišli a než se vydal Riku a po chvilce jim zmizel z dohledu.
Žrouti všech žroutů, spojte se!
Jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! ^ω^
Co se týče hraní - je jednoduché poznat jestli mluvím o postavě nebo o sobě - já jsem Yami, postava Yamy
Hotto Pakura
Mizerná práce
"Dobře, rozhozený je dost, teď nemá šanci odhadnout co udělám ani se nijak připravit. Nevšimne si včas toho, že jde kunai na moje rameno, takže ho nenapadne že uhnu. Hned jak si uvědomí, že ho skoro minula má čepel, pokusí se odskočit i když by asi v takové poloze jen spadl, skrčí se nebo se pokusí o beztvarý úder. Takže nejlepší možnost bude... jasně!" Proběhlo Hottovi hlavou a vyhnul se letícímu kunai. Jak předpokládal, čepelí na nepřítelův krk dosáhl jen spičkou a tak se bez zastavení z úhybu stočil k zemi, skrčil se v koleni a druhou nohou vykopnul a pokusil se podkopnout nohy muži a dostat jej na zem. "Teď si skus vyskočit v moment kdy uhýbám a zasáhne tě kunai!"
Jeho košile zůstávala zatím suchá a jeho fialové oči mu jasně zářily vždy, když přemýšlel o možnostech svého plánu.
.
.
.
Mizerná práce
Hotto byl už příliš blízko, než aby stihl muž včas zareagovat jak na něho, tak na kunai za sebou. Noži, co mu mířil na záda, se sice vyhnul, a kunai pokračoval dál, proti Hottovi, kterému mířil na pravé rameno, ale mladíkův útok už muž nestíhal ani vykrýt, ani se mu vyhnout.
Pokud se Hotto rozhodne nechat se trefit vlastním kunaiem do ramene, bude po boji, ale pokud svou dráhu trochu pozmění, aby ho kunai minul, muž nejspíš zasáhne, ale nezabije. Stálo před ním rozhodnutí, na které měl zlomek sekundy, a kterých bude muset v životě nejspíš učinit ještě tisíce.
Saito Hashu
Meyia
Saito čelil Tennově útoku s klidným výrazem. Rychlým úkrokem stranou se vyhnul Tennově ráně shora a dalším krokem, u kterého silně vytočil chodidlo do strany, aby se mohl následně rychle srovnat, se dostal za něj. Nyní stál Tennovi přímo za zády a sekl kolmo tak, aby ho případně rozsekl od ramene až po bok, ale to rozhodně neměl v úmyslu, kdyby to hrozilo, zase by otočil meč a jen ho udeřil tupou stranou.
Saito byl zvědavý jak si s tím Tenno poradí, toto byla další za základních situací, na které v soubojích narazí a tak by se s ní měl umět vypořádat, jelikož už měl zkušenosti s bojem s drápy.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^