Cross Game

Kishimoto nakreslil jednu krátkou mangu z prostředí nejoblíbenějšího sportu v Japonsku. Nebyla špatná, ale na baseball existují v Japonsku specialisti, kterým nešahá ani po kotníky. Asi největší z nich je Mitsuru Adachi Touch, H2, Katsu, Idol Ace, Hiatari Ryoukou! a mnoha dalších mang, ale hlavně mangy a následně i anime Cross Game.

They were born right next to each other. On the same day of the same year in the same hospital.

Hlavním hrdinou je Kou Kitamura, dítě majitelů obchodu se sportovními pomůckami, který není špatný v ničem, do čeho se pustí, ale taky se ničemu nevěnuje dost dlouho na to, aby se stal doopravdy dobrým.
Přes ulici je kavárna u čtyřlístku spojená s pálkovacím centrem (tak by mě zajímalo, jestli vůbec něco takového v České republice existuje. Je to místo, kde si stoupnete do takové klece, a stroj na vás pálí míčky, které odpalujete). Vlastní jí vdovec, který má čtyři dcery (všimněte si už jen téhle symboliky). Druhá nejstarší se jmenuje Wakaba. Narodila se ve stejný den, ve stejné nemocnici jako Kou a vypadá to, že jsou si souzeni. On ji vozí na kole, ona mu dává pusu… A je jim na začátku jedenáct. Krásný to věk na první lásky. Dokonce si Wakaba jako správná praktická žena naplánuje dárky, které jí bude dávat. Ve dvaceti si naplánovala zásnubní prsten.
Kouovy by se nalinkovaná budoucnost nelíbila kdyby: Wakaba Tsukishima is the cutest girl in the class… No, more like… our entire grade…

I can love only a guy, who can thrown a 160 km/h fastball.

Její o rok mladší sestra Aoba hraje baseball, miluje baseball a jediné co jí vadí, je, že není kluk. Jako holka má jen málo možností jak ho hrát. Zvláště později. Zatím hraje jako nadhazovač v Little league a válcuje všechny kluky a to i o rok, dva starší než je ona.
Ještě vlastně má jeden problém. Miluje svoji starší sestřičku a nesnáší Koua.
Nejmenší sestra je spíše ještě roztomilá Mojimi. Menší verze Wakaby i se zálibou v plavání.
Nejstarší sestra Ichiyou je zase už skoro dospělá žena, vystupující spíše jako matka.
Protože Wakaba je nejhezčí holka z ročníku tak má hodně nápadníků, jedním z nich je Akaishi, největší rváč třídy. Také hraje baseball jako nadhazovač, později jako chytač.

What am I suppose to do? Now I get it. It’s so simple. I just have to cry.

Tak a teď nevím jak pokračovat bez spoileru na první volume a první díl anime.
Wakaba umře a její poslední sen je, že Kou, Wakaba a Akaishi hrají v Koushienu (stadion, kde se hraje finále středoškolské ligy).
Všichni se ten sen snaží naplnit. Kou se stává nadhazovačem a musí překonat několik překážek. A Aoba mu v tom pomáhá. A tady začíná příběh, do kterého se zaplete ještě několik dalších postav.

Do ghost grown older, too?

Takže proč je tahle manga tak dobrá. Nemá tak dobrou kresbu jako Blade of Immortal, nebo Bleach (i když Adachi je zastánce trochu staršího stylu kresby…). Není to ani nejlepší zobrazení basebalového světa (tady má primát Ookiku Furikabutte, kde jsem konečně přišel na to, proč se nadhazovačům říká eso). Adachi je totiž mistrem v jemném načrtnutí postav a jejich vztahů. Vztah mezi Aobou a Kouhem je fascinující, zvláště ve chvílích kdy se do jejich životů začnou tlačit další postavy. Bude se zde jednat o trojúhelníky, kosočtverce a jiné mnohoúhelníky. To ale není vše. Přeci jen ani tohle není největší klad téhle mangy.
Flashbacky – to je to co tuhle mangu povyšuje na samotný vrchol. Adachi se vyjadřuje pomocí symbolů. Už nikdy se nepodíváte na zurčící potůček, aby vám to něco nepřipomnělo, vždy když se na tachometru objeví 160km/h (nehledě na to že byste měli šlápnout na brzdu) si vzpomenete na jeden zápas. Letní festival, kimono, čepice, ohňostroj. Všechno to má své místo a význam. Navíc autor opakuje věty a pokaždé když se nějaká věta objeví, vy si vzpomenete na to, co se stalo a dokreslí to momentální situaci.
Jo navíc nebudete napětím u zápasů dýchat, protože většinou není jasné, kde vyhraje. I naši hrdinové dost-krát prohrají.
Další skvělí zásah je humor. Postavy se neustále špičkují a dělají si malé naschvály. Občas máte pocit, že je znáte, že jsou to vaši spolužáci a vy se prostě smějete s nimi. Nebo alespoň usmíváte.

I’ve never play catch or baseball, but I’ve been swinging a bat from age of three.

Anime je možná ještě lepší. Má dobrou animaci (sice trochu dětinskou, ale to vychází z předlohy) a ucházející hudbu. Navíc fillery, které tam dodali, nejsou na škodu, právě na opak, přidali tam to, co mě chybělo v manze. Ženský baseball, do kterého se snaží nalákat Aobu. Prostě doporučuju.

You love Akane, don’t you? Yeah.
More then Waka? I can’t compare her to someone who isn’t alive anymore.
More then me? Is it okay if I lie? Sure.

Už vás nebudu dál nudit. Prostě je to skvělé dílo a vrchol Adachiho tvorby.
Manga:
Autor: Mitsuru Adachi
Délka: 170 kapitol (dokončeno)
Žánry: Baseball, romantika, slice of live
Online čtení: http://www.mangareader.net/300-21098-1/cross-game/chapter-1.html (špatná kvalita, když někdo najde lepší, dejte vědět.)
Anime:
Délka:50 dílů
Ke stažení torrent: http://www.nyaatorrents.org/?page=torrentinfo&tid=122137 (1-25 díl)
http://www.nyaatorrents.org/?page=torrentinfo&tid=122299 (26-50 díl) Skupina central anime, která se specializuje na baseball v anime. Rozhodně nejlepší překlad.
Ke stažení přímo: http://www.animetake.com/anime/cross-game/page/2/ (bohužel není Central anime, stahujte od Shiki-sub)