Phantom: Requiem for phantom

Tohle anime je složeno s dobrých ingrediencí. Mystika Noiru, vychovávání děvčete vrahem Leona, nelítostné boje v mafii Kmotra (nebo pokud budeme v anime tak Gungrave), školní romance Toradory, utíkání za svobodou Cowboye... Dalo by se toho tam najít dost. Jenže funguje to dohromady, nebo je to příslovečný dort pejska a kočičky?
Já bych řekl že pravda se nalézá někde uprostřed. Bohužel.
Mashimo se v vyčerpal. Po odlehčeném a přesto vážném Irresponsible Captain Tylor a trilogii dívek se zbraněmi (El Cazador de la Bruja, Madlax a hlavně Noir) už jaksi nemá co nabídnout. Už jen Blade of the Immortal bylo v porovnání s mangou doopravdy průšvih (přesto to bylo jedno z nejlepších anime sezóny za což vděčí genialitě předlohy a umění zacházet z hudbou).
A Phantom? No není to špatné anime, jen když máte s čím srovnávat... Oproti Noiru (kterému se velmi nápadně podobá.) má trochu slabší postavy, logické díry ve scénáři a daleko slabší OST. Stejně jako Noir se Phantom točí kolem dvou zabijáků, ke kterým časem přidá třetího a nakonec se jeden z nich musí rozodnout na jaké straně stojí, což vyústí ve smrt jednoho. Dokonce stejně jako Noir i tady používají symbol hodinek, jako memento minulosti, která je potřeba splatit. I tady jsou hlavní hrdinové jakýmisi vyvolenými vrahy, kteří nemají žádnou konkurenci.
Jenže Noir je legeneda a jedno anime s nálepkou "must see", kterou tak nerad dávám. Phantom není a rozdíl se špatně zachycuje. Je v mnoha maličkostech, jako je opakující se flasback, hudba a daleko jemnější vztahy mezi hrdiny.
Phantom ale nemá jen linku s vrahy a hledáním jejich osudu. (I když se tak dlouhou dobu zdá) Po čase se rozjíždí linka nelítostních bojů o moc uvnitř mafie. Pokud Phantom předtím vykrádal Noir (a jakože si to vzhledem ke stejnému tvůrci mohl dovolit) tady vykrádá jiné věci. Pokud pominu neanimovanou tvorbu (Kmotr, Leon) tak zbyde Gungrave. Příběh Claudie je skoro totožní a stejně tak je totožní i její konec (což je mimochodem asi nejsilnější scéna anime). Je to příběh disponující větší vnistřní logikou než zbytek anime. I když i tady se najdou nelogičnosti, Proč například Ein střelila při scéně s ostřelovači, když tím mohla plán Scytheho jen ohrozit... (Navíc co se týče ostřelovačských scén naprosto nejlepší scéna je v Madlax, protože Madlaxin infarktový boj s Limeldou je bezkonkureční.)
Školní část pro její úplnou nelogičnost nehodnotím (nehledě na tom, že tvůrcům přestává sedět věk. Pokud bylo hrdinům na konci dejme tomu 17-18, tak by jim na za.čátku muselo být tak 14 a to tedy nebyl...), anime by se obešlo i bez ní.
Hudba jak už jsem řekl je nic moc, pokud melodii na kterou se zde bojuje porovnáme se Salva Nose, Canta per Me (Noir), nebo Nowhere(Madlax) tak je to pořádná slabota.
Animace není špatná. Jenže tvůrcům docházeli peníze a tak animace se postupně propadá. No a navíc zkuste si ji porovnat se Soul Eaterem nebo Seirei no moribito. (No dobře není moc fér, že jsem vybral dvě nejlépe animovaná anime, ale...)
Tak tady můj zmatený pohled plný odkazů na jiná anime končí. Na závěr říkám, že Phantom hodnotím na 6/10. Tzn: dá se na to bez problémů dívat a zabít tím čas, ale nic moc velký zážitek s toho nekouká.