Lepší nemám - já a miniaturní skála Hokage

Takže na fotce jsem celá.

Foceno v ZOO Brno ( to snad všichni víme kde je ) někde v polovině července.

A teď ta historka:
Jak vás může přizabít lavička.

Já, kamarádka a její rodina jsme se vraceli z výletu. Všichni jsme
měli něco napito a tak jsme se rozhodli že se ještě po cestě zastavíme v takové venkovní restauraci. Sedli jsme si na lavičku a hádejte komu se chtělo na wc? Komu jinému než mě. Nebyla bych to já kdyby každým kouskem mého života neprosakovalo Naruto. Tak jsem vylezla na lavičku a začala si tam hrát na ninju. Snažila jsem se přelézt kamarádku, ale do té doby bytelně vypadající lavička se začala kymácet. Kamarádka, která to postřehla z lavičky vstala a to lavičku definitivně skolilo. On by v podstatě ten 30-ti centimetrový pád ani tak moc nebolel kdyby na mě nespadla celá dřevěná lavička. Měla jsem naraženou ruku, které se nelíbilo že na ni spadla celá lavička tak se rozhodla že změní úhel asi o 10 stupňů a přidala si dalších devět jizev do sbírky. Devět jen proto že vedle lavičky byl takový ten velký deštník zapuštěný v betonu, na který jsem samozřejmě spadla a krásně jsem se po něm projela. No kdo by nechtěl zkusit takovou krásnou, betonovou, ostrou skluzavku? Z příběhu samozřejmě plyne poučení: Nikdy si nehrajte na ninju na lavičce. Zvláště ne na té dřevěné.

Doufám že nevadí že na fotce jsem celá. V ZOO mě fotila teta. Znak by tam byl akorát vybledlý. A příběh je taky odjinud než fotka. Jo povoluje se smání mé hlouposti.